Gerberga Saská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Gerberga Saská
francouzská královna
Doba vlády 939–954
Manžel Giselbert Lotrinský
Ludvík IV. Francouzský
Narození 913
Nordhausen
Úmrtí 5. května 969
Laon
Potomci Gerberga Lotrinská
Lothar I. Francouzský
Matylda Francouzská
Karel Lotrinský
Dynastie Liudolfovci
Otec Jindřich I. Ptáčník
Matka Matylda z Ringelheimu

Gerberga Saská (9135. května 969) byla lotrinská vévodkyně a poté západofranská královna, manželka krále Ludvíka IV.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se pozdějšímu východofranskému králi Jindřichovi I. a jeho druhé ženě Matyldě z Ringelheimu. Pravděpodobně roku 928 či 929[1] byla Gerberga provdána za Giselberta Lotrinského, což zdá se společně s uznáním titulu vévody lotrinského zapřičinilo změnu jeho politické orientace.[2] Giselbert byl dlouhá léta věrný tchánově straně a až po jeho smrti, kdy na východofranský trůn nastoupil Ota I., který změnil dosavadní pojetí vlády a na rozdíl od svého otce začal prosazovat zvláštní postavení krále, se rozhodl pro další změnu. Přísahu věrnosti nabídl západofranskému králi Ludvíkovi, což v důsledku vedlo ke Giselbertově smrti na útěku z bitevní pláně. Lotrinský vévoda se neslavně utopil v Rýnu.[3] Vdova Gerberga po letech věnovala opatství v St. Rémy věnovala bohaté statky v oblasti Meersenu, aby získala pravidelné modlitby za spásu své duše i duše Giselbertovy.[3]

Král Ludvík byl v době Giselbertova náhlého skonu zřejmě již na cestě a na podzim 939 se urychleně oženil s ovdovělou Gerbergou,[pozn. 1] sestrou Oty I., což Otu zpočátku příliš nenadchlo. Na podzim byla Gerberga korunována v Laonu.[3] Dle svých současníků byla nová královna inteligentní a vzdělaná. Snažila se působit na vztahy mezi svým mužem a bratrem, což se jí i dařilo.[4] Mnich Adso věnoval Gerberze své dílo Libellus de Antichristo.[5] Roku 953 byla její snaha o smír mezi Ludvíkem a Hugem korunována úspěchem. Oba muži v Soissons zpečetili mír,[6] který vydržel do konce Ludvíkova života. Král při pronásledování vlka spadl z koně a při pádu si způsobil vnitřní zranění, jež 10. září 954 zapřičinila smrt.[7]

Jako regentka za nezletilého syna Lothara byla Gerberga donucena Hugem Velikým k předání vévodství burgundského a akvitánského. Korunovace mladého panovníka proběhla v listopadu 954 a Hugovi se nepodařilo vojensky získat Akvitánii a Burgundska si příliš neužil,[8] zemřel náhle v létě 956 zřejmě v důsledku morové nákazy. Gerberga poté vládla ve shodě se svou sestrou Hedvikou, vdovou po Hugovi a jejich bratr Bruno,[pozn. 2] kolínský arcibiskup, byl oběma rádcem. Rovnováha byla porušena roku 965, kdy zemřel Bruno stále se pokoušející o čestné vyrovnání mezi oběma syny svých sester[10] a poté roku 969, když Gerberga zemřela a Lothar se pokusil o získání Lotrinska.[11]

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Gerberga saská byla vdaná dvakrát. Poprvé si vzala Giselberta, vévodu lotrinského. Po jeho smrti v roce 939 se provdala za západofranského krále z rodu Karlovců Ludvíka IV.

1. manžel Giselbert Lotrinský

  • Jindřich (zemřel před 944)
  • Hadwiga (zemřela mladá)
  • Alberada, manželka Renaulda, remešského hraběte
  • Gerberga (zemřela po 978), manželka Alberta I., hraběte z Vermandois

2. manžel Ludvík IV. Francouzský

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Gerberga byla o sedm let starší než východofranský král, jenž se tímto sňatkem stal švagrem nejen císaře Oty, ale také Huga Velikého, jenž měl za manželku Hedviku.
  2. Bruno obdržel roku 954 Lotrinsko.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gerberga (Frankreich) na německé Wikipedii.

  1. www.genealogie-mittelalter.de
  2. VAN DER HORST, Han. Dějiny Nizozemska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-487-4. S. 44. Dále jen Dějiny Nizozemska. 
  3. a b c Francouzští králové, str. 51
  4. Francouzští králové, str. 53-54
  5. BROOKE, Christopher. Evropa středověku v letech 962-1154. Praha: Vyšehrad, 2006. ISBN 80-7021-831-2. S. 12. 
  6. Francouzští králové, str. 57
  7. Francouzští králové, str. 58
  8. Francouzští králové, str. 60
  9. Francouzští králové, str. 59
  10. Francouzští králové, str. 54
  11. DUBY, Georges. Dějiny Francie od počátků po současnost. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2003. ISBN 80-7184-514-0. S. 157. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KELLER, Hagen. Otoni. Jindřich I. Ptáčník, Ota I., II., III., Jindřich II. Praha: Vyšehrad, 2004. 119 s. ISBN 80-7021-733-2. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Francouzská (západofranská) královna
Předchůdce:
Ema Francouzská
939954
Gerberga Saská
Nástupce:
Emma Italská