Eva Gonzalèsová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Eva Gonzalèsová
Eva Gonzalès (1849-1883).jpg
Narození19. dubna 1849
Marruecos
Úmrtí5. května 1883
Paříž
Příčina úmrtíhorečka omladnic
Místo pohřbeníMontmartre
Povolánímalířka, modelka a pastellist
RodičeEmmanuel Gonzalès a Marie Céline Ragut
Manžel(ka)Henri Guérard
PříbuzníJeanne Guérard-Gonzalès (sourozenec)
Významná dílaA Box at the Theatre des Italiens
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eva Gonzalèsová (19. dubna 1847 Paříž - 5. května 1883 tamtéž; rok narození se udává i 1849, dle sborníku Pfeifferové (2008), s. 206, mylně) byla francouzská malířka. Byla žákyní Maneta a tvořila nejčastěji obrazy žen, zátiší a krajiny. I když bývá řazena k impresionistům, jejich společných výstav se neúčastnila, vystavovala však na pařížském salonu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Eva Gonzalèsová vyrostla v rodině s hudebními vlohy. Její otec Emmanuel Gonzalès, který měl španělské předky, byl spisovatel, a belgická matka byla hudebnice. Rodinný salon navštěvovali Théodore de Banville a Philippe Jourde, ředitel novin Siècle. V roce 1865 ve svých 16 letech se Gonzalèsová začala vzdělávat jako kreslířka a malířka v ateliéru malíře Charlese Chaplina, který měl pouze studentky. Na státní umělecké akademie nebyly ženy až do konce 19. století připouštěny.

V roce 1869 si Gonzalèsová založila vlastní ateliér. Přes Alfreda Stevense potkala v roce 1869 Édouarda Maneta, jehož jedinou studentkou se stala. Během tohoto období vznikl také Manetův Portrét Evy Gonzalèsové, na němž je zobrazena, jak sedí na stojanu před květinovým zátiší. V roce 1870 předložila svůj obraz (Hornista) poprvé pařížskému salonu, kam byl přijat, a pak na salonu vystavovala i v dalších letech. Obraz vykazuje Manetův vliv, stejně jako mnoho jejích jiných obrazů z tohoto období. Zpočátku u ní převládaly tmavé barvy a často používala silný kontrast světla a stínu.

Během francouzsko-pruské války a Pařížské komuny zůstala Eva Gonzalèsová v Dieppe, kde se věnovala krajinomalbě. Od roku 1872 našla svůj osobitý styl a její obrazy byly čím dál barevnější. Ačkoli bývá Eva Gonzalèsová obecně řazena k impresionismu, stejně jako její učitel Manet se nezúčastnila žádné ze skupinových výstav impresionistů. Upřednostňovala témata z každodenního života, například interiéry se ženami; své modely obvykle brala jako mnoho jiných malířek z blízkého rodinného kruhu, často malovala svou sestru Jeanne. Kromě obrazů žen tvořila i zátiší a krajiny. Kromě úspěchů na pařížském salonu získala pozitivní recenze také od Zacharii Astruce a Émile Zoly.

V roce 1879 se Eva Gonzalèsová provdala za rytce a grafika Henriho Guérarda, který byl přítelem Maneta. Zemřela ve věku 36 let následkem embolie brzy po narození syna. O Manetově smrti slyšela jen pět dní před porodem a litovala, že se nemůže zúčastnit jeho pohřbu.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eva Gonzalès na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Marianne Delafond: Les femmes impressionnistes: Mary Cassatt, Eva Gonzalès, Berthe Morisot . Paris 1993 ISBN 2-85047-227-1 .
  • Clarisse Nicoïdski: Die großen Malerinnen: weibliche Kunst von den Anfängen bis zur Gegenwart. Frankfurt nad Mohanem 1999 ISBN 3-518-39450-9 .
  • Ingrid Pfeiffer (vyd. ): Impressionistinnen. Hatje Cantz, Ostfildern 2008, ISBN 978-3-7757-2078-6 .
  • Marie-Caroline Sainsaulieu, Jacques de Mons: Eva Gonzalès: 1849 - 1883; étude critique et catalogue raisonné. Paris 1990 ISBN 2-85047-155-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]