Josef Fojtík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Fojtík
Narození 9. srpna 1890
Žďáry
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 5. května 1966 (ve věku 75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo odpočinku Hřbitov Šárka
Povolání pedagog a sochař
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Fojtík (9. srpna 1890 Žďáry[1] u Rakovníka5. května 1966 Praha) byl český sochař a výtvarný pedagog.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z hornické rodiny. Vyučil se kameníkem a zde se plně nadchl pro sochařství. Studoval na střední sochařsko-kamenické škole v Hořicích. V roce 1913 vstoupil na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde studoval v ateliéru profesora Bohumila Kafky. Na této škole potom zůstal jako Kafkův asistent a působil tam jako pedagog až do roku 1945. Byl členem Jednoty umělců výtvarných v Praze. Za své monumentální plastiky obdržel v roce 1925 Zlatou medaili na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži.

V obci Juliovka, která je částí Krompachu na Českolipsku, měl dům č. p. 21 a obci dlouhá léta pomáhal. Vytvořil a obci daroval v roce 1948 pomník T. G. Masaryka, řadu dalších děl pak v letech 19631966. Některá jsou zachována dodnes.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

výběr

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Petrovice u Rakovníka
  2. BENEŠ, Jaroslav. Zapomenutý pomník T. G. Masaryka v Krompachu. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2010, čís. 19, s. 201. ISSN 1211-9172. ISBN 978-80-86319-13-1. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Prokop TOMAN, Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců, Praha 1955
  • Nový slovník československých výtvarných umělců, I. díl (A-K), Praha 1993
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1998, díl II., (D-G), Centrum Chagall Ostrava 1993

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]