Svatý Gothard

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O vrchu v okrese Jičín pojednává článek Gothard (Jičínská pahorkatina).
Svatý Gothard z Hildesheimu
Socha sv. Gotharda na Karlově náměstí v Kolíně (kopie originálu /umístěn 1764/ z let 1997–2000)
Socha sv. Gotharda na Karlově náměstí v Kolíně (kopie originálu /umístěn 1764/ z let 1997–2000)
Datum narození 960
Místo narození Reichersdorf u Niederalteichu
Datum úmrtí 5. květen 1038
Svátek 5. květen
Místo pohřbení Hildesheim
Svatořečen roku 1131 papežem Inocencem II.
Uctíván církvemi Dolní Sasko, Bavorsko, Švýcarsko, Česko
Atributy drak, model kostela

Svatý Gothard z Hildesheimu (někdy také psán Gothahardus, Gotardus, Godehardus, Gotthard či Godehard) (960 Reichersdorf u Niederalteichu, 5. května 1038 Hildesheim), byl bavorský benediktin, misionář, postupně opat čtyř klášterů, a dále biskup z Hildesheimu, patron řádu benediktinů a světec.

Život[editovat | editovat zdroj]

Sv. Gothard na fresce ze 14. století, Dervio Lombardie
Románská relikviářová skříň s ostatky sv. Gotharda v kryptě dómu v Hildesheimu

Podle životopisce Wolfherra měl Gothard otce Ratmunda a kněžské svěcení přijal v 31. roce svého věku, jméno matky ani místo narození není dobovými prameny doloženo, podle pozdější tradice to měl být dvůr nedaleko vsi Niederalteichu. V devatenácti letech se spolu s arcibiskupem Frederikem Salcburským dostal do Říma a stal se tam knězem – děkanem. Roku 990 se stal mnichem benediktinského řádu v Niederalteichu, roku 996 byl zvolen tamějším opatem, úřadu se ujal roku 997. Roku 999 organizačně zajišťoval vyslání mnichů k založení Ostrovského kláštera. V letech 1001 a 1002 byl opatem kláštera v Tegernsee, v letech 1005–1012 kláštera v Hersfeldu a v letech 1007–1013 kláštera v Kremsmünsteru.

V letech 1022–1038 byl hildesheimským biskupem. Roku 1134 byl papežem svatořečen jako první bavorský biskup. Další podrobné informace viz Životopisy svatých: Světci k nám hovoří (v rubrice "výběr světce podle měsíců" je uvedený 5. května).[1]

Patrocinium[editovat | editovat zdroj]

Ikonografie[editovat | editovat zdroj]

Bývá vyobrazen – zejména ve vrcholném a pozdním středověku – jako stojící opat či prelát v pontifikáliích s berlou a mitrou, někdy ve dvojici nebo ve skupině s dalšími biskupy nebo řádovými patrony benediktinů. U nohou může mít draka, v ruce model kostela. Sedící bývá vyobrazen u pultu, jak píše a je obklopen knihami. Ve scénách se objevuje, jak křísí mrtvého nebo zakládá kostel.

V dómském pokladu v Hildesheimu je uložena jeho berla ze slonoviny s rytou jmenovkou majitele na kovovém prstenci.[2]

Další viz rozcestník: Kostel svatého Gotharda.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŽIVOTOPISY SVATÝCH. catholica.cz [online]. [cit. 2020-01-25]. Dostupné online. 
  2. OMNIA - Bildarchiv Foto Marburg. www.omnia.ie [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. 

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • Vita Godehardi episcopi Hildenesheimensis auctore Wolfheri. In: Georg Heinrich Pertz u. a. (Hrsg.): Scriptores (in Folio) 11: Historiae aevi Salici. Hannover 1854, s. 162–221 (Monumenta Germaniae Historica, dostupné online)
  • Translatio Godehardi episcopi Hildesheimensis. In: Georg Heinrich Pertz u. a. (Hrsg.): Scriptores (in Folio) 12: Historiae aevi Salici. Hannover 1856, S. 639–652 (Monumenta Germaniae Historica, dostupné online)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lexikon der christlichen Ikonographie, ed. Wolfgang Braunfels, díl 6, Freiburg-Basel-Rom-Wien 1993, s. 415

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]