Kostel sv. Gotharda byl založen vprůběhu 12.století benediktinskými mnichy zostrovského kláštera, kteří vtéto době ve Slaném založili expozituru pro správu majetku vokolí. Na ostrovský klášter odkazuje samotné patrocinium kostela, neboť ke svatému Gothardu měl blízký vztah vycházející zhistorických vazeb na mateřský klášter vNiederaltaichu, kde světec působil jako opat. Za nejstarší zmínku vpísemných pramenech související se založením kostela bývá někdy považován příběh ozázračném uzdravení ženy na přímluvu sv. Gotharda spojené svystavěním kostela tomuto světci, zaznamenaný vkronice Vyšehradského kanovníka kroku 1137. Kronikář uvádí jako lokaci svatogothardského kostela obec Slapy, což považují někteří historici za záměnu se Slaným. To se ovšem vseznamu klášterního majetku vprvní polovině 12.století neobjevuje. Přesnější datační určení fundace kostela vrámci 12.století tedy zatím není možné. Sjistou určitostí lze naopak konstatovat, že ještě před koncem 12.století vznikla na místě dnešního chrámu románskátrojlodníbazilika. Vtéto podobě kostel sloužil po celé 13.století, kdy ostrovská expozitura, později proboštství, získávala na významu, ivpodmínkách nově založeného královského města krátce po roce 1300, kdy vjeho bezprostřední blízkosti vzniklo městské opevnění. Zde, na dolním konci dnešní Vinařického ulice, stávala a po staletí sousedství kostela dotvářela mohutná Pražská brána, zbořená v19.století (do současnosti se zbran města Slaného dochovala pouze Velvarská brána na severní straně městského jádra).
K první gotické fázi výstavby došlo ve druhé polovině 14.století. Byla nejspíše zahájena ještě před požárem města vroce 1372. Nejdříve byla přistavěna západní věž, a to ke stojícímu průčelí románské stavby, která nadále sloužila svému účelu. Její kvádříkové zdivo je vúrovni věže dodnes částečně zachováno (patrné je v podkroví severní lodi, běžně nepřístupném).[2] V další fázi byla postavena severní boční loď, kterou následovala loď hlavní s novým presbytářem, zřejmě o něco nižším než dnešní. Do husitských válek byla dokončena gotická trojlodní stavba. Na počátku husitských bouří opustili Slaný ostrovští benediktini, kteří se do města již nevrátili a duchovní správy se na další dvě staletí ujali nejprve utrakvističtí a později také luteránštíkněží.
Krov kostela z let 1452 (loď) a 1477 (presbytář)
Krutě se kostela dotkly události zdubna 1425, kdy bylo město o Velikonocích dobyto vojsky táboritů aněkteří zobránců byli upáleni přímo vkostelní věži. Poškozena však byla celá stavba a nejnutnější opravy musely být provedeny neodkladně. Kcelkové přestavbě se ovšem přistoupilo až vdobách míru kolem poloviny 15.století, kdy byl opraven krov věže (1446), zvýšena anově zaklenuta hlavní loď (krov vztyčen 1452) apřistavěna západní předsíň. Následně došlo ve 2.polovině století kvýstavbě pozdně gotického presbytáře (zakroven 1477) zaklenutého síťovou ahvězdicovou klenbou, vzápětí doplněnou nástěnnými malbami. Těm dominuje vústředním výjevu Kristus držící kalich, symbol přijímání pod obojí způsobou (tzn. jak vpodobě Hostie, Těla Kristova, tak i vpodobě mešního vína zkalicha, Krve Kristovy) provázeného anděly s nástroji umučení (Arma Christi) a postavami evangelistů, doplněnými na počátku 17.století. Na vnější straně je kněžiště po vzoru katedrální architektury členěno fiálami skraby akřížovou kytkou adnes torzálně dochovanou architektonickou plastikou. Kdo stál za výstavbou této středověké architektury ve městě, ukazuje městský znak umístěný na severní straně obracející se khlavní komunikaci. Pozdně gotická stavební fáze byla potom dokončena výstavbou sakristie po jižní straně kněžiště, která byla dokončena kroku 1520. Za ojedinělý je třeba považovat dochovaný původní pozdněgotický krov lodi a presbytáře, který ukazuje nejen řemeslný um našich předků, ale také dobovou vertikalitu stavby podtrhující celkový účinek architektury.
Dnešní podobu kostela ovlivnila kolem roku 1614 přístavba nového schodiště při západním průčelí, zpřístupňujícího nově vybudovaný dvoupatrový literátský kůr, později vestavba barokníkruchty (1782), a také opravy vposlední třetině 19.století. Ty jsou spojeny s osobou významného slánského děkana Josefa Kandlera a jejich první fáze proběhla v 70.letech podle návrhů architekta Achille Wolfa, který v této době působil pro patrony kostela smečenskéClam-Martinice. Vtéto době byla sjednocena krytina, přistavěna předsíň při severním vstupu, čtyři opěrné pilíře na jižní straně (1868, 1874) či pořízena nová dlažba vinteriéru zžehrovického pískovce a cementových dlaždic (1879). Roku 1890 byl podle návrhu Rudolfa Štecha obnoven interiér, vjehož rámci byly pořízeny také barevné vitráže. Další ucelenější obnovy kostela proběhly vroce 1933 a v70.letech 20.století. V současné době probíhá postupná celková obnova kamenických prvků presbyteria, opravy vitráží i restaurátorské zásahy na kostelním mobiliáři včetně zvonového vybavení.
Přestože vnitřní vybavení kostela působí dojmem jednotné barokní výzdoby, nalezneme zde několik podstatně starších součástí mobiliáře. Západní vstup uzavírají v našem prostředí zcela výjimečně dochované dřevěné dveře s bohatě vyřezávaným slepým kružbovím zdruhé poloviny 15.století. Cínová křtitelnice je datována nápisem do roku 1511 a jejími autory byli mistři Pavel a Jan Faber. Zdoby dokončení výstavby chrámu pochází také zvonová stolice ve věži zroku 1496 a tři zvony zavěšené vní: Gothard (1494), Vojtěch (1508), a Erasmus (1545). Převážně pozdně barokní oltáře pocházejí zlet 1770–1782, kdy byl kostel po obnově nově vysvěcen světícím biskupem pražským Erasmem Dionysiem Kriegerem. Jejich autoři jsou neznámí, některé obrazy (sv. Gotharda na hlavním oltáři asv. Jana Nepomuckého) vykazují blízkost tvorbě rokokového malíře Františka Xavera Palka. Varhany byly postaveny roku 1783 varhanářem Antonínem Reisem, který do Slaného zhotovil také varhany pro klášterní kostel Nejsvětější Trojice akolejní kapli piaristů.
zvon Gothard (ulit roku 1494 mistrem Jiřím Konvářem zNového města pražského), průměr 146cm, odhadovaná hmotnost 2600kg, ladění e1, zavěšen „na rohatinách“[4] (historický předchůdce valivého ložiska – zde autentický prvek zpřelomu 15. a 16.stol.)
zvon Vojtěch (1508, mistr Bartoloměj zNového města pražského), průměr 115cm, odhadovaná hmotnost 1000kg, ladění g1, zavěšen na rohatinách
zvon Erasmus (umíráček – ulit roku 1545 zvonařem Stanislavem pražským), průměr 50cm, hmotnost 89kg, ladění b2 snížené, vminulosti byl po nějaký čas zavěšen vtrámech krovu nad zvonovým patrem uzaniklého okna vzápadní stěně věže. Vroce 2023 prošel celkovým restaurátorským zásahem.
zvony Vojtěch (1508) a Gothard (1494)zvon Michal, pochází zVřesiny uHlučína (dar farnosti při kostelu sv.Viléma Aquilánského, zde instalován roku 2008) a byl odlit po 2.světové válce slévárnou Rudolfa Sýkory vMariánských Horách vOstravě, průměr 60cm, odhadovaná hmotnost 130kg, ladění as2. Zvon je osazen elektropohonem a plní roli „Poledníku“.
Tři starší zvony tvoří laděním durový souzvuk.
Zaniklé zvony:
zvon Dominik I (1521, mistr Bartoloměj zNového města pražského, hmotnost 372,4kg), vroce 1876 pukl[5]
zvon Dominik II (1876, Josef Diepold ze Starého města Pražského, odhadovaný průměr cca 85cm, hmotnost 462kg[5]), byl přelit zpuklého zvonu Dominik I, během 1.světové války rekvírován[3][6]. Pozicí možná předcházel zvon Erasmus.
zvon (Sanktusník?) ze sanktusníkové vížky, (1885, Josef Diepold ze Starého města Pražského, průměr 42cm, ladění b2[6]), rekvírován za 2.světové války
menší zvonek (Poledník?) ze sanktusníkové vížky, (15. stol., průměr 32cm, ladění f3[6]), rekvírován za 2.světové války
↑Jan SOMMER: Ke stavebnímu vývoji kostela sv. Gotharda ve Slaném, in: Slaný. České město ve středověku. Sborník příspěvků z kolokvia k 700. výročí královského města Slaného, Referát kultury Okresního úřadu Kladno, Kladno ‑ Slaný 1997, s. 14‑21. https://www.academia.edu/7857065/
12CHOTĚBOR, Petr; SOMMER, Jan; PŘIBYL, Vladimír. 1137-2007: Sv. Gothard ve Slaném v proměnách věků. 1. vyd. Slaný: Královské město Slaný, 2007. 52s. ISBN978-80-254-0965-7. S.43–44.
PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého: Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém: Řada první: Arcidiecese pražská. Svazek Díl VII. Vikariát Slanský; část XVI. Vikariát Slanský. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1913. 350s. (Posvátná místa Království českého). Dostupné online. Kapitola 13. Slaný, děkanství, s.133 – 180.
Česko
multimediální obsah na Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Gotharda na Wikimedia Commons 