Seznam osobností pohřbených na hřbitově Malvazinky

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Orientační mapa pražského hřbitova Malvazinky[1]
Podrobná mapa pražského hřbitova Malvazinky s lokalizací míst významných hrobů

Seznam osobností pohřbených na hřbitově Malvazinky byl sestaven na základě veřejně přístupných seznamů význačných osob zde pohřbených.[p. 1]

Poznámky ke třídění a vyhledávání osob[editovat | editovat zdroj]

Seznam osob byl primárně uspořádán podle čísel umístění jejich hrobových pozic, a nikoliv podle abecedy. Pokud vyhledáváte určitou osobu v seznamu nikterak nesetříděném (tj. ve stavu ihned poté, co se heslo na této stránce zobrazilo), doporučuje se aktivovat ve webovém prohlížeči vyhledávání požadovaného řetězce (většinou příjmení hledané osoby nebo alespoň jeho část) na stránce hesla v celém jejím rozsahu, neboť některé osobnosti mohu být uvedeny i na jiném než očekávaném místě seznamu například proto, že byly dodány do seznamu později, jak je tomu v případě osobností pohřbených na louce rozptylu.

Po zobrazení hesla je seznam osob možno dodatečně třídit abecedně podle příjmení (kliknutím na políčko s popisem sloupečku) nebo podle umístění hrobu. V tomto případě se k sobě v seznamu dostanou hrobová místa nacházející se ve stejném sektoru (oddílu) Malvazineckého hřbitova, což může být užitečné při jeho fyzické inspekci na místě.[p. 2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hřbitov[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Hřbitov Malvazinky.

Rozlehlý městský hřbitov byl založen v roce 1876 při západním okraji pražské čtvrti Smíchov, v oblasti bývalých vinic a dnešní čtvrti Malvazinky, těsně u hranice s Radlicemi. (Pozemky zakoupila v roce 1875 smíchovská obec.)[2] Návrh řešení a úpravu hřbitova provedl architekt Antonín Viktor Barvitius (1823–1901)[2] a hřbitovní areál situoval do míst, kde se nacházely (od roku 1628) hospodářské usedlosti (bývalé vinice) z někdejšího odkazu malostranského měšťana Tomáše Malvazyho (podle některých pramenů Malvazína).[2]

První pohřeb na hřbitově v Malvazinkách se uskutečnil 31. prosince 1876 současně s vysvěcením celého hřbitova, které provedl kanovník Vincenc Švehla.[2] Poslední rozšíření hřbitova proběhlo roku 1897. Tehdy bylo vybudováno nové zázemí hřbitova a márnice.[2] Márnice byla později využívána jako kaple i jako smuteční síň.[2] Původní rozloha hřbitova činila 3,2 hektaru, v současnosti (rok 2023) je jeho rozloha více než dvojnásobná (7,58 hektaru; čtvrté největší pohřebiště v Praze).[2]

Na hřbitově, rozkládajícím se kolem kostela svatého Filipa a Jakuba je pochováno několik desítek významných československých i českých osobností.[3][4] Nachází se zde (údaj z roku 2023) 13 374 hrobových míst, z toho je 3 551 urnových hrobů, 760 hrobek a 680 kolumbárních okének.[2] Vedle toho je v areálu hřbitova ještě 12 kaplových hrobek. K rozptylu slouží dvě rozptylové loučky.[3]

Na západní straně přiléhá k Malvazineckému hřbitovu Nový židovský hřbitov na Smíchově (založený v roce 1903), na němž se pohřbívalo až do roku 1990.[2] (Nový židovský hřbitov na Smíchově je přístupný z Peroutkovy ulice.[2])

Kostel[editovat | editovat zdroj]

Areálu hřbitova dominuje novorománský kostel sv. Filipa a Jakuba. Ten byl postaven v letech 1894 až 1896 podle plánů architekta Adolfa Duchoně.[5][2] Při stavbě a vybavení kostela byl využit stavební materiál, dvojice zvonů a několik barokních soch (jednalo se o Wildmannovy a Brokoffovy sochy)[2] ze zbořeného smíchovského kostela sv. Filipa a Jakuba.[6]

Kostel sv. Filipa a Jakuba stával na dnešním Arbesově náměstí a byl zbořen v roce 1891.[2] Kolem něj se rozkládal původní smíchovský hřbitov, který byl na základě dekretů Josefa II. (josefínské dekrety zakazovaly pohřbívat zesnulé uvnitř městských hradeb) po roce 1787 zrušen.[2] Hlavním místem pohřbívání zesnulých pro celou levobřežní část Prahy byl Malostranský hřbitov na Smíchově, založený v roce 1680, rozšířený roku 1862 a definitivně uzavřený v roce 1884.[2]

Kostel sv. Filipa a Jakuba byl slavnostně vysvěcen roku 1896.[2] V kostele se nacházející socha svatého Václava je dílem Čeňka Vosmíka.[2] V kostele se pravidelně konaly (od roku 1879) hřbitovní májové slavnosti. Ty byly pořádány Družstvem svatého Václava.[2]

Boží muka s gnómónem[editovat | editovat zdroj]

U hlavního vchodu do hřbitova se nachází Boží muka s gnómónem (slunečními hodinami) od neznámého autora.[2] Jedná se o šest metrů vysoký raně barokní sloup s reliéfy Božích muk, nápisy a letopočtem 1675 na vrcholu. Na základové desce sloupu je vytesán pamětní zápis o velké vodě („Roku, kdy Vltava vystoupila, až sem a způsobila povodeň") z roku 1737.[2] Objekt totiž stával původně na smíchovské Schwarzenberské silnici (zbraslavské silnici) před dnes již neexistujícím domem číslo popisné 193 (dům se nacházel naproti dnešnímu Smíchovskému nádraží).[2] Na hřbitov byl přemístěn po zboření domu před rozšířením komunikace na Nádražní ulici, aby nepřekážel provozu.[2]

  • Hřbitov, kostel, Boží muka s gnómónem, hřbitovní kaple
  • Hroby a hrobky při obvodové hřbitovní zdi
    Hroby a hrobky při obvodové hřbitovní zdi
  • Novorománský kostel sv. Filipa a Jakuba v centru hřbitova
    Novorománský kostel sv. Filipa a Jakuba v centru hřbitova
  • Boží muka s gnómónem u hlavního vchodu do hřbitova
    Boží muka s gnómónem u hlavního vchodu do hřbitova
  • Hřbitovní kaple v jihovýchodní části hřbitova
    Hřbitovní kaple v jihovýchodní části hřbitova

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Jméno Příjmení Obrázek osoby Popis osoby Obrázek hrobu Datum narození Datum úmrtí Umístění (oddíl hřbitova / číslo hrobu) Označení na plánku hřbitova Poznámka
Jakub Arbes spisovatel, novinář a překladatel 12. června 1840 8. dubna 1914 AI/127 1 Socha je dílo Josefa Strachovského; reliéf je od sochaře Václava Vokálka (* 25.10.1891 – 2.4.1970)
Bohdan Bečka politik, ministr financí, poslanec a senátor 14. dubna 1863 26. července 1940 A/36 42 Hedvika Bečková (1877–????) – dcera stavitele Bohdana Bečky – byla od roku 1899 manželkou Jana Janského (objevitele krevních skupin)
Josef Beňa duchovní 1906 1992 BI/20 2 působil v kostele svatého Filipa a Jakuba na Malvazinkách
František Berdych právník, odbojář, redaktor a úředník první republiky 28. srpna 1900 12. dubna 1981 FII/3
Josef Adolf Bergmann pedagog a hudební skladatel 26. července 1822 22. února 1901
Egon Bondy básník, prozaik a filozof, výrazný inspirátor českého undergroundu 20. ledna 1930 9. dubna 2007 GI/65 3 vlastním jménem Zbyněk Fišer
Vojtěch Brechler malíř – krajinář a ilustrátor 1. dubna 1826 27. listopadu 1891 FI/236 4 německy Adalbert Brechler; žák Antonína Mánesa
Božena Brodská tanečnice, historička baletu a pedagožka dějin baletu na AMU 27. července 1922 23. června 2019 BI/12[7] rozená Křepelková, známá též jako Bíba Brodská; první manžel byl JUDr. Cibor Mařan; druhým manželem byl herec Vlastimil Brodský
Josef Antonín Brousil malíř, krajinář, žák profesora Julia Mařáka na pražské malířské Akademii 7. srpna 1871 27. září 1892
Anežka Burgerová 8. října 1865 9. srpna 1946 EII/54 5 Busta je dílem akademického sochaře Karla Babky
Marie Burgerová úřednice autoúčtárny ASSAP 29. října 1898 6. října 1931 EII/54 5 Busta je dílem akademického sochaře Karla Babky
František Burian lékař, zakladatel a průkopník plastické chirurgie ve světě 17. září 1881 15. října 1965
Otakar Cmunt ředitel městské spořitelny Pražské, organizátor českého spořitelnictví 15. ledna 1870 20. června 1953 redaktor časopisu Spořitelní obzor, předseda Jednoty českých spořitelen a autor právnické literatury
Eduard Cupák filmový, divadelní, televizní a rozhlasový herec, recitátor a dabér 10. března 1932 23. června 1996 louka rozptylu
Alois Čenský architekt a profesor pozemního stavitelství na České technice v Praze 22. června 1868 29. prosince 1954 UI/61 6
Josefína Čermáková divadelní herečka a příbuzná (švagrová) hudebního skladatele Antonína Dvořáka 17. ledna 1849 27. května 1895 BII/402 provdaná hraběnka Kounicová
Vladimír Denkstein historik umění, který se věnoval středověkému výtvarnému umění, ředitel Národního muzea v Praze 3. února 1906 16. února 1993 DIIuh/288 7
Karel Dimmer rakouský a český politik 20. února 1825 9. prosince 1909 A/65 ve 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a starosta Smíchova
František Doms elektrotechnik, podnikatel a průmyslník, viceprezident pražského závodu Hekaphon 9. listopadu 1867 17. února 1950 poté spolumajitel firmy Standard Electrics Doms & Spol. v pražských Vršovicích (telefony, telegrafy a jejich sítě)
Tadeusz Dura Polský operní pěvec, sólista opery Národního divadla a Národního divadla moravskoslezského 11. prosince 1880 2. prosince 1945 L/30 8
Ludmila Janská-Durová malířka (krajinomalba, portréty, zátiší) a knižní ilustrátorka 1898 1969 L/30 8 Studovala u Rudolfa Vejrycha, poté na Ukrajinské akademii u profesora Ivana Kulce (1880–1952)
Arnošt Dvořák dramatik, překladatel, divadelní režisér a publicista 1. ledna 1881 22. října 1933 DI/268 9 autor řady her, vojenský lékař
Karl Egon německy píšící básník, prozaik, dramatik a novinář 5. června 1801 24. října 1882 AII/146 10 Karl Egon rytíř Ebert, psán též Carl Egon Leopold Ebert; rytíř Řádu železné koruny; přítel Františka Palackého
Jaroslav Elsnic člen orchestru ND MU/79
Karel Feistmantel geolog a paleontolog 14. února 1819 29. září 1885 specializace: průzkum uhelných pánví středních a západních Čech
Jindřich Feld houslový virtuóz, profesor konzervatoře a skladatel 23. května 1883 5. října 1953 BI/68 11
Vladimír Frýda architekt 4. srpna 1898 30. července 1962 BII/38 jeden z významných představitelů racionálního funkcionalismu
Ferenc Futurista herec, režisér a sochař 7. prosince 1891 19. června 1947 DI/151 12 vlastním jménem František Fiala; bratr herce Emana Fialy
Eman Fiala herec, hudební skladatel, dirigent a režisér 15. dubna 1899 24. června 1970 NUI/1123 13 bratr herce Ference Futuristy
Gustav Victor Finger letecký konstruktér a průkopník letectví 30. června 1854 25. března 1919 založil a vybudoval letecké oddělení tehdejšího Technického musea Království českého
Josef Foist zakladatel filmových ateliérů FOJA v Radlicích (1937-1947) 1870 1939 UIII/94 14
Vladislav Forejt cestovatel, spisovatel a novinář, autor řady cestopisů, bylinkář 8. května 1897 10. října 1974 AI/466 15 známý též pod jménem Vladislav Forejt-Alan
Alfréd Frankenberger malíř a grafik 15. března 1913 1. prosince 1997 BI/24 16 busta podplukovníka Karla Smutného (* 7. prosince 1871 – 3. února 1933) je dílo Čeňka Vosmíka
Gustav Friedrich historik, archivář a pedagog, ředitel Státní archivní školy 4. června 1871 19. listopadu 1943 FI/231 17 žák Jaroslava Golla a Josefa Emlera, autor prvorepublikového znaku Podkarpatské Rusi
Milada Gampeová divadelní a filmová herečka 9. dubna 1884 Praha 6. května 1956 UIII/18 18 rodným příjmením Švagrovská
Jaroslav Genttner divadelní herec mimo jiné Moravskoslezského národního divadla v Ostravě a šachový velmistr 1885 1953 DI/211 19 Poznámka (zdroj)
Karla Genttnerová filmová a divadelní herečka a autorka divadelních her pro děti 1895 DI/211 19 manželka Jaroslava Genttnera; rozená Lierová (1895-19??)
Karel Gott šlágrový zpěvák, herec a malíř 14. července 1939 1. října 2019 L/235 G [8]
Otto Girgal nakladatel a knihkupec 29. září 1886 15. března 1958 CI/411 20 vydával Šaldův zápisník, měsíčník Nová scéna, díla Jacka Londona, S. K. Neumanna, Ivana Olbrachta
Pavel Grimmig kanovník a kapitulní děkan hradu Karlštejn v letech 1988 až 2006, farář farnosti v Praze–Podolí 22. června 1923 31. července 2006 AI/250 21 emeritní děkan Kapituly karlštejnské a farář v Podolí
Pavel Antonovič Gromnickij ukrajinský malíř 20. století 15. prosince 1889 28. srpna 1977 ukrajinsky Павло Антонович Громницький
Jiří Gruša básník, prozaik, překladatel, literární kritik, diplomat a politik 10. listopadu 1938 28. října 2011 NUI/773 22 prezident mezinárodního centra PEN klubu (2003 až 2009); ředitel Diplomatické akademie ve Vídni; pro jednu ze svých knih použil pseudonym Samuel Lewis
Martin Gruša fotograf a baskytarista rockových skupin Echt!, Velvet revival, Frou Frou a Národní třída leden 1966 11. června 1989 KU/102 23 syn spisovatele a diplomata Jiřího Gruši; signatář Charty 77 a manifestu hnutí České děti
Petr Guth průkopník českého baráčnictví, zakladatel smíchovské baráčnické obce 1853 19. května 1908 AII/368 24 Pásma her a zábav pro baráčníky
Hanuš Hackenschmied malíř, žák Františka Sequense a Julia Mařáka; (vlastním jménem Jan) 24. února 1871 12. března 1953 BII/236 25 středoškolský profesor, překladatel z francouzštiny, italštiny, ruštiny, srbochorvatštiny, němčiny a severských jazyků
Eva Hallerrová televizní režisérka pohádek a pořadů pro děti a mládež, překladatelka 1928 2007 UII/26 26
Milan Hegar knižní grafik, písmař, typograf a ilustrátor, profesor VŠUP, autor návrhu státního znaku ČSSR 8. května 1921 7. července 1987 UV/35 27
Dagmar Hejdová historička umění, medievalistka se specializací na středověké sklo 18. října 1920 18. prosince 2009 od roku 1972 do roku 1980 ředitelka Uměleckoprůmyslového musea v Praze
Vilém Hejl prozaik, spisovatel, novinář, překladatel 24. září 1934 23. ledna 1989 BII/76 28 signatář Charty 77, analytik rádia Svobodná Evropa
Saturnin Heller český architekt 29. listopadu 1840 18. září 1884
František Adolf Hering inženýr, ředitel a prokurista Ringhofferových závodů v Praze na Smíchově 4. července 1853 30. srpna 1910
Josef Hermach kanovník, působil v kostele svatého Filipa a Jakuba na Malvazinkách 29. května 1924 25. prosince 2002 BII/137 29 český katolický kněz, vysokoškolský pedagog, teolog, filosof, pastoralista a biblista
Josef Ferdinand Hetteš malíř obrazů historických, náboženských, žánrů, portrétista a ilustrátor 12. ledna 1864 31. prosince 1927 FII/435
Jana Hlaváčová-Choděrová sochařka, keramička a šperkařka, žákyně Karla Lidického, Jana Laudy a Karla Pokorného 4. října 1925 17. dubna 1977 AII/19 30 za svobodna Choděrová
Milan Hlavsa hudebník – baskytarista a zpěvák, spoluzakladatel skupiny The Plastic People of the Universe, člen skupin DG 307, Půlnoc, Garáž, Echt!, Fiction 6. března 1951 5. ledna 2001 AII/185 31 Milan „Mejla“ Hlavsa
Vladimír Hnízdo malíř, sochař, grafik, divadelní výtvarník a pedagog 17. července 1914 2. července 1978 CIIuh/8 32 Vladimír Jan Hnízdo; scénograf, středoškolský profesor dějin umění
František Hofman český malíř (tvořil akty žen, dívek a také portréty osob) 1. září 1891 3. března 1969 GI/277 autor obrazu prezidenta Masaryka, starosty Sokola Josefa Scheinera, Renaty Tyršové či Pražského Jezulátka
Vojtěch Homola kaplan a administrátor ve farnosti Baziliky svatého Václava na Smíchově, působil zde přes 30 let, od roku 1980 jako arciděkan 13. června 1930 22. března 1999 BII/141 33
Oldřich Homoláč akademický malíř a středoškolský profesor 20. ledna 1872 8. listopadu 1957 MU/15 34 žák Maxmiliána Pirnera a Vojtěcha Hynaise, spoluzakladatel spolku Mánes
Vít Horníček MUDr. lékař a zdravotní rada, přednosta kliniky ORL nemocnice Na Bulovce v letech 1931 až 1964 25. září 1894 21. prosince 1982 AI/490 35 otorinolaryngolog, stati v lékařských časopisech a sbornících
Josef Houštecký architekt a stavitel, autor několika činžovních domů a budovy knihtiskařství v Karlíně 11. listopadu 1864 10. dubna 1918 CI/102 36 syn Jan Houštecký je autorem dnes již neexistující Kolowratovy dřevostavbové vily na Barrandově z roku 1938
Karel Hradilák filmový a divadelní herec 26. ledna 1909 17. července 1972 DIuh/15 37 za okupace známý jako Carl Stockmar, po roce 1946 v emigraci v USA vystupoval v řadě seriálů a filmů pod jménem Charles H. Radilac
Henry Hrubecký profesor, doktor a inženýr, autor odborných publikaci žil a přednášel na řadě univerzity USA 1922 1987 UV/27 38 Henry Francis Hrubecky; Ph.D. Iowa State University 1953
Alois Hudec gymnasta, mistr světa a olympijský vítěz (Letní olympijské hry 1936 Berlín) ve cvičení na kruzích bez rámu 12. července 1908 23. ledna 1997 NUI/1048
Jiří Huml operní režisér a operní pěvec – basista, člen Dvorní opery v Mnichově, opery v Drážďanech a opery Národního divadla v Praze 6. srpna 1875 22. října 1948 A/30 39
Marie Chodounská česká malířka, kreslířka a grafička 19. srpna 1871 5. prosince 1922 BII/234 40 dcera Karla Chodounského
Karel Chodounský lékař a profesor farmakologie, žák J. E. Purkyně, zakladatel české farmakologie, aktivní propagátor alpských sportů 18. května 1843 12. května 1931 BII/234 40 zakladatel české farmakologie a žák Jana Evangelisty Purkyně
Josef Ingriš akademický malíř - absolvent mistrovské školy Vojtěcha Hynaise na Akademii výtvarných umění v Praze 18. března 1880 10. května 1960 AII/545-546 41 stavební rada Ministerstva veřejných prací ve výslužbě
Jan Janský lékař, sérolog, neurolog, psychiatr a univerzitní profesor 3. dubna 1873 8. září 1921 A/36 42 objevitel krevních skupin. Od roku 1899 manžel Hedviky Bečkové (1877–????) – dcery stavitele Bohdana Bečky
Gustav Jaroš novinář, esejista, kritik, prozaik a esejista, „znovuobjevitel“ Karafiátových Broučků 8. května 1867 17. března 1948 N/45 43 Často publikoval pod pseudonymem Gamma
Richard Jelínek lékař, doktor věd, profesor histologie, anatomie a embryolog, zakladatel české experimentální teratologie 8. října 1934 27. října 2008 CIIuh/45 44 V letech 1990–1994 vedl Ústav experimentální medicíny Akademie věd České republiky.
Alois Jenšovský československý politik, poslanec Národního shromáždění (v letech 1935 až 1939) republiky Československé za Československou stranu národně socialistickou 22. dubna 1883 11. ledna 1940 AI/230 45 dlouholetý starosta Smíchova
Vladimír Juřík historik, vysokoškolský pedagog (docent Univerzity Karlovy) a člen protinacistického odboje 7. března 1925 1992 sociolog a kulturolog; zakladatel oboru kulturologie v Československu
Jindřich Káan klavírní virtuóz, hudební skladatel a pedagog, žák Viléma Blodka a Josefa Proksche, ředitel konzervatoře v Praze, autor baletů Bajaja a Olim 29. května 1852 7. března 1926 AII/238 46 uváděný též jako Jindřich z Káanů, Henri de Kàan nebo Heinrich von Kàan
Aurelie Kaanová-Bubnová klavírní virtuózka a pedagožka 30. října 1892 11. dubna 1957 AII/238 46 spolupracovala s Oskarem Nedbalem, její žačkou byla i Eva Olmerová
Jiří Karásek ze Lvovic básník, spisovatel a kritik, překladatel a editor – přední představitel české dekadence 24. ledna 1871 5. března 1951 DI/251 47
František Kardaus průmyslový návrhář a grafik, mimo jiné autor designu tramvají Tl-T3 a automobilu Tatra 25. března 1908 20. února 1986 BII/418 48 po otci německého původu
Stefan Kasprzak malíř a ilustrátor polské národnosti působící v Praze 14. srpna 1886 6. ledna 1952 BII/89 49 žák Maxe Švabinského
Václav Robert z Kounic český šlechtic, politik (říšský poslanec) a právník; švagr skladatele Antonína Dvořáka, roku 1908 daroval svůj palác Vysoké škole v Brně a zřídil nadaci pro stavbu dnešních Kounicových kolejí v Brně 26. září 1848 14. října 1913 BII/402 50 Václav Robert hrabě z Kounic, německy Wenzel Robert Graf von Kaunitz; pocházel z české větve rodu Kouniců
Jiří Kaván astronom a matematik teorie čísel 3. února 1877 30. března 1933 GII/174 51 Pracoval v Astronomickém ústavu Karlovy univerzity a na hvězdárně ve slovenském Hurbanovu (ředitel hvězdárny). Zpočátku se věnoval pozorováním, později též sestavoval matematické tabulky
Jan Kefer astrolog, hermetik, spisovatel a překladatel (publicista meziválečného období 20. století) 31. ledna 1906 3. prosince 1941 DI/239 52 v červnu 1941 zatčen gestapem, zemřel v koncentračním táboře Flossenbürg
Marie Kirschnerová česká malířka, výtvarnice a návrhářka skla a užitého umění z období secese 7. ledna 1852 20. června 1931 A/24 53 Marie Louisa Kirschnerová, německy Marie Kirschner; žákyně Adolfa Liera (1826-1882), Julese Duprého a Alfreda Stevense; sestra spisovatelky Ossip Schubinové
Rudolf Kimla lékař, patolog, anatom, odborný autor a vysokoškolský pedagog, profesor Karlo-Ferdinandovy univerzity 9. prosince 1866 14. února 1950 BI/82 vlastím jménem Rudolf Jan Nepomuk Kymla
Ossip Schubin rakousko-česká spisovatelka, píšící německy 17. června 1854 10. února 1934 A/24 53 vlastním jménem Aloisia Kirschnerová, zvaná též Lola Kirschner; sestra malířky Marie Louisy Kirschnerové
Karel Klíma český novinář a publicista šéfredaktor Lidových novin a Českého slova 3. října 1883 23. srpna 1942 DI/332 54 účastník protinacistického odboje, popravený během Heydrichiády v Terezíně (náhrobek vytvořil Jan Štursa)
Ladislav Klíma prozaik, dramatik, básník a filosof 22. srpna 1878 19. dubna 1928 CI/189 55 autor mimo jiné Utrpení knížete Sternenhocha, Slavná Nemesis a jiné příběhy
František Klimeš akademický malíř, krajinář a portrétista; majitel domu na Smíchově 16. dubna 1871 5. června 1916 AI/410 56 malíř v Praze-Smíchově
Celda Klouček sochař, štukatér, designér, pedagog a paleontolog 6. prosince 1855 11. října 1935 původně Celestin Klouček
Karel M. Kmoch kněz, zaměřený na péči o neslyšící 12. října 1839 17. dubna 1913
František Kocourek právník, novinář a spisovatel; rozhlasový komentátor (reportér) 13. září 1901 14. května 1942 GI/34 57
Antonín Kohout violoncellista, hudební pedagog a zakládající člen Smetanova kvarteta 12. prosince 1919 15. února 2013 DI/8 58
Milan Koch básník a překladatel 3. října 1948 18. listopadu 1974 HI/37 59 přední představitel beatnické poezie v Československu
Jaroslav Kolman Cassius český básník, prozaik a novinář 30. prosince 1883 4. června 1951 AI/422 rodným jménem: Jaroslav Kholmann; vlastním jménem Jaroslav Kolman
Štěpán Koníček skladatel, dirigent a hudební dramaturg, dlouholetý dirigent a šéfdirigent Filmového symfonického orchestru (FISYO) 7. března 1928 26. května 2006 FI/220 60 autor hudby k více než 300 filmům
František Krejčík hudební skladatel, dirigent a vojenský kapelník 4. února 1866 19. srpna 1911
Oldřich Kostka meteorolog a aerolog, pilot a polárník 21. prosince 1924 3. srpna 1960 BI/155 61 doktor přírodních věd; historicky pátý Čech, který stanul na území Antarktidy; tragicky zahynul při požáru polární stanice Mirnyj v Antarktidě
Viktor Kotrba architekt, historik umění a architektury, pracovník památkové péče a výtvarný teoretik 7. května 1906 3. září 1973 BII/210 62
Jiří Kouřimský RNDr.; mineralog, zakladatel české gemologie, ředitel Národního muzea 30. května 1926 9. srpna 2003 BII/426 63
Jan Kozák filosof, teolog, profesor a poslanec, formuloval zásady kontextualismu 4. srpna 1888 9. ledna 1974 DI/104 64 profesor dějin filosofie, protestantský teolog, evangelický duchovní a politik. Publikoval v oboru filosofie, etiky a náboženství, překládal z angličtiny, francouzštiny a italštiny
Milan Kozelka undergroundový performer, básník, prozaik a literární redaktor 3. listopadu 1948 5. října 2014 MU/58 65 multimediální umělec, básník, prozaik
Božena Kozlíková česká operní pěvkyně - mezzosopranistka, sólistka opery ND, hudební pedagožka 12. dubna 1902 4. února 1991 AII/18 66
Vincenc Kramář historik umění, teoretik kubismu a sběratel (kubistického umění), ředitel Státní sbírky starého umění, své sbírky odkázal Národní galerii 8. května 1877 7. listopadu 1960 NUI/197 67 ředitel Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění
František Krásenský kněz, farář v Jáchymově, rektor a superior domu u sv. Ignáce v Praze 15. srpen 1925 21. březen 2005 KI/401
Vilém Kreibich akademický malíř, grafik a průmyslový designér, podílel se mimo jiné na designu parních lokomotiv Albatros, Zelený Anton či Mikádo 6. ledna 1884 27. listopadu 1955 UI/53 68
Petr František Krejčí rakouský podnikatel a politik české národnosti z Čech, poslanec Českého zemského sněmu 21. dubna 1843 3. ledna 1919
Vojtěch Kryšpín učitel, literární historik, redaktor a spolupracovník pedagogických časopisů, autor učebnic a knih pro mládež 2. dubna 1844 26. března 1920
Bořivoj Křemenák PhDr.; redaktor a překladatel z polštiny a z ruštiny 31. července 1923 28. ledna 1972 CIuh/7 69
Zdenko Křenek skladatel a textař 1899 1972 louka rozptylu mimo jiné autor skladeb Vzpomínka na Radhošť, Soumrak v Beskydách a Jitro v Beskydách (pro piano a dvoje ruce)
Josef Křikava operní zpěvák (barytonista), sólista opery Národního divadla v letech 1930-1958 23. května 1895 9. dubna 1981 louka rozptylu
Hugo Kubát český správní úředník, za první Československé republiky zemský prezident pro Zemi Českou. 1. prosince 1873 12. února 1932 Praha
Vladimír Kubáč duchovní, teolog, profesor a děkan Husitské teologické fakulty v Praze, biblista, znalec dějin a reálií Blízkého východu 14. dubna 1929 24. listopadu 1993 BI/172 70 teolog, duchovní Církve československé husitské, biblista-starozákoník, překladatel, profesor Husovy československé bohoslovecké fakulty v Praze, po roce 1990 profesor a děkan Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy.
Václav Kubásek herec, režisér a scenárista, zakladatel československého dabingu 3. června 1897 9. června 1964 KI/495 71 známý i pod pseudonymem Václav Smetana; český filmař, herec, scenárista a režisér, jeden z průkopníků a zakladatelů moderní československé kinematografie
Vojtěch Kubašta malíř, grafik, spisovatel a ilustrátor zejména knih pro děti 7. října 1914 7. července 1992 BI/195 72 autor prostorových leporel (průkopník prostorových knih), s nimiž se proslavil i v USA
Josef Kukla propagátor Sokola a vlastenec 1837 1895 AI/217 73
František Kůrka automobilový závodník 1935 louka rozptylu [p. 3]
Rudolf Kuthan klasický filolog, středoškolský profesor a překladatel antické literatury (z latiny i z klasické řečtiny) 15. srpna 1886 24. října 1966 Kuthanovy překlady se vyznačují pečlivostí a sdělností.
Jan Kvíčala filolog, politik a překladatel, první profesor klasické filologie na české univerzitě v Praze, poslanec Říšské rady 6. května 1834 10. června 1908 A/22 74 klasický filolog, pedagog a politik
Ladislav Landa básník z období české beat generation 25. února 1948 4. června 1965 CI/121 75 publikoval v revue Divoké víno, sbírka jeho básní vyšla až posmrtně
Petr Lébl divadelní režisér, scénograf, výtvarník a herec, umělecký šéf Divadla na zábradlí 16. května 1965 12. prosince 1999 UIII/150 76
Vladimír Lébl muzikolog, divadelní a hudební publicista, významný propagátor nové české hudby 6. února 1928 8. června 1987 UIII/150 76 otec divadelního režiséra Petra Lébla
Josef Lehoučka akademický malíř (žák Františka Tichého) a grafik 12. června 1923 7. prosince 1999 louka rozptylu člen skupin Jantar a Máj 57
Bohuš Pavel Alois Lepař právník, novinář a spisovatel (trestní právo) 9. prosince 1854 2. dubna 1927 AI/195 Vystupoval i pod pseudonymem Pravdoslav Lipňanský (stejně jako jeho otec)
Lev Lerch český malíř 13. srpna 1856 6. května 1892 Lev František Kajetán Jindřich Lerch
Karel Lier divadelní herec a režisér 14. listopadu 1843 4. října 1909 DI/211 19 Působil zejména ve Švandově divadle ve vážných i komických rolích
Jaroslav Lisý brigádní generál in memoriam, legionář, náčelník štábu II. garnitury odbojové organizace Obrana národa 28. dubna 1895 20. ledna 1943 DII/179 77 v červenci 1941 byl zatčen gestapem a posléze popraven v Berlíně
Rudolf Lukas nadporučík 91. pluku rakousko-uherské armády, předobraz Haškovy románové postavy nadporučíka Lukáše 11. října 1886 22. února 1938 CII/196 78
Josef Lukasík Nakladatel v Ostravě a v Praze, zakladatel edice Návrat, vydavatel slezských a moravských autorů. Zemřel po výslechu gestapem 11. června 1914 2. června 1942 UV/25 79 Po jeho smrti pokračovala ve vydávání jeho sestra Marie Lukasíková (1916-2000)
Marie Lukasíková Nakladatelka a vydavatelka. Po smrti svého bratra Josefa Lukasíka vedla jeho nakladatelství do roku 1949, kdy bylo zlikvidováno. 1916 2000 UV/25 79 V roce 1991 bylo nakladatelství znovu obnoveno
Karl Lumbe pražský chirurg a politik německé národnosti, ve 2. polovině 19. století byl poslancem Českého zemského sněmu a Říšské rady 23. srpna 1807 6. srpna 1885 BI/430 80 Karl Wilhelm Lumbe , rytíř z Malonic; majitel Lumbeho vily, dnes (2023) rezidence prezidenta ČR
Moric Lüssner český vlastenec, úředník, amatérský archeolog, vlastivědný pracovník a spisovatel 29. srpen 1813 3. listopadu 1891
Milan Machovec filozof a filolog, profesor filozofie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, signatář Charty 77 23. srpna 1925 15. ledna 2003 GI/65 3 přednášel od roku 1950 do roku 1970 a znovu od roku 1990 až do své smrti
Jan Malát hudební skladatel, pedagog a teoretik, sběratel a upravovatel lidových písní 16. červen 1843 2. prosinec 1915 DI/60 81
Jan Malý ředitel tiskárny a předseda spolku čsl. faktorů 23. dubna 1875 4. srpna 1955 AII/396 82 plaketa je dílo Stanislava Suchardy
Miloslav Máša katolický kněz, překladatel liturgických textů do češtiny, učitel liturgiky ve skryté církvi 18. prosince 1928 14. září 1986 Praha BII/84 83 Od roku 1982 do své smrti vedl Pokoncilní knihovnu; na náhrobku je uvedeno datum úmrtí: 21. září 1986
Jiří Matějka četař – aspirant, pozorovatel Leteckého pluku 1., zahynul při srážce dvou letounů nad pražskými Bohnicemi 6. března 1930 1908 1930 CII/64 84 autor unikátního náhrobku je neznámý
Josef Matoušek historik a profesor Karlovy univerzity v Praze, popravený nacisty 17. listopadu 1939 13. ledna 1906 17. listopadu 1939 BI/175 85 [10]
Kajetán Matoušek římskokatolický duchovní, světící biskup pražský, titulární biskup serigenský 7. srpna 1910 19. října 1994 AI/337 86 duchovní převor českého velkopřevorství Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského
Lída Matoušková divadelní a filmová herečka, členka Národního divadla 15. dubna 1915 28. dubna 2009 louka rozptylu Po roce 1948 emigrovala do Vídně (v divadle i filmu neaktivní); manželka diplomata Englandera; též známa jako: Ludmila Englander-Matoušková; Ludmila Matoušková
Robert Mayr-Harting českoněmecký právník, pedagog a křesťanskosociální politik 13. září 1874 12. března 1948 Robert rytíř von Mayr-Harting
Jan Mečíř Prof. MUDr., DrSc., psychiatr, psycholog, vedoucí psychiatrického pracoviště fakulty dětského lékařství University Karlovy v Praze. Zabýval se alkoholismem, dětskou a dorostovou psychiatrií 23. prosince 1925 13. října 2009 A/190-191 87 lékař, profesor psychiatrie, kandidát věd, v letech 1984 až 1990 přednosta Psychiatrické společnosti
Bedřich Meloun biochemik, kandidát věd, jako první na světě stanovil se svým týmem primární strukturu chymotrypsinu 3. března 1924 25. října 2008 AI/199 88 Dr., Ing., DrSc., biochemik, zabýval se strukturou bílkovin (Ústav organické chemie a biochemie ČSAV). V letech 1968 až 1969 působil na univerzitě v Uppsale
Karel Měšťan lékař (stomatolog), profesor stomatologie 14. prosince 1897 25. ledna 1953 KU/110-111 89 přednosta I. stomatologické kliniky Karlovy univerzity
Svojmír Mikulík strojní inženýr, překladatel z němčiny, odborný publicista a tvůrce českého těsnopisu 26. března 1869 27. dubna 1952 UV/22 90
Ivan Milota duchovní 1930 2009 louka rozptylu
Adolf Minský divadelní, operetní a filmový herec a režisér 9. října 1899 24. ledna 1971 louka rozptylu autor memoárů
Ivan Mrkvička malíř, aktivně přispěl k uměleckému životu v Bulharsku, nově osvobozeném od turecké nadvlády, na konci 19. a počátku 20. století 23. dubna 1856 16. května 1938 FII/8u 91 původním jménem Jan Václav Mrkvička (Ivan Václav Mrkvička; bulharsky Иван Мърквичка); zakladatel bulharské Národní akademie umění a bulharského moderního malířství
Emil Václav Müller český hudební skladatel, autor 60 skladeb a esperantista 26. července 1887 9. dubna 1974 FI/151 92
August Naegle německý, v Čechách působící církevní historik, teolog, římskokatolický kněz a československý politik 23. nebo 28. července 1869 12. října 1932 Podle knihy zemřelých byl pohřben na hřbitově Malvazinky,[11] ale fotografie hrobu s komentářem: „Hrob profesora Augusta Naegleho (1869-1932), hřbitov Annweiler“) pochází z Annweiler am Trifels
Otakar Nebuška hudební skladatel, hudební publicista, spisovatel, kritik a organizátor 5. května 1875 28. října 1952 FI/20 93 jeho žena Růžena Nebušková-Podhajská (1885-1935) byla klavíristka a hudební pedagožka
Růžena Nebušková-Podhajská klavíristka, hudební pedagožka a hudební editorka 29. srpna 1885 3. listopadu 1935 FI/20 93 Manželka hudebního kritika Otakara Nebušky (1875-1952)
Miloš Nedbal herec, režisér, člen činohry ND, národní umělec 28. května 1906 31. října 1982 AI/7 94 divadelní pedagog, dlouholetý profesor činoherního herectví na pražské DAMU
Antonie Nedošinská filmová a divadelní herečka 26. června 1885 17. července 1950 UIII/17 95 známá z filmů Kantor Ideál, Klapzubova jedenáctka, Madla z cihelny a jiné
Daniel Nekonečný zpěvák, tanečník, herec a šoumen 29. června 1966 23. března 2019 MI/15[12] vlastním jménem Daniel Konečný
Jiří Němec klinický psycholog, filozof, překladatel, editor, publicista a jeden z iniciátorů Charty 77 18. října 1932 4. října 2001 AII/366 96 zakladatel VONS, držitel medaile Za zásluhy in memoriam; otec Markéty Fialkové (1956-2011)
Markéta Fialková v době komunistického režimu disidentka, signatářka Charty 77, diplomatka, velvyslankyně, poradkyně prezidenta Václava Havla 27. března 1956 23. srpna 2011 AII/366 96 rozená Markéta Němcová; dcera filozofa Jiřího Němce
Zdeněk Němec violista České filharmonie, hudební kritik a publicista, v únoru 1945 zavražděn gestapem za uveřejněný protinacistický text 23. června 1914 8. února 1945 FII/278 97
Václav Neubert knihkupec, tiskař a nakladatel 20. května 1852 13. dubna 1936 A/27 98 majitel grafických závodů, (založeny 1877 na Smíchově); od roku 1921 nazývaných V. Neubert a synové
Miroslav Neubert malíř a společník v nakladatelství 15. května 1883 14. června 1964 A/27 98 syn Václava Neuberta
Karel Neubert nakladatel a protifašistický odbojář 29. června 1894 4. srpna 1973 A/27 98 syn Václava Neuberta
Augustin Novák národohospodář a v období 1921 až 1922 československý ministr financí 20. září 1872 9. května 1951 A/36 42 nejbližší spolupracovník Aloise Rašína při vzniku československé měny v roce 1918; tchánem Novákovy dcery Marie byl Bohdan Bečka; Augustin Novák, Bohdan Bečka i Jan Janský jsou pochováni ve stejné hrobce rodiny Bečků
Karel Novák ing. televizního obrazu 1941 2013 louka rozptylu
Božena Novotná první dáma Československa, manželka šestého československého prezidenta Antonína Novotného 26. února 1910 25. dubna 1980 A/43-48 99 rozená Fridrichová
Antonín Novotný československý politik a funkcionář Komunistické strany Československa 10. prosince 1904 28. ledna 1975 A/43-48 99 V letech 1953 až 1968 byl prvním tajemníkem KSČ; v letech 1957 až 1968 byl 3. československým komunistickým prezidentem
Václav Novotný historik Gollovy školy a profesor českých dějin na Univerzitě Karlově v Praze 5. září 1869 14. červenec 1932 FII/355 100 věnoval se období husitství, rytíř francouzské Čestné legie
Josef Ostrčil MUDr., lékař, známý smíchovský porodník, od roku 1894 první předseda Komory lékařů pro Království české, která předcházela Českou lékařskou komoru 4. května 1843 12. listopadu 1897 AII/133 101 Otec hudebního skladatele Otakara Ostrčila a gynekologa MUDr. Antonína Ostrčila
Jan Pauly politik Československé strany lidové, ústřední tajemník ČSL a poslanec České národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění na počátku normalizace 22. srpna 1910 10. června 1986 A/41 102 ministr bez portfeje v letech 1969 až 1970; po roce 1970 odstaven z politických funkcí
Jan Pauly římskokatolický kněz, znalec církevního práva, autor praktických příruček pro úřední činnost duchovenstva, znalec a milovník umění, apoštolský protonotář a nesídelní kanovník staroboleslavské kapituly 24. června 1869 20. prosince 1944 A/41 102 Jan Křtitel Pauly; od roku 1928 1. arciděkan baziliky svatého Václava na Smíchově; tajný komoří papeže Pia XI, spisovatel a radní, umučený nacisty; busta je dílo Čeňka Vosmíka
Antonín Peluněk smíchovský radní a okresní starosta, zakládající akcionář Smíchovského Pivovaru 1825 1900 A/4 103 mozaiková výzdoba pochází z ateliéru Alberta Neuhausera[p. 4]
Alois Petr politik za Československou stranu lidovou, 1. předseda Československé strany lidové; ministr dopravy v letech 1948 až 1951 26. prosince 1889 14. prosince 1951 AI/266[13] 104
Eva Pilarová zpěvačka a herečka 9. srpna 1939 14. března 2020 Šikmo naproti hrobu Karla Gotta[14]
Bedřich Plaške malíř, žák Julia Mařáka, operní pěvec barytonista, čestný člen opery Národního divadla 7. ledna 1875 4. února 1952 BII/350 105 psán též Plaschke
Alois Podhajský rakousko-uherský polní podmaršálek a později československý armádní generál 18. února 1864 24. prosince 1946 CI/15[15]
Emanuel Poche historik umění, autor řady odborných a populárních publikací, autor řady publikací o Praze, ředitel Uměleckoprůmyslového muzea, předseda Klubu za starou Prahu 8. října 1903 14. března 1987 NUI/4 106 Emanuel Jan Karel Josef Maria Poche; socha je dílo Václava Vokálka
František Pokorný divadelní herec, režisér a ředitel, významná postava rozvoje českého divadla 28. září 1833 25. listopadu 1893 BI/260 107
Štěpánka Klimešová-Poláková primabalerina Národního divadla a profesorka státní konzervatoře 16. prosince 1900 1. srpna 1974 AI/410 56
Petr Přibík novinář a publicista, od roku 1965 v emigraci v Německu, redaktor Rádia Svobodná Evropa, diplomat, působil na Kubě a jako velvyslanec v Pákistánu a Afghánistánu 1937 3. ledna 2014 KII/400 108
Karel Ptáček sochař, žák Stanislava Suchardy a Jana Štursy; snoubenec Suchardovy sestry, malířky a profesorky kreslení Miroslavy Suchardové (* 27.8.1889 Nová Paka – 30.11.1965 Praha) 4. září 1891 14. května 1923 FII/216-217 109 Miroslava Suchardová (pracovnice v módním návrhářství a odborná publicistka) se po jeho předčasné smrti už nikdy neprovdala
Ivan Puluj ukrajinský fyzik, elektrotechnik a vynálezce, překladatel, profesor na německé univerzitě v Praze, vynalezl mimo jiné Pulujovu rentgenovou lampu 2. února 1845 31. ledna 1918 AII/25 110 Ivan Pavlovič Puluj (ukrajinsky Іва́н Пулю́й, [Ivan Puljuj]; velkou část svého života také působil v Praze
Zdeněk Pužej za druhé světové války poručík 1. Čs. samostatné obrněné brigády ve Velké Británii 22. července 1914 30. listopadu 1944 EII/214 111 padl při obléhání Dunkerque při průzkumu osady Braly Dunnes; je pohřben v Belgii
František Rada spoluzakladatel jedné z nejznámějších kamenických firem v Praze Jan Rada a syn 1877 1958 A/103 112
Bohuslav Raýman český chemik, biochemik, vysokoškolský pedagog, redaktor a spisovatel odborné literatury 7. prosince 1852 16. září 1910 CI/26 psáno též Reiman, Rejman, Raimann, Rajman
Alexander Richter rakouský a český podnikatel a politik německé národnosti, na přelomu 19. století a 20. století poslanec Českého zemského sněmu 7. prosince 1843 29. listopadu 1914
rodina ČECHUROVA A/82 113 socha je dílo Jaroslava Horejce
rodina WEISSOVA A/82 113 socha je dílo Jaroslava Horejce
rodina FIEDLEROVA AII/103 114 plaketa je dílo sochaře Josefa Nováka
rodina KRÁLÍČKOVA AI/265 115 busta je pravděpodobně dílo Aloise Langenbergera (* 17. dubna 1898 – 26. února 1962), žáka sochaře Bohumila Kafky
rodina KRAUSOVA CI/31 116 socha „Dívka s květinami“ je dílo Františka Úprky
rodina PRŮŠOVA CI/31 116 socha „Dívka s květinami“ je dílo Františka Úprky
rodina PÁŠMOVA UI/24,25,26 117 sousoší je dílo Jaroslava Mikšíčka
Rudol Rokl klavírista, hudební skladatel a hudební aranžér, věnoval se populární, jazzové i vážné hudbě 16. prosince 1941 23. září 1997 FI/264 118 dlouholetý spolupracovník a osobní přítel zpěváka Karla Gotta
Jaroslava Rudiger malířka 11. ledna 1942 24. prosince 2008 AII/39 rozená Brabcová
Jan Řežábek středoškolský profesor, zeměpisec a překladatel 16. května 1852 6. července 1925 BII/422 119 dlouholetý ředitel (v letech 1900–1918) Českoslovanské akademie obchodní, kde učil zeměpis, dějepis a ruštinu
Václav Sedláček herec, dramatik, spisovatel z oboru zoologie, autor dějin Smíchova a řady drobných próz 22. září 1871 11. února 1946 N/23 120
Soběslav Sejk filmový a divadelní herec a dabér, dlouholetý člen Národního divadla 9. října 1922 19. dubna 2004 GII/126 121 držitel Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu
Ivan Sekanina právník a levicový novinář, obhájce pronásledovaných komunistických představitelů a bojovník proti fašismu 31. října 1900 21. května 1940 AI/362 122 přední levicová osobností meziválečného období; nacisty zatčen 16. března 1939; zahynul v koncentračním táboru Sachsenhausen-Oranienburg; reliéf je dílo Františka Bžocha
František Sekanina moravský učitel, básník, spisovatel, překladatel a literární kritik 15. února 1875 4. března 1958 AI/362 122 reliéf je dílo Františka Bžocha
Miloslav Seeman český lékař, foniatr a vysokoškolský pedagog 15. února 1892 11. února 1975í CII/1975
Ondřej Sekora spisovatel, kreslíř, ilustrátor a žurnalista, zakladatel ragbyového sportu v Čechách 25. září 1899 4. července 1967 CIIuh/14a 123
Bedřich Schnell český mecenáš 24. srpna 1806 10. května 1897 BII/427
Václav Schulz archivář, publicista, historik a ředitel Archivu Národního Muzea v letech 1913–1915 14. července 1854 7. prosince 1935 DI/581 124
Gustav Skalský PhDr.; historik a docent numismatiky, vědecký vedoucí Národního muzea 13. března 1891 20. září 1956 FII/240[16] 125 jeden ze zakladatelů moderní české numismatiky
Gustav Adolf Skalský teolog, duchovní Českobratrské církve evangelické, historik a vysokoškolský pedagog 3. března 1857 28. ledna 1926 FII/240[16] 125 Jeho synem byl numismatik Gustav Skalský
Adolf Skopec rakouský a český politik, v 70. a 80. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady 2. srpna 1829 8. listopadu 1896
Rudolf Slánský (mladší) politický aktivista; disident; signatář Charty 77, po roce 1989 československý, později český politik a diplomat 6. února 1935 17. dubna 2006 UIV/202 126 syn komunisty popraveného generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského
Vladimír Smíchovský herec 22. května 1876 2. února 1943 UIV/208
Jaroslav Smolka pedagog (profesor AMU), hudební režisér a skladatel, muzikolog, dramaturg, historik, spisovatel 8. dubna 1933 19. srpna 2011 NUI/1415 127 kandidát věd
Jitka Snížková klavíristka, cembalistka, skladatelka, muzikoložka a spisovatelka 14. září 1924 11. května 1989 DI/21 128 provdaná Škrhová; autorka více než 260 skladeb
Zdeněk Sobotka profesor, docent ČVUT, projektant a člen Matematického ústavu ČSAV, autor řady patentů 13. března 1926 6. srpna 1998 CIIuh/32 129 ředitel Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Československé akademie věd
Friedrich Steiner stavitel a profesor německé Techniky v Praze 1849 1907 CI/192 130
Václav Stieber architekt a stavitel, mimo jiné Petschkova paláce v Bubenči, zbrojovky v Plzni a řady domů v Praze a Bělehradě 10. března 1882 24. října 1958 AII/149 131
Miroslav Sutnar teoretik reklamy a zakladatel moderní československé reklamy 18. ledna 1902 13. února 1987 CII/331
Gustav Sýkora malíř argentinských motivů, žák Vojtěcha Hynaise 10. prosince 1889 29. listopadu 1966 BII/89 49
Oto Ševčík divadelní režisér, herec a vysokoškolský pedagog německé národnosti 23. října 1931 25. února 2003 MU/32 někdy psán i jako Otto nebo Ota Ševčík
Oldřich Škácha dokumentární a portrétní fotograf, disident, znám jako dvorní fotograf Václava Havla 16. října 1941 29. března 2014 N/77 132 fotografoval ale i další osobnosti z oblasti politiky a kultury
Miloš Šolle archeolog, odborník na dějiny raného středověku a problematiku počátků české státnosti 11. prosince 1916 14. listopadu 2004 UIII/29a 133 vedl mimo jiné výzkumy na Budči, Staré Kouřimi a Hradsku u Mělníka, autor řady publikací, kandidát věd
Marie Šponarová operní pěvkyně (sopranistka) sólistka opery Slovenského Národního divadla a 14 let pražského Národního divadla 19. listopadu 1897 23. června 1982 louka rozptylu
Vladimír Štancel televizní publicista, herec, režisér, moderátor, scenárista a divadelník 3. září 1964 10. listopadu 2016 UIII/55 134 známý jako Vlado Štancel
Josef Šusta ředitel třeboňského panství knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu 26. listopadu 1835 15. listopadu 1914 zakladatel moderního českého rybníkářství a „otec“ třeboňského kapra (CHZO EU)
František Thüringer smíchovský radní a majitel realit CI/4 135 rondokubistická hrobka z roku 1933 je nesignována
Milan Tošnar atlet, trenér a sportovní funkcionář 27. února 1925 15. června 2016 NUI/1369[17] první československý běžec na 110 metrů překážek, který překonal hranici 15 sekund
Karel Treybal soudce, legionář, rakousko-uherský a posléze československý šachista, účastník 3 šachových olympiád 1. února 1885 2. října 1941 BII/416 136 v roce 1941 byl nacisty zatčen posléze popraven za údajné ukrýváni soudně zabavených zbraní
Jiřina Třebická filmová a divadelní herečka, tanečnice, spoluzakladatelka pražského Činoherního klubu 1. listopadu 1930 23. ledna 2005 KII/214 137 rozená Procházková
Hermann Ungar německy píšící prozaik a dramatik z Moravy 20. dubna 1893 28. října 1929 přezdívaný moravský Kafka
Karel Urban Stavitel varhan z Prahy na Malé Straně – varhanář, autor řady nástrojů v kostelech v Plzni, Přerově, Praze, Sázavě a dalších městech. Působil po celém území Čech, Moravy a Slezska od roku 1910 do první poloviny 20. století. 16. října 1870 30. ledna 1941 FII/96 138 Vyučil se v pražské firmě varhanáře Heinricha Schiffnera. Soustředil se na úpravy starších varhan v dobovém kontextu. Některé jeho práce pronikly i do zahraničí. Jeho syn Josef navázal na otcovu tradici a stejně jako Karel vyráběl i Josef klavíry.
Libuše Urešová historička umění, publicistka a muzejní pracovnice 30. prosince 1925 19. července 2006 NUI/4[18] PhDr., CSc.; specializovala se na umělecké řemeslo, zejména zlatnictví a hodiny
Růžena Vacková teoretička a historička umění, divadelní kritička a pedagožka, věnovala se také archeologii 23. dubna 1901 14. prosince 1982 EI/41 139 vězněna nacisty a 16 let i komunisty, signatářka Charty 77
Marie Valterová členka Skauta, Sokola a příslušnice protiněmecké ilegální odbojové skupiny Věrný pes kterou v Jinonicích a Radlicích tvořili především členové Skauta a Sokola 9. listopadu 1921 26. května 1945 FI/291 140 na hrobu je také věnování „Českým ženám v odboji 1939-1945“; socha není signována
Josef Vaňásek kriminalista a vrchní policejní rada 1. listopadu 1877 8. února 1938 AI/471 141 zmiňovaný jako předloha postavy rady Vacátka ze seriálu Hříšní lidé města pražského a na něj navazujících čtyř celovečerních filmů
Karel Velebný jazzový hudebník a skladatel, hudební pedagog, hráč na vibrafon, zpěvák, spisovatel, herec 17. března 1931 7. března 1989 louka rozptylu spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana, známý pod pseudonymem dr. Evžen Hedvábný
Antonín Veselý historik, literární a divadelní kritik, spisovatel a básník 27. března 1888 3. října 1945 DI/107 142 autor prózy Barevné stíny
František Veselý fotbalista (útočník), a československý reprezentant, mistr Evropy z Bělehradu 1976. 7. prosince 1943 30. října 2009 CU/139 143 25 let hráč Slavie Praha, působil v Dukle, Sparkasse Wien, Rapid Wien, Hrst Wienna
Josef Vindyš strojírenský podnikatel, člen Sokola, majitel továrny na výrobu strojního vybavení hospod, restaurací (především pípy) a pivovarů 1. listopadu 1842 7. ledna 1913 psán též Vindys
František Vláčil filmová režisér, scenárista, malíř a grafik 19. února 1924 27. ledna 1999 NUII/88a 144 mezi jeho díla patří filmy Markéta Lazarová, Údolí včel, Adelheid, Stíny horkého léta, Dým bramborové natě a jiné
Emanuel Vlček paleoantropolog (profesor antropologie), lékař a profesor Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy 1. března 1925 24. října 2006 CU/455 145 zakladatel antropologického oddělení Národního muzea
Václav Vlček letec, plukovník československého letectva, podílel se na budování československého letectva 22. července 1895 23. října 1974 UI/35 146 držitel několika světových rekordů v létání, předseda Svazu letců, účastník protinacistickém boje; v roce 1949 odsouzen komunistickým režimem za velezradu, degradován a vězněn
Čeněk Vořech architekt, malíř, scénograf a esejista, žák J. Kotěry 19. července 1887 9. listopadu 1976 N/46 147 jeho žena Marie Vořechová Vejvodová (1889-1974) byla ilustrátorkou a grafičkou
Marie Vořechová-Vejvodová malířka, ilustrátorka (literatura pro mládež), grafička, keramička 21. prosince 1889 18. února 1974 N/46 147 Marie Vejvodová; žačka Jakuba Schikanedera
Čeněk Vosmík sochař a restaurátor, autor řady soch mimo jiné na bazilice svatého Václava na Smíchově, chrámu svatého Víta a na budově Hlavního nádraží v Praze, svaté Barbory v Kutné Hoře 5. dubna 1860 11. dubna 1944 AII/505-506 148 Vincenc (Čeněk) Vosmík – autor mnoha kopií soch na Karlově mostě a Pražském hradě
Gustav Vránek houslista, skladatel a pedagog 29. listopadu 1906 15. července 1981 louka rozptylu
Josef Walter průkopník českého motorismu, vynálezce, konstruktér, průmyslník, zakladatel firmy Walter 19. prosince 1873 15. ledna 1950 AI/251
Karel Weis hudební skladatel, houslista, folklorista a sběratel lidových písní 13. února 1862 4. dubna 1944 AII/574-575 150 Karel Weis, také Weiss, pseudonym Celestin Nožička; autor řady oper a operet, mimo jiné Viola, Lešetínský kovář, či Bojarská svatba
František Weyr architekt a stavitel 1. července 1867 24. června 1939 arkáda/4 151 autor projektu hotelu Ambassador na Václavském náměstí a řady činžovních domů v Praze, především na Smíchově, Josefově a Novém Městě
Michal Zenkl hudební teoretik, skladatel a pedagog 30. ledna 1955 25. června 1983 KI/454 152 MgA., PhDr.
Mařenka Zieglerová operetní a filmová i herečka a zpěvačka 7. února 1881 7. listopadu 1966 louka rozptylu[19] vlastním jménem Marie Zieglerová
Antonín Žlábek právník (JUDr.), berní úředník, woodcrafter, skaut, účastník II. odboje 9. července 1909 21. dubna 1943 EI/355 153 člen odbojové skupiny Bratrské dílo na Domažlicku, v březnu 1940 zatčen gestapem, popraven nacisty (Věznice Plötzensee, Berlín); socha není signována
Běla Poštolková česká lingvistka, bohemistka, lexikografka, specialistka na zpracování a výklad terminologické složky slovní zásoby 16. března 1932 31. října 2018 DI/75 PhDr. Běla Poštolková, CSc.[20][21]
Čestné pohřebiště padlých v Pražském povstání 5. až 9. května 1945 Č.P. Socha je dílo Ladislava Šalouna; u severní zdi hřbitova
Pomník „Obětem 2. světové války“ (věnovaný českým ženám v odboji 1939 – 1945) FI/291 140 [22][p. 5]
Seznam osobností na nástěnce u vchodu do hřbitova Malvazinky
Seznam osobností na nástěnce u vchodu do hřbitova Malvazinky

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Jednalo se o seznam osobností uvedených na nástěnce u hlavního vchodu do hřbitova. Dále byly využity i další zdroje informací (česká Wikipedie, datový obsah na serveru projektu Wikidata a mezinárodní obrázkový server Commons). Byla použita i fotokopie předešlého (staršího) seznamu osobností pohřbených na Malvazineckém hřbitově.
  2. ↑ Označení sektorů (oddílů) hřbitova Malvazinky je patrné z informačních tabulí, ale číslování jednotlivých hrobů v sektorech se v terénu hřbitova nalézá jen velice obtížně.
  3. ↑ V ročníku 1000 mil československých (15. a 16. června 1935) startoval František Kůrka (vůz Walter Junior Super Sport, startovní číslo 56). Před Velkým Meziříčím havaroval (spolujezdec František Trnka vyvázl téměř bez úrazu), byl dopraven do městské nemocnice, ale v pozdních večerních hodinách podlehl zlomenině spodiny lebeční.[9]
  4. ↑ Albert Neuhauser (* 12. května 1832 Innsbruck (Rakousko) – 18. ledna 1901 Innsbruck ( Rakousko)) byl rakouský malíř skla, mozaikář a zakladatel mozaikářské dílny.
  5. ↑ Nápis: ČESKÝM ŽENÁM / V ODBOJI / 1939 – 1945 // LÉPE ŽÍT DEN JAKO LEV, /NEŽ STO LET JAKO ZBABĚLEC // Spojce Janě / Marie Valterové / *9.11.1921 + 26.05.1945 // Za věrnost přísaze, / za věrnost k praporu hnutí, / za věrnost vlasti až k smrti, / na nehynoucí paměť generacím příštím / Věnuje bývalé vojenské ilegální hnutí „Věrný pes". / 2. odboj.[22]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ JANOŠTÍKOVÁ, Anna. Smíchovský hřbitov Malvazinky v Praze: mapa hrobů, osobnosti a další informace [online]. web: Good Bye cz, 2021-03-09 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v Historie Malvazineckého hřbitova popsaná na veřejně přístupné nástěnce u hlavního vchodu do hřbitova. (Popis platný k datu: 16. května 2023)
  3. ↑ a b Správa pražských hřbitovů: Hřbitov Malvazinky [online]. Praha: Správa pražských hřbitovů [cit. 2011-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-07. 
  4. ↑ EXNER, Oskar. Podívejte se na hřbitov na Malvazinkách [online]. Praha: Hlavní město Praha, 2010-11-30 [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ Jeroným Lány, Hřbitov Malvazinky (1876-1999). Vydala Správa pražských hřbitovů, Praha 1999
  6. ↑ Jan PAULYːPamátník města Smíchova. Praha 1898, strany 58 až 61.
  7. ↑ Božena Brodská (1922 – 2019) [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; oddělení: BI; číslo hrobu: 12 (zkráceně BI/12). Dostupné online. 
  8. ↑ GOTT, Karel. Poděkování za vyjádření soustrasti | karelgott.com. www.karelgott.com [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ -PV-, zn. Závodník Kůrka mrtev. Národní listy. 16.6.1935, roč. 75 (1935), čís. 165, s. 3. Dostupné online. 
  10. ↑ ŠTRUPL, Vladimír; STRÁNÍK, Vojtěch. Hrob PhDr. Josef Matoušek [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets.cz) [cit. 2023-05-17]. Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova 444/1, hřbitov Malvazinky; Centrální evidence válečných hrobů: CZE-0005-34167. Dostupné online. 
  11. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-05-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Daniel Nekonečný [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; oddělení: MI; číslo hrobu: 15 (zkráceně MI/15); nebo druhá možnost „urna“. Dostupné online. 
  13. ↑ Alois Petr [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; oddělení: AI; číslo hrobu: 266. Dostupné online. 
  14. ↑ HÖSCHLOVÁ, Hana. Hrob Evy Pilarové jen 6 metrů od Gotta! Už víme, jak to bude vypadat | Blesk. www.blesk.cz [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  15. ↑ Podhajský Alois arm.generál [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; oddělení: CI; číslo hrobu: 15 (zkráceně CI/15). Dostupné online. 
  16. ↑ a b Gustav Skalský [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; oddělení: FII; číslo hrobu: 240 (zkráceně FII/240); Platí jak pro PhDr. (otec), tak i pro jeho syna numismatika Gustava Skalského. Dostupné online. 
  17. ↑ Milan Tošnar (1925 – 2016) [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: PhDr.CsC.; Hřbitov Malvazinky; oddělení: NUI; číslo hrobu: 1369 (zkráceně NUI/1369). Dostupné online. 
  18. ↑ Urešová Libuše Dr. (1925 – 2006) [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; oddělení: NUI; číslo hrobu: 4 (zkráceně NUI/4). Dostupné online. 
  19. ↑ Mařenka Zieglerová [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; „rozptyl“. Dostupné online. 
  20. ↑ Běla Poštolková (* 16. 3. 1932 Praha – 31. 10. 2018) – Lingvistka, bohemistka, lexikografka, specialistka na zpracování a výklad terminologické složky slovní zásoby. [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2023-11-02]. Identifikační číslo: xx0048500. Dostupné online. 
  21. ↑ Odešla doktorka Běla Poštolková [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b ŠTRUPL, Vladimír. Pomník Obětem 2. světové války a kenotaf Marie Valterová [online]. Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova 444/1, hřbitov Malvazinky: vets cz (Spolek pro vojenská pietní místa), 2009-01-13 [cit. 2020-01-05]. Centrální evidence válečných hrobů: CZE-0005-20077. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_osobností_pohřbených_na_hřbitově_Malvazinky&oldid=23808769“