Klaus Iohannis

Klaus Iohannis
Klaus Iohannis
	Klaus Iohannis (2022)
5. prezident Rumunska
Úřadující
	Ve funkci od:; 21. prosince 2014
Předseda vlády	Victor Ponta; Gabriel Oprea (úřadující); Victor Ponta; Sorin Cîmpeanu (úřadující); Dacian Cioloș; Sorin Grindeanu; Mihai Tudose; Mihai Fifor (úřadující); Viorica Dancilaová; Ludovic Orban; Nicolae Ciucă (úřadující); Florin Cîțu; Nicolae Ciucă
Předchůdce	Traian Băsescu
Starosta Sibiu
	Ve funkci:; 30. června 2000 – 2. prosince 2014
Předchůdce	Dan Condurat
Nástupce	Astrid Fodorová
Předseda Národně liberální strany
	Ve funkci:; 28. června 2014 – 18. prosince 2014
Předchůdce	Crin Antonescu
Nástupce	Alina Gorghiuová; Vasile Blaga
Předseda Demokratického fóra rumunských Němců
	Ve funkci:; 2002 – 2013
Stranická příslušnost
Členství	Demokratické fórum rumunských Němců (1990–2013); Národní liberální strana (2013—2014); Nezávislý (od 2014)
Rodné jméno	Klaus Iohannis
Narození	13. června 1959 (64 let) ; Sibiu, Rumunsko
Choť	Carmen Iohannisová (od 1989)
Sídlo	Cotroceni Palace
Alma mater	Babeșova a Bolyaiova univerzita; Samuel von Brukenthal National College
Profese	školní učitel, politik, učitel fyziky, školní inspektor, státník a spisovatel
Náboženství	Evangelical Church of Augustan Confession in Romania
Ocenění	Kříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (2006); důstojník Řádu koruny (2009); Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2014); Řád Stara planina (2016); Řád bílého dvojkříže 1. třídy (2016); … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.iohannispresedinte.ro
Commons	Klaus Johannis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klaus Werner Iohannis (* 13. června 1959 Sibiu) je rumunský politik německé národnosti a od prosince 2014 prezident Rumunska.^[1] Do složení slibu působil jako předseda Národně liberální strany a dlouholetý starosta města Sibiu. Dne 16. listopadu 2014 porazil v prezidentských volbách premiéra Victora Pontu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pochází z rodiny sedmihradských Sasů a jeho rodiče se roku 1992 vystěhovali do Německa. Vystudoval fyziku na univerzitě v Cluji-Napoce a působil jako středoškolský učitel, později inspektor. Roku 1990 vstoupil do Demokratického fóra rumunských Němců a roku 2001 se stal jeho předsedou. Fórum ho roku 2000 navrhlo na primátora Sibiu a ačkoli německá menšina tvoří jen asi 1,6 % obyvatel kdysi převážně německého města (Hermannstadt), volby vyhrál. Byl tak úspěšný, že volbu vyhrál i v letech 2004 a 2008. Prosadil obnovu historického centra, které se stalo turistickou atrakcí a v roce 2007 bylo vyhlášeno Evropským hlavním městem kultury.

Roku 2009 byl parlamentem navržen na funkci předsedy vlády, prezident však jmenoval jiného kandidáta. Jako etnický Němec byl Iohannis vnímám jako nadstranický kandidát, i když jeho Fórum trvale spolupracovalo s Národní liberální stranou a sám do ní roku 2013 vstoupil. V listopadových prezidentských volbách 2014 získal v prvním kole 30,37 % hlasů, ve druhém kole 56 % hlasů a stal se tak prezidentem Rumunska.

V listopadu 2019 byl znovuzvolen, když v druhém kole volby porazil bývalou premiérku Vioricu Dancilaovou.^[2]

Klaus Iohannis je členem Luteránské církve, je ženatý a bezdětný. Mluví německy i rumunsky.

Názory[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2022 během své cesty do Kyjeva podpořil společně s Olafem Scholzem, Emmanuelem Macronen a Mariem Draghim pro Ukrajinu okamžitý status kandidátské země pro vstup do Evropské unie.^[3]^[4]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

záslužný kříž na stuze Záslužného řádu Spolkové republiky Německo – Německo, 2006
rytíř Řádu rumunské hvězdy – Rumunsko, 2007
komtur Řádu hvězdy italské solidarity – Itálie, 22. dubna 2008^[5]
důstojník Řádu koruny – Belgie, 2009^[5]
důstojník Řádu za zásluhy Lucemburského velkovévodství – Lucembursko, 2009
velká čestná dekorace ve stříbře Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku – Rakousko, 2009^[6]
rytíř Národního řádu za zásluhy – Rumunsko, 2011^[7]
záslužný kříž I. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo – Německo, 2014
velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 17. června 2015^[8]
Řád republiky – Moldavsko, 13. ledna 2016 – za jeho zvláštní přínos k rozvoji a posílení přátelských vztahů a spolupráce mezi Rumunskem a Moldavskem a za podporu Moldavska v jeho úsílí o evropskou integraci^[9]
velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem – Litva, 18. května 2016
velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 30. května 2016^[10]
Řád Stará Planina I. třídy – Bulharsko, 6. června 2016^[11]
rytíř Nassavského domácího řádu zlatého lva – Lucembursko, 7. června 2016
Řád bílé orlice – Polsko, 6. července 2016^[12]
Řád bílého dvojkříže I. třídy – Slovensko, 10. října 2016 – za mimořádný přínos za rozvoj bilaterálních vztahů mezi Slovenskem a Rumunskem^[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Novým rumunským prezidentem je Klaus Iohannis, jasně porazil Victora Pontu. Reflex.cz [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
↑ Iohannis obhájil post prezidenta. Uspělo evropské Rumunsko, řekl. ČT24 [online]. [cit. 2019-12-08]. Dostupné online.
↑ KÁBELE, Viktor. Lídři Francie, Německa, Itálie a Rumunska podpořili kandidátský status Ukrajiny na členství v EU. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-03-16 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online.
↑ ČTK. Evropští lídři v Kyjevě podpořili Ukrajinu ve snaze o členství v unii. Souhlasí se statusem kandidáta. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-06-16 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2014-09-28 [cit. 2020-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-28.
↑ 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, s. 1922 Dostupné online
↑ Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online.
↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online.
↑ lex.justice.md [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online.
↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online.
↑ Lex.bg - Закони, правилници, конституция, кодекси, държавен вестник, правилници по прилагане. www.lex.bg [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online.
↑ Postanowienie nr rej. 302/2016 Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 6 lipca 2016 r. o nadaniu orderu. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online.
↑ Prezidentka Slovenskej republiky | Vyznamenania. Prezidentka Slovenskej republiky [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. (slovensky) ^{[nedostupný zdroj]}

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Klaus Iohannis na Wikimedia Commons
Klaus Iohannis na Instagramu (rumunsky)
Klaus Iohannis na Facebooku (rumunsky)
Klaus Iohannis na X (dříve Twitteru) (rumunsky)

[1] Novým rumunským prezidentem je Klaus Iohannis, jasně porazil Victora Pontu. Reflex.cz [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.

[2] Iohannis obhájil post prezidenta. Uspělo evropské Rumunsko, řekl. ČT24 [online]. [cit. 2019-12-08]. Dostupné online.

[3] KÁBELE, Viktor. Lídři Francie, Německa, Itálie a Rumunska podpořili kandidátský status Ukrajiny na členství v EU. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-03-16 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online.

[4] ČTK. Evropští lídři v Kyjevě podpořili Ukrajinu ve snaze o členství v unii. Souhlasí se statusem kandidáta. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-06-16 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online.

[:0-5] Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2014-09-28 [cit. 2020-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-28.

[6] 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, s. 1922 Dostupné online

[7] Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online.

[8] ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online.

[9] lex.justice.md [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online.

[10] Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online.

[11] Lex.bg - Закони, правилници, конституция, кодекси, държавен вестник, правилници по прилагане. www.lex.bg [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online.

[12] Postanowienie nr rej. 302/2016 Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 6 lipca 2016 r. o nadaniu orderu. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online.

[13] Prezidentka Slovenskej republiky | Vyznamenania. Prezidentka Slovenskej republiky [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. (slovensky) ^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

Evropská rada

Charles Michel (předseda rady) • Ursula von der Leyenová (předsedkyně komise)

Alexander De Croo (Belgie) • Dimitar Glavčev (Bulharsko) • Petr Fiala (Česko) • Mette Frederiksenová (Dánsko) • Kaja Kallasová (Estonsko) • Petteri Orpo (Finsko) • Emmanuel Macron (Francie) • Andrej Plenković (Chorvatsko) • Simon Harris (Irsko) • Giorgia Meloniová (Itálie) • Níkos Christodúlídés (Kypr) • Gitanas Nausėda (Litva) • Evika Siliňová (Lotyšsko) • Luc Frieden (Lucembursko) • Viktor Orbán (Maďarsko) • Robert Abela (Malta) • Olaf Scholz (Německo) • Mark Rutte (Nizozemsko) • Donald Tusk (Polsko) • Luís Montenegro (Portugalsko) • Karl Nehammer (Rakousko) • Klaus Iohannis (Rumunsko) • Kyriakos Mitsotakis (Řecko) • Robert Fico (Slovensko) • Robert Golob (Slovinsko) • Pedro Sánchez (Španělsko) • Ulf Kristersson (Švédsko)		Znak Evropské rady

Prezidenti Rumunska

Constantin Ion Parhon (1947–1952) • Petru Groza (1952–1958) • Ion Gheorghe Maurer (1958–1961) • Gheorghe Gheorghiu-Dej (1961–1965) • Chivu Stoica (1965–1967) • Nicolae Ceaușescu (1967–1989) • Ion Iliescu (1989–1996) • Emil Constantinescu (1996–2000) • Ion Iliescu (2000–2004) • Traian Băsescu (2004–2014) • Klaus Iohannis (od 2014)