Jan Kozák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O československém politikovi a profesorovi z 20. století pojednává článek Jan Blahoslav Kozák.
Jan Kozák
Narození 25. března 1921
Roudnice nad Labem
Úmrtí 5. května 1995 (ve věku 74 let)
Praha
Povolání spisovatel
Ocenění národní umělec (1980)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Kozák (25. března 1921 Roudnice nad Labem5. května 1995 Praha) byl český spisovatel. Patřil ke spisovatelům, kteří byli zcela oddáni politice KSČ. Po roce 1968 podporoval tzv. normalizační proces.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Roudnici nad Labem v rodině strojního zámečníka. Roku 1940 maturoval na obchodní akademii, kterou studoval v Českých Budějovicích a Teplicích. Poté pracoval v rodném městě jako úředník.[1]

V roce 1945 byl členem revolučního národního výboru v Roudnici a vstoupil do KSČ.[2] V roce 1951 absolvoval Ústřední politickou školu ÚV KSČ. Poté se stal pracovníkem aparátu ÚV KSČ. V padesátých letech se zúčastnil jako politický pracovník kolektivizace zemědělství na Slovensku. Do roku 1972 přednášel jako asistent a později docent (1961) dějiny KSČ na Vysoké škole politické ÚV KSČ.[3][1]

Po sovětské okupaci roku 1968 byl jedním z hlavních představitelů tzv. normalizace v literatuře. Roku 1972 se stal předsedou Svazu českých spisovatelů, od roku 1977 do února 1989 byl předsedou federálního svazu spisovatelů.[1]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho dílo zcela kopírovalo tehdejší linii KSČ, autor čerpal ze svých osobních zkušeností z kolektivizace vesnic na Slovensku, které se účastnil jako politický pracovník.

Beletrie[editovat | editovat zdroj]

Prvotina[editovat | editovat zdroj]

  • Pohledy do oken, 1941 – básnická sbírka

Politicky angažovaná próza[editovat | editovat zdroj]

  • Horký dech : tři novely, 1961 – zde i novela Mariana Radvaková
  • Mariana, 1969 – rozšířená verze novely Mariana Radvaková
    • Přeloženo do ruštiny, rumunštiny, slovenštiny, litevštiny a ukrajinštiny.[6]
  • ...silná ruka, 1966, druhé vydání v roce 1976 vyšlo pod názvem Čapí hnízdo – román, který zobrazuje kolektivizaci zemědělství na východním Slovensku
  • Léčka, 1968, soubor povídek
  • Svatý Michal, 1971 – román zobrazující rozkvět socialistické vesnice
    • V roce 1972 byl Kozák za tento román poctěn Státní cenou Klementa Gottwalda.[8] Přeloženo do gruzínštiny, ruštiny, kazachštiny, kyrgyzštiny, mongolštiny, španělštiny, slovenštiny, lotyštiny, bulharštiny a maďarštiny.[6]
  • Adam a Eva, 1982 – román o životě sadaře, ve kterém se prolíná milostná a pracovní tematika
    • V roce 1972 obdržel Kozák za tento román Národní cenu České socialistické republiky.[9] Přeloženo do bulharštiny, ukrajinštiny, ruštiny a rumunštiny.[6]

Lovecká díla z prostředí tajgy[editovat | editovat zdroj]

Tyto knihy vycházejí z Kozákových loveckých výprav v Sovětském svazu, děj se odehrává většinou na Sibiři.

  • Na lovu v Bambujce, 1970 – reportáže (rozšířené vydání od r. 1972 s titulem Lovcem v tajze)
    • Přeloženo do ruštiny, němčiny, francouzštiny, dánštiny, slovenštiny, polštiny, finštiny, bulharštiny, maďarštiny a rumunštiny.[6]
  • Bílý hřebec, 1975 – povídky
    • Přeloženo do slovenštiny, ruštiny, francouzštiny, maďarštiny, španělštiny, němčiny a angličtiny.[6]
  • Podzim v kraji tygrů, 1979 – román
  • Černý sobol, hnědý medvěd, 1985 – povídky pro děti
    • Přeloženo do maďarštiny a rumunštiny.[6]

Ostatní publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Dramatické kapitoly z bojů o kolektivizaci vesnice, 1963 – historická studie
  • Prameny tvorby: výbor z článků a projevů 1962-1980, 1981

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Podle jeho námětů a scénářů byly natočeny filmy a televizní inscenace, z nichž nejznámější je filmová trilogie Bouřlivé víno (1976), Zralé víno (1981) a Mladé víno (1986). Režiroval Václav Vorlíček, v hlavní roli Vladimír Menšík.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Slovník české literatury po r. 1945: Jan Kozák
  2. BLAHYNKA, Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20.století: slovníková příručka. Praha : Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. S. 293.  
  3. a b Noví národní umělci. Rudé právo. 30. 4. 1980, s. 5. Dostupné online.  
  4. Malá československá encyklopedie. Svazek 3. Praha : Academia, 1986. 903 s. cnb000125650. S. 572.  
  5. Malá československá encyklopedie. Svazek 6. Praha : Academia, 1987. 927 s. cnb000125650. S. 921.  
  6. a b c d e f g Dle Souborného katalogu ČR.
  7. Laureáti Státní ceny Klementa Gottwalda. Rudé právo. 30. duben 1977, s. 4. Dostupné online. ISSN 0032-6569.  
  8. Vyznamenání k 1. máji. Rudé právo. 29. duben 1972, s. 2. Dostupné online. ISSN 0032-6569.  
  9. Předány národní ceny ČSR. Rudé právo. 5. květen 1983, s. 2. Dostupné online. ISSN 0032-6569.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BLAHYNKA, Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20.století: slovníková příručka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. [Stať „Jan Kozák" je na str. 293–297; autor Štěpán Vlašín.]
  • HRZALOVÁ, Hana. Jan Kozák. Vydání první. Praha: Československý spisovatel, 1977. 163 s. cnb000119462.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]