Saab 21

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
SAAB 21
Saab 21A-3
Saab 21A-3
Určení stíhací letoun / útočný letoun
Výrobce SAAB
Šéfkonstruktér Frid Wänström [1]
První let 30. července 1943
Zařazeno 1. prosince 1945
Vyřazeno 23. července 1954
Uživatel Švédsko
Výroba 1945-1949
Vyrobeno kusů 300
Varianty Saab 21R

Saab 21 byl švédský stíhací a útočný letoun vyráběný společností Saab, který poprvé vzlétl v roce 1943. Letoun je popisován jako velice účinný nosič zbraní neobvyklé konstrukce. Letoun byl navržen s krátkým středním trupem a dvojicí bočních nosníků, které nesly ocasní plochy. Motor byl umístěn mezi nosníky na konci středního trupu a poháněl tlačnou vrtuli.

Vývoj a popis[editovat | editovat zdroj]

Švédsko si během 2. světové války chtělo udržet svou neutralitu pomocí politiky silných ozbrojených sil, ale nemělo přístup k zahraničním zbraním. Původní studie letounu měla svůj počátek v roce 1939, kdy se uvažovalo o použití motoru Bristol Taurus. Projekt se však nepohnul z místa až do roku 1941. V reakci na potřebu protivzdušné obrany státu, a vzhledem k tomu, že v důsledku války byly zahraniční zbraně nedostupné, se Švédsko rozhodlo přezbrojit pomocí svými silami vyvinutých a vyrobených zbraní, a to včetně pokročilého stíhacího letounu.

Letoun byl navržen jako dolnoplošník, který poháněl licenčně vyráběný motor Daimler-Benz DB 605B. Letoun měl tříbodový podvozek s předním kolem, silnou výzbroj střílející dopředu, vystřelovací sedadlo a uspořádání se dvěma nosníky ocasních ploch, mezi nimiž byl umístěn motor s tlačnou vrtulí. Toto uspořádání později umožnilo modifikaci letounu na pohon proudovým motorem.

SAAB A 21A-3 vystavený v leteckém muzeu ve městě Soderhamn, Švédsko

Mezi hlavní výhody tlačného uspořádání patří nerozostřený výhled směrem dopředu a možnost soustředit výzbroj do nosu letounu. Zatímco k největším nevýhodám patří obtížné opuštění letounu pilotem v nebezpečí, protože v tom případě hrozí zasažení pilota listy vrtule. Společnost SAAB se rozhodovala mezi systémem vystřelovacího sedadla a systémem, který by odhodil v nebezpečí vrtuli nebo celý motor pomocí výbušných šroubů.[1] Nakonec bylo vybráno vystřelovací sedadlo vyvinuté společností Bofors pro tento účel, a které bylo vyzkoušeno v roce 1943.[2] Letoun se tak stal druhým letounem na světě vybaveným vystřelovacím sedadlem (prvním byl německý He 219).[3]

V roce 1947 byl trup letounu z poloviny přestavěn, byly upraveny křídla i ocasní plochy a letoun dostal proudový motor de Havilland Goblin. Tento letoun dostal označení Saab 21R.[4]

Související informace naleznete také v článku Saab 21R.

Operační historie[editovat | editovat zdroj]

První ze třech prototypů letounu J 21 poprvé vzlétl 30. července 1943, přičemž letoun pilotoval zkušební pilot společnosti SAAB Claes Smith. Během startu vlivem špatného nastavení klapek došlo k projetí dráhy a letoun narazil do plotu na konci dráhy a poškodil si jedno kolo podvozku. Následující zkušební let již proběhl v pořádku.[5]

Celkem 54 stíhacích letounů J 21A-1 bylo postaveno v hlavním závodě v Trollhättan. Letouny byly dodávány od prosince 1945. Následovalo je 124 a 119 strojů J 21A-2 a stíhacích bombardérů A 21A-3. Použití jako bombardéru však naráželo na omezení vyplývající z tlačného uspořádání letounu, a proto je začalo uvažovat o přemístění motoru dopředu s označením letounu J 23.[6] Místo vyvíjení dvou různých typů však bylo rozhodnuto zachovat letoun série J 21, ale upravit jej pro zabudování proudového motoru.[6] Ze služby byly poslední letouny J 21A vyřazeny v roce 1954.[2]

Dochované exempláře[editovat | editovat zdroj]

Dochovaly se následující tři letouny:

  • A 21A-3, sériové číslo 21286 přestavěný na typ A 21R který nyní slouží jako stálý statický exponát ve švédském muzeu vojenského letectva.
  • A 21A-3, sériové číslo 21311, jako stálý statický exponát v leteckém muzeu ve městě Söderhamn ve Švédsku.
  • A 21A-3, sériové číslo 21364, vystavený jako statický exponát ve švédském muzeu vojenského letectva.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Saab A 21A-3

J 21A-1

První série stíhací verze. Postaveno 54 strojů (a 3 prototypy) mezi roky 1945–1946. Letouny byly vyřazeny v roce 1949.

J 21A-2

Druhá a třetí série stíhací verze. Postaveno 124 strojů mezi roky 1946–1947. Letouny měly lepší avioniku a byly vyzbrojeny švédským 20 mm leteckým kanónem. Letouny byly vyřazeny v letech 1953 a 1954.

A 21A-3

První a druhá série útočné verze. Postaveno 119 strojů mezi roky 1947–1949. Jako základ byly použity letouny J 21A-2 vybavené zaměřovačem pum. Měly také možnost startovat pomocí dvojice startovacích raketových motorů a mohl být vyzbrojen celou škálou neřízených leteckých bomb a raket.

J 21B

Plánovaná verze vyzbrojená trojicí leteckých kanónů na nose letounu, vybavená radarem mající vylepšenou aerodynamiku a poháněná motorem Daimler-Benz DB 605E nebo Rolls-Royce Griffon.[2] Ani jeden nebyl však postaven.

Specifikace (Saab 21A-3)[editovat | editovat zdroj]

Saab J-21

Technické údaje pocházejí z publikací „A Fork-Tailed Swede“[7] a „Combat Aircraft since 1945“.[8]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1
  • Rozpětí: 11,6 m
  • Délka: 10,45 m
  • Výška: 3,97 m
  • Nosná plocha: 22,2 m²
  • Plošné zatížení: ? kg/m²
  • Prázdná hmotnost: 3 250 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 4 413 kg
  • Pohonná jednotka:vidlicový motor Daimler-Benz DB 605B vyráběný v licenci společností SFA
  • Výkon pohonné jednotky: 1 455 k (1 085 kW)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Cestovní rychlost: 495 km/h (308 mph) ve výšce ? m
  • Maximální rychlost: 640 km/h (398 mph) ve výšce ? m
  • Dolet: 750 km
  • Dostup: 11 000 m (36 000 stop)
  • Stoupavost: 15 m/s (2 950 stop/min)

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Švédsko Švédsko

  • Švédské letectvo

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saab 21 na anglické Wikipedii.

  1. a b Erichs 1988, str. 22.
  2. a b c Fredriksson, Urban. „Saab J 21/A 21/A 21R.“ x-plane.org, 13. prosince 2000. Citováno: 2. prosince 2012.
  3. Green a Swanborough 2002, str. 512–513
  4. Erichs 1988, str. 23.
  5. Widfeldt 1966, str. 261.
  6. a b Widfeldt 1966, str. 264.
  7. Billing 1983
  8. Wilson 2000, str. 121.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Billing, Peter. A Fork-Tailed Swede. Air Enthusiast Twenty-two, August–November 1983. Bromley, Kent, UK: Pilot Press Ltd., 1983.
  • Erichs, Rolph, Kai Hammerich, and Gudmund Rapp et al. The Saab-Scania Story. Stockholm: Streiffert & Co., 1988. ISBN 91-7886-014-8.
  • GREEN, William; SWANBOROUGH, Gordon. Encyklopedie stíhacích letounů. Překlad Martin Mudra. Praha : Svojtka and Co., 2002. 608 s. Překlad z angličtiny. ISBN 80-7237-341-2. S. 512-513. (česky) 
  • This Happens in the Swedish Air Force (brochure). Stockholm: Information Department of the Air Staff, Flygstabens informationsavdelning, Swedish Air Force, 1983.
  • Widfeldt, Bo. The Saab 21 A & R (Aircraft in Profile number 138). Leatherhead, Surrey, UK: Profile Publications Ltd., 1966.
  • Wilson, Stewart. Combat Aircraft since 1945. Fyshwick, Australia: Aerospace Publications, 2000. ISBN 1-875671-50-1.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Související vývoj[editovat | editovat zdroj]

Podobná letadla[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Saab J21 ve Wikimedia Commons