Minipivovar Žamberk
| Minipivovar Žamberk | |
|---|---|
| Stát | |
| Místo | Žamberk |
| Založen | 1995 |
| Majitel | Intero s.r.o. nájemce: Jiří Chmelan |
| Roční produkce | 560 hl (2005) |
| Názvy značek | Žamberecký Kanec 10 % Žamberecký Kanec 12 % Žamberecký Kanec 13 % Žamberecký Kanec 14 % pšeničné pivo |
| Adresa | Československé armády 1400 Žamberk 564 01 |
| Kontakt | Telefon: 777 669 908 |
| Oficiální web | http://www.pivovarzamberk.cz/ |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Minipivovar Žamberk je žamberský minipivovar společnosti INTERO Žamberk, s.r.o. Tento minipivovar má roční výstav až 560 hl.[zdroj?]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Minipivovar Žamberk byl založen roku 1995 Milošem Chmelanem. Jeho společnost kompletovala minipivovary po celé Evropě i v Čechách a žamberský je v pořadí patnáctý. Značka piva Žamberecký Kanec má podobu se znakem města a vyrábí se od roku 1997. Od roku 2000 do roku 2013 byl nájemcem pivovaru Zdeněk Kalous. Prvním pivem vařeným při příležitosti svátku Cyrila a Metoděje byla tmavá čtrnáctka.[1]
Produkty pivovaru
[editovat | editovat zdroj]Současně s prohlídkou pivovaru mohou návštěvníci posedět v pivnici, která je součástí pivovaru a ochutnat pivo vyrobené pouze ze sladu, chmele a žamberské vody. Pivo s názvem „Žamberecký kanec“ je nefiltrované, nepasterizované s nepatrnými zbytky kvasnic, které jsou přítomné pouze ve formě gravitačně neodloučeného zbytku po kvašení. Občas se vyrabí také kvasnicové pivo s dodatečným přidáním podílu rozkvašené mladiny do hotového piva v průběhu stáčení.[2][ve zdroji nenalezeno]
Stálá nabídka piv
[editovat | editovat zdroj]Čepují se celoročně 4 druhy piva.[zdroj?]
spodně kvašená piva
- 10° výčepní světlé
- 12° ležák (jantarový , ale, z nakouřeného sladu „Uzený kanec“)
- 13° speciální světlé pivo
- STAUT silné, hluboce prokvašené černé pivo hořké chuti
svrchně kvašená piva
[editovat | editovat zdroj]- 9° výčepní světlé, vyrobeno z pšeničného sladu tzv. „weissbier“
- 12° ležák (z nakouřeného sladu "Nakouřený kanec")
- 14° speciální tmavé pivo
V minulosti či příležitostně vařená piva
[editovat | editovat zdroj]Ochucené ležáky:
- višňový
- konopný
- banánový
- borůvkový
V minulosti míchané lihoviny
[editovat | editovat zdroj]- Chmelové lihoviny – 38% PIVKA a PIVODEČKA
- Chmelové likéry – 18% LUPULKA, 13,5 % ROZÁRČIN SEN
- Chmelový list – (větévka) v lahvi s likérem či s lihovinou
- Chrum – 37,5% lahodný tuzemák s přídavkem chmelu
- Pohled přes ulici Československé armády
- Pohled ze dvora, kde je též vchod do prodejny
- Pivnice s výčepem slouží zároveň jako varna
Historie pivovarnictví v Žamberku
[editovat | editovat zdroj]Historie pivovarnictví v Žamberku se datuje do roku 1508, kdy Jan Žampach udělil žamberským právo, aby vody z kašny a z trub na vaření piva mohli užívati a za to z várky dvě kopy platili.[3] Nejstarší zpráva o městském pivovaru je z roku 1621, kdy je uveden zápis v gruntovní knize o prodeji gruntu na „spilkách“, kde dnes[kdy?] stojí hostinec zvaný „Na kopečku“.[4]
Počátky panského pivovaru v Žamberku jsou spjaty s tzv. Karlovským domem, obytným kamenným domem, který si nechal postavit po roce 1568 Karel Žampach, nový majitel žampašské poloviny Žamberka. V tomto Karlovském domě byl po roce 1681 zřízen první žamberský panský pivovar. Před pivovarem stála kašna, do níž byla vedena voda z panské vodárny.[zdroj?]

Panská vodárna, byla umístěna na vyvýšeném místě v jedné z věží původního jižního opevnění zámeckého sídla Mikuláše z Bubna. Část této stavby čtvercového půdorysu, pokryté vysokou jehlancovou střechou je ještě nyní vidět v parku jižně od zámku. O náhon k vodárně a o trkač, který dopravoval vodu do vodárny se musel starat mlynář prastarého zámeckého mlýna. Pod zámkem byly chmelnice na kterých se chmel pěstoval až do poloviny 19. století.[5] Pivo se vařilo na 30 sudů a 1 vědro (sud piva = 4 vědra = 226,4 litru)-(68 hl). V pravé části hospodářských budov bylo uloženo obilí, zejména pšenice a ječmen, které bylo užíváno pro potřeby pivovaru. Za semletí sladu na pivo dostal mlynář za každou várku půl vědra piva (tj. 20 mázů).[6] Na počátku 19. století byl zámecký pivovar nezbytným a dobře fungujícím vrchnostenským podnikem. Pod varnou piva byl v hloubce 20 m rozsáhlý labyrint sklepů rozdělených podle použití na sklepy pro uchování ledu (lednic), spilkové sklepy, kde pivo ve velkých kádích kvasilo, a ležácké sklepy, kde po prokvašení se pivo zachladilo a po odčerpání sedlých kvasnic se sudovalo. Sklepy pro ukládání menších sudů a později lahví piva bývaly nejen v blízkosti pivovaru, ale také pod zámeckou budovou.[7]

V roce 1858 zdědil žamberský velkostatek i se zámkem a dvory baron Jiří Parish. Za něho byly v roce 1866 nově upraveny interiéry zámecké budovy a současně byly přestavěny a zmodernizovány hospodářské budovy na prvním nádvoří, zvláště pivovar. Pivem z panského pivovaru byli odměňováni např. hudebníci zámeckého orchestru za hudební produkce. Panský pivovar byl později pronajat Gottliebu Grünwaldovi. Také za jeho správy pivovar prosperoval a pivo bylo nepostradatelným nápojem pro nejrůznější příležitosti. V roce 1927 končí výroba piva v zámeckém pivovaru a o pět let později byl pivovar Charlesem Parishem pronajat jako sklad Pardubickému pivovaru. Ve 40. letech byly prostory znovu pronajaty, a to firmě pana Lehrause, který se specializoval na výrobu likérů. V květnu roku 1948 byl majetek Charlese Parishe znárodněn a zabaven Československým státem. Od 30. září 1949 byla využívána budova pivovaru dále jako sklad piva Královéhradeckého pivovaru a budova bývalé sladovny byla předána k užívání Českomoravským vinařským závodům. V roce 1950 byla vytvořena expozice městského muzea v zámku a část fondu byla deponována do prostor špýcharu bývalého pivovaru.[zdroj?]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archivováno 5. 2. 2021 na Wayback Machine. Pivovar a likérka Žamberk
- ↑ [§ 11 a) oddílu 3 vyhlášky č. 335/1997 Sb.)]
- ↑ ALBERT, Eduard; CHOTOVSKÝ, Karel. Paměti žamberské. Brno: Garn, 2012. 420 s. S. 8.
- ↑ ALBERT, Eduard; CHOTOVSKÝ, Karel. [s.l.]: [s.n.] S. 102.
- ↑ [Obrazy z panství Žamberk, soubor litografií Martina Tejčka vydané Městským muzeem v Žamberku.]
- ↑ ALBERT, Eduard; CHOTOVSKÝ, Karel. Paměti žamberské IV. Vídeň: Eduard Albert, 1889. 226-329 s. S. 309.
- ↑ Archivováno 5. 7. 2020 na Wayback Machine. Svátky dřeva - Zámecký pivovar v Žamberku
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Obrazy z panství Žamberk, soubor litografií Martina Tejčka vydané Městským muzeem v Žamberku. Archivováno 5. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Paměti Žamberské, sešit IV, Dr.Eduard Albert a P. Karel Chotovský str.308.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Stránky pivovaru restaurace a kavárny Žamberecký Kanec
- Stránky druhého žamberského minipivovaru Letohradský Jelen Archivováno 28. 1. 2022 na Wayback Machine.
- pivovary.info: Minipivovar Žamberk Archivováno 28. 11. 2010 na Wayback Machine. – záznam v databázi pivovarů
- Almanach k 50. výročí SŠ OŘS v Žamberku - Historie budovy zámku v Žamberku Archivováno 2. 5. 2014 na Wayback Machine.