Jaroslav Kolman Cassius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaroslav Kolman Cassius
Jaroslav Kolman Cassius 1926.jpg
Rodné jménoJaroslav Kholmann
Narození30. prosince 1883
Hlušice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. června 1951 (ve věku 67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
PseudonymCassius
Povoláníspisovatel, novinář, básník, kritik, vydavatel a dramatik
Žánrpoezie, próza a divadelní hra
Manžel(ka)Jožka Kolmanová-Červinková-Havlíková
PříbuzníKarel Kohlman (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Kolman Cassius, vlastním jménem Jaroslav Kolman, (30. prosince 1883 Hlušice u Nového Bydžova[1]4. června 1951 Praha), byl český básník, prozaik a novinář.

Jaroslav Kolman Cassius, záznam o narození a křtu

Život[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Kolman Cassius se narodil jako Jaroslav Kholmann, syn hospodářského správce v Hlušicích Josefa Kholmanna a jeho manželky Josefy, rozené Neumanové.[1] Pocházel ze čtyř dětí, jeho bratr JUDr. Karel Kolman (1878–1948) byl právník, dramatik a překladatel.[2] Po ročním pobytu v Kostelci nad Černými lesy se rodina usídlila od roku 1891 v Praze. Jaroslav Kolman maturoval na reálce v Ječné ulici v roce 1902 a poté nastoupil jednoroční vojenskou službu. Od roku 1903 přispíval do tisku, v letech 1905–1911 studoval stavební inženýrství, potom pracoval v redakci Hlasu národa.[3]

V roce 1914 byl povolán do armády, na srbské frontě byl zraněn a v roce 1915 se do Prahy vrátil jako invalida.[4][p 1]

Oženil se s překladatelkou z ruštiny Josefou (Jožkou) Červinkovou (rozenou Havlíkovou, 1886–1968)[5][6][p 2]

Pracoval v různých redakcích (viz Literární dílo - Novinář), naposledy v letech 1938–1940 v ČTK. Od září 1940 byl na zdravotní dovolené a od počátku roku 1943 v invalidním důchodu.

Poslední bydliště měl v Praze-Smíchově č. 319 (dnes Štefánikova ulice), kde také zemřel.[1] Jeho osobní archiv je uložen v Památníku národního písemnictví.[7] Je pohřben na pražském hřbitově Na Malvazinkách.[8]

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

Pseudonymy[editovat | editovat zdroj]

Původní příjmení Kholmann pozměnil na Kolman. Pseudonym Cassius, který začal užívat od roku 1920 se stal trvalým přídomkem jeho literárního jména. Zvolil ho podle římského politika Gaia Cassia Longina, který proslul opozicí vůči Caesarovi a podílel se na jeho zavraždění.

Pro básně v Českém slově používal pseudonym Klára Šliková, novinářské příspěvky podepisoval šiframi "C.", "-ius", "-us". [3]

Návrh scény ke hře "Jak nás poznamenala" (arch. V. Hofman), 1926

Dvě etapy díla[editovat | editovat zdroj]

Dílo Jaroslava Kolmana Cassia tvoří dvě rozdílné etapy:[3]

  • Do roku 1935

Charakteristické je užití různých literárních forem a kritika národního charakteru (nedůslednost, sebeklam) i poválečných poměrů v Československu (korupce, chování politických stran). V této etapě je Kolman Cassius blízký Viktoru Dykovi.

  • Stárnutí a stáří

Autorovo stárnutí se projevovalo ve verších o lásce k mladé ženě a o návratech do domova, který je již opuštěn. Také reagoval na rozpad a zánik Československa v letech 1938–1939. Rozvíjel formální stránku svých básní a blížil se tak poezii Josefa Hory a Vladimíra Holana.

Novinář[editovat | editovat zdroj]

  • 1903: První příspěvek otiskl v deníku Čas 22. 3. 1903. Obhajoval v něm Jaroslava Vrchlického a vystoupil proti prohlášení členů spolku Máj.[3][9]
  • 1911–1914 (do odchodu na frontu): Redaktor Hlasu národa (deník, orgán staročeské strany)
  • 1916–1924: Byl redaktorem kulturní a divadelní rubriky Venkova a jako jeho redaktor byl v roce 1917 přijat za člena Spolku českých žurnalistů.[10]
  • 1924–1928: Pracoval jako redaktorem Lidových novin, kde psal fejetony, divadelní kritiky a soudničky.
  • 1929–1930: Psal a vydával vlastním nákladem měsíčník Aréna, Cassiovy noviny. V celkem deseti číslech komentoval současný veřejný život a kritizoval oligarchizaci politické moci.
  • 1930–1935: Poté, co podnikatelsky neuspěl s časopisem Aréna, stal se redaktorem pravicového Poledního listu.
  • 1931–1937: Byl redaktorem časopisu Dílo, který patřil Jednotě umělců výtvarných.[3]
  • 1938 (duben) – 1940 (1. září): Pracoval jako redaktor ČTK, po odchodu ze zdravotních důvodů již zaměstnán nebyl.

Přispíval i do dalších časopisů a deníků jako Květy, Přítomnost[11] atd.

Poezie[editovat | editovat zdroj]

(pouze první vydání)

Próza[editovat | editovat zdroj]

(pouze první vydání)

  • Cassiovy listy (vydal František Topič, Praha, 1921) [20]
  • Chameleon Bengár a jiné satiry (vydaly Čsl. podniky tisk. a vydav., Praha, 1922)
  • Povídky pro Faiéky Vydal František Borový, Praha, 1923) [21]
  • Jednou nohou v kriminále (osobnosti, situace a dramata u pražského trestního soudu, Cassiova edice, Praha, 1927)
  • Antikrist v Římě (Cassiova edice, Praha, 1929) [22]
  • Réva v záři měsíce (Cassiova edice, Praha, 1934)
  • Vrabec v hrsti (veselá kniha o kumštech a pakumštech s obrazy starých i nových malířů, v úpravě grafika A. Chvály, vydala Jednota umělců výtvarných, Praha, 1934)
  • Jakub Obrovský (život a dílo, obrazovou část sestavili Jan Čumpelík a Jaroslav Malínský, vydala Jednota umělců výtvarných, Praha, 1935)
Plakát, amatér. představení "Voják z fronty"

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

  • Jak nás poznamenala (komedie o třech dějstvích a epilogu, knižně Lidová knihovna Aventinum (O. Štorch-Marien), Praha, 1926; na jevišti Národní divadlo 1926, hráno celkem devětkrát[23]; ochotnicky Plzeň 1928 a Pelhřimov 1929[24])
  • Voják z fronty (komedie o čtyřech dějstvích, knižně Cassiova edice, Praha, 1934, provedeno ochotnicky Praha-Žižkov 1933[24])

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Rozporné názory současníků na dílo Jaroslava Kolmana Cassia lze ilustrovat na soudobém hodnocení jeho divadelní hry Jak nás poznamenala:

Pod značkou "B." posuzoval Eduard Bass v Lidových novinách premiéru, uvedenou v Národním divadle v prosinci 1926. Jeho kritika nalezla slabá místa již v samotném textu hry, dále Bass odsoudil její provedení.[25]

Naopak Karel Engelmüller v Národní politice hodnotil hru, až na malé výjimky, velmi kladně a některé scény označil za "nezapomenutelné".[26]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V Seznamu ztrát je chybný rok narození.
  2. Své práce podepisovala Jožka Havlíková/Červinková/Kolmanová pseudonymem Josef Č. Havlín

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Záznam o narození a křtu, Hlušice, matrika N 1876–1901, s. 23 (snímek 26). 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2016-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-22. 
  2. Databáze NK ČR, Autoritní záznam: Kolman Karel (1878–1948)
  3. a b c d e FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, H - L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Jaroslav Kolman Cassius, s. 805–807. 
  4. Verlustliste ausgegeben am 12.3.1915 (Seznam ztrát), s.21, Kolmann Jaroslav
  5. Národní politika, 2.8.1911, s.2 (Oznámení o prvním sňatku B. Havlíkové)
  6. Badatelna.eu, archiv "Josef Havlín" (pseudonym Jožky Havlíkové). www.badatelna.eu [online]. [cit. 2016-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-12-30. 
  7. PNP - literární archiv, Jaroslav Kolman Cassius[nedostupný zdroj]
  8. Jiří Peňás: Dobrá společnost na hřbitově
  9. Čas, 22.3.1903, s.3, Oslava papírové pyramidy a prohlášení Májistů (nepodepsáno)
  10. Národní politika, 14.7.1917, s.5, Spolek českých žurnalistů
  11. Např. Přítomnost 8.12.1927, s.9–10, Město Podivných Živností
  12. KOLMAN CASSIUS, Jaroslav. Praha a jiné verše [online]. Praha: Fr. Borový, 1938 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  13. KOLMAN CASSIUS, Jaroslav. Ovčín [online]. Praha: Fr. Borový, 1937 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  14. KOLMAN CASSIUS, Jaroslav. Železná košile [online]. Praha: Fr. Borový, 1938 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  15. KOLMAN CASSIUS, Jaroslav. Hromnice hoří [online]. Praha: Fr. Borový, 1939 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  16. KOLMAN CASSIUS, Jaroslav. Prsten [online]. Praha: Fr. Borový, 1941 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  17. KOLMAN CASSIUS, Jaroslav. Balady [online]. Praha: Fr. Borový, 1943 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  18. KOLMAN CASSIUS, Jaroslav. Koně v noci [online]. Praha: Fr. Borový, 1945 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  19. KOLMAN CASSIUS, Jaroslav. Nůž na stole [online]. Praha: Fr. Borový, 1947 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  20. KOLMAN CASSIUS, Jaroslav. Cassiovy listy [online]. Praha: F. Topič, 1921 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  21. KOLMAN CASSIUS, Jaroslav. Povídky pro Faiéky [online]. Praha: Fr. Borový, 1923 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  22. KOLMAN CASSIUS, Jaroslav. Antikrist v Římě [online]. Praha: Cassiova edice [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  23. Národní divadlo, archiv: Jak nás poznamenala
  24. a b Databáze českého ochotnického divadla, Voják z fronty
  25. Lidové noviny, 18.12.1926, s.9, Jaroslav Kolman-Cassius: Jak nás poznamenala
  26. Národní politika, 18.12.1926, s.11, Jak nás poznamenala

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Jaroslav Kolman Cassius. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]