Krematorium

Krematorium (z latinského cremare = spálit) je veřejné zařízení, v němž se v žárovištích provádí kremace neboli pohřeb žehem. Často se zde nachází také obřadní síň, sloužící k rozloučení pozůstalých se zemřelým.

Obsah

1 Historie současných krematorií
2 Seznam provozovaných krematorií v České republice
- 2.1 Zrušená krematoria
3 Zvířecí krematorium
4 Krematoria v umění
5 Koncentrační tábory
6 Odkazy

Historie současných krematorií[editovat | editovat zdroj]

1874 vstupuje v platnost nový italský zdravotní zákon, který jako první v křesťanském světě povoluje zpopelňování zesnulých v krematoriích. Německý inženýr Friedrich Siemens postavil a vyzkoušel žároviště podobné současným kremačním pecím. ^[zdroj?]

1876 první novodobé krematorium v italském Miláně
1885 vzniká první kremační spolek na území v Rakousku-Uhersku Die Flamme („Plamen“)
1890 v tomto roce je v Paříži zpopelněna jako první Češka Augusta Braunerová (1817–1890), matka malířky Zdenky Braunerové
1899 založena společnost propagující pohřeb žehem na území Česka Společnost pro spalování mrtvol
1909 založen spolek Krematorium
1914 krajanským sdružením v Chicagu (USA) je uvedeno do provozu První české národní krematorium v Chicagu
1917 v Liberci dokončeno první krematorium v českých zemích (německé)
1919 1. dubna je v tehdejším Československu přijat zákon č. 180/1919 Sb., kterým je zlegalizován pohřeb žehem. Postupně jsou uváděna do provozu krematoria v Liberci, Praze, Pardubicích, Mostě a Nymburce.
1923 v Pardubicích dokončeno první české krematorium (viz Pardubické krematorium)

Seznam provozovaných krematorií v České republice[editovat | editovat zdroj]

Krematorium Praha-Strašnice

Krematorium v Brně na Ústředním hřbitově

Krematorium v Olomouci - soubor hřbitovní architektury

Krematorium v Blatné (1974)
Krematorium v Brně (1930)
Krematorium v České Třebové (1970)
Krematorium v Českých Budějovicích (1979)
Krematorium v Hrušovanech u Chomutova (1995)
Krematorium v Hustopečích u Brna (1999)
Krematorium v Jaroměři (1994)
Krematorium v Jihlavě (1976)
Krematorium v Jindřichově Hradci
Krematorium v Karlových Varech (1933)
Krematorium v Kladně (1993)
Krematorium v Klatovech (1985)
Krematorium v Liberci (1919)
Krematorium v Mělníce (1985)
Krematorium v Mostě (1973)
Krematorium v Nymburce (1924)
Krematorium v Olomouci (1932)
Krematorium ve Slezské Ostravě (1969)
Krematorium v Pardubicích (1923)
Krematorium v Plzni (1926)
Krematorium Strašnice (Praha-Strašnice, 1931)
Krematorium Motol (Praha-Motol, 1954)
Krematorium v Semilech (1937)
Krematorium v Šumperku (1978)
Krematorium v Táboře (1982)
Krematorium v Ústí nad Labem (1987)
Krematorium ve Zlíně (1978)

Zrušená krematoria[editovat | editovat zdroj]

Krematorium v Českých Budějovicích (1925)
Památník obětem II. světové války v Mostě (1924)
Krematorium v Moravské Ostravě (1925)
Krematorium Olšany (Praha-Olšanské hřbitovy, 1921)
Krematorium v Ústí nad Labem (1932)

Zvířecí krematorium[editovat | editovat zdroj]

Budova Krematoria zvířat v České Lípě

Budova Krematoria zvířat Praha

Zvířecí krematorium je místo, kde dochází k fyzickém zpopelnění ostatků zvířete.

Jednu z legálních variant, jak naložit s domácím zvířátkem po jeho smrti, představuje kremace. Ta probíhá v kremační peci, spálením za vysoké teploty. Před termínem obřadu je zvíře uloženo v chladicím boxu.Většina kremačních pecí je dvoukomorová. V primární komoře se pálí tělo zvířete a v sekundární komoře se dopalují vzniklé zplodiny. Teplota sekundární komory je minimálně 850 stupňů a zničí se zde veškeré škodlivé látky i případný zápach. Po dokončení kremace se z pece vybere zbývající popel a po vychladnutí se zpracuje v zařízení zvaném kremulátor. Zde se popel rozmělní na jemný hebký prášek, který se následně vsype do vybrané zvířecí urny, zhotovené zpravidla z keramiky či z dalších materiálů, jako je kov, dřevo, sklo nebo mosaz. Zvířecí krematoria nabízejí svým klientům i památeční předměty (památeční sklo, památeční šperky, odlitky tlapek atd.)

Další možností je popel vsypat do Bio urny, kdy se pomocí speciální kapsle, památeční popel promění v hnojivo a ten podpoří v růstu sazenici rostliny či stromu. Vznikne tím tzv. památeční strom/keř. Ze smrti vzejde život..

Nakládání s popelem nepodléhá Zákonu o pohřebnictví, jako je tomu u lidských ostatků, ale Veterinárnímu zákonu. Můžete tedy s popelem nakládat podle svého uvážení.

V České republice je k březnu 2017 funkčních 5 krematorií zvířat. Nejstarší se nachází v Brně-Chrlicích a bylo založeno v roce 2003. Další krematorium je v Praze, České Lípě a Zápech ve Středních Čechách. Druhé zvířecí krematorium na Moravě se otevřelo v Olomouci. V březnu 2018 bylo otevřeno první západočeské zvířecí krematorium, PET HEAVEN v Chodově u Karlových Varů.

Krematoria v umění[editovat | editovat zdroj]

Ve filmu Spalovač mrtvol je k vidění pardubické rondokubistické krematorium architekta Janáka,^[1] první české krematorium v Českých zemích (první krematorium v Českých zemích, liberecké, bylo německé (1917)).^[1]
V krematoriu se odehrává i část českého oscarového filmu Kolja.
Ve filmu Vesničko má středisková se Rudolf Hrušínský zmiňuje o krematoriu v Pelhřimově, přestože ve skutečnosti tam žádné není.