Karl Egon Ebert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karl Egon Ebert
Karl Egon rytíř Ebert
Karl Egon rytíř Ebert
Narození 5. června 1801
Praha-Malá Strana
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 24. října 1882 (ve věku 81 let)
Praha-Smíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Vzdělání právnické
Alma mater Universität Wien
Manžel(ka) 0
Děti 0
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Egon rytíř Ebert, psán též Carl Egon Leopold Ebert, (5. června 1801 Praha-Malá Strana[1]24. října 1882 Smíchov u Prahy) byl německy píšící básník, prozaik, dramatik, veřejný činitel a novinář z Čech.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z pražské německé rodiny fürstenberského knížecího úředníka a advokáta JUDr. Xaveria Michaela Eberta (1768–1829), původem z Jihlavy, a jeho ženy Josefy Hürschmannové z Prahy[2]. Rodina byla známa vřelými sympatiemi k vlasti: teritoriálním vlastenectvím. Po absolutoriu německého gymnázia v Praze vystudoval práva na univerzitě ve Vídni. Po rigorózních zkouškách roku 1825 nastoupil na zámku v Donaueschingenu jako knihovník svého kmotra, knížete Egona z Fürstenbergu. Dále cestoval po Německu (zalíbilo se mu v Drážďanech a v Karlsruhe) a po Švýcarsku.

Od roku 1832 zakotvil v Praze. Živil se jako úředník, a to vrchní správce administrativy knížecích fürstenberských statků v Čechách a dvorní rada. Dále byl veřejným činitelem a publicistou. Zasloužil se o zrušení roboty roku 1848 i o zavedení první železnice do Čech (Buštěhradská dráha). Za své zásluhy roku 1872 obdržel Řád železné koruny a byl povýšen do rytířského stavu. Zůstal svobodný a bezdětný.

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve svých dílech se zasazoval o mírumilovné soužití Čechů a Němců v Čechách, byl zastáncem tzv. bohemismu, blízkým přítelem Františka Palackého a dalších českých obrozenců. Svými dramaty se snažil zprostředkovat česká témata německému obecenstvu. Epos Wlasta, „česká národní hrdinská báseň“, měl v německojazyčném prostředí značný ohlas a byl jedním z nejznámějších pražských literárních děl 1. poloviny 19. století. Roku 1848 Ebert podepsal prohlášení 60 spisovatelů o zrovnoprávnění české a německé národnosti. V pozdním prozaickém díle o továrníku a jeho dělnících projevil vysokou míru sociálního cítění.

Básně[editovat | editovat zdroj]

  • Wlasta (1825/28)

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Eine Magyarenfrau (1865)
  • Der Fabriksherr und seine Arbeiter(1866)

Hry[editovat | editovat zdroj]

  • Bretislaw und Jutta (1828)
  • Tschestmir (Czestmir) (1835)
  • Der Frauen Lieb und Hass (1862)
  • Ein Gelübde (1862)

Operní libreta[editovat | editovat zdroj]

Vyobrazení[editovat | editovat zdroj]

Ebert se projevoval jako rozmařilý estét, rád a mnohokrát se dával portrétovat, jak v malbě, tak grafiky a fotografy.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LUDVOVÁ, Jitka. Ebert Carl Egon. In LUDVOVÁ, Jitka. Hudební divadlo v českých zemích: Osobnosti 19. století. Praha : Divadelní ústav, 2005. ISBN 80-7008-188-0, ISBN 80-200-1436-6. S. 130-132. (cz)
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 15. sešit : Dvořák–Enz. Praha : Libri, 2012. 467–610 s. ISBN 978-80-7277-504-0. S. 512–513.  
  • Die allgemeine Deutsche Biographie, díl 4, Dittel - Falck, Berlín 1959, s. 256-257

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Národní archiv ČR, Konskripční přihlášky pražského obyvatelstva z let 1780-1830

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]