Horní Počernice
Šablona:Infobox jednoduchá městská část Prahy
Horní Počernice (německy Ober Potschernitz) jsou pražská městská čtvrť a katastrální území totožné s územím městské části Praha 20. Leží v městském obvodu Praha 9, na východním okraji Prahy při silnici na Poděbrady. Do 31. prosince 2001 se městská část nazývala Praha-Horní Počernice. V letech 1969–1974 byly Horní Počernice městem. Rozlohou téměř 17 km² jsou největší pražskou čtvrtí.
Městská část Praha 20 vykonává rozšířenou přenesenou působnost pouze pro své vlastní území.
Historický přehled
První důkaz o osídlení území, na kterém se rozkládají dnešní Horní Počernice, pochází z období kolem roku 4500 př. n. l. Osidlování probíhalo pravděpodobně ve dvou na sobě nezávislých proudech a časových vlnách. První proti proudu Vltavy podél Rokytky a Svépravického potoka. Druhá proti proudu řeky Labe a zde přes hřeben u Nehvizd do údolí Svépravického potoka. V tomto období se v oblasti Chval nacházejí různé exempláře pazourků.
Roku 1928 (či 1933[1]) byly k Horním Počernicím připojeny Čertousy.[2] Na základě návrhu z roku 1941 a souhlasu obcí ze 13. září 1941 nařídil okresní úřad Praha-venkov k 1. únoru 1943 připojení obcí Chvaly a Svépravice (s Xaverovem) ke stávající obci Horní Počernice.[3] Roku 1947 proběhla volba představitelů nové, sloučené obce. Kromě zmíněných obcí leží na území Horních Počernic též území bývalé vsi Babice, která zanikla během třicetileté války.
Rozhodnutím středočeského krajského národního výboru ze 27. prosince 1968 byla obec Horní Počernice povýšena od 1. ledna 1969 na město, kterému byl udělen i znak, platný do současnosti.
Roku 1974 byly Horní Počernice připojeny k Praze a začleněny do městského obvodu Praha 9, zůstal jim však vlastní místní národní výbor. Roku 1990 bylo území působnosti MNV Horní Počernice transformováno v městskou část Praha-Horní Počernice.
Od 1. ledna 2002 se městská část nazývá Praha 20. Vykonává na svém území rozšířenou působnost státní správy.
Členění
Slučování obcí Horní Počernice, Chvaly, Svépravice a osad Čertousy a Xaverov proběhlo natolik důkladně, že jejich někdejší hranice nelze vyčíst ani z katastrálních hranic (Horní Počernice tvoří dnes jediné katastrální území), ani z popisných čísel (i ta byla sloučena do jedné řady). Horní Počernice se statisticky člení do 18 základních sídelních jednotek; z jejich vymezení lze zhruba odvodit hranici mezi Chvaly a Horními Počernicemi (v linii Jívanské ulice se zakřivením k Libáňské ulici) či vymezení Xaverova, avšak Svépravice patří z větší části do ZSJ Chvaly a Čertousy do ZSJ Horní Počernice a Cirkusová.
Základní sídelní jednotky Horních Počernic:[4][5]
- Horní Počernice (historické jádro Horních Počernic a Čertous a oblast zástavby jižně od trati 231 a východně od Jívanské ulice)
- Ve žlíbku (sídliště kolem ulice Ve Žlíbku a oblast jižně – ul. Markupova, Dandova, V Slavětíně)
- Cirkusová (severní část Čertous a průmyslová zóna severně od trati 231 u Čertous)
- K Vinoři (severně od ZSJ Cirkusová)
- Horní Počernice-sever (průmyslová zóna severně od trati 231 vymezená ulicemi Bystrá, F. V. Veselého a Ve Žlíbku, plus oblast nádraží a chvalského hřbitova)
- Komerční zóna Horní Počernice-sever (průmyslová zóna severně od ZSJ Horní Počernice-sever, vymezená ulicemi F. V. Veselého, Bystrá, Novopacká, Ve Žlíbku, dříve část ZSJ K Vinoři)
- Horní Počernice-za Novopackou (dřívější ZSJ Satalice-východ C, severně od ZSJ Komerční zóna Horní Počernice-sever)
- Chvaly (Chvaly až k Jívanské ulici a většina Svépravic)
- Za poděbradskou silnicí (průmyslová zóna severně od Chval a trati 231, vymezená ulicemi Novopacká a Bystrá)
- Horní Počernice-západ (bývalá ZSJ Satalice-východ B, neosídlená oblast severně od trati 231 mezi tratí 070 a silnicí I/10)
- U Černého Mostu-východ (dřívější ZSJ Rajská zahrada A severně od Chlumecké a Náchodské poblíž stanice metra Černý Most, oblast obchodů Makro, Hornbach, Sconto a pás včetně Chvalského lomu až ke Stoliňské ulici)
- U starých rybníků (oblast jižně od Chval a západně od Svépravic)
- U starých rybníků-jih (dřívější ZSJ U hvozdu, část Svépravic jižně od dálnice D11)
- U starých rybníků-západ (dřívější ZSJ Za hřbitovem B; výběžek západně od Pražského okruhu)
- Xaverov
- Xaverov-východ (průmyslový areál)
- Nad křížky (oblast západně od Horních Počernic a Xaverova až k hranici Klánovic a hranici Prahy)
- Nad křížky-jih (dřívější ZSJ U křížku B v Klánovickém lese)
Statistika
Vývoj počtu obyvatel jednotlivých obcí
| Obec | 1843 | 1857 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1940 | 1941 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Chvaly | 491 | 551 | 620 | 630 | 697 | 706 | 789 | 988 | 1772 | 1850 | 2059 |
| Horní Počernice a Čertousy | 735 | 864 | 940 | 1055 | 1090 | 1145 | 1177 | 1533 | 3370 | 4380 | 4156 |
| Svépravice a Xaverov | 143 | 126 | 150 | 183 | 151 | 194 | 212 | 225 | 1182 | 2320 | 2507 |
| Celkem | 1369 | 1541 | 1710 | 1868 | 1938 | 2045 | 2178 | 2746 | 6324 | 8550 | 8722 |
Počet obyvatel k uvedenémi roku.
Počet obyvatel v roce 1940 v sobě zahrnuje i obyvatele vyhnané z pohraničí po Mnichovské dohodě
Vývoj počtu obyvatel po sloučení obcí
| Rok | 1945 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 |
|---|---|---|---|---|---|
| počet obyvatel | 7696 | 7742 | 8332 | 8994 | 10778 |
Významná historická výročí
- 4500 př. n. l. – První osídlení
- 1088 – První písemná zpráva o Chvalech
- 1357 – První písemná zpráva o Čertousích a Horních Počernicích
- 1420 – První písemná zpráva o Svépravicích
- 1428 – První písemná zmínka o gotické tvrzi Chvaly
- 1639 – Třicetiletá válka
- 1652 – Sjednocení obcí - jezuité
- 1660 – Výstavba kaple
- 1734 – Přestavba původní Chvalské tvrze
- 1750 – Kaplička ve Svépravicích
- 1770 – Vybudování kapličky na Křovinově náměstí
- 1774 – Zřízena škola v Horních Počernicích
- 1777 – Postaven hřbitov
- 1779 – První písemný záznam o Xaverově
- 1787 – Zřízena škola ve Chvalech
- 1790 – Vybudování císařské silnice
- 1793–1794 – Přestavba kostela na současnou podobu
- 1874 – Provoz na první železniční koleji Praha - Lysá nad Labem
- 1875 – Výstavba věže pro zvony u kostela ve Chvalech
- 1878 – Založen hasičský sbor Chvaly
- 1888 – Založen hasičský sbor Horní Počernice
- 1895 – Založení hasičského sboru Svépravice
- 1905 – Založení jednoty sokolské
- 1908 – Založen spořitelní a záložní spolek Raiffeisenka pro Chvaly a Svépravice
- 1908 – Zřízen sirotčinec ev. jednoty Žižkov v bývalém mlýně na Chvalech
- 1912 – Založení Kroužku mládenců
- 1919 – Založení hudebního kroužku Lyra
- 1920 – Založení sportovního klubu SC Xaverov Horní Počernice, kopaná
- 1923 – První rozsvícená elektrická světla v Horních Počernicích
- 1924 – Budování kanalizace u hlavní komunikace (dnešní Náchodská)
- 1924 – Ordinace prvního místního lékaře
- 1924 – První rozsvícená světla ve Svépravicích
- 1925 – První rozsvícená světla ve Chvalech
- 1925 – Zprovoznění druhé koleje Severozápadní dráhy
- 1928 – Čertousy se staly součástí Horních Počernic
- 1930 – Přeměna Kroužku mládenců na Besedu J.K.Tyl
- 1934 – Zřízena samostatná škola ve Svépravicích
- 1936 – Obec Horní Počernice povýšena na městys
- 1943 – Sloučení obcí Chvaly, Svépravice, Čertousy, Xaverov a Horní Počernice v jednu obec - Horní Počernice
- 1947 – Spojení stvrzeno svobodnou volbou zvolených představitelů obcí
- 1954 – Zprovoznění koupaliště budovaného od roku 1951
- 1969 – Horní Počernice se staly městem
- 1974 – Připojení Horních Počernic ku Praze
- 1990 – Kooptování p. Ivana Lišky na předsedu MNV
- 1991 – Zahájení rozsáhlé výstavby vodovodu, plynovodu a kanalizací
- 1993 – Zřízení gymnázia
- 1996 – Zahájení obnovy Chvalského zámku
- 1998 – Zahájení výstavby čistírny odpadních vod a kanalizací
- 1999 – Nová cyklistická stezka Horní Počernice - Klánovice
- 2000 – Zahájení přestavby fotbalového stadionu
- 2001 – Rekonstrukce divadla v přírodě
- 2001 – Výstavba nové školy ve Chvalech
- 2001 – Zřízení správního obvodu hlavního města
- 2001 – Otevřena nová budova úřadu
- 2002 – Zahájení výstavby komerční zóny
- 2003 – Zahájení přestavby kina na divadlo Pohoda
- 2008 – Dokončena rekonstrukce Chvalského zámku[6]
Dochované památky
- Chvalský zámek
- kostel sv. Ludmily
- barokní kaplička
- zámecká budova
- kaplička zasvěcená sv. Antonínovi
- školní budova v Bartlově ulici
- Xaverovský zámeček
- vodárenská věž Káranského vodovodu
- památníky vybudované k uctění památky obětí první světové války a druhé světové války[7]
Znak městské části
Znak symbolicky vyjadřuje významný chov koní v Xaverově a zemědělské zaměření původních tří obcí. Na červenostříbrném pošikem děleném štítu se nachází vzepjatý černý kůň se zlatou uzdou a zlatými kopyty. Kůň skáče doprava (z pohledu štítonoše). V dolní části štítu se nachází svisle postavené tři zlaté obilné klasy.
V původním znaku byla nad koněm umístěna rudá hvězda, po roce 1990 byla ve znovuzavedeném znaku vypuštěna.
Školství
Mateřské školy
- Mateřská škola U Rybníčku
- Mateřská škola Chodovická
- Mateřská škola Spojenců
Základní školy
- Fakultní základní škola Chodovická
- Základní škola Ratibořická
- Základní škola Stoliňská
- Základní škola Spojenců (pouze třídy I. stupně)
Střední školy a gymnázia
- Střední odborná škola pro administrativu Evropské unie
- Gymnázium Chodovická
Ostatní
- Mateřská škola speciální, Základní škola praktická a Základní škola speciální Praha 9
- Základní umělecká škola
Sport, volný čas a kultura
- Fotbal SC Xaverov Horní Počernice
- Sokol Horní Počernice
- Dům dětí a mládeže
- MUM - rodinné centrum
- Středisko křesťanské pomoci Horní Počernice
- Oheň - 27. skautské středisko Horní Počernice
- Knihovna Horní Počernice
- Divadlo Horní Počernice
- Chvalská tvrz
- Kulturní centrum "Domeček"
Každoročně se na Chvalské tvrzi pořádá Počernické pálení čarodějnic, které je každoročně jednou z největších kulturních akcí, která přiláká tisíce obyvatel Horních Počernic, ale i okolních čtvrtí a měst. Dále se na Chvalském zámku konají celoročně významné výstavy, které cílí na různé věkové kategorie. V místních tělocvičnách se každý den odehrávají kurzy a kroužky jak pro děti, tak dospělé. Na významu poslední dobou získává mládežnický florbalový tým Horse Power. Nesporný význam pro celé Horní Počernice a okolí má i divadlo, které má zde dlouhou tradici v podobě ochotnických a profesionálních souborů. Kromě Divadla v přírodě získává poslední dobou na významu také Divadlo Horní Počernice, které vzniklo přestavbou kina. Zde pravidelně vystupují přední divadelní herci jako Vilma Cibulková, Miroslav Etzler, Eliška Balzerová aj.
Osobnosti
- František Černý
- Gotthard Černý
- Antonín Jelínek
- Josef Laštovička
- František Štverák
- František Vítězslav Veselý, starosta Počernic, poslanec Říšské rady
- Josef Hůza
- Dr. Ing. arch. Josef Danda
- Václav Šplechner
- Karel Smíšek
- Anna Kmoníčková
- Eva Dörflerová
- Anna Řezáčová
- Vladimír Stoklasa
- Anna Asterová
- Robert Vrchota
- Václav Markup
- Ing. František Novotný
- Ing. Karel Tomáš
- Jaroslav Bártl
- Zdeněk Mareš
- Vilma Cibulková
- Kristina Martinková-Markupová
- RNDr. Antonín Holý, DrSc.
- Helena Fuchsová
- Libuše Váchalová
- Jiří Boušek
- Jana Boušková
- Jiří Kubita
- Jiří Brabec
Doprava
I když se Horní Počernice nacházejí na samé periferii Prahy, spojení s Prahou je vskutku ucházející. Diskutabilní dostupnost MHD (ne)nutí obyvatele používat automobily, protože během 20 - 40 minut jsou v centru. Využít lze kombinaci autobus + metro nebo vlakové nádraží Horní Počernice, ze kterého ve víceméně pravidelných intervalech odjíždějí vlaky směrem Praha Masarykovo nádraží a Praha hlavní nádraží.
Horní Počernice jsou ze tří stran uzavřeny dálnicemi D0, D10 a D11 s adekvátním dopadem na zdraví a pohodlí obyvatel.
Partnerská města
- Bořetice
- Brunsbüttel (DE)
- Mions (FR)
Fotogalerie
-
Chvalská tvrz -
Zaniklá pískovna -
Kostel u tvrze v Horních Počernicích -
Fotbalové hřiště na Xaverově
Odkazy
Reference
- ↑ Čertousy, Hrady.cz, citováno z Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Praha a okolí, 15. 8. 2005
- ↑ Významná historická výročí, městská část Praha 20-Horní Počernice, datováno 2009
- ↑ Antes, Hubert Ing., Liška, Ivan, Špiller, František Ing. a zaměstnanci Úřadu městské části Praha 20 - Horní Počernice. Horní Počernice. [s.l.]: Mar oli, 2002. ISBN 80-86453-14-6. S. 19–41.
- ↑ Katastrální území Horní Počernice, základní sídelní jednotky, RSO: Registr sčítacích obvodů a budov, Český statistický úřad
- ↑ GIS ZIS, mapa Integrovaného záchranného systému ČR, HZS ČR na základě podkladových dat ČÚZK a OpenStreetMap, 21. 6. 2012
- ↑ http://www.pocernice.cz/mestskacast.php?page=historie&subpage=vyroci
- ↑ Antes, Hubert Ing., Liška, Ivan, Špiller, František Ing. a zaměstnanci Úřadu městské části Praha 20 - Horní Počernice. Horní Počernice. [s.l.]: Mar oli, 2002. ISBN 80-86453-14-6. S. 42-49.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Počernice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Počernice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa Horní Počernice na webu ČÚZK
- Archivní mapy (Horní Počernice) na webu ČÚZK [cit. 2018-05-10]
- Archivní mapy (Chvaly) na webu ČÚZK [cit. 2018-05-10]
- Archivní mapy (Svépravice) na webu ČÚZK [cit. 2018-05-10]
- Oficiální web městské části
- Nový neoficiální web městské části ePOČERNICE
- Neoficiální web městské části
- Neoficiální facebookové stránky Horních Počernic https://www.facebook.com/pocernice
