Rejvíz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rejvíz
Osada Rejvíz

Osada Rejvíz

charakter sídla: osada
obyvatel: 66 (2001)
domů: 91
PSČ: 793 76
součást obce: Zlaté Hory
okres: Jeseník
historická země: Slezsko
katastrální území: Rejvíz (9,14 km²)
nadmořská výška: 780 m
Rejvíz
Red pog.png
Rejvíz
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce
Pension - restaurace Rejvíz

Rejvíz (něm. Reihwiesen[1], pol. Rejwiz[2]) je horská osada a národní přírodní rezervace v pohoří Hrubý Jeseník ve SlezskuOlomouckém kraji. Nachází se 8 km východně od okresního města Jeseník. Je částí města Zlaté Hory. Stejnojmenná národní přírodní rezervace je známá svým rašeliništěm.

Osada[editovat | editovat zdroj]

Osada Rejvíz leží v katastru města Zlaté Hory v nadmořské výšce 780 m a má 65 obyvatel. Skládá se z několika desítek domů rozmístěných prakticky pouze podél silnice II/453 spojující města Jeseník a Zlaté Hory.

Na místě Rejvízu byly až do 18. století jen louky zvané "Sklářské" (Glasswiese). Vedla tudy ovšem cesta ze Zlatých Hor podél Černé Opavy směrem na Vrbno pod Pradědem, a na ní zřídil roku 1768 Kajetan Beer hostinec, kolem nějž vznikla malá osada (roku 1791 tři domy) zvaná Reihwiesen (řada luk). Nyní se tato část vsi, jihovýchodně od jejího centra, označuje jako Starý Rejvíz (něm. Alt-Reihwiesen). Osídlení v nynějším středisku osady vzniklo až roku 1794 v rámci kolonizační akce vratislavského biskupa Philippa Gottfrieda von Schaffgotsche, který zde levně rozprodal panské pozemky k osazení. Řada osadníků pocházela z česky mluvících oblastí a jen pozvolna se vesnice zcela poněmčila. Patřila od počátku k cukmantelskému panství vratislavských biskupů. Na rozdíl od jiných osad na tomto panství tedy nevznikl Rejvíz v souvislosti s hornictvím, ale jako osada pastevecká a dřevařská (i když i část dosavadních luk byla přeměněna na horská políčka).

Rejvíz se velmi brzy rozvinul. V letech 1808-1809 byl postaven kostel a u něj zřízena škola a roku 1810 i fara. Pak ale počet obyvatel trvale stagnoval. Obecná škola se připomíná roku 1848 a roku 1901 měla jednu třídu. V letech 18501869 byla obec součástí Horního Údolí. [3]

Zemědělství bylo obtížné, avšak okolo obce se do roku 1867 těžila železná ruda pro železárny v Železné (Vrbno pod Pradědem) a v Ondřejovicích a důležité bylo též lesnictví (v obci sídlila biskupská lesní správa). Před rokem 1863 dolování železné rudy zaniklo. [3] K roku 1935 se připomíná pila. Obyvatelstvo se živilo i dřevařstvím a plátenictvím. Od počátku 20. století se objevuje v obci i turistika. Proto se v této malé obci velmi brzy objevuje i moderní infrastruktura a služby - roku 1924 benzinová čerpací stanice, roku 1925 záložna, roku 1926 místní elektrárna, roku 1928 telefon, roku 1931 obecní vodovod. Roku 1900 se zde uvádí hasičský spolek a roku 1925 Deutscher Kulturverband. [3]

Roku 1938 byla obec připojena k Německu. Za druhé světové války byl u obce v místě Opavské chaty zajatecký tábor (lesní hřbitov ukrajinských zajatců – tzv. Ruský hřbitov). 5. května 1945 byla obec obsazena Rudou armádou. [3] Do roku 1945 byla obec čistě německou, po válce následovalo vysídlení. Po roce 1945 byl Rejvíz dosídlen mj. slovenskými migranty z Rumunska a Řeky, kteří se uchýlili do Československa v důsledku občanské války. Mnozí z nich se však po roce 1975 vrátili do vlasti, a i další obyvatelé Rejvíz opustili. Od 50. let nahradil cestovní ruch definitivně nevýnosné zemědělství jako hlavní aktivita v obci.

V Rejvízu je několik domů s dochovanou lidovou architekturou z 19. století. Od roku 2004 je Rejvíz vesnickou památkovou rezervací.

Rejvíz byl samostatnou obcí do roku 1964, kdy byl přičleněn k městu Zlaté Hory. Někdy po roce 1973 byla zrušena rovněž zdejší farnost, od II. světové války neobsazená.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Rejvízu podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[4]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 406 393 403 370 358 335 351[p 1] 207 131 113 85 63 66
  1. z toho: 6 Čechoslováků, 344 Němců; podle náboženství 344 římských katolíků, 7 evangelíků

V Rejvízu je evidováno 91 adres : 78 čísel popisných (trvalé objekty) a 13 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[5] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 61 domů, z toho 22 trvale obydlených.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Lurdská jeskyně
Kostel - interiér
  • Římskokatolický filiální (dříve farní) kostel Jména Panny Marie, postavený roku 1808, s hlavním oltářem od Bernharda Kutzera (1794-1864), významného sochaře z blízkého Horního Údolí
  • Penzion Rejvíz (dříve Braunerova, pak Noskova chata), lidová celodřevěná stavba z 19. století
  • Lurdská jeskyně z roku 1908 na Starém Rejvíze, obnovena roku 2006
  • Zříceniny hradu Koberštejna (něm. Koberstein), strážního hradu z 13. století na cestě ze Zlatých Hor do Olomouce, zpustlého zřejmě v 15. století

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Rejvíz (národní přírodní rezervace).

V roce 1955 byla na rašeliništích u vesnice vyhlášena národní přírodní rezervace. Jejím základem jsou Velké a Malé mechové jezírko.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CHYTIL, Alois. Chytilův místopis ČSR. 2. vyd. Praha : Alois Chytil, 1929. Dostupné online. S. 1068.  
  2. Např. Ośrodek narciarski Příčná w Górach Złotych [online]. Praha: CzechTourism, 2013-09-18, [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. (polsky) 
  3. a b c d BARTOŠ, Josef aj. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, XIII. 1.. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994.  
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha : ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 652-653.   Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32.   http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha : ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 978-979.  
  5. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Rejvíz ve Wikimedia Commons