Fotbalová válka
| Fotbalová válka | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: | |||||||||||||||
| {{{image}}} |
|||||||||||||||
|
|||||||||||||||
| Strany | |||||||||||||||
 Salvador |
 Honduras |
||||||||||||||
| Velitelé | |||||||||||||||
| Fidel Sánchez Hernández | Oswaldo López Arellano | ||||||||||||||
| Síla | |||||||||||||||
| Ztráty | |||||||||||||||
| 900 mrtvých | 1 200 mrtvých | ||||||||||||||
Fotbalová válka (někdy také Stohodinová válka) byl krátký ozbrojený konflikt mezi Salvadorem a Hondurasem, který se odehrál roku 1969. Bezprostřední příčinou byly násilné incidenty mezi obyvateli obou zemí, které propukly poté, co Salvador zvítězil nad Hondurasem v kvalifikačním zápase na Mistrovství světa ve fotbale 1970 v Mexiku.
Napětí mezi oběma zeměmi ale bylo dlouhodobého charakteru. Honduras má přibližně pětkrát větší území než Salvador, ale v 60. letech 20. století měl oproti němu skoro poloviční počet obyvatel. Z toho vznikaly problémy. V Salvadoru byl pro obyvatele nedostatek volné půdy, zatímco v sousedním Hondurasu jí byl využíván jen zlomek. Od počátku století tak docházelo k migracím salvadorských bezzemků do pohraničí Hondurasu, kde si pro sebe zabírali nikým nevlastněnou půdu. V roce 1969 již bylo v Hondurasu až pů milionu salvadorských imigrantů, což způsobovalo značné národnostní napětí, i mezistátní spory o pohraniční oblasti, v nichž převážná část imigrantů žila. Honduraská vláda se pokusila problém vyřešit pozemkovou reformou, a půdu vlastněnou Salvadorci zestátnila, aby ji potom mohla rozdat vlastním obyvatelům. Salvadorci museli své pozemky opustit, i ti, co za půdu zaplatili. Nucené stěhování provázely různé násilnosti a incidenty, což v Salvadoru vyvolalo odpor vlády i veřejnosti.
Ve stejný rok probíhala kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1970, konané v Mexiku. Shodou okolností proti sobě měly nastoupit národní týmy obou zemí ve vyřazovacím dvojzápase. Pro obě země byla utkání otázkou národní hrdosti. V prvním zápase zvítězil Honduras na domácí půdě 1:0, ale v odvetě, hrané 15. června, zvítězil Salvador 3:0. Po odvetném zápase propuklo mezi obyvateli obou zemí mnoho násilných střetů, zejména salvadorští imigranti byli v Hondurasu silně terorizováni. 26. června obvinila salvadorská vláda Honduras z genocidy salvadorských přistěhovalců. V obou zemích probíhaly rozsáhlé nacionalistické kampaně.
14. července salvadorská armáda zaútočila na Honduras a tím vypukla mezi oběma zeměmi válka. Boje probíhaly na zemi i ve vzduchu. Protože obě země měly zaostalé vzdušné síly, odehrály se pravděpodobně naposledy v dějinách letecké bitvy za účasti vrtulových stíhaček. OAS - Organizace amerických států reagovala výzvou k vládám obou zemí k ukončení války a zavedením sankcí. Zhruba po 100 hodinách bojů došlo kvůli nátlaku OAS k ukončení bojů 18. července . Salvadorská vojska se již nacházela u Tegucigalpy, hlavního města Hondurasu, který v bojích utrpěl ponižující porážku. 20. července zprostředkovala OAS uzavření příměří mezi oběma státy. Začátkem srpna se všechna salvadorská vojska stáhla.
Rozhodující fotbalový zápas o postup se odehrál na neutrální půdě v Mexiku a Salvador v něm zvítězil 3:2 v prodloužení. salvadorská fotbalová reprezentace následně zvládla i další fázi kvalifikace a probojovala se tak na mistrovství světa.
Neúspěch ve válce přispěl roku 1971 k pádu vlády vojenské junty a nastolení civilní vlády. Ale o rok později se vojenská junta dostala k moci znovu.
Podmínky míru byly ale sjednávány 11 let a byly podepsány 30. října 1980 v peruánské Limě. Mimo jiné stanovily mezi oběma zeměmi demilitarizovanou zónu. Ale hraniční spory nebyly dodnes vyřešeny.
Související články [editovat]
Literatura [editovat]
Pejčoch, Ivo: Fotbalová válka,In Historie a plastikové modelářství, ročník 2002, číslo 1, str. 19-22.
