Bertha Benzová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bertha Benzová
Berthabenzportrait.jpg
Narození 3. května 1849
Pforzheim
Úmrtí 5. května 1944 (ve věku 95 let)
Ladenburg
Manžel(ka) Karl Benz
Děti Richard Benz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bertha Benz (rozená Cäcilie Bertha Ringer; 3. května 1849, Pforzheim5. května 1944, Ladenburg) byla manželka Karla Benze. Stala se první ženou-řidičkou automobilu vůbec a také prvním člověkem, který uskutečnil dálkovou jízdu v automobilu.[1] Pro svůj přínos, podporu činnosti svého muže a propagaci jeho práce je považována za průkopnici automobilismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Značení dálkové cesty Bertha Benz Memorial Route[2]
„První čerpací stanice světa“ - městská lékárna ve Wieslochu, v popředí plastika na počest Berthy Benz

Cäcilie Bertha Ringer se narodila v roce 1849 ve Pforzheimu jako dcera tesařského mistra Karla Friedricha Ringera. Zde také navštěvovala Vyšší dívčí školu (dnes Hilda-Gymnasium Pforzheim).[3] Ve věku 23 let se 20. června 1872 v Ladenburgu vdala za Karla Benze. Svému muži poskytovala v jeho úsilí značnou oporu a to nejen psychologickou. Ještě před svatbou mu pomohla z jeho finančních těžkostí. Vložila do jeho firmy své předčasně vyplacené věno, s jehož pomocí bylo možno splatit dluhy a také vyplatit společníka Augusta Rittera, který působil těžkosti a firmu tak zachránila před bankrotem. Vyplacení společníka také umožnilo Benzovým samostatnost v rozhodování o dalším vývoji jejich podniku. Manželé spolu měli pět dětí: Eugen (1873), Richard (1874), Clara (1877), Thilde (1882) a Ellen (1890).

Později, poté co se Benzův patentovaný motorový vůz (známý pod číslem 1) při krátkých zkušebních jízdách (téměř pokaždé ukončených poruchou) nesetkal s kýženým zájmem přihlížejících a potenciálních zákazníků, rozhodla se podpořit manžela velmi účinným způsobem. 5. srpna 1888 bez vědomí svého muže podnikla se svými syny – čtrnáctiletým Richardem a patnáctiletým Eugenem v Benzově tříkolce 106 kilometrů dlouhou jízdu z Mannheimu do rodného Pforzheimu. Z Mannheimu odjížděla za svítání a přes Bad Schönborn a jeho část Mingolsheim a Neulingen-Bauschlott dojela k večeru do Pforzheimu. Mezitím, pro uklidnění manžela poslala telegram o úspěšné cestě. Ačkoliv byla primárním cílem jízdy návštěva její matky ve Pforzheimu, Bertha, která o ovládání automobilu, na rozdíl od svých synů, nic nevěděla, chtěla také přinést svému muži komerční úspěch prostřednictvím veřejné prezentace jeho vynálezu. Veřejné představení vozu a marketing totiž její muž jako typický vynálezce podceňoval.

Cestou musela řešit mnoho technických a jiných problémů. Například protože v té době nebylo možno koupit benzín (Ligroin) jinde než v lékárně, poté co jí došlo palivo, stala se městská lékárna ve Wieslochu u Heidelbergu vlastně první „čerpací stanicí“ na světě. Také karburátor se palivem často zanášel a ucpával a bylo nutno jej čistit, k čemuž používala dlouhou a úzkou sponu do vlasů. Bylo třeba také velmi často dolévat vodu do odpařovacího, tedy ztrátového chladicího systému, systém bezztrátový byl zkonstruován až o dvanáct let později Wilhelmem Maybachem.

Tato první dálková cesta přinesla zájem přihlížejících i místních novin, rozptýlila také pochybnosti o spolehlivosti a bezpečnosti „automobilu“ a položila tak základ budoucímu úspěchu firmy. Vedla také k mnoha technickým zdokonalením Benzova vozu, například i k přidání dalšího převodu pro snazší zdolání větších stoupání, který v původním typu chyběl a vůz tak bylo někdy do prudšího kopce nutno tlačit. Bertha Benzová se do Mannheimu vrátila následujícího dne.

Zemřela ve vysokém věku 95 let v Ladenburgu, kde původně sídlila první dílna jejího muže a kde s rodinou od roku 1906 bydlela.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Od roku 1988 se každé dva roky koná jízda Berthy Benzové pro historická vozidla. Při této turistické vyjíždce oldtimerů po trase její první cesty, kterou organizuje Automuseum Dr. Carl Benz a Allgemeinen Schnauferl Club setkává kolem 130 „předválečných“ vozidel.
  • Od roku 2005 nese jedna z devíti nových ulic u nádraží Berlin Hauptbahnhof[4] na bývalých pozemcích Universum Landes-Ausstellungs-Park (ULAP) její jméno. Nejprve byla ulice pojmenována nesprávně Berta-Benz-Straße, což bylo v roce 2013 opraveno na správné Bertha-Benz-Straße.[5]
  • 25. února 2008, se Bertha Benz Memorial Route[6] oficiálně stala součástí průmyslového dědictví lidstva. V současnosti je možné absolvovat 194 kilometrů dlouhou cestu z Mannheimu přes Heidelberg do Pforzheimu a zpět po značené trase. Od ledna 2009 je Bertha Benz Memorial Route členem ERIHEuropean Route of Industrial Heritage e. V.
  • Realschule ve Wieslochu nese jméno Berthy Benzové nese od 25. April 2008. Při slavnosti k této příležitosti byla inscenována scéna nákupu paliva v dodnes existující lékárně. Poté s tříkolkou Benz Patent Motorwagens Typ 1 přes město ke škole přijela pravnučka Berthy Benzové, Jutta Benzová.
  • Berufsbildende Schule v Sigmaringenu nese jméno Berthy Benzové od školního roku 2013/2014.[7]
  • Na památku průkopnického úsilí Berthy Benzové pořádá nadace Daimler und Benz Stiftung od roku 1987 každoročně v Ladenburgu přednášku „Bertha Benz-Vorlesung“,[8] která se vždy zabývá významnými ženami ve vědě, společnosti, ekonomii a politice. V červenci 2009 zřídila k této příležitosti nadace Cenu Berthy Benzové dotovanou částkou 10 000 Euro[9], udělovanou pouze ženám za výjimečnou disertační práci.
  • Automuseum Dr. Carl Benz v Ladenburgu vystavuje soukromé předměty rodiny, například svatební šaty Berthy Benzové.
  • 23. května 2011 uvedla televizní stanice Das Erste televizní film Carl & Bertha.[10][11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bertha Benz na anglické Wikipedii a Bertha Benz na německé Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. www.mercedes-benz.cz [online]. [cit. 2007-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-16. 
  2. Bertha Benz Memorial Route
  3. http://www.hilda-pforzheim.net/index.php/wir-ueber-uns/beruehmte-ehemalige/bertha-benz
  4. Mapa Google
  5. Bertha-Benz-Straße v „Amtsblatt von Berlin, vyd. 42, z 20. září 2013, bylo jméno ulice změněno z Berta-Benz-Straße na Bertha-Benz-Straße
  6. Bertha Benz Memorial Route
  7. bbs-sig.de
  8. „Bertha Benz-Vorlesung“
  9. „Bertha Benz-Preis“
  10. ARD-Themenwoche „Der mobile Mensch“ Carl & Bertha
  11. Making of Carl & Bertha

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Angela Elis: Mein Traum ist länger als die Nacht. Wie Bertha Benz ihren Mann zu Weltruhm fuhr. Hoffmann und Campe, Hamburg 2010, ISBN 978-3-455-50146-9.
  • Barbara Leisner: Bertha Benz – Eine starke Frau am Steuer des ersten Automobils. Casimir Katz Verlag, Gernsbach 2011, ISBN 978-3-938047-54-5.
  • Winfried A. Seidel: Carl Benz. Eine badische Geschichte. Die Vision vom „Pferdelosen Wagen“ verändert die Welt. Edition Diesbach, Weinheim 2005, ISBN 3-936468-29-X.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]