František Hofman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Hofman
Malíř František Hofman, foto z pol. 20. století
Malíř František Hofman, foto z pol. 20. století
Narození 1. září 1891
Přeštice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 3. března 1969 (ve věku 77 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání malíř
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Hofman (1. září 1891, Přeštice[1]3. března 1969, Praha) byl český malíř. Ve své tvorbě se věnoval aktům žen, dívek a také podobiznám. Mezi jeho díla patří obraz prezidenta Masaryka, starosty Sokola Josefa Scheinera[2], Renaty Tyršové[3] či Pražského Jezulátka.

Po koupeli, František Hofman, 1930

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Přešticích v rodině advokáta Ludvíka Hofmana a jeho manželky Marie, rozené Štěpkové pocházející z Přerova.[1] Měl dvě mladší sestry, Marii, provdanou Hlaváčkovou, a Annu, provdanou Romenskou. Annin manžel ing. Jiří Romenský byl ředitelem cukrovaru v Libochovicích, zahynul za druhé světové války v koncentračním táboře.[4]

V letech 1908–1915 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Františka Ženíška a Augusta Brömseho. V roce 1928 vystavoval na Výstavě soudobé kultury v Brně. V roce 1931 vystavoval s Jednotou umělců výtvarných v Topičově salónu v Praze a v letech 1940–1942 ve Zbečně u Rakovníka také na Rakovnických salónech. Po roce 1950 ho okolnosti donutily věnovat se spíše přírodním scenériím. Od počátku 30. let až do roku 1964 žil a tvořil ve svém ateliéru po sochaři Bohuslavu Schnirchovi v Mikovcově ulici v Praze-Vinohradech. Scházela se tu společnost jeho stejně umělecky založených přátel. Velkou část roku však pobýval na cestách. Za přírodními motivy jezdil do Beskyd a letní pobyty pravidelně trávíval v hájence u Karlovic na Jesenicku. Ze svých slovenských cest vozil etnografické studie lidových krojů i unikátní fotografie.

Po roce 1964 byl vyškrtnut ze Svazu československých výtvarných umělců a ze svého ateliéru vystěhován. Jako náhradní prostor mu byla přidělena nevyhovující místnost v domě U Dvou slunců v Nerudově ulici. Jeho jméno naposledy uvedl Tomanův Nový slovník českých výtvarných umělců ve vydání z roku 1947, ve vydání z roku 2003 se již neobjevil.

Poprvé se oženil v Praze dne 15. 5. 1937 s Martou Pešlovou,[1] s dcerou majitele továrny na dopisní papíry v Praze. Rodinným sídlem se stala vila ve Zbečně u Rakovníka. V manželství se narodili dva synové Václav a Jiří. Brzy se rozvedl, ale styky s rodinou udržoval až do poloviny 50. let 20. století. Syn Václav s matkou později z Československa emigrovali do Austrálie. V posledních letech svého života se, již jako nemocný, ještě podruhé oženil.

Byl pohřben na pražském hřbitově Na Malvazinkách,[5] malá rodinná hrobka však byla před několika lety zničena vandaly.

Výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Matriční záznam o narození a křtu
  2. Diplom a podobizna. Sokol. 8-9/1929, s. 304. Dostupné online. 
  3. (dostupné online v NK ČR). Jas. 21. 2. 1936, s. 311. Dostupné online. 
  4. Libochovické noviny: Pravda o letech 1938 - 1948 v Libochovicích - část 2.
  5. SPH, vyhledávání hrobů: Hofman František, 1969
  6. Umění/Výstava podobizen. Národní politika. 26. 2. 1936, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]