Gustav Victor Finger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ing. Gustav Victor Finger
Gustav Victor Finger
Gustav Victor Finger
Narození 30. června 1854
Řepín u Mělníka
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 25. března 1919 (ve věku 64 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Titul Ing.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Victor Finger (30. června 1854, Řepín u Mělníka[1]25. března 1919, Praha) byl český letecký konstruktér a průkopník letectví. Rovněž založil a vybudoval letecké oddělení tehdejšího Technického musea Království českého.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval vyšší reálku v Praze a vojenskou dělostřeleckou školu. Během vojenské služby byl příslušníkem uherského jízdního pluku v Sedmihradsku. Poté odešel studovat techniku do Německa. Po návratu pracoval v různých pražských strojírnách [2]. Vedle toho se věnoval osvětové a propagační činnosti. Přednášel ve Spolku inženýrů a architektů (SIA), Průmyslové jednotě a v různých studentských spolcích. Napsal rovněž řadu statí a textů pro odborné časopisy i pro denní tisk.

Když švédský inženýr Salomon August Andrée v roce 1896 připravoval výpravu balonem k severnímu pólu, cítil Finger potřebu varovat jej před nebezpečími provedení takového podniku neovladatelným balonem. Učinil tak dopisem z 19. září 1896. Andrée však Fingerovy pochyby odmítl korespondenčním lístkem z 5. října 1896. Výprava pak skončila tragicky.[2]

Letadlo Cyklon[editovat | editovat zdroj]

Příloha k Fingerově žádosti o rakouský patent na "Cyklon", 15. červenec 1909

V roce 1892 začal uvažovat o novém „aerodynamickém létadle“ či „řiditelném aerostatu“.[3] Princip spočíval v tzv. „propulsoru“, válcové dutině, ve které byla umístěna vrtule poháněná parním strojem. Tento propulsor měl „zjednati letadlu umělou kolej ve vzduchu pomocí vzdušného sloupce značné síly napětí“. Nejprve navrhl takto poháněnou vzducholoď. Dne 15. října 1893 doručil podání České akademii věd. Akademie návrh schválila, ale bez jakékoliv materiální podpory.[3] V roce 1893 pak navrhl i letadlo těžší vzduchu poháněné stejným způsobem[4] . Jednalo se vlastně o princip reaktivního pohonu. V roce 1897 vyjel do Vinohradských ulic první benzinový automobil značky Benz. Finger pochopil, že budoucím pohonem letadel nebude parní stroj, ale podstatně lehčí a výkonnější benzinový motor.[5]

Veškeré snahy, získat prostředky k praktickým pokusům, selhaly. Přednášková činnost, prodej literatury, založení podnikatelského družstva v roce 1896 – žádná z těchto snah nevedla ke shromáždění dostatečného obnosu peněz, který by umožnil praktické zkoušky vynálezu. Po sérii neúspěchů omezil v roce 1897 své aktivity.

Vrátil se k nim fejetonem Jaký význam mají poslední pokusy vzduchoplavby?[6] Dne 1. května 1908 pronesl Hermann Ritter ve vídeňské vzduchotechnické jednotě (Wiener Flugtechnischer Verein) přednášku o Fingerově letadle „Cyklon“. Opět bez výraznějšího ohlasu. Další naděje upřel Finger k Francii. Zde sice získal 19. ledna 1910 patent číslo 408205, ale jinou podporu či finanční prostředky nikoliv.

Rakouský patent mu byl zamítnut dne 21. června 1911 s poukazem na to, že nepřináší nic nového a že podobné principy již jsou v cizině patentovány. Například britský patent si nechal v roce 1899 zaregistrovat Rudolf Krocker z Teplic v Čechách (rakouský patent č. 4050 udělen 15. dubna 1901, americký patent 712,689 z 4. listopadu 1902[7]).

Finger byl svědkem vystavení prvního Blériotova letadla v Praze dne 19. listopadu 1909 i památných letů Jana Kašpara a Evžena Čiháka v roce 1911. Tyto výkony přivítal a pochválil; nemohl se ale ubránit hořkosti z neúspěchu vlastních snah. Při příležitosti výstavy v Praze prohlásil: Kdyby nebylo omezených názorů, mohli jsme dnes vystavovati „český“ aeroplán v Paříži.[2]

Následovníci[editovat | editovat zdroj]

Funkční letadlo na tomto principu postavil až v roce 1932 italský konstruktér Luigi Stipa.

Experimentální letadlo UL–39 Albi na stejném principu postavili studenti Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze. První let absolvovalo 4. dubna 2016 na letišti v Českých Budějovicích.[8]

Česká aeronautická společnost[editovat | editovat zdroj]

Byl zakládajícím členem České aeronautické společnosti. První myšlenky na založení českého aeronautického spolku vznikly během pražského pobytu francouzských vzduchoplavců na Jubilejní zemské výstavě. Jeden z nich – Edouard Surcouf – se zúčastnil jako host první schůze zájemců v restauraci Bezovka dne 23. září 1891. Společnost byla potvrzena místodržitelským výnosem číslo 36.042 ze dne 10. dubna 1892. Prvním předsedou byl Karel Václav Zenger. Gustav Victor Finger byl pak jejím jednatelem. Doufal, že se mu v rámci společnosti podaří získat prostředky na realizaci svého projektu letadla „Cyklon“.[9] Výnosy přednášek a akcí společnosti to ale nikdy neumožnily. Po neshodách ze společnosti vystoupil, ale 30. července 1895 se opět přihlásil za člena. Společnost ukončila činnost 13. dubna 1897.

Český patentní spolek[editovat | editovat zdroj]

V roce 1897 se zasloužil o založení Patentního spolku v Praze. Ustavující schůze proběhla 25. dubna 1897. Finger byl zvolen jednatelem spolku.

Letecká expozice Technického musea Království českého[editovat | editovat zdroj]

Letecká expozice Technického musea Království českého, Praha, Schwarzenberský palác.

V roce 1908 bylo založeno Technické museum Království českého. O dva roky později bylo rozhodnuto o zřízení aeronautického odboru XVII. skupiny Dopravnictví. Na zřízení tohoto odboru měl Finger zásadní podíl. Byl rovněž autorem letecké expozice v první budově muzea, Schwarzenberském paláci na Hradčanech.

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Studie aëronautická : rozhledy z aërostatiky a aërodynamiky s dodatky kritickými : několik myšlenek autora o letu dynamickém s připojeným projektem a krátká úvaha o stavu otázky aëronautické vůbec, Praha : vlastní náklad, 1895
  • Plavba vzduchem : příspěvek k řešení tohoto problemu (pod značkou J.M.), Holešov : Knihtiskárna a litografický ústav L. Klabusaya v Holešově, po r. 1900
  • Sbírka technických úkolů a článků o vynálezech : Pomůcka pro výrobce všech oborů techn. práce, vynálezce, dělníky a samouky, Královské Vinohrady : vlastní náklad, 1911

Časopis Epocha[editovat | editovat zdroj]

Dne 7. července 1895 založil časopis Epocha. Tento časopis čtyři roky vydával vlastním nákladem. Šéfredaktorem byl šest let. Časopis zanikl v roce 1914.[10] Původně se mělo jednat o čistě letecký časopis. Aby získal podporu Musea vynálezů pro Čechy, Moravu a Slezsko, rozšířil záběr časopisu i na další technické a přírodovědné obory – plný název byl Epocha : rozhledy a úvahy časové z oboru techniky, průmyslu, řemesel, dopravy, národohospodářství, chemie, přírodovědy a vynálezů se zvláštním zřetelem na objevy doby nejnovější. První číslo vyšlo 24. října 1895.

Další publicistická činnost[editovat | editovat zdroj]

Přispíval do časopisů Technický obzor, Živa, Český mechanik a dále popularizačními články do denního tisku (Národní listy, Národní politika, Samostatnost ad.).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c KARMAZÍN, Vladimír. Náš prvý letecký inženýr. In: STRÁNSKÝ, Josef B. Z vývoje české technické tvorby. Praha: Spolek českých inženýrů, 1940. S. 28-33.
  3. a b Karmazín, str. 29
  4. Nový, skutečný podnik vzduchoplavecký. Národní listy. 1893-08-24, roč. 33, čís. 234, s. 4. Dostupné online [cit. 2013-07-07]. ISSN 1214-1240. 
  5. Karmazín, str. 31
  6. Inženýr Gustav Finger. Jaký význam mají poslední pokusy vzduchoplavby?. Národní listy. 12. únor 1908, roč. 48, čís. 42, s. 1. Dostupné online. ISSN 1214-1240. 
  7. Simine's U.S. Aviation Patent Database
  8. První let ultralehké stíhačky UL–39 Albi [online]. Fakulta strojní ČVUT v Praze, 2016-04-01, rev. 2016-04-04 [cit. 2016-04-05]. Dostupné online. 
  9. anonym. Nový, skutečný podnik vzduchoplavecký v Praze.. Národní listy. 24. 8. 1893, roč. 33, čís. 234, s. 4. Dostupné online. ISSN 1214-1240. 
  10. Epocha v databázi SKČR

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BITTNER, Karel; SCHINDLER, Jaromír. Ing. Gustav Victor Finger, zakladatel leteckého oddělení NTM. Praha: Národní technické muzeum, 1965. 
  • KARMAZÍN, Vladimír. Náš prvý letecký inženýr. In: STRÁNSKÝ, Josef B. Z vývoje české technické tvorby. Praha: Spolek českých inženýrů, 1940. S. 28-33.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]