Žamberk
| Žamberk | |
|---|---|
 Radnice v Žamberku | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Žamberk |
| Obec s rozšířenou působností | Žamberk (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′10″ s. š., 16°28′3″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 5 917 (2024)[1] |
| Rozloha | 16,91 km²[2] |
| Katastrální území | Žamberk |
| Nadmořská výška | 418 m n. m. |
| PSČ | 564 01 |
| Počet domů | 1 348 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 10 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Masarykovo náměstí 166 564 01 Žamberk podatelna@muzbk.cz |
| Starosta | Jiří Mencák |
| Oficiální web: www | |
  Žamberk | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 581259 |
| Kód části obce | 411515 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žamberk (německy Senftenberg) je město na východě Čech v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Leží v podhůří Orlických hor. Město je rozloženo v údolí řeky Divoké Orlice i na okolních svazích. Žije zde přibližně 5 900[1] obyvatel. V nejbližší aglomeraci, kterou město vytváří společně s přilehlými obcemi (Dlouhoňovice, Helvíkovice, Lukavice a Líšnice), však žije cca 9 300 obyvatel. Město je administrativním, obchodním, školským i přirozeným spádovým centrem žamberského mikroregionu, který čítá okolo 29 tisíc obyvatel. V období let 1850–1960 byl Žamberk okresním městem, po socialistické správní reformě statut okresního města převzalo nedaleké Ústí nad Orlicí (jádro žambereckého regionu) a Rychnov nad Kněžnou (západní část Žamberecka). Do roku 1989 byly městskými částmi přiléhající obce Dlouhoňovice a Helvíkovice, které se následně po revoluci osamostatnily.
V roce 1995 bylo historické jádro města prohlášeno městskou památkovou zónou. Město je také turistickým východiskem do jižní části Orlických hor i jejich podhůří. Západně od města se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště). Na východním okraji je sportovně rekreační areál Pod Černým lesem.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší doložená zmínka o Žamberku je na listině, kterou v roce 1332 zbraslavský opat prodával lanškrounskou rychtu jakémusi Tyczkovi (Tyčkovi) ze Žamberka.[4] Lanšperský hrad i celé lanškrounské panství byly tehdy v držení zbraslavského kláštera.
_Zamberg,_Kggraetzer_Kreises,_aufgenommen_1788_und_gezeichnet_1805_von_Joann_Venuto.jpg)
Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních Čechách založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady Lanšperk, Žampach, Litice, Potštejn a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Vamberk, Slatina nad Zdobnicí, Pěčín, Kunvald, Ústí nad Orlicí, Lanškroun, nebo Letohrad. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen německými kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada slovanská. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl rychtář. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg.[5] Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.
O rozdělení města Žamberk na litickou a žampašskou polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor August Sedláček, že je uložena ve vídeňském c. k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od Jana z Lichtenburka v roce 1356 přes Jiřího z Poděbrad (1450–1471) až po Mikuláše z Bubna (1575). Majiteli žampašské poloviny byli např. Čeněk Žampach z Potštejna (1367), Burian Trčka z Lípy (1513) a Mikuláš z Bubna.
V 16. a v 17. století sužovaly Žamberk a okolí požáry, ale také různé nemoci a v letech 1555, 1585, 1595 a 1633 morové epidemie.
Mikuláš z Bubna (1552–1608) roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil a rozhodl se pak pro stavbu zámku, který byl dokončen před rokem 1600. Žamberk se stal sídelním městem žamberského panství, které majitelé z rodu Bubnů vlastnili až do roku 1809. Město postupně získalo různá práva a privilegia: vedle práva mílového, várečného a trhového to bylo právo útrpné, právo odúmrti a právo obchodovat se solí. Neblahé bylo pro Žamberk období třicetileté války, kdy bylo požárem zničena téměř polovina domů a v roce 1643 vyhořel během nájezdů Švédů také žamberský zámek. O jeho obnovu a barokní přestavbu se zasloužil František Adam z Bubna a Litic (1644–1711). Nechal okolí zámku upravit na zahradu, od města byl zámek oddělen zdí.
Další členové rodu Bubnů již o zámek příliš nepečovali, takže v průběhu 18. století chátral. Zato byly v roce 1729 položeny základy k přestavbě kostela sv. Václava, která byla dokončena roku 1738.
V období slezských válek (1740–1742 a 1744–1745) byl Žamberk několikrát obsazen habsburskými i pruskými vojsky.
V roce 1809 koupil zadlužené žamberské panství od hraběnky Anny Karolíny z Bubna za 600 000 zlatých hrabě Weriand Alfred Windischgrätz (1790–1867), který nechal zámek upravit rokokově; park byl upraven v anglickém stylu. Už v roce 1815 ale získal panství John Parish (1774–1858), známý jako mecenáš vědy a umění. V roce 1844 si zřídil v Žamberku hvězdárnu, v níž od roku 1847 pracoval dánský hvězdář Theodor Brorsen. Johnův nástupce George Parish (1807–1881) hvězdárnu zrušil, v roce 1866 nechal upravit zámecké interiéry a také zmodernizovat hospodářské budovy, především pivovar. V roce 1869 také získal panství Brandýs a Žampach.
V 19. a 20. století vznikla v Žamberku řada průmyslových podniků, ale spíše malé nebo střední velikosti. K největším z nich patřila továrna na sukna Vonwiller a spol., dále textilní továrna Žid a spol. a velkostatek Parishů se zámeckým pivovarem.[6]
Hospodářství a průmysl
[editovat | editovat zdroj]Historie
[editovat | editovat zdroj]Textilní průmysl a pivovarnictví
Prvním průmyslovým podnikem v Žamberku byla továrna na sukna Vonwiller a spol., kterou postavil a v roce 1834 otevřel Mikuláš Vonwiller, na základě veřejné soutěže vypsané baronem Johnem Parishem.[7] Továrna byla dlouho jediným textilním podnikem ve městě, nepočítaje menší provozovny a domácí tkalce, kteří dodávali své zboží faktorům. Druhou textilní továrnu Jindřich Žid a spol., postavil a v roce 1908 otevřel hronovský obchodník s textilem, Jindřich Žid.
V roce 1866 byly přestavěny a zmodernizovány hospodářské budovy panského (zámeckého) pivovaru na prvním zámeckém nádvoří v centru města. Počátky pivovaru však sahají až do 17. století. V roce 1927 byla výroba piva v zámeckém pivovaru ukončena a nahrazena výrobou likérů, později, v 2. pol. 20. stol. se zde dokonce vyráběla vína (ČVZ). V současné době areál bývalého pivovaru a sladovny chátrá. Podařilo se obnovit výrobu piva v jiných prostorách, v Žamberku jsou provozovány dva minipivovary (Kanec a Jelen).
Současnost
[editovat | editovat zdroj]- Agro Žamberk
- Agrokonzulta Žamberk, Klostermanova 1258
- Bühler CZ
- MECAWEL spol. s r.o.
- ZEZ SILKO
- GAF s.r.o.
- Šmídl s.r.o.
- Minipivovar Kanec
- Minipivovar Jelen
- Dřevomateriál, s.r.o.
- RWA Czechia, s.r.o. (silo Žamberk)
- BSGuitars - zakázková výroba kytar
- Dibaq a.s.
.JPG)
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 3 353 | 3 664 | 3 678 | 3 425 | 3 641 | 3 702 | 4 323 | 4 170 | 4 417 | 4 605 | 5 366 | 5 864 | 6 153 | 6 092 | 5 788 |
| Počet domů | 475 | 524 | 490 | 503 | 530 | 570 | 717 | 805 | 747 | 807 | 938 | 1 138 | 1 160 | 1 285 | 1 348 |
Doprava
[editovat | editovat zdroj]- Železniční trať č. 021 Hradec Králové – Týniště nad Orlicí – Žamberk – Letohrad (nádraží Žamberk v katastru sousední obce Dlouhoňovice)
- Silnice I/11 Hradec Králové – Žamberk – Šumperk – Bruntál – Opava – Ostrava – Český Těšín – Mosty u Jablunkova
- silnice II/310 Olešnice v Orlických horách – Deštné v Orl. horách – Rokytnice v Orl. horách – Žamberk – Letohrad
- silnice II/312 Choceň – Žamberk – Králíky – Hanušovice
- veřejné vnitrostátní letiště Žamberk
Železniční stanice Žamberk na tratí Týniště nad Orlicí – Letohrad se nachází na jihozápadním okraji města zhruba dva kilometry od centra.[10] V GVD 2022/2023 zde mezi Týništěm a Letohradem bylo provozováno denně třináct párů osobních vlaků.
.jpg)
Přímo v centru města, necelých 500 metrů od Masarykova náměstí a přibližně 300 metrů od kostela sv. Václava, je autobusové nádraží. V areálu nádraží je celkem osm stanovišť linek č. 202, 241, 294, 700902, 700963, 700970, 700980, 700902 a 700982, zajišťujících spojení do různých destinací v okrese Ústí nad orlicí i mimo něj (např. do Rokytnice v Orlických horách, Jablonného nad Orlicí, Letohradu, Doudleb nad Orlicí, Bartošovic v Orlických horách, Lichkova a Králík, Rychnova nad Kněžnou atd.).[11] Staví zde také prázdninová linka č. 681947, která zajišťuje spojení cyklobusem v trase Litomyšl - Vysoké Mýto - Choceň - Neratov - Deštné v Orlických horách, Šerlich.[11]
Školství
[editovat | editovat zdroj]Mateřské školy
[editovat | editovat zdroj]- MŠ Sluníčko Žamberk
- MŠ Čtyřlístek Žamberk
- MŠ Erudio (web)
- Rodinné centrum a Dětská skupina Maceška
Základní školy
[editovat | editovat zdroj]- ZŠ Žamberk (web)
- ZŠ Žamberk (web)
- ZŠ Erudio Orlicko (web)
- Speciální střední škola a základní škola Žamberk (web)
- Základní umělecká škola Petra Ebena (web)
- Středisko volného času ANIMO, Žamberk
Střední školy
[editovat | editovat zdroj]- Gymnázium Žamberk (web)
- Speciální střední škola a základní škola Žamberk
- Střední škola gastronomická a technická Žamberk
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Muzea
[editovat | editovat zdroj]- Městské muzeum
- Památník Prokopa Diviše
- Muzeum starých strojů (web)
- Hasičské muzeum (SDH Žamberk)
- Památník odboje Žamberk
Divadlo
[editovat | editovat zdroj]Knihovna
[editovat | editovat zdroj]Církev
[editovat | editovat zdroj]Zdravotnictví
[editovat | editovat zdroj]- Podorlická poliklinika Žamberk
- Albertinum OLÚ Žamberk
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Albertova vila – v areálu léčebny Albertinum
- Dům čp. 580
- Budova okresního hejtmanství a okresního soudu – v současnosti ZŠ Žamberk
- Českobratrská barvírna a kovárna
- Gutova zahrada v Žamberku
- Divišovo divadlo
- Kaple svaté Anny – ulice U kapličky
- Kaple svaté Rozálie – na Rozálce/ Kapelském vrchu, dříve zvaném Wachtberg
- Karlovice (475 m) – kopec který využil Karel IV. při obléhání hradu Žampach
- Kašna se sousoším Kentaura a Nymfy od Františka Rouse – Masarykovo náměstí
- Kostel svatého Václava – ulice Kostelní
- Mariánský sloup – Masarykovo náměstí
- Městský hřbitov v Žamberku – ulice Československé armády
- Orlická kasárna
- Panský dům – Masarykovo náměstí
- Památná lípa u Žamberka
- Pamětní deska výsadkové operace Barium – v části Polsko na domě rodiny Žabkových
- Pomník Bedřicha Havleny – Vojáčkovy sady
- Pomník obětem I. světové války – Vojáčkovy sady
- Pomník obětem II. světové války – náměstí Generála Knopa
- Radnice se starou hasičskou zbrojnicí – Masarykovo náměstí
- Synagoga – dnes kostel Československé církve husitské.
- Špitál svaté Kateřiny – ulice Československé armády
- Trundorf – zaniklá osada
- Tyršova rozhledna na vrchu Rozálka (468 m)
- Vojáčkovy sady – parčík naproti budově bývalého okresního hejtmanství
- Zámek Žamberk
- Židovský hřbitov – ulice Československé armády
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Prokop Diviš (1698–1765) – český kněz, přírodovědec a konstruktér bleskosvodu
- Josef Jan Šarapatka (1731–1795) – hudební skladatel
- Karel František Rafael (1795–1864) – český kontrabasista a hudební skladatel působící v zahraničí
- Karel Brantl (1801–1871) – český stavitel, malíř a grafik
- Jan Ferdinand Mazura (1802–1873) – obchodník, hudebník 1843–1850 zastával úřad představeného města
- Theodor Brorsen (1819–1895) – dánský astronom a botanik
- Woldemar Richard Mazura (1838–1900) – obchodník, okresní starosta, amatérský fotograf
- Jan Janouš (1824–1888) – rakouský politik české národnosti, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Litomyšle
- Eduard Albert (1841–1900) – univerzitní profesor a chirurg na klinice ve Vídni, spisovatel, historik, autor „Pamětí žamberských“
- Karel Chotovský (1842–1897) – děkan, spoluautor „Pamětí žamberských“
- Václav F. Kumpošt (1843–1874) – zakladatel časopisu Vesmír
- Josef Reinsberg (1844–1930) – český lékař, profesor soudního lékařství, panský lékař a ordinář v Kateřinské nemocnici v Žamberku
- August Seydler (1849–1891) – fyzik, filozof, matematik a univerzitní profesor
- František Albert (1856–1923) – lékař a spisovatel
- Tereza Svatová (1858–1940) – spisovatelka
- Jan Vilímek (1860–1938) – malíř, autor portrétů celebrit z poslední čtvrtiny 19. století
- Kateřina Thomová (1861–1952) – význačná představitelka žambereckého ochotnického divadla a zakladatelka žambereckého muzea
- Lubor Niederle (1865–19344) – antropolog
- Jan Hejčl (1868–1935) – ř. k kněz, ThDr., profesor na teolog. f. v Olomouci, 5x děkan teologické fakulty v Olomouci, spisovatel, významný překladatel Starého a Nového zákona
- František Rous (1872–1936) – akademický sochař
- Josef Rous (1874–1942) – řezbář, autor oltářů, rámů, lustrů a náročného mobiliáře
- Jaroslav Charfreitág (1877–1937) – restauratér, fotograf, vynálezce a cestovatel
- Karel Šviha (1877 – 1937) – český právník, soudce okresního soudu v Žamberku a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady. Z politiky odešel v roce 1914 po skandálu spolupráce s rakouskou policií (Švihova aféra)
- Josef Ježek (1884–1969 Praha) – český generálmajor četnictva a politik, ministr vnitra v protektorátní vládě Aloise Eliáše
- Bedřich Havlena (1888–1918) – italský legionář popravený za 1. světové války v rakouském zajetí
- Božena Kuklová-Štúrová (1893–1977) – česká lékařka působící na Slovensku
- Jindřich Merganc (1889–1974) – architekt
- Miroslav Hajn (1894–1963) – letecký konstruktér a profesor Katedry přesné mechaniky na ČVUT v Praze
- Čeněk Doleček (1898–1944) – odbojář z období druhé světové války a oběť nacismu.
- František Šašek (1903–1995) – pedagog, hudebník, divadelní ochotník, sběratel lidových písní, malíř a karikaturista
- Josef Knop (1909–1966) – příslušník Československé armády v zahraničí, generál in memoriam
- Oldřich Marek (1911–1986) – pedagog, československý entomolog
- Jiří Faltus (1911–1993) – umělecký knihař, čestný občan města „in memoriam“
- Pavel Kohn-Kubín (1913–1944) – příslušník 311. československé bombardovací perutě RAF
- Jan Černý (1914–1939) – český student a studentský funkcionář popravený nacisty 17. listopadu 1939
- Bohuslav Ungrád (1918–1997) – český a československý politik KSČ, poslanec České národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění
- Jan Hus Tichý (1921–2000) – český dirigent, hudební skladatel a překladatel libret
- Eduard Landa (1926–2006) – malíř
- Petr Eben (1929–2007) – český skladatel soudobé vážné hudby
- Jiří Šašek (1930–1996) – český herec
- Josef Jindra (1936–2016) – mistr sportu v letecké akrobacii
- Jiří Fogl (1940–2022) – umělecký knihař, čestný občan města
- Milan Maryška (1943–2002) – filmový dokumentarista, režisér a fotograf
- Tereza Hlavsová (1986–2006) – biatlonistka, mistryně světa juniorek
Čestná občanství
[editovat | editovat zdroj]- Josef Reinsberg (1844–1930)
- Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937)
- Karel Vojáček (politik) (1855–1935)
- František Šašek (1903–1995)
- Jiří Faltus (1911–1993)
- Petr Eben (1929–2007)
- Jiří Fogl (1940–2022)
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Fresagrandinaria, Itálie
Miharu, Japonsko
Nowa Sól, Polsko
Püttlingen, Německo
Rice Lake, Spojené státy americké
Saint-Michel-sur-Orge, Francie- Senftenberg, Německo
Senftenberg, Rakousko
Veszprém, Maďarsko
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Žamberk v roce 1712 -
Kostel Svatého Václava v Žamberku -
Mariánský sloup na náměstí v Žamberku -
-
Náměstí s mariánským sloupem a radnicí, pohlednice kolem r. 1900 -
Divišovo divadlo -
Budova bývalého Okresního soudu, dnes Základní škola 28. října 581 -
Tyršova rozhledna na vrchu Rozálka -
-
-
Pamětní deska na domku Františka Rouse -
Betonová lávka u Sokolovny
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ ALBERT, Eduard; CHOTOVSKÝ, Karel. Paměti žamberské. 1. vyd. Vídeň: nákladem vlastním, 1889. S. 420. [dále jen Albert].
- ↑ Albert, str. 13
- ↑ Město Žamberk - Historie města. www.zamberk.cz [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-14.
- ↑ SOA Zámrsk archiv http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/rodinny-archiv-parishu-zamberk-1770-1948-1960/ Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.. inv. č.168, obsah Nabídky na založení továrny v Žamberku, něm. a franc., datace 1837, evidenční jednotka karton 19 (dopisy zájemců z Rakouska i ze zahraničí; přiložena novinová anonce Johna Parishe (1774-1858), nabízející 100 000 zl. podpory projektu za založení továrny na panství Žamberk)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Žamberk. Vlaková stanice. [online]. mapy.cz [cit. 2023-08-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Žamberk aut. nádr. [online]. mapy.cz [cit. 2023-08-22]. Dostupné online.
- ↑ Děkanství Žamberk [online]. [cit. 2018-11-24]. Dostupné online.
- ↑ Církev československá husitská [online]. [cit. 2018-11-25]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.
- Paměti žamberské. Příprava vydání Eduard Albert, Karel Chotovský. Ve Vídni: vlastním nákladem, [1889]. 7, 420 s. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Žamberk na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Žamberk ve Wikislovníku- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žamberk na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Žamberk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Žamberk v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
