Přeskočit na obsah

Saturnin Heller

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Saturnin Heller
Saturnin Heller (kreslil Josef Mukařovský 1888)
Saturnin Heller (kreslil Josef Mukařovský 1888)
Narození29. listopadu 1840
Vlašim
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. září 1884 (ve věku 43 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povoláníarchitekt
RodičeAntonín Heller[1]
PříbuzníServác Heller a Ferdinand Heller (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Radnice v Lounech (1888)

Saturnin Ondřej Heller (29. listopadu 1840 Vlašim[2]18. září 1884 Praha[3]) byl český architekt.

Narodil se ve Vlašimi v jihovýchodních Čechách. Již od dětství měl velké výtvarné nadání, rád kreslil a maloval. Vystudoval pražskou polytechniku u profesora Josefa Zítka; jako student opakovaně vyhrával významná ocenění (např. zemskou cenu) za nejlepší výkresy. Praxi získával u architektů Františka Havla a Antonína Barvitia, pracoval také pro společnost Buštěhradské dráhy. V roce 1875 si v Praze otevřel vlastní architektonickou kancelář.

Byl představitelem novorenesance. K jeho nejvýznamnějším stavbám patří občanská záložna ve Vysokém Mýtě, palác purkmistra Houdka v Chocni a radnice v Lounech (dostavěl Rudolf Koukola). Za projekt občanské záložny a měšťanských škol v rodné Vlašimi dostal čestné občanství. Projektoval také Národní dům v Praze, jeho vybudování se ale nedočkal. Řada jeho návrhů byla oceněna, ale nezrealizována.

Méně známé je, že byl i virtuosem na klavír a zabýval se také kartografií. Psal rovněž články o architektuře do časopisů.

Zemřel roku 1884 a byl pohřben na hřbitově Malvazinky.

  • Saturnin Heller. Světozor. 1. 1888, roč. 22, čís. 7, s. 109. Dostupné online.  — hlavní zdroj pro napsání článku
  1. Kraj blanických rytířů - vlašimská škola. Dostupné online.
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost Vlašim
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Václava na Smíchově
  4. a b Ferdinand Heller. Národní listy. 1912-06-12, roč. 52, čís. 158, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-07-09]. 

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]