Olomoucký kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - kraj Olomoucký kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno pěti okresy v západní části někdejšího Severomoravského kraje a okresem Prostějov v severní části územního Jihomoravského kraje. Leží ve střední a severozápadní části Moravy (většina území), a také na severozápadě Českého Slezska (téměř celý okres Jeseník). Na východě sousedí s Moravskoslezským krajem, na jihovýchodě se Zlínským krajem, na jihozápadě s Jihomoravským krajem a na západě s Pardubickým krajem. Na severu hraničí s polskými vojvodstvími Dolnoslezským a Opolským. Sídlem kraje je Olomouc.

Přírodní podmínky

Hora Praděd, nejvyšší bod Olomouckého kraje

Průměrná nadmořská výška více méně klesá od severu k jihu. O nejvyšší moravské pohoří Hrubý Jeseník (Praděd, 1 491 m) se Olomoucký kraj dělí se sousedním Moravskoslezským krajem; po hřebeni Jeseníků také vede stará zemská hranice mezi Moravou a Slezskem. Západ a jihozápad kraje pokrývají výběžky Českomoravské vrchoviny, na východní hranici se zvedají Oderské vrchy. Jihovýchodní část kraje vyplňují úrodné nížiny a města na Hané.

Od severu k jihu krajem protéká řeka Morava, do jejíhož povodí patří většina území kraje. Morava se na rakousko-slovenské hranici vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu (za hradbou Jeseníků) a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře.

V Olomouckém kraji leží nejhlubší propast v Česku, Hranická propast (−404 m). Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je minimálně 404 m, což ji činí nejhlubší propastí na světě. Geologové dnes odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes 700 m, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení vody v Jezírku. RNDr. Jiří Pogoda uvádí, že v neděli dne 13. dubna 1980 při sólovém ponoru spustil sondu speciální konstrukce (kluzák) ze Zubatice do celkové hloubky vody 260 metrů, aniž by dosáhl dna. Jeho údaje o měření jsou ale neúplné a jsou považovány za málo důvěryhodné s nutností dalšího ověřování.[1]

Zajímavé přírodní oblasti jsou Litovelské Pomoraví, přírodní park Sovinecko a Velký Kosíř. Oderské vrchy a Nízký Jeseník jsou plné hustých lesů a meandrujících potoků.

Administrativní členění

Administrativní členění kraje

Na území kraje se nacházejí dva euroregiony:

Území kraje je vymezeno územími okresů:

Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě bývalých okresních měst vykonávají rozšířenou působnost státní správy na území kraje ještě tyto obce:

V kraji je 399 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností. Status města má 30 obcí. Sídelním městem hejtmana a hlavní městem kraje je statutární město Olomouc.

Počet okresů: 5
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: 13
Počet správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem: 20
Počet obcí: 399
Z toho měst: 30
Počet vojenských újezdů: 1

Historie

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Zákonem 387/2004 Sb. byly k 1. lednu 2005 přesunuty do Olomouckého kraje 3 obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje.

Olomouc v minulosti soupeřila s Brnem o vedoucí postavení na Moravě. Už za Přemyslovců byla Morava rozdělena na úděl Olomoucký, Brněnský a Znojemský. Později se Brno stalo sídlem moravských zemských stavů, ale i potom se stavy scházely střídavě v Olomouci a Brně. Reformou z roku 1948 pak s účinností od 1. ledna 1949 zaniklo členění na země a vznikl Olomoucký kraj, který byl výrazně větší než moderní Olomoucký kraj. 1. července 1960 pak byl tento kraj na základě další reformy rozdělen mezi kraj Severomoravský, Jihomoravský a Východočeský, které jako jednotky územního členění státu existují dosud. Další reformou roku 2000 vzniká na částech území krajů Jihomoravského a Severomoravského kraje samosprávný Olomoucký kraj.

Olomouc je také sídlem arcibiskupství katolické i pravoslavné církve, spravujícího zhruba celou Moravu a České Slezsko.

Seznam hejtmanů

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hejtmanů Olomouckého kraje.

Statistické údaje

Statistické údaje k 1. 1. 2016
Okres Rozloha[2] Počet obyvatel[3] Hustota zalidnění Počet obcí
Jeseník 719 39 261 55 obyv./km² 24
Olomouc 1 620 233 651 144 obyv./km² 96
Prostějov 770 108 795 141 obyv./km² 97
Přerov 845 131 228 155 obyv./km² 104
Šumperk 1 313 121 785 93 obyv./km² 77

Turistické zajímavosti

Hrad Bouzov
Zámek Jánský Vrch v Javorníku
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Doprava

Ze západu na východ krajem prochází český „hlavní železniční tah“ z Prahy přes Pardubice, Zábřeh, Olomouc, Přerov, Hranice a dále na Ostravsko a na Slovensko či do Polska, jižně na Brno a Vídeň. Dálniční tah spojuje Olomouc s Brnem na jihu, pokračuje na severovýchod do Ostravy, východním směrem je započaté napojení na dálnici D1 přes Přerov do Zlína, a severozápadně na Hradec Králové. Záložní letiště se smíšeným provozem se nachází 4,5 km od Přerova a byla zde 23. vrtulníková základna Dr. Edvarda Beneše Armády České republiky. Další veřejná letiště se nacházejí v Olomouci Letiště Olomouc a Prostějově Letiště Prostějov.

V Olomouci se nachází také jedna z nejstarších tramvajových sítí s historicky první výhybkou na území ČR.[zdroj⁠?]

V kraji funguje Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje (IDSOK).

Věda a vzdělání

V Olomouci sídlí Univerzita Palackého, která byla založena již v roce 1573 a tím se řadí po Karlově univerzitě jako druhá nejstarší univerzita na českém území. V současnosti má okolo 20 tisíc studentů a osm fakult. Univerzita Palackého není však jedinou vysokou školou se sídlem v Olomouci. Byla zde založena rovněž Moravská vysoká škola Olomouc sídlící v budově Regionálního centra Olomouc. Na této škole je jedna fakulta se třemi obory. Dále pak nově vzniklá neuniverzitní Vysoká škola logistiky se sídlem v Přerově realizující magisterské studium.

Vyšší odborné školy v Olomouci

  • Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga
  • Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická
  • Vyšší odborná škola sociální - CARITAS
  • Vyšší odborná škola sociální a teologická - DORKAS

Hospodářství

Nejvíce obyvatel pracuje v průmyslu (zpracovatelsko-strojírenský, kovodělný, elektrické a optické přístroje). Plochy zemědělské půdy jsou rozsáhlé, přesto se zaměstnanost v zemědělství neustále snižuje. Avšak je to vhodné prostředí pro brigádníky. Celý kraj je atypický. U hranic s Polskem je nížina, pak Jeseníky a na jihu opět nížinatý povrch doplněný typickými bohatými hanáckými městy a obcemi protkanými železniční sítí, i vznikající hustou sítí dálnic.

Průmyslové podniky

  • Moravské železárny Olomouc
  • Hanácké železárny
  • Sigma Group Lutín
  • Siemens Mohelnice
  • Mora Moravia Olomouc
  • Cement Hranice
  • Tondach Hranice
  • Precheza Přerov
  • Solné Mlýny Olomouc
  • A.W. s.r.o (Olomoucké tvarůžky)
  • Nestlé Česko (závod ZORA)
  • OLMA a.s.
  • Adriana Litovel
  • PANAV, a.s., Senice na Hané
  • GEMO Olomouc
  • Timken v Olomouci
  • Hella Mohelnice
  • RESTA s. r. o.
  • SULKO s. r. o. Zábřeh
  • EXCALIBUR ARMY spol. s r.o. (opravy, modernizace a výroba vojenské techniky)
  • Honeywell Aerospace Olomouc (výroba leteckých motorových dílců)
  • PSP Engineering a.s. (Přerovské Strojírny)
  • PSP Speciální strojírna a.s. (Přerovské Strojírny)
  • PSP Slévárna a. s. (Přerovské strojírny)
  • PSP Pohony a.s. (Přerovské strojírny)

Mezinárodní spolupráce

Odkazy

Reference

  1. ↑ Čtvrt století záhady nejhlubší sondy v Propasti, Fraňo Sabbath Travěnec, 1.11.2006, speleo.cz
  2. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené CSU2013 není určen žádný text
  3. ↑ Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Olomoucký kraj
Okresy Vlajka Olomouckého kraje
Správní obvody ORP
Největší města
Administrativní dělení Česka
Samosprávné kraje (od 2000)
Regiony soudržnosti
Územní kraje (1960–2020)

Šablona:Hejtman Olomouckého kraje

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Olomoucký_kraj&oldid=16573598“