5. květen

5. květen je 125. den roku podle gregoriánského kalendáře (126. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 240 dní. Svátek má Klaudie.

Události

Česko

Památník 38 civilistů zavražděných Němci 5. května 1945 v moravské obci Javoříčko

• 1394 – Vznikla Panská jednota zaměřená proti vládě Václava IV.
• 1434 – Protihusitské vojsko, které svolal zemský správce Aleš Vřešťovský z Rýzmburka ke Kutné Hoře, vstoupilo do Prahy a obsadilo Nové Město
• 1943 – Na Pankráci byla uvedena do provozu gilotina. V průběhu dubna 1945 jí bylo sťato posledních 43 obětí. V hromadných celách se nacházelo několik set odsouzenců a z popravčích cel bylo propuštěno 55 lidí, které nacisté již nestihli zabít.
• 1945
  • V Praze vypuklo povstání jako součást Květnového povstání českého lidu proti německé okupaci. Začalo bojem o budovu rozhlasu na dnešní Vinohradské třídě. Pražané vtrhli do ulic, odzbrojovali Němce a ničili německé nápisy.
  • Nacisté vyhladili obec Javoříčko nedaleko Olomouce a zavraždili 38 jejích obyvatel. Z 34 domů se po vypálení zachovala jen škola, obytný dům, kaplička a stodola.
  • Sovětský svaz informoval velení americké armády o připravované operaci směřující k osvobození Prahy a vyzval je, aby americká vojska nepřekračovala dříve dojednanou linii České Budějovice-Plzeň-Karlovy Vary.
  • 1. čs. armádní sbor spolu s vojáky Rudé armády a rumunskými jednotkami 1. rumunské armády osvobodil Kroměříž.
  • Generál George S. Patton, velitel 3. americké armády, zahájil osvobozovací boje v západních a jižních Čechách.
  • Protektorátní ministr Emanuel Moravec odjíždí na schůzku s Karlem Hermannem Frankem. Během cesty se ale Moravec zastřelí.
  • Maršál Ivan Stěpanovič Koněv podepsal plán Pražské operace, která měla začít odpoledne 7. května s předpokladem, že do Prahy vstoupí Rudá armáda 13. května
  • Ve večerních hodinách se objevily na okraji Prahy tanky T-34 průzkumné jednotky 600. pěší divize Ruské osvobozenecké armády (ROA) pod velením genmjr. Sergeje Kuzmiče Buňačenka, nazývané též Vlasovci.
• 1950 – V ČSR byli ze svých funkcí odvoláni Gustáv Husák (předseda Sboru pověřenců) a Ladislav Novomeský (pověřenec pro školství).

Svět

• 0553 – Začal Druhý konstantinopolský koncil – v pořadí 5. ekumenický koncil.
• 1215 – Rebelující baroni odmítli svou věrnost anglickému králi Janovi, jedna z událostí, vedoucí k podpisu listiny práv Magna Carta.
• 1260 – Mongolský vojevůdce Kublaj-chán se stal Velkým chánem a převzal vládu nad celou Mongolskou říší.
• 1344 – Papež Klement VI. přenesl na pražské arcibiskupy právo korunovat české krále a královny.
• 1430 – Židé vyhnáni z města Speyer v Německu
• 1494 – Na své druhé výpravě do Nového světa Kryštof Kolumbus přistál na Jamajce a nárokoval ji pro španělskou korunu.
• 1640 – Anglický král Karel I. Stuart rozpustil tzv. Krátký parlament pouhé tři týdny poté, co začal zasedat.
• 1705 – Josef I. Habsburský se ujal vlády po smrti svého otce Leopolda I.
• 1762 – Byla uzavřena mírová smlouva mezi Ruskem a Pruskem.
• 1809
  • Mary Kies se stala první ženou, která získala patent v Americe, a to na techniku tkaní slámy s hedvábím a vláknem.
  • Švýcarský kanton Aargau udělil Židům občanství a většinu (ne všechna) s ním souvisejících práv .
• 1821 – Ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena zemřel francouzský císař Napoleon Bonaparte.
• 1835 – Belgický král Leopold I. slavnostně otevřel železnici mezi Bruselem a Mechelenem, byla to první parostrojní železnice v kontinentální Evropě.
• 1862 – Bitva u Puebly, v níž mexická armáda porazila francouzské intervenční jednotky. Slaveno jako mexický národní svátek Cinco de Mayo.
• 1865 – V Ohiu byla spáchána první vlaková loupež v USA.
• 1891 – The Music Hall (nyní známá jako Carnegie Hall) byla slavnostně otevřena prvním veřejným koncertem, na kterém jako hostující dirigent účinkoval Petr Iljič Čajkovskij.
• 1912 – Stalin vydává ruské komunistické noviny Pravda.
• 1920 – Polské jednotky okupují Kyjev.
• 1936 – Navzdory hospodářským sankcím Společnosti národů (předchůdce OSN) Mussoliniho Itálie dobyla hlavní město Etiopie Addis Abebu
• 1941 – Císař Haile Selassie I. se vrátil do Addis Abeby.
• 1944 – Mahátma Gándhí byl propuštěn z vězení.
• 1945
  • německé jednotky v Nizozemsku a Dánsku kapitulovaly
  • Američané osvobodili koncentrační tábor Mauthausen.
  • Byla zahájena Pražská ofenzíva.
• 1949 – V Londýně byla založena Rada Evropy se sídlem ve Štrasburku
• 1954 – Generál Alfredo Stroessner se státním převratem ujal moci v Paraguayi.
• 1955 – Německá spolková republika (NSR) získala plnou suverenitu.
• 1961 – Alan Bartlett Shepard se stal prvním Američanem ve vesmíru. Vesmírný let v lodi Freedom 7 trval 15 minut, což byl méně než jeden úplný oblet Země.
• 1977 – Na pulty amerických obchodů se dostal první sériově vyráběný počítač (Apple II).
• 1979 – Vesmírná sonda Voyager 1 minula planetu Jupiter.
• 1996 – Na vídeňském Mistrovství světa v ledním hokeji po vítězství nad Kanadou získalo České hokejové mužstvo titul mistrů světa

Narození

Česko

Eduard Vojan (* 1853)

Eva Fuková (* 1927)

Jiří Svoboda (* 1945)

• 1809 – Matěj Havelka, právník, politik a básník († 19. června 1892)
• 1817 – Karl van der Strass, brněnský starosta († 29. května 1880)
• 1824 – Petr Bušek, český řezbář († 29. ledna 1894)
• 1832 – Ferdinand Lehmann, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Verneřic († 15. února 1883)
• 1853 – Eduard Vojan, herec († 31. května 1920)
• 1858 – Michael Rustler, československý politik německé národnosti († ?)
• 1861 – Vít Grus, pardubický měšťan († 25. října 1945)
• 1866 – František Ehrmann, římskokatolický kněz a spisovatel († 11. února 1918)
• 1870 – Karl Kostka, československý politik německé národnosti († 23. července 1957)
• 1871 – Jan Janák, skladatel a sbormistr († 10. září 1942)
• 1873 – Vilém Pospíšil, první guvernér Národní banky československé († 27. listopadu 1942)
• 1878 – Karel Dunovský, čs. ministr pošt a telegrafů († 14. září 1960)
• 1880 – Josef Machoň, hudební skladatel († 2. září 1962)
• 1888 – Frank Wollman, dramatik, básník, literární vědec a historik († 9. května 1969)
• 1890 – Josefa Pechlátová, herečka († 29. září 1974)
• 1898 – Zdeněk Podlipný, český herec a režisér († 23. července 1946)
• 1899 – Josef Havlíček, architekt († 1961)
• 1891 – Radim Kettner, geolog († 9. dubna 1967)
• 1901 – Václav Řezáč, spisovatel († 22. června 1956)
• 1906 – Miroslav Novák, československý vojenský lékař († 7. ledna 1944)
• 1912
  • Vilém Bernard, předseda exilové sociální demokracie († 25. května 1992)
  • Zdeněk Andršt, bývalý hokejový hráč a trenér († 23. října 1985)
• 1913 – Jiří Krupička, geolog a esejista († 24. dubna 2014)
• 1919 – Stanislav Sedláček, historik, proděkan filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci († 21. července 2002)
• 1922 – Zdeněk Fiala, historik († 8. března 1975)
• 1923
  • Daisy Mrázková, spisovatelka a výtvarnice († 14. prosince 2016)
  • Karel Štorkán, spisovatel a scenárista († 12. dubna 2007)
• 1925 – Jindřich Polák, filmový režisér († 22. října 2003)
• 1927
  • Eva Fuková, americká fotografka českého původu († 25. listopadu 2015)
  • Karel Pátek, český fyzik († 25. listopadu 1967)
• 1931 – Adolf Sýkora, houslista a houslový pedagog
• 1932 – Stanislav Zindulka, herec († 14. března 2019)
• 1934 – Jiří Bouda, český grafik, malíř a ilustrátor († 23. srpna 2015)
• 1938 – Hana Talpová, česká herečka a zpěvačka
• 1941 – Jan Souček, malíř, grafik a ilustrátor († 3. května 2008)
• 1942 – Jiří Turek, český spisovatel a překladatel
• 1945
  • Vítězslav Hádl, český hudebník
  • Radomír Leszczynski, český grafik
  • Jiří Svoboda, režisér, scenárista a politik
  • Miroslav Langer, český klavírista a pedagog († 28. října 2010)
  • Blahoslav Hruška, český sumerolog, asyriolog a religionista († 26. června 2008)
• 1946 – Josef Pecinovský, český spisovatel science fiction a westernů
• 1947
  • Hana Fousková, výtvarnice, básnířka, spisovatelka († 10. listopadu 2015)
  • Petr Skala, výtvarník, filmový experimentátor
  • Vladimír Šlapeta, český historik architektury
  • Hana Tenglerová, česká a československá politička
• 1949
  • Josef Paleček, československý hokejista
  • Jan Vičar, český muzikolog, pedagog a skladatel
• 1950 – Miroslav Hauner, český fotograf
• 1952 – Josef Krososka, sochař a restaurátor
• 1954
  • Vladimír Birgus, fotograf, historik fotografie
  • Jaroslav Bureš, ministr spravedlnosti ČR
• 1955 – Jana Vlachová, česká houslistka
• 1957 – Petr Rudolf Manoušek, český zvonař
• 1959 – Jiří Syrovátka, spisovatel a výtvarník
• 1960 – Marek Vašut, herec
• 1975 – Elen Černá, moderátorka a modelka

Svět

Jerzy Skolimowski (* 1938)

Peter Greenaway (* 1942)

Michael Palin (* 1943)

Žigmund Pálffy (* 1972)

Craig David (* 1981)

Adele (* 1988)

Chris Brown (* 1989)

• 1210 – Alfons III. Portugalský, král Portugalska a Algarves († 16. února 1279)
• 1282 – Juan Manuel, španělský šlechtic a spisovatel, infant kastilský († 13. června 1347)
• 1299 – Přeclav z Pohořelé, vratislavský biskup a kancléř Karla IV. († 5. dubna 1376)
• 1352 – Ruprecht III. Falcký, římský král, odpůrce českého krále Václava IV. († 18. května 1410)
• 1504 – Stanislaus Hosius, polský kardinál († 5. srpna 1579)
• 1560 – Motocugu Gotó, japonský samuraj († 2. června 1615)
• 1577 – Viglius van Zuichem, nizozemský státník (* 19. října 1507)
• 1582 – Jan Fridrich Württemberský, vévoda württemberský († 18. července 1628)
• 1680 – Giuseppe Porsile, italský hudební skladatel († 29. května 1750)
• 1684 – Františka Šarlota d'Aubigné, vévodkyně z Noailles († 6. října 1739)
• 1712 – František Antonín Schrattenbach, moravský zemský hejtman († 22. května 1783)
• 1738 – Adolf Fridrich IV. Meklenbursko-Střelický, meklenbursko-střelický vévoda († 2. června 1794)
• 1746 – Jean-Nicolas Pache, francouzský revoluční politik († 18. listopadu 1823)
• 1747 – Leopold II., římský císař a český král († 1. března 1792)
• 1759 – Řehoř Theny, tyrolský sochař a řezbář (* 12. března 1695)
• 1780 – Michele Tenore, italský botanik († 19. července 1861)
• 1785 – Thomas de Colmar, francouzský vynálezce a podnikatel († 12. března 1870)
• 1811 – John William Draper, americký přírodovědec a historik († 4. ledna 1882)
• 1813 – Søren Kierkegaard, dánský filosof, teolog a spisovatel († 11. listopadu 1855)
• 1818 – Karl Marx, německý politický filozof († 14. března 1883)
• 1819 – Stanisław Moniuszko, polský hudební skladatel († 4. června 1872)
• 1820 – Elkanah Billings, kanadský paleontolog († 14. června 1876)
• 1826 – Evženie z Montijo, manželka francouzského císaře Napoleona III. († 1920)
• 1828
  • Robert von Puttkamer, pruský politik († 15. března 1900)
  • Albert Marth, německý astronom († 1897)
• 1829 – J. L. C. Pompe van Meerdervoort, nizozemský lékař zakladatel nemocnice v Nagasaki († 7. října 1908)
• 1833 – Ferdinand von Richthofen, německý geograf, kartograf a cestovatel († 6. října 1905)
• 1846
  • Federico Chueca, španělský hudební skladatel († 20. července 1908)
  • Henryk Sienkiewicz, polský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1905 († 15. listopadu 1916)
• 1851 – Aleksander Michałowski, polský klavírista a skladatel († 17. října 1938)
• 1852
  • Friedrich von Hügel, rakouský teolog, náboženský myslitel a spisovatel († 27. ledna 1925)
  • Pietro Gasparri, italský kardinál († 18. listopadu 1934)
• 1854 – Nikolaj Slavjanov, ruský inženýr a vynálezce svařování elektrickým obloukem († 17. října 1897)
• 1858
  • Sarah Choate Sears, americká malířka a fotografka († 25. září 1935)
  • Bidar Kadınefendi, hlavní manželka a konkubína osmanského sultána Abdulhamida II. († 1. ledna 1918)
• 1861 – Karl Kaser, rakouský právník a fotograf († 19. června 1942)
• 1862 – Max Elskamp, belgický spisovatel († 10. prosince 1931)
• 1869 – Hans Pfitzner, německý skladatel, klavírista a dirigent († 22. května 1949)
• 1870 – Hatice Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Murada V. († 13. března 1938)
• 1883 – Archibald Wavell, britský polní maršál († 24. května 1950)
• 1884 – Carl Osburn, americký sportovní střelec, pětinásobný olympijský vítěz 1912–1920 († 28. prosince 1966)
• 1892 – Dorothy Garrod, britská archeoložka († 18. prosince 1968)
• 1898 – Blind Willie McTell, americký bluesový hudebník († 19. srpna 1959)
• 1900 – Charles Jewtraw, americký rychlobruslař, zlato na ZOH 1924 († 26. ledna 1996)
• 1904 – Alston Scott Householder, americký matematik a biolog († 4. července 1993)
• 1905 – Maria Caniglia, italská sopranistka († 16. dubna 1979)
• 1911 – Andor Lilienthal, maďarský šachový velmistr († 8. května 2010)
• 1915 – Alice Faye, americká herečka a zpěvačka († 9. května 1998)
• 1917 – Pío Leyva, kubánský skladatel, instrumentalista a zpěvák stylu guaracha († 22. března 2006)
• 1919 – Georgios Papadopulos, diktátor Řecka († 27. června 1999)
• 1920 – Glanmor Williams, velšský historik († 24. února 2005)
• 1921
  • Arthur Leonard Schawlow, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1981 († 28. dubna 1999)
  • Del Martinová, americká feministka († 27. srpna 2008)
• 1927 – Robert Spaemann, německý filosof († 10. prosince 2018)
• 1930 – Leonid Ivanovič Abalkin, sovětský ekonom a politik (* 2. května 2011)
• 1933 – Manuel Guajiro Mirabal, kubánský trumpetista
• 1934 – Henri Konan Bédié, bývalý prezident Pobřeží slonoviny
• 1935 – Kidd Jordan, americký saxofonista
• 1937 – Tran Duc Luong, vietnamský prezident
• 1938
  • Jerzy Skolimowski, polský režisér, scenárista, dramatik a herec
  • Adolf Scherer, slovenský fotbalista
• 1940 – Lance Henriksen, americký herec, malíř a hrnčíř
• 1941 – Alexandr Ragulin, ruský hokejový obránce († 17. listopadu 2004)
• 1942
  • Marc Alaimo, americký herec
  • Peter Greenaway, britský filmový režisér
  • Tammy Wynette, americká zpěvačka a skladatelka († 6. dubna 1998)
• 1943
  • Michael Palin, britský komik, spisovatel a jeden z šesti členů komediální skupiny Monty Python.
  • Ignacio Ramonet, španělský spisovatel a novinář
• 1944
  • John Rhys-Davies, britský herec a pedagog velšského původu
  • Roger Rees, britsko-americký herec († 10. července 2015)
• 1945 – Margita Reiznerová, slovenská spisovatelka publikující v romštině
• 1946 – Bruno Ferrero, italský římskokatolický kněz a spisovatel
• 1948
  • Anna Bergmanová, švédská herečka
  • John Atcherley Dew, novozélandský kardinál
  • Robert Vano, slovenský fotograf
  • Bill Ward, britský bubeník
• 1950
  • Mary Hopkin, britská zpěvačka
  • Bronisław Kwiatkowski, náčelník operačního velení Polské armády († 10. dubna 2010)
• 1951 – Mária Maľcovská, slovenská publicistka, básnířka a spisovatelka († 25. září 2010)
• 1952
  • Stelios Mygiakis, řecký zápasník, olympijský vítěz
  • Alex Webb, americký novinářský fotograf
• 1957
  • Peter Howitt, britský herec, scenárista a režisér
  • Richard E. Grant, britský herec
• 1961 – Zuzana Martináková, slovenská politička
• 1963 – James LaBrie, kanadský zpěvák, člen skupiny Dream Theater
• 1966
  • Shawn Drover, kanadský bubeník, člen skupiny Megadeth
  • Tomáš Stúpala, slovenský fotbalista
• 1971
  • David Reilly, americký zpěvák, člen skupiny God Lives Underwater († 17. října 2005)
  • John Owen-Jones, velšský muzikálový herec a zpěvák
• 1972
  • Žigmund Pálffy, slovenský hokejista
  • Devin Townsend, kanadský hudebník, člen skupiny Strapping Young Lad
• 1973 – Johan Hedberg, švédsky hokejový brankář
• 1976 – Denny Landzaat, nizozemský fotbalita
• 1977 – Radovan Somík, slovenský hokejista
• 1980 – Josi Benajun, izraelský fotbalista
• 1981 – Craig David, anglický R&B zpěvák
• 1988 – Adele, britská zpěvačka a textařka
• 1989 – Chris Brown, americký R&B zpěvák a tanečník

Úmrtí

Česko

• 1776 – Jan Ondřej Kayser z Kaysernu, katolický biskup (* 29. prosince 1716)
• 1852 – František Xaver Chotek, hudební skladatel (* 22. října 1800)
• 1885 – František Šimáček, novinář a nakladatel (* 2. prosince 1834)
• 1892
  • František Daneš, kněz, pedagog a politik (* 13. července 1807)
  • Jan Nepomuk Škroup, český hudební skladatel (* 15. září 1811)
• 1916 – Stanislav Sucharda, sochař (* 12. listopadu 1866)
• 1929 – Josef Mašek, československý politik (* 3. července 1854)
• 1942 – František Kleiner, čs. legionář, kladenský profesor a starosta sokola (* 7. prosince 1886)
• 1945
  • Emanuel Moravec, důstojník a politik, představitel kolaborace s nacisty (* 1893)
  • Emil Pavel Lány, český šlechtic, právník a historik (* 6. července 1879)
• 1948 – Karel Scheinpflug, český novinář a spisovatel (* 28. prosince 1869)
• 1952 – Kateřina Thomová, zakladatelka žambereckého muzea (* 4. února 1861)
• 1964 – Jindřich Baumruk, český fotbalista a hokejista (* 23. září 1881)
• 1966 – Josef Fojtík, sochař a pedagog (* 9. srpna 1890)
• 1969 – Oldřich Stefan, architekt (* 4. prosince 1900)
• 1974 – František Roubík, český historik (* 31. července 1890)
• 1981 – Jiří Křižák, československý fotbalový reprezentant (* 22. května 1924)
• 1983 – Josef Čapek, československý fotbalový reprezentant (* 1. srpna 1902)
• 1990 – Jaroslav Raimund Vávra, spisovatel a cestovatel (* 8. března 1902)
• 1995
  • Jan Kozák, spisovatel (* 25. března 1921)
  • Josef Bek, herec a zpěvák (* 21. prosince 1918)
• 1997 – Jaroslav Mařík, esperantista (* 22. prosince 1913)
• 1999 – Miloš Vacík, básník a publicista (* 21. června 1922)
• 2000
  • Jan Firbas, jazykovědec, anglista (* 25. března 1921)
  • Miroslav Novák, patriarcha Církve československé (* 26. října 1907)
• 2002
  • František Vodsloň, politik (* 16. března 1906)
  • Čestmír Vycpálek, československý fotbalista a trenér (* 15. května 1921)
• 2004 – František Sláma, violoncellista (* 19. listopadu 1923)
• 2006 – Štěpán Lucký, hudební skladatel a pedagog (* 20. ledna 1919)
• 2021 – Jaroslav Mareš, cestovatel, spisovatel a zoolog (* 28. prosince 1937)

Svět

Napoleon Bonaparte ((† 1821)

Michail Botvinnik († 1995)

• 0969 – Gerberga Saská, západofranská královna jako manželka Ludvíka IV. (* 913)
• 1038 – sv. Gothard, biskup z Hildesheimu (* 960)
• 1194 – Kazimír II. Spravedlivý, polský kníže (* 1138)
• 1225 – Angel Jeruzalémský, palestinský katolický kněz, mučedník a světec (* 2. března 1185)
• 1316 – Alžběta Anglická, nejmladší dcera anglického krále Eduarda I. (* 7. srpna 1282)
• 1661 – Karel Stuart, vévoda z Cambridge, syn anglického krále Jakuba II. Stuarta (* 22. října 1660)
• 1705 – Leopold I., český a uherský král a císař římskoněmecký (* 9. června 1640)
• 1712 – Malachiáš Welcker, převor oseckého kláštera a kronikář (* 1644)
• 1804 – Antonio José Cavanilles, španělský botanik (* 16. ledna 1745)
• 1821 – Napoleon Bonaparte, francouzský císař (* 15. srpna 1769)
• 1827 – Fridrich August I. Saský, první saský král 1806–1827 (* 23. prosince 1750)
• 1837 – Niccolò Antonio Zingarelli, italský hudební skladatel (* 4. dubna 1752)
• 1859 – Peter Gustav Lejeune Dirichlet, německý matematik (* 1809)
• 1874 – Charles Gleyre, švýcarský malíř (* 2. května 1806)
• 1883 – Eva Gonzalèsová, francouzská malířka (* 19. dubna 1847)
• 1886 – Joseph Albert, německý fotograf a vynálezce (* 5. března 1825)
• 1895 – Carl Vogt, německý přírodovědec, politik (* 5. července 1817)
• 1900 – Ivan Ajvazovskij, ruský malíř (* 1817)
• 1904 – Mór Jókai, maďarský spisovatel (* 18. února 1825)
• 1912 – Émile Decombes, francouzský klavírista a hudební pedagog (* 9. srpna 1829)
• 1918 – Niko Pirosmani, gruzínský malíř (* 1862)
• 1921 – Alfred Hermann Fried, rakouský spisovatel a pacifista, nositel Nobelovy ceny míru (* 1864)
• 1926 – Franz von Soxhlet, německý zemědělský chemik (* 13. ledna 1848)
• 1927 – Adolf Miethe, německý vynálezce v oblasti fotografické techniky (* 25. dubna 1862)
• 1944 – Bertha Benzová, manželka Karla Benze, průkopnice automobilismu (* 3. května 1849)
• 1945 – Werner Ostendorff, nacistický generál (* 15. srpna 1903)
• 1954 – Henri Laurens, francouzský sochař, grafik a ilustrátor (* 18. února 1885)
• 1956 – Miklós Nyiszli, maďarský a rumunský lékař a spisovatel (* 17. června 1901)
• 1959 – Carlos Saavedra Lamas, argentinský politik, nositel Nobelovy ceny míru (* 1878)
• 1971 – Violet Jessop, britská stevardka, přežila ztroskotání tří lodí (* 2. října 1887)
• 1972 – Reverend Gary Davis, americký bluesový zpěvák, kytarista a skladatel (* 30. dubna 1896)
• 1977
  • Hans Sutermeister, švýcarský, německy píšící spisovatel (* 29. září 1907)
  • Ludwig Erhard, německý politik a kancléř (* 1897)
  • Rudolf Eisler, rakouský architekt (* 8. května 1881)
• 1980 – Isabel Briggsová Myersová, spolutvůrkyně soupisu osobnostních typů (MBTI) (* 18. října 1897)
• 1982 – Cal Tjader, americký hudebník (* 16. července 1925)
• 1984 – Kurt Martti Wallenius, finský generál, politik a spisovatel (* 25. července 1893)
• 1993 – Irving Howe, americký literární kritik, historik a levicový politický aktivista (* 11. června 1920)
• 1995 – Michail Botvinnik, ruský šachový velmistr (* 17. srpna 1911)
• 1996
  • Donald T. Campbell, americký psycholog (* 20. listopadu 1916)
  • Aj Čching, čínský básník (* 16. prosince 1910)
• 1997
  • David E. Scherman, americký fotograf (* 1916)
  • John Carew Eccles, australský neurofyziolog (* 27. ledna 1903)
• 1998 – Uuras Saarnivaara, finský luterský teolog (* 17. února 1908)
• 2000 – Gino Bartali, italský profesionální cyklista (* 18. června 1914)
• 2001 – Chantal Chaudé de Silans, francouzská šachistka (* 9. března 1919)
• 2007 – Marián Zednikovič, slovenský herec (* 1951)
• 2010 – Umaru Musa Yar'Adua, nigerijský prezident (* 1951)
• 2012 – Jela Lukešová, slovenská herečka (* 1. května 1930)
• 2013 – Leif Preus, norský fotograf (* 18. února 1928)
• 2015 – Craig Gruber, americký kytarista (* 22. června 1951)

Svátky

Česko

• Významný den: Květnové povstání českého lidu
• Klaudie
• Liboslav, Luboslav
• Gothard
• Socialistický kalendář
  • Květnové povstání českého lidu
  • Karel Marx (* 1818)

Svět

• Den Evropy (výročí založení Rady Evropy v roce 1949)
• Den boje za rovná práva handicapovaných
• Mezinárodní den porodních asistentek
• Světový den hygieny rukou
• Světový den plicní hypertenze
• UNESCO: Den portugalštiny
• Slovensko: Lesana
• Dánsko: Den osvobození (1945)
• Nizozemsko: Den osvobození (1945)
• Etiopie: Den osvobození (1941)
• Japonsko: Tango-no-sekku (Den dětí)
• Jižní Korea: Den dětí
• Kyrgyzstán: Den ústavy
• Mexiko, Spojené státy americké, Španělsko: Cinco de Mayo (1862)
• Thajsko: Den korunovace

Liturgický kalendář

• Gothard z Hildesheimu
• Sv. Judita

5. květen v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 7. 11. 2024.
minimum	denní průměr	maximum
−0,5 °C (1864)	14,3 °C (od 1961)	28,4 °C (2003)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 5. květen na Wikimedia Commons
• Galerie 5. květen na Wikimedia Commons