Krematorium

Krematorium v Pardubicích

Krematorium (z latinského cremare = spálit) je veřejné zařízení, v němž se v žárovištích provádí kremace neboli pohřeb žehem. Často se zde nachází také obřadní síň, sloužící k rozloučení pozůstalých se zemřelým.

Historie krematorií

• 1874 vstoupil v platnost nový italský zdravotní zákon, který jako první v křesťanském světě povoluje zpopelňování zesnulých v krematoriích. Německý inženýr Friedrich Siemens postavil a vyzkoušel žároviště podobné současným kremačním pecím. ^[zdroj?]
• 1876 první novodobé krematorium vzniklo v italském Miláně
• 1885 vzniknul první kremační spolek na území v Rakousku-Uhersku Die Flamme („Plamen“)
• 1890 v tomto roce byla v Paříži zpopelněna jako první Češka Augusta Braunerová (1817–1890), matka malířky Zdenky Braunerové
• 1899 byla založena společnost propagující pohřeb žehem na území Česka Společnost pro spalování mrtvol
• 1909 byl založen spolek Krematorium
• 1914 krajanským sdružením v Chicagu (USA) bylo uvedeno do provozu První české národní krematorium v Chicagu
• 1917 v Liberci bylo dokončeno první krematorium v českých zemích (německé)
• 1919 1. dubna byl v tehdejším Československu přijat zákon č. 180/1919 Sb., kterým byl zlegalizován pohřeb žehem. Postupně byla uváděna do provozu krematoria v Liberci, Praze, Pardubicích, Mostě a Nymburce.
• 1923 v Pardubicích bylo dokončeno první české krematorium (viz Pardubické krematorium)

Seznam krematorií v Česku

Krematorium Praha-Strašnice

Krematorium v Brně na Ústředním hřbitově

Krematorium v Olomouci - soubor hřbitovní architektury

• Krematorium v Blatné (1974)
• Krematorium v Brně (1930)
• Krematorium v České Třebové (1970)
• Krematorium v Českých Budějovicích (1925, 1979)
• Krematorium v Hrušovanech u Chomutova (1995)
• Krematorium v Hustopečích u Brna (1999)
• Krematorium v Jaroměři (1994)
• Krematorium v Jihlavě (1976)
• Krematorium v Jindřichově Hradci
• Krematorium v Karlových Varech (1933)
• Krematorium v Kladně (1993)
• Krematorium v Klatovech (1985)
• Krematorium v Liberci (1919)
• Krematorium v Mělníce (1985)
• Krematorium v Mostě (1924, 1973)
• Krematorium v Nymburce (1924)
• Krematorium v Olomouci (1932)
• Krematorium ve Slezské Ostravě (1969)
• Krematorium v Pardubicích (1923)
• Krematorium v Plzni (1926)
• Krematorium Strašnice (Praha-Vinohrady, 1931)
• Krematorium Motol (Praha-Motol, 1954)
• Krematorium v Semilech (1937)
• Krematorium v Šumperku (1978)
• Krematorium v Táboře (1982)
• Krematorium v Ústí nad Labem (1932, 1987)
• Krematorium ve Zlíně (1978)

Zrušená krematoria

• Krematorium v Moravské Ostravě (1925-1979)
• Krematorium Olšany (Praha-Olšanské hřbitovy, 1921-1932)

Krematoria v umění

• Film Spalovač mrtvol se z velké části odehrává v pardubickém rondokubistickém krematoriu architekta Janáka, první české krematorium v Českých zemích (první krematorium v Českých zemích, liberecké, bylo německé (1917)).
• Část českého oscarového filmu Kolja se odehrává v krematoriu Strašnice.
• Ve filmu Vesničko má středisková se Rudolf Hrušínský zmiňuje o krematoriu v Pelhřimově, přestože ve skutečnosti tam žádné není.

Netradiční ukládání popele zesnulých

Alternativní možností možností k uložení v kolumbáriu či k rozptylu je vsypání popele do tzv. Bio urny, která se po zakopání do země rozloží. Některé bio urny obsahují i sazenici stromu se zeminou.

Koncentrační tábory

Krematoria byla také součástí výbavy nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů smrti. V někdejším Protektorátu Čechy a Morava se takovéto táborové krematorium nacházelo například v Terezíně, na konci druhé světové války i v Litoměřicích.

• 

  Nacistické krematorium v Litoměřicích

• 

  Nacistické krematorium v Terezíně

Zvířecí krematorium

Budova Krematoria zvířat v České Lípě

Budova Krematoria zvířat Praha

Zvířecí krematorium je místo, kde dochází ke zpopelnění ostatků zvířete.

Jednu z legálních variant, jak naložit s domácím zvířátkem po jeho smrti, představuje kremace. Ta probíhá v kremační peci, zpopelněním za vysoké teploty. Před termínem obřadu je zvíře uloženo v chladicím boxu. Většina kremačních pecí je dvoukomorová. V primární komoře se pálí tělo zvířete a v sekundární komoře se dopalují vzniklé zplodiny. Teplota sekundární komory je minimálně 850 stupňů a zničí se zde veškeré škodlivé látky i případný zápach. Po dokončení kremace se z pece vybere popel a po vychladnutí se zpracuje v zařízení zvaném kremulátor. Zde se popel rozmělní na jemný hebký prášek, který se následně vsype do vybrané zvířecí urny, zhotovené zpravidla z keramiky či z dalších materiálů, jako je kov, dřevo, sklo nebo mosaz. Zvířecí krematoria nabízejí svým klientům i památeční předměty (památeční sklo, památeční šperky, otisky tlapek atd.)

Nakládání s popelem nepodléhá Zákonu o pohřebnictví, jako je tomu u lidských ostatků, ale Veterinárnímu zákonu^[zdroj?]. Lze tedy s popelem nakládat podle uvážení.

V České republice je funkčních několik krematorií zvířat. Nejstarší se nachází v Brně-Chrlicích a bylo založeno v roce 2003. Další krematorium je v Praze, České Lípě a dalších městech a krajích v celé ČR.

Odkazy

Literatura

• Pohřeb ohněm : několik kapitol o zpopelňování mrtvých. Příprava vydání František Xaver Mencl. Praha: Krematorium, 1922. Dostupné online. 

Související články

• Kremace
• Kolumbárium
• Společnost přátel žehu
• Brněnské krematorium
• Pardubické krematorium

Externí odkazy

• Slovníkové heslo krematorium ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu krematorium na Wikimedia Commons
• Fotoreportáž z krematoria: Z lidského těla se stane hromádka popela během tří hodin
• Foto: V zákulisí krematoria Strašnice
• Pardubice - pokus o první české krematorium
• Krematorium Liberec - oficiální stránky historicky prvního krematoria v Čechách Archivováno 5. 11. 2011 na Wayback Machine

Autoritní data: GND: 4231309-0 | PSH: 161 | LCCN: sh85033906 | WorldcatID: lccn-sh85033906