Přeskočit na obsah

Karel M. Kmoch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Reverendus Dominus
Karel M. Kmoch
kněz
Karel M. Kmoch (1886)
Karel M. Kmoch (1886)
Církevřímskokatolická
Svěcení
Kněžské svěcení16. února 1862
Osobní údaje
Datum narození12. října 1839 nebo 2. října 1839
Místo narozeníPichl
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí17. dubna 1913 (ve věku 73 let)
Místo úmrtíSmíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povoláníspisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel M. Kmoch (12. října 1839 Pichl[1][2]17. dubna 1913 Smíchov[3]) byl český kněz, zaměřený na péči o neslyšící.

Do školy chodil v klášteře Teplá, gymnázium navštěvoval v Plzni. Po absolvování kněžského semináře byl 16. února 1862 vysvěcen na kněze. Působil nejprve v Kouřimi a později u kostele sv. Trojice v pražském Podskalí. Staral se přitom o vyučování dětí trestanců z městského vězení.

Po smrti ředitele ústavu pro hluchoněmé Václava Frosta (1814–1865)[4] získal Kmoch v tomto zařízení místo učitele náboženství. K zaměstnání se postavil velmi zodpovědně. Shromáždil zápisky svého předchůdce a sestavil z nich obrázkovou učebnici náboženství pro neslyšící. O prázdninách pak podnikal studijní cesty za poznáním praxe v jiných evropských ústavech. Když pak roku 1876 zemřel i Frostův nástupce Václav Koťátko, byl Kmoch jednomyslně zvolen ředitelem.

Svým humanismem i odbornými znalostmi, které projevil například v publikaci Příspěvky k dějinám pražského soukromého ústavu pro vzdělání hluchoněmých na oslavu 100letého jeho trvání (1886), si získal věhlas a úctu po celých Čechách. Za zásluhy byl oceněn zlatým křížem.[5]

Zemřel roku 1913 a byl pohřben na hřbitově Malvazinky.

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Podle autoritního záznamu NK v Praze se narodil 2. října 1839 v Pichlu.
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  4. Životopisná data Václava Frosta a Václava Koťátka převzata z databáze autorit NK v Praze
  5. P. Karel M. Kmoch. Humoristické listy. 11. 1886, roč. 28, čís. 48, s. 402. Dostupné online.  (Zdroj k napsání celého článku.)

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]