Bertrand Russell: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 716 378 editací
m řádková vezrze {{Commonscat}}
+infobox; linkfixy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - filosof
⚫
[[Soubor:Honourable Bertrand Russell.jpg|thumb|Bertrand Russell]]
| celé jméno = Bertrand Arthur William Russell
⚫
'''Bertrand Arthur William Russell''' ([[18. květen|18. května]] [[1872]], [[Trelleck]], [[Monmouthshire]], [[Wales]] – [[2. únor]]a [[1970]], [[Penrhyndeudraeth]], [[Gwynedd]] ([[Merionethshire]]), [[Wales]]), třetí hrabě Russell, byl významný [[Spojené království|britský]] [[matematik]], [[filosof]], [[logik]] a [[spisovatel]], nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] za rok [[1950]]. V [[matematika|matematice]] je znám svým [[Russellův paradox|paradoxem]] v [[naivní teorie množin|naivní teorii množin]].
⚫
| obrázek = Honourable Bertrand Russell.jpg
| velikost obrázku =
| popisek =
| region = západní filosofie
| období = [[filosofie 20. století]]
| datum narození = {{Datum narození|1872|05|18}}
| místo narození = [[Trelleck]], [[Monmouthshire]], [[Wales]]
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1970|02|02|1872|05|18}}
| místo úmrtí = [[Penrhyndeudraeth]], [[Gwynedd]] ([[Merionethshire]]), [[Wales]]
| škola = [[analytická filosofie]]
| zájmy = [[gnozeologie]], [[etika]], [[logika]], [[matematika]], [[metafyzika]], [[filosofie jazyka]], [[filosofie mysli]], [[filosofie náboženství]], [[filosofie vědy]]
| ideje = [[analytická filosofie]], [[logický atomismus]], [[Russellův paradox]]
| alma mater = [[Trinity College (Cambridge)|Trinity College]], [[Univerzita v Cambridgi]]
| ovlivněný = [[Eukleidés]], [[John Stuart Mill]], [[Giuseppe Peano]], [[George Boole]],<ref>{{cite book|title=The Development of Bertrand Russell's Philosophy, Volume 11|year=2002|publisher=Psychology Press|isbn=9780415295451|pages=113–114|author=Ronald Jager}}</ref> [[Augustus De Morgan]],<ref>{{cite book|title=The Cambridge Companion to Bertrand Russell|year=2003|publisher=Cambridge University Press|isbn=9780521636346|page=85|editor=Nicholas Griffin}}</ref> [[Gottlob Frege]], [[Georg Cantor]], [[George Santayana]], [[Alexius Meinong]], [[Baruch Spinoza]], [[Ernst Mach]],<ref>{{cite book|title=Bertrand Russell Memorial Volume|year=2013|publisher=Routledge|isbn=9781317833024|author=Roberts, George W.}}</ref> [[David Hume]],<ref>{{cite book|title=Historical Dictionary of Bertrand Russell's Philosophy|year=2009|publisher=Scarecrow Press|isbn=9780810862920|author=Rosalind Carey, John Ongley}}</ref> [[Gottfried Wilhelm Leibniz]], [[Ludwig Wittgenstein]], [[Alfred North Whitehead]], [[George Edward Moore]], [[Percy Bysshe Shelley]]
| ovlivnil = [[Ludwig Wittgenstein]], [[Alfred Jules Ayer]], [[Rudolf Carnap]],<ref>{{cite book|title=Language, Truth and Knowledge: Contributions to the Philosophy of Rudolf Carnap|year=2003|publisher=Springer|isbn=9781402012068|page=2|author=Ilkka Niiniluoto|editor=Thomas Bonk}}</ref> [[John von Neumann]],<ref>{{cite book|title=CONPAR 1986|year=1986|publisher=Springer|isbn=9783540168119|page=15|author=Wolfgang Händler, Dieter Haupt, Rolf Jelitsch, Wilfried Juling, Otto Lange}}</ref> [[Kurt Gödel]],<ref>{{cite book|title=Reflections on Kurt Gödel|year=1990|publisher=MIT Press|isbn=9780262730877|page=305|author=Hao Wang}}</ref> [[Karl Raimund Popper]]<ref>{{cite book|title=Karl Popper|year=2013|publisher=C. Black|isbn=9781623567330|author=Phil Parvin}}</ref> [[Willard Van Orman Quine]],<ref>{{cite book|title=The Cambridge Companion to Quine|year=2004|publisher=Cambridge University Press|isbn=9780521639491|page=2|editor=Roger F. Gibson}}</ref> [[Noam Chomsky]],<ref>{{cite book|title=Noam Chomsky: A Life of Dissent|year=1998|publisher=MIT Press|isbn=9780262522557|page=32|author=Robert F. Barsky}}</ref> [[Hilary Putnam]],<ref>{{cite book|title=French Theory: How Foucault, Derrida, Deleuze, & Co. Transformed the Intellectual Life of the United States|year=2008|publisher=U of Minnesota Press|isbn=9780816647323|page=97|author=François Cusset}}</ref> [[Saul Kripke]],<ref>{{cite book|title=Saul Kripke|year=2011|publisher=Cambridge University Press|isbn=9781139500661|editor=Alan Berger}}</ref> [[Moritz Schlick]],<ref>{{cite book|title=General Philosophy of Science: Focal Issues: Focal Issues|year=2007|publisher=Elsevier|isbn=9780080548548|page=432|author=Dov M. Gabbay, Paul Thagard, John Woods, Theo A.F. Kuipers|chapter=The Logical Approach of the Vienna Circle and their Followers from the 1920s to the 1950s}}</ref> [[Vídeňský kroužek]],<ref>{{cite book|title=Husserl's Crisis of the European Sciences and Transcendental Phenomenology: An Introduction|year=2012|publisher=Cambridge University Press|isbn=9780521895361|page=204|author=Dermot Moran}}</ref> [[John Langshaw Austin]], [[G. H. Hardy]],<ref>{{cite web|title=Russell and G.H. Hardy: A study of their Relationship|url=http://digitalcommons.mcmaster.ca/cgi/viewcontent.cgi?article=1352&context=russelljournal|publisher=McMaster University Library Press|accessdate=3 January 2014|author=Grattan-Guinness}}</ref> [[Alfred Tarski]],<ref>{{cite book|title=Alfred Tarski: Philosophy of Language and Logic|year=2012|publisher=Palgrave Macmillan|isbn=9780230367227|author=Douglas Patterson}}</ref> [[Norbert Wiener]],<ref>{{cite book|title=Historical Dictionary of Bertrand Russell's Philosophy|year=2009|publisher=Scarecrow Press|isbn=9780810862920|pages=15–16|author=Rosalind Carey, John Ongley}}</ref> [[Robert Oppenheimer]],<ref>{{cite book|title=Robert Oppenheimer: A Life Inside the Center|year=2013|publisher=Random House LLC|isbn=9780385504133|author=Ray Monk}}</ref> [[Leon Chwistek]],<ref>{{cite book|title=Alfred Tarski: Life and Logic|year=2004|publisher=Cambridge University Press|isbn=9780521802406|page=67|author=Anita Burdman Feferman, Solomon Feferman}}</ref> [[Alan Turing]],<ref>{{cite book|title=Alan Turing: The Enigma|year=2012|publisher=Princeton University Press|isbn=9780691155647|page=81|author=Andrew Hodges}}</ref> [[Jacob Bronowski]],<ref>{{cite book|title=The Origins of Knowledge and Imagination|year=2008|publisher=Yale University Press|isbn=9780300157185|author=Jacob Bronowski}}</ref> [[Frank Ramsey]],<ref>{{cite book|title=Russell vs. Meinong - The Legacy of "On Denoting"|year=2008|publisher=Taylor & Francis|isbn=9780203888025|page=4|editor=Nicholas Griffin, Dale Jacquette}}</ref> [[Džaváharlál Néhrú]],<ref>{{cite book|title=Jawaharlal Nehru, a Biography|year=1993|publisher=Allied Publishers|isbn=9788170233695|page=46|author=Sankar Ghose|chapter=V: Europe Revisited}}</ref> [[Tariq Ali]],<ref>{{cite web|title=Street-Fighting Years: An Autobiography of the Sixties|url=http://tariqali.org/archives/250|publisher=Verso|page=2005}}</ref> [[Michael Albert]],<ref>{{cite book|title=Remembering Tomorrow - From SDS to Life After Capitalism: A Memoir|year=2011|publisher=Seven Stories Press|isbn=9781609800017|author=Michael Albert}}</ref> [[Che Guevara]],<ref>{{cite book|title=Che Guevara: A Revolutionary Life|year=1997|publisher=Grove Press|isbn=9780802197252|page=38|author=Jon Lee Anderson}}</ref> [[Bernard Williams]], [[Donald Davidson (philosopher)|Donald Davidson]],<ref>{{cite book|title=Donald Davidson|year=2004|publisher=McGill-Queen's Press – MQUP|isbn=9780773527812|page=1|author=Marc Joseph|chapter=1: Introduction - Davidson's Philosophical Project}}</ref> [[Thomas Samuel Kuhn]],<ref>{{cite book|title=Thomas Kuhn's Revolution: An Historical Philosophy of Science|year=2005|publisher=Continuum|isbn=9781847141941|page=5|author=James A. Marcum|chapter=1: Who is Thomas Kuhn?}}</ref>, [[Nathan Salmon]],<ref>{{cite book|title=Content, Cognition, and Communication - Philosophical Papers II - Philosophical Papers II|year=2007|publisher=Oxford University Press|isbn=9780191536106|page=xi|author=Nathan Salmon|chapter=Introduction to Volume II}}</ref> [[Christopher Hitchens]],<ref>{{cite book|title=The Portable Atheist: Essential Readings for the Nonbeliever|year=2007|publisher=Da Capo Press|isbn=9780306816086|editor=Christopher Hitchens}}</ref> [[Richard Dawkins]],<ref>{{cite book|title=Russell|year=2010|publisher=Routledge|isbn=9780203846490|page=444|author=Gregory Landini}}</ref> [[Carl Sagan]],<ref>{{cite book|title=The Varieties of Scientific Experience: A Personal View of the Search for God|year=2006|publisher=Penguin|isbn=9781594201073|author=Carl Sagan|editor=Ann Druyan}}</ref> [[Isaiah Berlin]],<ref>{{cite book|title=Isaiah Berlin: Liberty, Pluralism and Liberalism|year=2004|publisher=Polity|isbn=9780745624778|page=15|author=George Crowder}}</ref> [[Albert Ellis]],<ref>{{cite book|title=Theories of Counseling and Psychotherapy: An Integrative Approach: An Integrative Approach|year=2011|publisher=SAGE|isbn=9781412910040|page=142|author=Elsie Jones-Smith}}</ref> [[Martin Gardner]],<ref>{{cite web|title=Interview with Martin Gardner|url=http://www.ams.org/notices/200506/fea-gardner.pdf|publisher=American Mathematical Society|accessdate=5 January 2014|page=603|date=June–July 2005}}</ref> [[Daniel Dennett]],<ref>{{cite book|title=S Lewis Vs The New Atheists|year=2013|publisher=Authentic Media Inc|isbn=9781780780931|author=Peter S Williams}}</ref> [[Buckminster Fuller]],<ref>{{cite book|title=Becoming Bucky Fuller|year=2009|publisher=MIT Press|isbn=9780262123020|page=72|author=Loretta Lorance, Richard Buckminster Fuller}}</ref> [[Pervez Hoodbhoy]],<ref>{{cite web|title=How Difficult it is to Help People Change their Thinking – Interview with Dr. Pervez Hoodbhoy|url=http://old.drsohail.com/Articals/Pervezhoodbhoy.htm|accessdate=31 December 2013|author=Dr. K. Sohail|date=February 2000}}</ref> [[John Maynard Keynes]],<ref>{{cite book|title=The Return to Keynes|year=2010|publisher=Harvard University Press|isbn=9780674053540|page=146|editor=Bradley W. Bateman, Toshiaki Hirai, Maria Cristina Marcuzzo}}</ref> [[Isaac Asimov]],<ref>{{cite book|title=I.Asimov: A Memoir|year=2009|publisher=Random House LLC|isbn=9780307573537|author=Isaac Asimov}}</ref> [[Paul Kurtz]],<ref>{{cite book|title=Toward a New Enlightenment: The Philosophy of Paul Kurtz|year=1994|publisher=Transaction Publishers|isbn=9781412840170|page=233|author=Paul Kurtz|editor=Vern L. Bullough, Tim Madigan}}</ref> [[Alexandr Solženicyn]], [[James Joyce]],<ref>{{cite book|title=Finding Joy in Joyce: A Readers Guide to Ulysses|year=2000|publisher=Universal-Publishers|isbn=9781581127621|page=580|author=John P. Anderson}}</ref> [[Kurt Vonnegut]],<ref>{{cite book|title=Reading, Learning, Teaching Kurt Vonnegut|year=2006|publisher=Peter Lang|isbn=9780820463377|page=46|author=Paul Lee Thomas}}</ref> [[Ray Kurzweil]],<ref>{{cite book|title=Electronic Monuments|year=2005|publisher=U of Minnesota Press|isbn=9780816645831|page=180|author=Gregory L. Ulmer}}</ref> [[Marvin Minsky]],<ref>{{cite book|title=Number-Crunching: Taming Unruly Computational Problems from Mathematical Physics to Science Fiction|year=2011|publisher=Princeton University Press|isbn=9781400839582|page=332|author=Paul J. Nahin|chapter=9}}</ref> [[Herbert A. Simon]],<ref>{{cite book|title=Models of a Man: Essays in Memory of Herbert A. Simon|year=2004|publisher=MIT Press|isbn=9780262012089|page=21|editor=Mie Augier, Herbert Alexander Simon, James G. March}}</ref> [[Burrhus Frederic Skinner]],<ref>{{cite book|title=The Psychology of B F Skinner|year=2001|publisher=SAGE|isbn=9780761917595|page=19|author=William O'Donohue, Kyle E. Ferguson}}</ref> [[John Searle]],<ref>{{cite book|title=Conversations with John Searle|year=2001|publisher=LibrosEnRed.com|isbn=9789871022113|page=28|author=Gustavo Faigenbaum}}</ref> [[Andrej Dmitrijevič Sacharov]],<ref>{{cite book|title=Without Force Or Lies: Voices from the Revolution of Central Europe in 1989–90|year=1990|publisher=Mercury House|isbn=9780916515928|page=37|editor=William M. Brinton, Alan Rinzler}}</ref> [[Stephen Hawking]],<ref>{{cite book|title=God, Time and Stephen Hawking|year=2001|publisher=Kregel Publications|isbn=9780825460296|page=18|author=David Wilkinson}}</ref> [[Józef Rotblat]],<ref>{{cite book|title=Joseph Rotblat: Visionary for Peace|year=2007|publisher=John Wiley & Sons|isbn=9783527611270|editor=Reiner Braun, Robert Hinde, David Krieger, Harold Kroto, Sally Milne}}</ref> [[Edward Said]],<ref>{{cite book|title=Edward Said: The Legacy of a Public Intellectual|year=2007|publisher=Academic Monographs|isbn=9780522853575|page=27|editor=Ned Curthoys, Debjani Ganguly}}</ref> [[Sidney Hook]], [[A. C. Grayling]], [[Colin McGinn]], [[Txillardegi]]<ref>Azurmendi, Joxe (1999); Txillardegiren saioa: hastapenen bila, ''Jakin'', 114; pp 17–45. ISSN 0211-495X</ref>
| podpis = Bertrand Russell signature.svg
}}
⚫
'''Bertrand Arthur William Russell''' ([[18. květen|18. května]] [[1872]], [[Trelleck]], [[Monmouthshire]], [[Wales]] – [[2. únor]]a [[1970]], [[Penrhyndeudraeth]], [[Gwynedd]] ([[Merionethshire]]), [[Wales]]), třetí hrabě Russell, byl významný [[Spojené království|britský]] [[matematik]], [[filosof]], [[Logika|logik]] a [[spisovatel]], nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] za rok [[1950]]. V [[matematika|matematice]] je znám svým [[Russellův paradox|paradoxem]] v [[naivní teorie množin|naivní teorii množin]].


== Život ==
== Život ==
Bertrand Arthur Wiliam Russell se narodil roku [[1872]]. Pocházel z [[aristokracie|aristokratického]] prostředí s významnými politickými vazbami (jeho děd [[John Russell]], 1. hrabě Russell, byl dvakrát [[Spojené království|britským]] premiérem v letech [[1846]]–[[1852]] a [[1865]]–[[1866]]) a po smrti svého staršího bratra se v roce [[1931]] stal 3. hrabětem Russellem.
Bertrand Arthur Wiliam Russell se narodil roku [[1872]]. Pocházel z [[aristokracie|aristokratického]] prostředí s významnými politickými vazbami (jeho děd [[John Russell]], 1. hrabě Russell, byl dvakrát [[Spojené království|britským]] premiérem v letech [[1846]]–[[1852]] a [[1865]]–[[1866]]) a po smrti svého staršího bratra se v roce [[1931]] stal 3. hrabětem Russellem.


Ve věku tří let se stal Russell sirotkem a byl vychováván právě svým dědečkem. Brzy prokázal své schopnosti pro [[matematika|matematiku]] a vyvinul se v něm zájem o [[Filosofie|filozofii]]. Po absolvování [[University of Cambridge|Cambridgeské univerzity]] v roce [[1894]] (studoval zde [[matematika|matematiku]] a [[etika|etiku]]) pracoval Russel krátce na britské ambasádě v [[Paříž]]i a roku [[1895]] se vrátil na [[University of Cambridge|Cambridgeskou univerzitu]] a působil zde na [[Trinity College (Cambridge)|Trinity College]] jako odborný asistent.
Ve věku tří let se stal Russell sirotkem a byl vychováván právě svým dědečkem. Brzy prokázal své schopnosti pro [[matematika|matematiku]] a vyvinul se v něm zájem o [[Filosofie|filozofii]]. Po absolvování [[Univerzita v Cambridgi|Cambridgeské univerzity]] v roce [[1894]] (studoval zde [[matematika|matematiku]] a [[etika|etiku]]) pracoval Russel krátce na britské ambasádě v [[Paříž]]i a roku [[1895]] se vrátil na [[Univerzita v Cambridgi|Cambridgeskou univerzitu]] a působil zde na [[Trinity College (Cambridge)|Trinity College]] jako odborný asistent.


Proti přání své rodiny se Russell roku [[1894]] oženil s [[Spojené státy americké|americkou]] [[kvaker]]kou Alys Persall Smithovou a odešel s ní do [[Berlín]]a, kde studoval [[ekonomie|ekonomii]] . Zde také roku [[1896]] napsal dílo ''Německá sociální demokracie'', první ze svých více než devadesáti knih. O rok později vyšla Russellova dizertační práce ''Esej o základech geometrie''.
Proti přání své rodiny se Russell roku [[1894]] oženil s [[Spojené státy americké|americkou]] [[Kvakeři|kvakerkou]] Alys Persall Smithovou a odešel s ní do [[Berlín]]a, kde studoval [[ekonomie|ekonomii]] . Zde také roku [[1896]] napsal dílo ''Německá sociální demokracie'', první ze svých více než devadesáti knih. O rok později vyšla Russellova dizertační práce ''Esej o základech geometrie''.


[[Soubor:Russell1907-2.jpg|náhled|vlevo|Bertrand Russell v roce [[1907]]]]
[[Soubor:Russell1907-2.jpg|náhled|vlevo|Bertrand Russell v roce [[1907]]]]
Řádek 13: Řádek 31:
Russel vycházel z názoru, že [[empirismus|empirickou]] zkušeností lze bezprostředně poznávat ideje či univerzálie. Jediný skutečně účinný nástroj poznávání viděl proto Russell v [[Přírodní vědy|přírodních vědách]]. Ty by měly být podle něho vzorem [[Filosofie|filozofie]] a nikoliv [[morálka]] nebo [[náboženství]]. [[Filosofie|Filozofie]] by měla pracovat jen v těch oblastech, jež dosud nejsou zpřístupněny exaktnímu přírodovědeckému bádání, ale i zde může pouze na problémy poukazovat, a nikoli je řešit. Při svých úvahách o problematice smyslu a pravdivosti pak Russel svůj empirismus dále rozvíjel v závislosti na své koncepci [[logický atomismus|logického atomismu]].
Russel vycházel z názoru, že [[empirismus|empirickou]] zkušeností lze bezprostředně poznávat ideje či univerzálie. Jediný skutečně účinný nástroj poznávání viděl proto Russell v [[Přírodní vědy|přírodních vědách]]. Ty by měly být podle něho vzorem [[Filosofie|filozofie]] a nikoliv [[morálka]] nebo [[náboženství]]. [[Filosofie|Filozofie]] by měla pracovat jen v těch oblastech, jež dosud nejsou zpřístupněny exaktnímu přírodovědeckému bádání, ale i zde může pouze na problémy poukazovat, a nikoli je řešit. Při svých úvahách o problematice smyslu a pravdivosti pak Russel svůj empirismus dále rozvíjel v závislosti na své koncepci [[logický atomismus|logického atomismu]].


Svým odborným dílem se Russell zasloužil o rozvoj [[Matematická logika|matematické logiky]]. Přispěly k tomu především jeho práce ''Principy matematiky'' z roku [[1903]] a třídílná ''[[Principia Mathematica]]'' ([[1910]]–[[1913]]), kterou napsal společně se svým učitelem z [[University of Cambridge|Cambridge]] [[Alfred North Whitehead|Alfredem North Whiteheadem]]. Exaktní myšlenkové postupy aplikoval také v humanitních vědách a inspiroval [[Spojené státy americké|americkou]] [[Behaviorismus|behavioristickou]] [[psychologie|psychologii]].
Svým odborným dílem se Russell zasloužil o rozvoj [[Matematická logika|matematické logiky]]. Přispěly k tomu především jeho práce ''Principy matematiky'' z roku [[1903]] a třídílná ''[[Principia Mathematica]]'' ([[1910]]–[[1913]]), kterou napsal společně se svým učitelem z [[Univerzita v Cambridgi|Cambridge]] [[Alfred North Whitehead|Alfredem North Whiteheadem]]. Exaktní myšlenkové postupy aplikoval také v humanitních vědách a inspiroval [[Spojené státy americké|americkou]] [[Behaviorismus|behavioristickou]] [[psychologie|psychologii]].


V průběhu [[První světová válka|1. světové války]] dospěl Russell k nezvratnému [[pacifismus|pacifismu]], jehož prosazování jej přivedlo k občanské neposlušnosti a nakrátko i do vězení. Působil rovněž jako svobodomyslný pedagog a v letech [[1927]]–[[1932]] vedl experimentální školu v [[Sussex]]u. Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] byl činný v kampani za jaderné odzbrojení a byl ctěn jako duchovní otec nové vlny [[pacifismus|pacifismu]] v 60. letech [[20. století]].
V průběhu [[První světová válka|1. světové války]] dospěl Russell k nezvratnému [[pacifismus|pacifismu]], jehož prosazování jej přivedlo k občanské neposlušnosti a nakrátko i do vězení. Působil rovněž jako svobodomyslný pedagog a v letech [[1927]]–[[1932]] vedl experimentální školu v [[Sussex]]u. Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] byl činný v kampani za jaderné odzbrojení a byl ctěn jako duchovní otec nové vlny [[pacifismus|pacifismu]] v 60. letech [[20. století]].


Svým obsáhlým dílem, zaměřeným na [[logika|logiku]], [[matematika|matematiku]], [[Filosofie|filozofii]], [[ekonomie|ekonomii]], [[sociologie|sociologii]], [[psychologie|psychologii]], [[náboženství]], [[etika|etiku]] a [[politika|politiku]] patří Russell k nejvýznamnějším myslitelům [[20. století]]. Russelovo řešení logických [[paradox]]ů pomocí jednoduché a rozvětvené teorie logických typů, jeho teorie logických [[funkce|funkcí]], pojetí definic [[abstrakce|abstrakcí]], zvláště v souvislosti s definicí [[přirozená čísla|přirozených čísel]], logická [[analýza]] [[Relace (matematika)|relací]] a celá řada dalších koncepcí tvoří pevný základ soudobé formální [[logika|logiky]]. Jeho teorie popisů, spjatá s výkladem [[člen (mluvnice)|určitého i neurčitého členu]], analýza [[vlastní jméno|vlastních jmen]], [[Smysl (filosofie)|smyslu]] a významu, rozlišení tzv. úplných a neúplných [[symbol]]ů ovlivnily výzkumy v oblasti [[sémantika|sémantiky]] přirozených i umělých [[jazyk (lingvistika)|jazyků]].
Svým obsáhlým dílem, zaměřeným na [[logika|logiku]], [[matematika|matematiku]], [[Filosofie|filozofii]], [[ekonomie|ekonomii]], [[sociologie|sociologii]], [[psychologie|psychologii]], [[náboženství]], [[etika|etiku]] a [[politika|politiku]] patří Russell k nejvýznamnějším myslitelům [[20. století]]. Russelovo řešení logických [[paradox]]ů pomocí jednoduché a rozvětvené teorie logických typů, jeho teorie logických [[funkce|funkcí]], pojetí definic [[abstrakce|abstrakcí]], zvláště v souvislosti s definicí [[Přirozené číslo|přirozených čísel]], logická [[analýza]] [[Relace (matematika)|relací]] a celá řada dalších koncepcí tvoří pevný základ soudobé formální [[logika|logiky]]. Jeho teorie popisů, spjatá s výkladem [[člen (mluvnice)|určitého i neurčitého členu]], analýza [[vlastní jméno|vlastních jmen]], [[Smysl (filosofie)|smyslu]] a významu, rozlišení tzv. úplných a neúplných [[symbol]]ů ovlivnily výzkumy v oblasti [[sémantika|sémantiky]] přirozených i umělých [[jazyk (lingvistika)|jazyků]].


Kromě exaktních věd se Russell věnoval také [[sociologie|sociálním]] a [[etika|etickým]] otázkám, dějinám [[Filosofie|filozofie]] a mravním aspektům [[politika|politiky]]. Roku [[1950]] mu byla udělena [[Nobelova cena za literaturu]] ''jako uznání za jeho mnohostranné a významné dílo, v němž vystupuje jako zastánce humanity a svobody myšlení'' (citace z odůvodnění Švédské akademie). Stal se tak po [[Theodor Mommsen|Theodoru Mommsenovi]], [[Rudolf Christoph Eucken|Rudolfu Euckenovi]] a [[Henri Bergson]]ovi čtvrtým nositelem této ceny, který nebyl spisovatelem krásné literatury, ale jiných spisů, které svou formou a pojetím mají literární hodnotu (jak to stojí v příslušných stanovách k [[Nobelova cena|Nobelově ceně]]).
Kromě exaktních věd se Russell věnoval také [[sociologie|sociálním]] a [[etika|etickým]] otázkám, dějinám [[Filosofie|filozofie]] a mravním aspektům [[politika|politiky]]. Roku [[1950]] mu byla udělena [[Nobelova cena za literaturu]] ''jako uznání za jeho mnohostranné a významné dílo, v němž vystupuje jako zastánce humanity a svobody myšlení'' (citace z odůvodnění Švédské akademie). Stal se tak po [[Theodor Mommsen|Theodoru Mommsenovi]], [[Rudolf Christoph Eucken|Rudolfu Euckenovi]] a [[Henri Bergson]]ovi čtvrtým nositelem této ceny, který nebyl spisovatelem krásné literatury, ale jiných spisů, které svou formou a pojetím mají literární hodnotu (jak to stojí v příslušných stanovách k [[Nobelova cena|Nobelově ceně]]).
Řádek 34: Řádek 52:
* ''A Critical Exposition of the Philosophy of Leibniz'' ([[1900]], Kritický výklad Leibnizovy filozofie),
* ''A Critical Exposition of the Philosophy of Leibniz'' ([[1900]], Kritický výklad Leibnizovy filozofie),
* ''The Principles of Mathematics'' ([[1903]], Principy matematiky), dílo rozvíjející názory [[Německo|německého]] [[matematik]]a [[Gottlob Frege|Gottloba Fregea]], že [[matematika]] je pokračováním [[logika|logiky]].
* ''The Principles of Mathematics'' ([[1903]], Principy matematiky), dílo rozvíjející názory [[Německo|německého]] [[matematik]]a [[Gottlob Frege|Gottloba Fregea]], že [[matematika]] je pokračováním [[logika|logiky]].
* ''On Denoting'' ([[1905]], O označení), stať je mezníkem ve vývoji Russellových názorů z doby, kdy odmítl učení [[Rakousko|rakouského]] [[filozof]]a [[Alexius Meinong|Alexiuse Meinonga]] o existenci logicky rozporných objektů a počíná navazovat na [[Gottlob Frege|Fregeovu]] teorii popisů.
* ''On Denoting'' ([[1905]], O označení), stať je mezníkem ve vývoji Russellových názorů z doby, kdy odmítl učení [[Rakousko|rakouského]] [[filosof]]a [[Alexius Meinong|Alexiuse Meinonga]] o existenci logicky rozporných objektů a počíná navazovat na [[Gottlob Frege|Fregeovu]] teorii popisů.
* ''Philosophical Essays'' ([[1910]], Filozofické eseje),
* ''Philosophical Essays'' ([[1910]], Filozofické eseje),
* ''[[Principia Mathematica]]'' ([[1910]]–[[1913]]), společně s [[Alfred North Whitehead|Alfredem North Whiteheadem]], jedná se o třísvazkovou knihu (jednotlivé díly [[1910]], [[1912]] a [[1913]]), ve které se Russell a Whitehead pokusili upevnit a sjednotit [[logika|logické]] základy [[matematika|matematiky]]. Dílo dovršuje základy [[matematická logika|matematické logiky]] a zároveň otevírá cestu k rozpracování logické [[sémantika|sémantiky]].
* ''[[Principia Mathematica]]'' ([[1910]]–[[1913]]), společně s [[Alfred North Whitehead|Alfredem North Whiteheadem]], jedná se o třísvazkovou knihu (jednotlivé díly [[1910]], [[1912]] a [[1913]]), ve které se Russell a Whitehead pokusili upevnit a sjednotit [[logika|logické]] základy [[matematika|matematiky]]. Dílo dovršuje základy [[matematická logika|matematické logiky]] a zároveň otevírá cestu k rozpracování logické [[sémantika|sémantiky]].

Verze z 10. 1. 2015, 13:00

Bertrand Russell
Celé jménoBertrand Arthur William Russell
Regionzápadní filosofie
Obdobífilosofie 20. století
Narození18. května 1872
Trelleck, Monmouthshire, Wales
Úmrtí2. února 1970 (ve věku 97 let)
Penrhyndeudraeth, Gwynedd (Merionethshire), Wales
Škola/tradiceanalytická filosofie
Oblasti zájmugnozeologie, etika, logika, matematika, metafyzika, filosofie jazyka, filosofie mysli, filosofie náboženství, filosofie vědy
Význačné idejeanalytická filosofie, logický atomismus, Russellův paradox
Alma materTrinity College, Univerzita v Cambridgi
Významná dílaProposed Roads to Freedom, My Philosophical Development, The Problems of Philosophy, Introduction to Mathematical Philosophy, Power: A New Social Analysis, In Praise of Idleness and Other Essays, The Principles of Mathematics, A History of Western Philosophy, The Autobiography of Bertrand Russell, Manželství a mravnost, Human Knowledge: Its Scope and Limits, Justice in war time, Principia Mathematica, Human society in ethics and politics a Wisdow of the West
VlivyEukleidés, John Stuart Mill, Giuseppe Peano, George Boole,[1] Augustus De Morgan,[2] Gottlob Frege, Georg Cantor, George Santayana, Alexius Meinong, Baruch Spinoza, Ernst Mach,[3] David Hume,[4] Gottfried Wilhelm Leibniz, Ludwig Wittgenstein, Alfred North Whitehead, George Edward Moore, Percy Bysshe Shelley
Vliv naLudwig Wittgenstein, Alfred Jules Ayer, Rudolf Carnap,[5] John von Neumann,[6] Kurt Gödel,[7] Karl Raimund Popper[8] Willard Van Orman Quine,[9] Noam Chomsky,[10] Hilary Putnam,[11] Saul Kripke,[12] Moritz Schlick,[13] Vídeňský kroužek,[14] John Langshaw Austin, G. H. Hardy,[15] Alfred Tarski,[16] Norbert Wiener,[17] Robert Oppenheimer,[18] Leon Chwistek,[19] Alan Turing,[20] Jacob Bronowski,[21] Frank Ramsey,[22] Džaváharlál Néhrú,[23] Tariq Ali,[24] Michael Albert,[25] Che Guevara,[26] Bernard Williams, Donald Davidson,[27] Thomas Samuel Kuhn,[28], Nathan Salmon,[29] Christopher Hitchens,[30] Richard Dawkins,[31] Carl Sagan,[32] Isaiah Berlin,[33] Albert Ellis,[34] Martin Gardner,[35] Daniel Dennett,[36] Buckminster Fuller,[37] Pervez Hoodbhoy,[38] John Maynard Keynes,[39] Isaac Asimov,[40] Paul Kurtz,[41] Alexandr Solženicyn, James Joyce,[42] Kurt Vonnegut,[43] Ray Kurzweil,[44] Marvin Minsky,[45] Herbert A. Simon,[46] Burrhus Frederic Skinner,[47] John Searle,[48] Andrej Dmitrijevič Sacharov,[49] Stephen Hawking,[50] Józef Rotblat,[51] Edward Said,[52] Sidney Hook, A. C. Grayling, Colin McGinn, Txillardegi[53]
ChoťAlys Pearsall Smith (1894–1921)
Dora Russell (1921–1935)
Patricia Russell (1936–1951)
Edith Finch Russell (1952–1970)
DětiConrad Russell, 5th Earl Russell, John Russell, Katharine Tait a Lady Harriet Russell
RodičeJohn Russell[54][55] a Katharine Russell, Viscountess Amberley
PříbuzníFrank Russell, 2nd Earl Russell (sourozenec)
Nicholas Russell, 6th Earl Russell a John Russell, 7th Earl Russell[56] (vnoučata)
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:

Bertrand Arthur William Russell (18. května 1872, Trelleck, Monmouthshire, Wales – 2. února 1970, Penrhyndeudraeth, Gwynedd (Merionethshire), Wales), třetí hrabě Russell, byl významný britský matematik, filosof, logik a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1950. V matematice je znám svým paradoxem v naivní teorii množin.

Život

Bertrand Arthur Wiliam Russell se narodil roku 1872. Pocházel z aristokratického prostředí s významnými politickými vazbami (jeho děd John Russell, 1. hrabě Russell, byl dvakrát britským premiérem v letech 1846–1852 a 1865–1866) a po smrti svého staršího bratra se v roce 1931 stal 3. hrabětem Russellem.

Ve věku tří let se stal Russell sirotkem a byl vychováván právě svým dědečkem. Brzy prokázal své schopnosti pro matematiku a vyvinul se v něm zájem o filozofii. Po absolvování Cambridgeské univerzity v roce 1894 (studoval zde matematiku a etiku) pracoval Russel krátce na britské ambasádě v Paříži a roku 1895 se vrátil na Cambridgeskou univerzitu a působil zde na Trinity College jako odborný asistent.

Proti přání své rodiny se Russell roku 1894 oženil s americkou kvakerkou Alys Persall Smithovou a odešel s ní do Berlína, kde studoval ekonomii . Zde také roku 1896 napsal dílo Německá sociální demokracie, první ze svých více než devadesáti knih. O rok později vyšla Russellova dizertační práce Esej o základech geometrie.

Bertrand Russell v roce 1907

Jako mladý muž se Russell přikláněl k platónismu, ale další jeho filozofický vývoj ho však řadí spíše do novopozitivistické školy. Russel vycházel z názoru, že empirickou zkušeností lze bezprostředně poznávat ideje či univerzálie. Jediný skutečně účinný nástroj poznávání viděl proto Russell v přírodních vědách. Ty by měly být podle něho vzorem filozofie a nikoliv morálka nebo náboženství. Filozofie by měla pracovat jen v těch oblastech, jež dosud nejsou zpřístupněny exaktnímu přírodovědeckému bádání, ale i zde může pouze na problémy poukazovat, a nikoli je řešit. Při svých úvahách o problematice smyslu a pravdivosti pak Russel svůj empirismus dále rozvíjel v závislosti na své koncepci logického atomismu.

Svým odborným dílem se Russell zasloužil o rozvoj matematické logiky. Přispěly k tomu především jeho práce Principy matematiky z roku 1903 a třídílná Principia Mathematica (1910–1913), kterou napsal společně se svým učitelem z Cambridge Alfredem North Whiteheadem. Exaktní myšlenkové postupy aplikoval také v humanitních vědách a inspiroval americkou behavioristickou psychologii.

V průběhu 1. světové války dospěl Russell k nezvratnému pacifismu, jehož prosazování jej přivedlo k občanské neposlušnosti a nakrátko i do vězení. Působil rovněž jako svobodomyslný pedagog a v letech 1927–1932 vedl experimentální školu v Sussexu. Po 2. světové válce byl činný v kampani za jaderné odzbrojení a byl ctěn jako duchovní otec nové vlny pacifismu v 60. letech 20. století.

Svým obsáhlým dílem, zaměřeným na logiku, matematiku, filozofii, ekonomii, sociologii, psychologii, náboženství, etiku a politiku patří Russell k nejvýznamnějším myslitelům 20. století. Russelovo řešení logických paradoxů pomocí jednoduché a rozvětvené teorie logických typů, jeho teorie logických funkcí, pojetí definic abstrakcí, zvláště v souvislosti s definicí přirozených čísel, logická analýza relací a celá řada dalších koncepcí tvoří pevný základ soudobé formální logiky. Jeho teorie popisů, spjatá s výkladem určitého i neurčitého členu, analýza vlastních jmen, smyslu a významu, rozlišení tzv. úplných a neúplných symbolů ovlivnily výzkumy v oblasti sémantiky přirozených i umělých jazyků.

Kromě exaktních věd se Russell věnoval také sociálním a etickým otázkám, dějinám filozofie a mravním aspektům politiky. Roku 1950 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu jako uznání za jeho mnohostranné a významné dílo, v němž vystupuje jako zastánce humanity a svobody myšlení (citace z odůvodnění Švédské akademie). Stal se tak po Theodoru Mommsenovi, Rudolfu Euckenovi a Henri Bergsonovi čtvrtým nositelem této ceny, který nebyl spisovatelem krásné literatury, ale jiných spisů, které svou formou a pojetím mají literární hodnotu (jak to stojí v příslušných stanovách k Nobelově ceně).

Bertrand Arthur Wiliam Russell zemřel roku 1970.

Russellův logický atomismus

Podle Russella skutečno jsou jednotlivá smyslová data (sense-data), jež spolu navzájem souvisejí logicky, mezi věcmi neexistují vnitřní vztahy, neexistuje ani hmota, ani duch, dokonce ani já, nýbrž pouze smyslová data (vliv pozitivismu)

Přírodní věda, která jediná je pravým zdrojem poznávání a našeho vědění o světě, poznává smyslová data a jinak nic. Nedává prostor žádné víře v nesmrtelnost či boha(y). Náboženství je podle Russella postradatelné, ne-li dokonce zlem. Je typické pro nevyspělého člověka. Existuje hierarchie hodnot, jež nutně přesahuje i přírodu, ale opravdová morálka se neopírá o pověrečné představy. Postačujícím lidským údělem je život vedený láskou a orientovaný věděním. Logický atomismus tedy zakládá na tom, že poznáváme jen smyslová data. Ta naše vědomí reflektuje ve formě jazykových vyjádření. Vhodným jazykem k tomu je symbolická logika.

Dílo

  • German Social Democracy (1896, Německá sociální demokracie),
  • An Essay on the Foundations of Geometry (1897, Esej o základech geometrie),
  • A Critical Exposition of the Philosophy of Leibniz (1900, Kritický výklad Leibnizovy filozofie),
  • The Principles of Mathematics (1903, Principy matematiky), dílo rozvíjející názory německého matematika Gottloba Fregea, že matematika je pokračováním logiky.
  • On Denoting (1905, O označení), stať je mezníkem ve vývoji Russellových názorů z doby, kdy odmítl učení rakouského filosofa Alexiuse Meinonga o existenci logicky rozporných objektů a počíná navazovat na Fregeovu teorii popisů.
  • Philosophical Essays (1910, Filozofické eseje),
  • Principia Mathematica (1910–1913), společně s Alfredem North Whiteheadem, jedná se o třísvazkovou knihu (jednotlivé díly 1910, 1912 a 1913), ve které se Russell a Whitehead pokusili upevnit a sjednotit logické základy matematiky. Dílo dovršuje základy matematické logiky a zároveň otevírá cestu k rozpracování logické sémantiky.
  • The Problems of Philosophy (1912, Problémy filozofie),
  • Our Knowledge of the External World as a Field for Scientific Method in Philosophy (1914, Naše znalost vnějšího světa jako prostor pro vědeckou metodu ve filozofii),
  • Principles of Social Reconstruction (1916, Principy sociální přestavby),
  • Political Ideals (1917, Politické ideje),
  • Mysticism and Logic and Other Essays (1918, Mysticismus a logika a jiné eseje),
  • Roads to Freedom: Socialism, Anarchism, and Syndicalism (1918, Cesty ke svobodě: Socialismus, anarchismus a syndikalismus),
  • The Philosophy of Logical Atomism (1918, Filozofie logického atomismu),
  • Introduction to Mathematical Philosophy (1919, Úvod do filozofie matematiky),
  • The Practice and Theory of Bolshevism (1920, Praxe a teorie bolševizmu),
  • The Analysis of Mind (1921, Analýza myšlení),
  • The Problem of China (1922, Čínský problém),
  • The ABC of Atoms ( 1923, Abeceda atomů),
  • The ABC of Relativity ( 1925, Abeceda relativity),
  • What I Believe (1925, V co věřím),
  • On Education, Especially in Early Childhood (1926, O výchově zejména v raném dětství),
  • The Analys of Matter (1927, Analýza hmoty),
  • An Outline of Philosophy (1927, Přehled filozofie),
  • Why I Am Not a Christian (1927, Proč nejsem křesťanem),
  • Sceptical Essays (1928, 'Skeptické eseje),
  • Marriage and Morals (1929, Manželství a mravnost),
  • The Conquest of Happiness (1930, Boj o štěstí),
  • The Scientific Outlook (1931, Vědecké vyhlídky),
  • Education and the Social Order (1932, Vzdělání a společenský systém),
  • Freedom and Organization: 1814-1914 (1934, Svoboda a organizace: 1814-1914),
  • Religion and Science (1935, Náboženství a věda),
  • Power: A New Social Analysis (1938, Vldáda. nová společenská analýza),
  • An Inquiry into Meaning and Truth (1940, Zkoumání o smyslu a pravdivosti), kniha vzniklá z přednášek, jež Russell konal koncem třicátých let 20. století na amerických univerzitách, jejímž cílem je prozkoumat určité problémy týkající se empirického poznání. Při svých úvahách o problematice smyslu a pravdivosti vychází Rusell z čistého empirismu a rozvíjí jej v závislosti na své koncepci logického atomismu.
  • A History of Western Philosophy (1945, Dějiny západní filozofie)
  • Philosophy and Politics (1947, Filozofie a politika),
  • Human Knowledge: Its Scope and Limits (1948, Lidské vědění: jeho rozsah a meze),
  • Authority and Individual (1949, Moc a jednotlivec),
  • Unpopular Essays (1950, Nepopulární eseje),
  • New Hopes for a Changing World (1951, Nové naděje pro měnící se svět),
  • The Impact of Science on Society (1952, Vliv vědy na společnost),
  • Satan in the Suburbs (1953, Satan na předměstí), soubor povídek,
  • Portraits from Memory and Other Essays (1956, Portrety z paměti a jiné eseje),
  • My Philosophical Development (1959, Můj filozofický vývoj),
  • Wisdom of the West (1959, Moudrost západu),
  • On the Philosophy of Science (1965, O filozofii vědy),
  • War Crimes in Vietnam (1967, Válečné zločiny ve Vietnamu),
  • The Autobiography of Bertrand Russell (1967–1969, Autobiografie), tři díly.

Česká vydání

Související články

Externí odkazy

Nositelé Nobelovy ceny za literaturu

Grazia Deleddaová (1926) • Henri Bergson (1927) • Sigrid Undsetová (1928) • Thomas Mann (1929) • Sinclair Lewis (1930) • Erik Axel Karlfeldt (1931) • John Galsworthy (1932) • Ivan Alexejevič Bunin (1933) • Luigi Pirandello (1934) • Eugene O'Neill (1936) • Roger Martin du Gard (1937) • Pearl S. Bucková (1938) • Frans Eemil Sillanpää (1939) • Johannes Vilhelm Jensen (1944) • Gabriela Mistralová (1945) • Hermann Hesse (1946) • André Gide (1947) • T. S. Eliot (1948) • William Faulkner (1949) • Bertrand Russell (1950)

1901–1925 • 1926–1950 • 1951–1975 • 1976–2000 • 2001–současnost
Teorie množin
Axiomy Vennův diagram průniku množin.
Množinové operace
Koncepty
Množiny
Teorie
Lidé

Šablona:Link FA Šablona:Link GA

  1. ↑ Ronald Jager. The Development of Bertrand Russell's Philosophy, Volume 11. [s.l.]: Psychology Press, 2002. ISBN 9780415295451. S. 113–114. 
  2. ↑ The Cambridge Companion to Bertrand Russell. Redakce Nicholas Griffin. [s.l.]: Cambridge University Press, 2003. ISBN 9780521636346. S. 85. 
  3. ↑ Roberts, George W. Bertrand Russell Memorial Volume. [s.l.]: Routledge, 2013. ISBN 9781317833024. 
  4. ↑ Rosalind Carey, John Ongley. Historical Dictionary of Bertrand Russell's Philosophy. [s.l.]: Scarecrow Press, 2009. ISBN 9780810862920. 
  5. ↑ Ilkka Niiniluoto. Language, Truth and Knowledge: Contributions to the Philosophy of Rudolf Carnap. Redakce Thomas Bonk. [s.l.]: Springer, 2003. ISBN 9781402012068. S. 2. 
  6. ↑ Wolfgang Händler, Dieter Haupt, Rolf Jelitsch, Wilfried Juling, Otto Lange. CONPAR 1986. [s.l.]: Springer, 1986. ISBN 9783540168119. S. 15. 
  7. ↑ Hao Wang. Reflections on Kurt Gödel. [s.l.]: MIT Press, 1990. ISBN 9780262730877. S. 305. 
  8. ↑ Phil Parvin. Karl Popper. [s.l.]: C. Black, 2013. ISBN 9781623567330. 
  9. ↑ The Cambridge Companion to Quine. Redakce Roger F. Gibson. [s.l.]: Cambridge University Press, 2004. ISBN 9780521639491. S. 2. 
  10. ↑ Robert F. Barsky. Noam Chomsky: A Life of Dissent. [s.l.]: MIT Press, 1998. ISBN 9780262522557. S. 32. 
  11. ↑ François Cusset. French Theory: How Foucault, Derrida, Deleuze, & Co. Transformed the Intellectual Life of the United States. [s.l.]: U of Minnesota Press, 2008. ISBN 9780816647323. S. 97. 
  12. ↑ Saul Kripke. Redakce Alan Berger. [s.l.]: Cambridge University Press, 2011. ISBN 9781139500661. 
  13. ↑ Dov M. Gabbay, Paul Thagard, John Woods, Theo A.F. Kuipers. General Philosophy of Science: Focal Issues: Focal Issues. [s.l.]: Elsevier, 2007. ISBN 9780080548548. Kapitola The Logical Approach of the Vienna Circle and their Followers from the 1920s to the 1950s, s. 432. 
  14. ↑ Dermot Moran. Husserl's Crisis of the European Sciences and Transcendental Phenomenology: An Introduction. [s.l.]: Cambridge University Press, 2012. ISBN 9780521895361. S. 204. 
  15. ↑ Grattan-Guinness. Russell and G.H. Hardy: A study of their Relationship [online]. McMaster University Library Press [cit. 2014-01-03]. Dostupné online. 
  16. ↑ Douglas Patterson. Alfred Tarski: Philosophy of Language and Logic. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2012. ISBN 9780230367227. 
  17. ↑ Rosalind Carey, John Ongley. Historical Dictionary of Bertrand Russell's Philosophy. [s.l.]: Scarecrow Press, 2009. ISBN 9780810862920. S. 15–16. 
  18. ↑ Ray Monk. Robert Oppenheimer: A Life Inside the Center. [s.l.]: Random House LLC, 2013. ISBN 9780385504133. 
  19. ↑ Anita Burdman Feferman, Solomon Feferman. Alfred Tarski: Life and Logic. [s.l.]: Cambridge University Press, 2004. ISBN 9780521802406. S. 67. 
  20. ↑ Andrew Hodges. Alan Turing: The Enigma. [s.l.]: Princeton University Press, 2012. ISBN 9780691155647. S. 81. 
  21. ↑ Jacob Bronowski. The Origins of Knowledge and Imagination. [s.l.]: Yale University Press, 2008. ISBN 9780300157185. 
  22. ↑ Russell vs. Meinong - The Legacy of "On Denoting". Redakce Nicholas Griffin, Dale Jacquette. [s.l.]: Taylor & Francis, 2008. ISBN 9780203888025. S. 4. 
  23. ↑ Sankar Ghose. Jawaharlal Nehru, a Biography. [s.l.]: Allied Publishers, 1993. ISBN 9788170233695. Kapitola V: Europe Revisited, s. 46. 
  24. ↑ Street-Fighting Years: An Autobiography of the Sixties [online]. Verso. S. 2005. Dostupné online. 
  25. ↑ Michael Albert. Remembering Tomorrow - From SDS to Life After Capitalism: A Memoir. [s.l.]: Seven Stories Press, 2011. ISBN 9781609800017. 
  26. ↑ Jon Lee Anderson. Che Guevara: A Revolutionary Life. [s.l.]: Grove Press, 1997. ISBN 9780802197252. S. 38. 
  27. ↑ Marc Joseph. Donald Davidson. [s.l.]: McGill-Queen's Press – MQUP, 2004. ISBN 9780773527812. Kapitola 1: Introduction - Davidson's Philosophical Project, s. 1. 
  28. ↑ James A. Marcum. Thomas Kuhn's Revolution: An Historical Philosophy of Science. [s.l.]: Continuum, 2005. ISBN 9781847141941. Kapitola 1: Who is Thomas Kuhn?, s. 5. 
  29. ↑ Nathan Salmon. Content, Cognition, and Communication - Philosophical Papers II - Philosophical Papers II. [s.l.]: Oxford University Press, 2007. ISBN 9780191536106. Kapitola Introduction to Volume II, s. xi. 
  30. ↑ The Portable Atheist: Essential Readings for the Nonbeliever. Redakce Christopher Hitchens. [s.l.]: Da Capo Press, 2007. ISBN 9780306816086. 
  31. ↑ Gregory Landini. Russell. [s.l.]: Routledge, 2010. ISBN 9780203846490. S. 444. 
  32. ↑ Carl Sagan. The Varieties of Scientific Experience: A Personal View of the Search for God. Redakce Ann Druyan. [s.l.]: Penguin, 2006. ISBN 9781594201073. 
  33. ↑ George Crowder. Isaiah Berlin: Liberty, Pluralism and Liberalism. [s.l.]: Polity, 2004. ISBN 9780745624778. S. 15. 
  34. ↑ Elsie Jones-Smith. Theories of Counseling and Psychotherapy: An Integrative Approach: An Integrative Approach. [s.l.]: SAGE, 2011. ISBN 9781412910040. S. 142. 
  35. ↑ Interview with Martin Gardner [online]. American Mathematical Society, June–July 2005 [cit. 2014-01-05]. S. 603. Dostupné online. 
  36. ↑ Peter S Williams. S Lewis Vs The New Atheists. [s.l.]: Authentic Media Inc, 2013. ISBN 9781780780931. 
  37. ↑ Loretta Lorance, Richard Buckminster Fuller. Becoming Bucky Fuller. [s.l.]: MIT Press, 2009. ISBN 9780262123020. S. 72. 
  38. ↑ Dr. K. Sohail. How Difficult it is to Help People Change their Thinking – Interview with Dr. Pervez Hoodbhoy [online]. February 2000 [cit. 2013-12-31]. Dostupné online. 
  39. ↑ The Return to Keynes. Redakce Bradley W. Bateman, Toshiaki Hirai, Maria Cristina Marcuzzo. [s.l.]: Harvard University Press, 2010. ISBN 9780674053540. S. 146. 
  40. ↑ Isaac Asimov. I.Asimov: A Memoir. [s.l.]: Random House LLC, 2009. ISBN 9780307573537. 
  41. ↑ Paul Kurtz. Toward a New Enlightenment: The Philosophy of Paul Kurtz. Redakce Vern L. Bullough, Tim Madigan. [s.l.]: Transaction Publishers, 1994. ISBN 9781412840170. S. 233. 
  42. ↑ John P. Anderson. Finding Joy in Joyce: A Readers Guide to Ulysses. [s.l.]: Universal-Publishers, 2000. ISBN 9781581127621. S. 580. 
  43. ↑ Paul Lee Thomas. Reading, Learning, Teaching Kurt Vonnegut. [s.l.]: Peter Lang, 2006. ISBN 9780820463377. S. 46. 
  44. ↑ Gregory L. Ulmer. Electronic Monuments. [s.l.]: U of Minnesota Press, 2005. ISBN 9780816645831. S. 180. 
  45. ↑ Paul J. Nahin. Number-Crunching: Taming Unruly Computational Problems from Mathematical Physics to Science Fiction. [s.l.]: Princeton University Press, 2011. ISBN 9781400839582. Kapitola 9, s. 332. 
  46. ↑ Models of a Man: Essays in Memory of Herbert A. Simon. Redakce Mie Augier, Herbert Alexander Simon, James G. March. [s.l.]: MIT Press, 2004. ISBN 9780262012089. S. 21. 
  47. ↑ William O'Donohue, Kyle E. Ferguson. The Psychology of B F Skinner. [s.l.]: SAGE, 2001. ISBN 9780761917595. S. 19. 
  48. ↑ Gustavo Faigenbaum. Conversations with John Searle. [s.l.]: LibrosEnRed.com, 2001. ISBN 9789871022113. S. 28. 
  49. ↑ Without Force Or Lies: Voices from the Revolution of Central Europe in 1989–90. Redakce William M. Brinton, Alan Rinzler. [s.l.]: Mercury House, 1990. ISBN 9780916515928. S. 37. 
  50. ↑ David Wilkinson. God, Time and Stephen Hawking. [s.l.]: Kregel Publications, 2001. ISBN 9780825460296. S. 18. 
  51. ↑ Joseph Rotblat: Visionary for Peace. Redakce Reiner Braun, Robert Hinde, David Krieger, Harold Kroto, Sally Milne. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2007. ISBN 9783527611270. 
  52. ↑ Edward Said: The Legacy of a Public Intellectual. Redakce Ned Curthoys, Debjani Ganguly. [s.l.]: Academic Monographs, 2007. ISBN 9780522853575. S. 27. 
  53. ↑ Azurmendi, Joxe (1999); Txillardegiren saioa: hastapenen bila, Jakin, 114; pp 17–45. ISSN 0211-495X
  54. ↑ Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004. Dostupné online.
  55. ↑ Kindred Britain.
  56. ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bertrand_Russell&oldid=12144870“