Rozptylová loučka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Loučka rozptylu u krematoria Na Ráji, Mělník

Rozptylová loučka (rozptylovka) je pietní místo určené k rozptýlení popela zemřelého člověka.

Rozptylová loučka je obvykle součástí hřbitova, ale v širším smyslu to může být jakákoli travnatá plocha, kterou pozůstalí zvolí k poslednímu rozloučení se zemřelým a k obřadu rozptýlení.

Nejčastěji bývá rozptyl proveden na přání zemřelé osoby vyslovené za jejího života nebo uvedené v závěti. Zejména v minulosti byl rozptyl uplatňován u osob, u kterých nebylo ve veřejném zájmu, aby po jejich smrti zůstala hmotná vzpomínka či připomínka jejich života (hrob), například váleční zločinci, viz Adolf Eichmann.

Alternativou k rozptylu na pevnině je rozptyl do moře.

Vsypová loučka[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k problémům (zejména v důsledku vlivu větru a počasí), které přinášela rozptylová loučka, se po druhé světové válce v Československu začalo se vsypáváním pod drn a později pod epitafní desku. První taková loučka vznikla v roce 1961[1] u kostela svatého Havla na Zbraslavi a jejím autorem byl tamější architekt Hynek Svoboda.[2] Park byl navíc opatřen sochami významných českých sochařů ze sbírek Národní galerie v Praze.[3] Následovaly realizace na různých českých hřbitovech jako například na ústředním hřbitově v Brně (kde ve dvou fázích vznikla jak individuální, tak rodinná vsypová loučka),[4] či v Berouně.

Vsyp se provádí tak, že se odklopí drn, vyhloubí se důlek, vloží se popel a následně zaklopí keramickou záklopkou[5] a drnem, nebo pietní deskou.[6] Při zaklápění pietní deskou se na jedno místo vejde i několik vsypů, místo tak může využívat jedna rodina.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ENDLER, Jiří. Příběhy brněnských hřbitovů. [s.l.]: Šimon Ryšavý Dostupné online. ISBN 978-80-7354-078-4. (Czech) QID: Q111238728. 
  2. Stát se popelem. legacy.blisty.cz [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  3. Zbraslav. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1977. S. 49–50. 
  4. FLODROVÁ, Milena. Brněnské hřbitovy. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (Czech) QID: Q111238783. 
  5. a b 25. 7. 1978 Otevření I. vsypové loučky na Ústředním hřbitově v Brně, Vídeňská 96 - Profil události. encyklopedie.brna.cz [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  6. Způsoby pohřbívání. www.hrbitovybrno.cz [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]