Ivan Ajvazovskij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ivan Ajvazovskij
Narození 29. července 1817
Feodosija
Úmrtí 5. května 1900 (ve věku 82 let)
Feodosija
Bydliště Feodosija
Národnost Arméni
Povolání malíř
Ocenění rytíř Čestné legie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Konstantinovič Ajvazovskij (rusky Иван Константинович Айвазовский, arménsky Հովհաննես Կոստանդինի Այվազովսկի, 29. července 1817, Feodosija2. května 1900, Feodosija) byl ruský malíř arménského původu, známý především svými malbami moře, a sběratel děl výtvarného umění. Byl bratrem arménského historika, kněze Gabriela Ajvazovského.

Původ rodu Ajvazovských[editovat | editovat zdroj]

Ovanes (Ivan Konstantinovič) Ajvazovskij se narodil v rodině kupce Konstantina (Gevorga) a Repsimé Gaivazovských. Dne 17. července 1817 pořídil kněz Arménské apoštolské církve ve městě Feodosija záznam o tom, že Konstantinu (Gevorgovi) Gajvazovskému a jeho ženě Repsimé se narodil „Ovanes, syn Gevorga Ajvazjana“. Předkové Ajvazovského patřili k Arménům z Haliče. Do Haliče se přestěhovali z turecké Arménie v 18. století. Jeho příbuzní vlastnili velké pozemky v oblasti Lvova. Avšak žádné záznamy, které by prozradily něco víc o původu Ajvazovského, se nedochovaly. Jeho otec Konstantin (Gevorg) si i po přestěhování do Feodosije psal příjmení na polský způsob „Gajvazovskij“ (upraveno z arménského Ajvazjan). Sám Ajvazovskij ve své autobiografii vypráví o otci, že kvůli sporům se svými bratry se v mládí přestěhoval z Haliče do Dunajských knížectví, kde se začal věnovat obchodu. Otec mluvil několika jazyky.

Publikace, které vznikly ještě za umělcova života, mluví jeho slovy o tom, že jeho předkové byli také tureckého původu. Podle těchto publikací byl jeho děd synem tureckého velitele vojska; když byl dítětem a ruská vojska obsazovala Azov (1696), zachránil mu život jakýsi Armén, který jej dal pokřtít a adoptoval jej. Když umělec zemřel (1901), jeho biograf N. N. Kuzmin ve své knize napsal tento příběh, ale o otci umělce odkazuje na dokument bez názvu z archivu Ajvazovského.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Vlastní vyobrazení Ajvazovského a jeho přátel, 1893
Přístav Kronštadt

Poté, co se Konstantin Gajvazovskij (1771–1840) přestěhoval do Feodosije, vzal si za ženu místní Arménku Pepsimé (1784–1860). Měli tři dcery a dva syny. Synové se jmenovali Ovanes (Ivan) a Sargis (ten později v klášteře přijal jméno Gabriel). Nejprve se obchodní záležitosti Gajvazovskému dařily, ale během epidemie moru v roce 1812 přišel na mizinu. Proto dětství umělce probíhalo v bídě. Díky svému uměleckému talentu byl však přijat na simferopolské gymnázium a později i na Ruskou akademii uměníPetrohradě. Jeho učiteli byli Maxim Vorobjov, Philippe Tanneur a Vasilij Rajev.

Bitva u Sinope (1853)
Ajvazovského obraz Reval (Tallinn), 1845. Petrohrad, Ústřední námořní muzeum

Později dostával penzi od Akademie umění, žil na Krymu (1838–1840) a v Itálii (18401844), navštívil Velkou BritániiNěmecko. Později cestoval po Rusku, Blízkém Východě, AfriceSeverní Americe.

V roce 1839 namaloval Ajvazovskij na žádost velitele kavkazského pobřežního pásma generála Nikolaje Rajevského obraz Výsadek jednotky v údolí Subaši. Obraz získal ruský car Mikuláš I. Pavlovič. V roce 1844 se Ajvazovskij stal oficiálním malířem Hlavního námořního štábu, od roku 1847 byl profesorem na petrohradské Ruské akademii umění. Byl též členem evropských akademií (Řím, Florencie, AmsterdamStuttgart).

Ivan Konstantinovič Ajvazovskij maloval převážně mořské krajiny. Oblíbeným tématem jeho děl byla pobřežní města na Krymu. Jeho kariéra byla velmi úspěšná. Celkem umělec vytvořil více než 6 000 děl.

Život ve Feodosiji[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1845 žil ve Feodosiji, kde za vydělané peníze založil školu umění, která se nakonec stala jedním z uměleckých center Nové Rusi, a galerii (1880). Stal se zakladatelem Kimmerijské malířské školy. Byl iniciátorem výstavby železniční trati Feodosija – Džankoj, která byla dokončena v roce 1892. Aktivně se zabýval záležitostmi města, jeho uspořádáním, napomáhal jeho rozkvětu. Zajímal se o archeologii a věnoval se otázkám ochrany památek na Krymu. Zúčastnil se výzkumu více než 80 kurganů. Část přitom nalezených předmětů se nyní nachází v petrohradské Ermitáži.

Na vlastní náklady postavil novou budovu pro feodosijské muzeum starožitností s památníkem Petra Kotljarevského. Díky svým zásluhám o archeologii se stal plnoprávným členem Oděského spolku pro historii a památky.

Národní obrazová galerie ve Feodosiji pojmenovaná po Ivanu Ajvazovském

Ajvazovskij zemřel při tvorbě obrazu Výbuch turecké lodi. Je pohřben ve Feodosiji, v hradbě středověkého arménského kostela Surb Sarkis.

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Podle jeho závěti připadla obrazová galerie jako dar městu Feodosiji. Feodosijská galerie obrazů, kterou založil Ajvazovskij a která nese jeho jméno, obsahuje z větší části jeho díla. Archiv dokumentů Ajvazovského se nachází v Ruském státním archivu literatury a umění, Státní veřejné knihovně M. E. Saltykova-Ščedrina v Petrohradě, Státní Treťjakovské galerii v MoskvěStátním centrálním divadelním muzeu A. A. Bachrušina v Moskvě.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V češtině:

V ruštině: