Ladislav Novák (sochař)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ladislav Novák
Narození17. března 1908
Kladno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. října 1994 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánísochař, vysokoškolský učitel, malíř, učitel, grafik, umělecký pedagog a středoškolský učitel
OceněníStátní cena Klementa Gottwalda sckg (1953)
zasloužilý umělec (1968)
Čestné občanství města Kladna (1988)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Sousoší Hornictví s Váňovým kamenem v parčíku u gymnázia na náměstí Edvarda Beneše. Tzv. Váňův kámen z roku 1854, připomínající první naražení uhlí na (tehdejším) území města Kladna Janem Váňou (1846) byl roku 1954 doplněn sousoším Hornictví od akademického sochaře Ladislava Nováka.

Ladislav Novák (17. března 1908 Kladno Motyčín[1]28. října 1994 Praha) byl český sochař, malíř, grafik a vysokoškolský pedagog, zasloužilý umělec. Autor mnoha soch ve veřejném prostoru, zejména v Kladně.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vyučený malíř pokojů, studoval na Ukrajinské akademii, do roku 1935 na Akademii výtvarných umění v Praze u Otakara Španiela. V letech 1964–1968 byl profesorem na Střední uměleckoprůmyslové škole (Škole uměleckých řemesel) v Brně. Dále byl nástupcem Karla Lidického na katedře sochařství a plastiky Pedagogické fakulty UK.[2]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • 1954: bronzové Sousoší Hornictví s Váňovým kamenem (z roku 1854) v parčíku u gymnázia na náměstí Edvarda Beneše
  • pískovcový pomník Obětem fašizmu před školou Na Amálce symbolizuje utrpení lidických žen a padlé bojovníky ilegálního hnutí na Kladensku, odhalený 22. září 1960, žena a umírající spoutaný muž v nadživotní velikosti, pískovcové sochy na žulovém podstavci obklopuje osm kamenů se jmény koncentračních táborů, s Jaroslavem Perglem.
  • pamětní deska spisovatelky Marie Majerové
  • pamětní deska Antonína Janouška
  • Kročehlavská sídliště zdobí řada domovních znamení
  • díla na přehradě Orlík
  • alegorická kompozice Vznik elektrické energie
  • Tavič ve vstupní hale plzeňského nádraží (sádra, úprava povrchu imituje patinovaný bronz, sokl z umělého kamene)[4]
  • kolem 1960: Tři grácie / Mládí, zdraví, krása (mramor) v poděbradském lázeňském parku před hotelem Zámeček
  • výzdoba průčelí podolské vodárny v Praze, kde dvě ženské postavy představují řeky Vltavu a Otavu
  • plastika Mateřství ve Skopji

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 2011: Sochy, obrazy a grafiky Ladislava Nováka, Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích, Kladno

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]