Přeskočit na obsah

Coco Gauffová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Coco Gauffová
Coco Gauffová ve Wimbledonu 2019
Coco Gauffová ve Wimbledonu 2019
PřezdívkaCoco[1]
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození13. března 2004 (20 let)
Místo narozeníAtlanta, Georgie
Spojené státy americké[2]
BydlištěDelray Beach, Florida
Spojené státy americké[2]
Výška175 cm[2]
Profesionálka od2018
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek21 581 989 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů227–98
Tituly9 WTA
Nejvyšší umístění2. místo (10. června 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2024)
French Openfinále (2022)
Wimbledon4. kolo (2019, 2021, 2024)
US Openvítězka (2023)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňvítězka (2024)
Olympijské hry3. kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů139–63
Tituly9 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (15. srpna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2023)
French Openvítězka (2024)
Wimbledončtvrtfinále (2024)
US Openfinále (2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňzákladní skupina (2022, 2023)
Olympijské hry2. kolo (2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledonsemifinále (2022)
US Open2. kolo (2018)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hryčtvrtfinále (2024)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupskupina finále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241111a11. listopadu 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cori „Coco“ Gauffová (nepřechýleně Gauff, * 13. března 2004 Atlanta, Georgie) je americká profesionální tenistka. Na grandslamu vyhrála dvouhru US Open 2023 a s Kateřinou Siniakovou čtyřhru French Open 2024. V letech 2022–2023 byla světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se poprvé stala v srpnu 2022 v 18 letech a 154 dnech jako druhá nejmladší hráčka po Martině Hingisové.[3] Ve třech obdobích na vrcholu figurovala sedm týdnů. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála devět singlových turnajů včetně Turnaje mistryň 2024. Jako první tenistka otevřené éry zvítězila v úvodních osmi kariérních finále na tvrdém povrchu.[4] Ve čtyřhře přidala devět trofejí. V rámci okruhu ITF získala jeden deblový titul.[5]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2024 na 2. místě a ve čtyřhře v srpnu 2022 na 1. místě. Dlouhodobě ji připravuje otec Corey Gauff. V červenci 2023 se trenéry stali Španěl Pere Riba a Američan Brad Gilbert.[6] Dříve tuto roli plnili Francouz Jean-Christophe Faurel[7] a do dubna 2023 Diego Moyano.[8] V rané fázi kariéry se připravovala v Mouratoglouvě akademii ve Francii.[7][2]

V juniorské kategorii odešla poražena z boje o titul na US Open 2017. Ve 13 letech se tak stala historicky nejmladší finalistkou newyorské juniorky. V další sezóně vyhrála dvouhru na French Open 2018[9] a s krajankou Caty McNallyovou také čtyřhru na US Open 2018.[10] V červenci 2018 vystoupala na 1. místo juniorského kombinovaného žebříčku ITF[11] a sezónu zakončila na 2. příčce.[12] V prosinci 2018 ovládla floridský Orange Bowl.[13]

Na okruhu WTA Tour debutovala březnovým Miami Open 2019, na němž vyhrála zahajovací zápas. Průlom na grandslamu přišel v 15 letech po obdržení divoké karty do kvalifikace Wimbledonu 2019. Jako nejmladší hráčka v historii z ní postoupila do hlavní soutěže, kde na úvod vyřadila Venus Williamsovou a následně prošla do čtvrtého kola. Podruhé Williamsovou porazila v prvním kole Australian Open 2020.

V americkém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2022 utkáním finálové skupiny proti Polsku, v němž s McNallyovou vyhrály čtyřhru. Američanky zvítězily 2:1 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila ke třem mezistátním utkáním s bilancí 1–1 ve dvouhře a 2–0 v:e čtyřhře.[14]

Na zahájení Letních olympijských her 2024 v Paříži byla společně s LeBronem Jamesem vlajkonošem americké výpravy.[15]

Soukromý život a tenisové počátky

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 2004 v georgijské metropoli Atlantě do rodiny Candi (rozené Odomové)[16] a Coreyho Gauffa. Křestní jméno Cori získala po otci.[17] Má dva bratry, o čtyři roky mladšího Codeyho a o devět let mladšího Camerona.[18] Otec hrál univerzitní basketbal na Georgijské státní univerzitě a později pracoval jako manažer ve zdravotnictví. Matka se věnovala lehké atletice na Floridské státní univerzitě a následně se stala pedagožkou.[19] Cori Gauffová strávila prvních sedm let života v rodné Atlantě. Ve čtyřech letech ji zaujal tenis při sledování televizního přenosu ze zápasu Sereny Williamsové na Australian Open 2009.[20]

Rodiči byla vedena k širokému záběru sportů včetně basketbalu a atletiky.[20] Tenis začala hrát v šesti letech. Rodina se v jejích sedmi letech přestěhovala do předchozího bydliště rodičů, jižněji položeného Delray Beach na Floridě, kde zpočátku žili s prarodiči z matčiny strany. Poté se přestěhovali do vlastního domu, aby získala lepší podmínky pro trénink.[21][22][23] V osmi letech začala v tenisové v New Generation spolupracovat s koučem Gerardem Loglem.[24][25] Rodiče se vzdali svých kariér ve prospěch vytvoření kvalitních podmínek pro dceru. Otec, který měl z dospívání omezenou zkušenost s tenisem, převzal roli hlavního trenéra a matka ji vyučovala v rámci domácího vzdělávání.[19][24] Poté, co v prosinci 2012 vyhrála celonárodní turnaj „Malé Mo“ Tenisové nadace Maureen Connollyové Brinkerové v kategorii osmiletých,[26] rozhodla se usilovat o kariéru profesionální tenistky.[27][24]

V deseti letech se stala členkou Mouratoglouovy akademie, vedené koučem Sereny Williamsové Patrickem Mouratoglouem. Ten na její adresu poznamenal: „Vždycky si budu pamatovat moment, kdy jsem Coco poprvé uviděl. Do akademie přišla na zkoušku v roce 2014 a udělala na mě dojem svou odhodlaností, atletičností a bojovným duchem… Když se na vás podívá a řekne, že bude světovou jedničkou, můžete jí prostě věřit.“[28] Prostřednictvím své nadace Champ'Seed, podporující mladé talenty s nedostatkem finančního zázemí, jí zajistil komplexní tenisovou přípravu na vysoké úrovni.[29] V červenci 2014 vyhrála antukové mistrovství Spojených států v kategorii dvanáctiletých, organizované Americkým tenisovým svazem, čímž se v 10 letech a 4 měsících stala historicky nejmladší šampionkou turnaje.[24][30]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

2018: Debut mezi profesionálkami

[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala jako čtrnáctiletá v květnu 2018, když na turnaji ve floridském Osprey s dotací 25 tisíc dolarů postoupila z tříkolové kvalifikace. V úvodním kole dvouhry porazila Američanku Alexandru Perperovou a poté podlehla další krajance Katerině Stewartové.[31][5] Divokou kartu získala do kvalifikace US Open, v níž skončila v první fázi na raketě Britky Heather Watsonové.[32]

2019: Premiérové tituly WTA a průlom do první světové stovky

[editovat | editovat zdroj]
Cori Gauffová v kvalifikaci French Open 2019

Na únorové události ITF Midland Tennis Classic s rozpočtem 100 tisíc dolarů ji s Ann Liovou ve finále čtyřhry zdolaly Olga Govorcovová s Valerijí Savinychovou.[33] Navazující turnaj s dotací 25 tisíc dolarů v arizonském Surprise znamenal účast ve finále dvouhry i čtyřhry. V závěrečném duelu singlové soutěže nestačila na Bulharku Sesil Karatančevovou. Z deblu si po boku Novozélanďanky Paige Houriganové odvezla premiérovou trofej ITF, když v boji o titul porazily americký pár Usue Maitane Arconadová a Emina Bektasová.[34] Premiéru na okruhu WTA Tour prožila na březnovém Miami Open, kde ji organizátoři udělili divokou kartu. Prvního vítězného zápasu dosáhla nad krajankou Caty McNallyovou.[35] Ve druhé fázi však nenašla recept na Rusku Darju Kasatkinovou.[36]

Po vyřazení ve druhém kole kvalifikace French Open se Slovinkou Kajou Juvanovou, obdržela divokou kartu do kvalifikačního turnaje Wimbledonu. V něm na její raketě postupně dohrály devadesátá druhá hráčka žebříčku a nejvýše nasazená Aliona Bolsovová ze Španělska, Ruska Valentina Ivachněnková a také stodvacátá osmá v pořadí Greet Minnenová z Belgie, s níž ztratila jen dva gamy. V 15 letech a 122 dnech věku se stala nejmladší singlistkou v historii Wimbledonu, která postoupila z kvalifikace.[37] V singlové wimbledonské soutěži z pozice 313. ženy klasifikace na úvod vyřadila 39letou světovou čtyřiačtyřicítku Venus Williamsovou, která prohrála v londýnském prvním kole teprve podruhé. Stala se tak nejmladší vítězkou wimbledonského zápasu dvouhry od Jennifer Capriatiové v roce 1991. Nejmladší hráčka soutěže porazila nejstarší.[38] Ve druhé fázi zvládla duel s bývalou semifinalistkou turnaje Magdalénou Rybárikovou. Následně otočila průběh utkání se světovou šedesátkou Polonou Hercogovou, když Slovince ve druhé sadě odvrátila dva mečboly.[39][40] V osmifinále podlehla rumunské turnajové sedmičce a pozdější šampionce Simoně Halepové.[41][42][43] Všechny její zápasy vysílané na americkém kontinentu stanicí ESPN se staly nejsledovanějšími utkáními dne.[44] Bodový zisk ji posunul ze čtvrté stovky na nové kariérní maximum, 141. příčku.[45]

Na washingtonském Citi Open prošla kvalifikačním sítem do dvouhry, kde ji na úvod vyřadila Kazaška Zarina Dijasová.[46] S Caty McNallyovou se probojovala do finále washingtonské čtyřhry po výhře nad třetím nasazeným párem Miju Katová a Anna Kalinská.[47] Z premiérového finále kariéry na okruhu WTA Tour si odvezla titul, když Američanky zvítězily nad maďarsko-americkou dvojicí Fanny Stollárová a Maria Sanchezová ve dvou setech.[48]

Ve Wimbledonu se v 15 letech stala nejmladší hráčkou, která postoupila z kvalifikace do hlavní soutěže

Na newyorský major US Open obdržela od pořadatelů divokou kartu do hlavní soutěže.[49] V úvodní fázi zdolala 18letou Rusku Anastasiji Potapovovou ve třech setech. Utkání bylo hráno v rámci večerního programu na Louis Armstrong Stadium.[50] Ve druhém střetnutí si poradila s Maďarkou Tímeou Babosovou,[51] což znamenalo duel třetího kola proti světové jedničce a obhájkyni trofeje Naomi Ósakaové.[52] V něm však ztratila obě sady.[53] Do čtyřhry US Open zasáhla se stabilní spoluhráčkou McNallyovou. Od médií dvojice získala přezdívku „McCoco“.[54] Na cestě do třetího kola vyřadily deváté nasazené Nicole Melicharovou s Květou Peschkeovou,[55] než je zastavil australsko-běloruský pár Ashleigh Bartyová a Viktoria Azarenková.[56]

Kvalifikaci odehrála na říjnovém Upper Austria Ladies Linz v hornorakouském Linci. Přes porážku v jejím druhém kole s Tamarou Korpatschovou, prošla do dvouhry jako šťastná poražená. V hlavní soutěži pak nenašla přemožitelku. Ve čtvrtfinále porazila poprvé v kariéře členku elitní světové desítky, osmou v pořadí Kiki Bertensovou.[57][58] Mezi poslední čtveřicí hráček zvládla duel s Němkou Andreou Petkovicou a v závěrečném utkání přehrála Lotyšku Jeļenu Ostapenkovou po třísetovém průběhu. V patnácti letech se stala nejmladší šampionkou turnaje WTA od Nicole Vaidišové na Tashkent Open 2004. Bodový zisk jí po skončení zajistil posun o 39 míst výše a debutový průlom do první stovky žebříčku, na 71. místo.[59][60] Rovněž semifinálová účast v linecké čtyřhře s McNallyovou znamenala průlom do elitní stovky deblové klasifikace.[61] Druhou společnou trofej pak Američanky přidaly na říjnovém BGL Luxembourg Open v Lucemburku, při čtvrté účasti v hlavní deblové soutěži WTA. Ve finále porazily americko-chilské turnajové dvojky Kaitlyn Christianovou s Alexou Guarachiovou.[62]

2021

[editovat | editovat zdroj]

Na Australian Open prohrála ve druhém kole, když ji vyřadila pátá nasazená Ukrajinka Elina Svitolinová. Následně zasáhla do adelaideského podniku, kde včetně dvoukolové kvalifikace zvítězila v pěti po sobě jdoucích utkáních a postoupila do svého největšího semifinále. V něm podlehla Švýcarce Belindě Bencicové ve třech setech.[63] Na divokou kartu startovala na Dubai Tennis Championships, ten rok hraném v kategorii WTA 1000. V prvním kole zdolala Rusku Jekatěrinu Alexandrovovou až v tiebreaku třetího setu, aby následně porazila 12. nasazenou Češku Markétu Vondroušovou, další Češku Terezu Martincovou. Ve čtvrtfinále jí zastavila Jil Teichmannová.[64]

Bekhend na French Open

V Římě na turnaji z kategorie WTA 1000 zaznamenala první semifinálovou účast na takto velkém turnaji, když ve třetím kole porazila světovou čtyřku Arynu Sabalenkovou. Ve čtvrtfinále pak poprvé v kariéře porazila úřadující světovou jedničku, když jí vzdala Ashleigh Bartyová, která vedla 1:0 na sety. V semifinále ji porazila Polka Iga Świąteková. Bodový zisk jí zajistil debut v první světové třicítce. Na Emilia-Romagna Open v italské Parmě ovládla jak singlovou, tak deblovou část soutěže. Ve finále dvouhry porazila Číňanku Wang Čchiang, zatímco ve čtyřhře po boku Caty McNallyová zdolaly chorvatsko-slovinské duo Dariju Jurakovou s Andrejou Klepačovou, čímž zkompletovala první kariérní „double“. V 17 letech se jí to povedlo jako nejmladší hráčce od roku 2004, kdy obě soutěže na Birmingham Classic ovládla Maria Šarapovová.[65][66] Formu si pak přenesla i na grandslamové French Open, kde se bez ztráty setu poprvé v kariéře postoupila na grandslamu mezi poslední osmičku, když na její raketě dohrály postupně Aleksandra Krunićová, Wang Čchiang, úřadující finalistka Australian Open Jennifer Bradyová a Ons Džabúrová. V 17 letech a 86 dnech se tak stala nejmladší čtvrtfinalistkou grandslamu od Češky Nicole Vaidišové na French Open 2006, které bylo v této fázi pařížského majoru 17 let a 44 dní,a nejmladší Američanku ve čtvrtfinále Roland Garros od Jennifer Capriatiové v roce 1993, respektive na grandslamu od Venus Williamsové na US Open 1997.[67][68] V souboji o semifinále ji vyřadila třiatřicátá žena pořadí a následná šampionka turnaje Barbora Krejčíková, když Gauffová v úvodní sadě neproměnila pět setbolů.[69] V ženské čtyřhře se její partnerkou stala o více než dvacet let starší Venus Williamsová. V prvním kole je vyřadily Ellen Perezová s Čeng Saj-saj.

Na US Open byla vyřazena již ve druhém kole od Sloane Stephensové. Lépe si vedla ve čtyřhře, kde po boku Caty McNallyové postoupila až do premiérového grandslamového finále. V boji o titul nestačily je porazily Samantha Stosurová s Čang Šuaj.[70]

2022: Singlové finále na French Open a světová jednička ve čtyřhře

[editovat | editovat zdroj]
Na US Open 2022 podlehla ve čtvrtfinále Garciaové

Na úvodním turnaji roku v Adelaide se ve druhém kole stala jedinou tenistkou, která pozdější šampionce a světové jedničce Ashleigh Bartyové odebrala set. O týden později, taktéž v Adelaide postoupila do semifinále, kde ji zastavila Madison Keysová. Australian Open pro ni skončilo po prvním kole, když nestačila na Wang Čchiang. Pátou kariérní výhru nad hráčkou z první desítky hodnocení zaznamenala na Qatar Total Open z kategorie WTA 1000, když porazila světovou čtyřku Paulu Badosovou, aby nad její síly mezi poslední osmičkou byla Řekyně Maria Sakkariová. Největší kariérní titul získala ve čtyřhře po boku s krajankou Jessicou Pegulaovou.[71]

French Open rozehrála jako osmnáctá nasazená. Druhý rok po sobě postoupila mezi osmičku nejlepších a v 18 letech se stala první hráčkou od Nicole Vaidišové ze sezóny 2007, která před dovršením věku 19 let postoupila do této fáze grandslamu vícekrát. Následně porazila Sloane Stephensovou, aby si zajistila premiérovou účast v semifinále.[72] V něm zastavila překvapení turnaje Martinu Trevisanovou a bez ztráty jediného setu postoupila do finále majoru, a to jako nejmladší hráčka od Marie Šarapovové ve Wimbledonu 2004 a na French Open od Kim Clijstersové v roce 2001.[73][74] Ve finále ji deklasovala světová jednička Iga Świąteková, která jí povolila čtyři gamy. Bodový zisk jí zajistil nové kariérní maximum 13. místa. V případě zisku titulu by premiérově pronikla do první desítky. Její spoluhráčkou se ve čtyřhře se stala Jessica Pegulaová. Ve finále neudržely vedení proti francouzským divokým kartám Caroline Garciaové a Kristině Mladenovicové.[75]

Ve torontské čtyřhře triumfovala po boku Pegulaové. Bodový zisk jí zajistil posun do deblového hodnocení, když na čele vystřídala Mertensovou. Toho dosáhla jako 46. hráčka od zavedení klasifikace v září 1984 a jedenáctá Američanka. V 18 letech a 154 dnech se navíc stala druhou nejmladší jedničkou po Martině Hingisové.[3] Na této pozici vydržela čtyři týdny, než ji opustila po neobhájení finálové účasti na US Open, kde s Pegulaovou skončily již v prvním kole. Lépe se jí dařilo ve dvouhře, kde bez ztráty setu prošla do čtvrtfinále. V něm ji zastavila Francouzka Caroline Garciaová.[76] Přesto si zajistila premiérový posun do první světové desítky, v níž byla nově nejmladší členkou. V 18 letech se stala nejmladší takto vysoko postavenou tenistkou od tehdy 17leté Nicole Vaidišové v roce 2006.[77]

Dne 14. října ve čtyřhře a o pět dní později ve dvouhře se premiérově kvalifikovala na závěrečný Turnaj mistryň konaný ve Fort Worth.[78]19. října [79] V 18 letech se stala nejmladší účastnicí Turnaje mistryň od 17leté Šarapovové z roku 2004 a společně s Pegulaovou se staly prvními účastnicemi Turnaje mistryň od sester Williamsových v roce 2009, které nastoupily do dvouhry a vytvořily i společný pár ve čtyřhře.[80][81] V ženské dvouhře odešla poražena, když proti Garciaové, Kasatkinové ani Świątekové neuhrála ani set, a bez výhry pro ni skončila i delové části soutěže.

2023: Vítězka US Open a první tituly z kategorií WTA 500 a WTA 1000

[editovat | editovat zdroj]

Sezónu otevřela třetím kariérním titulem, když jako nasazená jednička zvítězila v Aucklandu. Soutěží prošla bez ztráty setu a prohrála jen dvacet dva gamů. Ve finále deklasovala španělskou kvalifikantku Rebeku Masarovou, které povolila v každém setu pouze jeden game.[82] Na Australian Open postoupila po třech letech do osmifinále, když na její raketě dohrály deblová světová jednička Kateřina Siniaková, bývalá vítězka US Open Emma Raducanuová a krajanka Bernarda Peraová. V boji o postup do čtvrtfinále byla nad její síly Lotyška Jeļena Ostapenková.[83] Do semifinále došla v deblové soutěži, kde jí a Pegulaovou zastavily Japonky Šúko Aojamová a Ena Šibaharaová.

Trénink na vítězném Mubadala Citi DC Open

Do semifinále postoupila na Dubai Tennis Championships, ten rok konaném v rámci kategorie WTA 1000, kde pošesté v kariéře podlehla Świątekové.[84] Mezi poslední osmičkou skončila v Indian Wells, když jí světová dvojka Aryna Sabalenková nadělila ve druhém setu kanára. Z navazujícího Miami Open byla vyřazena již ve třetím kole, když neudržela vedení proti Rusce Anastasiji Potapovové. Chuť si následně spravila ve čtyřhře. Na úvod udolaly sestry Brendu a Lindu Fruhvirtovy v rozhodujícím supertiebreaku,[85] aby následně do konce turnaje prohrály již jen jednu sadu. Ve finále porazily kanadsko-americkou dvojici Leylah Fernandezovou a Taylor Townsendovou a získaly třetí společnou trofej v kategorii WTA 1000. V Miami se staly první ryze americkou dvojicí šampionek od triumfu Mary Joe Fernandezové a Ziny Garrisonové v roce 1991.[86]

Antukové jaro nepřineslo singlový průlom, když ani na jednom přípravném turnaji před pařížským majorem nevyhrála alespoň dva zápasy. V Madridu i v Římě však postoupila po boku Pegulaové do finále, přičemž v obou případech odešly poraženy ve dvou setech.[87][88] Roli obhájkyně finálové účasti zvládla na French Open, když po výhrách nad Masárovou, Grabherovou, šestnáctiletou kvalifikantkou Mirrou Andrejevovou a Schmiedlovou třetí rok po sobě postoupila do čtvrtfinále. V něm opět nestačila na světovou jedničku Świątekovou, proti níž ani na sedmý pokus neuhrála ani set. O jedno kolo dál v rámci obhajoby finálové účastí došla ve čtyřhře, kde jim porážku z Miami oplatily Fernandezová s Townsendovou.

V Eastbourne poprvé v kariéře porazila na trávě hráčku z první desítky, když ve čtvrtfinále zdolala deblovou partnerku Pegulaovou, aby následně prohrála s krajankou Madison Keysovou. Další Američanka, 128. hráčka žebříčku, Sofia Keninová, jí vyřadila hned v prvním kole Wimbledonu.[89]

První titul z kategorie vyšší než WTA 250 získala začátkem srpna na Washington Open, kde neztratila ve čtyřech duelech ani jednu sadu. Ve finále zdolala Marii Sakkariovou. V devatenácti letech se stala nejmladší šampionkou v historii turnaje.[90] Na navazujícím National Bank Open v Montréalu postoupila po výhře nad světovou desítkou Vondroušovou do čtvrtfinále, kde ji vyřadila Pegulaová. Ve vítězné vlně pokračovala po návratu do Spojených států na Western & Southern Open, kde porazila Majar Šarífovou a kvalifikantky Lindu Noskovou a Jasmine Paoliniovou, čímž prošla po Římu 2021 a Dubaji 2023 do třetího semifinále turnajů kategorie WTA 1000.[91] V semifinále poprvé v kariéře v dokončeném zápase porazila světovou jedničku, když na osmý pokus porazila Świątekovou, se kterou předtím neuhrála ani set. Stala se sedmou teenagerkou ve finále turnajů WTA 1000, po Azarenkové, Wozniacké, Bencicové, Ostapenkové, Andreescuové a Świątekové.[92][93] Ve finále zdolala sedmnáctou hráčku žebříčku Karolínu Muchovou ve dvou setech, čímž získala pátý singlový titul na okruhu WTA Tour a první v kategorii WTA 1000. Taktéž se stala na Cincinnati Masters v 19 letech a 160 dnech nejmladší šampionkou turnaje a první držitelkou pěti titulů před dovršením 20 let od Wozniacké v roce 2009. Po skončení se stala světovou šestkou.[94][6]

Do US Open vstupovala díky letním výsledků jako jedna z favoritek. Během úvodního týdne ztratila celkem tři sady, když v prvním kole musela otáčet utkání proti Lauře Siegemundové a ve třetím proti Elise Mertensové. Set jí odebrala i po mateřské pauze vracející se Caroline Wozniacká z osmé stovky hodnocení.[95] Ve čtvrtfinále deklasovala přemožitelku světového jedničky Świątekové Lotyšku Jeļenu Ostapenkovou, kterou deklasovala, když jí povolila jenom dvě hry.[96] V druhém kariérním grandslamovém semifinále přehrála v duelu poslední dvou finalistek French Open a repríze dvou týdnu starého finále v Cincinnati Karolínu Muchovou, tentokrát v roli světové desítky. Utkání bylo po prvním setu téměř na tři čtvrtě hodiny přerušeno kvůli protestu ekologických aktivistů v hledišti.[97] Ve finále se utkala s nastávající světovou jedničkou Arynou Sabalenkovou. Po prohrané první sadě dokázala utkání proti chybující soupeřce otočit a nakonec zvítězila ve třech setech. V 19letech se stala nejmladší Američankou, která newyorský grandslam ovládla, od 17leté Sereny Williamsové v roce 1999. V 21. století triumfovala na US Open ve dvouhře žen jako čtvrtá domácí hráčka. Bodový zisk jí zajistil posun na nové kariérní maximum, když v novém vydání žebříčku WTA poprvé vystoupala a třetí místo.[98][99] V ženské čtyřhře po boku Pegulaové skončily jako turnajové trojky na raketách Sie Šu-wej a Wang Sin-jü. Po prohře tohoto páru v semifinále však získaly jistotu posunu do čela deblového hodnocení.[100]

Ve vítězné vlně pokračovala na China Open, kde debutovala, když se turnaj konal poprvé od října 2019. Cestou do semifinále ztratila jeden set, když ve druhém kole rozhodla o výhře nad Petrou Martićovou až ve zkrácené hře třetí sady. Ve čtvrtfinále porazila Sakkariovou, čímž zaznamenala 16 výhru v řadě – jednalo se nejdelší sérii neporazitelnosti ze všech hráček v probíhající sezóně i v rámci amerických teenagerek od 16 výher Sereny Williamsové v roce 1999.[101] V semifinále podlehla světové dvojce Świątekové ve dvou setech.[102] Již 22. září získala jistotu účasti na Turnaji mistryň, a to jako ve dvouhře, i ve čtyřhře, ten rok hraném v mexickém Cancúnu.[103] V singlu postoupila z Chetumalské skupiny ze druhého místa, když podlehla Świątekové, ale přehrála Džabúrovou i Vondroušovou. V semifinále jí přehrála Pegualová.[104] S ní i při druhé účasti na Turnaji mistryň prohrály všechny tři duely v základní skupině a nepostoupily tak do vyřazovací fáze, čímž zároveň ztratily možnost zakončit sezónu jako světové jedničky. Na konečném žebříčku byla hodnocena na třetím místě ve dvouhře i ve čtyřhře.

2024: Světová dvojka, vítězka Turnaje mistryň a první grandslam ve čtyřhře

[editovat | editovat zdroj]

První obhájený titul při první účasti jako obhájkyně titulu a celkové sedmý vavřín v kariéře získala na ASB Classic. Ve finále zdolala turnajovou dvojku Elinu Svitolinovou ve třech setech. Oplatila jí prohru z jediného předchozího vzájemného duelu na Australian Open 2021.[105][106] Na Australian Open hrála jako čtvrtá nasazená. Pouze Caroline Dolehideová jí cestou do čtvrtfinále odebrala více než tři hry. Mezi poslední osmičkou udolala nasazenou Ukrajinku Martu Kosťukovou, aby v semifinále v repríze finále z New Yorku podlehla světové dvojce Sabalenkové ve dvou setech, přestože v závěru prvního dějství podávala na jeho zisk.[107][108]

Na French Open nastoupila při absenci Pegulaové do deblové soutěže s Češkou Kateřinou Siniakovou. Cestou pavoukem jim jediný set odebraly v semifinále Američanky Caroline Dolehideová a Desirae Krawczyková. Ve finále pak přehrály italské turnajové desítky Saru Erraniovou a Jasmine Paoliniovou. Na třetím pokus tak získala první deblovou grandslamovou trofej.[109][110] V singlu postoupila na třetím grandslamu v řadě do semifinále, když otočila čtvrtfinálový duel s Ons Džabúrovou. Mezi poslední čtyřkou se utkala se světovou jedničkou Igou Świątekovou, když odešla poražena pojedenácté ze dvanácti vzájemných duelů. Bodový zisk jí i tak zajistil debutový posun na 2. místo žebříčku před Sabalenkovou.[111]

Na berlínském ecotrans Ladies Open potřetí v kariéře plnila na turnaji roli nasazené jedničky. V semifinále ji vyřadila Pegulaová po dvou vyrovnaných setech, které rozhodly až jejich závěry. Ve Wimbledonu vyrovnala kariérní maximum, když potřetí postoupila do osmifinále, když na její raketě ve druhém i ve třetím kole skončily úspěšné kvalifikantky – 142. hráčka pořadí Anca Todoniová a až 298. hráčka světa Sonay Kartalová. V boji o první wimbledonské semifinále a čtvrté na grandslamu v řadě jí vyřadila Emma Navarrová.[112]

Na paříské olympiádě, kde se mimo jiné 2024 stala společně společně s LeBronem Jamesem vlajkonošem americké výpravy, zasáhla do všech tří soutěží. Ve dvouhře jí ve třetím kole vyřadila Chorvatka Donna Vekićová, proti které v prvním setu nevyužila vedení 5–2 a ve druhém po sporném ohlášení outu požadovala konzultaci se supervisorem turnaje, který její stížnosti nevyhověl. Gauffová si následně stěžovala, že rozhodčí nejsou fér a že se jí podobné chyby rozhodčích dějí opakovaně, přičemž odkazovala na podobné sporné momenty, které se staly Sereně Williamsové.[113][114] Ve čtyřhře vytvořila nejvýše nasazený pár s Pegulaovou, ve druhém kole však nestačily na český pár Karolína Muchová a Linda Nosková.[115] Do mixu nastoupila po boku Taylora Fritze a skončili po jednom vyhraném utkání ve čtvrtfinále na raketách Kanaďanů Félixa Augera-Aliassimeho a Gabriely Dabrowské.

Na Cincinnati Open skončila již po prvním zápase, kde ji vyřadila Kazachstánka Julia Putincevová, a opustila tak druhé místo žebříčku.[116][117] Jako obhájkyně titulu startovala i na US Open. Ve třetím kole zvládla otočit duel proti Svitolinové, aby ji v osmifinále, stejně jako ve Wimbledonu, vyřadila Navarrová.[118]

Druhý sezónní triumf a největší mimo Spojené státy si připsala v Pekingu, kde otočila tři zápasy po prohrané první sadě v řadě – proti Ósakaové, kvalifikantce Starodubcevové a Badosové. Ve finále pak nedala šance Karolíně Muchové. Jako první tenistka otevřené éry vyhrála prvních sedm kariérních finále na tvrdém povrchu. Po skončení se posunula zpět na 4. příčku klasifikace, když po neúspěšné obhajobě figurovala po US Open na 6. místě[119][120] Ve vítězném čínském tažení pokračovala i na Wuhan Open, kde cestou do semifinále neztratila ani jeden set. V něm neudržela vedení o set a brejk proti světové dvojce Aryně Sabalenkové a i vinou 21 dvojchyb, což představovalo její největší takový počet v singlovém zápase v kariéře, prohrála.[121]

Třetí rok po sobě kvalifikovala na Turnaj mistryň, ten rok poprvé hraném v Rijádu. Soutěž otevřela výhrou nad bývalou deblovou parťačkou Pegulaovou, aby následně teprve podruhé v kariéře porazila Świątekovou, když tentokrát ztratila pouze pět her.[122] Za situace, když již měla jistý postup do semifinále, podlehla 13. hráčce světa Barboře Krejčíkové.[123] V semifinále se utkala s vítězkou druhé skupiny Arynou Sabalenkovou, kterou popáté v kariéře porazila. Zároveň zaznamenala třetí kariérní výhru nad úřadující světovou jedničkou a postoupila do finále Turnaje mistryň jako nejmladší od Wozniacké v roce 2010.[124] Ve finále zdolala Číňanku Čeng Čchin-wen po více než třech hodinách, když lépe zvládla tiebreak třetího setu. Číňanka přitom podávala v rozhodující sadě za stavu gamů 5–4 na vítězství, ale hru ztratila. Stala první tenistkou otevřené éry, která vyhrála prvních osm finále na tvrdém povrchu a nejmladší šampionkou závěrečného turnaje od 17leté Šarapovové z ročníku 2004 a nejmladší přemožitelkou světové jedničky i dvojky na jediném turnaji od 19leté Šarapovové na US Open 2006. Od začátku počítání statistik WTA v roce 1990 představovala druhou Američanku mladší 21 let, která na jediném turnaji porazila čtyři členky z první světové desítky.[4]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2022 French Open antuka Polsko Iga Świąteková 1–6, 3–6
Vítězka 2023 US Open tvrdý   Aryna Sabalenková 2–6, 6–3, 6–2

Ženská čtyřhra: 3 (1–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2021 US Open tvrdý USA Caty McNallyová Austrálie Samantha Stosurová
Čína Čang Šuaj		 3–6, 6–3, 3–6
Finalistka 2022 French Open antuka USA Jessica Pegulaová Francie Caroline Garciaová
Francie Kristina Mladenovicová 		6–2, 3–6, 2–6
Vítězka 2024 French Open antuka Česko Kateřina Siniaková Itálie Sara Erraniová
Itálie Jasmine Paoliniová 		7–6(7–5), 6–3

Finále Turnaje mistryň

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2024 WTA Finals, Rijád, Saúdská Arábie tvrdý (h) Čína Čeng Čchin-wen 3–6, 6–4, 7–6(7–2)

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–1 D; 1–2 Č)
Turnaj mistryň (1–0 D)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (2–0 D; 3–3 Č)
Premier / WTA 500 (1–0 D; 2–1 Č)
International / WTA 250 (4–0 D; 3–0 Č)

Dvouhra: 10 (9–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 13. října 2019 Linec, Rakousko International tvrdý (h) Lotyšsko Jeļena Ostapenková 6–3, 1–6, 6–2
Vítězka 2. 22. května 2021 Parma, Itálie WTA 250 antuka Čína Wang Čchiang 6–1, 6–3
Finalistka 1. 4. června 2022 French Open, Paříž, Francie Grand Slam antuka Polsko Iga Świąteková 1–6, 3–6
Vítězka 3. 8. ledna 2023 Auckland, Nový Zéland WTA 250 tvrdý Španělsko Rebeka Masárová 6–1, 6–1
Vítězka 4. 6. srpna 2023 Washington D.C., Spojené státy WTA 500 tvrdý Řecko Maria Sakkariová 6–2, 6–3
Vítězka 5. 20. srpna 2023 Cincinnati, Spojené státy WTA 1000 tvrdý Česko Karolína Muchová 6–3, 6–4
Vítězka 6. 9. září 2023 US Open, New York, Spojené státy Grand Slam tvrdý   Aryna Sabalenková 2–6, 6–3, 6–2
Vítězka 7. 7. ledna 2024 Auckland, Nový Zéland (2) WTA 250 tvrdý Ukrajina Elina Svitolinová 6–7(4–7), 6–3, 6–3
Vítězka 8. 6. října 2024 Peking, Čína WTA 1000 tvrdý Česko Karolína Muchová 6–1, 6–3
Vítězka 9. 9. listopadu 2024 Rijád, Saúdská Arábie Turnaj mistryň tvrdý (h) Čína Čeng Čchin-wen 3–6, 6–4, 7–6(7–2)

Čtyřhra: 15 (9–6)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 4. srpna 2019 Washington, D.C., Spojené státy International tvrdý USA Caty McNallyová USA Maria Sanchezová
Maďarsko Fanny Stollárová 		6–2, 6–2
Vítězka 2. 20. října 2019 Lucemburk, Lucembursko International tvrdý (h) USA Caty McNallyová USA Kaitlyn Christianová
Chile Alexa Guarachiová 		6–2, 6–2
Vítězka 3. 22. května 2021 Parma, Itálie WTA 250 antuka USA Caty McNallyová Chorvatsko Darija Juraková
Slovinsko Andreja Klepačová 		6–3, 6–2
Finalistka 1. 12. září 2021 US Open, New York, Spojené státy Grand Slam tvrdý USA Caty McNallyová Austrálie Samantha Stosurová
Čína Čang Šuaj 		3–6, 6–3, 3–6
Vítězka 4. 25. února 2022 Dauhá, Katar WTA 1000 tvrdý USA Jessica Pegulaová Rusko Veronika Kuděrmetovová
Belgie Elise Mertensová 		6–3, 5–7, [10–5]
Finalistka 2. 24. dubna 2022 Stuttgart, Německo¨ WTA 500 antuka (h) Čína Čang Šuaj USA Desirae Krawczyková
Nizozemsko Demi Schuursová 		3–6, 4–6
Finalistka 3. 5. června 2022 French Open, Paříž, Francie Grand Slam antuka USA Jessica Pegulaová Francie Caroline Garciaová
Francie Kristina Mladenovicová 		6–2, 3–6, 2–6
Vítězka 5. 14. srpna 2022 Toronto, Kanada WTA 1000 tvrdý USA Jessica Pegulaová USA Nicole Melicharová-Martinezová
 Austrálie Ellen Perezová 		6–4, 6–7(5–7), [10–5]
Vítězka 6. 16. října 2022 San Diego, Spojené státy WTA 500 tvrdý USA Jessica Pegulaová Kanada Gabriela Dabrowská
Mexiko Giuliana Olmosová 		1–6, 7–5, [10–4]
Vítězka 7. 17. února 2023 Dauhá, Katar (2) WTA 500 tvrdý USA Jessica Pegulaová Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
Lotyšsko Jeļena Ostapenková 		6–4, 2–6, [10–7]
Vítězka 8. 2. dubna 2023 Miami, Spojené státy WTA 1000 tvrdý USA Jessica Pegulaová Kanada Leylah Fernandezová
USA Taylor Townsendová 		7–6(8–6), 6–2
Finalistka 4. 7. května 2023 Madrid, Španělsko WTA 1000 antuka USA Jessica Pegulaová   Viktoria Azarenková
Brazílie Beatriz Haddad Maiová 		1–6, 4–6
Finalistka 5. 20. května 2023 Řím, Itálie WTA 1000 antuka USA Jessica Pegulaová Austrálie Storm Hunterová
Belgie Elise Mertensová 		4–6, 4–6
Finalistka 6. 16. května 2024 Řím, Itálie WTA 1000 antuka Nový Zéland Erin Routliffeová Itálie Sara Erraniová
Itálie Jasmine Paoliniová 		3–6, 6–4, [8–10]
Vítězka 9. 9. června 2024 French Open, Paříž, Francie Grand Slam antuka Česko Kateřina Siniaková Itálie Sara Erraniová
Itálie Jasmine Paoliniová 		7–6(7–5), 6–3

Finále na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. únor 2019 Surprise, Spojené státy tvrdý Bulharsko Sesil Karatančevová 7–5, 3–6, 1–6

Čtyřhra: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. únor 2019 Midland, Spojené státy tvrdý (h) USA Ann Liová Bělorusko Olga Govorcovová
Rusko Valeria Savinychová 		4–6, 0–6
Vítězka 1. únor 2019 Surprise, Spojené státy tvrdý Nový Zéland Paige Houriganová USA Usue Maitane Arconadová
USA Emina Bektasová 		6–3, 4–6, [14–12]

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2017 US Open tvrdý USA Amanda Anisimovová 0–6, 2–6
Vítězka 2018 French Open antuka USA Caty McNallyová 1–6, 6–3, 7–6(7–1)

Čtyřhra juniorek: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2018 US Open tvrdý USA Caty McNallyová USA Hailey Baptisteová
USA Dalayna Hewittová 		6–3, 6–2

Chronologie výsledků na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 SR V–P
Australian Open A A 4. kolo 2. kolo 1. kolo 4. kolo SF 0 / 5 12–5
French Open A Q2 2. kolo ČF F ČF SF 0 / 5 20–5
Wimbledon A 4. kolo NH 4. kolo 3. kolo 1. kolo 4. kolo 0 / 5 11–5
US Open Q1 3. kolo 1. kolo 2. kolo ČF Vítěz 4. kolo 1 / 6 17–5
výhry–prohry 0–0 5–2 4–3 9–4 12–4 14–3 16–4 1 / 21 60–20

Čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 2019 2020 2021 2022 2023 2024 SR V–P
Australian Open A ČF ČF 1. kolo SF A 0 / 4 10–4
French Open 1. kolo 3. kolo 1. kolo F SF Vítěz 1 / 6 17–5
Wimbledon A NH 3. kolo A 3. kolo ČF 0 / 3 7–3
US Open 3. kolo 2. kolo F 1. kolo ČF A 0 / 5 11–5
výhry–prohry 2–2 6–3 10–4 5–3 13–4 9–1 1 / 18 45–17

Smíšená čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 2018 2019 2020 2021 2022 2023 SR V–P
Australian Open A A A A A A 0 / 0 0–0
French Open A A NH A A A 0 / 0 0–0
Wimbledon A 1. kolo NH A SF A 0 / 2 3–2
US Open 2. kolo A NH A A 1. kolo 0 / 2 1–2
výhry–prohry 1–1 0–1 0–0 0–0 3–1 1–1 0 / 4 4–4
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným 		W–L
V–P 		výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Vítězství nad hráčkami Top 10

[editovat | editovat zdroj]
Přehled
Sezóna 2019 2020 2021 2022 2023 2024 Celkem
Vítězství 1 1 2 3 9 7 23
Vítězství
Č. hráčka top 10 WTA turnaj povrch fáze skóre Gauff
Sezóna 2019
1. Nizozemsko Kiki Bertensová 8. Linec, Rakousko tvrdý (h) čtvrtfinále 7–6(7–1), 6–4 110.
Sezóna 2020
2. Japonsko Naomi Ósakaová 4. Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý 3. kolo 6–3, 6–4 67.
Sezóna 2021
3. Bělorusko Aryna Sabalenková 4. Řím, Itálie antuka 3. kolo 7–5, 6–3 35.
4. Austrálie Ashleigh Bartyová 1. Řím, Itálie antuka čtvrtfinále 4–6, 1–2 skreč 35.
Sezóna 2022
5. Španělsko Paula Badosová 4. Dauhá, Katar tvrdý 3. kolo 6–2, 6–3 23.
6. Česko Karolína Plíšková 7. Berlín, Německo tráva čtvrtfinále 7–5, 6–4 13.
7.   Aryna Sabalenková 6. Toronto, Kanada tvrdý 3. kolo 7–5, 4–6, 7–6(7–4) 11.
Sezóna 2023
8. USA Jessica Pegulaová 4. Eastbourne, Spojené království tráva čtvrtfinále 6–3, 6–3 7.
9. Řecko Maria Sakkariová 9. Washington D.C., Spojené státy tvrdý finále 6–2, 6–3 7.
10. Česko Markéta Vondroušová 10. Montréal, Kanada tvrdý 3. kolo 6–3, 6–0 7.
11. Polsko Iga Świąteková 1. Cincinnati, Spojené státy tvrdý semifinále 7–6(7–2), 3–6, 6–4 7.
12. Česko Karolína Muchová 10. US Open, New York, Spojené státy tvrdý semifinále 6–4, 7–5 6.
13.   Aryna Sabalenková 2. US Open, New York, Spojené státy tvrdý finále 2–6, 6–3, 6–2 6.
14. Řecko Maria Sakkariová 6. Peking, Čína tvrdý čtvrtfinále 6–2, 6–4 3.
15. Tunisko Ons Džabúrová 7. Turnaj mistryň, Cancún, Mexiko tvrdý základní skupina 6–0, 6–1 3.
16. Česko Markéta Vondroušová 6. Turnaj mistryň, Cancún, Mexiko tvrdý základní skupina 5–7, 7–6(7–4), 6–3 3.
Sezóna 2024
17. Čína Čeng Čchin-wen 7. Řím, Itálie antuka čtvrtfinále 7–6(7–4), 6–1 3.
18. Tunisko Ons Džabúrová 9. French Open, Paříž, Francie antuka čtvrtfinále 4–6, 6–2, 6–3 3.
19. Tunisko Ons Džabúrová 10. Berlín, Německo tráva čtvrtfinále 7–6(11–9), 0–0skreč 2.
20. USA Jessica Pegulaová 6. Turnaj mistryň, Rijád, Saúdská Arábie tvrdý (h) základní skupina 6–3, 6–2 3.
21. Polsko Iga Świąteková 2. Turnaj mistryň, Rijád, Saúdská Arábie tvrdý (h) základní skupina 6–3, 6–4 3.
22.   Aryna Sabalenková 1. Turnaj mistryň, Rijád, Saúdská Arábie tvrdý (h) semifinále 7–6(7–4), 6–3 3.
23. Čína Čeng Čchin-wen 7. Turnaj mistryň, Rijád, Saúdská Arábie tvrdý (h) finále 3–6, 6–4, 7–6(7–2) 3.
     výhra nad úřadující světovou jedničkou

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cori Gauff na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Cori Gauff reveals she is rooting for Serena Williams to win Wimbledon. Metro [online]. 2019-07-10 [cit. 2019-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d Coco Gauffová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20241110a10. listopadu 2024
  3. ↑ a b Coco Gauff captures World No.1 doubles ranking with Toronto title. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-14 [cit. 2022-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Gauff overcomes Zheng in three-hour thriller to win WTA Finals title. Women's Tennis Association [online]. 2024-11-09 [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Coco Gauffová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20241110a10. listopadu 2024
  6. ↑ a b ZABLOUDIL, Luboš. Muchová na první velkou trofej nedosáhla ani v Cincinnati. Ve finále nestačila na Gauffovou. TenisPortal.cz [online]. LiveSport, 2023-08-20 [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b How Coco Gauff compares to past tennis prodigies. ESPN.com [online]. 2019-08-02 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ NGUYEN, Courtney. Even without a coach, Gauff remains confident ahead of clay season. Women's Tennis Association [online]. 2023-04-18 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Gauff edges McNally in all-American girls' final in Paris [online]. WTA Tennis [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ LEWIS, Colette. Seyboth Wild and Wang Make History at US Open Junior Championships; McNally and Gauff Capture Girls Doubles Title [online]. ZooTennis.com [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ LEWIS, Colette. June Aces; Gauff, Nakashima Win Grade 1 Roehampton Titles; Nanda, Mayo and Stearns Qualify for Wimbledon Junior Championships; McDonald and Isner into Wimbledon's Second Week [online]. ZooTennis.com [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ Cori Gauff [online]. ITF World Tennis Tour [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ LEWIS, Colette. Gauff Comeback Ends with Another Orange Bowl Title; Finland's Virtanen Makes History with Victory over Khan [online]. ZooTennis.com [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  14. ↑ Coco Gauffová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20241110a10. listopadu 2024
  15. ↑ Gauff named USA female flag-bearer for Games. ESPN.com [online]. 2024-07-24 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ MCBRIDE, Jessica. Candi Gauff, Coco Gauff’s Mother: 5 Fast Facts You Need to Know [online]. Heavy.com, 2019-07-08 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ COHEN, Claire. So who is Wimbledon wunderkind, Cori 'Coco' Gauff?. The Telegraph. 2019-07-03. Dostupné online [cit. 2019-07-10]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  18. ↑ ROTHENBERG, Ben. Cori Gauff: 10 Things to Know About the Newest Tennis Phenom [online]. New York Times [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b BEMBRY, Jerry. Coco Gauff and family following familiar path to greatness [online]. The Undefeated [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b MAINE, D'Arcy. Meet Coco Gauff, the 15-year-old who has everyone at Wimbledon talking [online]. ESPN [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  21. ↑ PERSAK, Mike. Delray's Coco Gauff, 14, stays grounded with family after winning French Open girls' title [online]. Sun-Sentinel [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  22. ↑ Coco Gauff Bio [online]. WTA Tennis [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  23. ↑ Cori Gauff, 13, Has Great Potential And A Greater Goal: Be The Goat [online]. Tennis.com [cit. 2017-09-24]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b c d Why 12-year-old Cori Gauff hopes she'll be the greatest of all time [online]. ESPN [cit. 2017-09-11]. Dostupné online. 
  25. ↑ KANE, Portia. Interview with Coach Corey Gauff [online]. Black Tennis Magazine [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  26. ↑ Maureen Connolly Brinker Tennis Foundation: 2012 - 2003 Archives [online]. www.mcbtennis.org [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  27. ↑ MARSHALL, Ashley. American teen Gauff impresses in junior Slam debut [online]. US Open [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  28. ↑ BUTLER, Alex. Cori Gauff, 15, makes historic Wimbledon debut [online]. UPI [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  29. ↑ Cori Gauff, the Revelation of Champ'Seed [online]. Champ'Seed Foundation [cit. 2019-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-01. 
  30. ↑ Gauff Takes First National in Girls' 12s [online]. Tennis Recruiting [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  31. ↑ 14-year-old Cori Gauff sets another milestone in her GOAT quest! [online]. Tennis World USA [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Americans struggle on Day 2 of US Open qualifying [online]. Baseline [cit. 2019-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-12. (anglicky) 
  33. ↑ LEWIS, Colette. McNally Upsets Top Seed Peterson to Reach Midland $100K Final; Cressy Advances to Cleveland Challenger Final; Forbes Wins Grade 1 in Ecuador [online]. ZooTennis.com [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  34. ↑ LEWIS, Colette. Wake Forest, Ohio State Advance to Men's D-I ITA Team Indoor Final; Redlicki Wins Tucson Title, Gauff Comes Up Short in Surprise; Opelka Captures New York Open [online]. ZooTennis.com [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  35. ↑ 2019 Miami Open: Gauff 'controls the controllables,' marvels in first WTA win [online]. WTA Tennis, 21-03-2019 [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. 
  36. ↑ KANE, David. 'I remember every match' - Kasatkina reignites Venus rivalry in Miami after tough 2019 [online]. WTA Tennis [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  37. ↑ American Cori 'Coco' Gauff becomes youngest Wimbledon qualifier in Open Era history [online]. Sydney Morning Herald [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  38. ↑ CLAREY, Christopher. Cori Gauff, 15, Seizes Her Moment, Upsetting Venus Williams at Wimbledon [online]. New York Times [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  39. ↑ TIGNOR, Steve. Coco Gauff is the youngest at Wimbledon, but she plays a grown-up game [online]. Tennis.com [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  40. ↑ 'It's pretty surreal how life changes': Gauff halts Hercog, sets Halep battle at Wimbledon [online]. WTA Tennis [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  41. ↑ INGLE, Sean. The Coco bubble pops at Wimbledon as Simona Halep ousts Cori Gauff. The Guardian. London: 08-07-2019. Dostupné online [cit. 08-07-2019]. 
  42. ↑ www.bbc.co.uk. Wimbledon 2019: High hopes for Coco Gauff after astonishing Wimbledon run [online]. 08-072019. Dostupné online. 
  43. ↑ WIMBLEDON, Simon Cambers at. Cori Gauff oozes confidence and maturity in win over Magdalena Rybarikova. The Guardian. 2019-07-03. Dostupné online [cit. 2019-07-12]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  44. ↑ NAGLE, Dave. Wimbledon Viewership up 29%; Coco, Sport’s Legends Provide Compelling Action [online]. ESPN Press Room [cit. 2019-07-13]. Dostupné online. 
  45. ↑ WTA Rankings Update 2019: Halep returns to Top 5, Gauff soars [online]. 15-07-2019 [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. 
  46. ↑ Gauff cruises into Citi Open main draw [online]. WTA Tennis, 28-07-2019 [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 
  47. ↑ Caty McNally reaches D.C. semis; into doubles final with Coco Gauff. Tennis.com. 2-8-2019. Dostupné online [cit. 3-8-2019]. 
  48. ↑ Gauff, McNally win Citi Open doubles: 'The way we're playing, we can go as far as we want'. www.wtatennis.com. WTA, 3-8-2019. Dostupné online [cit. 4-8-2019]. 
  49. ↑ ROTHENBERG, Ben. Coco Gauff Will Play in the U.S. Open as a Wild Card [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 
  50. ↑ CLAREY, Christopher. Coco Gauff Delivers Again, in an Electric U.S. Open Win [online]. [cit. 2019-08-28]. Dostupné online. 
  51. ↑ TIGNOR, Steve. In A Tenacious Tug of War, Coco Gauff Brings Armstrong House Down [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  52. ↑ FENDRICH, Howard. Gauff, 15, to take on defending champ Osaka next at US Open [online]. [cit. 2019-08-30]. Dostupné online. 
  53. ↑ BELLSHAW, George. Naomi Osaka brings "Coco Mania" to a grinding halt with straights sets win over Cori Gauff [online]. 01-09-2019 [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
  54. ↑ Coco Gauff Caty Mcnally McCoco doubles US Open 2019 Dostupné online. Tennis.com, cit. [2019-10-14] (anglicky)
  55. ↑ STREETER, Kurt. Team 'McCoco' Takes a Turn in the Spotlight. New York Times. 01-09-2019. Dostupné online [cit. 03-09-2019]. 
  56. ↑ DI COSTANZO, Diane. Victoria Azarenka and Ashleigh Barty end Gauff, McNally run. US Open. 02-09-2019. Dostupné online [cit. 03-09-2019]. 
  57. ↑ LIVAUDAIS, Stephanie. Bertens dodges Van Uytvanck, gets Gauff next in Linz quarterfinals. WTA. 10-10-2019. Dostupné online [cit. 11-10-2019]. 
  58. ↑ Coco Gauff upends top seed to become youngest WTA semi-finalist in 15 years. The Guardian. 11-10-2019. Dostupné online [cit. 12-10-2019]. 
  59. ↑ WTA Rankings [online]. WTA, 14-10-2019 [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. 
  60. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Gauffová má v 15 letech první titul z turnaje WTA. Krejčíková se Siniakovou si zajistily Turnaj mistryň [online]. TenisPortal.cz, 2019-10-13 [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. 
  61. ↑ Bertens recovers to set up Linz quarter-final against Coco Gauff. Yahoo Sport. 10-10-2019. Dostupné online [cit. 11-10-2019]. 
  62. ↑ Gauff, McNally win second doubles title in Luxembourg [online]. WTA Tour, Inc., 2019-10-19 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. Bencicová po třech hodinách udolala Gauffovou. Ve finále vyzve Šwiatekovou. TenisPortal.cz [online]. 2021-02-26 [cit. 2023-06-17]. Dostupné online. 
  64. ↑ JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. Krejčíková v Dubaji pokračuje bez ztráty setu, ve čtvrtfinále smetla Potapovovou. TenisPortal.cz [online]. 2021-03-11 [cit. 2023-06-17]. Dostupné online. 
  65. ↑ Gauff sweeps singles and doubles titles in Parma. Women's Tennis Association [online]. 2021-05-22 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  66. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. 17letá Gauffová v Parmě slaví premiérový double. Jako nejmladší od roku 2004. TenisPortal.cz [online]. 2021-05-22 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  67. ↑ Krejčíková deklasovala v Paříži Stephensovou a je ve čtvrtfinále. ČeskéNoviny.cz [online]. 2021-06-07 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. 
  68. ↑ Gauff becomes youngest Grand Slam quarter-finalist in 15 years [online]. France 24, 2021-06-07 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ Krejcikova comeback denies Gauff, seals first Slam singles SF at French Open [online]. WTA Tennis, 2021-06-09 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. 
  70. ↑ Stosur, Zhang best Gauff, McNally to win US Open women's doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2021-09-12 [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. 
  71. ↑ Gauff, Pegula charge to doubles title in Doha. Women's Tennis Association [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ Gauff bests Stephens at French Open, reaches first Grand Slam semifinal. Women's Tennis Association [online]. 2022-05-31 [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ Coco Gauff reaches first Grand Slam singles final at French Open. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 
  74. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. 18letá Gauffová se stala nejmladší finalistkou grandslamu od roku 2004. O titul z French Open se utká se Šwiatekovou. TenisPortal.cz [online]. 2022-06-02 [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 
  75. ↑ Garcia, Mladenovic top Gauff, Pegula to win French Open doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-05 [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. 
  76. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Garciaová protáhla neporazitelnost na 13 zápasů a poprvé si zahraje semifinále grandslamů. Nezastavila ji ani Gauffová. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-07 [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. 
  77. ↑ Coco Gauff to make Top 10 debut after US Open. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. 
  78. ↑ Coco Gauff and Jessica Pegula qualify for 2022 WTA Finals. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. 
  79. ↑ Coco Gauff, Caroline Garcia qualify for 2022 WTA Finals. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. 
  80. ↑ Road to the WTA Finals: Coco Gauff. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. 
  81. ↑ Gauff, Pegula successfully defend Doha doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2023-02-17 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ Gauff seals dominant week to win third career title in Auckland. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-08 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ Ostapenko upsets Gauff to reach Australian Open quarterfinals. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-22 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  84. ↑ ZABLOUDI, Luboš. Krejčíková v Dubaji vyřadila i Pegulaovou! Ve finále se pokusí zastavit Šwiatekovou. TenisPortal.cz [online]. 2023-02-24 [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  85. ↑ Fruhvirtovy nadchly strhující výměnou. Při své první čtyřhře trápily americké hvězdy. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-03-26 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. 
  86. ↑ Gauff, Pegula win Miami Open doubles; fifth team title. Women's Tennis Association [online]. 2023-04-02 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. ↑ Azarenka, Haddad Maia stymie top seeds Gauff, Pegula to win Madrid. Women's Tennis Association [online]. 2023-05-07 [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. 
  88. ↑ Hunter, Mertens defeat Gauff, Pegula to win Rome doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2023-05-21 [cit. 2023-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. ↑ Takeaways: Resurgent Kenin upsets No.7 Gauff in Wimbledon first round. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-03 [cit. 2023-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ Gauff defeats Sakkari to win Washington D.C. title. Women's Tennis Association [online]. 2023-08-06 [cit. 2023-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. ↑ Gauff beats Paolini; sets Cincinnati semifinal showdown vs. Swiatek. Women's Tennis Association [online]. 2023-08-18 [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. ↑ Takeaways: Gauff earns first win over Swiatek to make Cincinnati final. Women's Tennis Association [online]. 2023-08-19 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Muchová skolila Sabalenkovou i v Cincinnati! Zajistila si TOP 10 a boj o nejcennější trofej. TenisPortal.cz [online]. 2023-08-19 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. 
  94. ↑ Coco Gauff bests Muchova in Cincinnati to win first WTA 1000 title. Women's Tennis Association [online]. 2023-08-20 [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. ↑ Gauff fights off Wozniacki to make US Open quarterfinals. Women's Tennis Association [online]. 2023-09-03 [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  96. ↑ JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. Gauffová je k nezastavení. Ve čtvrtfinále smetla chybující grandslamovou vítězku Ostapenkovou. TenisPortal.cz [online]. 2023-09-05 [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. 
  97. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Muchová si o titul z US Open nezahraje. V semifinále podlehla domácí teenagerce Gauffové. TenisPortal.cz [online]. 2023-09-08 [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. 
  98. ↑ Gauff secures first Grand Slam after outlasting Sabalenka at US Open. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. 
  99. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Gauffová na domácím US Open navázala na famózní přípravu. V pouhých 19 letech je novou grandslamovou vítězkou. TenisPortal.cz [online]. 2023-09-10 [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. 
  100. ↑ Gauff and Pegula capture World No.1 doubles ranking. Women's Tennis Association [online]. 2023-09-08 [cit. 2023-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. ↑ Gauff bests Sakkari to set Beijing semifinal showdown against Swiatek. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-06 [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  102. ↑ Swiatek ends Gauff's 16-match win streak to advance to Beijing final. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. ↑ First qualifiers announced for 2023 WTA Finals in Cancun. www.wtatennis.com [online]. 2023-09-22 [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  104. ↑ Pegula tops Gauff to reach WTA Finals title match. ESPN.com [online]. 2023-11-05 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Gauffová zvládla premiéru jako obhájkyně titulu. Auckland dobyla po obratu se Svitolinovou. TenisPortal.cz [online]. 2024-01-07 [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. 
  106. ↑ Gauff defeats Svitolina to successfully defend Auckland title. Women's Tennis Association [online]. 2024-01-07 [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ By the numbers: Gauff outlasts Kostyuk for first Australian Open semifinal. Women's Tennis Association [online]. 2024-01-23 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  108. ↑ Sabalenka edges Gauff to book return to Australian Open final. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. 
  109. ↑ 'Last-minute' pair Gauff and Siniakova win French Open doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2024-06-19 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková má 8. titul z grandslamu, třetí trofej z Paříže si odváží s Gauffovou. TenisPortal.cz [online]. 2024-06-09 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. 
  111. ↑ Swiatek defeats Gauff to make third straight Roland Garros final. Women's Tennis Association [online]. 2024-06-06 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  112. ↑ Emma Navarro has defeated Coco Gauff in a Wimbledon upset. NPR [online]. 2024-07-08 [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  113. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Gauffová medaili v singlu nezíská. Debut pod pěti kruhy uzavřela už v osmifinále na Vekičové. www.livesport.cz [online]. 2024-07-30 [cit. 2024-10-13]. Dostupné online. 
  114. ↑ FUTTERMAN, Matthew; ECCLESHARE, Charlie. How Coco Gauff’s Olympic tennis run ended with a line-call argument. The New York Times [online]. 2024-07-30 [cit. 2024-10-13]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. 
  115. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Muchová s Noskovou vyřadily nasazené jedničky, ve čtvrtfinále jsou i Krejčíková a Siniaková. TenisPortal.cz [online]. 2024-07-31 [cit. 2024-10-13]. Dostupné online. 
  116. ↑ GREZ, Matias. Cincinnati Open: Defending champion Coco Gauff loses in first round of final tournament before US Open. CNN [online]. 2024-08-16 [cit. 2024-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  117. ↑ Defending champion Coco Gauff stunned by Yulia Putintseva in Cincinnati opener. Tennis.com [online]. 2024-08-15 [cit. 2024-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  118. ↑ MARTIN, Jill. Coco Gauff falls in US Open title defense, losing in fourth round to Emma Navarro. CNN [online]. 2024-09-01 [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  119. ↑ Gauff storms past Muchova to win China Open, second title of 2024. Women's Tennis Association [online]. 2024-10-06 [cit. 2024-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  120. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Muchová finále neumí. Na tisícovce v Pekingu prohrála s Gauffovou a dál čeká na druhý triumf. TenisPortal.cz [online]. 2024-10-06 [cit. 2024-10-06]. Dostupné online. 
  121. ↑ Sabalenka snaps Gauff's streak to make third Wuhan final; faces Zheng. Women's Tennis Association [online]. 2024-10-12 [cit. 2024-10-13]. Dostupné online. 
  122. ↑ Gauff topples Swiatek at WTA Finals to secure semifinal spot. Women's Tennis Association [online]. 2024-11-05 [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. 
  123. ↑ Krejcikova edges Gauff, locks in last semifinal spot at WTA Finals. Women's Tennis Association [online]. 2024-11-07 [cit. 2024-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  124. ↑ Gauff takes down Sabalenka and is one win away from the WTA Finals crown. Women's Tennis Association [online]. 2024-11-08 [cit. 2024-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce Coco Gauffová Nástupce

Elise Mertensová
Kateřina Siniaková
Elise Mertensová 		Světová jednička ve čtyřhře
15. 8. 2022 – 11. 9. 2022
11. 9. 2023 – 17. 9. 2023
23. 10. 2023 – 5. 11. 2023
Kateřina Siniaková
Kateřina Siniaková
Storm Hunterová
Žebříček ATP Žebříček WTA
Mužská dvouhra – 20241216a16. prosince 2024
Poř. tenista body posun
1. Itálie Jannik Sinner (ITA) 11 830 ▬
2. Německo Alexander Zverev (GER) 7 915 ▬
3. Španělsko Carlos Alcaraz (ESP) 7 010 ▬
4. USA Taylor Fritz (USA) 5 100 ▬
5.   Daniil Medveděv 5 030 ▬
6. Norsko Casper Ruud (NOR) 4 255 ▬
7. Srbsko Novak Djoković (SRB) 3 910 ▬
8.   Andrej Rubljov 3 760 ▬
9. Austrálie Alex de Minaur (AUS) 3 745 ▬
10. Bulharsko Grigor Dimitrov (BUL) 3 350 ▬
Ženská dvouhra – 20241216a16. prosince 2024
Poř. tenistka body posun
1.   Aryna Sabalenková 9 416 ▬
2. Polsko Iga Świąteková (POL) 8 370 ▬
3. USA Coco Gauffová (USA) 6 530 ▬
4. Itálie Jasmine Paoliniová (ITA) 5 344 ▬
5 Čína Čeng Čchin-wen (CHN) 5 340 ▬
6. Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ) 5 171 ▬
7. USA Jessica Pegulaová (USA) 4 705 ▬
8. USA Emma Navarrová (USA) 3 589 ▬
9.   Darja Kasatkinová 3 368 ▬
10. Česko Barbora Krejčíková (CZE) 3 214 ▬
Mužská čtyřhra – 20241216a16. prosince 2024
Poř. tenista body posun
1. Salvador Marcelo Arévalo (ESA) 7 510 ▬
Chorvatsko Mate Pavić (CRO) 7 510 ▬
3. Austrálie Jordan Thompson (AUS) 6 655 ▬
4. Španělsko Marcel Granollers (ESP) 6 500 ▬
Argentina Horacio Zeballos (ARG) 6 500 ▬
6. Chorvatsko Nikola Mektić (CRO) 5 930 ▬
7 Německo Kevin Krawietz (GER) 5 880 ▬
8. Nizozemsko Wesley Koolhof (NED) 5 840 ▬
9. Německo Tim Pütz (GER) 5 790 ▬
10. Itálie Andrea Vavassori (ITA) 5 785 ▬
Ženská čtyřhra – 20241216a16. prosince 2024
Poř. tenistka body posun
1. Česko Kateřina Siniaková (CZE) 9 530 ▬
2. Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL) 8 165 ▬
3. Kanada Gabriela Dabrowská (CAN) 6 805 ▬
4. Ukrajina Ljudmyla Kičenoková (UKR) 6 165 ▬
5. USA Taylor Townsendová (USA) 6 108 ▬
6. Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT) 5 948 ▬
7. Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE) 5 506 ▬
8. Itálie Sara Erraniová (ITA) 5 456 ▬
9. Belgie Elise Mertensová (BEL) 5 430 ▬
10. Itálie Jasmine Paoliniová (ITA) 5 235 ▬
US Open – Vítězky ženské dvouhry v otevřené éře
Vítězky Turnaje mistryň ve dvouhře
(1971) Billie Jean Kingová • (1972–1973) Chris Evertová • (1974) Evonne Goolagongová • (1975) Chris Evertová • (1976) Evonne Goolagongová • (1977) Chris Evertová • (1978–1979) Martina Navrátilová  • (1980) Tracy Austinová • (1981) Martina Navrátilová • (1982) Sylvia Haniková • (1983–1985) Martina Navrátilová • (1986–březen) Martina Navrátilová • (1986–listopad) Martina Navrátilová  • (1987) Steffi Grafová • (1988) Gabriela Sabatini • (1989) Steffi Grafová • (1990–1992) Monika Selešová • (1993) Steffi Grafová • (1994) Gabriela Sabatini • (1995–1996) Steffi Grafová • (1997) Jana Novotná • (1998) Martina Hingisová • (1999) Lindsay Davenportová • (2000) Martina Hingisová • (2001) Serena Williamsová • (2002–2003) Kim Clijstersová • (2004) Maria Šarapovová • (2005) Amélie Mauresmová • (2006–2007) Justine Heninová • (2008) Venus Williamsová • (2009) Serena Williamsová • (2010) Kim Clijstersová • (2011) Petra Kvitová • (2012–2014) Serena Williamsová • (2015) Agnieszka Radwańská • (2016) Dominika Cibulková • (2017) Caroline Wozniacká • (2018) Elina Svitolinová • (2019) Ashleigh Bartyová • (2021) Garbiñe Muguruzaová • (2022) Caroline Garciaová • (2023) Iga Świąteková • (2024) Coco Gauffová
Světové jedničky ve čtyřhře žebříčku WTA
Martina Navrátilová (1984/1990 – 237 t.) • Pam Shriverová (1985/1986 – 48 t.) • Helena Suková (1990/1993 – 68 t.) • Jana Novotná (1990/1999 – 67 t.) • Gigi Fernándezová (1991/1995 – 80 t.) • Nataša Zverevová (1991/1999 – 124 t.) • Larisa Neilandová (1992 – 4 t.) • Arantxa Sánchezová Vicariová (1992/1997 – 111 t.) • Lindsay Davenportová (1997/2000 – 32 t.) • Martina Hingisová (1998/2018 – 90 t.) • Anna Kurnikovová (1999/2000 – 10 t.) • Corina Morariuová (2000 – 7 t.) • Lisa Raymondová (2000/2012 – 138 t.) • Rennae Stubbsová (2000 – 3 t.) • Julie Halardová-Decugisová (2000 – 14 t.) • Ai Sugijamová (2000/2003 – 45 t.) • Paola Suárezová (2002/2004 – 87 t.) • Kim Clijstersová (2003 – 4 t.) • Virginia Ruanová Pascualová (2003/2005 – 65 t.) • Cara Blacková 2005/2010 – 163 t.) • Samantha Stosurová (2006/2007 – 61 t.) • Liezel Huberová (2007/2012 – 200 t.) • Serena Williamsová (2010 – 8 t.) • Venus Williamsová (2010 – 8 t.) • Gisela Dulková (2010/2011 – 24 t.) • Flavia Pennettaová (2011 – 18 t.) • Květa Peschkeová (2011 – 10 t.) • Katarina Srebotniková (2011 – 10 t.) • Sara Erraniová (2012/2015 – 87 t.) • Roberta Vinciová (2012/2015 – 110 t.) • Pcheng Šuaj (2014 – 20 t.) • Sie Šu-wej (2014/2024 – 59 t.) • Sania Mirzaová (2015/2017 – 91 t.) • Bethanie Matteková-Sandsová (2017 – 32 t.) • Lucie Šafářová (2017 – 6 t.) • Latisha Chan (2017/2018 – 34 t.)  • Jekatěrina Makarovová (2018 – 5 t.) • Jelena Vesninová (2018 – 5 t.) • Tímea Babosová (2018 – 13 t.) • Barbora Krejčíková (2018/2021 – 19 t.) • Kateřina Siniaková (2018/2024 – 130 t.) • Kristina Mladenovicová (2019/2021 – 12 t.) • Barbora Strýcová (2019/2020 – 28 t.) • Aryna Sabalenková (2021 – 6 t.) • Elise Mertensová (2021/2024 – 39 t.) • Coco Gauffová (2022/2023 – 7 t.) • Jessica Pegulaová (2023 – 3 t.) • Storm Hunterová (2023/2024 – 12 t.) • Erin Routliffeová (2024 – 8 t.)
Žebříček WTA byl zaveden 4. září 1984 • (rok prvně/naposledy jedničkou – počet týdnů (t.)) • současná světová jednička tučně, aktualizováno 16. prosince 2024
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Coco_Gauffová&oldid=24389559“