Gotthardský masiv
| Gotthardský masiv Gotthardmassiv | |
 Gotthard | |
|
| |
| Nejvyšší bod | 3 192 m n. m. (Pizzo Rotondo) |
|---|---|
|
| |
| Nadřazená jednotka | Lepontské Alpy, Západní Alpy |
| Sousední jednotky |
Glarnské Alpy, Tessinské Alpy, Adula Alpen, Tambo |
| Podřazené jednotky |
Rotondo, Lucendro, Pizzo Centrale, Maighels, Curnera, Sole Gruppe |
|
| |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |
 Švýcarsko |
 | |
| Horniny | rula |
| Povodí | Rýn, Rhôna |
| Souřadnice | 46°38′28″ s. š., 8°25′6″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gotthardský masiv je horská skupina ležící na území tří kantonů: Uri, Valais a Ticino ve Švýcarsku. Jedná se o plošně malé (1100 km²) a turisty méně vyhledávané pohoří. Název skupiny je spjat s jménem silničního sedla Gotthardpass (2108 m), které přechází napříč pohořím a spojuje tak sever Švýcarska s jižními oblastmi země a Itálií. Nejvyšším vrcholem pohoří je ostrý dvojvrchol Pizzo Rotondo (3192 m).
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Pohoří zaujímá prostor mezi Glarnskými Alpami, které leží severně, kde je odděluje významné sedlo Furkapass, Tessinskými Alpami ležícími na jihu, kde tvoří hranici tok řeky Ticino a masivem Adula Alpen na východě území.
Členění[editovat | editovat zdroj]
Horstvo se dělí na několik menších částí, které jsou určeny většinou samotnými vrcholy, nebo jejich blízkým okolím. Jsou to Rotondo, Lucendro, Pizzo Centrale, Maighels, Curnera, Sole Gruppe.
Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]
- Pizzo Rotondo (3192 m)
- Poncione di Pesciora (3122 m)
- Mutterhorn (3067 m)
- Leckihorn (3065 m)
- Pizzo Gallina (3061 m)
- Lucendro (2962 m)
- Poncione di Maniò (2924 m)
- Poncione di Cascina Baggio (2860 m)
Přístup[editovat | editovat zdroj]
- Údolí Val Bedretto a silnice k sedlu Nufenenpass (od jihu)
- Od západu silnice vedoucí k sedlu Furkapass (od západu)
- Údolí Ursental (od severu)
- Silnice vedoucí do sedla Gotthardpass (od východu)
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Hlavním stavebním kamenem pohoří je rula. Geologickým vrásněním je rula v masivu Gotthard nasunuta přes mladší vrstvy, podobně jako u pohoří Vysoké a Nízké Taury. Hloubkový geologický průzkum horského masívu provedl Karl von Fritsch v roce 1870, ještě než ukončil docenturu v Curychu. Jeho první geologická mapa pohoří Gotthard (vydaná v r. 1873) a jeho dílo Gotthardgebiet tvořily základy pro pozdější stavbu Gotthardského tunelu.
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
Současně probíhá přes Gotthardský masiv rozvodí mezi Středozemním mořem a Severním mořem. Poblíž také pramení dva významné evropské přítoky Rýnu s přítoky Přední Rýn a Zadní Rýn, řeky Rhôna, Reuss a Ticino.
