Minipivovar Žamberk
| Minipivovar Žamberk | |
|---|---|
| Stát |  Česko |
| Místo | Žamberk |
| Založen | 1995 |
| Majitel pivovaru | Intero s.r.o. nájemce: Jiří Chmelan |
| Roční produkce | 560 hl (2005) |
| Názvy značek | Žamberecký Kanec 10 % Žamberecký Kanec 12 % Žamberecký Kanec 13 % Žamberecký Kanec 14 % pšeničné pivo |
| Adresa | Československé armády 1400 Žamberk 564 01 |
| Kontakt | Telefon: 777 669 908 |
| Oficiální web | http://www.pivovarzamberk.cz/ |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Minipivovar Žamberk je žamberský minipivovar společnosti Intero s.r.o. pronajímaný Jiřímu Chmelanovi. Tento minipivovar má roční výstav až 560 hl.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Minipivovar Žamberk byl založen roku 1995 Milošem Chmelanem. Jeho společnost kompletovala minipivovary po celé Evropě i v Čechách a žamberský je v pořadí patnáctý. Značka piva Žamberecký Kanec má podobu se znakem města a vyrábí se od roku 1997. Od roku 2000 je nájemcem pivovaru Ing. Zdeněk Kalous. Prvním pivem vařeným při příležitosti svátku Cyrila a Metoděje byla tmavá čtrnáctka.[1]
Ing. Zdeněk Kalous ukončil nájem k 30. 9. 2013. Pivovar má nyní na starost Jiří Chmelan.
Produkty pivovaru[editovat | editovat zdroj]
Současně s prohlídkou pivovaru mohou návštěvníci posedět v pivnici, která je součástí pivovaru a ochutnat pivo vyrobené pouze ze sladu, chmele a žamberské vody. Pivo s názvem „Žamberecký kanec“ je nefiltrované, nepasterizované s nepatrnými zbytky kvasnic, které jsou přítomné pouze ve formě gravitačně neodloučeného zbytku po kvašení. Občas se tu setkáme s kvasnicovým pivem, které se vyrábí dodatečným přidáním podílu rozkvašené mladiny do hotového piva v průběhu stáčení.[2]
Stálá nabídka piv[editovat | editovat zdroj]
Čepují se celoročně 4 druhy piva.
spodně kvašená piva
- 10° výčepní světlé
- 12° ležák (jantarový , "ale", z nakouřeného sladu "Uzený kanec")
- 13° speciální světlé pivo
- STAUT silné, hluboce prokvašené černé pivo hořké chuti
svrchně kvašená piva[editovat | editovat zdroj]
- 9° výčepní světlé, vyrobeno z pšeničného sladu tzv. "weissbier"
- 12° ležák (z nakouřeného sladu "Nakouřený kanec")
- 14° speciální tmavé pivo
V minulosti či příležitostně vařená piva[editovat | editovat zdroj]
Ochucené ležáky:
- višňový
- konopný
- banánový
- borůvkový
V minulosti míchané lihoviny[editovat | editovat zdroj]
- Chmelové lihoviny - 38% PIVKA a PIVODEČKA
- Chmelové likéry - 18% LUPULKA, 13,5 % ROZÁRČIN SEN
- Chmelový list - (větévka) v lahvi s likérem či s lihovinou
- Chrum - 37,5% lahodný tuzemák s přídavkem chmelu
-
Pohled přes ulici Československé armády -
Pohled ze dvora, kde je též vchod do prodejny -
Pivnice s výčepem slouží zároveň jako varna
Historie pivovarnictví v Žamberku[editovat | editovat zdroj]
Historie pivovarnictví v Žamberku se datuje do roku 1508, kdy Jan Žampach udělil žamberským právo, aby vody z kašny a z trub na vaření piva mohli užívati a za to z várky dvě kopy platili.[3] Nejstarší zpráva o městském pivovaru je z roku 1621 kdy je uveden zápis v gruntovní knize o prodeji gruntu na "spilkách" tam kde dnes stojí hostinec zvaný "Na kopečku".[4]
Počátky panského pivovaru v Žamberku jsou spjaty s tzv. Karlovským domem, obytným kamenným domem, který si nechal postavit po roce 1568 Karel Žampach, nový majitel žampašské poloviny Žamberka. V tomto Karlovském domě byl po roce 1681 zřízen první žamberský panský pivovar. Před pivovarem stála kašna, do níž byla vedena voda z panské vodárny.
Panská vodárna, byla umístěna na vyvýšeném místě v jedné z věží původního jižního opevnění zámeckého sídla Mikuláše z Bubna. Část této stavby čtvercového půdorysu, pokryté vysokou jehlancovou střechou je ještě nyní vidět v parku jižně od zámku. O náhon k vodárně a o trkač, který dopravoval vodu do vodárny se musel starat mlynář prastarého zámeckého mlýna. Pod zámkem byly chmelnice na kterých se chmel pěstoval až do poloviny 19. století.[5] Pivo se vařilo na 30 sudů a 1 vědro (sud piva = 4 vědra = 226,4 litru)-(68 hl). V pravé části hospodářských budov bylo uloženo obilí, zejména pšenice a ječmen, které bylo užíváno pro potřeby pivovaru. Za semletí sladu na pivo dostal mlynář za každou várku půl vědra piva (tj. 20 mázů).[6] Na počátku 19. století byl zámecký pivovar nezbytným a dobře fungujícím vrchnostenským podnikem. Pod varnou piva byl v hloubce 20 m rozsáhlý labyrint sklepů rozdělených podle použití na sklepy pro uchování ledu (lednic), spilkové sklepy, kde pivo ve velkých kádích kvasilo, a ležácké sklepy, kde po prokvašení se pivo zachladilo a po odčerpání sedlých kvasnic se sudovalo. Sklepy pro ukládání menších sudů a později lahví piva bývaly nejen v blízkosti pivovaru, ale také pod zámeckou budovou.[7]
V roce 1858 zdědil žamberský velkostatek i se zámkem a dvory baron Jiří Parish. Za něho byly v roce 1866 nově upraveny interiéry zámecké budovy a současně byly přestavěny a zmodernizovány hospodářské budovy na prvním nádvoří, zvláště pivovar. Pivem z panského pivovaru byli odměňováni např. hudebníci zámeckého orchestru za hudební produkce. Panský pivovar byl později pronajat Gottliebu Grünwaldovi. Také za jeho správy pivovar prosperoval a pivo bylo nepostradatelným nápojem pro nejrůznější příležitosti. V roce 1927 končí výroba piva v zámeckém pivovaru a o pět let později byl pivovar Charlesem Parishem pronajat jako sklad Pardubickému pivovaru. Ve 40. letech byly prostory znovu pronajaty, a to firmě pana Lehrause, který se specializoval na výrobu likérů. V květnu roku 1948 byl majetek Charlese Parishe znárodněn a zabaven Československým státem. Od 30. září 1949 byla využívána budova pivovaru dále jako sklad piva Královéhradeckého pivovaru a budova bývalé sladovny byla předána k užívání Českomoravským vinařským závodům. V roce 1950 byla vytvořena expozice městského muzea v zámku a část fondu byla deponována do prostor špýcharu bývalého pivovaru.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ [1] Archivováno 5. 2. 2021 na Wayback Machine. Pivovar a likérka Žamberk
- ↑ [§ 11 a) oddílu 3 vyhlášky č. 335/1997 Sb.)]
- ↑ ALBERT, Eduard; CHOTOVSKÝ, Karel. Paměti žamberské. Brno: Garn, 2012. 420 s. S. 8.
- ↑ ALBERT, Eduard; CHOTOVSKÝ, Karel. [s.l.]: [s.n.] S. 102.
- ↑ [Obrazy z panství Žamberk, soubor litografií Martina Tejčka vydané Městským muzeem v Žamberku.]
- ↑ ALBERT, Eduard; CHOTOVSKÝ, Karel. Paměti žamberské IV. Vídeň: Eduard Albert, 1889. 226-329 s. S. 309.
- ↑ [2] Archivováno 5. 7. 2020 na Wayback Machine. Svátky dřeva - Zámecký pivovar v Žamberku
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Obrazy z panství Žamberk, soubor litografií Martina Tejčka vydané Městským muzeem v Žamberku.[3] Archivováno 5. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Paměti Žamberské, sešit IV, Dr.Eduard Albert a P. Karel Chotovský str.308.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Stránky pivovaru restaurace a kavárny Žamberecký Kanec
- Stránky druhého žamberského minipivovaru Letohradský Jelen
- pivovary.info: Minipivovar Žamberk Archivováno 28. 11. 2010 na Wayback Machine. – záznam v databázi pivovarů
- Almanach k 50. výročí SŠ OŘS v Žamberku - Historie budovy zámku v Žamberku Archivováno 2. 5. 2014 na Wayback Machine.