Andrej Babiš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Dlouhodobě polozamčeno

Ing. Andrej Babiš
Andrej Babiš v roce 2015
Andrej Babiš v roce 2015
12. předseda vlády České republiky
Úřadující
Ve funkci od:
6. prosince 2017
PrezidentMiloš Zeman
PředchůdceBohuslav Sobotka
1. místopředseda vlády B. Sobotky
Ve funkci:
29. ledna 2014 – 24. května 2017
12. ministr financí ČR
Ve funkci:
29. ledna 2014 – 24. května 2017
Předseda vládyBohuslav Sobotka
PředchůdceJan Fischer
NástupceIvan Pilný
1. předseda hnutí ANO 2011
Úřadující
Ve funkci od:
1. srpna 2012
Předchůdcesubjekt vznikl
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od:
26. října 2013
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSS (KSČ) (1980–1989)[1]
ANO 2011 (od 2012)
Narození2. září 1954 (69 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostslovenská
ObčanstvíČeská republika
Slovenská republika[2]
ChoťMonika Babišová
RodičeŠtefan Babiš
Adriana Babišová
DětiAdriana Babišová
Andrej Babiš ml.
Vivien Babišová
Frederik Babiš
PříbuzníAlexander Babiš (bratr)
Alma materVŠE v Bratislavě
Zaměstnánípolitik, bývalý ředitel Agrofert Holding
Profesepodnikatel, politik, ekonom a podnikatel
Majetek88 miliard korun (říjen 2017)[3]
OceněníMinistr financí roku pro oblast rozvíjejících se evropských ekonomik (2016)
Zelená perla (2013)
PodpisAndrej Babiš, podpis
CommonsAndrej Babiš
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrej Babiš (* 2. září 1954 Bratislava) je český politik a podnikatel slovenského původu, od prosince 2017 předseda vlády České republiky, podruhé jmenovaný v červnu 2018. Od října 2013 je poslancem Parlamentu České republiky. Mezi roky 2014–2017 působil jako první místopředseda vlády a ministr financí v kabinetu Bohuslava Sobotky.

Je zakladatelem velkého koncernu Agrofert. V průběhu let soustředil ve svých rukou značnou ekonomickou, politickou a mediální moc, a bývá proto někdy označován za oligarchu.[pozn 1] Celé Babišovo jmění bylo v říjnu 2017 odhadováno na 4,1 miliardy dolarů,[5] resp. 3,39 miliardy eur či 87 miliard korun, což jej kvalifikovalo jako 564. nejbohatšího člověka světa,[5] druhého nejbohatšího českého občana[6] a zároveň vůbec nejzámožnějšího Slováka.[5]

V souvislosti s postavením svého otce strávil Babiš část svého dětství a mládí ve Francii a ve Švýcarsku. Po studiích na bratislavské Vysoké škole ekonomické (VŠE) začal pracovat v podniku zahraničního obchodu Chemapol. V roce 1980 se stal členem Komunistické strany Československa (KSČ). V roce 1985 byl vyslán jako zahraniční delegát do Maroka, kde strávil šest let.

V roce 1980 začala Státní bezpečnost (StB) Babiše evidovat jako svého důvěrníka a od roku 1982 jako agenta s krycím jménem „Bureš“.[7] Babiš jakoukoli vědomou spolupráci s StB rezolutně popírá.[8]

Po rozpadu ČSFR pobýval Babiš v Praze, kde založil Agrofert jako dceřinou firmu slovenského Petrimexu, v němž předtím pracoval.[9] V květnu 1995 Agrofert za nejasných okolností převzal prostřednictvím nedlouho předtím založené švýcarské společnosti O.F.I.[9] Z Agrofertu se za Babišova vedení postupně stal významný agrochemický holding, do něhož patří kolem 250 firem. Od června 2013 spadá pod Agrofert i mediální dům MAFRA, který vydává mimo jiné celostátní deníky Mladá fronta DNES a Lidové noviny. Babiš celý Agrofert osobně vlastnil až do 3. února 2017, kdy všechny své firmy převedl do svěřenského fondu.[10]

V září 2017 a lednu 2018 byl, již jako poslanec, opakovaně vydán Poslaneckou sněmovnou ČR k trestnímu stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo.[11][12][13]

Již koncem roku 2011 založil Babiš občanskou iniciativu nazvanou Akce nespokojených občanů, z níž později vzniklo politické hnutí ANO 2011. V srpnu 2012 se stal prvním předsedou hnutí. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 hnutí obsadilo druhé místo za Českou stranou sociálně demokratickou (ČSSD) se ziskem 18,65 % hlasů. Sám Babiš byl 26. října 2013 zvolen poslancem Parlamentu České republiky. Dne 29. ledna 2014 byl jmenován vicepremiérem a ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky.[14] Podle průzkumu agentury STEM byl k lednu 2017 nejpopulárnějším politikem v parlamentu.[15] Z vládních postů však odstoupil v květnu 2017 poté, co premiér Sobotka navrhl jeho odvolání pro nedostatečné vysvětlení majetkových poměrů.[16]

Při dalších volbách do Poslanecké sněmovny 20.–21. října 2017 hnutí ANO zvítězilo a získalo 78 poslaneckých mandátů. Andrej Babiš jako předseda hnutí a stranický lídr středočeské kandidátky[17] byl opět zvolen poslancem.[18] Prezident Miloš Zeman jej 31. října pověřil jednáním o sestavení nové vlády[19] a 6. prosince jej jmenoval premiérem.[20] Vláda však 16. ledna 2018 nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a podala demisi, v níž vládla dál. Prezident Zeman 6. června 2018 jmenoval Babiše premiérem podruhé a 27. června i jeho druhou vládu. Tuto menšinovou vládu sestavil Babiš ze zástupců ANO a ČSSD, s podporou a tolerancí od Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM).[21] Dne 12. července 2018 získala Babišova vláda důvěru Poslanecké sněmovny.[22]

Život

Rodinný původ

Podrobnější informace naleznete v článku Rodina Andreje Babiše.

Rodina Andreje Babiše z otcovy strany pochází ze západního Slovenska;[23] rodina matky přišla na Slovensko po druhé světové válce z Podkarpatské Rusi.[24]

Otec Ing. Štefan Babiš (1922–2002) vystudoval Vysokou školu ekonomickou (VŠE) v Bratislavě a většinu života pracoval jako vedoucí pracovník zahraničního obchodu.[25] Na začátku 50. let vstoupil do Komunistické strany a vůči režimu zaujímal konformní postoj.[26] V roce 1957 byl vyslán jako zahraniční delegát do Etiopie, po necelém roce se i s rodinou přesunul na čtyři roky do Paříže.[27] V roce 1962 byl vyloučen z Komunistické strany a nějakou dobu musel pracovat mimo svůj obor.[27] V polovině 60. let se k oboru vrátil a pracoval jako odborný asistent na katedře zahraničního obchodu bratislavské VŠE.[27] V době normalizace se mu podařila politická rehabilitace, bylo mu navráceno členství v KSS a následně se držel režimem vytyčené linie.[28] V letech 1969-1975 působil jako obchodní přidělenec ve Stálé misi ČSSR u OSN v Ženevě.[28] Po návratu ze Švýcarska se stal ředitelem odštěpného závodu PZO Polytechna v Bratislavě; na této pozici zůstal až do svého odchodu do důchodu.[29] V 80. letech jej několikrát prověřovala ekonomická rozvědka pro podezření z hospodářské kriminality, před trestním stíháním jej uchránila prezidentská amnestie z května 1985.[30]

Andrej Babiš o svém otci uvedl, že „nikdy nebyl žádný komunistický prominent“.[31] Nezastával vysoké funkce v komunistické straně, nicméně působil ve funkcích, k nimž potřeboval schválení orgány KSČ. Kritici Andreje Babiše jej s poukazem na otcovo postavení označují jako „protekční dítko režimu“, „nomenklaturní dítě“, „příslušník privilegované vrstvy“ apod.[32]

Matka Andreje Babiše, Adriana Babišová rozená Scheibnerová (1927–2008), také vystudovala bratislavskou VŠE, manželova vytíženost a pracovní pobyty v zahraničí jí však přisoudily skromnější roli. Pracovala jako tajemnice ve vědeckých institucích, po návratu ze Švýcarska byla tajemnicí Ústavu marxismu-leninismu na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Aktivně se angažovala v KSS, působila také v různých komisích ustavených komunistickou stranou a v lidových soudech.[zdroj?]

Andrej Babiš má o sedm let mladšího bratra, podnikatele Alexandra Babiše.

Dětství a mládí

Vzhledem k zahraničnímu působení svého otce žil Andrej Babiš od roku 1958, tedy v útlém věku, po dobu čtyř let v Paříži.[27] V Paříži také nastoupil do první třídy na základní škole při československém velvyslanectví.[27] Po návratu do Československa chodil do základní školy v bratislavské čtvrti Nové Mesto.[27] Jeho matka ho v devíti letech nechala zapsat do tenisové školy na kurtech bratislavského Slovanu, kde také při turnajích sbíral míčky a získával své první výdělky.[33] Později přidal volejbal, s nímž slavil úspěchy na střední škole.[27]

Po přesunu do Švýcarska začal v září 1969 chodit na gymnázium Collège Rousseau; ve volném čase hrál volejbal v klubu Servette Ženeva, s nímž se dostal až do finále juniorské ligy.[28] Podle vlastních slov měl na škole trojku z chování.[34] Na švýcarském gymnáziu Babiš nakonec vychodil pouze jeden ročník, protože posléze onemocněl trombocytopenií a musel být hospitalizován. V nemocnici si podle vlastního podání poležel zhruba rok a během té doby se velmi zdokonalil ve francouzštině.[28]

Po návratu do Československa bydlel Babiš u babičky v Bratislavě a chodil na gymnázium ve čtvrti Ružinov, což byla poměrně elitní střední škola s rozšířeným vyučováním cizích jazyků.[35] Většina studentů z jeho třídy se znala už ze základní školy, ale nováček do ustáleného kolektivu rychle zapadl.[35] Bodoval prý hlavně dobrými výkony v meziškolních utkáních ve volejbalu a basketbalu a pomohly mu také občasné dovozy gramofonových desek rockových skupin a moderního oblečení, ke kterým se dostával přes rodiče.[36] Nicméně v této době „lehce přidrzlý čahoun s polodlouhými vlasy“[35] též chodil za školu a psal si omluvenky s napodobeninou babiččina podpisu, přičemž si ředitel školy všiml, že podpisy se různí a Babišovi hrozilo vyloučení ze školy.[37] „Bylo to tehdy hodně náročné, dostal jsem snad trojku z chování,“ tvrdil po čtyřiceti letech.[37] Na gymnáziu se také setkal se svou budoucí manželkou Beatou Adamovičovou, nicméně jejich vztah se prý rozvinul až později, když už každý studoval jinde.[37]

Maturoval v červnu 1974 ze slovenštiny, ruštiny, francouzštiny a matematiky.[37]

Vysokoškolské studium

Po maturitě byl Babiš přijat na Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Bratislavě, na jejímž vzniku se v polovině 60. let spolupodílel jeho otec.[37] Sám Babiš pro tuto školu velké uznání neměl, připadala mu natolik nenáročná, že se prý nudil.[37] V září 2013 v předvolebním videorozhovoru hnutí ANO řekl: „Byla to lehká škola. Učili nás o dva roky starší kolegové. Říkalo se, že koho nesrazila tramvaj, udělal ekonomku.“[37] Nicméně některé předměty, například statistiku nebo účetnictví, udělal až na další pokus.[38] Během studia se věnoval práci v mezinárodní organizaci studentů AIESEC, jejíž pobočku na VŠE několik let vedl.[39] Podle ekonoma Karla Kříže z této pozice spolurozhodoval, který ze studentů vycestuje ven.[40] Sám díky tomu vycestoval na brigády ve francouzském Lille a Dijonu a v belgické Kredietbank.[39] Diplomová práce s názvem „Všeobecná dohoda o clech a její vliv na liberalizaci mezinárodního obchodu“ se nezachovala.[41] Vysokou školu ukončil s červeným diplomem.[39] Podle Perglera bylo pro Babiše období studia na VŠE zlomové pro jeho kariérní start.[39] „Už to nebyl ten lehkovážný floutek jako na gymnáziu, ale ambiciózní svazák, který směřuje za svým cílem – stát se podle otcova vzoru zahraničním delegátem, dostat se do ciziny a hodně vydělávat.“[39]

Začátek pracovní kariéry

Andrej Babiš na rozdíl od většiny mužských absolventů nestrávil po vysoké škole ze zdravotních důvodů rok na vojně.[42] Po promoci tak na podzim 1978 nastoupil do podniku zahraničního obchodu (PZO) Chemapol Bratislava (který se krátce po Babišově nástupu přejmenoval na Petrimex).[42]

První týdny v Petrimexu byly pro Babiše údajně rozčarováním, po měsíci prý dal výpověď.[43] Nicméně vedení se nad ním slitovalo a přeřadilo ho do skupiny, kde měl na starosti kontrolu dováženého čpavku, síry a dalších surovin.[43] Po nějakém čase byl přesunut do 31. obchodní skupiny, která měla na starosti plasty a zpočátku také pomocné gumárenské přípravky.[43] V této skupině začal jeho rychlý kariérní růst.[43] Prošel funkcemi samostatného referenta, vedoucího referátu a už na začátku 80. let dosáhl na funkci zástupce ředitele této obchodní skupiny.[43] V kariérním růstu Babišovi pomáhala jeho píle, ale také i politická angažovanost.[43] V podniku vedl základní organizaci SSM a už v roce 1980 vstoupil do KSČ.[43] V této době Babiš začal spolupracovat s Antonem Rakickým, který se stal na dlouhou dobu jeho ochráncem (Rakický byl šéfem 32. obchodní skupiny, po roce 1989 se stal ředitelem celého Petrimexu, stál u vzniku Agrofertu).[43] Také se stal kádrovou rezervou na vycestování do zahraničí, přičemž díky jeho znalosti francouzštiny připadaly v úvahu severoafrické země obchodující s fosfáty.[44]

Zahraničním delegátem v Maroku

Vycestovat pracovně do zahraničí byl podle Babišova pozdějšího podání jeho dávný sen už během studia na vysoké škole.[44][39]

Na podzim 1985 byl Babiš vyslán do marockého hlavního města Rabatu, aby se stal československým obchodním delegátem. V této pozici zastupoval více než desítku podniků zahraničního obchodu.[45] Zpravidla nakupoval marocké fosfáty a sjednával kontrakty na prodej československého zboží.[45] Podle pozdějšího popisu jednoho z jeho tehdejších kolegů se Babiš v Maroku „choval mimořádně profesionálně a nekomunisticky, jako západní diplomat, mluvil perfektně francouzsky, dobře se oblékal“.[45] Získané zkušenosti z obchodních jednání západního stylu byly pro jeho budoucnost velmi důležitou devizou.[45]

Babiš měl v Maroku výrazně vyšší příjem než v Československu, navíc v cizí měně.[44] Jako delegát měl i diplomatický pas.[44] Žil ve čtvrti s ostrahou a život v subtropech (slunné počasí, blízkost moře) se mu velmi líbil.[46] Dokázal si též vybudovat rozvinutou síť obchodních známostí, mimo jiné díky sportovním úspěchům své dcery, která několikrát vyhrála mistrovství země v tenisu do dvanácti let.[47][pozn 2] Domů do Československa se prý Babiš nechtěl vrátit ani rok po sametové revoluci, navíc v Maroku dostal atraktivní nabídku vést obchody firmy, která vlastnila doly rasolu (severoafrického léčebného jílu) a vyráběla nepropustné obaly.[46] Nicméně jeho ochránce Anton Rakický se po revoluci stal ředitelem Petrimexu, měl s ním velké plány a k tomu potřeboval schopné obchodníky.[46] Obrátil se proto na Andreje Babiše a nabídl mu funkci ředitele 32. skupiny, kterou sám kdysi vedl.[46] Babiš nakonec souhlasil a tak se v roce 1991 on a jeho rodina přestěhovali zpátky do Bratislavy.[46]

Soukromý život

Andrej Babiš s partnerkou Monikou v roce 2015.

Od 70. let byla Babišovou manželkou spolužačka z gymnázia a později lékařka Beata (Beatrice) roz. Adamovičová, mají spolu dceru Adrianu a syna Andreje. Manžel dcery Adriany Martin Bobek pracuje ve společnostech Agrofertu.[48][23] Od 90. let však Babiš žil s o 20 let mladší družkou Monikou (roz. Herodesovou), s níž má dvě děti, Vivien a Frederika. Monika si v roce 2013 změnila příjmení na Babišová.[49] Babiš v Show Jana Krause vysílané 11. října 2013 prohlásil, že je šťastně ženatý a manželka ho podporuje.[50] Dne 29. července 2017 proběhla na Čapím hnízdě velká svatba Andreje s Monikou.[51] Podle aktivistů ze skupiny AVUA se jednalo o podvod, divadlo a součást předvolební kampaně.[52][53]

V různých rozhovorech uvedl, že věří v Boha.[54][55]

Evidence Státní bezpečností

„ Kandidát byl vytěžen k ohlasům na úmrtí soudruha Brežněva, o čemž je zpracován samostatný záznam. Poté byl kandidát vyzván, aby se vyjádřil, zda chce nadále spolupracovat s orgány kontrarozvědky, s čímž jmenovaný souhlasil. Po vyjádření souhlasu bylo jmenovanému oznámeno, že splňuje předpoklady kladené na spolupracovníka československé kontrarozvědky a byl mu předložen k podpisu písemný závazek, který byl zakamuflovaný v propagační brožuře. Kandidát závazek po přečtení podepsal bez dalších otázek a souhlasil, aby bylo i nadále používáno krycí jméno Bureš. “

— zpráva StB o získání ke spolupráci z 11. 11. 1982[56][57][58]

Podle dosud zveřejněných dokumentů pocházejících z archívu slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN), byl Babiš od 12. listopadu 1980 evidován jako důvěrník Státní bezpečnosti (StB)[59] a 11. listopadu 1982 v bratislavské vinárně U obuvníka měl za přítomnosti kpt. Rastislava Mátraye a por. Júliuse Šumana podepsat vázací akt, čímž se stal agentem StB s krycím jménem „Bureš“. Registrován byl u Oddělení kontrarozvědné ochrany československého zahraničního obchodu Odboru na ochranu ekonomiky Správy kontrarozvědky v Bratislavě (1. oddělení III. odboru XII. správy ZNB).[60] Toto oddělení mělo na starost sledování zastupitelských organizací zahraničního obchodu v Bratislavě, mezinárodní výstavy a veletrhy v Bratislavě a monitorování činnosti zahraničních rozvědek v československém zahraničním obchodě.[61] Dochované listiny přitom naznačují, že Babiš se Státní bezpečností vědomě spolupracoval již jako důvěrník.[60]

Agentem StB byl Babiš do roku 1985, kdy jej PZO Petrimex vyslal dlouhodobě do Maroka; s příslušníky StB se za uvedené období setkal celkem sedmnáctkrát. Krycí jméno „Bureš“ figuruje nejméně ve dvou dalších svazcích StB – jednak ve spisu „Oko“, kde je „Bureš“ nejméně dvakrát zmíněn jako autor hlášení určených pro tuto organizaci, a jednak ve spisu „Voják“, v němž figuruje jako opakovaný návštěvník konspiračního bytu.[62]

Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky bylo důvodem schůzek to, že Babiš odmítal dovážet nebezpečné fosfáty ze Sýrie.[63] Sám Babiš jakoukoli spolupráci s StB rezolutně popřel.[8][63] Obvinění ze spolupráce StB označil za předvolební boj[64] a zažaloval slovenský Ústav paměti národa.[63] Věřil, že soud vyhraje podobně, jako jej vyhrála herečka Jiřina Bohdalová, která také byla vedena ve spisech StB.[65]

Ústav paměti národa v roce 2011 upozornil, že pravdivost archivovaných dokumentů nijak neověřuje.[66] V roce 2013 ale ředitel ústavu Ondrej Krajňák prohlásil, že „obecně existuje jen malá pravděpodobnost, že by evidence byly vykonstruované, když nezávisle na sobě existovaly ve třech svazcích.“[8][67] Také podle Radka Schovánka z českého Ústavu pro studium totalitních režimů je prakticky vyloučeno, že by byly zachované dokumenty Ústavu paměti národa padělkem.[64]

Dne 26. června 2014 Okresní soud Bratislava I nepravomocně rozhodl, že je Andrej Babiš ve svazcích StB evidován neoprávněně. Soudkyně v odůvodnění rozhodnutí uvedla: „Soud neměl za prokázané, že navrhovatel vědomě spolupracoval se Státní bezpečností a že byl jejím agentem“. Slovenský Ústav paměti národa se proti rozhodnutí odvolal.[68][69] Odvolací soud původní rozsudek koncem června 2015 potvrdil.[70] ÚPN proti tomuto rozhodnutí podal v listopadu 2015 dovolání k slovenskému Nejvyššímu soudu, neboť se domníval, že rozhodnutí nižších instancí bylo založeno na nezákonných důkazech.[71][72] Nejvyšší soud Slovenské republiky ovšem v únoru 2017 rozhodl v neprospěch ÚPN. Podle jeho rozsudku byl Babiš ve svazcích StB evidován neoprávněně.[73]

ÚPN následně podal proti rozhodnutí stížnost k slovenskému Ústavnímu soudu,[74] který 12. října 2017 předchozí rozhodnutí soudů zrušil vzhledem k procesním vadám a vrátil případ krajskému soudu v Bratislavě. Napadeno bylo to, že žalovanou stranou ve sporech o evidenci osob StB neměl být Ústav paměti národa, jak dovozovaly slovenské obecné soudy,[75] i nezbavení mlčenlivosti tří bývalých členů StB, z čehož plynula nezákonnost výpovědí. V ústním komentáři nálezu také zaznělo, že příslušníci StB byli v této věci nedůvěryhodní, když svou činností spoluprosazovali komunistický režim. Jejich důvěryhodnost obecné soudy dostatečně nezkoumaly a ve svých rozhodnutích dostatečně nezdůvodnily, na základě čeho by měly být jejich výpovědi považovány za důvěryhodné.[76][77][78] Dne 30. ledna 2018 Krajský soud v Bratislavě rozhodl v souladu s rozsudkem Ústavního soudu a zamítl žalobu Andreje Babiše na Ústav paměti národa.[79] Nejpozději počátkem března téhož roku podal Babiš proti pravomocnému rozsudku dovolání k Nejvyššímu soudu.[80] To bylo zamítnuto a Babiš uvedl, že hodlá Slovensko žalovat u Evropského soudu pro lidská práva.[81] Tento úmysl Babiš dle svých slov už oznámil slovenskému premiérovi Peterovi Pellegrinimu.[82] Slovenská ministerstva vnitra, zahraničí a spravedlnosti avizovala, že v případě žaloby budou Slovensko před Evropským soudem hájit.[83]

V dubnu 2018 zažaloval Andrej Babiš o milión Eur slovenský list Nový Čas za uveřejnění rozhovoru s bývalým příslušníkem československé Státní bezpečnosti (StB) Jánem Sarkocym, který Babiše označil za vědomého spolupracovníka StB a vytváří tak o něm úmyslně „nepravdivý obraz vypočítavého, nečestného člověka“. Vydavatel se omluvit odmítl a poukázal na to, že Babiš neprokázal, že byl evidován u StB neoprávněně.[84]

Podnikání

Agrofert

ikona
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Centrála Agrofertu, Praha-Chodov
Andrej Babiš, vizualizace vztahů v roce 2013[85]
Podrobnější informace naleznete v článku Agrofert.

V roce 1992, když bylo jasné, že se Václav Klaus a Vladimír Mečiar domluvili na rozdělení Československa, navrhl Babiš zřízení kanceláře Petrimexu v Praze. 25. ledna 1993 z této kanceláře vznikl samostatný podnik AGROFERT, spol. s r.o.[86] Začátkem roku 1995 pak došlo k navýšení základního kapitálu Agrofertu, po kterém se majoritním vlastníkem stala ve Švýcarsku registrovaná společnost O.F.I.[87]

V současnosti je Agrofert akciovou společností a největším českým zemědělským, potravinářským a chemickým holdingem. Holdingová společnost ovládá více než 230 právně samostatných společností,[88] zejména v České republice a na Slovensku, jejich konsolidované tržby dosáhly v roce 2012 téměř 132,5 miliard Kč. Společnost patří mezi největší firmy v České republice, zde vlastní nebo má v nájmu 57 tisíc hektarů zemědělské půdy (0,7 procenta území České republiky nebo 1,6 procenta veškeré zemědělské půdy).[89] Společnost vlastní a řídí Andrej Babiš.[90] Do portfolia Agrofertu patří kromě chemické výroby, potravinářských podniků a zemědělské výroby také vydavatelská firma AGF Media a. s., od června 2013 také Agrofert vlastní velký mediální koncern MAFRA a. s., který v roce 2013 vydává dva celostátní tištěné deníky (Lidové noviny a Mladou frontu DNES), regionální deník Metro, provozuje tři televizní stanice, dvě rozhlasové stanice, zpravodajské servery Lidovky.cz, iDNES.cz a Česká pozice[91] a vlastní také virtuálního mobilního operátora Mobil.cz.[92]

Agrofert má pobočku na Slovensku. Zahrnuje také společnosti v Maďarsku, Polsku, Nizozemsku a Německu. V posledně jmenované zemi je to mimo jiné velký chemický závod SKW Piesteritz ve městě Lutherstadt Wittenberg ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, který je největším producentem umělých hnojiv v Německu. Od února 2013 je součástí koncernu také velkopekárna Lieken,[5][93] která má šest výroben (původně dvanáct) a sídlí zatím ve městě Weissenfels. Po kolaudaci nového provozu a administrativní budovy ve Wittenbergu bude zde i tato společnost mít svou centrálu. Babiš učinil závazek, že do konce roku 2017 proinvestuje ve Wittenbergu celkově 900 milionů eur.[94]

V roce 2008 byl Andrej Babiš kritizován poté, co Česká televize zveřejnila záběry tajnou kamerou zachycující jeho schůzku s tehdejším šéfem antimonopolního úřadu Martinem Pecinou. Schůzka v autosalonu Mercedes Forum na pražském Chodově se konala v době, kdy antimonopolní úřad posuzoval rozšíření Babišova koncernu Agrofert o další společnosti. Podle Martina Peciny se s tímto podnikatelem setkával opakovaně a schůzka se konala v autosalonu proto, že v Praze neměl kancelář.[95][96]

V roce 2010 pobíraly Babišem vlastněné firmy státní dotace ve výši 3 miliardy korun.[97] V roce 2014, v době, kdy byl Babiš ministrem financí, odpustilo ministerstvo Agrofertu daně ve výši 1,476 miliardy korun.[98]

Polský lobbista Jacek Spyra v roce 2007 přesvědčoval Babiše, že se v Polsku chystá jeho stíhání za údajnou korupci při privatizaci Unipetrolu, a nabízel Babišovi, že za úplatek ve výši 10 milionů Kč dovede toto stíhání zastavit. Babiš obviněn nebyl a naopak byl Spyra za to, že požadoval po Babišovi peníze, odsouzen za podvod.[99][100]

Babiš sám se proti označení „miliardář“ ohrazuje. Řekl,[kdy?] že jeho hlavním majetkem je 28 listinných akcií reprezentujících 100 % základního jmění Agrofertu.[zdroj?] Dne 20. ledna 2014 odešel z vedení Agrofertu, před tím, než se stal ministrem financí.[101]

Biopaliva

V roce 2010 schválila poslanecká sněmovna novelu Zákona o ochraně ovzduší, která v souladu s tendencemi v celé EU zvýšila povinný podíl biopaliv v benzínu a naftě. Babiš připustil, že zákon pomohl prolobbovat.[102] Podle ekonoma a politika Petra Macha díky přimíchávání biopaliv spotřebitelé doplácejí asi dvě koruny na litr pohonných hmot, ročně přibližně 15 miliard korun,[103] z čehož přibližně 10 miliard údajně připadne firmám patřícím Babišovi.[97] Podle Babiše biopaliva zdražují cenu nafty maximálně o 46 haléřů na litr, benzín prý díky biopalivům dokonce zlevnil.[104] Kvůli biopalivům se Andrej Babiš dostal na půdě parlamentu ČR v roce 2015 do sporu s Miroslavem Kalouskem, který ho obviňuje ze střetu zájmů[105] a upozornil, že ČR vydá o 5 miliard navíc na biopaliva a jedním z hlavních příjemců jsou právě Babišovy firmy.[106] V listopadu téhož roku Poslanecká sněmovna podporu schválila (zamítnutím Kalouskova pozměňovacího návrhu).[107][108]

SynBiol

V roce 2008 se stal jediným akcionářem společnosti SynBiol, a.s.[109] V roce 2012 byla společnost neaktivní s aktivy ve výši 1,9 mil. Kč tvořenými hotovostí na účtech.[110] V roce 2013 měla již aktiva ve výši 24 mil. Kč, když se stala společníkem s podílem 87,75% ve společnosti Hartenberg Holding, s.r.o. a vlastníkem půjčky ve výši 22 mil. Kč společnosti Hartenberg Holding.[111][112] Dalšími společníky v Hartenberg Holding jsou (přímo či nepřímo) Jozef Janov, bývalý partner Penta Investments, a Libor Němeček, šéf investic Agrofertu.[113][112] Společnost Hartenberg Holding se označuje jako investiční fond[114] (není však investičním fondem podle zákona o investičních společnostech a fondech) a investuje převážně v oblasti zdravotnictví.[115]

K 1. lednu 2014 došlo k rozdělení společnosti Agrofert, a.s. odštěpením a společnost SynBiol se stala nástupnickou společností odštěpené části. Odštěpeným majetkem jsou převážné podíly ve společnostech, které vlastní nemovitosti, mj. Farma Čapí hnízdo, a.s. či Anděl Media Centrum, s.r.o. (vlastník sídla skupiny MAFRA). V roce 2014 tak již SynBiol měl konsolidovaná aktiva ve výši 11,7 mld. Kč a konsolidované tržby ve výši 888 mil. Kč.[116][117]

Podle serveru Hlídací pes byla v roce 2016 součástí koncernu SynBiol společnost IMOBA i se svými dvanácti dceřinými či vnukovskými společnostmi, z nichž francouzská společnost Exorep byla provozovatelem luxusní restaurace Paloma ve francouzském městě Mougins na Azurovém pobřeží.[118][116][119] Restaurace byla otevřena v létě 2013,[120] počáteční investice dosahovala 65 milionů korun, interiér navrhla Babišova žena Monika.[121] Andrej Babiš pro ni osobně vybral šéfkuchaře Nicholase Decherchiho.[122] Restaurace získala půl roku po otevření jednu michelinskou hvězdu a v roce 2016 druhou.[121] Firma Exorep však za rok 2014 vykázala ztrátu 1,8 milionu eur.[118] V listopadu 2017 byla v Průhonicích u Prahy otevřena druhá luxusní restaurace toho jména, spadající rovněž vzdáleně pod Decherchiho vedení a vlastněná Andrejem Babišem.[123]

Svěřenské fondy

V roce 2016 byla i přes prezidentské veto schválena změna (14/2017 Sb.) v Zákonu o střetu zájmů (159/2006 Sb.) přezdívaná též Lex Babiš, která vládním činitelům zakazuje vlastnictví médií a přijímání státních dotací prostřednictvím jejich firem.[124] V roce 2017 Babiš převedl akcie společností Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů.[125] s názvy AB private trust I a AB private trust II[126] Jako svěřenské správce určil předsedu představenstva Agrofertu Zbyňka Průšu a právníka Alexeje Bílka.[127]

V červnu 2018 přinesly organizace Transparency International (pobočka pro Českou republiku) a internetový portál Neovlivní.cz informaci, že Andrej Babiš má být podle verifikačního dokumentu[128] a slovenského Zákona o RPVS (315/2016 Z. z.)[129] tzv. „konečným užívaťelom výhod“, tedy podle Evropské směrnice proti praní špinavých peněz §13[130] má být „skutečným majitelem“, tedy tím, kdo má v Agrofertu rozhodující vliv a tedy by byl dle českého Zákona o obchodních společnostech a družstvech §74[131] tzv. „ovládající osobou“. Skupina Agrofert to popřela a reagovala prohlášením, že nelze pojem „konečný užívaťeľ výhod“ zaměňovat s tzv. ovládající osobou.[132]

Počátkem července 2018 schválil Evropský parlament nová pravidla proti střetu zájmů při čerpání dotací. Podle nich by měl také Andrej Babiš doložit, že svěřenské fondy s odloženými firmami již neovládá. Jednalo by se totiž o nedovolený střet zájmů a firmy tímto fondem spravované by mohly přijít o možnost čerpat evropské dotace. Každá osoba v národním orgánu rozhodujícím o dotacích, tedy včetně premiéra, pokud by byla v takovémto střetu zájmů, musí buď odstoupit z funkce, nebo prodat svůj podíl ve firmě čerpající dotace. Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky by se opatření koncernu dotknout nemělo, protože Babiš podle něj není ovládající osobou ani skutečným majitelem svěřenských fondů.[133][134] Podle analytika Pirátů Janusze Koniecznyho by legislativa mohla Babiše zasáhnout coby osobu obmyšlenou.[135] Transparency International podala v srpnu 2018 oznámení o podezření ze spáchání přestupku k Městskému úřadu v Černošicích, protože se domnívá, že Andrej Babiš porušuje zákon tím, že nadále ovládá Agrofert a média, což mu zákon jako členovi vlády zakazuje. Možný postih je až 250 tisíc korun. Transparency International připravila podnět k Evropské komisi z důvodu čerpání evropských dotací Agrofertem.[136] Podnětem Transparency International a Pirátské strany se 10.9.2018 zabýval Evropský výbor pro rozpočtovou kontrolu[137] a následně na jeho doporučení podezření začala prošetřovat i Evropská komise.[138] EK si nakonec vyžádal po českých úřadech přehled podniků, které jsou součástí skupiny Agrofert a jsou přitom financovány z některého z Evropských fondů.[139] Při vyšetřování Evropské komise dochází podle zjištění deníku FORUM 24 k průtahům, protože česká strana nespolupracuje.[140]

V srpnu 2018 změnil Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podmínky udělování dotací tak, aby nebyl možný dvojí právní výklad a dostal se tak do souladu s evropskou legislativou platnou od roku 2015. Úprava se týká malých a středních firem, které se stanou součástí koncernu. Ty pak přijdou o dotaci okamžitě a ne až po určitém období. Úprava se týká i firem patřících holdingu Agrofert.[141]

Další podnět Pirátské strany k Evropské komisi se zaměřuje na neoprávněně čerpanou dotaci společnosti SPV Pelhřimov za 17,5 milionu korun. Přílohou je databáze státních zakázek, které získal holding Agrofert po platnosti zákona o střetu zájmů. Jde o zhruba 800 zakázek v hodnotě přes 8 miliard korun, přičemž u 120 zakázek nebylo možné dohledat částku, takže celková částka může být vyšší.[142]

Politická kariéra

Hnutí ANO 2011

Podrobnější informace naleznete v článku ANO 2011.
Andrej Babiš při rozdávání rybí polévky na Štědrý den roku 2014 na Staroměstském náměstí v Praze

V listopadu 2011 založil občanskou iniciativu nazvanou Akce nespokojených občanů a nevyloučil, že by z ní mohlo vzniknout politické hnutí. Jako politické hnutí bylo ANO 2011 (dále též jen ANO) registrováno 11. května 2012.[143][144] V srpnu 2012 se stal prvním předsedou hnutí, když v tajné volbě získal 73 ze 76 hlasů.[145] Se svým hnutím chce bojovat proti korupci a za nižší daně. Sám státu na daních odvádí 23 milionů korun ročně, jeho holding zhruba 800 milionů korun ročně.[zdroj?]

Na svou činnost obdrželo hnutí ANO od Babiše z jeho vlastních prostředků za rok 2011 okolo 25 milionů korun.[146] V krajských volbách konaných roku 2012 finančně podpořil uskupení Východočeši, Mimo Jiné a zlínské M. O. R. (Hnutí za Morální Očistu Radnice). Skrze jejich kandidátky potvrdil kandidaturu sedmi členů ANO.[145]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Hlavním městě Praze jako lídr hnutí ANO.[147] dosáhlo v těchto volbách značný úspěch, když obsadilo druhé místo za ČSSD se ziskem 18,65 % hlasů. Sám Babiš byl 26. října 2013 zvolen poslancem Parlamentu České republiky. Během předvolební kampaně byl Babiš funkcionáři politické strany TOP 09 Miroslavem Kalouskem a Markem Ženíškem označen za „komunistického udavače“. Babiš reagoval podáním trestního oznámení pro pomluvu.[148]

Místopředseda vlády a ministr financí

V lednu 2014 se stal kandidátem hnutí ANO na post vicepremiéra a ministra financí ve vládě Bohuslava Sobotky.[149] Dne 29. ledna 2014 byl do obou funkcí jmenován.[14] Navrhoval splacení části státního dluhu z 350 miliard korun, které údajně leží bez užitku na účtech České národní banky (ČNB). Podle představitelů banky jde o nesmysl a banka žádné volné prostředky nemá.[150] Jako ministr financí doporučil lidem, kteří by chtěli podnikat, aby si nejprve zkusili zaměstnanecký poměr.[151][152]

V listopadu 2014 popřel spekulace, že by chtěl v budoucnosti kandidovat na prezidenta České republiky.[153][154] Připustil, že by se v budoucnosti mohl stát předsedou české vlády.[154]

Od roku 2012 psal svůj blog na serveru iDNES. Poté, co se stal ministrem české vlády, přispívání na blog ukončil.[155]

Na III. sněmu hnutí ANO obhájil v únoru 2015 post předsedy hnutí. Od delegátů dostal v tajné volbě všech 186 hlasů.[156] Bývalý prezident Václav Klaus na jaře 2015 označil propojení politiky a byznysu Andrejem Babišem za nebezpečné a vývoj české politiky poté, co se Babišovo ANO stalo jednou z nejsilnějších stran, za „hrůzostrašný“.[157]

Český ministr financí Babiš a jeho tehdejší rakouský kolega Sebastian Kurz na Evropském fóru ve Wachau, 13. června 2015

V roce 2015 jako ministr financí prosazoval zavedení elektronické evidence tržeb (EET) a prohlásil, že nebude-li zavedena, bude nutné zvýšit daně.[158] Plán na zavedení EET se dočkal kritiky od opozičních poslanců.[159]

V červnu 2016 prohlásil, že odejde z politiky, pokud hnutí ANO po následujících volbách skončí v opozici.[160] V senátních volbách na podzim 2016 získalo ANO pouze tři senátorská křesla,[161] což bylo považováno za prohru.[162] Babiš poté prohlásil, že Senát je de facto zbytečný, a nebránil by jeho zrušení.[163]

Dne 25. února 2017 byl již po čtvrté zvolen předsedou hnutí ANO. Na IV. celostátním sněmu hnutí v Praze získal 195 hlasů od 206 delegátů, kteří odevzdali volební lístek (tj. 95 %).[164]

Dne 5. května 2017 podal premiér Sobotka návrh na Babišovo odvolání z vlády do rukou Miloše Zemana. Jako důvod udal skandály neodvádění daní a úkolování novinářů v médiích.[165] Prezident republiky tak učinil 24. května téhož roku. Ve funkci místopředsedy vlády jej vystřídal ministr životního prostředí Richard Brabec a v úřadu ministra financí pak nahradil další spolustraník a předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Pilný.[166]

Politické postoje

Andrej Babiš odmítá progresivní zdanění, chtěl by snížit daně lidem s příjmy do 113 tisíc a snížit sociální pojištění pro živnostníky a firmy.[167] Babiš také odmítá domněnku, že stát nebude mít z čeho vyplácet důchody. Podle něj jsou penze dnes v ČR na nízké úrovni a stanovuje si proto za cíl navýšit důchody na úroveň 70–80 % průměrné mzdy.[168]

Členství v Evropské unii je pro Českou republiku podle Babiše nezbytné, je však proti jakékoliv její další integraci. Babiš se také staví proti zavedení eura jako zákonné měny v Česku.[169][170]

Babiš odmítl uprchlické kvóty na rozmístění žadatelů o azyl, kteří se dostali do Evropské unie v rámci evropské migrační krize a migrační vlnu z Blízkého východu a Afriky označil za „největší ohrožení Evropy.” Podle Babiše by tábory pro migranty „měly být založeny mimo Evropu a do Evropy by neměl přijít žádný uprchlík bez toho, aby prošel táborem v severní Africe nebo na Blízkém východě.“[171]

Po setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem v září 2015 kritizoval Babiš NATO za nezájem o ochranu evropských hranic a prohlásil: „NATO se chová účelově. Proti somálským pirátům zasáhlo, protože tam byl ekonomický zájem členských zemí NATO a dalších zemí Bezpečnostní rady OSN. ... NATO uprchlíci nezajímají, přitom jejich vstupní branou do Evropy je Turecko, člen NATO, a pašeráci na území Turecka, člena NATO, operují.“[172]

V březnu 2015 Babiš přirovnal anexi Krymu Ruskem k zabrání Sudet na základě mnichovské dohody v roce 1938 a uvedl, že nesouhlasí „s rozdělením Ukrajiny na dvě země.”[173] Ekonomické sankce vůči Rusku však už považuje za nevhodné, jelikož poškozují české podnikatele. Nevěří také tomu, že by Putin plánoval válku proti NATO.[174]

Babiš v listopadu 2016 označil čínskou společnost CEFC China Energy Company Limited za zvláštního a netransparentního investora, který má podle Babiše vazby na premiéra Bohuslava Sobotku a ČSSD a uvedl, že „CEFC kupují sportovní kluby, nemovitosti nebo média, ale pokud nám chtějí Číňané opravdu pomoci, měli by koupit OKD.“[175] Babiš řekl, že má na čínské investice jiný názor než prezident Miloš Zeman.[176]

Babiš přičetl vinu za útok kamionem na vánočních trzích v Berlíně 19. prosince 2016 německé kancléřce Angele Merkelové a „nekontrolované migraci“.[177] Premiér Bohuslav Sobotka tento Babišův výrok odmítl.[178]

Při vzniku druhé Babišovy vlády označil KSČM za demokratickou stranu, která se zachovala státotvorně a umožnila vznik vlády.[179] Podle statistik České televize ostatně hnutí ANO v období od voleb do ustavení vlády (20. listopadu 2017 až 10. července 2018) v Poslanecké sněmovně hlasovalo v 77 % hlasování ve shodě s KSČM, což představovalo vůbec největší shodu mezi všemi parlamentními stranami.[180]

Volby do Poslanecké sněmovny 2017

Před volbami rozdávali stoupenci hnutí ANO po celé republice brožuru, sepsanou Andrejem Babišem (či v jeho jménu), s názvem O čem sním, když náhodou spím, ve které byla popsána „Vize 2035 pro Českou republiku, pro naše děti“. Rovněž ještě před volbami, začátkem října 2017, Babiš prohlásil v rozhovoru s redaktorem deníku Právo, že by v případě volebního vítězství a svého premiérského angažmá „po čtyřech letech odešel z politiky a již se nevrátil“. Zdůvodnil to svým věkem a tím, že by pak „chtěl mít chvíli normální život, věnovat se rodině i firmě“.[181]

Při volbách do Poslanecké sněmovny ve dnech 20.–21. října 2017 zvítězilo hnutí ANO a získalo 78 poslaneckých mandátů. Andrej Babiš jako lídr kandidátky ve Středočeském kraji[182] byl opět zvolen poslancem sněmovny, přičemž dostal 48 645 preferenčních hlasů, nejvíce ze všech zvolených poslanců.[183]

Premiér České republiky

Prezident Miloš Zeman pověřil lídra ANO Andreje Babiše dne 31. října 2017 jednáním o sestavení nové vlády.[184] Dne 6. prosince 2017 jej jmenoval premiérem. Podle vyjádření obou aktérů měla být vláda jmenována 13. prosince 2017, po seznámení prezidenta s ministerskými adepty. Podle Babiše prezident souhlasil s posunem termínu, aby se už jako předseda jmenované vlády mohl 14. prosince zúčastnit summitu prezidentů a premiérů Evropské unie v Bruselu. Zeman chtěl rovněž osobně podpořit získání sněmovní důvěry pro Babišovu vládu.[185][186]

Po ustavení své první vlády v prosinci 2017 odmítl Andrej Babiš vládní spolupráci s SPD a KSČM. Podle politologa Jiřího Pehe Babiš věděl, že by ho přímá účast těchto politických stran v jeho vládě mohla poškodit v očích těch nadnárodních organizací, na nichž závisí ekonomika i bezpečnost České republiky (tj. EU a NATO).[187]

Po svém neúspěchu ve volbách se Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) začala zabývat i otázkou, jak se má postavit k případné politické spolupráci s ANO . První Babišovu menšinovou vládu nechtěla sociální demokracie podpořit, dočasný předseda strany Milan Chovanec však nevyloučil jednání s ANO při druhém pokusu Andreje Babiše o sestavení kabinetu. ČSSD se podle něj „mohla s ANO o budoucnosti země bavit, pokud jednání nebude mít formu diktátu“. Babiš sám zmínil, že na další vývoj bude mít vliv vedle tehdy se blížícího sjezdu ČSSD i kongres ODS v lednu 2018.[188] Po sjezdu ČSSD, který se konal 18. února 2018, začala tato strana pod vedením svého nového předsedy Jana Hamáčka vyjednávat s ANO o účasti na vládě. Zatímco ČSSD pro sebe požadovala pět ministerských křesel včetně ministerstev vnitra a spravedlnosti (resorty, které mají váhu ve spojitosti s kauzou Čapí hnízdo), bylo ANO tehdy ochotno přiznat ČSSD jen čtyři ministerstva.[189]

Dne 26. března 2018 rozhodla vláda v demisi pod Babišovým vedením o vyhoštění tří ruských agentů s diplomatickým statusem v návaznosti na útok proti Sergeji Skripalovi a jeho dceři, který se odehrál ve Spojeném království. Podle Martina Fendrycha se vláda v tomto případě rozhodla jednoznačně pro prozápadní a protiruský postoj.[190]

Začátkem dubna 2018 skončilo první vyjednávání mezi ČSSD a ANO o společné vládě neúspěchem. Jedním z důvodů byla tehdy neochota ANO přenechat sociálním demokratům post ministra vnitra. Představitelé ČSSD Jan Hamáček a Jiří Zimola navštívili 4. dubna prezidenta Miloše Zemana. Podle informací Lidových novin jim prezident doporučil trvat na svých požadavcích a neustupovat. Premiér v demisi Andrej Babiš byl podle svých slov připraven podřídit se Zemanově vůli. „Když prezident řekne, že pověří vyjednáváním o vládě někoho jiného z hnutí ANO, tak to budu akceptovat,“ řekl Babiš.[191]

Prezident Zeman dne 6. června 2018 podruhé jmenoval Andreje Babiše premiérem a vyzval jej, aby mu předložil seznam příštích členů vlády, se kterými se chtěl seznámit.[192] Od 27. června 2018 je Babiš poté, co jej prezident Zeman podruhé jmenoval premiérem, předsedou své druhé vlády. Tuto menšinovou vládu sestavil jak ze zástupců ANO, tak ČSSD. Babiš a ministři složili do rukou prezidenta předepsaný slib. Prezident Zeman nejmenoval ministrem zahraničí zástupce sociálních demokratů a poslance Evropského parlamentu Miroslava Pocheho, takže vedení tohoto ministerstva se prozatím ujal předseda strany a ministr vnitra Jan Hamáček. ČSSD obdržela ve vládě celkově pět křesel včetně jí zprvu odepíraného ministerstva vnitra, ANO dostalo deset křesel. Dne 10. července podepsaly oba subjekty koaliční smlouvu. Prezidentem jmenovanou ministryní spravedlnosti za ANO byla Taťána Malá, po veřejné kritice kvůli plagiátorství diplomových prací a střetu zájmů však 13 dní nato odstoupila[193][194] a Andrej Babiš krátce uvažoval o tom, že by se nechal prezidentem pověřit k vedení tohoto resortu, než by se našel nový ministr.[195] To však vzbudilo silný odpor a kritiku opozičních stran,[196][197] a tak premiér narychlo vyjednal nového adepta na ministra spravedlnosti, Jana Kněžínka, jehož prezident jmenoval 10. července.[198] Dne 12. července 2018 krátce po půlnoci získala Babišova vláda důvěru Poslanecké sněmovny poměrem hlasů 105 (pro) ku 91 (proti).[22] Přispěla k tomu Komunistická strana Čech a Moravy, která již před sestavením vlády měla v úmyslu ji podpořit při hlasování o důvěře a posléze ji tolerovat.[21]

Z titulu funkce předsedy vlády zasedl Andrej Babiš rovněž do čela Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí, s následným schválením vládou. Od vzniku rady v roce 2014 zastával tento post vždy ministr, naposledy předtím ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Po jeho odchodu však nový koordinátor boje s korupcí nebyl pověřen a automaticky řízení Rady připadlo premiérovi.[199][200][201][202] Tento krok byl kvůli konfliktu zájmů kritizován opozicí, například stranou Pirátů.[203] Jan Hamáček prohlásil, že je to premiérovo právo a nebude v této otázce nic podnikat.[204]

Kritika a kauzy Andreje Babiše

Čapí hnízdo

Podrobnější informace naleznete v článku Kauza Čapí hnízdo.
ikona
Tato část článku reaguje na aktuální nebo nedávné události.
Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.

Jedním z nejkontroverznějších počinů kolem Andreje Babiše je takzvaná „kauza Čapí hnízdo“. Policie České republiky aktuálně žádá v této kauze Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o zbavení Andreje Babiše poslanecké imunity, aby mohl být obžalován z trestných činů dotačního podvodu (§ 212 trestního zákoníku) a poškození finančních zájmů Evropské unie (§ 260 trestního zákoníku) ve „zločinném spolčení“ (§ 89 odst. 17 dřívějšího trestního zákona).[205]

Podstatou kauzy je podezření na účelové čerpání dotace Evropské unie určené pouze pro malé nebo středně velké firmy, když podle kritiků koncern Agrofert formálně převedl v roce 2008 společnost Čapí hnízdo na jiného majitele krytého listinnými akciemi na majitele, protože Agrofert by dotaci nezískal.[206]

V roce 2006 se majitelem původního areálu lihovaru stala společnost IMOBA z holdingu Agrofert. V roce 2007 se společnost s ručením omezeným ZZN AGRO Pelhřimov z holdingu Agrofert transformovala na stejnojmennou akciovou společnost s anonymními akciemi na majitele a v roce 2008 se přejmenovala na Farmu Čapí hnízdo a získala dotaci ve výši 50 mil. korun od ROP Střední Čechy.[207] V roce 2014 byly zákonem zakázány anonymní akcie a Čapí hnízdo se stalo součástí společnosti IMOBA.[208]

Policie obdržela trestní oznámení v listopadu 2015.[209] Do povědomí širší veřejnosti se kauza dostala na jaře 2016, kdy právě kvůli „Čapímu hnízdu“ byla svolána mimořádná schůze Poslanecké sněmovny.[210] Teprve zde Babiš uvedl, že majiteli akcií v inkriminované době byli jeho dospělé děti Adriana a Andrej a bratr partnerky Moniky Martin Herodes.[211]

Policie ukončila vyšetřování v létě 2017 a navrhla zahájení trestního stíhání vůči Andreji Babišovi, Jaroslavu Faltýnkovi a dalším osobám na základě výše zmíněného trestního oznámení z důvodu podezření ze spáchání trestných činů dotačního podvodu (§ 212 trestního zákoníku) a poškození finančních zájmů Evropské unie (§ 260 trestního zákoníku) ve „zločinném spolčení“ (§ 89 odst. 17 dřívějšího trestního zákona), kdy podle obvinění dotaci určenou malým a středně velkým firmám, čerpal koncern Agrofert skrze nastrčenou malou firmu, čímž měla vzniknout škoda 49 997 443,36 Kč.[212][213] Poslanecká sněmovna hlasovala 6. září 2017 pro vydání obou poslanců k trestnímu stíhání.[214] Na počátku roku 2018, kdy po volbách znovu nabyli poslaneckou imunitu, Andrej Babiš na tiskové konferenci prohlásil, že se nechají vydat k trestnímu stíhání.[215] Sněmovna je posléze k trestnímu stíhání skutečně znovu vydala, a to v poměru 111 ku 69 hlasům.[216]

Udělení dotace bylo v letech 2016–2017 také vyšetřováno Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).[217] OLAF své vyšetřování uzavřel koncem roku 2017 a nálezy zaslal českým úřadům a Evropské komisi.[218][219] Žalobci doporučili ministerstvu financí zprávu OLAFu nezveřejňovat z důvodu jejího zařazení do vyšetřovacího spisu.[220] Zpráva však přesto brzy pronikla na veřejnost, celé znění poprvé uveřejnily servery Aktuálně.cz[221] a iHned.cz[222] nakladatelství Economia 11. 1. 2018. Podle novinářů zpráva potvrzuje dotační podvod.[223] Konkrétně jmenuje § 216 a § 260 českého trestního zákoníku, čímž potvrzuje závěry Policie ČR.[224] Andrej Babiš ve zprávě figuruje jako hlavní hybatel kauzy,[225] avšak odpovědnost může padnout i na Babišovy spolupracovníky, Janu Mayerovou a Josefa Nenadála, kteří dotaci vyřizovali.[226] V červnu Babiš rozhodnutí OLAFu kritizoval a tvrdil, že vyšetřování, které vedl „zkorumpovaný“ OLAF bylo zpolitizované jak v Česku, tak v Bruselu. Šéf úřadu OLAF Nicholas Ilett se důrazně ohradil proti Babišovým výhradám k nezávislosti úřadu.[227]

V červnu 2018 společnost IMOBA částku 50 miliónů korun vrátila Regionálnímu operačnímu programu (ROP) Střední Čechy, který dotaci původně přidělil. Trvala při tom na tvrzení, že to neznamená přiznání porušení dotačních podmínek.[228]

V srpnu 2018 vyšlo najevo, že Generální finanční ředitelství od roku 2014 nereagovalo na oznámení německé protistrany o podezření z daňových úniků pomocí objednávek na reklamu od německého Agrofertu na farmě Čapí hnízdo ve výši 280 miliónů korun za období 2009-2013.[229][230]

Korunové dluhopisy

V lednu 2017 vyšlo najevo, že Babišovy příjmy mohly být vyšší, než jaké přiznal v majetkovém přiznání, a možná se též dopustil krácení daně.[231][232] V kauze jde o to, že Babiš jako soukromá osoba koupil od Agrofertu (jehož je majoritním vlastníkem) korunové dluhopisy celkem za 1,5 miliardy Kč se zúročením 6 % p.a.,[233] z jejichž úroků se podle tehdejších právních předpisů nemusí platit daň, a Babiš tedy vydělává nezdanitelných 90 milionů korun ročně.[234]

Pozorovatelé (Poslanci za ČSSD a TOP09 a novináři z Deníku, E15 a Echo24) však podle Babišových daňových přiznání usuzují, že neměl na koupi oněch dluhopisů dostatečný vlastní kapitál, jelikož podle Babišova předchozího tvrzení dosáhly jeho čisté příjmy po zdanění v období od roku 1993 do roku 2013 pouze 1,11 miliardy Kč, a to bez zohlednění jeho soukromých nákladů. Babiš koupil přitom první část dluhopisů za 1,252 miliardy Kč v roce 2013.[235] Původ veškerých peněz, za které si Babiš dluhopisy koupil, tedy není znám.[231] Peníze takto Babišem investované do Agrofertu byly navíc za netržní, vysoký úrok, a tím mohlo dojít jak k poškozování Agrofertu, tak i ke krácení daní podle zákona o daních z příjmu. Agrofert totiž započítával úroky za dluhopisy do svých provozních nákladů. U něj by mohlo tak jít o krácení daně z příjmu akciové společnosti ve výši cca 22,8 milionu Kč ročně.[232]

Dne 4. ledna 2017 bylo kvůli této kauze na Andreje Babiše podáno (pod smyšleným jménem) trestní oznámení pro porušení povinnosti při správě cizího majetku ve smyslu § 220 trestního zákoníku a pro zkrácení daní, poplatků a podobných povinných plateb ve smyslu § 240 trestního zákoníku.[232] V září 2017 bylo podezření, že transakce je spojena s krácením daně, hodnoceno Policií ČR jako velmi vážné.[236] Trestní oznámení (bod 26) taktéž obsahuje podezření, že si Babiš na nákup dluhopisů půjčil, například od Agrofertu nebo jiné dceřiné společnosti za netržní úrok, čímž by se také jednalo o poškozování společnosti Agrofert. Důležitým právním předpokladem trestního oznámení proti Babišovi byla skutečnost, že Nejvyšší soud v usnesení z roku 2009 o jednom precedentním případu stanovil, že „majetek akciové společnosti jako právnické osoby je pro jejího akcionáře majetkem cizím“.[232][237]

Babišovými příjmy se zabýval pořad Reportéři ČT, díl „Ministerské počty“, který byl uveden 30. ledna 2017. Babiš se v něm odmítl ke svým příjmům vyjádřit.[238][239] Jeho výraz "sorry jako", který během pořadu padl, strhl lavinu lidové tvořivosti.[240] Ve středu 15. března 2017 poslanecká sněmovna rozhodla, že musí nesrovnalosti vysvětlit do konce dubna[241] a odpovědět na celkem 22 nejasností ohledně korunových dluhopisů[242]. Ministr poslal jako vysvětlení dopis.[243][244] Situace vyvrcholila vládní krizí a demonstracemi proti Babišovi a Zemanovi, usnesením Poslanecké sněmovny, že „místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš ve svých veřejných vystoupeních opakovaně lhal a zneužíval svá média ke kompromitaci politických soupeřů“[245][246] a nakonec i odvoláním Babiše z pozice ministra.[247]

V únoru 2018 zveřejnilo Forum24 informaci, že Andreje Babiše prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli prodeji akcií společnosti Profrost z holdingu Agrofert právě Agrofertu a manažerce Profrostu Simoně Sokolové. Prodejem akcií měl Andrej Babiš na korunové dluhopisy získat finanční prostředky. Podle údajů serveru Forum24.cz mohl být prodej podílu firmy uměle více než šestkrát předražený a mohlo tak dojít k daňovému úniku přes 100 miliónů korun.[248]

V říjnu 2018 potvrdila obvodní státní zástupkyně pro Prahu 4 Blanka Valsamisová, že se případem korunových dluhopisů zabývá na základě podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1 a 3 trestního zákoníku.[249]

Na konci října však vyšetřovatelé z městského státního zastupitelství sloučili několik trestních oznámení do jednoho a případ odložili, neboť nešlo o podezření z trestného činu.[250]

Únik informací z ČEZ

V srpnu 2018 se Policie začala zabývat trestním oznámením na Andreje Babiše ohledně nelegálního úniku informací z ČEZ s podezřením ze spáchání trestných činů zneužití informace a postavení v obchodním styku s trestní sazbou pět až deset let. Při prodeji bulharské části společnosti ČEZ bulharské společnosti Inercom a arbitrážním řízení ČEZu s Bulharskem ve výši 15 miliard korun došlo k úniku důvěrných informaci. Bulharský premiér Bojko Borisov přitom v parlamentu potvrdil, že důvěrné dokumenty dostal přímo od Andreje Babiše. Ten toto obvinění popřel.[251]

Ovlivňování Finanční správy

Ze sestříhaného záznamu odposlechu Babiše, který publikovala na webu Skupina Julius Šuman dne 27. srpna 2017, novináři několika deníků dovozují, že Babišovy výrazy „...jedeme po nich“ a „...ty naši klekli na tu FAU Přerov, takže to je v insolvenci, obstavený účty, vagóny.“ v podstatě mohou znamenat, že Andrej Babiš jako ministr financí cíleně ovlivnil Finanční správu tak, aby pomocí zajišťovacích příkazů DPH de facto zlikvidovala firmu FAU Přerov. Krajský soud v Ostravě označil právní výklad finanční správy za absurdní a rozhodl, že Finanční správa postupovala nezákonným způsobem. Posléze se vyjádřili majitelé firmy FAU, že budou po státu žádat náhradu škody.[252] Tisková mluvčí Finanční správy Gabriela Štěpanyová naznačené souvislosti odmítla, stejně tak mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka odmítl jakoukoliv spojitost holdingu s firmou FAU.[253] Hospodářské noviny však uvedly, že Agrofert měl o sklad, v němž se také přimíchávala biopaliva do nafty a benzinu, zájem, ale firma FAU ho nechtěla prodat.[254] Bohuslav Sobotka z pozice premiéra požádal o prošetření případu ministerstvo financí, které obratem poukázalo na již probíhající řešení dvou kasačních stížností spjatých s případem u Nejvyššího správního soudu.[255] Podle Sabiny Slonkové odposlech také svědčí o tom, že Andrej Babiš měl informace z daňového řízení, které je neveřejné a probíhá výhradně mezi daňovým subjektem a finančním úřadem.[256] Na popud ministra vnitra Milana Chovance se případem zabývá policie.[257] Podle ministra Jurečky by měla policie vyšetřit, zda jsou nahrávky pravé, nebo jde o sestříhané kousky zvukového záznamu.[258] Firma FAU následně spor s Finanční správou vyhrála, jelikož Nejvyšší správní soud kasační stížnost této státní instituce zamítl. Podle právního zástupce FAU Alfréda Šrámka to otevírá cestu k náhradě škody od státu ve výši přes jednu miliardu korun.[259][260]

Babiš odmítl, že by finanční a celní správu zneužíval a úkoloval. Finanční správa se vyjádřila, že pracuje samostatně na základě vlastní analytické činnosti, nikoliv na základě zadání.[255]

Vlastnictví a ovlivňování médií

V červnu 2013, krátce poté, co Agrofert uskutečnil akvizici vydavatelského domu Mafra, Andrej Babiš na tiskové konferenci deklaroval: „Já můžu tady veřejně prohlásit na zdraví mojich čtyř dětí a dvou vnuček, že já v žádném případě nebudu nikdy zasahovat do práce redaktorů v Mafře.“[261] Během května 2017 se ovšem na anonymním twitterovém účtu objevily nahrávky, na kterých Andrej Babiš hovořil s tehdejším redaktorem Mladé fronty Dnes Markem Přibilem o připravovaných článcích. Na nahrávce majitel deníku diskutuje o tom, kdy by se v novinách měly publikovat materiály proti ministru zdravotnictví Ludvíkovi a ministru vnitra Chovancovi. Andrej Babiš následně autenticitu nahrávek potvrdil, nicméně je označil za zmanipulované se záměrem ho vyprovokovat. "On (Marek Přibil) mi tam něco podsouval, já jsem to kopal od sebe. Ten rozhovor byl nepříjemný, byla to provokace, teď už to vím."[262] Zároveň podal trestní oznámení.[263] Podle právníka Aleše Rozehnala by se Babiš ovlivňováním obsahu dopustil trestného činu podplacení dle § 332 tr. zák.[264]

V reakci na uniklé nahrávky vydali redaktoři Mladé fronty Dnes a iDnes.cz společné prohlášení, ve kterém označují chování svého kolegy za ojedinělý exces a požadují, aby vedení vydavatelství podobným situacím zabránilo.[265] Redaktoři, kteří se podepsali pod prohlášení, tvrdí, že hnutí ANO Andreje Babiše nemá jakoukoli možnost skrytě ovlivňovat nebo manipulovat obsah článků v Mladé frontě Dnes nebo na iDNES.[265] Prohlášení podepsalo přes 150 redaktorů.[265] Podle svědectví novináře Jana Novotného, který opustil redakci Mladé fronty DNES, ovšem Babiš volá samotným novinářům, zakazuje jim témata, říká, co mohou psát.[266] Šéfredaktor Jaroslav Plesl prý upravuje texty podle přání ministra financí.[266] Další z bývalých novinářů Mladé fronty DNES, Martin Biben, také v otevřené výpovědi zpochybnil, že by šlo o chybu jednotlivce.[266] Podle deníku Forum 24, který analyzoval zapojení českých médií do medializace některých dřívějších kauz týkajících se vrcholných českých politiků[267], byl deník Mladá fronta DNES v těchto dřívějších kauzách "dominantním aktérem", zatímco v souvislosti s kauzami týkajícímí se Andreje Babiše je tento deník "spíše jen pasivním komentátorem", který je "mnohdy [..] více aktivní v [jejich] bagatelizování a relativizování".[267]

Na středu 10. května 2017 byla kvůli kauze na návrh opoziční ODS a TOP 09 svolána mimořádná schůze Poslanecké sněmovny.[268] Ta se mimo jiné usnesla, že Andrej Babiš „ve svých veřejných vystoupeních opakovaně lhal a zneužíval svá média ke kompromitaci politických soupeřů“.[269][270]

V září 2018 redakci Lidových novin, které již patřily do svěřeneckého fondu Andreje Babiše, opustila dlouholetá redaktorka Petra Procházková kvůli textu článku o fiktivní organizaci dětského červeného kříže, který podporoval stanovisko Andreje Babiše ohledně přijetí syrských válečných sirotků, a který redakce obdržela přímo od jeho asistentky,[271][272] a který poslala údajná prezidentka fiktivní organizace přímo Andreji Babišovi.[273] Spolu s dalšími redakci opustili i další redaktoři, např. Martin C. Putna a Lukáš Rous.[273]

Ovlivňování GIBS

V únoru a březnu 2018 provedlo Ministrstvo financí kontrolu GIBS (Generální inspekce bezpečnostních sborů) jen několik dní poté, co její šéf Michal Murín odmítl údajnou výzvu premiéra v demisi Andreje Babiše k rezignaci. Státní úřady přitom obvykle kontroluje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). K iniciaci této kontroly se na půdě sněmovny přiznal sám Andrej Babiš. Podle magazínu Neovlivní.cz se tak dostal do obřího střetu zájmů, jelikož Policie ČR ho vede jako trestně stíhanou osobu. Pomocí personálních změn by tak mohl oslabit vyšetřovatele své trestní kauzy Pavla Nevtípila. Podle tvrzení magazínu Neovlivní.cz Ministerstvo financí realizuje na GIBS „totalitní inspekční kontrolu“, která je v zemích Evropské unie nepřípustná a je definována v Podmínkách přistoupení České republiky k EU v kapitole 28 – finanční kontrola. Jde o takovou kontrolu, která je cílená, neplánovaná a provedená pro osobní, nebo politický zájem, což jsou znaky korupce.[274][275] Při tom neexistuje žádná zákonná možnost odvolat Michala Murína z funkce pokud není trestně stíhán, nebo proti němu není vedena kárná žaloba. Andrej Babiš je přesto rozhodnut Murína odvolat z funkce, nebo ho postavit mimo službu. Lenka Zlámalová z Echo24 se domnívá, že jde o policejní puč.[276] Michal Murín napsal v otevřeném dopise, že nevidí pro odvolání jediný závažný důvod.[277][278] Stanovisko shodné s premiérem zastává naopak nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, avšak ani on nepodal podnět ke kárnému řízení a pouze cituje opatření Olomouckého státního zastupitelství předané premiérovi "k projednání případného kázeňského přestupku dle zákona č. 361/2003 Sb." (Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů) založené na "chování v souvislosti s prověřováním úniků informací".[279] Podle právní analýzy dopisu, ze skutečností, které Pavel Zeman Michalovi Murínovi vytýká, žádné pochybení v rámci platných zákonů nevyplývá.[280] Během dubna 2018 však Michal Murín avizoval odchod z GIBS a na konci téhož měsíce podle zjištění Neovlivní.cz oznámili záměr odejít ze svých pozic také policejní prezident Tomáš Tuhý, komisař Pavel Nevtípil, který vyšetřuje Babišovu kauzu Čapí hnízdo a také jeho šéf Miloš Trojánek.[281]

Výběr Murínova nástupce Radima Dragouna považují opoziční strany za netransparentní. Zástupci ODS, Pirátů a KDU-ČSL projevili výhrady k výběru členů komise, která Dragouna zvolila. Ačkoliv Andrej Babiš prezentuje komisi jako na něm nezávislou, Forum24 proti tomu popisuje jeho (údajné) vazby ke členům komise.[282]

Společnost IMOBA

Skupina Julius Šuman uveřejnila počátkem června 2017 obsáhlou analýzu podnikatelských vztahů okolo společnosti IMOBA. Analýza dochází k závěru, že transakcemi kolem společnosti si Andrej Babiš ze společnosti vyvedl přes daňové ráje a firmy PLASTAGRA, FERTAGRA a Synbiol během svého působení na Ministerstvu financí více než 2 miliardy korun, což je hodnoceno[kým?] jako vyhýbání se dani z dividend a stát tak připravil na daních o více než 300 miliónů korun.[283][284][285]

Spor s Echo24

V červnu 2013 koupila Babišova skupina Agrofert mediální skupinu MAFRA, pod kterou patří i celostátní deník Lidové noviny.[92] Z Lidových novin poté odešlo několik redaktorů včetně šéfredaktora Dalibora Balšínka.[286] Balšínek s některými bývalými redaktory pak založili zpravodajský server Echo24[287] a vytkli si za cíl „být protiváhou oligarchizovaným českým médiím“.[288]

Dne 22. března 2014 server Echo24 zveřejnil rozhovor redaktora Daniela Kaisera s Helenou Válkovou, ministryní spravedlnosti za ANO 2011. Rozhovor se týkal mimo jiné Babišova zbohatnutí, jeho údajné spolupráce se Státní bezpečností a možného ovlivňování obsahu novin ve prospěch ANO 2011. Dalším tématem rozhovoru bylo postavení Čechů za Protektorátu.[289] Podle Babišova následného vyjádření byl rozhovor tendeční, provokativní a vedený za účelem ministryni poškodit.[290] Echo24 označil za projekt, který byl vytvořen za účelem napadat jeho samotného a jeho hnutí, a redaktory Echo24 za „tuneláře, kteří vytunelovali Lidové noviny, udělali tam 50 milionů ztrátu a fandili ODS.“[290] Za celou věcí měli podle něj stát místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek a ředitel ČEZ Martin Roman. Babiš dále prohlásil: „Doufám, že váš bílý kůň, ten Klenor, má dostatečně velké majetkové přiznání, aby prokázal potom ty vaše náklady.“[290] Podle některých autorů, například Adama Drdy z Revolver Revue,[291] Jiřího X. Doležala z Reflexu,[292] bývalého politika Miroslava Macka[293] nebo serveru Mediaguru[294] tím z pozice ministra financí pohrozil investorovi deníku Janu Klenorovi finanční kontrolou. Podle Drdy tím navíc vyhrožoval potenciálním konkurentům svých periodik.[291] Šéfredaktor Balšínek všechna Babišova nařčení odmítl.[295] Babiš se později za svá slova omluvil s tím, že nemá a nikdy neměl v úmyslu prověřovat hospodaření zpravodajského serveru.[296] Dále uvedl, že má problém si zvyknout na to, že jako politik nemůže říkat, co si doopravdy myslí.[296]

Počátkem května 2014 v redakci Echo24 skutečně proběhla kontrola z finančního úřadu.[297] Podle redakce nebyly při kontrole nalezeny žádné nesrovnalosti.[298]

Spolupráce s ÚOOZ

Podle investigativního novináře Janka Kroupy se stal Babiš v roce 2006 informátorem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).[299][100] Původně Babiše útvar sledoval kvůli podezření, že by mohl být zapleten do vraždy Františka Mrázka, důležité postavy českého podsvětí, toto podezření se ale nepotvrdilo.[299] Babiš poté nabízel jednomu z detektivů buď peníze, nebo kariérní růst, nakonec se stal jeho informátorem.[299] V roce 2016 protestoval proti reorganizaci policejních útvarů, v rámci které byl ÚOOZ sloučen s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality do Národní centrály proti organizovanému zločinu.[300]

Výroky o táboře v Letech

Počátkem září 2016 vzbudily pozornost a kritiku Babišovy výroky o romském koncentračním táboře v Letech. Podle jeho vyjádření při návštěvě Varnsdorfu novináři o táboru lžou, nešlo o koncentrační, nýbrž pracovní tábor. Dále to spojil s otázkou (ne)pracujících Romů: „Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To, co píší v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“[301] Po ostré kritice jiných vrcholných politiků zprvu uvedl, že jen citoval slova svého známého a že byl výrok vytržený z kontextu, později se za výrok omluvil.[302][303] Dodatečně oznámil, že na pietní místo v Letech osobně zavítá a sežene peníze na výkup vepřína a výstavbu památníku.[304] Návštěvu podnikl spolu s ministrem kultury Danielem Hermanem a ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem v úterý 6. září.[305]

Demonstrace a občanské výzvy proti Andreji Babišovi

Demonstrace v Brně 10. května 2017

Dne 10. května 2017 se na náměstích sedmi krajských měst České republiky konaly demonstrace za Babišovo odstoupení z vládních funkcí a Zemanovo odstoupení jako prezident. Důvodem byly Babišovy "oligarchické manýry" a Zemanovo "nepojmenovatelné chování".[306] V Praze demonstranti zaplnili horní polovinu Václavského náměstí. Podle odhadů organizátorů přišlo 20 000 až 30 000 protestujících, podle Českého rozhlasu jich však bylo výrazně méně, odhadem 8 300.[307] Podle telefonní společnosti T-Mobile bylo demonstrujících odhadem kolem 19 000.[308] V Brně protestovalo zhruba 4 000 lidí, v Českých Budějovicích, Liberci, Plzni, Olomouci a Zlíně to byly stovky lidí.[306] Sám Babiš počet demonstrujících bagatelizoval slovy: „Z mého pohledu to nebyla až taková velká masa, to co bylo na Václaváku, tak to mám tolik lajků k jednomu výroku ve sněmovně na Facebooku“.[307]

Dne 17. listopadu 2017 předala skupina studentů osobně Andreji Babišovi výzvu „Chvilka pro Andreje“,[309] v níž jej žádali, aby po vítězství ANO 2011 v parlamentních volbách a v průběhu vedení vlády dodržoval své sliby o zachovávání demokracie.[310] Výzva obsahovala deset konkrétních bodů, které odkazovaly na Babišovu předvolební „smlouvu s občany ČR“. Studenti mimo jiné žádali, aby se Babiš nechal vydat trestnímu stíhání, aby prodal svá média a stát neřídil jako firmu. Během prvních tří měsíců od zveřejnění získala výzva přes 25 000 signatářů z řad studentů, profesorů, politiků, novinářů, bývalých chartistů i běžných občanů.[309] Andrej Babiš projevil zájem se s iniciátory výzvy setkat, ti však následně vyjednávali podmínky takového setkání – nechtěli se s ním totiž setkat za zavřenými dveřmi v sídle hnutí ANO 2011, ale veřejně.[309]

U příležitosti 70. výročí komunistického puče v Československu 25. února 2018 vyšli představitelé spolku Milion chvilek pro demokracii a autoři výzvy „Chvilka pro Andreje“ na veřejnost se společnou kampaní zastřešující všechny další aktivity a výzvy na adresu Andreje Babiše. Novou výzvou se pak do konce února stala „Chvilka pro rezignaci“. Podle signatářů této výzvy by měl Andrej Babiš (kterého označili za trestně stíhaného člověka a byl podle nich veden jako agent StB) zcela odstoupit ze svých politických funkcí. Její iniciátoři měli v plánu, za prvních 100 dní od vzniku výzvy nasbírat jeden milion podpisů. [311] Během prvních dvou týdnů získala výzva téměř 160 000 podpisů napříč celou společností a od řady známých osobností.[312][313] K 24. červnu výzvu podepsalo více než 260 000 lidí.[314]

Další tři demonstrace svolal spolek Milion chvilek na přelomu května a června 2018. 22. května to byl tzv. „němý protest“, ke kterému se připojily stovky lidí v Praze a dalších velkých městech,[315] a 29. května se opět stovky lidí v Praze sešly k tzv. „pokličkovému protestu“.[316]

5. června 2018 se na Václavském náměstí v Praze konalo setkání signatářů petice „Chvilka pro rezignaci“, které bylo zároveň demonstrací proti druhému jmenování Babiše premiérem. Podle zpráv zaplnili demonstranti horní polovinu Václavského náměstí. Na pódiu se vystřídali politici opozičních stran, jeden zástupce sociální demokracie a několik bývalých členů hnutí ANO 2011. Podobné demonstrace proběhly i v dalších městech.[317]

21. srpna 2018 na pietní připomínce událostí srpna 1968 před českým rozhlasem byl Andrej Babiš vypískán skandujícím davem. Z jeho projevu nebylo na místě nic slyšet.[318]

Zelená perla 2013

V roce 2014 obdržel anticenu Zelená perla 2013 za svůj výrok: „My se jednou asi z té demokracie poděláme, všichni. Jak jinak totiž vysvětlit to, že se tu k dálnici vyjadřuje i jezevec, ekologický terorista a taky každý starosta chce mít výjezd.“[319]

Analytická zpráva z roku 2005

V březnu 2016 vydalo Forum24 přetisk tajné zprávy, kterou měl v roce 2005 vypracovat nejmenovaný analytik české Bezpečnostní informační služby.[320] Podstatou sdělení zprávy je údajné ekonomické napojení Andreje Babiše na struktury tajných služeb někdejšího Sovětského svazu a později na špičky oligarchů Jelcinova Ruska a s nimi souvisejícím rusko-izraelským organizovaným zločinem, a to prostřednictvím společností O.F.I. a Ameropa a dalších personálních vazeb.[320] Ve zprávě jsou detailně popsána témata založení Agrofertu a jeho ovládnutí Andrejem Babišem, ovládnutí Lovochemie a.s. Andrejem Babišem, údajné odcizení budovy Agrofertu v Praze v Roháčově ulici, opakované inkasování provizí z Petrimexu na cizí jméno Andrejem Babišem, personální vazby Andreje Babiše a popis jeho vzestupu.[320]

Samotný Babiš o analytické zprávě v České televizi prohlásil, že ji „psal(i) pan Mrázek a pan Pitr“, že to „jsou nesmysly, které ani nechce komentovat“, že „tyto nesmysly odmítá“ a že „na to podal trestní oznámení“.[321][322] Šéfredaktor serveru Forum24 Pavel Šafr se domnívá, že „95 procent této zprávy ... odpovídá skutečnosti“ a obsahuje jen „drobné a vysloveně dílčí nepřesnosti.“[321]

Ocenění

  • 2016 – Ministr financí roku pro oblast rozvíjejících se evropských ekonomik dle časopisu Emerging Markets[323]

Publikace

Andrej Babiš v roce 2017 před parlamentními volbami vydal vlastním nákladem tyto publikace:

  • O čem sním, když náhodou spím, Praha, 2017. 282 s.[324][325]
  • Andrej Babiš v rozhovorech s 18 osobnostmi, Praha, 2017. 128 s.[326][327][2]

Poznámky

  1. ↑ Za oligarchu jej podle českého časopisu Týden označil například prestižní americký časopis Foreign Policy. Mimo jiné napsal: „Vzestup Andreje Babiše představuje novou éru v české politice, více zaměřenou na ochranu podnikatelských zájmů než na zachování demokracie. Praha už byla středobodem změn ve střední Evropě... Ale v roce 2015 je české hlavní město úplně jinde, než si představovali lidé, kteří stáli na Václavském náměstí v listopadu 1989.“[4]
  2. ↑ Podle jedné Babišem mnohokrát připomínané historky prý jeho dcera hrávala tenis se synem tehdejšího krále Hasana II. a nebála se nad ním vyhrát. Jako odměnu dostala vzácného psa. Jmenoval se Zulu a jeho průkaz ověnčený královskými razítky Babišovi pomáhal u marockých policistů a celníků.[45]

Reference

  1. ↑ Životopisy předsednictvo komplet - Agris [online]. Agris. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Babiš vládne i slovenským boháčům. Díky dvojímu občanství. Lidovky.cz [online]. 2014-11-04 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ Andrej Babiš [online]. Forbes.cz, 2017-10-23. Dostupné online. 
  4. ↑ Oligarcha Babiš je hrozbou pro demokracii, píší v USA. Týden [online]. 2015-04-11 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d Profil A. Babiše na www.forbes.com, přístup: 23. října 2017 (anglicky)
  6. ↑ KOVANDA, Lukáš; GALLISTL, Vladan. Miliardářům vévodí Kellner, Babiš se dotahuje. Týden.cz [online]. 2009-12-15 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ Slováci věří ve spolupráci Babiše s StB. Dokumenty jsou věrohodné, tvrdí. iDNES.cz [online]. 2013-11-13 [cit. 2017-05-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c Lidovky.cz. Babiš: Soud ohledně mé údajné spolupráce s StB je zmanipulovaný. Lidové noviny [online]. 2013-11-17 [cit. 2017-03-26]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  9. ↑ a b KAISER, Daniel. Legenda o svatém Andrejovi. Reflex odhaluje zapomenuté informace o Babišově zbohatnutí. Reflex [online]. 2013-10-25 [cit. 2017-05-03]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  10. ↑ PERGLER, Tomáš. Babiš převedl své firmy na dva svěřenské fondy. Podívejte se, kdo jsou noví strážci Agrofertu. Hospodářské noviny [online]. 2017-02-06 [cit. 2017-02-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ ver. Usnesení o vydání Babiše už sněmovna poslala policii. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-09-07 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  12. ↑ KOTTOVÁ, Anna (ako); ČTK. Policie může stíhat Babiše a Faltýnka. Od sněmovny dostala dokument o vydání politiků. iROZHLAS [online]. 2017-09-13 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  13. ↑ ČTK; pur. Sněmovna i napodruhé vydala Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Proti bylo jen 69 poslanců ANO. Hospodářské noviny [online]. 2018-01-19 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Novinky.cz. Zeman jmenoval vládu premiéra Sobotky. Novinky.cz [online]. 2014-01-29 [cit. 2014-02-08]. Dostupné online. 
  15. ↑ Popularita politických osobností v lednu 2017 [online]. Stem.cz, 2017-02-01. Dostupné online. 
  16. ↑ Kabinet Bohuslava Sobotky podá demisi. ČT24 [online]. 2017-05-02 [cit. 2017-05-02]. Dostupné online. 
  17. ↑ Babiš povede středočeskou kandidátku ANO. Novinky.cz [online]. 2017-05-13 [cit. 2017-06-05]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Středočeský kraj, Strana: ANO 2011, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. 
  19. ↑ Prezident Zeman pověřil Babiše jednáním o sestavení vlády. Lidové noviny, 31. října 2017
  20. ↑ Zeman jmenoval Babiše premiérem. Jeho vládu osobně podpoří ve sněmovně. Lidovky.cz, https://www.lidovky.cz/zeman-jmenoval-babise-novym-ceskym-premierem-fag-/zpravy-domov.aspx?c=A171206_125431_ln_domov_pev, 6. prosince 2017.
  21. ↑ a b KSČM bude tolerovat menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD! [online]. Komunistická strana Čech a Moravy [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b Po celodenním maratonu má Babišova druhá vláda důvěru. ČT24 [online]. 2018-07-12 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b PERGLER, Tomáš. Babiš - Příběh oligarchy. Praha: Mladá fronta, 2014. 184 s. ISBN 978-80-204-3445-6. Dále jen PERGLER. 
  24. ↑ PERGLER, str. 8-9
  25. ↑ PERGLER, str. 7-15
  26. ↑ PERGLER, str. 9
  27. ↑ a b c d e f g PERGLER, str. 10
  28. ↑ a b c d PERGLER, str. 12
  29. ↑ PERGLER, str. 30
  30. ↑ PERGLER, str. 30-31
  31. ↑ BABIŠ, Andrej. Můj příběh [online]. tn.nova.cz, 2013-10-18 [cit. 2017-07-15]. Dostupné online. 
  32. ↑ JANDOUREK, Jan. Babiš byl protekční dítko režimu. To víme i bez soudu. Forum24 [online]. 2015-06-30 [cit. 2017-05-03]. Dostupné online. 
  33. ↑ PERGLER, str. 11
  34. ↑ Babiš: Nelegální migraci se musíme ubránit za každou cenu. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2018-07-30]. 
  35. ↑ a b c PERGLER, str. 13
  36. ↑ PERGLER, str. 13-14
  37. ↑ a b c d e f g PERGLER, str. 14
  38. ↑ PERGLER, str. 14-15
  39. ↑ a b c d e f PERGLER, str. 15
  40. ↑ PEČINKA, Bohumil. Proč jde z Babiše strach. Reflex [online]. 2013-09-23 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  41. ↑ Z Babišovy diplomové práce se v Bratislavě dochoval jen název. Jinak už si ji nikdo nepřečte - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2018-07-30]. Dostupné online. 
  42. ↑ a b PERGLER, str. 17
  43. ↑ a b c d e f g h PERGLER, str. 18
  44. ↑ a b c d PERGLER, str. 19
  45. ↑ a b c d e PERGLER, str. 35
  46. ↑ a b c d e PERGLER, str. 36
  47. ↑ PERGLER, str. 35-36
  48. ↑ Monika Babišová: S Andrejem jsem 20 let, přitom se prý k sobě nehodíme. iDNES.cz [online]. 2014-05-26 [cit. 2017-07-29]. Dostupné online. 
  49. ↑ Bavič Novotný prodělal mrtvici, Babišová se bojí módní policie. TÝDEN.cz [online]. 2013-10-29 [cit. 2017-07-29]. Dostupné online. 
  50. ↑ SHOW JANA KRAUSE. 2. Andrej Babiš - Show Jana Krause 11. 10. 2013. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  51. ↑ Miliardářská svatba na Čapím hnízdě. Hostů se sjely dvě stovky. Seznam Zprávy [online]. 2017-07-29 [cit. 2017-07-29]. Dostupné online. 
  52. ↑ Globe24.cz. Babišova svatba byla obří podvod, tvrdí aktivisté. Globe24.cz [online]. 2017-12-27 [cit. 2017-12-27]. Dostupné online. 
  53. ↑ EUROZPRÁVY.CZ. Babišova velkolepá svatba byl obří podvod? Mohla to být jen součást kampaně, tvrdí aktivisté. EuroZprávy.cz [online]. 2017-12-27 [cit. 2017-12-27]. Dostupné online. 
  54. ↑ Volební chat s Andrejem Babišem na Blesk.cz. Blesk [online]. 2013-10-22 [cit. 2013-04-03]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  55. ↑ LIFE, Luxury Prague. Rychlá zpověď – Andrej Babiš: Mocný muž o strachu, neřestech a zranitelnosti. www.lifestyle.luxusni-bydleni-praha.com [online]. [cit. 2017-09-23]. Dostupné online. 
  56. ↑ neo. Slovenský soud rozhodl: Český premiér byl udavač StB –. neovlivni.cz [online]. 2018-02-13 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online. 
  57. ↑ HRBÁČEK, Jan. Nové důkazy: našly se záznamy o Babišových hlášeních StB - E15.cz. Zprávy E15.cz [online]. 2013-10-18 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online. 
  58. ↑ Novinky. Andrej Babiš podle archívu podepsal spolupráci s StB. Novinky.cz [online]. 2011-12-03 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online. 
  59. ↑ Ústav paměti národa, registr KS ZNB – Správa ŠtB Bratislava, záznam číslo 25085. Dostupné online.
  60. ↑ a b Aktuálně.cz. Kompletní spis spolupracovníka StB Andreje Babiše. Aktuálně.cz [online]. 2013-09-13 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  61. ↑ SIVOŠ, Jerguš. XII. správa ZNB. Dokumenty k činnosti Správy kontrarozviedky v Bratislave v rokoch 1974-1989. Bratislava: Ústav pamäti národa, 2008. 638 s. Dostupné online. ISBN 978-80-969296-9-6. Kapitola 2.5, s. 73. (slovensky) 
  62. ↑ DUBOVSKÝ, Patrik. Hovorí zväzok ŠtB na A. Babiša o vedomej spolupráci?. Sme.sk [online]. 2017-10-24 [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. (slovensky) 
  63. ↑ a b c zlo. Babišův spis oživl na sociálních sítích. Nikdy jsem s StB nespolupracoval, opakuje lídr ANO. IHNED.cz [online]. 2013-09-13 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  64. ↑ a b Domácí. Nové důkazy podporují tezi o spolupráci Babiše s StB. Aktuálně.cz [online]. 2013-10-22 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  65. ↑ ivi. Líčení s Babišem kvůli StB slovenský soud odročil. Novinky.cz [online]. 2013-10-10 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  66. ↑ ČTK. Babiš a StB: Byznysmen popírá spolupráci, ústav si „myje ruce“. Týden.cz [online]. 2011-12-05 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  67. ↑ vrm. Babiš odmítá spolupráci s StB: „Soud je zmanipulovaný“. ČT24 [online]. 2013-11-17 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online. 
  68. ↑ Echo24. Babiš vyhrál 'agentský soud'. Ústav paměti národa se odvolá. Echo24 [online]. 2014-06-26 [cit. 2014-06-26]. Dostupné online. 
  69. ↑ obr. Soud očistil Babiše. Možná by se někteří lidé měli omluvit, řekl ministr. ČT24 [online]. 2014-06-26, rev. 2014-06-26 [cit. 2014-06-26]. Dostupné online. 
  70. ↑ ČTK. Babiš agentem StB nebyl, potvrdil slovenský odvolací soud. Aktuálně.cz [online]. 2015-06-30 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online. 
  71. ↑ ČTK; iDNES. Babiš a StB. Ústav spor nevzdává, podal dovolání nejvyššímu soudu. iDNES [online]. 2015-11-12 [cit. 2015-11-22]. Dostupné online. 
  72. ↑ pba. Dovolání ve věci údajné spolupráce Andreje Babiše s StB. ČT24 [online]. 2015-11-12 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online. 
  73. ↑ ČT24. Slovenský nejvyšší soud se zastal Babiše ohledně evidence u StB. ČT24 [online]. 2017-02-06 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online. 
  74. ↑ NEČÁSKOVÁ, Pavlína. Slovenský soud projedná stížnost ve sporu o evidenci Babiše u StB. iROZHLAS [online]. 2017-09-14 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online. 
  75. ↑ ČTK. Slovenský ústavní soud zrušil osvobozující rozsudek nad Babišem. Kauzu „agenta Bureše“ vrací krajskému soudu. Hospodářské noviny [online]. 2017-10-12 [cit. 2017-10-12]. Dostupné online. 
  76. ↑ ČTK, Lidovky.cz. Slováci zrušili rozhodnutí, že je Babiš veden jako agent StB neoprávněně. Kauza se vrací na začátek. Lidovky.cz [online]. 2017-10-12 [cit. 2017-10-12]. Dostupné online. 
  77. ↑ Ústavný súd Slovenskej republiky rozhodol: Sťažnosť prijal, kauza Babiš pokračuje. Rádio Aktual [online]. 2017-10-12 [cit. 2017-10-12]. Dostupné online. (slovensky) 
  78. ↑ Vyhlásenie rozhodnutia II. senátu Ústavného súdu Slovenskej republiky vo veci II. ÚS 285/2017 (II. ÚS 285/2017) [MP3]. Ústavný súd Slovenskej republiky, 2017-10-12 [cit. 2017-10-13]. Dostupné online. 
  79. ↑ Domácí redakce. Babiš bude dál veden jako agent StB, slovenský soud jeho žalobu zamítl. Nic jsem nepodepsal, tvrdí. Aktuálně.cz [online]. 2018-02-13 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online. 
  80. ↑ ČTK. Babiš podal dovolání po prohraném sporu o jeho evidenci ve svazcích StB. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. 
  81. ↑ Babiš ve svazcích StB? Slovenský soud zamítl dovolání českého premiéra. iROZHLAS [online]. 2018-06-08 [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. 
  82. ↑ Události, komentáře. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-06-06 [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. 
  83. ↑ Babišova žaloba na Slovensko: Ostudná rarita a nátlak na odvolací soud. forum24.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-08]. 
  84. ↑ Babiš žaluje slovenský list Nový Čas, žádá milion eur | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2018-04-26]. Dostupné online. 
  85. ↑ Ing. Andrej Babiš podnikani.cz, časová analýza vztahů v obchodním rejstříku
  86. ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 48117072, AGROFERT, spol. s r.o.
  87. ↑ SPURNÝ, Jaroslav. The Richest Czech Keeps a Secret. Respekt [online]. 2012-05-13 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. ↑ Agrofert Holding – Kdo jsme
  89. ↑ Motejlek.com – Andrej Babiš předstihl Jana Nepomuka Schwarzenberga
  90. ↑ Výroční zpráva 2011 ve sbírce listin obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze – listina B 6626/SL 172
  91. ↑ AUST, Ondřej. Babišova Mafra převezme ztrátovou Českou pozici nového šéfa LN Istvána Léko. Mediář [online]. 2013-11-19 [cit. 2015-04-03]. Dostupné online. ISSN 1804-7238. 
  92. ↑ a b KEJLOVÁ, Tamara. Babiš koupil Mafru. Do obsahu novin zasahovat nebude, říká jeho mluvčí. Česká televize [online]. 2013-06-26 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  93. ↑ Wahl in Tschechien: "Babisconi" greift nach der Macht, Spiegel online, 25. října 2013. [1]
  94. ↑ ŠEVELA, Vladimír: Wittenberg: Tady je Babišovo. ego! (příloha Hospodářských novin), 7. dubna 2017, s. 14-23.
  95. ↑ ČT: Šéf antimonopolního úřadu se tajně sešel s magnátem Babišem, novinky.cz, 5. července 2008
  96. ↑ Pecina se osobně sešel s Babišem, jehož žádost prověřuje antimonopolní úřad 5. července 2008, ceskatelevize.cz, 5. července 2008
  97. ↑ a b MACH, Petr. Nafta a benzín prudce zdražily. Díky Babišovi. blog.iDNES.cz [online]. 2010-06-11 [cit. 2013-09-30]. Dostupné online. 
  98. ↑ SPURNÝ, Jaroslav. Tři miliardy od Babiše pro Babiše. Respekt [online]. 2015-09-22 [cit. 2015-10-17]. Dostupné online. ISSN 0862-6545. 
  99. ↑ ZELENÝ, Petr; ČTK. Z miliardáře Babiše mámil miliony, místo nich dostal tříletou podmínku. iDNES [online]. 2011-06-14 [cit. 2016-07-04]. Dostupné online. 
  100. ↑ a b KROUPA, Janek. Policejní kontakty inženýra Babiše. Forum24.cz [online]. 2016-06-11 [cit. 2016-07-04]. Dostupné online. 
  101. ↑ "Zvláštní pocit." Babiš si podepsal výpověď v Agrofertu. Týden.cz [online]. 2014-1-20 [cit. 2014-1-20]. Dostupné online. 
  102. ↑ KRÁLOVÁ, Táňa. Klaus zařízl to, co dříve podporoval. Euro [online]. 2010-05-21 [cit. 2013-09-30]. Dostupné online. 
  103. ↑ MACH, Petr. Nejvíc másla na hlavě má Babiš. blog.iDNES.cz [online]. 2011-09-21 [cit. 2013-09-30]. Dostupné online. 
  104. ↑ BABIŠ, Andrej. Biopaliva: důležitá fakta v jednom článku [online]. 2013-10-18 [cit. 2014-06-10]. Dostupné online. 
  105. ↑ HOFFMAN, Ivan. Ivan Hoffman: Spor o biopaliva mezi Babišem a Kalouskem? Může vám z toho taky vypadnout, že lžou a kradou oba [online]. Český rozhlas, 2015-05-25 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  106. ↑ Kalousek: Na Babišův byznys s biopalivy dá každý z nás pětistovku. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-09-23]. 
  107. ↑ NACHTMANN, Filip. 5 miliard pro Babiše: poslanci odmávli biopaliva za 15 minut - Echo24.cz. Echo24. 2015-11-13. Dostupné online [cit. 2017-09-23]. 
  108. ↑ Hlasování Poslanecké sněmovny - 35/45. www.psp.cz [online]. [cit. 2017-09-23]. Dostupné online. 
  109. ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku - SynBiol, a.s., B 14742 vedená u Městského soudu v Praze
  110. ↑ https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=17342733&subjektId=312802&spis=85692 SynBiol, a.s., účetní závěrka 2012 ve sbírce listin obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze - listina B 14742/SL 19
  111. ↑ SynBiol, a.s., účetní závěrka 2013 ve sbírce listin obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze - listina B 14742/SL 26
  112. ↑ a b Hartenberg Holding, s.r.o., účetní závěrka 2013 ve sbírce listin obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze - listina B 14742/SL 26
  113. ↑ Hospodářské noviny: Jozef Janov: Babiš mi dal volnou ruku, ale poslední slovo má on
  114. ↑ Hartenberg Capital: Hartenberg Capital starts its operations
  115. ↑ iHned.cz: Babiš pokračuje v expanzi do zdravotnictví. Koupil další kliniku
  116. ↑ a b SynBiol, a.s. konsolidovaná výroční zpráva 2014
  117. ↑ E15: Babišův SynBiol prodělal téměř miliardu, vlastní i Čapí hnízdo
  118. ↑ a b Babišova michelinská restaurace prodělala téměř 50 milionů korun — HlídacíPes.org. HlídacíPes.org. 2016-09-06. Dostupné online [cit. 2018-02-27]. 
  119. ↑ Informations générales sur EXOREP
  120. ↑ MIKULKA, Milan. Do roka budeme mít michelinskou hvězdu, říká o své nové restauraci ve Francii Babiš. Hospodářské noviny. 2013-07-30. Dostupné online [cit. 2018-02-27]. 
  121. ↑ a b Babišova luxusní restaurace ve Francii získala druhou michelinskou hvězdu | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz. 2016-02-01. Dostupné online [cit. 2018-02-27]. 
  122. ↑ Babišův hvězdný šéfkuchař: Můj šéf je velký milovník dobrého jídla. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2018-02-27]. 
  123. ↑ V Průhonicích otevřeli restaurant Paloma, Babišovu šanci na michelinské hvězdy v ČR. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2018-02-27]. 
  124. ↑ Online: Poslanci schválili lex Babiš, šéf ANO se bude muset zbavit Agrofertu. Aktuálně.cz. 2017-01-10. Dostupné online [cit. 2017-09-22]. 
  125. ↑ TELEVIZE, Česká. Babiš převedl Agrofert do svěřenského fondu, dohlížet na něj bude i jeho partnerka. ČT24. Dostupné online [cit. 2017-09-22]. 
  126. ↑ Akcionář informoval vedení AGROFERTu a SynBiolu o vložení akcií do svěřenských fondů. AGROFERT, a.s. [online]. 2017-02-03 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  127. ↑ Babiš dal akcie svých firem do svěřenských fondů. Počítá se zpětným převodem. Aktuálně.cz. 2017-02-03. Dostupné online [cit. 2017-09-22]. 
  128. ↑ Verifikačný dokument dle slovenského Zákona o RPVS [online]. [cit. 2018-06-20]. Dostupné online. 
  129. ↑ S-EPI. 315/2016 Z. z. Zákon o registri partnerov verejného sektora | Aktuálne znenie. Zákony pre ľudí [online]. [cit. 2018-06-20]. Dostupné online. (slovensky) 
  130. ↑ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/849 ze dne 2015-06-05, Směrnice EP ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu..., § 13. [cit. 2018-06-20]. Dostupné online. (česky)
  131. ↑ Předpis č. 90/2012 Sb., Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), § 74. [cit. 20.6.2018]. Dostupné online.
  132. ↑ Moje bývalá firma. Premiér navzdory zákonu dál ovládá Agrofert –. neovlivni.cz [online]. [cit. 2018-06-20]. Dostupné online. 
  133. ↑ WAGENKNECHT, Lukáš. Nové nařízení EU: Babiš bude muset prokázat, že nečerpá dotace –. neovlivni.cz [online]. [cit. 2018-07-16]. Dostupné online. 
  134. ↑ ČTK; Echo24. Dotace, nebo funkce. Babiš bude muset prokázat, že neovládá svěřenský fond. Echo24.cz [online]. 2018-07-16 [cit. 2018-07-16]. Dostupné online. 
  135. ↑ FROUZOVÁ, Kateřina. Agrofert může přijít o dotace, ovládá ho Babiš, tvrdí piráti. Nová pravidla začnou platit za pár dnů. Aktuálně.cz. 2018-07-25. Dostupné online [cit. 2018-07-26]. 
  136. ↑ Transparency International se kvůli Babišovi obrátila na úřady, odeslala první podnět. Aktuálně.cz. 2018-08-03. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. 
  137. ↑ Tlak na Babiše z Bruselu se stupňuje. EU řeší jeho možný střet zájmů na více úrovních | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz. 2018-09-10. Dostupné online [cit. 2018-09-11]. 
  138. ↑ Evropská komise začala prověřovat možný střet zájmů Babiše kvůli Agrofertu. forum24.cz. Dostupné online [cit. 2018-10-03]. 
  139. ↑ Dodejte seznam dotací holdingu z fondu českého premiéra, žádá komise –. neovlivni.cz [online]. [cit. 2018-10-13]. Dostupné online. 
  140. ↑ Česko nespolupracuje s Evropskou komisí. Vyšetřování Babišova střetu zájmů se protahuje. forum24.cz. Dostupné online [cit. 2018-10-26]. 
  141. ↑ Konec dvojího právního výkladu. Fond ministerstva zemědělství mění dotační pravidla, týkají se i Agrofertu. iROZHLAS. Dostupné online [cit. 2018-08-15]. 
  142. ↑ ŠUSTR, Ladislav. Babišův střet zájmů. Na státních zakázkách mohl Agrofert získat až 8 miliard - Echo24.cz. echo24.cz. 2018-10-26. Dostupné online [cit. 2018-10-26]. 
  143. ↑ ŠÍDLOVÁ, Tereza. Babiš má hnutí naštvaných, chce se dostat do Parlamentu. Aktuálně.cz [online]. 2011-11-04 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  144. ↑ VAVROŇ, Jiří. Babiš nevylučuje, že založí politickou stranu. Novinky.cz [online]. 2011-10-29 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  145. ↑ a b mk; ČTK. Babiš se stal předsedou ANO 2011. Zatím váhá, jestli patří k levici, či pravici. IHNED.cz [online]. 2012-08-01 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  146. ↑ KREČ, Luboš. Andrej Babiš: Podnikatelé mně fandí, ale bojí se, že se jim to vymstí. IHNED.cz [online]. 2012-08-02 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  147. ↑ ADAMIČKOVÁ, Naďa; KÖNIGOVÁ, Marie. Miliardář Babiš si troufl na Prahu. Novinky.cz [online]. 2013-09-06 [cit. 2013-09-06]. Dostupné online. 
  148. ↑ ČTK. Babiš chce žalovat Kalouska za výrok o „udavači StB“. Aktuálně.cz [online]. 2013-09-18 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  149. ↑ Koalice podepsala smlouvu. Politické výhrady od Zemana Sobotka nebere [online]. iDNES.cz, 2014-01-06 [cit. 2014-01-10]. Dostupné online. 
  150. ↑ ŠTICKÝ, Jiří; VLKOVÁ, Jitka. V ČNB se podle Babiše válí 350 miliard. Nesmysl, opáčila banka. iDnes [online]. 2014-01-24 [cit. 2014-02-08]. Dostupné online. 
  151. ↑ BABIŠ, Andrej. Twitter Andreje Babiše [online]. 2014-03-21 [cit. 2014-04-17]. Dostupné online. 
  152. ↑ Babiš podnikatelům: Zkuste si nejdříve zaměstnanecký poměr. Podnikatel.cz [online]. 24. 3. 2014 11:36. Dostupné online. ISSN 1802-8012. 
  153. ↑ KŇÁZOVICKÝ, Lukáš. Bude Babiš prezidentem? ...od ministra přišla reakce. EuroZprávy [online]. 2014-11-07 [cit. 2015-01-15]. Dostupné online. 
  154. ↑ a b Lidovky.cz. Babiš rozděluje funkce: Já budu premiér, Sobotka se hodí na Hrad. Lidovky.cz [online]. 2014-11-30 [cit. 2015-02-03]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  155. ↑ BABIŠ, Andrej. Deník nepolitika: Díl třináctý a poslední. Blog Andreje Babiše [online]. 2014-02-03 [cit. 2014-03-04]. Dostupné online. 
  156. ↑ KOPECKÝ, Josef; WIRNITZER, Jan. Babiš dostal hlasy ode všech, Brabec marně žádal, ať se ho někdo zeptá. iDNES.cz [online]. 2015-02-28 [cit. 2015-02-28]. Dostupné online. 
  157. ↑ iDNES.cz, ČTK. Vývoj české politiky je po nástupu Babiše hrůzostrašný, míní Klaus. iDNES.cz [online]. 2015-03-18 [cit. 2015-03-22]. Dostupné online. 
  158. ↑ http://www.podnikatel.cz/clanky/pokud-neprojde-eet-a-spol-nezbude-nez-navysovat-dane-pohrozil-babis/
  159. ↑ Evidence prošla prvním čtením, Kalousek počmáral Babišovi obří účtenku. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-10-05]. 
  160. ↑ Když po volbách skončíme v opozici, z politiky odejdu, hlásí Babiš. Nechce sedět ve "žvanírně". aktuálně.cz [online]. 2016-06-21 [cit. 2016-05-07]. Dostupné online. 
  161. ↑ Český statistický úřad, Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 7.10. – 8.10.2016, dostupné online.
  162. ↑ ŠAFR, Pavel. Babiš konečně nevyhrál volby. V senátních volbách uspěli zástupci tradiční demokratické politiky. Svobodné fórum [online]. 2016-10-15 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online. 
  163. ↑ ROVENSKÝ, Jan. Babiš chce začít jednat o zrušení Senátu, je prý zbytečný a drahý. Novinky [online]. 2016-10-15 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online. 
  164. ↑ KOPECKÝ, Josef. Babiš je šťastný, nedostal 11 hlasů. Musíme „prohnilej“ systém porazit, řekl. iDNES.cz [online]. 2017-02-25 [cit. 2017-02-25]. Dostupné online. 
  165. ↑ Překvapivý obrat: Sobotka nepodá demisi vlády, odvolává Babiše. Lidovky.cz [online]. 2017-05-05 [cit. 2017-05-05]. Dostupné online. 
  166. ↑ Zeman při odvolání Babišovi poděkoval, při jmenování glosoval údajnou Pilného lakotu. Novinky.cz [online]. 2017-05-24 [cit. 2017-05-24]. Dostupné online. 
  167. ↑ Babiš chce lidem s příjmy do 113 tisíc snížit daně a sociální pojištění pro živnostníky a firmy. Aktuálně [online]. 2017-02-25. Dostupné online. 
  168. ↑ Babiš slibuje zvýšení starobních důchodů až na 80 procent průměrné mzdy » BYZNYS NOVINY - zprávy a publicistika z České republiky i ze zahraničí. Byznys noviny [online]. 2017-06-04. Dostupné online. 
  169. ↑ Potřebujeme EU, ne czexit. Pressreader.com [online]. Dostupné online. 
  170. ↑ Babiš odmítá platit v Česku eurem. „Zachovejme si korunu,“ volá vicepremiér. Blesk [online]. 2017-04-14. Dostupné online. 
  171. ↑ "Babiš: Uprchlíci jsou největší ohrožení Evropy, větší než konflikt s Ruskem". iDNES.cz. 1. července 2015.
  172. ↑ "Pomůže NATO s migranty? Je to věc EU, tvrdí Hamáček. Babiš proti". Týden. 10. září 2015.
  173. ↑ "Rozdělení Ukrajiny by bylo jako obětování Československa z roku 1938, míní Babiš". Novinky. 6. března 2015.
  174. ↑ Andrej Babiš šokoval prohlášením, ze kterého se pražské kavárně udělá zle. Anobudelip [online]. Dostupné online. 
  175. ↑ "CEFC je zvláštní investor. Jestli nám chce Čína pomoct, ať koupí OKD, řekl Babiš". Lidovky. 6. listopadu 2016.
  176. ↑ "Babiš: Čínské investice CEFC si vylobbovali lidé spjatí s ČSSD. Se Zemanem se neshodnu". iHNed.cz. 22. října 2016.
  177. ↑ KOPECKÝ, Josef. Zeman po tragédii v Berlíně odmítl uprchlíky, Babiš kritizuje Merkelovou. iDNES.cz [online]. 2016-12-20. Dostupné online. 
  178. ↑ ČTK. Sobotka odmítl Babišův výrok o vině Merkelové za útok v Berlíně. Místo výkřiků hledejme řešení, řekl. Aktuálně.cz [online]. 2016-12-21. Dostupné online. 
  179. ↑ KSČM je demokratická strana, zachovala se státotvorně, říká Babiš. iDNES.cz [online]. 2018-07-14 [cit. 2018-07-19]. Dostupné online. 
  180. ↑ HÁJEK, Lukáš; ŠVEC, Kamil. Data ukazují, že ANO má při hlasováních blíže ke komunistům a SPD než ke koaliční ČSSD. ČT24 [online]. 2018-07-13 [cit. 2018-07-19]. Dostupné online. Dostupné také na: [2]. 
  181. ↑ ROVENSKÝ, Jan: Babiš: Budu-li premiérem, tak po čtyřech letech v politice skončím. Právo, 7.-8. října 2017, s. 1 a 7.
  182. ↑ Babiš povede středočeskou kandidátku ANO. Novinky.cz [online]. 2017-05-13 [cit. 2017-06-05]. Dostupné online. 
  183. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Středočeský kraj, Strana: ANO 2011, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. 
  184. ↑ ČTK. Zeman pověřil Babiše jednáním o sestavení vlády, pro jeho jmenování premiérem nebude chtít podpisy. Aktuálně.cz [online]. 2017-10-31 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. 
  185. ↑ ČTK. Zeman jmenoval Babiše premiérem. Jeho vládu osobně podpoří ve sněmovně. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2017-12-06 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. 
  186. ↑ NEPRAŠOVÁ, Veronika. Zeman jmenoval Babiše premiérem. Česko si zaslouží návrat na špičku Evropy, řekl šéf ANO. Aktuálně.cz [online]. 2017-12-06 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. 
  187. ↑ PEHE, Jiří. KOMENTÁŘ: Blíží se konec první republiky? – Jiří Pehe. Novinky.cz [online]. 2017-12-22 [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. 
  188. ↑ ČTK. ČSSD začne přemýšlet, zda při druhém pokusu podpoří Babišovu vládu. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2017-12-30. Dostupné online. 
  189. ↑ FROUZOVÁ, Kateřina. Za ČSSD vyjednávají s ANO zemanovci i sobotkovci. Na veřejnost vyplouvají první možná jména ministrů. Aktuálně.cz [online]. 2018-03-22. Dostupné online. 
  190. ↑ FENDRYCH, Martin. Vyhoštění tří špionů ukázalo: Babiš si vybral Západ, Zeman Putina. Aktuálně.cz [online]. 2018-03-27 [cit. 2018-03-27]. Dostupné online. 
  191. ↑ SURMANOVÁ, Kateřina; KOUTNÍK, Ondřej. Babiš: Když Zeman pověří sestavením vlády někoho jiného z ANO, budu to akceptovat. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2018-04-09 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  192. ↑ PŘINOSILOVÁ, Jana; BURDA, Jan. Babiš je podruhé premiérem. Načasování jmenování může být nátlakem na ČSSD, myslí si politolog. Speciál [online]. ČRo Plus, 2018-06-06 [cit. 2018-06-07]. Dostupné online. 
  193. ↑ Taťána Malá po 13 dnech končí jako ministryně. Spravedlnost chce dočasně řídit sám Babiš. iROZHLAS. Dostupné online [cit. 2018-07-17]. 
  194. ↑ Adeptka na ministryni spravedlnosti Malá spoluvlastní insolvenční firmu. Odborníci: Hrozí střet zájmů. iROZHLAS. Dostupné online [cit. 2018-07-17]. 
  195. ↑ Babiš jako ministr spravedlnosti? Neuvěřitelné a bizarní, zní z opozice. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2018-07-17]. 
  196. ↑ Obviněný Babiš ministrem spravedlnosti? Vítejte v Babišstánu, volá opozice. iDNES.cz [online]. 2018-07-09 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  197. ↑ ČTK. Babiš ministrem spravedlnosti? Absurdní a bizardní, diví se opozice. Deník.cz. 2018-07-09. Dostupné online [cit. 2018-07-17]. 
  198. ↑ Kněžínek se stal ministrem spravedlnosti. Nevidí problém v tom, že vládu vede stíhaný premiér. iROZHLAS. Dostupné online [cit. 2018-07-17]. 
  199. ↑ ČTK. Babiš v čele protikorupční rady. ‚Nebylo to rozhodnutí premiéra, ale pravidlo Sobotkovy vlády,‘ říká mluvčí. iROZHLAS [online]. 2018-07-17 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. 
  200. ↑ Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí [online]. Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. 
  201. ↑ Martin Ťopek. Babiš se rozhodl, že protikorupční radu povede sám. Porušil tím tradici, nepřenechal post ministrovi [online]. Aktuálně.cz, 2018-07-18 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. 
  202. ↑ Radu vlády pro boj s korupcí povede nově premiér Andrej Babiš - Česká justice. Česká justice. 2018-07-16. Dostupné online [cit. 2018-07-19]. 
  203. ↑ Hamáček nehodlá nic dělat s tím, že Babiš vede protikorupční radu vlády - Česká justice. Česká justice. 2018-07-18. Dostupné online [cit. 2018-07-19]. 
  204. ↑ Hamáček nehodlá nic dělat s tím, že Babiš vede protikorupční radu vlády - Česká justice. Česká justice. 2018-07-18. Dostupné online [cit. 2018-07-19]. 
  205. ↑ Policie znovu žádá o vydání Babiše a Faltýnka. Systém se mě urputně snaží dostat, říká šéf ANO. Aktuálně.cz. 2017-11-21. Dostupné online [cit. 2017-11-21]. 
  206. ↑ Anonymní akcie, dotace, kritika auditorů. Časová osa kauzy Čapí hnízdo. iDNES.cz [online]. 2016-03-11 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. 
  207. ↑ Čapí hnízdo v datech: „Jak šel čas s kauzou, která může Babiše před volbami potrápit - Info.cz. Info.cz. Dostupné online [cit. 2017-08-28]. 
  208. ↑ Babišova Imoba pohltila Farmu Čapí hnízdo - E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2017-09-24]. 
  209. ↑ Speciál: Seřadili jsme všechny větvičky Čapího hnízda –. neovlivni.cz [online]. [cit. 2017-09-06]. Dostupné online. 
  210. ↑ REAKCE: Dám dalších 50 milionů na charitu, říká Babiš ke kauze Čapí hnízdo. iDNES.cz [online]. 2016-03-04 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online. 
  211. ↑ ČT24. Čapí hnízdo vlastnily mé dospělé děti s bratrem partnerky, řekl Babiš. ČT24. Dostupné online [cit. 2017-09-06]. 
  212. ↑ Babišovo Čapí hnízdo předmětem trestního oznámení pro dotační podvod [online]. Forum24.cz, 25.11.2015 [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. 
  213. ↑ Vydání šéfa ANO: Babiš mluví o prasárně. Kalousek o podezřelém darebákovi [online]. Echo24.cz [cit. 2017-08-17]. Dostupné online. 
  214. ↑ ŽIVĚ: Vydejte mne, řekl Babiš. Poslanci se přesto přou o kauzu Čapí hnízdo | Domov. Lidovky.cz [online]. 2017-09-06 [cit. 2017-09-06]. Dostupné online. 
  215. ↑ Živě: Vydejte Babiše a Faltýnka, doporučil poslancům výbor. Kalousek: Premiér se usvědčil sám | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz. 2018-01-16. Čas 18:40. Dostupné online [cit. 2018-01-16]. 
  216. ↑ FENDRYCH, Martin. Babiš: Zemi ovládá mafie. Vydali ho. Slušný prezident už ho nemůže jmenovat premiérem. Aktuálně.cz [online]. 2018-01-19 [cit. 2018-01-20]. Dostupné online. 
  217. ↑ Na Čapím hnízdě úřadoval OLAF [online]. Neovlivni.cz, 2.5.2017 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. 
  218. ↑ Evropský úřad proti podvodům ukončil vyšetřování Čapího hnízda. Rozhodnutí poslal do Česka | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz. 2017-12-20. Dostupné online [cit. 2017-12-20]. 
  219. ↑ Ministerstvo obdrželo od OLAF zprávu z vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Výsledek prozradit nechce | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz. 2017-12-27. Dostupné online [cit. 2018-01-03]. 
  220. ↑ Zprávu OLAF o Čapím hnízdě nezveřejňovat, doporučili žalobci ministerstvu financí | Domov. Lidovky.cz [online]. 2018-01-02 [cit. 2018-01-03]. Dostupné online. 
  221. ↑ Zveřejňujeme kompletní znění závěrečné zprávy OLAF o vyšetřování dotace na Farmu Čapí hnízdo | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz. 2018-01-11. Dostupné online [cit. 2018-01-11]. 
  222. ↑ ECONOMIA. Zveřejňujeme kompletní znění závěrečné zprávy OLAF o vyšetřování dotace na Farmu Čapí hnízdo. Hospodářské noviny. 2018-01-11. Dostupné online [cit. 2018-01-11]. 
  223. ↑ CÁPOVÁ, Michaela. Zpráva OLAF potvrzuje dotační podvod. Přečíst si ji může každý - Echo24.cz. echo24.cz. 2018-01-11. Dostupné online [cit. 2018-01-11]. 
  224. ↑ Babiš a Čapí hnízdo: Zpráva OLAF jednoznačně mluví o dvou trestných činech, česká justice je může stíhat - Reflex.cz. Reflex.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-14]. 
  225. ↑ PERGLER, Tomáš. Babišovo jméno se ve zprávě OLAF objevuje často, figuruje jako hlavní hybatel kauzy. Podepisoval důležité dokumenty a platil za akcie. Hospodářské noviny. 2018-01-11. Dostupné online [cit. 2018-01-11]. 
  226. ↑ PRCHAL, Lukáš. První na ráně v kauze Čapí hnízdo jsou bývalí Babišovi spolupracovníci Mayerová a Nenadál, nesou hlavní odpovědnost, říká zpráva OLAF. Hospodářské noviny. 2018-01-10. Dostupné online [cit. 2018-01-11]. 
  227. ↑ Babišova žaloba na Slovensko: Ostudná rarita a nátlak na odvolací soud. forum24.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-08]. 
  228. ↑ Imoba slíbila vrátit 50milionovou dotaci na Čapí hnízdo | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz. 2018-06-21. Dostupné online [cit. 2018-06-21]. 
  229. ↑ VAVERKOVÁ, Karolína. Německý berňák se zajímá o Čapí hnízdo. Upozornil na miliónovou smlouvu o reklamě - Echo24.cz. www.echo24.cz. 2018-08-28. Dostupné online [cit. 2018-08-29]. 
  230. ↑ VILÍMOVÁ, Tereza. Německá pobočka Agrofertu zaplatila „svému“ Čapímu hnízdu za reklamu miliony - Echo24.cz. echo24.cz. 2018-04-11. Dostupné online [cit. 2018-08-29]. 
  231. ↑ a b ZLÁMALOVÁ, Lenka. Babiš najednou objevil 668 milionů osobních nezdanitelných příjmů. Echo24.cz [online]. 2017-01-24 [cit. 2014-01-29]. Dostupné online. ISSN 2336-4971. 
  232. ↑ a b c d Deník.cz, Babiš pro Deník: Nákupem dluhopisů od Agrofertu jsem daně nekrátil, 4. ledna 2017
  233. ↑ Emisní podmínky dluhopisů CZ0003509507 na kurzy.cz
  234. ↑ iDnes.cz, Babiš čelí trestnímu oznámení za krácení daní skrze korunové dluhopisy, 4. 1. 2017
  235. ↑ Deník E15.cz, Kde jste vzal peníze na dluhopisy Agrofertu, ptal se Babiše poslanec ČSSD, 19. ledna 2017
  236. ↑ Babišovy dluhopisy: Podezření z daňového úniku policie hodnotí jako vážné –. Neovlivni.cz [online]. [cit. 2017-09-21]. Dostupné online. 
  237. ↑ Rozhodnutí NS, spisová značka 15 Tdo 294/2009
  238. ↑ Reportéři ČT — Česká televize. Česká televize [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. 
  239. ↑ Reportérka ČT: Babiš čeká, že o něm budeme točit hezké medailonky, ale jeho média se ptát nebudou. Aktuálně.cz | Video - Jen to, co musíte vidět. 2017-02-01. Dostupné online [cit. 2017-10-05]. 
  240. ↑ Babišův „pindík“ a „sorry jako” baví Česko. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-10-05]. 
  241. ↑ Ministrovy dluhopisy inspirovaly lidovou tvořivost - Echo24.cz. Echo24. 2017-03-16. Dostupné online [cit. 2017-10-05]. 
  242. ↑ 22 důvodů pro odvolání Babiše? Toto jsou otázky, kterými jde Sobotka šéfovi ANO po krku - Info.cz. Info.cz. Dostupné online [cit. 2017-09-10]. 
  243. ↑ Text dopisu ministra financí Andreje Babiše předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi ohledně kauzy jednokorunových dluhopisů [online]. [cit. 2017-09-10]. Dostupné online. 
  244. ↑ Babiš píše Hamáčkovi o korunových dluhopisech: Zákon jsem neporušil. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-09-10]. 
  245. ↑ Babiš lhal, zneužíval média, řekli poslanci. Zeman má dodržovat ústavu. iDNES.cz [online]. 2017-05-10 [cit. 2017-09-10]. Dostupné online. 
  246. ↑ PČR, PS 2013-..., 58. schůze, část 48 (10. 5. 2017). www.psp.cz [online]. [cit. 2017-09-10]. Dostupné online. 
  247. ↑ Zeman při odvolání Babišovi poděkoval, při jmenování glosoval údajnou Pilného lakotu. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-09-10]. 
  248. ↑ Proč premiéra Babiše prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu?. forum24.cz. Dostupné online [cit. 2018-02-03]. 
  249. ↑ VAVERKOVÁ, Karolína. Státní zastupitelství vyšetřuje korunové dluhopisy Agrofertu - Echo24.cz. echo24.cz. 2018-10-11. Dostupné online [cit. 2018-10-13]. 
  250. ↑ ČTK. Vyšetřovatelé odložili trestní oznámení na Agrofert kvůli korunovým dluhopisům. Nešlo prý o trestný čin. Hospodářské noviny. 2018-10-29. Dostupné online [cit. 2018-10-29]. 
  251. ↑ Premiér Babiš bude vyšetřován kvůli nelegálním únikům informací z ČEZ. forum24.cz. Dostupné online [cit. 2018-08-24]. 
  252. ↑ Z nahrávky vyplývá, že Finanční správa zlikvidovala firmu FAU, která se znelíbila Babišovi [online]. Echo24.cz [cit. 2017-08-27]. Dostupné online. 
  253. ↑ Naši klekli na tu FAU, říká na další nahrávce Babiš. Firma skončila podle soudu nezákonně v konkurzu Zdroj: http://www.lidovky.cz/firma-fau-skoncila-v-konkurzu-sikana-je-to-babisova-prace-brani-se-firma-13m-/zpravy-domov.aspx?c=A170827_145825_ln_domov_ele [online]. Lidovky.cz [cit. 2017-08-27]. Dostupné online. 
  254. ↑ Naši klekli na FAU Přerov, říká Babiš na nahrávce o firmě, kterou přivedla finanční správa do konkurzu [online]. Hospodářské Noviny [cit. 2017-08-27]. Dostupné online. 
  255. ↑ a b Babiš odmítá zneužití Finanční správy, Sobotka žádá o prověření [online]. ČTK [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. 
  256. ↑ Naši klekli na FAU. O čem svědčí nejnovější nahrávka Babiše –. Neovlivni.cz [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. 
  257. ↑ BESSER, Vilém. Policie se zabývá nahrávkou Babiše, podle které měl zneužít Finanční správu. Forum24. 2017-08-29. Dostupné online [cit. 2017-08-29]. 
  258. ↑ Z nahrávky vyplývá, že Babiš měl informace o živých případech, tvrdí Jurečka - Echo24.cz. Echo24. 2017-08-28. Dostupné online [cit. 2017-09-26]. 
  259. ↑ ČTK, Echo24,. Firma, na kterou „klekl“ Babiš, vyhrála spor s finanční správou - Echo24.cz. echo24.cz. 2017-11-30. Dostupné online [cit. 2017-12-01]. 
  260. ↑ HOVORKA, Michael. Daňoví poplatníci zřejmě zaplatí kvůli zajišťovákům miliardu korun. Podnikatel.cz [online]. 1. 12. 2017. Dostupné online. ISSN 1802-8012. 
  261. ↑ Babiš: ‚Prohlašuji na zdraví mých dětí, že nikdy nezasáhnu do práce Mafry‘. Echo24.cz [online]. [cit. 2017-05-07]. Dostupné online. 
  262. ↑ Babiš přiznal, že na nahrávkách s novinářem hovoří on, trvá ovšem na tom, že jsou zmanipulované [online]. 2017-05-05 [cit. 2017-05-06]. Dostupné online. 
  263. ↑ Babiš kvůli kompromitujícím nahrávkám a odposlechům podal trestní oznámení [online]. E15.cz, 2017-05-04 [cit. 2017-05-07]. Dostupné online. 
  264. ↑ ROZEHNAL, Aleš. Ovlivňováním obsahu MF Dnes se Babiš zřejmě dopustil trestného činu. Forum 24 [online]. 2017-05-04 [cit. 2017-05-08]. Dostupné online. 
  265. ↑ a b c Anticharta z Mafry. Babiš nás neovlivňuje, tvrdí novináři. Echo24 [online]. 2017-05-04 [cit. 2017-05-07]. Dostupné online. 
  266. ↑ a b c ZÁVADA, Michal. Další svědectví z Mf Dnes. Babiš volá novinářům a říká, co mají dělat, Plesl upravuje texty. Forum 24 [online]. 2017-05-06 [cit. 2017-05-07]. Dostupné online. 
  267. ↑ a b JAČKOVÁ, Kateřina. Gross, Kocourek, Babiš. Osudné kauzy politiků dnes média nezvládají. Forum 24 [online]. 2017-05-22 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. 
  268. ↑ http://echo24.cz/a/wf5yW/babisovo-zneuzivani-medii-bude-resit-snemovna-na-mimoradne-schuzi [online]. Echo24.cz, 2017-05-05 [cit. 2017-05-07]. Dostupné online. 
  269. ↑ Babiš lhal, zneužíval média, řekli poslanci. Zeman má dodržovat ústavu. iDNES.cz [online]. 2017-05-10 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online. 
  270. ↑ Usnesení PS č. 1665. www.psp.cz [online]. [cit. 2017-09-24]. Dostupné online. 
  271. ↑ Vzpoura v LN: Procházková odchází kvůli textu dodanému z vlády –. neovlivni.cz [online]. [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  272. ↑ ECHO24. Bouře v Lidových novinách. Po článku zaslaném Babišem končí redaktorka Procházková - Echo24.cz. echo24.cz. 2018-09-24. Dostupné online [cit. 2018-09-24]. 
  273. ↑ a b ECHO24. Martin C. Putna končí s psaním pro Lidové noviny - Echo24.cz. echo24.cz. 2018-09-25. Dostupné online [cit. 2018-09-25]. 
  274. ↑ Totalitní kontrola: Termín, který naplnilo zakleknutí na GIBS. neovlivni.cz [online]. [cit. 2018-03-16]. Dostupné online. 
  275. ↑ Kapitola 28: Finanční kontrola. www.euroskop.cz [online]. [cit. 2018-03-16]. Dostupné online. (Euroskop) 
  276. ↑ ZLÁMALOVÁ, Lenka. Babiš rozjel policejní puč. Echo24.cz [online]. 2018-03-16 [cit. 2018-03-18]. Dostupné online. 
  277. ↑ VAVERKOVÁ, Karolína. Není důvod, abych rezignoval, píše šéf GIBS Murín svým podřízeným - Echo24.cz. echo24.cz. 2018-03-20. Dostupné online [cit. 2018-03-20]. 
  278. ↑ DOKUMENT: Dopis šéfa GIBS Michala Murína kolegům. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2018-03-20]. 
  279. ↑ Dokument: Munici proti GIBS dodal Babišovi nejvyšší žalobce Zeman –. neovlivni.cz [online]. [cit. 2018-03-21]. Strana 6 dopisu. Dostupné online. 
  280. ↑ Materiál státních zástupců proti Murínovi obsahuje paradoxy i dvojí metr. Nahrává Babišovi. forum24.cz. Dostupné online [cit. 2018-03-23]. 
  281. ↑ Murínem to nekončí. Odchod řeší i policisté z kauzy Čapí hnízdo –. neovlivni.cz [online]. [cit. 2018-05-01]. Dostupné online. 
  282. ↑ Výběr nového ředitele GIBS byl netransparentní, provázejí ho pochybnosti. forum24.cz. Dostupné online [cit. 2018-08-24]. 
  283. ↑ ČERNÝ, Jakub. Babiš se vyhnul dani 300 milionů, vyvedl 2 miliardy a roky podnikal v daňovém ráji [online]. Forum 24, 5.6.2017 [cit. 2017-06-14]. Dostupné online. 
  284. ↑ Julius Šuman se ozval. Prověřil Babišovu Imobu. Co zjistil? Tunelování, daňové ráje…, Forum24
  285. ↑ Petr Holub, Šumanův objev: kde Babiš ukryl před státem 10 miliard, Echo24, 4. června 2017
  286. ↑ ČTK. Šéfredaktor Lidových novin Balšínek odejde z Mafry. E15 [online]. 2013-11-01 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  287. ↑ Dalibor Balšínek chystá vlastní projekt Echo. Mediaguru [online]. 2013-12-19 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  288. ↑ BALŠÍNEK, Dalibor. Echo24: Chceme být protiváhou oligarchizovaným českým médiím [online]. 2014-06-29, nedatováno. Dostupné online. 
  289. ↑ KAISER, Daniel. Kdyby byl Babiš agent, mrzelo by ji to. Ministryní by Válková zůstala. echo24 [online]. 2014-03-22 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  290. ↑ a b c Babiš: Celý rozhovor byl veden za účelem ministryni poškodit. Česká televize [online]. [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  291. ↑ a b DRDA, Adam. Babiš, média, souznění. Revolver Revue [online]. 2014-03-31 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  292. ↑ JIŘÍ X., Doležal. Babiš vyhrožuje novinářům, iDnes o tom mlčí. Reflex [online]. 2014-03-25 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  293. ↑ MACEK, Miroslav. Páteční glosy 28. 3. 2014 [online]. Macek v botách, 2014-03-28 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. 
  294. ↑ Babiš zaútočil na Echo24.cz, deník odpovídá. Mediaguru [online]. 2014-03-24 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  295. ↑ BALŠÍNEK, Dalibor. Víme, s kým máme tu čest, pane Babiši. echo24 [online]. 2014-03-24 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  296. ↑ a b ČTK. Babiš se ve svých novinách omluvil za výroky o serveru Echo. aktuálně.cz [online]. 2014-03-27 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  297. ↑ KOPECKÝ, Josef. Kalousek upozornil na finanční kontrolu serveru, který kritizoval Babiš. iDnes [online]. 2014-05-06 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  298. ↑ Ghostbuster. Kontrola z finančního úřadu dopadla dobře. echo24 [online]. 2014-05-19 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  299. ↑ a b c KAISER, Daniel. Boj proti organizovanému řevu. Echo24. 17.. června 2016, roč. III, čís. 24, s. 8-13. ISSN 2336-4971. 
  300. ↑ zpe. Babiš píše Sobotkovi: Byl jste obelhán, za reorganizaci policie odmítáme nést vládní odpovědnost. Novinky.cz [online]. 2016-06-10 [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. 
  301. ↑ KUNDRA, Ondřej. Babiš zpochybnil holocaust v Letech. Respekt [online]. 2016-09-01 [cit. 2016-09-02]. Dostupné online. ISSN 0862-6545. 
  302. ↑ BARTONÍČEK, Radek; WERNER, Lukáš. Babiš čelí kritice kvůli výroku o holokaustu a táboru v Letech. Omluvil se těm, kterých se to dotklo. Aktuálně.cz [online]. 2016-09-02 [cit. 2016-09-02]. Dostupné online. 
  303. ↑ NETRVALOVÁ, Sabina; KOPECKÝ, Josef; WIRNITZER, Jan. Babiš zpochybnil tábor v Letech. Překročil hranicí náckovství, řekl Sobotka. iDNES.cz [online]. 2016-09-02 [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. 
  304. ↑ ČTK. Babiš navštíví bývalý tábor Lety, chce sehnat peníze na památník a vykoupit vepřín. Aktuálně.cz [online]. 2016-09-04 [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. 
  305. ↑ ČT24. Babiš uctil v Letech památku Romů. Ve sněmovně se znovu omluvil, ale výrok popřel. Česká televize [online]. 2016-09-05 [cit. 2016-09-06]. Dostupné online. 
  306. ↑ a b Lidé demonstrovali proti Babišovi a Zemanovi. Zaplnili půlku Václaváku. iDNES.cz [online]. 2017-05-10 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. 
  307. ↑ a b CIBULKA, Jan; KOČÍ, Petr; ZLATKOVSKÝ, Michal; POSPÍŠIL, Jan. Ani 30, ani 20 tisíc. Spočítali jsme demonstranty proti Babišovi. iRozhlas.cz [online]. 2017-05-11 [cit. 2017-05-11]. Dostupné online. 
  308. ↑ ZELENKA, Jakub. Na Václaváku demonstrovalo 19 tisíc lidí, naznačují data operátora. Policie o číslech stále mlčí. Aktualne.cz [online]. 2017-05-11 [cit. 2017-05-12]. Dostupné online. 
  309. ↑ a b c Chvilka pro Andreje [online]. www.chvilkaproandreje.cz [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. 
  310. ↑ red. Splňte své sliby, vyzývají studenti Babiše. Chtějí sehnat milion podpisů. Echo24.cz [online]. 2017-12-24 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. 
  311. ↑ Lidé se bouří proti Babišovi: Chceme, aby se vzdal funkce! Iniciativa plánuje za 100 dní nasbírat milion podpisů. EuroZprávy.cz [online]. [cit. 2018-03-01]. Dostupné online. 
  312. ↑ Milion chvilek pro demokracii [online]. www.milionchvilek.cz [cit. 2018-03-01]. Dostupné online. 
  313. ↑ Petici za odstoupení Babiše podepsalo 157 tisíc lidí. A také řada umělců, vědců a dalších osobností. Fórum24 [online]. [cit. 2018-03-11]. Dostupné online. 
  314. ↑ Aktuality | Milion chvilek pro demokracii. www.milionchvilek.cz [online]. [cit. 2018-06-26]. Dostupné online. 
  315. ↑ Demonstranti se zalepenými ústy protestovali v Praze proti Babišovi. iDNES.cz [online]. 2018-05-22 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  316. ↑ Další demonstrace proti Babišovi. Tentokrát s hlukem, hrnci a pokličkami. Deník.cz [online]. 2018-05-29 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  317. ↑ V předvečer druhého jmenování Babiše premiérem lidé protestovali na náměstích. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-06-05 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  318. ↑ Babiše vypískali u rozhlasu. Dalo se čekat, že vyvolá reakci. Pro pietu se nehodí, říká pamětník | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz. 2018-08-21. Dostupné online [cit. 2018-08-24]. 
  319. ↑ Ropákem roku je prezident Zeman, Zelenou perlu získal Babiš
  320. ↑ a b c Získali jsme tajnou analytickou zprávu o Andreji Babišovi z prostředí tajné služby. Forum24.cz [online]. 2016-03-26 [cit. 2017-09-22]. Dostupné online. 
  321. ↑ a b ŠAFR, Pavel. Babiš prý podal trestní oznámení kvůli analytické zprávě o své osobě. Forum24.cz [online]. 2016-04-07 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online. 
  322. ↑ Studio ČT24. Česká Televize [online]. [cit. 2017-09-24]. Čas 5:50. Dostupné online. 
  323. ↑ Babiš dostal cenu za nejlepšího ministra financí. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2016-10-09]. 
  324. ↑ ŤOPEK, Martin; NEPRAŠOVÁ, Veronika. Vysněné Česko Andreje Babiše: zrušení Senátu, léčba na dálku a telefonující dálnice. Aktuálně.cz [online]. 2017-06-19 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  325. ↑ NOVOTNÁ, Kristýna. Hnutí ANO musí kvůli knize Andreje Babiše zaplatit 31 tisíc, pokutu dostali i jeho odpůrci. iROZHLAS [online]. 2017-11-23 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  326. ↑ Andrej Babiš v rozhovorech s 18 osobnostmi [online]. Tulpa Design [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  327. ↑ SVOBODOVÁ, Ivana. Vojto, přijeď s celou třídou na Čapí hnízdo. Andrej Babiš. Týdeník Respekt [online]. 2017-06-20 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Evropská rada
Charles Michel (předseda rady) • Ursula von der Leyenová (předsedkyně komise)

Alexander De Croo (Belgie) • Dimitar Glavčev (Bulharsko) • Petr Fiala (Česko) • Mette Frederiksenová (Dánsko) • Kaja Kallasová (Estonsko) • Petteri Orpo (Finsko) • Emmanuel Macron (Francie) • Andrej Plenković (Chorvatsko) • Simon Harris (Irsko) • Giorgia Meloniová (Itálie) • Níkos Christodúlídés (Kypr) • Gitanas Nausėda (Litva) • Evika Siliňová (Lotyšsko) • Luc Frieden (Lucembursko) • Viktor Orbán (Maďarsko) • Robert Abela (Malta) • Olaf Scholz (Německo) • Mark Rutte (Nizozemsko) • Donald Tusk (Polsko) • Luís Montenegro (Portugalsko) • Karl Nehammer (Rakousko) • Klaus Iohannis (Rumunsko) • Kyriakos Mitsotakis (Řecko) • Robert Fico (Slovensko) • Robert Golob (Slovinsko) • Pedro Sánchez (Španělsko) • Ulf Kristersson (Švédsko)

Znak Evropské rady
Znak Evropské rady
Premiéři České republiky
V rámci federace
Logo Vlády České republiky
Samostatná ČR
  • Václav Klaus (1993–1998; vláda jmenována již v době federace roku 1992)
  • Josef Tošovský (1998)
  • Miloš Zeman (1998–2002)
  • Vladimír Špidla (2002–2004)
  • Stanislav Gross (2004–2005)
  • Jiří Paroubek (2005–2006)
  • Mirek Topolánek (2006–2009)
  • Jan Fischer (2009–2010)
  • Petr Nečas (2010–2013)
  • Jiří Rusnok (2013–2014)
  • Bohuslav Sobotka (2014–2017)
  • Andrej Babiš (2017–2021)
  • Petr Fiala (od 2021)
    		•
    Vláda Bohuslava Sobotky
    Předseda vlády
    Bohuslav Sobotka (jmenován 17. ledna 2014, ČSSD)
    Členové v den jmenování vlády
    29. ledna 2014
    Andrej Babiš (1. místopředseda vlády, finance, ANO – odvolán 24. května 2017) • Pavel Bělobrádek (místopředseda vlády pro vědu a výzkum, KDU-ČSL) • Lubomír Zaorálek (zahraničí, ČSSD) • Martin Stropnický (obrana, ANO) • Milan Chovanec (vnitro, ČSSD) • Jan Mládek (průmysl a obchod, ČSSD – odvolán 28. února 2017) • Helena Válková (spravedlnost, ANO – demise 1. března 2015) • Michaela Marksová (práce a sociální věci, ČSSD) • Antonín Prachař (doprava, ANO – demise 13. listopadu 2014) • Marian Jurečka (zemědělství, KDU-ČSL) • Svatopluk Němeček (zdravotnictví, ČSSD – odvolán 30. listopadu 2016) • Marcel Chládek (školství, ČSSD – odvolán 5. června 2015) • Věra Jourová (místní rozvoj, ANO – demise 3. října 2014) • Richard Brabec (životní prostředí, ANO) • Daniel Herman (kultura, KDU-ČSL) • Jiří Dienstbier ml. (lidská práva a šéf Legislativní rady, ČSSD – odvolán 30. listopadu 2016)
    Členové jmenovaní později
    8. října 2014
    Karla Šlechtová (místní rozvoj, nestr. za ANO)
    4. prosince 2014
    Dan Ťok (doprava, nestr. za ANO)
    12. března 2015
    Robert Pelikán (spravedlnost, ANO)
    17. června 2015
    Kateřina Valachová (školství, ČSSD – odvolána 21. června 2017)
    1. prosince 2016
    Miloslav Ludvík (zdravotnictví, ČSSD) • Jan Chvojka (lidská práva a šéf Legislativní rady, ČSSD)
    4. dubna 2017
    Jiří Havlíček (průmysl a obchod, ČSSD)
    24. května 2017
    Richard Brabec (místopředseda vlády, ANO) • Ivan Pilný (finance, ANO)
    21. června 2017
    Stanislav Štech (školství, nestr. za ČSSD)
    První vláda Andreje Babiše
    Předseda vlády
    Andrej Babiš (jmenován 6. prosince 2017, ANO)
    Členové v den jmenování vlády
    13. prosince 2017
    Richard Brabec (místopředseda vlády, životní prostředí, ANO) • Martin Stropnický (místopředseda vlády, zahraniční věci, ANO) • Karla Šlechtová (obrana, nestr. za ANO) • Lubomír Metnar (vnitro, nestr. za ANO) • Alena Schillerová (finance, nestr. za ANO) • Tomáš Hüner (průmysl a obchod, nestr. za ANO) • Robert Pelikán (spravedlnost, ANO) • Jaroslava Němcová (práce a sociální věci, ANO) • Dan Ťok (doprava, nestr. za ANO) • Jiří Milek (zemědělství, nestr. za ANO) • Adam Vojtěch (zdravotnictví, nestr. za ANO) • Robert Plaga (školství, mládež a tělovýchova, ANO) • Klára Dostálová (místní rozvoj, nestr. za ANO) • Ilja Šmíd (kultura, nestr. za ANO)
    Druhá vláda Andreje Babiše
    Předseda vlády
    Andrej Babiš (jmenován 6. června 2018, ANO)
    Členové v den jmenování vlády
    27. června 2018
    Jan Hamáček (1. místopředseda vlády, vnitro, do 15. října 2018 a mezi 12. až 21. dubnem 2021 pověřen vedením zahraničních věcí, ČSSD) • Richard Brabec (životní prostředí, do 30. dubna 2019 místopředseda vlády, ANO) • Lubomír Metnar (obrana, nestr. za ANO) • Alena Schillerová (finance, nestr. za ANO) • Marta Nováková (průmysl a obchod, nestr. za ANO – odvolána 30. dubna 2019) • Taťána Malá (spravedlnost, ANO – demise 10. července 2018) • Petr Krčál (práce a sociální věci, ČSSD – demise 18. července 2018) • Dan Ťok (doprava, nestr. za ANO – demise 30. dubna 2019) • Miroslav Toman (zemědělství, nestr. za ČSSD) • Adam Vojtěch (zdravotnictví, nestr. za ANO – demise 21. září 2020, znovu jmenován 26. května 2021) • Robert Plaga (školství, mládež a tělovýchova, ANO) • Klára Dostálová (místní rozvoj, nestr. za ANO) • Antonín Staněk (kultura, ČSSD – odvolán 31. července 2019)
    Členové jmenovaní později
    10. července 2018
    Jan Kněžínek (spravedlnost, nestr. za ANO – demise 30. dubna 2019)
    30. července 2018
    Jana Maláčová (práce a sociální věci, ČSSD)
    16. října 2018
    Tomáš Petříček (zahraniční věci, ČSSD – odvolán 12. dubna 2021)
    30. dubna 2019
    Alena Schillerová (místopředsedkyně vlády, nestr. za ANO) • Karel Havlíček (místopředseda vlády, průmysl a obchod, nestr. za ANO) • Marie Benešová (spravedlnost, nestr. za ANO) • Vladimír Kremlík (doprava, nestr. za ANO – odvolán 23. ledna 2020)
    27. srpna 2019
    24. ledna 2020
    Karel Havlíček (doprava, nestr. za ANO)
    21. září 2020
    Roman Prymula (zdravotnictví, nestr. za ANO – odvolán 29. října 2020)
    29. října 2020
    Jan Blatný (zdravotnictví, nestr. za ANO – odvolán 7. dubna 2021)
    7. dubna 2021
    Petr Arenberger (zdravotnictví, nestr. za ANO – odvolán 26. května 2021)
    21. dubna 2021
    Jakub Kulhánek (zahraniční věci, ČSSD)
    26. května 2021
    Adam Vojtěch (zdravotnictví, nestr. za ANO)
    Ministři financí České republiky
    1992–20012001–20092009–20172017–dosud
    Ministerstvo financí České republiky
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Andrej_Babiš&oldid=16565638“