Saab 91 Safir
| Saab 91 Safir | |
|---|---|
 Saab 91C Švédského letectva | |
| Určení | cvičný a užitkový/spojovací letoun |
| Původ | Švédsko |
| Výrobce | Saab |
| Šéfkonstruktér | A. J. Andersson |
| První let | 20. listopadu 1945 |
| Uživatel | Švédské letectvo Etiopské letectvo Norské královské letectvo |
| Výroba | 1946–1966 |
| Vyrobeno kusů | 323[1]:s.97 |
| Varianty | Saab 201 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Saab 91 Safir[p 1] byl švédský jednomotorový dolnoplošný cvičný letoun. Existoval ve variantách třímístných (91A, B, B-2) či čtyřmístných (91C, D) a vyráběn byl společností Saab v Linköpingu, která vyrobila 203 kusů, a licenčně u firmy De Schelde v nizozemském Dordrechtu, kde vzniklo 120 kusů.
Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]
Saab 91 poprvé vzlétl 20. listopadu 1945.[2] Jednalo se o stroj celokovové konstrukce, jehož šéfkonstruktér Anders J. Andersson v období před druhou světovou válkou pracoval u německé společnosti Bücker, kde navrhl převážně dřevěný Bücker Bü 181 Bestmann, s nímž Safir sdílel mnoho prvků koncepce.
Safir 91A byl poháněn čtyřválcovým motorem de Havilland Gipsy Major 2c o výkonu 125 hp, a později motorem Gipsy Major 10 o výkonu 145 hp. Varianty 91B, B-2 a C byly poháněny šestiválcem Lycoming O-435A o výkonu 190 hp,[3] a 91D měl čtyřválcový Lycoming O-360-A1A o výkonu 180 hp.
Vznikly také experimentální varianty, určené ke zkouškám šípového křídla pro stíhací letouny Saab 29 a Saab 32 při nízkých rychlostech.
Operační historie[editovat | editovat zdroj]
Bylo vyrobeno celkem 323 kusů typu, v pěti variantách (A, B, B-2, C a D) a Safir byl užíván letectvy Švédska, Norska, Finska, Rakouska, Tuniska a Etiopie jako cvičný a spojovací letoun,[1]:s.94 a jeden exemplář byl užíván japonským úřadem pro obranu jako experimentální při testování letounů vlastností STOL.[4]
Hlavními civilními uživateli byli Air France, Lufthansa a nizozemská letecká škola Rijksluchtvaartschool (RLS) na letišti Groningen Airport Eelde nedaleko Groningen.
Během vývoje typu Saab 29 byl původní prototyp Saabu 91 vybaven šípovými křídly Saabu 29 ve zmenšeném měřítku, se kterým nesl označení Saab 201. Týž drak byl později osazen křídly určenými pro testování aerodynamické koncepce stíhače Saab 32 Lansen, pod označením Saab 202. Jeden exemplář Saabu 91 byl v Japonsku modifikován na experimentální pod označením X1G1.[1]:s.97
Varianty[editovat | editovat zdroj]
- 91A
- Původní třímístné výrobní provedení poháněné motorem de Havilland Gipsy Major 10 o výkonu 145 hp (108 kW).[2]
- 91B
- Třímístná varianta s motorem Lycoming O-435 o výkonu 190 hp (140 kW).[2]
- 91B-2
- Varianta verze 91B s menšími úpravami, zejména plynule stavitelnou vrtulí, určená pro Norské královské letectvo.
- 91C
- Čtyřmístná varianta odvozená od 91B, s palivovými nádržemi přesunutými do křídel a plynule stavitelnou vrtulí.[5]
- 91D
- Čtyřmístná verze s motorem Lycoming O-360 o výkonu 180 hp (130 kW) a plynule stavitelnou vrtulí.[6]
Uživatelé[editovat | editovat zdroj]
Vojenští a vládní[editovat | editovat zdroj]
Etiopie
Finsko
Japonsko
- Ústav technického výzkumu a vývoje ministerstva obrany Japonska
Norsko
Rakousko
Švédsko
Tunisko
.svg){kind=small}
Civilní[editovat | editovat zdroj]
Specifikace[editovat | editovat zdroj]
Údaje platí pro variantu Saab 91A[1]:s.98[7]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Osádka: 1
- Kapacita: 2 pasažéři
- Délka: 7,80 m
- Rozpětí křídel: 10,60 m
- Výška: 2,20 m
- Plocha křídel: 13,60 m²
- Hmotnost prázdného stroje: 580 kg
- Vzletová hmotnost: 1 075 kg[1]
- Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený invertní čtyřválcový řadový motor de Havilland Gipsy Major 10
- Výkon pohonné jednotky: 145 hp (108 kW)
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 264 km/h
- Cestovní rychlost: 248 km/h[1]
- Pádová rychlost: 85 km/h
- Dolet: 960 km[1]
- Praktický dostup: 4 600 m
- Stoupavost: 3,9 m/s[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saab 91 Safir na anglické Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ANDERSSON, Hans G. Saab Aircraft since 1937. Washington, D.C.: Smithsonian Institution Press, 1989. 190 s. Dostupné online. ISBN 0-87474-314-1. Kapitola Saab 91 Safir (Sapphire), s. 93-103. (anglicky)
- C.M.L. Saab 91 C Safir. Flight. 1. 1. 1954, s. 2–3, 21. Dostupné online. (anglicky)
- SMITH, Maurice A. Safir in the air. Flight. 23. října 1947, s. 459–462. Dostupné online. (anglicky)
- TAYLOR, John W.R. Jane's All The World's Aircraft 1961–62. London: Sampson Low, Marston & Company, 1961. (anglicky)
- TAYLOR, John W.R. Jane's All The World's Aircraft 1966–67. London: Sampson Low, Marston & Company, 1966. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Letadla podobného určení, konfigurace a období
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Saab 91 Safir na Wikimedia Commons - Saab 91: Přehled verzí na www.valka.cz
- (švédsky) Saab Safir - Ärna Flygclubb
- (švédsky) Safir na stránkách FC Flygklubb
