Krematorium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krematorium v Pardubicích

Krematorium (z latinského cremare = spálit) je veřejné zařízení, v němž se v žárovištích provádí kremace neboli pohřeb žehem. Často se zde nachází také obřadní síň, sloužící k rozloučení pozůstalých se zemřelým.

Historie současných krematorií[editovat | editovat zdroj]

  • 1876 první novodobé krematorium v italském Miláně
  • 1885 vzniká první kremační spolek na území v Rakousku-Uhersku Die Flamme („Plamen“)
  • 1890 v tomto roce je v Paříži zpopelněna jako první Češka Augusta Braunerová (1817–1890), matka malířky Zdenky Braunerové
  • 1899 založena společnost propagující pohřeb žehem na území Česka Společnost pro spalování mrtvol
  • 1909 založen spolek Krematorium
  • 1914 krajanským sdružením v Chicagu (USA) je uvedeno do provozu První české národní krematorium v Chicagu
  • 1917 v Liberci dokončeno první krematorium v českých zemích (německé)
  • 1919 1. dubna je v tehdejším Československu přijat zákon č. 180/1919 Sb., kterým je zlegalizován pohřeb žehem. Postupně jsou uváděna do provozu krematoria v Liberci, Praze, Pardubicích, Mostě a Nymburce.
  • 1923 v Pardubicích dokončeno první české krematorium (viz Pardubické krematorium)

Seznam provozovaných krematorií v České republice[editovat | editovat zdroj]

Krematorium Praha-Strašnice
Krematorium v Brně na Ústředním hřbitově
Krematorium v Olomouci - soubor hřbitovní architektury

Zrušená krematoria[editovat | editovat zdroj]

Zvířecí krematoria[editovat | editovat zdroj]

Budova Krematoria zvířat v České Lípě
Budova Krematoria zvířat Praha

Jednu z legálních variant, jak naložit s domácím zvířátkem po jeho smrti, představuje kremace. Ta probíhá v kremační peci, spálením za vysoké teploty. Před termínem obřadu je zvíře uloženo v chladicím boxu.Většina kremačních pecí je dvoukomorová. V primární komoře se pálí tělo zvířete a v sekundární komoře se dopalují vzniklé zplodiny. Teplota sekundární komory je minimálně 850 stupňů a zničí se zde veškeré škodlivé látky i případný zápach. Po dokončení kremace se z pece vybere zbývající popel a po vychladnutí se zpracuje v zařízení zvaném kremulátor. Zde se popel rozmělní na jemný hebký prášek, který se následně vsype do vybrané zvířecí urny, zhotovené zpravidla z kreamiky či z dalších materiálů, jako je kov, dřevo, sklo nebo mosaz.

V České republice jsou k říjnu 2016 funkční 4 krematoria zvířat. Nejstarší se nachází v Brně-Chrlicích a bylo založeno v roce 2003. Další krematorium je v Praze a Zápech ve Středních Čechách. Zatím poslední zvířecí krematorium se otevřelo v České Lípě, které je také jediným v Libereckém kraji. V přípravě jsou nyní nová zvířecí krematoria v Olomouci a v Žižicích.

Krematoria v umění[editovat | editovat zdroj]

Koncentrační tábory[editovat | editovat zdroj]

Krematoria byla také součástí výbavy nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů smrti. V někdejším Protektorátu Čechy a Morava se takovéto táborové krematorium nacházelo například v Terezíně, na konci druhé světové války i v Litoměřicích.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.asb-portal.cz/2008/01/10/architektura/nadcasova-architektura/rondokubisticky-chram-smrti-v-pardubicich.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pohřeb ohněm : několik kapitol o zpopelňování mrtvých. Příprava vydání František Xaver Mencl. Praha : Krematorium, 1922. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]