Zemědělství: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
146 835 editací
m oprava Papua-Nová Guinea → Papua Nová Guinea; kosmetické úpravy
rozšíření překladem článku na en.wiki
značka: problematické ISBN
Řádek 1: Řádek 1:
[[File:Unload wheat by the combine Claas Lexion 584.jpg|thumb|upright=1.6|Sklizeň [[pšenice]] [[Sklízecí mlátička|kombajnem]], doprovázeného traktorem s vlekem.]]
[[Soubor:Tomb of Nakht (2).jpg|náhled|vpravo|]]
[[Soubor:Farmer plowing.jpg|náhled|Zemědělec v [[Německo|Německu]] obdělává [[Půda|půdu]] tradičním způsobem za pomocí [[kůň|koní]] a [[pluh]]u během soutěže v [[orba|orbě]].]]


'''Zemědělství''' je věda a umění pěstování [[rostliny|rostlin]] a [[chov zvířat|chovu hospodářských zvířat]].<ref name="Office1999">{{cite book |title=Safety and health in agriculture |url={{google books|plainurl=y|id=GtBa6XIW_aQC|page=77}} |year=1999 |publisher=International Labour Organization |isbn=978-92-2-111517-5 |page=77 |accessdate=13 September 2010 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20110722061757/http://books.google.com/books?id=GtBa6XIW_aQC |archivedate=22 July 2011|quote=defined agriculture as 'all forms of activities connected with growing, harvesting and primary processing of all types of crops, with the breeding, raising and caring for animals, and with tending gardens and nurseries'.}}</ref> Zemědělství hrálo klíčovou roli při vzniku usedlé lidské [[civilizace]], přičemž kultivace [[Domestikace|domestikovaných]] druhů rostlin a zvířat vytvořila potravinové přebytky, které lidem umožnily žít v městských sídlech. [[Dějiny zemědělství]] počínají před tisíci lety. Nejméně před 105 000 lety počali lidé sbírat zrna divokých rostlin. Raní zemědělci je začali cíleně vysazovat přibližně před 11 500 lety. Před více než 10 000 lety byly domestikovány [[prase|prasata]], [[ovce]] a [[Tur domácí|skot]]. [[Užitkové rostliny|Plodiny]] se nezávisle pěstovaly v nejméně 11 oblastech světa. Ve dvacátém století ovládlo zemědělskou produkci průmyslové zemědělství, založené na velkoplošných [[monokultura|monokulturách]]. Přesto ještě na počátku 21. století dva miliardy lidí stále závisejí na samozásobitelském zemědělství.
'''Zemědělství''' je termín popisující produkci ''(vlastní činnost, věda o ní, řemeslo i umění)'' [[Potravina|potravin]] a [[krmivo|krmiv]] a nebo i jiných produktů prostřednictvím cíleného pěstování [[Rostliny|rostlin]] a [[Zootechnika|chovu]] domestikovaných zvířat (hospodářských zvířat). Charakteristickým rysem zemědělské výroby je vázanost na půdu. Dělí se na rostlinnou a živočišnou výrobu.{{Doplňte zdroj}}


Moderní [[agronomie]], [[šlechtění rostlin]], [[agrochemikálie]], jako jsou [[pesticid]]y a [[hnojivo|hnojiva]], a technické inovace umožnily výrazné zvýšení výnosů, na druhé straně však vedly k rozsáhlému poškozování [[životní prostředí|životního prostředí]]. Selektivní šlechtění a moderní postupy v chovu hospodářských zvířat podobně zvýšily produkci masa, nastolily ale otázky ohledně [[welfare zvířat]] a ničení životního prostředí. Enviromentální otázky zahrnují příspěvek zemědělství ke [[globální oteplování|globálnímu oteplování]], vyčerpávání podzemních vod, [[odlesňování]], [[Antibiotická rezistence|antibiotická rezistenci]] a používání [[Růstový hormon|růstových hormonů]] v průmyslové produkci masa. Rozsáhle se uplatňují [[Geneticky modifikovaný organismus|geneticky modifikované organismy]], i když některé z nich jsou v určitých zemích zakázány.
Zemědělství má důležitou funkci v péči o [[krajina|krajinu]]. Je předmětem častých kontroverzí v [[politika|politice]], např. kvůli [[Společná zemědělská politika|společné zemědělské politice]] [[Evropská unie|EU]] (CAP).


Hlavní zemědělské produkty lze zhruba rozdělit na [[potravina|potraviny]], vlákna, paliva a suroviny (například [[kaučuk]]). Skupiny potravin zahrnují [[obilovina|obiloviny]], [[zelenina|zeleninu]], [[ovoce]], [[olej]]e, [[maso]], [[mléko]], [[houby]] a [[vejce]]. Zemědělství zaměstnává více než třetinu světové pracovní síly, což je nejvíce hned po [[Terciární sektor|sektoru služeb]], i když počet pracovníků v zemědělství se v rozvinutých zemích v průběhu staletí výrazně snížil.
Zemědělství [[Historie zemědělství|vzniklo]] v době [[Neolitická revoluce|neolitické revoluce]] a v hospodářství převažovalo do příchodu [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]].
[[Soubor:Value of agricultural production, OWID cs.svg|náhled|upright=2|Hodnota zemědělské produkce států světa v roce 2016]]


== Dějiny zemědělství ==
== Definice ==
Zemědělství je obvykle míněno jako lidská činnost, avšak plodiny také pěstují jisté druhy [[Mravencovití|mravenců]], [[Termiti|termitů]] a [[Nosatcovití|nosatců]].<ref>{{cite journal |title=The Evolution of Agriculture in Insects |journal=Annual Review of Ecology, Evolution, and Systematics |volume=36 |pages=563–595 |date=December 2005 |doi=10.1146/annurev.ecolsys.36.102003.152626 |author1=Mueller, Ulrich G. |author2=Gerardo, Nicole M. |author3=Aanen, Duur K. |author4=Six, Diana L. |author5=Schultz, Ted R.}}</ref> Zemědělství má řadu definic, lišících se zahrnovaným rozsahem. Ve svém nejširším smyslu využívá přírodní zdroje k „produkci komodit zajišťujících život, včetně [[potravina|potravin]], [[Textilní vlákno|textilních vláken]], lesnických produktů, zahradnických plodin a souvisejících služeb“.<ref name=Maine /> Takto definovaný záběr pokrývá zemědělství, [[zahradnictví]], [[chov hospodářských zvířat]] a [[lesnictví]], v praxi se však zahradnictví a lesnictví do zemědělství nezahrnují.<ref name=Maine>{{cite web |url=http://www.maine.gov/education/aged/definition.html |title=Definition of Agriculture |publisher=State of Maine |accessdate=6 May 2013 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20120323075557/http://www.maine.gov/education/aged/definition.html |archivedate=23 March 2012 |df=dmy-all}}</ref>

== Dějiny ==
{{Podrobně|Dějiny zemědělství}}
{{Podrobně|Dějiny zemědělství}}
[[Soubor:Vavilov-center.jpg|náhled|Centra původu kulturních rostlin identifikovaná [[Nikolaj Vavilov|Nikolajem Vavilovem]] ve 30. letech 20. stol. Centrum v [[Papua Nová Guinea|Papui Nové Guineji]] (neoznačeno) bylo identifikováno později.<ref>Ladizinsky, G. (1998). Plant Evolution under Domestication. The Netherlands: Kluwer Academic Publishers</ref>]]
Zemědělství vzniklo nezávisle v různých částech světa a zahrnovalo různorodou škálu [[taxon]]ů. Nejméně jedenáct samostatných oblastí [[Starý svět|Starého]] a [[Nový svět|Nového světa]] tvořilo nezávislá centra původu.


=== Vznik ===
Již nejméně 20&nbsp;000 let před naším letopočtem lidé sbírali a pojídali semena divoce rostoucích obilovin. Zhruba 9500 let př. n. l. bylo v oblasti [[Levanta|Levanty]] kultivováno osm základních neolitických plodin – [[pšenice dvouzrnka]], [[pšenice jednozrnka]], [[ječmen]], [[Hrách setý|hrách]], [[Čočka jedlá|čočka]], [[vikev]], [[cizrna]] a [[len]]. [[Rýže]] zdomácněla v Číně v období mezi 11&nbsp;500 a 6&nbsp;200 let př. n. l., následovaly ji [[Mungo fazole|mungo]], [[Sója luštinatá|sója]] a [[azuki]]. Prasata byla [[domestikace|domestikována]] v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] asi 11&nbsp;000 let př. n. l., následně pak [[ovce]] v době mezi 11&nbsp;000 až 9000 lety př. n. l. [[Tur domácí|Skot]] vzniklý domestikací z divokých [[pratur]]ů se objevil kolem roku 8500 př. n. l. v oblastech moderního Turecka a Pákistánu. [[Cukrová třtina]] a některé druhy [[Kořenová zelenina|kořenové zeleniny]] byly kultivovány na [[Nová Guinea|Nové Guineji]] zhruba 7000 let př. n. l. [[Čirok]] byl domestikován v oblasti [[Sahel]]u v Africe asi 5000 let př. n. l. V oblasti jihoamerických [[Andy|And]] došlo před 8000 až 5000 lety př. n. l. k domestikování brambor, spolu s [[fazol]]emi, [[Rudodřev koka|kokou]], [[lama|lamou]] a [[Morče domácí|morčetem]]. Banány byly kultivovány a [[křížení|hybridizovány]] ve stejném období na Papui Nové Guineji. V [[Mezoamerika|Mezoamerice]] byla divoká teosinte domestikována na kukuřici před rokem 4000 př. n. l. [[Bavlna]] byla domestikována v oblasti Peru nejméně 3600 let př. n. l. Poměrně pozdě byl domestikován [[velbloud]], asi 3000 let př. n. l.
{{viz též|Neolitická revoluce|Počátky zemědělství na Blízkém východě}}


[[File:Vavilov-centers updated.jpg|thumb |upright=1.35 |Genová centra vzniku kulturních rostlin, identifikovaná [[Nikolaj Vavilov|Nikolajem Vavilovem]] ve 30. letech 20. století. Oblast 3 (šedá) již v současnosti není považovaná za centrum vzniku, nověji byla jako jedno z center zařazena [[Papua Nová Guinea]] (oblast P, oranžová).<ref name=Larson2014 /><ref>{{cite journal |last1=Denham |first1=T. P. |title=Origins of Agriculture at Kuk Swamp in the Highlands of New Guinea |journal=Science |volume=301 |issue=5630 |year=2003 |pages=189–193 |doi=10.1126/science.1085255 |pmid=12817084 }}</ref>]]
Během [[středověk]]u, a to jak v islámském světě, tak v Evropě, došlo v zemědělství k přeměnám způsobeným zdokonalenými technikami a šířením plodin, včetně zavádění cukru, rýže, bavlny a ovocných stromů (například [[Pomerančovník čínský|pomerančovníku]]) do Evropy přes Araby ovládaný [[Pyrenejský poloostrov]] ([[Al-Andalus]]). [[Kolumbovská výměna]] po roce 1492 přinesla do Evropy plodiny z Nového světa, jako je kukuřice, brambory, [[Povijnice batátová|sladké brambory]] a [[maniok]]. Ze Starého světa putovala do Ameriky pšenice, ječmen, rýže a řepa a hospodářská zvířata včetně koní, skotu, ovcí a koz.

Vynález a rozvoj zemědělství umožnil růst [[Světová populace|lidské populace]] na mnohonásobně větší úroveň, než by byla udržitelná [[Lovci a sběrači|lovem a sběrem]].<ref name=Bocquet-Appel>{{cite journal |author=Bocquet-Appel, Jean-Pierre |title=When the World's Population Took Off: The Springboard of the Neolithic Demographic Transition |journal=Science |date=29 July 2011 |volume=333 |issue=6042 |pages=560–561 |doi=10.1126/science.1208880 |pmid=21798934 |bibcode=2011Sci...333..560B }}</ref> Zemědělství vzniklo nezávisle v různých částech světa<ref name="Stephens 897–902">{{Cite journal|last=Stephens|first=Lucas|last2=Fuller|first2=Dorian|last3=Boivin|first3=Nicole|last4=Rick|first4=Torben|last5=Gauthier|first5=Nicolas|last6=Kay|first6=Andrea|last7=Marwick|first7=Ben|last8=Armstrong|first8=Chelsey Geralda|last9=Barton|first9=C. Michael|date=2019-08-30|title=Archaeological assessment reveals Earth's early transformation through land use|journal=Science|language=en|volume=365|issue=6456|pages=897–902|doi=10.1126/science.aax1192|issn=0036-8075|pmid=31467217|hdl=10150/634688|hdl-access=free}}</ref> a zahrnovalo různorodou škálu [[taxon]]ů v nejméně 11 samostatných centrech původu.<ref name="Larson2014">{{cite journal |doi=10.1073/pnas.1323964111 |title=Current perspectives and the future of domestication studies |journal=PNAS |volume=111 |issue=17 |pages=6139–6146 |year=2014 |last1=Larson |first1=G. |last2=Piperno |first2=D. R. |last3=Allaby |first3=R. G. |last4=Purugganan |first4=M. D. |last5=Andersson |first5=L. |last6=Arroyo-Kalin |first6=M. |last7=Barton |first7=L. |last8=Climer Vigueira |first8=C. |last9=Denham |first9=T. |last10=Dobney |first10=K. |last11=Doust |first11=A. N. |last12=Gepts |first12=P. |last13=Gilbert |first13=M. T. P. |last14=Gremillion |first14=K. J. |last15=Lucas |first15=L. |last16=Lukens |first16=L. |last17=Marshall |first17=F. B. |last18=Olsen |first18=K. M. |last19=Pires |first19=J.C. |last20=Richerson |first20=P. J. |last21=Rubio De Casas |first21=R. |last22=Sanjur |first22=O.I. |last23=Thomas |first23=M. G. |last24=Fuller |first24=D.Q. |doi-access=free |pmid=24757054 |pmc=4035915 |bibcode=2014PNAS..111.6139L}}</ref> Již nejméně před 105 000 lety raní lidé sbírali a pojídali zrna divoce rostoucích obilnin.<ref>{{cite magazine |last1=Harmon |first1=Katherine |title=Humans feasting on grains for at least 100,000 years |url=http://blogs.scientificamerican.com/observations/humans-feasting-on-grains-for-at-least-100000-years/ |magazine=[[Scientific American]] |accessdate=28 August 2016 |date=17 December 2009 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20160917013143/http://blogs.scientificamerican.com/observations/humans-feasting-on-grains-for-at-least-100000-years/ |archivedate=17 September 2016 |df=dmy-all}}</ref> Asi před 11 500 lety bylo v oblasti [[Levanta|Levanty]] pěstováno osm základních plodin [[neolit]]u, [[pšenice jednozrnka]] (''Triticum monococcum'') a [[pšenice dvouzrnka|dvouzrnka]] (''Triticum dicoccum''), plevnatý [[Ječmen setý|ječmen]] (''Hordeum vulgare''), [[hrách setý]] (''Pisum sativum''), [[čočka jedlá]] (''Lens culinaris''), [[vikev čočková]] (''Vicia ervilia''), [[cizrna beraní]] (''Cicer arietinum'') a [[len setý]] (''Linum usitatissimum''). [[Rýže]] byla [[Domestikace rostlin|domestikována]] v Číně mezi 11 500 a 6200 př. n. l., nejstarší známá kultivace se datuje 5700 př. n. l.<ref>{{cite journal |pmid=17898767 |year=2007 |last1=Zong |first1=Y. |last2=When |first2=Z. |last3=Innes |first3=J. B. |last4=Chen |first4=C. |last5=Wang |first5=Z. |last6=Wang |first6=H. |title=Fire and flood management of coastal swamp enabled first rice paddy cultivation in east China |volume=449 |issue=7161 |pages=459–462 |doi=10.1038/nature06135 |journal=Nature |bibcode=2007Natur.449..459Z }}</ref>, následovaná [[Mungo fazole|fazolemi mungo]], [[Vigna hranatá|azuki]] a [[Sója luštinatá|sójou]]. [[Domestikace]] ovce proběhla v Mezopotámii před 13 000 až 11 000 lety.<ref>{{cite book |title=Sheep and Goat Science |edition=Fifth |last=Ensminger |first=M. E. |author2=Parker, R. O. |year=1986 |publisher=Interstate Printers and Publishers |isbn=978-0-8134-2464-4}}</ref> Skot vznikl zhruba před 10 500 lety domestikací divokého [[pratur]]a v oblastech moderního Turecka a Pákistánu.<ref name="McTavish">{{cite journal |author=McTavish, E. J. |author2=Decker, J. E. |author3=Schnabel, R.D. |author4=Taylor, J. F. |author5=Hillis, D. M. |year=2013 |title=New World cattle show ancestry from multiple independent domestication events |journal=PNAS |volume=110 |issue=15 |pages=E1398–1406 |doi=10.1073/pnas.1303367110 |pmid=23530234 |pmc=3625352 |bibcode=2013PNAS..110E1398M }}</ref> Chov [[prase domácí|prasat]] začal v oblasti Eurasie, zahrnující Evropu, východní Asii a jihozápadní Asii<ref>{{Cite journal |last=Larson |first=Greger |last2=Dobney |first2=Keith |last3=Albarella |first3=Umberto |last4=Fang |first4=Meiying |last5=Matisoo-Smith |first5=Elizabeth |last6=Robins |first6=Judith |last7=Lowden |first7=Stewart |last8=Finlayson |first8=Heather |last9=Brand |first9=Tina |date=2005-03-11 |title=Worldwide Phylogeography of Wild Boar Reveals Multiple Centers of Pig Domestication |journal=Science |volume=307 |issue=5715 |pages=1618–1621 |doi=10.1126/science.1106927 |pmid=15761152|bibcode=2005Sci...307.1618L }}</ref>, [[Prase divoké|divoká prasata]] zde byla poprvé domestikována před 10 500 lety.<ref>{{Cite journal |last=Larson |first=Greger |last2=Dobney |first2=Keith |last3=Albarella |first3=Umberto |last4=Fang |first4=Meiying |last5=Matisoo-Smith |first5=Elizabeth |last6=Robins |first6=Judith |last7=Lowden |first7=Stewart |last8=Finlayson |first8=Heather |last9=Brand |first9=Tina |date=2005-03-11 |title=Worldwide Phylogeography of Wild Boar Reveals Multiple Centers of Pig Domestication |journal=Science |volume=307 |issue=5715 |pages=1618–1621 |doi=10.1126/science.1106927 |pmid=15761152|bibcode=2005Sci...307.1618L }}</ref> V jihoamerických Andách před 10 000 až 7 000 lety člověk domestikoval [[brambory]], spolu s [[fazol]]emi, [[kakao|kakaem]] a zvířata jako [[lama|lamy]], [[lama alpaka|alpaky]] a [[morče|morčata]]. [[Cukrová třtina]] a některé druhy kořenové zeleniny byly domestikovány na Nové Guinei přibližně před 9 000 lety. [[Čirok]] byl domestikován v oblasti afrického [[Sahel]]u před 7 000 lety. Bavlna byla vyšlechtěna v Peru před 5 600 lety<ref name="Broudy1979">{{cite book |last=Broudy |first=Eric |title=The Book of Looms: A History of the Handloom from Ancient Times to the Present |url={{google books|plainurl=y|id=shN5_-W1RzcC|page=81}} |year=1979 |publisher=UPNE |isbn=978-0-87451-649-4 |page=81 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20180210232500/{{google books|plainurl=y|id=shN5_-W1RzcC|page=81}} |archivedate=10 February 2018}}</ref> a nezávisle také v Eurasii. Kukuřice vznikla před 6 000 lety v [[Mezoamerika|Mezoamerice]] šlechtěním divoké trávy teosinte.<ref>Johannessen, S.; Hastorf, C. A. (eds.) ''Corn and Culture in the Prehistoric New World'', Westview Press, Boulder, Colorado.</ref> Badatelé uvádějí několik hypotéz vysvětlujících historický původ zemědělství. Studie přechodu od lovců-sběračů ke společnosti zemědělců naznačují počáteční období intenzifikace a rostoucí [[sedentismus]]; příklady jsou kultura [[Natúfien]] v Levantě a [[Neolit na území Číny|raný neolit ​​v Číně]]. Divoké plodiny, dříve pouze sklízené, začali lidé cíleně vysazovat, a postupně je tak [[Domestikace rostlin|domestikovali]].<ref>Hillman, G. C. (1996) "Late Pleistocene changes in wild plant-foods available to hunter-gatherers of the northern Fertile Crescent: Possible preludes to cereal cultivation". In D. R. Harris (ed.) ''The Origins and Spread of Agriculture and Pastoralism in Eurasia'', UCL Books, London, pp. 159–203. {{ISBN|9781857285383}}</ref><ref>Sato, Y. (2003) "Origin of rice cultivation in the Yangtze River basin". In Y. Yasuda (ed.) ''The Origins of Pottery and Agriculture'', Roli Books, New Delhi, p. 196</ref><ref name=b1>{{cite book |chapter=Australia and the Origins of Agriculture |author=Gerritsen, R. |title=Encyclopedia of Global Archaeology |date=2008 |publisher=Archaeopress |pages=29–30|isbn=978-1-4073-0354-3|doi=10.1007/978-1-4419-0465-2_1896}}</ref>

=== Civilizace ===
[[Soubor:Tomb of Nakht (2).jpg|náhled|upright|vlevo|Zemědělské scény ze starověkého Egypta, zobrazující výmlat obilí, sýpku, sklízení se srpy, kopání, řezání stromů a orbu. Hrobka kněze [[Nacht]]a, 15.&nbsp;století před naším letopočtem]]

Asi 8 000 let př. n. l. začali [[Sumer]]ové žít ve vesnicích, jejich zemědělství spoléhalo na řeky [[Eufrat]] a [[Tigris]] a jimi napájené závlahové systémy. Na [[piktogram]]ech z doby asi 3 000 let př. n. l. se objevují první [[pluh]]y a 2 300 let př. n. l. secí pluhy. Sumerští zemědělci pěstovali pšenici, ječmen, čočku, cibuli a jinou zeleninu a ovoce, včetně datlí, vína a fíků.<ref name=BritMus>{{cite web |title=Farming |url=http://www.mesopotamia.co.uk/staff/resources/background/bg08/home.html |publisher=[[British Museum]] |accessdate=15 June 2016 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20160616222522/http://www.mesopotamia.co.uk/staff/resources/background/bg08/home.html |archivedate=16 June 2016 }}</ref> Zemědělství starověkého Egypta záviselo na řece [[Nil]] a jejích sezónních záplavách. Začalo v [[Předdynastická doba|předdynastické době]] na konci [[paleolit]]u, po roce 10 000 př. n. l. Základními potravinovými plodinami bylo obilí, především pšenice a ječmen, spolu s průmyslovými plodinami, jako [[len]] a [[papyrus]].<ref name=Janick>{{cite journal |author=Janick, Jules |title=Ancient Egyptian Agriculture and the Origins of Horticulture |journal=Acta Hort. |volume=583 |pages=23–39 |url=https://www.hort.purdue.edu/newcrop/Hort_306/text/lec06.pdf}}</ref><ref>{{cite book |author=Kees, Herman |title=Ancient Egypt: A Cultural Topography |url=https://archive.org/details/ancientegyptcult0000kees |url-access=registration |publisher=University of Chicago Press |date=1961 }}</ref> V Indii byly pšenice, ječmen a [[Cicimek čínský|jujuba]] domestikovány 9 000 let př. n. l., brzy je následovaly ovce a kozy.<ref name=gupta>{{cite journal|author=Gupta, Anil K. |title=Origin of agriculture and domestication of plants and animals linked to early Holocene climate amelioration|url=http://repository.ias.ac.in/21961/1/333.pdf|journal= Current Science|volume=87|issue=1|year=2004 |page=59|jstor=24107979}}</ref> Domestikace skotu, ovcí a koz proběhla v kultuře [[Méhrgarh]] 8 000–6 000 let př. n. l.<ref name=Baber>Baber, Zaheer (1996). ''The Science of Empire: Scientific Knowledge, Civilization, and Colonial Rule in India''. State University of New York Press. 19. {{ISBN|0-7914-2919-9}}.</ref><ref name=harrisandgosden385>Harris, David R. and Gosden, C. (1996). ''The Origins and Spread of Agriculture and Pastoralism in Eurasia: Crops, Fields, Flocks And Herds''. Routledge. p. 385. {{ISBN|1-85728-538-7}}.</ref><ref name=harrisandgosden385 /><ref name=Possehl>Possehl, Gregory L. (1996). ''Mehrgarh'' in ''Oxford Companion to Archaeology'', Ed. Brian Fagan. Oxford University Press.</ref> [[Bavlna]] byla vyšlechtěna v 5. – 4. tisíciletí před naším letopočtem.<ref>Stein, Burton (1998). ''A History of India''. Blackwell Publishing. p. 47. {{ISBN|0-631-20546-2}}.</ref> Archeologické nálezy dokládají užívání pluhu se zvířecím potahem v [[Harappská kultura|civilizaci poříčí Indu]] před 2500 lety př. n. l.<ref name=lal>{{Cite journal |title=Thematic evolution of ISTRO: transition in scientific issues and research focus from 1955 to 2000 |first=R. |last=Lal |journal=Soil and Tillage Research |volume=61 |issue=1–2 |date=2001 |pages=3–12 |doi=10.1016/S0167-1987(01)00184-2}}</ref> V Číně existoval od 5. století před naším letopočtem celostátní systém sýpek a rozšířené [[hedvábnictví]].<ref>[[#Needham|Needham]], Vol. 6, Part 2, pp. 55–57.</ref> K 1. století před naším letopočtem se datuje používání vodních mlýnů na obilí<ref>[[#Needham|Needham]], Vol. 4, Part 2, pp. 89, 110, 184.</ref>, následované rozvojem zavlažování.<ref>[[#Needham|Needham]], Vol. 4, Part 2, p. 110.</ref> Na konci 2. století byl vyvinut těžký [[pluh]] se železným nožem a odhrnovací deskou.<ref name="greenberger 2006 11-12">Greenberger, Robert (2006) ''The Technology of Ancient China'', Rosen Publishing Group. pp. 11–12. {{ISBN|1404205586}}</ref><ref>[[Wang Zhongshu]], trans. by K. C. Chang and Collaborators, ''Han Civilization'' (New Haven and London: Yale University Press, 1982).</ref> Tento typ pluhu se postupně rozšířil na západ přes Eurasijský kontinent.<ref>{{cite book |url={{google books|plainurl=y|id=SaJlbWK_-FcC|page=270}} |author=Glick, Thomas F. |page=270 |title=Medieval Science, Technology And Medicine: An Encyclopedia |publisher=Psychology Press |year=2005 |isbn=978-0-415-96930-7 |series=Volume 11 of The Routledge Encyclopedias of the Middle Ages Series}}</ref> Asijská rýže byla domestikována v oblasti kolem [[Perlová řeka|Perlové řeky]] v jižní Číně, před 8 200–13 500 lety (v závislosti na konkrétním použitém odhadu [[Molekulární hodiny|molekulárních hodin]]<ref name="pnas1">{{Cite journal | last1=Molina | first1=J. | last2=Sikora | first2=M. | last3=Garud | first3=N. | last4=Flowers | first4=J. M. | last5=Rubinstein | first5=S. | last6=Reynolds | first6=A. | last7=Huang | first7=P. | last8=Jackson | first8=S. | last9=Schaal | first9=B. A. | last10=Bustamante | doi=10.1073/pnas.1104686108 | first10=C. D. | last11=Boyko | first11=A. R. | last12=Purugganan | first12=M. D. | title=Molecular evidence for a single evolutionary origin of domesticated rice | journal=Proceedings of the National Academy of Sciences | volume=108 | issue=20 | pages=8351–8356 | year=2011 | pmid=21536870| pmc=3101000| bibcode=2011PNAS..108.8351M }}</ref>), z jediného genetického předka, divoké rýže ''[[Oryza rufipogon]]''.<ref name="nature1">{{cite journal |title=A map of rice genome variation reveals the origin of cultivated rice |journal=Nature |doi=10.1038/nature11532 |year=2012 |last1=Huang |first1=Xuehui |last2=Kurata |first2=Nori |last3=Wei |first3=Xinghua |last4=Wang |first4=Zi-Xuan |last5=Wang |first5=Ahong |last6=Zhao |first6=Qiang |last7=Zhao |first7=Yan|last8=Liu |first8=Kunyan |last9=Lu |first9=Hengyun |last10=Li |first10=Wenjun |last11=Gu |first11=Yunli |last12=Lu |first12=Yiqi |last13=Zhou |first13=Congcong|last14=Fan|first14=Danlin |last15=Weng |first15=Qijun |last16=Zhu |first16=Chuanrang |last17=Huang |first17=Tao |last18=Zhang |first18=Lei|last19=Wang |first19=Yongchun |last20=Feng |first20=Lei |last21=Furuumi |first21=Hiroyasu |last22=Kubo |first22=Takahiko |last23=Miyabayashi|first23=Toshie |last24=Yuan |first24=Xiaoping |last25=Xu |first25=Qun |last26=Dong |first26=Guojun |last27=Zhan |first27=Qilin |last28=Li |first28=Canyang |last29=Fujiyama |first29=Asao|last30=Toyoda |first30=Atsushi |volume=490 |issue=7421 |pages=497–501 |pmid=23034647 |display-authors=8 |bibcode=2012Natur.490..497H|doi-access=free }}</ref> Ve [[Starověké Řecko|starověkém Řecku]] a [[Starověký Řím|Římě]] byly hlavními pěstovanými obilninami [[pšenice setá]] a [[Pšenice dvouzrnka|dvouzrnka]] a ječmen, mezi pěstovanou zeleninu patřil hrách, fazole a olivy. Ovce a kozy se chovaly hlavně pro mléčné produkty.<ref name="koester 1995 p76-77">Koester, Helmut (1995), ''History, Culture, and Religion of the Hellenistic Age'', 2nd edition, Walter de Gruyter, pp. 76–77. {{ISBN|3-11-014693-2}}</ref><ref name="White">White, K. D. (1970), ''Roman Farming''. Cornell University Press.</ref>

Zemědělství se vyvíjelo také na amerických kontinentech. V [[Mezoamerika|Mezoamerice]] se kromě kukuřice domestikovala také tykev, fazole a kakao.<ref name=Murphy2011>{{cite book |author=Murphy, Denis |title=Plants, Biotechnology and Agriculture |url={{google books|plainurl=y|id=etQsieKuRH8C|page=153}} |year=2011 |publisher=CABI |isbn=978-1-84593-913-7 |page=153}}</ref> Kakao bylo domestikováno kolem roku 3000 př. n. l. na území dnešního [[Ekvádor]]u kulturou Mayo-Chinchipe.<ref>{{cite news |last1=Davis |first1=Nicola |title=Origin of chocolate shifts 1,400 miles and 1,500 years |url=https://www.theguardian.com/science/2018/oct/29/origin-of-chocolate-shifts-1400-miles-and-1500-years-cacao-ecuador |accessdate=31 October 2018 |work=[[The Guardian]] |date=29 October 2018}}</ref> Krocan byl pravděpodobně domestikován v Mexiku nebo na jihozápadě dnešních Spojených států.<ref name=Speller>{{cite journal |last1=Speller |first1=Camilla F. |authorlink1=Camilla Speller |display-authors=etal |title=Ancient mitochondrial DNA analysis reveals complexity of indigenous North American turkey domestication|journal=PNAS |date=2010 |volume=107 |issue=7 |pages=2807–2812 |doi=10.1073/pnas.0909724107 |pmid=20133614 |pmc=2840336|bibcode=2010PNAS..107.2807S }}</ref> [[Aztécká říše|Aztékové]] vyvinuli zavlažovací systémy, terasovitá pole, hnojení půd a vynalezli ''[[chinampa]]s'' neboli umělé ostrovy pro pěstování plodin v zavodněné krajině. [[Mayská říše|Mayové]] od 4. století př. n. l. využívali k obhospodařování bažin rozsáhlé systémy kanálů a vyvýšených polí.<ref>{{cite journal |url=http://www.nature.com/news/2010/101105/full/news.2010.587.html|title=Mayans converted wetlands to farmland |author=Mascarelli, Amanda |journal=Nature |date=5 November 2010 |doi=10.1038/news.2010.587}}</ref><ref>{{cite journal |url=https://www.soils.org/publications/sh/articles/53/6/3 |title=Invisible Artifacts: Uncovering Secrets of Ancient Maya Agriculture with Modern Soil Science |journal=Soil Horizons |author=Morgan, John |date=6 November 2013 |doi=10.2136/sh2012-53-6-lf |volume=53 |issue=6 |page=3 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20150321200108/https://www.soils.org/publications/sh/articles/53/6/3 |archivedate=21 March 2015|doi-access=free }}</ref><ref name="Spooner 2005 14694–99">{{cite journal | title=A single domestication for potato based on multilocus amplified fragment length polymorphism genotyping | last=Spooner | first=David M. |first2=Karen |last2=McLean |first3=Gavin |last3=Ramsay |first4=Robbie |last4=Waugh |first5=Glenn J. |last5=Bryan |journal=[[Proceedings of the National Academy of Sciences|PNAS]] | volume=102 | issue=41 | doi=10.1073/pnas.0507400102 | pmc=1253605 | pages=14694–14699 | pmid=16203994 | year=2005 |bibcode=2005PNAS..10214694S }}</ref><ref name="online">{{cite book |author=Office of International Affairs |title=Lost Crops of the Incas: Little-Known Plants of the Andes with Promise for Worldwide Cultivation |date=1989 |url=http://www.nap.edu/openbook.php?isbn=030904264X&page=92 |work=nap.edu |isbn=978-0-309-04264-2 |page=92|doi=10.17226/1398 }}</ref><ref name="John Michael Francis 2005">{{cite book | author=Francis, John Michael |title=Iberia and the Americas | publisher=[[ABC-CLIO]]|year=2005|url={{google books|plainurl=y|id=OMNoS-g1h8cC|page=867}} | isbn=978-1-85109-426-4 }}</ref> V Andách byla domestikována koka, stejně jako arašídy, rajče, tabák a ananas.<ref name=Murphy2011 /> V Peru byla 3 600 let př. n. l. domestikována bavlna<ref name="Broudy1979 p81">{{cite book |last=Broudy |first=Eric |title=The Book of Looms: A History of the Handloom from Ancient Times to the Present|url={{google books|plainurl=y|id=shN5_-W1RzcC|page=81}} |year=1979 |publisher=UPNE |isbn=978-0-87451-649-4 |page=81}}</ref> a zvířata jako [[lama]], [[Lama alpaka|alpaka]] a [[morče]].<ref name="RischkowskyPilling2007">{{cite book |last1=Rischkowsky |first1=Barbara |last2=Pilling |first2=Dafydd |title=The State of the World's Animal Genetic Resources for Food and Agriculture |url={{google books|plainurl=y|id=Skpj197tU0oC|page=10 }}|year=2007 |publisher=Food & Agriculture Organization |isbn=978-92-5-105762-9 |page=10}}</ref> Domorodí obyvatelé východní části Severní Ameriky domestikovali plodiny, jako je slunečnice, tabák,<ref>{{cite journal | last1=Heiser Jr | first1=Carl B. | year=1992 | title=On possible sources of the tobacco of prehistoric Eastern North America |journal=Current Anthropology | volume=33 | pages=54–56 | doi=10.1086/204032}}</ref> dýně a merlík.<ref>{{cite book|author=Ford, Richard I. |page=75|title=Prehistoric Food Production in North América|url=https://books.google.com/books?id=eeuzAAAAIAAJ|year=1985|publisher=University of Michigan, Museum of Anthropology, Publications Department|isbn=978-0-915703-01-2}}</ref><ref>Adair, Mary J. (1988) ''Prehistoric Agriculture in the Central Plains.'' Publications in Anthropology 16. University of Kansas, Lawrence.</ref> Sklízeli také divoké plodiny včetně divoké rýže a [[javorový sirup|javorového sirupu]].<ref name="Smith2013">{{cite book |last=Smith |first=Andrew |title=The Oxford Encyclopedia of Food and Drink in America |url={{google books|plainurl=y|id=DOJMAgAAQBAJ|page=1}} |year=2013 |publisher=OUP USA |isbn=978-0-19-973496-2 |page=1}}</ref> Domestikovaná jahoda je kříženec chilského a severoamerického druhu, který vznikl šlechtěním v Evropě a Severní Americe.<ref>{{cite web |last1=Hardigan |first1=Michael A. |title=P0653: Domestication History of Strawberry: Population Bottlenecks and Restructuring of Genetic Diversity through Time |url=https://pag.confex.com/pag/xxvi/meetingapp.cgi/Paper/28409 |publisher=Pland & Animal Genome Conference XXVI January 13–17, 2018 San Diego, California |accessdate=28 February 2018}}</ref> Domorodí obyvatelé dnešní Kalifornie a severozápadního pobřeží Severní Ameriky uplatňovali v lesích, stepích, lesostepích a mokřadech různé formy [[lesní zahradnictví|lesního zahradnictví]] a [[žárové hospodaření|žárového hospodaření]]. Domorodci praktikovali zakládání požárů omezeného rozsahu, které udržovaly nízkointenzivní zemědělství s volnou rotací, jakýsi druh divoké [[permakultura|permakultury]].<ref>{{cite book |title=Fire in California's Ecosystems |editor1=Sugihara, Neil G. |editor2=Van Wagtendonk, Jan W. |editor3=Shaffer, Kevin E. |editor4=Fites-Kaufman, Joann |editor5=Thode, Andrea E. |publisher=University of California Press |year=2006 |page=417 |chapter=17 |isbn=978-0-520-24605-8}}</ref><ref>{{cite book |editor=Blackburn, Thomas C. |editor2=Anderson, Kat |year=1993 |title=Before the Wilderness: Environmental Management by Native Californians |publisher=Ballena Press |isbn=978-0-87919-126-9}}</ref><ref name=Cunningham2010>{{cite book |url={{google books|plainurl=y|id=nuYuYGHwCygC|page=135 }}|pages=135, 173–202 |last=Cunningham |first=Laura |title=State of Change: Forgotten Landscapes of California |publisher=Heyday |year=2010 |isbn=978-1-59714-136-9}}</ref><ref>{{cite book |last=Anderson |first=M. Kat |title=Tending the Wild: Native American Knowledge And the Management of California's Natural Resources |url=https://archive.org/details/tendingwildnativ0000ande |url-access=registration |publisher=University of California Press |year=2006 |isbn=978-0-520-24851-9}}</ref> Na [[Velké planiny|Velkých planinách]] se vyvinul systém společné výsadby zvaný „tři sestry“, sestávající ze zimní dýně, kukuřice a pnoucí fazole.<ref name="wilson">{{cite book |title=Agriculture of the Hidatsa Indians: An Indian Interpretation |last=Wilson |first=Gilbert |year=1917 |publisher=Dodo Press |isbn=978-1-4099-4233-7 |pages=25 and passim |url=http://www.bookdepository.com/publishers/Dodo-Press |ref=wilson1917 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20160314055513/http://www.bookdepository.com/publishers/Dodo-Press |archivedate=2016-03-14 }}</ref><ref name="landon">{{cite journal|last=Landon|first=Amanda J.|title=The "How" of the Three Sisters: The Origins of Agriculture in Mesoamerica and the Human Niche|journal=Nebraska Anthropologist|year=2008|url=http://digitalcommons.unl.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1039&context=nebanthro |pages=110–124}}</ref>

Domorodí Australané, dlouho považovaní pouze za kočovné lovce-sběrače, podle novějších výzkumů praktikovali žárové hospodaření. Systematickým vypalováním porostů zvyšovali produktivitu přirozeného prostředí.<ref>{{cite journal | last1=Jones | first1=R. | doi=10.1007/BF03400623 | title=Fire-stick Farming| journal=Fire Ecology | volume=8 | issue=3 | pages=3–8 | year=2012 | doi-access=free }}</ref> Před asi 5000 lety vyvinul kmen Gunditjmara a další skupiny systém chovu úhořů a pastí na ryby.<ref>Williams, E. (1988) ''Complex Hunter-Gatherers: A Late Holocene Example from Temperate Australia''. British Archaeological Reports, Oxford</ref> Existují důkazy o probíhající „intenzifikaci“ na celém kontinentu.<ref>Lourandos, H. (1997) ''Continent of Hunter-Gatherers: New Perspectives in Australian Prehistory'' Cambridge, Cambridge University Press</ref> Ve dvou oblastech Austrálie, centrálním západním pobřeží a východní části střední Austrálie, raní zemědělci žijící ve stálých sídlištích pěstovali jamy (''Dioscorea hastifolia''), domorodé proso (''Panicum decompositum'') a divokou cibuli (''Cyperus bulbosus'').<ref name=b1 /><ref>{{cite book | last=Gammage | first=Bill |authorlink=Bill Gammage | date=October 2011 | title=The Biggest Estate on Earth: How Aborigines made Australia | url={{google books |plainurl=y |id=aUddY9fGkNMC}} | publisher=Allen & Unwin | isbn=978-1-74237-748-3 |pages=281–304}}</ref>

=== Revoluce ===
[[File:Islamic Spain agricultural scene.jpg|thumb|upright=0.9|Arabská zemědělská revoluce, započatá v [[Al-Andalus]] (islámské Španělsko), transformovala zemědělství pomocí zlepšených technik a šířením nových plodin.<ref name=Watson />]]

Během středověku, a to jak v islámském světě, tak v Evropě, došlo v zemědělství k významným přeměnám. Ty byly způsobeny zdokonalením technik a šířením plodin, včetně zavádění cukru, rýže, bavlny a ovocných stromů (například pomerančovníku) do Evropy přes Araby ovládaný [[Pyrenejský poloostrov]] ([[Al-Andalus]]).<ref name=Watson>{{cite journal |first=Andrew M. |last=Watson |date=1974 |title=The Arab Agricultural Revolution and Its Diffusion, 700–1100 |journal=The Journal of Economic History |volume=34 |issue=1 |pages=8–35 |doi=10.1017/s0022050700079602}}</ref><ref name=NatGeographic2015>{{cite book |author=National Geographic |title=Food Journeys of a Lifetime |url={{google books|plainurl=y|id=h2Q5BgAAQBAJ|page=126}} |year=2015 |publisher=[[National Geographic Society]] |isbn=978-1-4262-1609-1 |page=126}}</ref> [[Kolumbovská výměna]] po roce 1492 přinesla do Evropy plodiny z Nového světa, jako je kukuřice, brambory, rajčata, sladké brambory a maniok. Ze Starého světa se do Ameriky dostala pšenice, ječmen, rýže a řepa a hospodářská zvířata včetně koní, skotu, ovcí a koz.<ref>{{cite web |url=http://www.gilderlehrman.org/history-by-era/american-indians/essays/columbian-exchange |title=The Columbian Exchange |publisher=The Gilder Lehrman Institute of American History |author=Crosby, Alfred |accessdate=11 May 2013 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130703092537/http://www.gilderlehrman.org/history-by-era/american-indians/essays/columbian-exchange |archivedate=3 July 2013}}</ref> Během středověku začal starší [[dvoupolní systém]] nahrazovat [[trojpolní systém|systém trojpolní]], ve kterém se jedno ze tří polí každoročně ponechalo ladem. Došlo tím ke zvýšení produktivity a obohacení půdy, neboť změna osevního postupu umožnila pěstování dusík vázajících luštěnin, jako hrách, čočka a fazole.<ref>{{Citace periodika |příjmení=Fox |jméno=H. S. A. |titul=The Alleged Transformation from Two-Field to Three-Field Systems in Medieval England |periodikum=The Economic History Review |datum vydání=November 1986 |ročník=39 |číslo=4 |strany=526–548 |jstor=2596482 |doi=10.1111/j.1468-0289.1986.tb01255.x|jazyk=anglicky}}</ref>

[[Britská zemědělská revoluce]] probíhající od 17. století vedla k rozmachu [[zavlažování]], střídání plodin a užívání hnojiv, což dovolilo výrazný růst celosvětové populace. Od počátku 20. století zemědělství ve vyspělých zemích, a do menší míry v rozvojovém světě, zaznamenalo velké zvýšení produktivity nahrazením lidské práce mechanizací a zavedením syntetických hnojiv, [[pesticid]]ů a [[šlechtění]]. [[Haberův–Boschův proces]] umožnil syntézu hnojiv na bázi [[dusičnan amonný|dusičnanu amonného]] v průmyslovém měřítku, což výrazně zvýšilo výnosy plodin a tím umožnilo další prudký nárůst lidské populace.<ref>{{cite web |url=http://www.hort.purdue.edu/newcrop/hort_306/text/lec32.pdf |title=Agricultural Scientific Revolution: Mechanical |author=Janick, Jules |publisher=Purdue University |accessdate=24 May 2013 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130525074054/http://www.hort.purdue.edu/newcrop/Hort_306/text/lec32.pdf |archivedate=25 May 2013 |df =dmy-all }}</ref><ref>{{cite journal |url=http://www.nae.edu/Publications/Bridge/52548/52645.aspx |title=The Impact of Mechanization on Agriculture |journal=The Bridge on Agriculture and Information Technology |date=2011 |volume=41 |number=3 |author=Reid, John F. |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20131105033809/http://www.nae.edu/Publications/Bridge/52548/52645.aspx |archivedate=5 November 2013 |df=dmy-all}}</ref> Významné zvýšení produktivity také přinesla ve 2. polovině 20. století tzv. [[zelená revoluce]].

Moderní zemědělství nastolilo řadu politických, ekonomických a environmentálních otázek jako znečišťování vod, biopaliva, [[geneticky modifikovaný organismus|geneticky modifikované organismy]] nebo celní a dotační politika, což vedlo k rozvoji alternativních přístupů jako je [[ekologické zemědělství]].<ref name="motherjones1">{{cite magazine |url=https://www.motherjones.com/tom-philpott/2013/04/history-nitrogen-fertilizer-ammonium-nitrate |author=Philpott, Tom |title=A Brief History of Our Deadly Addiction to Nitrogen Fertilizer |date=19 April 2013 |accessdate=7 May 2013 |magazine=Mother Jones |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130505115125/https://www.motherjones.com/tom-philpott/2013/04/history-nitrogen-fertilizer-ammonium-nitrate |archivedate=5 May 2013}}</ref><ref name="smh.com.au">{{cite journal |url=http://www.smh.com.au/world/ten-worst-famines-of-the-20th-century-20110815-1iu2w.html |title=Ten worst famines of the 20th century |journal=Sydney Morning Herald |date=15 August 2011 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20140703063152/http://www.smh.com.au/world/ten-worst-famines-of-the-20th-century-20110815-1iu2w.html |archivedate=3 July 2014}}
</ref>

== Typy ==
[[File:Reindeer herding.jpg|thumb|left|Stáda sobů tvoří základ pasteveckého zemědělství několika národů polárních a subpolárních oblastí.]]

[[Pastevectví]] (pastoralismus) je způsob chovu domestikovaných zvířat. V kočovném pastevectví se stáda hospodářských zvířat přemísťují z místa na místo při hledání pastvin, potravy a vody. Tento typ hospodaření se praktikuje v [[Aridní podnebí|aridních]] a [[Semiaridní podnebí|semiaridních]] oblastech [[Sahara|Sahary]], Střední Asie a některých částech Indie.<ref>{{cite book | last=Blench | first=Roger | title=Pastoralists in the new millennium | publisher=FAO | date=2001 | pages=11–12 | url=http://www.odi.org.uk/work/projects/pdn/eps.pdf | url-status=live | archiveurl=https://web.archive.org/web/20120201000745/http://www.odi.org.uk/work/projects/pdn/eps.pdf | archivedate=1 February 2012 | df=dmy-all }}</ref>

Při střídavém hospodaření je malá plocha lesa vyčištěna mýcením a vypalováním stromů. Vyklizená půda se využívá pro pěstování plodin po dobu několika let, než se půda příliš vyčerpá a plocha se opustí. Vybere se nová část lesa a proces se opakuje. Tento způsob zemědělství se praktikuje hlavně v oblastech s hojnými srážkami, kde dochází k rychlé regeneraci lesa. Střídavé hospodaření se praktikuje v severovýchodní Indii, jihovýchodní Asii a Amazonii.<ref>{{cite web |title=Shifting cultivation |url=http://www.survivalinternational.org/about/swidden |publisher=[[Survival International]] |accessdate=28 August 2016 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20160829015112/http://www.survivalinternational.org/about/swidden |archivedate=29 August 2016| df=dmy-all}}</ref>

[[File:Manuring a vegetable garden.jpg|thumb|Ruční rozprašování hnoje v [[Zambie|Zambii]]]]

[[Samozásobitelské zemědělství]] zajišťuje potřeby rodiny nebo lokální komunity, vytváří jen málo přebytků využitelných vzdálenějšími spotřebiteli. Je rozšířené v monzunových oblastech Asie a v jihovýchodní Asii.<ref>{{cite book |author=Waters, Tony |title=The Persistence of Subsistence Agriculture: life beneath the level of the marketplace |publisher=Lexington Books |date=2007}}</ref> Podle odhadů existovalo v roce 2018 asi 2,5 miliardy samozásobitelských zemědělců, kteří obdělávali asi 60&nbsp;% světové orné půdy.<ref>{{Cite journal |last=<!--no byline--> |date=7 March 2018 |title=Chinese project offers a brighter farming future |department=Editorial |journal=Nature |volume=555 |issue=7695 |page=141 |doi=10.1038/d41586-018-02742-3 |pmid=29517037 |bibcode=2018Natur.555R.141. |doi-access=free }}</ref>

[[Intenzivní zemědělství]] je způsob pěstování a chovu, zaměřený na maximalizaci [[produktivita|produktivity]], s vysokým stupněm využití půdy a velkou spotřebou vstupů (voda, hnojiva, pesticidy). Značná je také míra [[automatizace]]. Intenzivní zemědělství se praktikuje především ve vyspělých zemích.<ref>{{Cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9042533|archiveurl=https://web.archive.org/web/20060705221311/http://www.britannica.com/eb/article-9042533|url-status=dead|title=Encyclopædia Britannica's definition of Intensive Agriculture|archivedate=5 July 2006}}</ref><ref name="bbcFactSheet">{{Cite web|url=http://www.bbc.co.uk/schools/gcsebitesize/biology/livingthingsenvironment/4foodandsustainabilityrev5.shtml|archiveurl=https://web.archive.org/web/20070503035007/http://www.bbc.co.uk/schools/gcsebitesize/biology/livingthingsenvironment/4foodandsustainabilityrev5.shtml|url-status=dead|title=BBC School fact sheet on intensive farming|archivedate=3 May 2007}}</ref>

== Současné zemědělství ==
=== Stav ===
[[File:Farm in Hainan 01.jpg|thumb|left|Zeleninové pole v čínské provincii Chaj-nan. Čína je světově největším zemědělským producentem.<ref name=UNCTAD2017 />]]

Intenzivní zemědělství dvacátého století přineslo zvýšení produktivity. Manuální práci nahradila technika a syntetická hnojiva a pesticidy, za cenu zvýšeného znečišťování vod a dalších negativních vlivů. často zahrnovala zemědělské [[subvence]]. V reakci na ekologické dopady [[Konvenční zemědělství|konvenčního zemědělství]] se v poslední době prosazují alternativní způsoby hospodaření, ve formě [[ekologické zemědělství|ekologického]], regenerativního a udržitelného zemědělství.<ref name="motherjones1" /><ref>{{cite web |publisher=The World Bank |year=1995 |url=http://econ.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64165259&theSitePK=469372&piPK=64165421&menuPK=64166093&entityID=000009265_3970311122936 |title=Overcoming agricultural pollution of water: the challenge of integrating agricultural and environmental policies in the European Union, Volume 1 |accessdate=15 April 2013 |author=Scheierling, Susanne M. |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130605112426/http://econ.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64165259&theSitePK=469372&piPK=64165421&menuPK=64166093&entityID=000009265_3970311122936 |archivedate=5 June 2013}}</ref> Jednou z hlavních hybných sil tohoto hnutí je [[Evropská unie]], která poprvé certifikovala [[biopotravina|biopotraviny]] v roce 1991 a roku 2005 zahájila reformu své [[společná zemědělská politika|společné zemědělské politiky]] (SZP), s cílem postupně ukončit komoditně zaměřené zemědělské dotace<ref>{{cite web |publisher=European Commission |year=2003 |url=http://ec.europa.eu/agriculture/capreform/index_en.htm |title=CAP Reform |accessdate=15 April 2013 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20101017124251/http://ec.europa.eu/agriculture/capreform/index_en.htm |archivedate=17 October 2010}}</ref>, a to odstraněním vázanosti dotací na velikost produkce (tzv. ''decoupling''). Růst ekologického zemědělství obnovil výzkum alternativních technik, jako je [[integrovaná ochrana proti škůdcům]], selektivní šlechtění<ref>{{Cite book |last1=Poincelot |first1=Raymond P. |title=Organic Farming |journal=Towards a More Sustainable Agriculture |pages=14–32 |doi=10.1007/978-1-4684-1506-3_2 |year=1986 |isbn=978-1-4684-1508-7 }}</ref> a zemědělství v kontrolovaném prostředí.<ref name=":1">{{Cite news |url=http://www.agweek.com/business/agriculture/4527042-cutting-edge-technology-will-change-farming |title=The cutting-edge technology that will change farming |work=Agweek |date=9 November 2018 |accessdate=23 November 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181117020138/http://www.agweek.com/business/agriculture/4527042-cutting-edge-technology-will-change-farming |archive-date=23 November 2018}}</ref><ref>{{Cite news |author=Charles, Dan |url=https://www.npr.org/sections/thesalt/2017/11/02/561462293/hydroponic-veggies-are-taking-over-organic-and-a-move-to-ban-them-fails |title=Hydroponic Veggies Are Taking Over Organic, And A Move To Ban Them Fails |work=[[NPR]] |date=3 November 2017 |accessdate=24 November 2018}}</ref> Mezi nedávno vyvinuté obecně využívané postupy patří [[geneticky modifikované potraviny]].<ref>[http://www.bis.gov.uk/files/file15655.pdf GM Science Review First Report] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20131016100707/http://www.bis.gov.uk/files/file15655.pdf |date=16 October 2013 }}, Prepared by the UK GM Science Review panel (July 2003). Chairman David King, p. 9</ref> Poptávka po nepotravinářských plodinách pro biopaliva<ref>{{cite journal |author1=Smith, Kate |author2=Edwards, Rob |date=8 March 2008 |url=http://www.heraldscotland.com/2008-the-year-of-global-food-crisis-1.828546 |title=2008: The year of global food crisis |journal=The Herald |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130411220739/http://www.heraldscotland.com/2008-the-year-of-global-food-crisis-1.828546 |archivedate=11 April 2013}}</ref>, výstavba na původně zemědělských půdách, rostoucí náklady na dopravu, změna klimatu, rostoucí poptávka spotřebitelů v Číně a Indii a růst populace<ref>{{cite journal |url=http://www.csmonitor.com/2008/0118/p08s01-comv.html |title=The global grain bubble |journal=The Christian Science Monitor |date=18 January 2008 |accessdate=26 September 2013 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20091130063759/http://www.csmonitor.com/2008/0118/p08s01-comv.html |archivedate=30 November 2009}}</ref> ohrožují [[potravinová bezpečnost|potravinovou bezpečnost]] v mnoha částech světa.<ref>{{cite news |url=http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/7284196.stm |title=The cost of food: Facts and figures |publisher=BBC |date=16 October 2008 |accessdate=26 September 2013 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20090120025945/http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/7284196.stm |archivedate=20 January 2009}}</ref><ref>{{cite journal |author=Walt, Vivienne |date=27 February 2008 |url=http://www.time.com/time/world/article/0,8599,1717572,00.html |title=The World's Growing Food-Price Crisis |journal=Time |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20111129211855/http://www.time.com/time/world/article/0,8599,1717572,00.html |archivedate=29 November 2011 |df=dmy-all}}</ref><ref name="guardian.co.uk">Watts, Jonathan (4 December 2007). [https://www.theguardian.com/world/2007/dec/04/china.business "Riots and hunger feared as demand for grain sends food costs soaring"] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130901074034/http://www.theguardian.com/world/2007/dec/04/china.business |date=1 September 2013 }}, ''The Guardian'' (London).</ref><ref name="timesonline.co.uk">Mortished, Carl (7 March 2008).[http://www.timesonline.co.uk/tol/news/environment/article3500975.ece "Already we have riots, hoarding, panic: the sign of things to come?"] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110814134028/http://www.timesonline.co.uk/tol/news/environment/article3500975.ece |date=14 August 2011}}, ''The Times'' (London).</ref><ref name="ReferenceA">Borger, Julian (26 February 2008). [https://www.theguardian.com/environment/2008/feb/26/food.unitednations "Feed the world? We are fighting a losing battle, UN admits"] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20161225150554/https://www.theguardian.com/environment/2008/feb/26/food.unitednations |date=25 December 2016}}, ''The Guardian'' (London).</ref> [[Mezinárodní fond pro rozvoj zemědělství]] (IFAD) předpokládá, že částí řešení problému vzrůstajících cen potravin a celkové potravinové bezpečnosti může být rozvoj maloplošného zemědělství, vzhledem k příznivým zkušenostem z Vietnamu<ref>{{cite web |url=http://www.ifad.org/operations/food/farmer.htm |title=Food prices: smallholder farmers can be part of the solution |publisher=International Fund for Agricultural Development |accessdate=24 April 2013 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130505224355/http://www.ifad.org/operations/food/farmer.htm |archivedate=5 May 2013 |df=dmy-all}}</ref>. Celosvětovým problémem je také [[degradace půd]] a nemoci plodin, jako je [[rez travní]]<ref>{{cite web |url=http://www.fao.org/agriculture/crops/rust/stem/rust-report/stem-ug99racettksk/en/ |title=Wheat Stem Rust – UG99 (Race TTKSK)|publisher=FAO|accessdate=6 January 2014|url-status=live|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140107064545/http://www.fao.org/agriculture/crops/rust/stem/rust-report/stem-ug99racettksk/en/|archivedate=7 January 2014|df=dmy-all}}</ref>. Přibližně 40&nbsp;% zemědělské půdy na světě je vážně znehodnoceno.<ref>Sample, Ian (31 August 2007). [https://www.theguardian.com/environment/2007/aug/31/climatechange.food "Global food crisis looms as climate change and population growth strip fertile land"] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20160429094959/https://www.theguardian.com/environment/2007/aug/31/climatechange.food |date=29 April 2016}}, ''The Guardian'' (London).</ref><ref>{{cite news |url=http://news.mongabay.com/2006/1214-unu.html |title=Africa may be able to feed only 25% of its population by 2025 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20111127175559/http://news.mongabay.com/2006/1214-unu.html |archivedate=27 November 2011 |work=[[Mongabay]] |date=14 December 2006 |accessdate=15 July 2016 |url-status=dead |df=}}</ref> K roku 2015 byla světově největším zemědělským producentem Čína, následovaná Evropskou unií, Indií a Spojenými státy.<ref name=UNCTAD2017 /> Podle ekonomických ukazatelů celkové produktivity je současné zemědělství ve Spojených státech zhruba 1,7krát produktivnější než v roce 1948.<ref>{{cite web |publisher=USDA Economic Research Service |url=http://www.ers.usda.gov/data/agproductivity/ |title=Agricultural Productivity in the United States |date=5 July 2012 |accessdate=22 April 2013 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130201021133/http://www.ers.usda.gov/Data/AgProductivity/ |archivedate=1 February 2013 |df=dmy-all}}</ref>


=== Pracovní síla ===
[[Soubor:Transition from agriculture to developed economy cs.svg|náhled|upright=1.5|Podle třísektorové teorie počet lidí pracujících v&nbsp;zemědělství (zelený sloupec) klesá s&nbsp;tím, jak se hospodářství stává rozvinutějším.]]

Podle třísektorové teorie se počet lidí zaměstnaných v zemědělství a jiných primárních odvětvích (jako je [[rybolov]]) pohybuje od méně než 2&nbsp;% ve většině vyspělých zemí až po více než 80&nbsp;% v nejméně rozvinutých státech.<ref name=LaborForce>{{cite web |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2048.html|title=Labor Force – By Occupation|publisher=Central Intelligence Agency |website=The World Factbook |accessdate=4 May 2013 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20140522214333/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2048.html |archivedate=22 May 2014 |df=dmy-all}}</ref> Od časů [[průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]] prodělalo mnoho zemí přechod na rozvinutou ekonomiku a podíl lidí pracujících v zemědělství neustále klesá. Například v 16. století v Evropě zemědělství zaměstnávalo 55 až 75&nbsp;% obyvatel; do 19. století tento podíl klesl na 35 až 65&nbsp;%.<ref>{{cite journal |url=http://economics.ouls.ox.ac.uk/13621/1/uuid9ef3c3c6-512f-44b6-b74e-53266cc42ae2-ATTACHMENT01.pdf |title=Economic structure and agricultural productivity in Europe, 1300–1800 |journal=European Review of Economic History |volume=3 |pages=1–25 |author=Allen, Robert C. |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20141027195415/http://economics.ouls.ox.ac.uk/13621/1/uuid9ef3c3c6-512f-44b6-b74e-53266cc42ae2-ATTACHMENT01.pdf |archivedate=27 October 2014 }}</ref> Ve stejných zemích je to dnes méně než 10&nbsp;%.<ref name=LaborForce /> Na začátku 21. století pracovala v zemědělství přibližně jedna miliarda lidí, neboli více než 1/3 práceschopné síly. Zahrnuje to i přibližně 70&nbsp;% celosvětové [[Dětská práce|zaměstnanosti dětí]]. V řadě zemí je odvětvím zaměstnávajícím největší procento žen.<ref name=ILO /> Zemědělství v pozici největšího světového zaměstnavatele předstihl v roce 2007 sektor služeb.<ref>{{cite news |url=http://www.financialexpress.com/news/story/191279|title=Services sector overtakes farming as world's biggest employer: ILO |agency=Associated Press |date=26 January 2007 |accessdate=24 April 2013 |newspaper=The Financial Express |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20131013062206/http://www.financialexpress.com/news/story/191279| archivedate=13 October 2013 |df=dmy-all}}</ref>

=== Bezpečnost práce ===
[[Soubor:Ford Tractor with ROPS bar fitted crop.jpg|thumb|left|Traktor [[Fordson]] z poloviny 20. století, s dodatečně doplněným rámem na ochranu při převrácení.]]

Zemědělství, zejména polní práce, dosud zůstává rizikovým povoláním. Zemědělci na celém světě jsou vystavováni vysokému riziku [[Pracovní úraz|pracovních úrazů]], onemocnění dýchacích cest, poškození [[sluch]]u způsobené [[hluk]]em, kožních chorob, jakož i některých druhů [[rakovina|rakoviny]] související s používáním chemikálií a dlouhodobému pobytu na slunci. Na průmyslových farmách jsou úrazy často spojeny s obsluhou zemědělských strojů. Běžnou příčinou smrtelných zranění v rozvinutých zemích je převrácení [[traktor]]u.<ref name="aginjury">{{cite web |url=https://www.cdc.gov/niosh/topics/aginjury/ |title=NIOSH Workplace Safety & Health Topic: Agricultural Injuries |publisher=Centers for Disease Control and Prevention |accessdate=16 April 2013 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20071028181205/http://www.cdc.gov/niosh/topics/aginjury/ |archivedate=28 October 2007}}</ref> Zdraví nebezpečné mohou být také [[pesticid]]y a jiné chemikálie používané v zemědělství. Vystavení pesticidům může vyvolat zdravotní potíže nebo vést k vrozeným vadám u dětí.<ref name=NIOSH_pest>{{Cite journal |url=https://www.cdc.gov/niosh/docs/2012-108/ |title=NIOSH Pesticide Poisoning Monitoring Program Protects Farmworkers |publisher=Centers for Disease Control and Prevention |accessdate=15 April 2013 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130402004253/http://www.cdc.gov/niosh/docs/2012%2D108/ |archivedate=2 April 2013|doi=10.26616/NIOSHPUB2012108 |year=2011|doi-access=free }}</ref> Na rodinných farmách spolu často žijí a pracují všichni její členové. Celé rodiny tak bývají vystaveny riziku zranění, nemocí a smrti.<ref name="NIOSH Agri">{{cite web |url=https://www.cdc.gov/niosh/topics/agriculture/ |title=NIOSH Workplace Safety & Health Topic: Agriculture |publisher=Centers for Disease Control and Prevention |accessdate=16 April 2013 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20071009224012/http://www.cdc.gov/niosh/topics/agriculture/ |archivedate=9 October 2007 |df=dmy-all}}</ref> Obzvláště zranitelné jsou nejmenší děti do 6 let.[<ref name=WeicheltGorucu2018>{{Cite journal |last=Weichelt |first=Bryan |last2=Gorucu |first2=Serap |date=17 February 2018 |title=Supplemental surveillance: a review of 2015 and 2016 agricultural injury data from news reports on AgInjuryNews.org |url=http://injuryprevention.bmj.com/content/early/2018/02/16/injuryprev-2017-042671 |journal=Injury Prevention |volume=25 |issue=3 |pages=injuryprev–2017–042671 |doi=10.1136/injuryprev-2017-042671 |pmid=29386372}}</ref> Mezi běžné příčiny smrtelných zranění mladých zemědělských pracovníků patří utopení, nehody a úrazy při obsluze zemědělských strojů a traktorů.<ref name="NIOSH Agri" /><ref name=WeicheltGorucu2018 /><ref>{{Cite journal|last=Staff|first=The PLOS ONE|date=2018-09-06|title=Correction: Towards a deeper understanding of parenting on farms: A qualitative study|journal=PLOS One|language=en|volume=13|issue=9|pages=e0203842|doi=10.1371/journal.pone.0203842|issn=1932-6203|pmc=6126865|pmid=30188948}}</ref>

[[Mezinárodní organizace práce]] (ILO) považuje zemědělství za „nejnebezpečnější ze všech hospodářských odvětví“.<ref name=ILO>{{cite web |url=http://www.ilo.org/safework/info/standards-and-instruments/codes/WCMS_161135/lang--en/index.htm |title=Safety and health in agriculture |publisher=International Labour Organization |accessdate=1 April 2018 |date=21 March 2011}}</ref> Odhaduje, že na světě dochází ročně nejméně ke 170 000 úmrtím spojených s prací v zemědělství, což je dvojnásobek průměru jiných povolání. Kromě toho výskyt úmrtí, zranění a nemocí souvisejících se zemědělskými činnostmi často není hlášen.<ref name=ILO2>{{cite web |url=http://www.ilo.org/safework/areasofwork/hazardous-work/WCMS_356550/lang--en/index.htm |title=Agriculture: A hazardous work |publisher=International Labour Organization |accessdate=1 April 2018 |date=15 June 2009 }}</ref> ILO v roce 2001 vydala Úmluvu o bezpečnosti a ochraně zdraví v zemědělství, která pokrývá rozsah rizik v zemědělství, prevenci těchto rizik a roli, kterou by měli hrát jednotlivci a organizace zabývající se zemědělstvím.<ref name=ILO />

V Evropské unii vydává [[Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci]] pokyny k provádění směrnic v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví v zemědělství, chovu hospodářských zvířat, zahradnictví a lesnictví.<ref>{{cite web |title=Protecting health and safety of workers in agriculture, livestock farming, horticulture and forestry |url=https://osha.europa.eu/en/tools-and-publications/publications/protecting-health-and-safety-workers-agriculture-livestock/view |publisher=European Agency for Safety and Health at Work |accessdate=10 April 2018 |date=17 August 2017}}</ref> Ve Spojených státech označil Národní institut pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (''National Institute for Occupational Safety and Health'') zemědělství za prioritní odvětví v Národní agendě pro výzkum povolání (''National Occupational Research Agenda''), která má identifikovat a vytvořit intervenční strategie v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.<ref>{{cite web|url=https://www.cdc.gov/nora/councils/agff/default.html|title=CDC – NIOSH – NORA Agriculture, Forestry and Fishing Sector Council|date=21 March 2018|publisher=NIOSH|accessdate=7 April 2018}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.cdc.gov/niosh/programs/agff/ |title=CDC – NIOSH Program Portfolio : Agriculture, Forestry and Fishing : Program Description |date=28 February 2018 |publisher=NIOSH |accessdate=7 April 2018}}</ref>

== Produkce ==
Celková zemědělská produkce vybraných zemí světa je uvedena v grafu níže.

{| class="wikitable"
|-
! colspan=2|Státy s největší zemědělskou produkcí (v nominální hodnotě) podle [[MMF]] a [[CIA World Factbook]], nejvyšší úroveň k roku 2018
|-
|{{Bar chart|float=center
| title =
| table_width=70
| bar_width =50 <!-- must be an unformatted number -->
| data_max =1120<!-- Upper bound on the values in the data fields -->
| label_type =Ekonomika
| data_type =Státy podle zemědělské produkce (v nominální hodnotě) dle nejvyšší úrovně k roku 2018 (miliardy USD)
| label1 =(01) '''{{flagicon|CHN}} [[Čína]]''' | data1= 1117
| label2 =(02) '''{{flagicon|IND}} [[Indie]]''' | data2= 414
| label3 = {{nowrap|(—) '''''{{flagicon|EU}} [[Evropská unie]]'''''}} | data3= 308
| label4 =(03) '''{{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|Spojené státy]]''' | data4= 185
| label5 =(04) '''{{flagicon|BRA}} [[Brazílie]]''' | data5= 162
| label6 =(05) '''{{flagicon|IDN}} [[Indonésie]]''' | data6= 141
| label7 =(06) '''{{flagicon|NGR}} [[Nigérie]]''' | data7= 123
| label8 =(07) '''{{flagicon|RUS}} [[Rusko]]''' | data8= 108
| label9 =(08) '''{{flagicon|PAK}} [[Pákistán]]''' | data9= 76
| label10 =(09) '''{{flagicon|ARG}} [[Argentina]]''' | data10= 70
| label11 =(10) '''{{flagicon|TUR}} [[Turecko]]''' | data11= 64
| label12 =(11) '''{{flagicon|JPN}} [[Japonsko]]''' | data12= 62
| label13 =(12) '''{{flagicon|FRA}} [[Francie]]''' | data13= 59
| label14 =(13) '''{{flagicon|IRN}} [[Írán]]''' | data14= 57
| label15 =(14) '''{{flagicon|AUS}} [[Austrálie]]''' | data15= 56
| label16 =(15) '''{{flagicon|MEX}} [[Mexiko]]''' | data16= 51
| label17 =(16) '''{{flagicon|ITA}} [[Itálie]]''' | data17= 50
| label18 =(17) '''{{flagicon|ESP}} [[Španělsko]]''' | data18= 43
| label19 =(18) '''{{flagicon|BAN}} [[Bangladéš]]''' | data19= 41
| label20 =(19) '''{{flagicon|THA}} [[Thajsko]]''' | data20= 40
| label21 =(20) '''{{flagicon|EGY}} [[Egypt]]''' | data21= 40
| caption={{small|Dvacet států s největší zemědělskou produkcí (v nominální hodnotě) dle nejvyšší úrovně k roku 2018 podle [[MMF]] a [[CIA World Factbook]].}}
| isbn=978-0-309-04248-2 |date=1990-02-01 }}
|}

{| class="wikitable"
|-
! colspan=2|Státy s největší zemědělskou produkcí v roce 2015 podle [[UNCTAD]], ve stálých cenách a směnných kurzech roku 2005<ref name=UNCTAD2017>{{cite web |url=http://unctadstat.unctad.org/wds/TableViewer/tableView.aspx?ReportId=95 |title=UNCTADstat – Table view |accessdate=2017-11-26 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20171020072414/http://unctadstat.unctad.org/wds/TableViewer/tableView.aspx?ReportId=95 |archivedate=20 October 2017}}</ref>
|-
|{{Bar chart|float=center
| title =
| table_width=70
| bar_width =50 <!-- must be an unformatted number -->
| data_max =500,000<!-- Upper bound on the values in the data fields -->
| label_type =Ekonomika
| data_type =Státy podle zemědělské produkce v roce 2015 (miliony USD ve stálých cenách a kurzech roku 2005)
| label1 =(01) '''{{flagicon|CHN}} [[Čína]]''' | data1=418,455
| label2 =(02) '''{{flagicon|IND}} [[Indie]]''' | data2=196,592
| label3 =(03) '''{{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|Spojené státy]]''' | data3=149,023
| label4 =(04) '''{{flagicon|NGR}} [[Nigérie]]''' | data4=77,113
| label5 =(05) '''{{flagicon|BRA}} [[Brazílie]]''' | data5=59,977
}}
|}

=== Systémy pěstování plodin ===
[[File:An example of slash and burn agriculture practice Thailand.jpg|thumb|left|Žďárové zemědělství v Thajsku]]

Pěstební systémy se v různých oblastech liší v závislosti na dostupných zdrojích a omezeních, jako jsou: poloha a podnebí; vládní politika; hospodářské, sociální a politické tlaky; a filozofie a kulturní zvyklosti zemědělce.<ref name="FAO FS">{{cite web |publisher=Food and Agriculture Organization |url=http://www.fao.org/farmingsystems/description_en.htm |title=Analysis of farming systems |accessdate=22 May 2013 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130806063804/http://www.fao.org/farmingsystems/description_en.htm |archivedate=6 August 2013}}</ref><ref name="PCP APS">"Agricultural Production Systems". pp. 283–317 in [[#Acquaah|Acquaah]].</ref>

Žďárové nebo také střídavé zemědělství (''Shifting cultivation'') je systém, kdy se vypaluje lesní porost a na popelem zúrodněné půdě se následně několik let pěstují jednoleté a trvalé plodiny.<ref name="CS">"Farming Systems: Development, Productivity, and Sustainability", pp. 25–57 in [[#Chrispeels|Chrispeels]]</ref> Po vyčerpání půdy se pozemek nechá ladem, aby opět zarostl lesem, a zemědělec se přesune na novou plochu, aby se po delší době (10–20 let) postupně vrátil zpět. Růst hustoty obyvatelstva vede ke zkracování období [[úhor]]u. Půda pak potřebuje dodatečný [[Výživa rostlin|přísun živin]] (umělého hnojiva nebo [[chlévská mrva|mrvy]]) a manuální likvidaci plevele a škůdců. Dalším stupněm intenzifikace je každoroční kultivace, která nezahrnuje dobu úhoru. Je ještě náročnější na dodávky živin a omezování škůdců.<ref name="CS" />

[[File:Intercropping coconut n Tagetes erecta.jpg|thumb|Smíšené pěstování [[Kokosovník ořechoplodý|kokosových palem]] a [[aksamitník]]u ve státě [[Kérala]], Indie.]]

Průmyslový vývoj vedl k zavedení [[monokultura|monokultur]], kdy se jeden [[kultivar]] vysazuje na velké ploše. Vzhledem k nízké biologické rozmanitosti je využití živin jednostranné a dochází k přemnožování škůdců, což vyžaduje větší používání pesticidů a hnojiv.<ref name="PCP APS" /> Dalšími druhy systémů každoroční kultivace, známými jako [[polykultura|polykultury]], jsou postupné pěstování (''Multiple cropping''), kdy se několik plodin pěstuje postupně během jednoho roku, a smíšené pěstování (''Intercropping'') několika plodin současně.<ref name="CS" />

Omezujícím faktorem zemědělství v subtropických a aridních oblastech je roční úhrn a rozdělení dešťových srážek. Zužuje vegetační období a počet ročních sklizní, případně vyžaduje zavlažování. Ve všech těchto oblastech se pěstují víceleté plodiny (káva, čokoláda) a praktikují se méně intenzivní způsoby hospodaření, jako je [[agrolesnictví]]. V mírném podnebním pásmu, kde původní ekosystémy tvořily převážně stepi, je dominantním systémem vysoce produktivní celoroční hospodaření.<ref name="CS" />

Významné kategorie potravinářských plodin zahrnují obilniny, luštěniny, píci, ovoce a zeleninu.<ref name="FAO" /> Mezi přírodní vlákna patří [[bavlna]], [[Ovčí vlna|vlna]], [[konopí]], [[hedvábí]] a [[len]].<ref>{{cite web|title=Profiles of 15 of the world's major plant and animal fibres|url=http://www.fao.org/natural-fibres-2009/about/15-natural-fibres/en/|publisher=FAO|accessdate=26 March 2018|date=2009}}</ref> V různých pěstitelských oblastech celého světa se pěstují specifické plodiny.

Tabulky níže uvádějí světovou produkci dle odhadu [[Organizace pro výživu a zemědělství]], v milionech metrických tun.<ref name="FAO" />

{| class="wikitable" style="border: none;"
|-
! colspan=2|Hlavní zemědělské produkty podle typů<br />(miliony tun), údaje z roku 2004 ||rowspan=13 style="border: none; background: white"| || colspan=2|Hlavní zemědělské produkty podle plodin<br />(miliony tun), údaje z roku 2011
|-
| obilniny || style="text-align:right;"| 2263 || [[cukrová třtina]] || style="text-align:right;"| 1794
|-
| zelenina a melouny || style="text-align:right;"| 866 || [[kukuřice]]|| style="text-align:right;"| 883
|-
| kořeny a hlízy || style="text-align:right;"| 715 || [[rýže]] || style="text-align:right;"| 722
|-
| mléko || style="text-align:right;"| 619 || [[pšenice]] || style="text-align:right;"| 704
|-
| ovoce || style="text-align:right;"| 503 || [[Lilek brambor|brambor]]y || style="text-align:right;"| 374
|-
| maso || style="text-align:right;"| 259 || [[cukrová řepa]] || style="text-align:right;"| 271
|-
| olejniny || style="text-align:right;"| 133 || [[Sója luštinatá|sója]]|| style="text-align:right;"| 260
|-
| ryby (odhad 2001) || style="text-align:right;"| 130 || [[Maniok jedlý|maniok]] || style="text-align:right;"| 252
|-
| vejce || style="text-align:right;"| 63 || [[Rajče jedlé|rajčata]] || style="text-align:right;"| 159
|-
| luštěniny || style="text-align:right;"| 60 || [[ječmen]] || style="text-align:right;"| 134
|-
| rostlinná vlákna || style="text-align:right;"| 30 || || |
|-
| colspan=2|''Zdroj: [[Organizace pro výživu a zemědělství|FAO]]''<ref name="FAO">{{cite web |url=http://faostat.fao.org/ |title=Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAOSTAT) |accessdate=2 February 2013 | archiveurl=https://web.archive.org/web/20130118190636/http://faostat.fao.org/| archivedate=18 January 2013}}</ref> || colspan=2|''Zdroj: [[Organizace pro výživu a zemědělství|FAO]]''<ref name="FAO" />
|}

=== Systémy živočišné výroby ===
[[File:Hog confinement barn interior.jpg|thumb|left|Prasata v intenzivním chovu]]

Živočišná výroba zahrnuje [[Chov zvířat|chov hospodářských zvířat]] a pěstování jejich [[krmivo|krmiv]]. [[Hospodářská zvířata]] se chovají kvůli produktům, což je maso, mléko, vejce nebo vlna, kromě toho také pro práci a přepravu.<ref name=Clutton-Brock>{{cite book |author=Clutton-Brock, Juliet |title=A Natural History of Domesticated Mammals |url={{google books|plainurl=y|id=cgL-EbbB8a0C|page=1}} |year=1999 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-0-521-63495-3 |pages=1–2}}</ref> Pracovní zvířata, jako koně, [[mezek|mezci]], skot, [[vodní buvol]]i, velbloudi, lamy, [[Lama alpaka|alpaky]], osli a psi, se po staletí využívala při obdělávání půdy, sklizni plodin, pastvě a ochraně stád a přepravě zemědělských produktů na trhy.<ref>{{cite book | last=Falvey | first=John Lindsay | authorlink=Lindsay Falvey | year=1985 | title=Introduction to Working Animals | isbn=978-1-86252-992-2 | location=Melbourne, Australia | publisher=MPW Australia}}</ref>

Systémy živočišné výroby lze definovat na základě zdroje krmiva, jako pastevní (extenzivní), ustájený (intenzivní) nebo smíšený.<ref name="FAO lps">{{cite web |author1=Sere, C. |author2=Steinfeld, H. |author3=Groeneweld, J. |year=1995 |url=http://www.fao.org/WAIRDOCS/LEAD/X6101E/x6101e00.htm#Contents|title=Description of Systems in World Livestock Systems – Current status issues and trends |publisher=U.N. Food and Agriculture Organization |accessdate=8 September 2013 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20121026004040/http://www.fao.org/WAIRDOCS/LEAD/X6101E/X6101E00.HTM#Contents |archivedate=26 October 2012 |df=dmy-all}}</ref> K roku 2010 živočišná výroba využívala 30&nbsp;% nezaledněné zemské plochy a zaměstnávala přibližně 1,3 miliardy lidí. Mezi rokem 1960 a 2010 došlo k významnému nárůstu živočišné výroby, a to jak počty kusů, tak i váhou [[Porážka zvířat|jatečního zvířete]], zejména u skotu, prasat a kuřat. Produkce posledně jmenovaných se přitom zvýšila téměř desetinásobně. Významný nárůst zaznamenala také zvířata chovaná pro další produkty, jako mléčná plemena skotu a [[nosnice]]. Předpokládá se, že do roku 2050 budou celosvětové počty skotu, ovcí a koz dále prudce narůstat.<ref name=LP>{{cite journal |title=Livestock production: recent trends, future prospects |author=Thornton, Philip K. |doi=10.1098/rstb.2010.0134 |pmid=20713389 |journal=Philosophical Transactions of the Royal Society B |date=27 September 2010 |volume=365 |issue=1554 |pages=2853–2867 |doi-access=free |df=dmy-all|pmc=2935116 }}</ref> Jedním z nejrychleji rostoucích odvětví produkce potravin je také [[akvakultura]], tedy chov ryb a jiných vodních živočichů v moři a přírodních i umělých nádržích. Mezi lety 1975 a 2007 rostla v průměru o 9&nbsp;% ročně.<ref>{{cite journal |url=http://content.time.com/time/health/article/0,8599,1663604,00.html |title=Fish Farming's Growing Dangers |journal=Time |author=Stier, Ken |date=19 September 2007|url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130907071708/http://content.time.com/time/health/article/0,8599,1663604,00.html |archivedate=7 September 2013 |df=dmy-all}}</ref>

V druhé polovině 20. století se chovatelé využívající selektivní šlechtění zaměřili na vytváření produktivnějších plemen a kříženců hospodářských zvířat, přičemž většinou zanedbávali potřebu zachování genetické rozmanitosti. Tento trend vedl ke značnému snížení genetické rozmanitosti a genetického rezervoáru plemen hospodářských zvířat. Následkem je nižší odolnost vůči chorobám a horší lokální adaptace oproti tradičním plemenům.<ref>{{cite journal |title=A global view of livestock biodiversity and conservation – Globaldiv |author=Ajmone-Marsan, P. |journal=Animal Genetics |date=May 2010 |doi=10.1111/j.1365-2052.2010.02036.x |pmid=20500752 |volume=41 |issue=supplement S1 |pages=1–5 |url=http://infoscience.epfl.ch/record/148417 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20170803140941/https://infoscience.epfl.ch/record/148417 |archivedate=3 August 2017 |df=dmy-all}}</ref>

[[File:Broiler house.jpg|thumb|[[Drůbežnictví]]: chov masné drůbeže (brojlerů) ve velkokapacitní drůbežárně]]

Při pastevním chovu závisí obživa [[Přežvýkaví|přežvýkavců]] na rostlinném materiálu dostupném na pastvinách, jako jsou louky nebo křoviny. Hlavním zdrojem živin pro pastvinou vegetaci jsou výkaly pasoucích se zvířat, někdy se používá také doplňkové přihnojování. Tento systém je obzvláště důležitý v oblastech, kde není možné pěstování plodin kvůli nepříznivému klimatu nebo půdě. Pastevním chovem se celosvětově zabývá asi 30–40 milionů pastevců.<ref name="CS" /> Smíšené produkční systémy využívají travní porosty, pícniny a obilniny jako krmivo pro přežvýkavce a monogastrická zvířata (tzn. s jedním žaludkem, hlavně kuřata a prasata). Ve smíšených systémech se mrva obvykle recykluje jako hnojivo.<ref name="FAO lps" />

Bezpůdní systémy spoléhají na dodávku krmiv z vnějších zdrojů, mizí zde místní propojení rostlinné a živočišné produkce. Tento systém se častěji vyskytuje v členských zemích [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD). Rostlinná výroba spoléhá především na syntetická hnojiva. Využití [[kejda|kejdy]] a [[chlévská mrva|mrvy]] je problematické, často se stává zdrojem znečištění.<ref name="FAO lps" /> Průmyslové země tímto způsobem vytvářejí většinu celosvětové produkce drůbeže a vepřového masa. Vědci odhadují, že 75&nbsp;% růstu živočišné výroby v letech 2003 až 2030 bude ve formě intenzivního velkochovu, někdy nazývaného průmyslové zemědělství. Velký podíl na tomto růstu mají rozvojové země Asie, v mnohem menší míře Afrika.<ref name=LP /> Kontroverze vzbuzují některé z postupů používaných v průmyslové živočišné výrobě, jako používání [[Růstový hormon|růstových hormonů]].<ref>{{cite web |url=http://europa.eu/rapid/press-release_IP-02-604_en.pdf |title=Growth Promoting Hormones Pose Health Risk to Consumers, Confirms EU Scientific Committee |date=23 April 2002 |accessdate=6 April 2013 |publisher=European Union |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130502123053/http://europa.eu/rapid/press-release_IP-02-604_en.pdf |archivedate=2 May 2013 |df=dmy-all}}</ref>

=== Zpracování půdy ===
[[Soubor:Plowing ecomat.jpg|náhled|vlevo|Orba pole po sklizni]]
Zpracování půdy je způsob její úpravy pomocí nástrojů, jako [[pluh]] nebo [[brány]]. Obdělávání slouží k připravě půdy na výsadbu nebo setí, doplnění živin a omezení výskytu škůdců a plevele. Používané způsoby sahají od konvenční [[orba|orby]] až po [[Bezorebné obdělávání půdy|bezorebné]]. Orba zvyšuje produktivitu půdy jejím prohřátím, zapravením hnojiva a zamezením růstu [[plevel]]ů. Zvyšuje však náchylnost půdy k [[Eroze půdy|erozi]], podporuje rozklad organických látek uvolňujících CO<sub>2</sub> a snižuje množství a rozmanitost půdních organismů.<ref name="Soil nutrient" /><ref name="PCP Tillage">"Land Preparation and Farm Energy", pp. 318–338 in [[#Acquaah|Acquaah]]</ref>

[[Ochrana před škůdci]] zahrnuje likvidaci plevelů, hmyzu, roztočů a chorob. Používají se postupy chemické (pesticidy), biologické (biologický boj), mechanické (orba) a kulturní. Kulturní postupy zahrnují střídání plodin, utrácení nakažených chovů, využívání krycích plodin a smíšených porostů, [[kompost]]ování, pěstování rezistentních druhů a vyvarování se faktorů, příznivých šíření škůdců. [[Integrovaná ochrana proti škůdcům]] se pokouší využít všechny tyto metody, aby populace škůdců nedosáhla úrovně, působící významné ekonomické ztráty. Používání pesticidů doporučuje až jako poslední možnost.<ref name="PCP Pest">"Pesticide Use in U.S. Crop Production", pp. 240–282 in [[#Acquaah|Acquaah]]</ref>

[[Živinové hospodářství]] (živinový management) se zabývá jak zdroji přívodu živin pro rostlinnou a živočišnou výrobu, tak i způsoby využití biologického odpadu produkovaného hospodářskými zvířaty ([[chlévská mrva]], [[kejda]], exkrementy). Zdroji živin mohou být [[Průmyslová hnojiva|průmyslová anorganická hnojiva]], [[hnůj]], [[zelené hnojivo]], [[kompost]] a minerály.<ref name="PCP Soil">"Soil and Land", pp. 165–210 in [[#Acquaah|Acquaah]]</ref> Využití živin plodinami lze také řídit pomocí kulturních technik, jako je střídání plodin nebo provádění [[úhor]]ů. Živočišný odpad se do půdy dostává buď chovem hospodářských zvířat na plochách krmné plodiny, například při řízené intenzivní rotační pastvě, nebo rozmetáním jeho suché nebo kapalné formy na ornou půdu nebo na pastviny.<ref name="CS nutrient">"Nutrition from the Soil", pp. 187–218 in [[#Chrispeels|Chrispeels]]</ref><ref name="Soil nutrient">Brady, N. C.; Weil, R. R. (2002). "Practical Nutrient Management" pp. 472–515 in ''Elements of the Nature and Properties of Soils''. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, NJ. {{ISBN|978-0135051955}}</ref>

[[File:Sytème d'irrigation par pivot.jpg|thumb|Pivotový zavlažovač. Rameno dlouhé až stovky metrů se otáčí kolem čepu upevněného na jednom konci. Jinou variantou je čelní zavlažovač, pohybující se přímo.]]

[[Vodní hospodářství]] je nutností v oblastech s nedostatečnými nebo proměnlivými [[Srážky|vodními srážkami]]. To se do určité míry týká většiny oblastí světa.<ref name="CS" /> Někteří zemědělci používají k doplnění srážek [[zavlažování]]. V jiných oblastech, jako jsou [[Velké planiny]] v USA a v Kanadě zemědělci nechávají pole rok [[úhor|ladem]], aby se nastřádala v půdě vlhkost. V následujícím roce ji využijí pro pěstování plodin.<ref name="PCP Water">"Plants and Soil Water", pp. 211–239 in [[#Acquaah|Acquaah]]</ref> Zemědělství představuje 70&nbsp;% celosvětové spotřeby [[Sladká voda|sladké vody]].<ref name="Pimentel water">{{cite journal |author1=Pimentel, D. |author2=Berger, D. |author3=Filberto, D. |author4=Newton, M. |year=2004 |title=Water Resources: Agricultural and Environmental Issues |journal=BioScience |volume=54 |pages=909–918 |doi=10.1641/0006-3568(2004)054[0909:WRAAEI]2.0.CO;2 |issue=10 |doi-access=free}}</ref>

Podle zprávy [[Mezinárodní institut pro výzkum potravinové politiky|Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky]] (IFPRI) bude dopad zemědělských technik na produkci potravin největší v případě jejich zavedení ve vzájemné kombinaci. IFPRI vytvořil model, který měl vyhodnotit, jak by jedenáct technik mohlo do roku 2050 ovlivnit zemědělskou produktivitu, [[potravinová bezpečnost|potravinovou bezpečnost]] a obchod. Podle získaných výsledků by počet lidí ohrožených hladem mohl klesnout až o 40&nbsp;% a ceny potravin by se mohly snížit téměř o polovinu.<ref name=ifpri>{{cite web |url=http://www.ifpri.org/publication/food-security-world-natural-resource-scarcity |author=International Food Policy Research Institute |title=Food Security in a World of Growing Natural Resource Scarcity |year=2014 |publisher=CropLife International |accessdate=1 July 2013 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20140305043943/http://www.ifpri.org/publication/food-security-world-natural-resource-scarcity |archivedate=5 March 2014 |df=dmy-all}}</ref>

[[Platby za ekosystémové služby]] je metoda poskytování doplňkových finančních pobídek, které mají motivovat zemědělce k zachování některých aspektů životního prostředí. Opatření mohou například zahrnovat platby za zalesňování kolem toků řek před městy, s cílem zlepšit dostupnosti pitné vody.<ref>{{cite journal | last1=Tacconi | first1=L. | year=2012 | title=Redefining payments for environmental services | journal=Ecological Economics | volume=73 | issue=1| pages=29–36 | doi=10.1016/j.ecolecon.2011.09.028}}</ref>

== Úpravy plodin a biotechnologie ==
=== Šlechtění rostlin ===
{{Podrobně|Šlechtění rostlin}}
[[Soubor:Wheat selection k10183-1.jpg|vlevo|náhled|[[Kultivar|Odrůda]] [[pšenice]] Yecoro (vpravo) je citlivá k [[Salinita|zasolení půdy]], vlevo kříženec s odrůdou W4910 vykazuje vysokou odolnost vůči zasolení půdy]]

Lidé praktikují úpravy plodin po tisíce let, od počátků civilizace. Změny plodin pomocí šlechtitelských postupů mění genetické složení rostliny za účelem vývoje plodin s příznivějšími vlastnostmi pro člověka, například větších plodů nebo semen, tolerance vůči suchu nebo odolnosti vůči škůdcům. Významný pokrok v šlechtění rostlin přinesla práce genetika [[Gregor Mendel|Gregora Mendela]]. Jeho výzkum dominantních a recesivních [[Alela|alel]], ačkoli nejprve do značné míry přehlížen téměř 50 let, nakonec umožnil pěstitelům lépe porozumět [[genetika|genetice]] a technikám šlechtění. Šlechtění plodin zahrnuje techniky, jako je výběr rostlin s požadovanými vlastnostmi, [[Samosprašnost|samoopylení]] a [[křížové opylení]] a molekulární techniky, které geneticky modifikují organismus.<ref>{{cite web |url=http://www.cls.casa.colostate.edu/TransgenicCrops/history.html |title=History of Plant Breeding|date=29 January 2004 |publisher=Colorado State University |accessdate=11 May 2013 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130121061931/http://cls.casa.colostate.edu/TransgenicCrops/history.html |archivedate=21 January 2013 |df=dmy-all}}</ref>

[[Domestikace rostlin]] v průběhu staletí zvýšila výnos, zlepšila odolnost vůči chorobám a suchu, usnadnila sklizeň a zlepšila chuť a výživovou hodnotu plodin. Pečlivý výběr a šlechtění měly značný vliv na vlastnosti plodin. Výběr a šlechtění trav a jetele ve 20. a 30. letech 20. století zlepšilo pastviny na Novém Zélandu. Rozsáhlé úsilí o [[mutageneze|mutagenezi]] vyvolanou rentgenovým a ultrafialovým zářením (tedy primitivní genetické inženýrství) během padesátých let 20. století vytvořily moderní komerční odrůdy obilnin, jako je pšenice, kukuřice a ječmen.<ref>{{cite journal|last=Stadler |first=L. J. |authorlink=Lewis Stadler |author2=Sprague, G.F. |title=Genetic Effects of Ultra-Violet Radiation in Maize: I. Unfiltered Radiation |journal=Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America |volume=22 |issue=10 |pages=572–578 |date=15 October 1936 |url=http://www.pnas.org/cgi/reprint/22/10/579.pdf |doi=10.1073/pnas.22.10.572 |accessdate=11 October 2007 |pmid=16588111 |pmc=1076819 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20071024233407/http://www.pnas.org/cgi/reprint/22/10/579.pdf |archivedate=24 October 2007 | url-status=live |bibcode=1936PNAS...22..572S }}</ref><ref>{{cite book |last=Berg |first=Paul |author2=Singer, Maxine |title=George Beadle: An Uncommon Farmer. The Emergence of Genetics in the 20th century |url=https://archive.org/details/georgebeadleunco0000berg |url-access=registration |publisher=Cold Springs Harbor Laboratory Press |date=15 August 2003 |isbn=978-0-87969-688-7 }}</ref>

[[Zelená revoluce]] popularizovala použití konvenční [[hybrid]]izace k prudkému zvýšení výnosu vytvořením vysoce výnosných odrůd. Například průměrné výnosy kukuřice v USA vzrostly z přibližně 2,5 tuny na hektar (t/ha) v roce 1900 na přibližně 9,4 t/ha v roce 2001. Průměrné celosvětové výnosy pšenice podobně vzrostly z méně než 1 t/ha v roce 1900 na více než 2,5 t/ha v roce 1990. Průměrné výnosy pšenice v Jižní Americe se pohybují kolem 2 t/ha, v Africe méně než 1 t/ha a v Egyptě a Arábii až 3,5 až 4 t/ha s využitím zavlažování. Naproti tomu průměrný výnos pšenice v zemích, jako je Francie, přesahuje 8 t/ha. Rozdíly ve výnosech jsou způsobeny zejména odlišným klimatem, genetikou a úrovní intenzivních zemědělských technik (používání hnojiv, chemická ochrana proti škůdcům, kontrolovaný vzrůst pro omezení poléhání).<ref>{{cite journal |last=Ruttan |first=Vernon W. |title=Biotechnology and Agriculture: A Skeptical Perspective |journal=AgBioForum |volume=2 |issue=1 |pages=54–60 |date=December 1999 |url=http://www.agbioforum.org/v2n1/v2n1a10-ruttan.pdf |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130521021149/http://www.agbioforum.org/v2n1/v2n1a10-ruttan.pdf |archivedate=21 May 2013 |df=dmy-all}}</ref><ref>{{cite journal |last=Cassman |first=K. |title=Ecological intensification of cereal production systems: The Challenge of increasing crop yield potential and precision agriculture |journal=Proceedings of a National Academy of Sciences Colloquium, Irvine, California |date=5 December 1998 |url=http://www.lsc.psu.edu/nas/Speakers/Cassman%20manuscript.html |accessdate=11 October 2007 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20071024001804/http://www.lsc.psu.edu/nas/Speakers/Cassman%20manuscript.html |archivedate=24 October 2007 | url-status=live}}</ref><ref>Conversion note: 1 bushel of wheat=60&nbsp;pounds (lb) ≈ 27.215&nbsp;kg. 1 bushel of maize=56&nbsp;pounds ≈ 25.401&nbsp;kg</ref>

=== Genetické inženýrství ===
{{Podrobně|Genetické inženýrství}}
[[File:CSIRO ScienceImage 382 Genetically Modified Potatoes.jpg|thumb|Geneticky modifikované rostliny bramboru (vlevo) odolávají virovým onemocněním, která poškozují neupravené rostliny (vpravo).]]

[[Geneticky modifikovaný organismus|Geneticky modifikované organismy]] (GMO) jsou organismy, jejichž genetický materiál byl změněn technikami genetického inženýrství obecně známými jako [[Rekombinantní DNA technologie|technologie rekombinantní DNA]]. Genetické inženýrství rozšířilo nabídku genů, které mají šlechtitelé k dispozici při vytváření požadovaných zárodečných linií pro nové plodiny. Pomocí genetického inženýrství bylo možné u plodin například zvýšit jejich houževnatost, nutriční obsah, odolnost vůči hmyzu a virům a toleranci vůči herbicidům.<ref>{{cite web |url=http://www.who.int/foodsafety/publications/biotech/20questions/en/index.html|title=20 Questions on Genetically Modified Foods |publisher=World Health Organization |accessdate=16 April 2013 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130327015739/http://www.who.int/foodsafety/publications/biotech/20questions/en/index.html |archivedate=27 March 2013 |df=dmy-all}}</ref> GMO plodiny u některých lidí vyvolávají obavy ohledně bezpečnosti potravin. Řada zemí zavedla omezení týkající se pěstování, dovozu nebo konzumace GMO potravin a plodin.<ref>{{cite web |url=http://current.com/groups/news-blog/93975745_peru-bans-genetically-modified-foods-as-us-lags.htm |title=Peru bans genetically modified foods as US lags |date=28 November 2012 |publisher=Current TV |accessdate=7 May 2013 |author=Whiteside, Stephanie |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130324013255/http://current.com/groups/news-blog/93975745_peru-bans-genetically-modified-foods-as-us-lags.htm |archivedate=24 March 2013 }}</ref> V současné době upravuje obchod s GMO mezinárodní úmluva, [[Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti]]. Probíhá také diskuse ohledně označování potravin vyrobených z geneticky modifikovaných organismů. Zatímco EU v současné době vyžaduje, aby byly označeny všechny potraviny pocházející z geneticky modifikovaných organismů, v USA toto není třeba.<ref>{{cite book |author=Shiva, Vandana |authorlink=Vandana Shiva |title=Earth Democracy: Justice, Sustainability, and Peace |publisher=[[South End Press]] |location=Cambridge, MA |year=2005}}</ref>

Semeno rezistentní vůči herbicidům má do svého [[genom]]u implantovaný [[gen]], který rostlině umožňuje tolerovat expozici herbicidu, včetně [[glyfosát]]u. Tato osiva umožňují zemědělci pěstovat plodinu, kterou lze postřikovat herbicidy k likvidaci plevelů, aniž by došlo k poškození rezistentní plodiny. Kultury tolerantní k herbicidům používají zemědělci po celém světě.<ref>{{cite web |url=http://www.fao.org/docrep/006/y5031e/y5031e0i.htm |title=Benefits and risks of the use of herbicide-resistant crops |author1=Kathrine Hauge Madsen |author2=Jens Carl Streibig |publisher=FAO |accessdate=4 May 2013 |website=Weed Management for Developing Countries |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130604013840/http://www.fao.org/docrep/006/y5031e/y5031e0i.htm |archivedate=4 June 2013 |df=dmy-all}}</ref> S rostoucím používáním těchto plodin dochází k nárůstu používání herbicidních postřiků na bázi glyfosátu. V některých oblastech se vyvinuly plevele rezistentní vůči glyfosátu, což donutilo zemědělce přejít na jiné herbicidy.<ref name="Farmers Guide to GMOs">{{cite web |url=http://www.rafiusa.org/pubs/Farmers_Guide_to_GMOs.pdf |title=Farmers Guide to GMOs |publisher=Rural Advancement Foundation International |accessdate=16 April 2013 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20120501145751/http://www.rafiusa.org/pubs/Farmers_Guide_to_GMOs.pdf |archivedate=1 May 2012|date=2013-01-11 }}</ref><ref>{{cite journal |url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2008-02-13/report-raises-alarm-over-superweedsbusinessweek-business-news-stock-market-and-financial-advice |title=Report Raises Alarm over 'Super-weeds' |journal=Bloomberg BusinessWeek |date=13 February 2008 |author=Hindo, Brian |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20161226181242/https://www.bloomberg.com/news/articles/2008-02-13/report-raises-alarm-over-superweedsbusinessweek-business-news-stock-market-and-financial-advice |archivedate=26 December 2016}}</ref> Některé studie také spojují rozšířené používání glyfosátu s [[Kalcióza|nedostatkem železa]] u některých plodin. To snižuje jak produktivitu, tak i výživovou hodnotu plodiny, což může vést k negativním ekonomickým a zdravotním důsledkům.<ref>{{cite journal | last1=Ozturk | display-authors=etal | year=2008 | title=Glyphosate inhibition of ferric reductase activity in iron deficient sunflower roots | url=https://www.researchgate.net/publication/5669940 | journal=New Phytologist | volume=177 | issue=4| pages=899–906 | doi=10.1111/j.1469-8137.2007.02340.x | pmid=18179601 | url-status=live | archiveurl=https://web.archive.org/web/20170113232909/https://www.researchgate.net/publication/5669940 | archivedate=13 January 2017 | df=dmy-all }}</ref>

Pěstitelé také využívají GMO plodiny odolné vůči hmyzu. Mají gen z půdní bakterie ''[[Bacillus thuringiensis]]'' (Bt), který produkuje toxin specifický pro hmyz. Tyto plodiny odolávají poškození hmyzem.<ref>{{cite web |url=http://www.aces.uiuc.edu/vista/html_pubs/biotech/insect.htm |title=Insect-resistant Crops Through Genetic Engineering |publisher=University of Illinois |accessdate=4 May 2013 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130121073949/http://www.aces.uiuc.edu/vista/html_pubs/biotech/insect.htm |archivedate=21 January 2013 |df=dmy-all}}</ref> Existují názory, že podobné nebo lepší odolnosti vůči škůdcům lze dosáhnout tradičními šlechtitelskými postupy, například hybridizací nebo křížovým opylováním divokými druhy. V určitých případech jsou primárním zdrojem rezistentních vlastností divoké druhy; některé [[kultivar]]y rajčete získaly pomocí křížení s divokými populacemi rajčat rezistenci vůči nejméně 19 chorobám.<ref>{{cite book |author=Kimbrell, A. |title=Fatal Harvest: The Tragedy of Industrial Agriculture |publisher=Island Press |location=Washington |year=2002}}</ref>

== Dopady na životní prostředí ==
=== Náklady a vlivy ===
[[File:Water pollution in the Wairarapa.JPG|upright|thumb|left|Znečištění vodního toku způsobené zemědělskou činností, Nový Zéland]]

Zemědělství zatěžuje společnost řadou [[Externalita|externích nákladů]] kvůli dopadům, jako je poškozování přírody [[pesticid]]y (zejména [[herbicid]]y a [[insekticid]]y), odčerpávání živin, nadměrná spotřeba vody a ztráta přirozených prostředí. Posouzení účinků zemědělství ve Spojeném království z roku 2000 stanovilo celkové externí náklady za rok 1996 ve výši 2 343 milionů liber, tj. 208 liber na hektar.<ref name=Pretty2000>{{cite journal |last1=Pretty |year=2000 |title=An assessment of the total external costs of UK agriculture |journal=Agricultural Systems |volume=65 |issue=2 |pages=113–136 |doi=10.1016/S0308-521X(00)00031-7 |first1=J. |display-authors=1 |last2=Brett |first2=C. |last3=Gee |first3=D. |last4=Hine |first4=R. E. |last5=Mason |first5=C. F. |last6=Morison |first6=J. I. L. |last7=Raven |first7=H. |last8=Rayment |first8=M. D. |last9=Van Der Bijl |first9=G. |url=https://www.researchgate.net/publication/222549141 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20170113233847/https://www.researchgate.net/publication/222549141 |archivedate=13 January 2017}}</ref> Analýza těchto nákladů v USA z roku 2005 dospěla k závěru, že externality rostlinné výroby dosahují přibližně 5 až 16 miliard USD (30 až 96 USD na hektar), zatímco živočišné výroby 714 milionů USD.<ref name=Tegtmeier2005>{{cite journal |last1=Tegtmeier |first1=E. M. |last2=Duffy |first2=M. |year=2005 |title=External Costs of Agricultural Production in the United States |journal=The Earthscan Reader in Sustainable Agriculture |url=http://www.organicvalley.coop/fileadmin/pdf/ag_costs_IJAS2004.pdf |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20090205134016/http://www.organicvalley.coop/fileadmin/pdf/ag_costs_IJAS2004.pdf |archivedate=5 February 2009}}</ref> Obě studie, které se zaměřovaly výhradně na fiskální dopady, dospěly k závěru, že externí náklady by se měly více internalizovat, tj. přenést na jejich původce. Tyto analýzy nezohledňovaly [[subvence]], uváděly však, že subvence též ovlivňují náklady zemědělství pro společnost.<ref name=Pretty2000 /><ref name=Tegtmeier2005 />

Zemědělství se snaží zvyšovat výnosy a snižovat náklady. Výnos roste díky vstupům, jako jsou hnojiva a odstraňování [[patogen]]ů, [[predátor]]ů a konkurentů (jako jsou [[plevel]]e). Náklady se snižují s rostoucí plochou farem, například zvětšováním polí; to znamená odstraňování mezí, příkopů a dalších [[biotop]]ů. Pesticidy likvidují hmyz, rostliny a houby. Tato a další opatření na intenzivně obhospodařované půdě drasticky snižují [[Biologická diverzita|biologickou diverzitu]].<ref>{{cite journal |last1=Richards |first1=A. J. |title=Does Low Biodiversity Resulting from Modern Agricultural Practice Affect Crop Pollination and Yield? |journal=Annals of Botany |date=2001 |volume=88 |issue=2 |pages=165–172 |doi=10.1006/anbo.2001.1463|doi-access=free }}</ref>

Mezinárodní skupina pro zdroje v rámci [[Program OSN pro životní prostředí|Programu OSN pro životní prostředí]] (UNEP) vyhodnotila v roce 2010 environmentální dopady spotřeby a výroby. Zjistil, že zemědělství a spotřeba potravin jsou dva z nejdůležitějších faktorů tlaku na životní prostředí, zejména změny [[biotop]]ů, [[Klimatická změna|změny klimatu]], spotřeby vody a toxických emisí. Zemědělství je hlavním zdrojem toxických látek uvolňovaných do životního prostředí, včetně insekticidů, zejména těch používaných při pěstování bavlny.<ref>{{cite web |url=http://www.unep.org/resourcepanel/Publications/PriorityProducts/tabid/56053/Default.aspx |title=Priority products and materials: assessing the environmental impacts of consumption and production |author=International Resource Panel |publisher=United Nations Environment Programme |year=2010 |accessdate=7 May 2013 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20121224061455/http://www.unep.org/resourcepanel/Publications/PriorityProducts/tabid/56053/Default.aspx |archivedate=24 December 2012 }}</ref> UNEP ve zprávě z roku 2011 o zelené ekonomice uvádí, že „zemědělské činnosti, s výjimkou změn ve využívání půdy, produkují přibližně 13 procent světových antropogenních emisí skleníkových plynů. Patří sem skleníkové plyny emitované používáním anorganických hnojiv, agrochemických pesticidů a herbicidů; (emise vznikající při výrobě těchto látek jsou zahrnuty do průmyslových emisí) a spotřebou fosilních paliv.<ref name="unep.org">UNEP, 2011, Towards a Green Economy: Pathways to Sustainable Development and Poverty Eradication, https://www.unenvironment.org/search/node?keys=Towards+a+Green+Economy%3A+Pathways+to+Sustainable+Development+and+Poverty+Eradication</ref>

=== Dopady chovu dobytka ===
[[File:Biogas.jpg|thumb|Zemědělská bioplynová stanice, přeměňující odpadní rostlinný materiál a [[kejda|kejdu]] na [[bioplyn]].]]

Vysoký představitel OSN, Henning Steinfeld, uvedl, že „Dobytek je jedním z nejvýznamnějších přispěvatelů k nejzávažnějším environmentálním problémům dneška“<ref>{{cite web |url=http://www.fao.org/newsroom/en/news/2006/1000448/index.html |title=Livestock a major threat to environment |publisher=UN Food and Agriculture Organization |date=29 November 2006 |accessdate=24 April 2013 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20080328062709/http://www.fao.org/newsroom/en/news/2006/1000448/index.html |archivedate=28 March 2008 |url-status=live}}</ref>. Živočišná výroba zabírá 70&nbsp;% veškeré půdy využívané k zemědělství, nebo také 30&nbsp;% zemského povrchu. Je to jeden z největších zdrojů skleníkových plynů, odpovídající za 18&nbsp;% světových emisí skleníkových plynů vyjádřených v ekvivalentech CO<sub>2</sub>. Pro srovnání, veškerá [[doprava]] se podílí 13,5&nbsp;%. Zemědělství produkuje 65&nbsp;% [[oxid dusný|oxidu dusného]] antropogenního původu (který má 296 násobný potenciál globálního oteplování vůči CO<sub>2</sub>) a 37&nbsp;% veškerého antropogenního [[metan]]u (23 násobný potenciál CO<sub>2</sub>). Vytváří také 64&nbsp;% emisí [[amoniak]]u. Rozšiřování chovu dobytka se uvádí jako klíčový faktor [[odlesňování]]; v [[Amazonie|Amazonii]] je nyní 70&nbsp;% dříve zalesněné oblasti přeměněno na pastviny a zbývající část se využívá na pěstování krmiv.<ref name="LEAD">{{cite web |archiveurl=https://web.archive.org/web/20080625012113/http://www.virtualcentre.org/en/library/key_pub/longshad/A0701E00.pdf |archivedate=25 June 2008 |last1=Steinfeld |first1=H. |last2=Gerber |first2=P. |last3=Wassenaar |first3=T. |last4=Castel |first4=V. |last5=Rosales |first5=M. |last6=de Haan |first6=C. |year=2006 |publisher=U.N. Food and Agriculture Organization |location=Rome |url=http://www.virtualcentre.org/en/library/key_pub/longshad/A0701E00.pdf |title=Livestock's Long Shadow – Environmental issues and options |accessdate=5 December 2008}}</ref> Chovem dobytka způsobené odlesňování a degradace půdy vede též ke snižování biologické diverzity. UNEP dále uvádí, že „při současném způsobu chovu a spotřebních vzorců se do roku 2030 předpokládá celosvětový nárůst emisí metanu z hospodářských zvířat o 60&nbsp;%“.<ref name="unep.org" />

=== Dopady na půdu a vodu ===
[[File:Crops Kansas AST 20010624.jpg|thumb|left|upright=1.1|Kruhová zavlažovaná pole v [[Kansas]]u. Zdravá, rostoucí [[kukuřice]] a [[čirok]] jsou zelené (čirok může být mírně bledší). [[Pšenice]] je jasně žlutá. Hnědá pole byla nedávno sklizena a zorána nebo tento rok nechána ladem.]]

Transformace půdy, využití půdy k získání zboží a služeb, je nejzásadnější způsob, jakým lidé mění ekosystémy Země. Považuje se za hlavní příčinu ztráty biologické rozmanitosti. Odhady množství půdy transformované lidmi se pohybují mezi 39 až 50&nbsp;%.<ref name="Vitousek">{{cite journal |author1=Vitousek, P. M. |author2=Mooney, H. A. |author3=Lubchenco, J. |author4=Melillo, J. M. |year=1997 |title=Human Domination of Earth's Ecosystems |journal=Science |volume=277 |pages=494–499 |doi=10.1126/science.277.5325.494 |issue=5325|citeseerx=10.1.1.318.6529 }}</ref> Odhaduje se, že k degradaci půdy, dlouhodobému poklesu funkce a produktivity ekosystémů dochází na 24&nbsp;% světových půd, u orné půdy je tento podíl ještě vyšší.<ref name="FAO GLADA">{{cite web|author=Bai, Z.G. |author2=D.L. Dent |author3=L. Olsson |author4=M.E. Schaepman |last-author-amp=yes |date=November 2008 |title=Global assessment of land degradation and improvement: 1. identification by remote sensing |publisher=FAO/ISRIC |url=http://www.isric.org/isric/webdocs/docs/Report%202008_01_GLADA%20international_REV_Nov%202008.pdf |accessdate=24 May 2013 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20131213041558/http://www.isric.org/isric/webdocs/docs/Report%202008_01_GLADA%20international_REV_Nov%202008.pdf |archivedate=13 December 2013 }}</ref> Společná zpráva OSN a FAO označuje nevhodné hospodaření s půdou za hnací faktor degradace a uvádí, že 1,5 miliardy lidí závisí na degradujících půdách. Degradací může být [[odlesňování]], [[dezertifikace]], [[Eroze půdy|eroze]], vyčerpání minerálů nebo chemická degradace ([[acidifikace]] a [[Zasolování půd|zasolování]]).<ref name="CS" />

[[Eutrofizace]], neboli nadměrné množství živin ve vodních ekosystémech, vede k přemnožení [[sinice|sinic]] a řas a odkysličení vody. Následkem je úhyn ryb, ztráta biodiverzity a nevhodnost vody k pití nebo průmyslovému použití. Nadměrné hnojení zemědělské půdy a vysoká koncentrace chovu způsobují splach živin (zejména [[dusík]]u a [[fosfor]]u) a jejich vyluhování ze zemědělské půdy. Tyto živiny jsou hlavními [[polutant]]y přispívajícími k eutrofizaci vodních ekosystémů a znečištění podzemních vod, což má škodlivé účinky na lidské populace.<ref name="Eutr">{{cite journal |author=Carpenter, S. R. |author2=Caraco, N. F. |author3=Correll, D. L. |author4=Howarth, R. W. |author5=Sharpley, A. N. |author6=Smith, V. H. |year=1998 |title=Nonpoint Pollution of Surface Waters with Phosphorus and Nitrogen |journal=Ecological Applications |volume=8 |pages=559–568 |doi=10.1890/1051-0761(1998)008[0559:NPOSWW]2.0.CO;2 |issue=3 |hdl=1808/16724 |hdl-access=free}}</ref> Hnojiva také snižují biologickou rozmanitost tím, že zvyšují konkurenci rostlin o světlo a zvýhodňují ty druhy, které jsou schopny využívat dodané živiny.<ref name="Hautier Niklaus Hector">{{cite journal | last=Hautier | first=Y. | last2=Niklaus | first2=P. A. | last3=Hector | first3=A. | title=Competition for Light Causes Plant Biodiversity Loss After Eutrophication | journal=Science | volume=324 | issue=5927 | date=2009 | doi=10.1126/science.1169640 | pmid=19407202 | pages=636–638| bibcode=2009Sci...324..636H | url=https://www.zora.uzh.ch/id/eprint/18666/2/Hautier_2009.pdf | type=Submitted manuscript }}</ref> Zemědělství má 70&nbsp;% podíl na spotřebě sladkovodních zdrojů.<ref>{{cite web |editor=Molden, D. |url=http://www.iwmi.cgiar.org/About_IWMI/Strategic_Documents/Annual_Reports/2006_2007/pdf/IWMI%20Annual%20Report%202006-07.pdf |title=Findings of the Comprehensive Assessment of Water Management in Agriculture |website=Annual Report 2006/2007 |publisher=International Water Management Institute |accessdate=6 January 2014 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20140107031305/http://www.iwmi.cgiar.org/About_IWMI/Strategic_Documents/Annual_Reports/2006_2007/pdf/IWMI%20Annual%20Report%202006-07.pdf |archivedate=7 January 2014}}</ref> Je hlavním spotřebitelem vody z vodonosných vrstev a v současnosti čerpá z těchto zdrojů podzemní vody neudržitelným tempem. Již dlouho je známo, že jsou vyčerpány [[Zvodeň|zvodně]] v tak rozmanitých oblastech, jako je severní Čína, Horní [[Ganga]] a západ USA, a nové výzkumy tento problém rozšiřuji i na zvodně v Íránu, Mexiku a Saúdské Arábii.<ref>{{cite web |url=http://green.blogs.nytimes.com/2012/08/13/stressed-aquifers-around-the-globe/|title=Stressed Aquifers Around the Globe |author=Li, Sophia |date=13 August 2012 |accessdate=7 May 2013 |website=[[The New York Times]] |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130402141530/http://green.blogs.nytimes.com/2012/08/13/stressed-aquifers-around-the-globe/ |archivedate=2 April 2013 |df=dmy-all}}</ref> Průmysl a městské oblasti vyvíjí rostoucí tlak na vodní zdroje, což znamená, že se prohlubuje nedostatek vody a zemědělství čelí výzvě produkovat více potravin pro rostoucí světovou populaci se zmenšenými vodními zdroji.<ref>{{cite web |url=http://www.fao.org/ag/magazine/0511sp2.htm |title=Water Use in Agriculture |date=November 2005 |publisher=FAO |accessdate=7 May 2013 |url-status=dead |archiveurl=https://archive.is/20130615091527/http://www.fao.org/ag/magazine/0511sp2.htm |archivedate=15 June 2013 }}</ref> Také způsob využívání vody v zemědělství může působit velké environmentální problémy, včetně ničení mokřadů, šíření nemocí přenášených vodou a degradace půdy zasolením a podmáčením, při nevhodném způsobu zavlažování.<ref>{{cite web|url=http://www.fao.org/ag/magazine/0303sp1.htm |title=Water Management: Towards 2030 |date=March 2003 |publisher=[[Food and Agriculture Organization]] |accessdate=7 May 2013 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130510184315/http://www.fao.org/ag/magazine/0303sp1.htm |archivedate=10 May 2013 }}</ref>

=== Pesticidy ===
[[File:Crop spraying near St Mary Bourne - geograph.org.uk - 392462.jpg|thumb|Postřik plodiny pesticidem]]

Světová spotřeba [[pesticid]]ů od roku 1950 vzrostla na téměř 2,3 milionu tun ročně, ztráty na úrodě způsobené škůdci však zůstávají relativně konstantní.<ref name="Pimentel pesticide">{{cite web |author1=Pimentel, D. |author2=Culliney, T. W. |author3=Bashore, T. |year=1996 |url=http://ipmworld.umn.edu/chapters/pimentel.htm |archive-url=https://web.archive.org/web/19990218073023/http://ipmworld.umn.edu/chapters/pimentel.htm |url-status=dead |archive-date=18 February 1999 |title=Public health risks associated with pesticides and natural toxins in foods |website=Radcliffe's IPM World Textbook |accessdate=7 May 2013}}</ref> Podle odhadu [[Světová zdravotnická organizace|Světové zdravotnické organizace]] z roku 1992 dochází každoročně ke třem milionům případům otravy pesticidy, které způsobují 220 000 úmrtí.<ref name="WHO">''Our planet, our health: Report of the WHO commission on health and environment''. Geneva: [[World Health Organization]] (1992).</ref> Užívání pesticidů vede v populaci škůdců k vyvinutí rezistence, což si vyžaduje vývoj nového pesticidu, a cyklus se dále opakuje.<ref name="CS Pest">"Strategies for Pest Control", pp. 355–383 in [[#Chrispeels|Chrispeels]]</ref>

Existují názory, že intenzivní zemědělství a s ním spojené používání pesticidů je nezbytné pro zabránění [[hladomor]]ům a že též v jistém smyslu přispívá k ochraně přírody – dosažené vysoké výnosy zmenšují plochu potřebnou pro zemědělské činnosti.<ref name="DAvery">{{cite book |author=Avery, D.T. |year=2000 |title=Saving the Planet with Pesticides and Plastic: The Environmental Triumph of High-Yield Farming |publisher=Hudson Institute |location=Indianapolis}}</ref><ref>{{cite web |publisher=Center for Global Food Issues |url=http://www.cgfi.org |title=Center for Global Food Issues |accessdate=14 July 2016 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20160221143850/http://www.cgfi.org/ |archivedate=21 February 2016}}</ref> Kritici však tvrdí, že kompromis mezi ochranou životního prostředí a potřebou produkce potravin není nevyhnutelný<ref name="WH">Lappe, F. M.; Collins, J.; Rosset, P. (1998). [http://oregonstate.edu/instruct/bi430-fs430/Documents-2004/10B-DEVEL%20WORLD/World%20Hunger--Twelve%20Myths.pdf "Myth 4: Food vs. Our Environment"], pp. 42–57 in ''World Hunger, Twelve Myths'', Grove Press, New York. {{ISBN|9780802135919}}</ref> a že pesticidy pouze nahrazují dobré agronomické postupy, jako je střídání plodin.<ref name="CS Pest" /> Technika ochrany před škůdci „přilákej – odpuzuj“ (''push-pull'') zahrnuje smíšené pěstování, využívající rostlinné pachy k odpuzení škůdce z plodiny (''push'') a jeho nalákání na místo, kde může být poté odstraněn (''pull'').<ref name=PushPull>{{Cite journal|author1=Cook, Samantha M. |author2=Khan, Zeyaur R. |author3=Pickett, John A. |year=2007 |title=The use of push-pull strategies in integrated pest management |journal=Annual Review of Entomology |volume=52| pages=375–400 |doi=10.1146/annurev.ento.52.110405.091407 |pmid=16968206}}</ref>

=== Globální oteplování ===
{{Viz též|Globální oteplování}}
[[File:Winnowing The Grain, Axum, Ethiopia (Detail) (3157508890).jpg|thumb|left|Etiopský zemědělec třídící zrna pšenice od plev proséváním ve větru. Globální oteplování pravděpodobně negativně ovlivní výnosy v zemích horkého pásu, jako je Etiopie.]]

Globální oteplování a zemědělství jsou v globálním měřítku vzájemně propojeny. Globální oteplování zasahuje zemědělství prostřednictvím změn průměrných teplot, srážek a extrémů počasí (jako jsou bouře a vlny veder); proměn škůdců a chorob; změn koncentrací [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] v ovzduší a koncentrací přízemního [[ozon]]u; změn nutriční hodnoty některých potravin<ref name=science-news>{{cite news |first=Susan |last=Milius |url=https://www.sciencenews.org/article/nutrition-climate-change-top-science-stories-2017-yir|title=Worries grow that climate change will quietly steal nutrients from major food crops|date=13 December 2017|work=[[Science News]]|accessdate=21 January 2018}}</ref> a [[vzestup hladiny oceánů]].<ref>Hoffmann, U., Section B: Agriculture – a key driver and a major victim of global warming, in: Lead Article, in: Chapter 1, in {{cite book |editor=Hoffmann, U. |title=Trade and Environment Review 2013: Wake up before it is too late: Make agriculture truly sustainable now for food security in a changing climate |url=http://unctad.org/en/pages/PublicationWebflyer.aspx?publicationid=666 |publisher=United Nations Conference on Trade and Development (UNCTAD) |location=Geneva, Switzerland |year=2013 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20141128140551/http://unctad.org/en/pages/PublicationWebflyer.aspx?publicationid=666 |archivedate=28 November 2014 |df=dmy |pp=3, 5}}</ref> Globální oteplování již nyní ovlivňuje zemědělství, s různými dopady v různých částech světa.<ref name="porter summary">Porter, J. R., ''et al''., Executive summary, in: [http://ipcc-wg2.gov/AR5/images/uploads/WGIIAR5-Chap7_FINAL.pdf Chapter 7: Food security and food production systems] (archived [https://web.archive.org/web/20141105164634/https://ipcc-wg2.gov/AR5/images/uploads/WGIIAR5-Chap7_FINAL.pdf 5 November 2014]), in {{cite book | year=2014 | author=IPCC AR5 WG2 A | editor=Field, C. B. | title=Climate Change 2014: Impacts, Adaptation, and Vulnerability. Part A: Global and Sectoral Aspects. Contribution of Working Group II (WG2) to the Fifth Assessment Report (AR5) of the Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) | url=http://www.ipcc.ch/report/ar5/wg2/ | publisher=Cambridge University Press |display-editors=etal |pp=488–489}}</ref> Budoucí změna klimatu pravděpodobně negativně ovlivní produkci plodin v zemích bližších rovníku, v severních zeměpisných šířkách mohou být efekty pozitivní nebo negativní.<ref name="porter summary" /> Globální oteplování pravděpodobně zvýší riziko nedostatku potravin u některých zranitelných skupin, jako jsou chudé vrstvy obyvatel.<ref>Paragraph 4, in: Summary and Recommendations, in: {{cite book |author=HLPE |title=Food security and climate change. A report by the High Level Panel of Experts (HLPE) on Food Security and Nutrition of the Committee on World Food Security |url=http://www.fao.org/cfs/cfs-hlpe/reports/hlpe-food-security-and-climate-change-report-elaboration-process/en/ |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |location=Rome, Italy |date=June 2012 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20141212075812/http://www.fao.org/cfs/cfs-hlpe/reports/hlpe-food-security-and-climate-change-report-elaboration-process/en/ |archivedate=12 December 2014 |df=dmy |p=12}}</ref>

Také chov hospodářských zvířat nese zodpovědnost za produkci CO<sub>2</sub> ve skleníkových plynech a podíl na světové produkci metanu, jakož i za degradaci půd a vytlačování fauny. Zemědělství přispívá ke změně klimatu antropogenními emisemi skleníkových plynů a přeměnou nezemědělské půdy, jako je les, pro zemědělské účely.<ref>Section 4.2: Agriculture's current contribution to greenhouse gas emissions, in: {{cite book |author=HLPE |title=Food security and climate change. A report by the High Level Panel of Experts (HLPE) on Food Security and Nutrition of the Committee on World Food Security |url=http://www.fao.org/cfs/cfs-hlpe/reports/hlpe-food-security-and-climate-change-report-elaboration-process/en/ |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |location=Rome, Italy |date=June 2012 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20141212075812/http://www.fao.org/cfs/cfs-hlpe/reports/hlpe-food-security-and-climate-change-report-elaboration-process/en/ |archivedate=12 December 2014 |df=dmy |pp=67–69}}</ref> Zemědělství, lesnictví a změny ve využívání půdy se v roce 2010 podílely na světových ročních emisích přibližně 20 až 25&nbsp;%.<ref>Blanco, G., ''et al''., Section 5.3.5.4: Agriculture, Forestry, Other Land Use, in: [http://report.mitigation2014.org/report/ipcc_wg3_ar5_chapter5.pdf Chapter 5: Drivers, Trends and Mitigation] (archived [https://web.archive.org/web/20141230092610/http://report.mitigation2014.org/report/ipcc_wg3_ar5_chapter5.pdf 30 December 2014)], in: {{cite book |year=2014 |author=IPCC AR5 WG3 |editor=Edenhofer, O. |title=Climate Change 2014: Mitigation of Climate Change. Contribution of Working Group III (WG3) to the Fifth Assessment Report (AR5) of the Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) |url=http://www.ipcc.ch/report/ar5/wg3/ |publisher=Cambridge University Press |display-editors=etal |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20141127222605/http://www.ipcc.ch/report/ar5/wg3/ |archivedate=27 November 2014 |df=dmy |p=383}}. Emissions aggregated using 100-year [[global warming potential]]s from the [[IPCC Second Assessment Report]].</ref> Řada politik může snížit riziko negativních dopadů změny klimatu na zemědělství<ref>Porter, J. R., ''et al''., Section 7.5: Adaptation and Managing Risks in Agriculture and Other Food System Activities, in [http://ipcc-wg2.gov/AR5/images/uploads/WGIIAR5-Chap7_FINAL.pdf Chapter 7: Food security and food production systems] (archived [https://web.archive.org/web/20141105164634/https://ipcc-wg2.gov/AR5/images/uploads/WGIIAR5-Chap7_FINAL.pdf 5 November 2014]), in {{cite book | year=2014 | author=IPCC AR5 WG2 A | editor=Field, C.B. | title=Climate Change 2014: Impacts, Adaptation, and Vulnerability. Part A: Global and Sectoral Aspects. Contribution of Working Group II (WG2) to the Fifth Assessment Report (AR5) of the Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) | url=http://www.ipcc.ch/report/ar5/wg2/ | publisher=Cambridge University Press |display-editors=etal |pp=513–520}}</ref><ref>Oppenheimer, M., ''et al''., Section 19.7. Assessment of Response Strategies to Manage Risks, in: [http://ipcc-wg2.gov/AR5/images/uploads/WGIIAR5-Chap19_FINAL.pdf Chapter 19: Emergent risks and key vulnerabilities] (archived [https://web.archive.org/web/20141105164634/https://ipcc-wg2.gov/AR5/images/uploads/WGIIAR5-Chap19_FINAL.pdf 5 November 2014]), in {{cite book | year=2014 | author=IPCC AR5WG2 A | editor=Field, C.B. | title=Climate Change 2014: Impacts, Adaptation, and Vulnerability. Part A: Global and Sectoral Aspects. Contribution of Working Group II (WG2) to the Fifth Assessment Report (AR5) of the Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) | url=http://www.ipcc.ch/report/ar5/wg2/ | publisher=Cambridge University Press |display-editors=etal |p=1080}}</ref> a emise skleníkových plynů ze sektoru zemědělství.<ref>Summary and Recommendations, in: {{cite book |author=HLPE |title=Food security and climate change. A report by the High Level Panel of Experts (HLPE) on Food Security and Nutrition of the Committee on World Food Security |url=http://www.fao.org/cfs/cfs-hlpe/reports/hlpe-food-security-and-climate-change-report-elaboration-process/en/ |publisher=Food and Agriculture Organization of the United Nations |location=Rome, Italy |date=June 2012 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20141212075812/http://www.fao.org/cfs/cfs-hlpe/reports/hlpe-food-security-and-climate-change-report-elaboration-process/en/ |archivedate=12 December 2014 |df=dmy |pp=12–23}}</ref><ref>Current climate change policies are described in {{cite book |author=Annex I NC |ref=CITEREFAnnex I NC2014 |title=6th national communications (NC6) from Parties included in Annex I to the Convention including those that are also Parties to the Kyoto Protocol |url=http://unfccc.int/national_reports/annex_i_natcom/submitted_natcom/items/7742.php |publisher=United Nations Framework Convention on Climate Change |date=24 October 2014 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20140802030817/http://unfccc.int/national_reports/annex_i_natcom/submitted_natcom/items/7742.php |archivedate=2 August 2014 |df=dmy}} and {{citation |author=Non-Annex I NC |ref=CITEREFNon-Annex I NC2014 |title=Non-Annex I national communications |url=http://unfccc.int/national_reports/non-annex_i_natcom/items/2979.php |publisher=United Nations Framework Convention on Climate Change |date=11 December 2014 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20140913171139/http://unfccc.int/national_reports/non-annex_i_natcom/items/2979.php |archivedate=13 September 2014 |df=dmy}}</ref><ref>Smith, P., ''et al''., Executive summary, in: [http://report.mitigation2014.org/report/ipcc_wg3_ar5_chapter5.pdf Chapter 5: Drivers, Trends and Mitigation] (archived [https://web.archive.org/web/20141230092610/http://report.mitigation2014.org/report/ipcc_wg3_ar5_chapter5.pdf 30 December 2014)], in: {{cite book |year=2014 |author=IPCC AR5 WG3 |editor=Edenhofer, O. |title=Climate Change 2014: Mitigation of Climate Change. Contribution of Working Group III (WG3) to the Fifth Assessment Report (AR5) of the Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) |url=http://www.ipcc.ch/report/ar5/wg3/ |publisher=Cambridge University Press |display-editors=etal |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20141127222605/http://www.ipcc.ch/report/ar5/wg3/ |archivedate=27 November 2014 |df=dmy |pp=816–817}}</ref>

=== Udržitelnost ===
{{viz též|Udržitelnost|Udržitelný rozvoj}}
[[File:TerracesBuffers.JPG|thumb|upright|Terasovitá pole, ochranné zpracování půdy a vegetační nárazníkové zóny snižují půdní erozi a znečištění vody.]]

Současné způsoby hospodaření vedly k nadměrnému exploatování vodních zdrojů, vysokému stupni eroze a snížené úrodnosti půdy. Pro zemědělství v současné podobě není do budoucna dostatek vody. Proto je třeba znovu zvážit, jakým způsobem se využívá voda, půda a ekosystémy ke zvýšení výnosů plodin. Řešením by mohlo být přiřazení hodnoty ekosystémům. Tím nastavit kompromis mezi cenou přírody a cenou živobytí a vyvážit práva různých uživatelů a zájmů.<ref>{{cite web |editor=Boelee, E. |url=http://www.iwmi.cgiar.org/topics/ecosystems/ |title=Ecosystems for water and food security |year=2011 |publisher=IWMI/UNEP |accessdate=24 May 2013 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130523025920/http://www.iwmi.cgiar.org/Topics/Ecosystems/ |archivedate=23 May 2013 |df=dmy-all}}</ref> Přijetím takových opatření vzniknou nerovnosti, které bude zapotřebí řešit. Příkladem je přerozdělení vody z chudých na bohaté, mýcení ploch za účelem jejich přeměny na produktivnější půdu, nebo ochrana mokřadů, omezujících možnost rybolovu.<ref>{{cite web |author=Molden, D. |url=http://www.iwmi.cgiar.org/news_room/pdf/The-scientist_com-Opinion_The%20Water_Deficit.pdf |title=Opinion: The Water Deficit |publisher=The Scientist |accessdate=23 August 2011 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20120113125654/http://www.iwmi.cgiar.org/news_room/pdf/The-scientist_com-Opinion_The%20Water_Deficit.pdf |archivedate=13 January 2012 |df=dmy-all}}</ref>

Technický pokrok poskytuje zemědělcům zařízení a zdroje, umožňující udržitelnější hospodaření.<ref>{{cite web |url=http://croplife.intraspin.com/pesticides/paper.asp?id=461 |author=Safefood Consulting, Inc.|title=Benefits of Crop Protection Technologies on Canadian Food Production, Nutrition, Economy and the Environment |year=2005 |publisher=CropLife International |accessdate=24 May 2013 |url-status=dead |archiveurl=https://archive.is/20130706005846/http://croplife.intraspin.com/pesticides/paper.asp?id=461 |archivedate=6 July 2013|df=dmy-all}}</ref> Nové technologie přinášejí inovace, jako je ochranné zpracování půdy, které pomáhá předcházet ztrátám půdy erozí, snižuje znečištění vody a zvyšuje sekvestraci (ukládání) uhlíku.<ref>{{cite journal |author=Trewavas, Anthony |title=A critical assessment of organic farming-and-food assertions with particular respect to the UK and the potential environmental benefits of no-till agriculture |journal=Crop Protection |year=2004 |pages=757–781 |doi=10.1016/j.cropro.2004.01.009 |volume=23 |issue=9}}</ref> Mezi další potenciální praktiky patří ochranné zpracování půdy, [[agrolesnictví]], zlepšené spásání, zamezení rozorávání stepí a aplikace [[biouhel|biouhlu]].<ref>{{Cite journal |last=Griscom |first=Bronson W. |last2=Adams |first2=Justin |last3=Ellis |first3=Peter W. |last4=Houghton |first4=Richard A. |last5=Lomax |first5=Guy |last6=Miteva |first6=Daniela A. |last7=Schlesinger |first7=William H. |last8=Shoch |first8=David |last9=Siikamäki|first9=Juha V.|last10=Smith |first10=Pete |last11=Woodbury |first11=Peter |date=2017 |title=Natural climate solutions |journal=Proceedings of the National Academy of Sciences |volume=114 |issue=44 |pages=11645–11650 |doi=10.1073/pnas.1710465114 |pmid=29078344 |pmc=5676916 |issn=0027-8424}}</ref><ref>{{Cite book |title=Negative Emissions Technologies and Reliable Sequestration: A Research Agenda |publisher=National Academies of Sciences, Engineering, and Medicine |year=2019 |isbn=978-0-309-48452-7 |pages=117, 125, 135 |doi=10.17226/25259|pmid=31120708 |last1=National Academies Of Sciences |first1=Engineering }}</ref>

Podle zprávy [[Mezinárodní institut pro výzkum potravinářské politiky|Mezinárodního institutu pro výzkum potravinářské politiky]] (IFPRI)<ref name=ifpri /> bude dopad nových zemědělských technologií na produkci potravin největší, budou-li přijaty ve vzájemné kombinaci. S použitím modelu, který hodnotil, jak by do roku 2050 mohlo jedenáct technologií ovlivnit zemědělskou produktivitu, bezpečnost potravin a obchod, IFPRI vyvodil, že počet lidí ohrožených hladem lze snížit až o 40&nbsp;% a ceny potravin mohou klesnout téměř o polovinu.<ref name=ifpri /> Kalorická poptávka předpokládané budoucí populace Země, s ohledem na současné předpovědi změn klimatu, může být uspokojena dalším zlepšením zemědělských postupů, rozšiřováním zemědělských oblastí a spotřebitelským přístupem zaměřeným na udržitelnost.<ref>{{Cite book |url=https://www.journals.elsevier.com/ecological-modelling |title=Ecological Modelling |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20180123072613/https://www.journals.elsevier.com/ecological-modelling |archivedate=23 January 2018 |df=dmy-all}}</ref>

=== Energetická závislost ===
[[File:Baumwoll-Erntemaschine auf Feld.jpeg|thumb|left|Mechanizované zemědělství: [[sklízeč bavlny]], vyvíjený od 40. let 20. století, nahradí 50 pracovníků, za cenu zvýšené spotřeby fosilních paliv.]]

Od čtyřicátých let 20. století zemědělská produktivita dramaticky vzrostla, a to zejména díky zvýšenému využívání energeticky náročné mechanizace, hnojiv a pesticidů. Převážná většina tohoto energetického přísunu pochází z [[fosilní palivo|fosilních paliv]].<ref>{{cite news |url=https://www.independent.co.uk/news/science/world-oil-supplies-are-set-to-run-out-faster-than-expected-warn-scientists-453068.html |title=World oil supplies are set to run out faster than expected, warn scientists |archiveurl=https://web.archive.org/web/20101021233714/http://www.independent.co.uk/news/science/world-oil-supplies-are-set-to-run-out-faster-than-expected-warn-scientists-453068.html |archivedate=21 October 2010 |work=[[The Independent]] |date=14 June 2007 |accessdate=14 July 2016}}</ref> [[Zelená revoluce]] mezi 60. a 80. lety 20. století změnila zemědělství na celém světě. S tím jak se zdvojnásobila [[světová populace]], významně narostla také světová produkce obilí (mezi 70&nbsp;% a 390&nbsp;% u pšenice a 60&nbsp;% až 150&nbsp;% u rýže, podle zeměpisné oblasti).<ref>{{cite web |title=The Future of the Green Revolution: Implications for International Grain Markets |author=Herdt, Robert W. |url=http://www.rockefellerfoundation.org/uploads/files/06132caf-3d72-49e4-817d-ae89e0249d18.pdf |publisher=The Rockefeller Foundation|date=30 May 1997 |accessdate=16 April 2013 |page=2 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20121019153636/http://www.rockefellerfoundation.org/uploads/files/06132caf-3d72-49e4-817d-ae89e0249d18.pdf |archivedate=19 October 2012 |df=dmy-all}}</ref> Silná závislost zemědělství na ropných produktech vyvolává obavy, že nedostatek ropy by mohl vést ke zvýšení nákladů a snížení zemědělské produkce.<ref name="ncseonline.org">{{cite web |author=Schnepf, Randy |date=19 November 2004 |title=Energy use in Agriculture: Background and Issues |website=CRS Report for Congress |url=http://www.nationalaglawcenter.org/wp-content/uploads/assets/crs/RL32677.pdf |publisher=[[Congressional Research Service]] |accessdate=26 September 2013 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130927190908/http://www.nationalaglawcenter.org/wp-content/uploads/assets/crs/RL32677.pdf |archivedate=27 September 2013 |df=dmy-all}}</ref>

Závislost průmyslového zemědělství na fosilních palivech spočívá ve dvou základních oblastech: přímá spotřeba a výroba vstupů. K přímé spotřebě patří použití [[palivo|paliv]] a [[mazivo|maziv]] k provozu zemědělských vozidel a strojů.<ref name="ncseonline.org" />

{| class="wikitable floatright" text-align:center;"
|-
! colspan=4|Podíl zemědělství a potravinářského sektoru (%) na celkové<br />spotřebě energie pro vybrané průmyslové státy
|-
! Země
! Rok
! Zemědělství<br />(přímá a nepřímá)
! Potravinářský<br />sektor
|-
| style="text-align:left;"| Velká Británie<ref>{{cite web|author=White, Rebecca |year=2007 |title=Carbon governance from a systems perspective: an investigation of food production and consumption in the UK |publisher=Oxford University Center for the Environment |url=http://www.eci.ox.ac.uk/research/energy/downloads/eceee07/white.pdf |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20110719044949/http://www.eci.ox.ac.uk/research/energy/downloads/eceee07/white.pdf |archivedate=19 July 2011 }}</ref>
| 2005
| 1,9
| 11
|-
| style="text-align:left;"| Spojené státy<ref name="ers.usda.gov">{{cite web |author1=Canning, Patrick |author2=Charles, Ainsley |author3=Huang, Sonya |author4=Polenske, Karen R. |author5=Waters, Arnold |year=2010 |title=Energy Use in the U.S. Food System |website=USDA Economic Research Service Report No. ERR-94 |publisher=United States Department of Agriculture |url=http://www.ers.usda.gov/Publications/ERR94/ |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20100918182458/http://www.ers.usda.gov/publications/err94/ |archivedate=18 September 2010}}</ref>
| 2002
| 2,0
| 14
|-
| style="text-align:left;"| Švédsko<ref name="WallgrenHöjer2009">{{cite journal |last1=Wallgren |first1=Christine |last2=Höjer |first2=Mattias|title=Eating energy – Identifying possibilities for reduced energy use in the future food supply system |journal=Energy Policy |volume=37 |issue=12 |year=2009 |pages=5803–5813 |doi=10.1016/j.enpol.2009.08.046}}</ref>
| 2000
| 2,5
| 13
|}

K nepřímé spotřebě patří výroba hnojiv, pesticidů a zemědělských strojů.<ref name="ncseonline.org" /> Zejména výroba dusíkatých hnojiv může představovat více než polovinu spotřeby energie v zemědělství.<ref>{{cite journal |title=Energy and the food system |author1=Woods, Jeremy |author2=Williams, Adrian |author3=Hughes, John K. |author4=Black, Mairi |author5=Murphy, Richard |date=August 2010 |doi=10.1098/rstb.2010.0172 |pmid=20713398 |pmc=2935130 |journal=Philosophical Transactions of the Royal Society |volume=365 |pages=2991–3006 |issue=1554 |doi-access=free |df=dmy-all}}</ref> Ve Spojených státech představuje přímá a nepřímá spotřeba zemědělských podniků dohromady 2&nbsp;% energetické spotřeby země. Vrcholu tam dosáhla v roce 1979 a od té doby postupně klesá.<ref name="ncseonline.org" /> Potravinové systémy zahrnují nejen zemědělství, ale i zpracování mimo zemědělský podnik, balení, přepravu, marketing, spotřebu a likvidaci potravin a souvisejících produktů. V USA se samotné zemědělství podílí na celkové spotřebě energie potravinářského sektoru méně než jednou pětinou.<ref name="css.snre.umich.edu">{{cite web |author1=Heller, Martin |author2=Keoleian, Gregory |year=2000 |title=Life Cycle-Based Sustainability Indicators for Assessment of the U.S. Food System |publisher=University of Michigan Center for Sustainable Food Systems |url=http://css.snre.umich.edu/css_doc/CSS00-04.pdf |accessdate=17 March 2016 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20160314094203/http://css.snre.umich.edu/css_doc/CSS00-04.pdf |archivedate=14 March 2016 }}</ref><ref name="ers.usda.gov" />

== Obory ==
=== Zemědělská ekonomika ===
Zemědělská ekonomika je oborem ekonomie, týkajícím se „výroby, distribuce a spotřeby [zemědělského] zboží a služeb“.<ref>{{cite web |url=http://www.uidaho.edu/cals/aers/agriculturaleconomics |title=Agricultural Economics |publisher=University of Idaho |accessdate=16 April 2013 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130401181613/http://www.uidaho.edu/cals/aers/agriculturaleconomics |archivedate=1 April 2013}}</ref> Kombinování zemědělské produkce s obecnými teoriemi marketingu a obchodu jako studijního oboru začalo koncem 19. století a během 20. století prodělalo významný rozvoj.<ref>{{cite web |url=http://ageconsearch.umn.edu/bitstream/13649/1/wp06-01.pdf |page=4 |title=Agricultural Economics: A Brief Intellectual History |author=Runge, C. Ford |date=June 2006 |accessdate=16 September 2013 |publisher=Center for International Food and Agriculture Policy |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20131021133005/http://ageconsearch.umn.edu/bitstream/13649/1/wp06-01.pdf |archivedate=21 October 2013 |df=dmy-all}}</ref> Ačkoli je samotný obor zemědělské ekonomiky relativně nový, hlavní trendy v zemědělství v průběhu dějin značně ovlivňovaly národní a mezinárodní ekonomiky. Náklady související se zpracováním, distribucí a obchodem, někdy označované jako hodnotový řetězec, se zvýšily, zatímco náklady v zemědělství se snížily. To souvisí s vyšší efektivitou zemědělství v kombinaci s rostoucí úrovní přidané hodnoty (např. složitěji zpracované produkty) vytvářené dodavatelským řetězcem. Tržní koncentrace v tomto odvětví také vzrostla, a přestože celkovým výsledkem zvýšené tržní koncentrace je pravděpodobně vyšší efektivita, změny vedou k přerozdělování marží na úkor producentů (zemědělců) a spotřebitelů a mohou mít negativní dopady na venkovské komunity.<ref name=Sexton2000>{{cite journal |author=Sexton, R. J. |year=2000 |title=Industrialization and Consolidation in the US Food Sector: Implications for Competition and Welfare |journal=American Journal of Agricultural Economics |volume=82 |issue=5 |pages=1087–1104 |doi=10.1111/0002-9092.00106}}</ref>

[[File:1846 - Anti-Corn Law League Meeting.jpg|thumb|left|Protekcionistické [[obilné zákony]], přijaté ve Velké Británii počátkem 19. století, vedly k vysokým cenám a rozsáhlým protestům, jako je například toto setkání Ligy proti obilným zákonům v roce 1846.<ref>{{cite web |title=The Anti-Corn Law League |url=http://www.liberalhistory.org.uk/history/anti-corn-law-league/ |website=Liberal History |accessdate=26 March 2018}}</ref>]]

Národní vládní politiky mohou výrazně ovlivnit hospodářský trh se zemědělskými produkty, a to ve formě zdanění, subvencí, cel a dalších opatření.<ref name=LloydCroserAnderson2013>{{cite web |url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/4101/WPS4864.pdf?sequence=1 |title=How Do Agricultural Policy Restrictions to Global Trade and Welfare Differ across Commodities? |author1=Lloyd, Peter J. |author2=Croser, Johanna L. |author3=Anderson, Kym |website=Policy Research Working Paper #4864 |publisher=The World Bank |accessdate=16 April 2013 |date=March 2009 |pages=2–3 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130605125346/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/4101/WPS4864.pdf?sequence=1 |archivedate=5 June 2013}}</ref> Přinejmenším od 60. let 20. století ovlivňuje zemědělce v rozvojových i rozvinutých zemích kombinace obchodních omezení, kurzových politik a dotací. V 80. letech 20. století postihly nesubvencované zemědělství rozvojových zemí negativní dopady národních zemědělských politik, které na světovém trhu vytvářely uměle nízké ceny zemědělských produktů. Mezi polovinou 80. let a začátkem 21. století omezilo několik mezinárodních dohod zemědělská cla, subvence a jiné obchodní překážky.<ref>{{cite web |url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/8699/wps3901.pdf?sequence=1 |title=Do Global Trade Distortions Still Harm Developing Country Farmers? |author1=Anderson, Kym |author2=Valenzuela, Ernesto |website=World Bank Policy Research Working Paper 3901 |date=April 2006 |publisher=World Bank |accessdate=16 April 2013 |pages=1–2 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130605145451/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/8699/wps3901.pdf?sequence=1 |archivedate=5 June 2013 |df=dmy-all}}</ref>

Přesto však ještě na konci 1. desetiletí 21. století stále docházelo ke značnému pokřivení světových cen zemědělských produktů způsobeném politickými tlaky. Největším regulacím podléhají cukr, mléko a rýže, především z důvodu zdanění. Z olejnin byl nejvíce zdaněn [[Sezam indický|sezam]], celkově však bylo zdanění krmných obilnin a olejnin mnohem nižší než produktů živočišného původu. Od 80. let 20. století dochází vlivem globálních reforem zemědělské politiky narovnávání trhu, které se projevuje především u živočišných produktů, méně u plodin.<ref name=LloydCroserAnderson2013 /> Navzdory tomuto pokroku vyspělé země stále dotují produkci některých plodin, například bavlny, což se projevuje uměle nízkými světovými cenami komodity. To má neblahý vliv na zemědělce z chudších zemí, kteří subvence nedostávají.<ref>{{Cite news |url=https://www.theguardian.com/global-development/poverty-matters/2011/may/24/american-cotton-subsidies-illegal-obama-must-act |title=America's $24bn subsidy damages developing world cotton farmers |author=Kinnock, Glenys |date=24 May 2011 |accessdate=16 April 2013 |newspaper=The Guardian |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130906122834/http://www.theguardian.com/global-development/poverty-matters/2011/may/24/american-cotton-subsidies-illegal-obama-must-act |archivedate=6 September 2013 |df=dmy-all}}</ref> Surové komodity, jako je kukuřice, sója a skot, jsou obvykle odstupňovány do tříd podle kvality, s odpovídajícím rozdílem mezi výkupní cenou. Statistiky komodit se obecně sestavují podle množstevních parametrů, jako je objem, počet nebo hmotnost.<ref>{{cite web |title=Agriculture's Bounty |url=http://www.ibrc.indiana.edu/studies/AgriculturesBounty.pdf |date=May 2013 |accessdate=19 August 2013 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130826100413/http://www.ibrc.indiana.edu/studies/AgriculturesBounty.pdf |archivedate=26 August 2013 |df=dmy-all}}</ref>

=== Zemědělská věda ===
{{viz též|Zemědělská věda}}
[[File:Research-mapping plant genomes.jpg|thumb|Agronomka mapující rostlinný [[genom]]]]
Zemědělská věda je široká multidisciplinární oblast biologie, zahrnující části přírodních, ekonomických a společenských věd, které se používají v praxi a chápání zemědělství. Pokrývá témata jako [[agronomie]], [[šlechtění rostlin]] a [[genetika]], [[patologie rostlin]], modelování růstu plodin, [[pedologie]], [[entomologie]], produkční techniky a zlepšování, studium škůdců a jejich kontroly a studium nepříznivých dopadů na životní prostředí, jako je degradace půdy, nakládání s odpady a [[bioremediace]].<ref name="Bosso 2015">{{cite book | last=Bosso | first=Thelma | title=Agricultural Science | publisher=Callisto Reference | year=2015 | isbn=978-1-63239-058-5}}</ref><ref name="Boucher 2018">{{cite book | last=Boucher | first=Jude | title=Agricultural Science and Management | publisher=Callisto Reference | year=2018 | isbn=978-1-63239-965-6}}</ref>

Vědecké zkoumání zemědělství začalo v 18. století, kdy Johann Friedrich Mayer provedl experimenty s použitím sádrovce (hydratovaného [[síran vápenatý|síranu vápenatého]]) jako hnojiva.<ref name="JB 1840">John Armstrong, Jesse Buel. ''A Treatise on Agriculture, The Present Condition of the Art Abroad and at Home, and the Theory and Practice of Husbandry. To which is Added, a Dissertation on the Kitchen and Garden.'' 1840. p. 45.</ref> Systematičtější výzkum začal v roce 1843 v Anglii, kde John Lawes a Henry Gilbert zahájili řadu dlouhodobých polních experimentů na Rothamsted Research Station. Některé z nich, jako Park Grass Experiment, stále běží.<ref>{{cite web|title=The Long Term Experiments|url=https://www.rothamsted.ac.uk/long-term-experiments|publisher=Rothamsted Research|accessdate=26 March 2018}}</ref><ref>{{cite journal | last=Silvertown | first=Jonathan | last2=Poulton | first2=Paul | last3=Johnston | first3=Edward | last4=Edwards | first4=Grant | last5=Heard | first5=Matthew | last6=Biss | first6=Pamela M. | title=The Park Grass Experiment 1856–2006: its contribution to ecology | journal=Journal of Ecology | volume=94 | issue=4 | date=2006 | doi=10.1111/j.1365-2745.2006.01145.x | pages=801–814| url=https://repository.rothamsted.ac.uk/download/987021b559494593b965325b07a759abf750c0ab4741fc1cd74c729e5c1142fe/764420/Silvertown-2006-The-park-grass-experiment---its-con.pdf }}</ref> Ve Spojených státech umožnil ''Hatch Act'' z roku 1887 financování výzkumů, poprvé označovaných jako „zemědělská věda“, motivovaných zájmem zemědělců o hnojiva.<ref>Hillison, J. (1996). [http://pubs.aged.tamu.edu/jae/pdf/vol37/37-04-08.pdf The Origins of Agriscience: Or Where Did All That Scientific Agriculture Come From?] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20081002140821/http://pubs.aged.tamu.edu/jae/pdf/vol37/37-04-08.pdf |date=2 October 2008 }}. ''Journal of Agricultural Education''.</ref> V roce 1881 zahájilo [[Ministerstvo zemědělství Spojených států amerických]] (USDA) výzkum v oblasti zemědělské entomologie, za účelem biologického boje proti škůdcům. Roku 1905 spustilo svůj první rozsáhlý program hledání přirozených nepřátel [[Bekyně velkohlavá|bekyně velkohlavé]] a [[Bekyně zlatořitná|bekyně zlatořitné]] v Evropě a Japonsku. Jeho výsledkem bylo zavedení [[parazitoid]]ů (například samotářské vosy) a [[predátor]]ů obou škůdců v USA.<ref name="Coulson J. R. 2000">Coulson, J. R.; Vail, P. V.; Dix M. E.; Nordlund, D. A.; Kauffman, W. C.; Eds. 2000. 110 years of biological control research and development in the United States Department of Agriculture: 1883–1993. U.S. Department of Agriculture, Agricultural Research Service. pages=3–11</ref><ref name=Berkeley>{{cite web |title=History and Development of Biological Control (notes) |accessdate=10 April 2017 |publisher=University of California Berkeley |url=https://nature.berkeley.edu/biocon/BC%20Class%20Notes/6-11%20BC%20History.pdf |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20151124001647/http://nature.berkeley.edu/biocon/BC%20Class%20Notes/6-11%20BC%20History.pdf |archivedate=24 November 2015 |df=}}</ref><ref>{{cite web|last1=Reardon |first1=Richard C. |title=Biological Control of The Gypsy Moth: An Overview |url=http://www.main.nc.us/SERAMBO/BControl/gypsy.html#conclu |website=Southern Appalachian Biological Control Initiative Workshop |accessdate=10 April 2017 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20160905052259/http://www.main.nc.us/SERAMBO/BControl/gypsy.html |archivedate=5 September 2016}}</ref>

== Politika ==
{{Viz též|Společná zemědělská politika}}
{| class="wikitable floatright"
|+ Přímé dotace živočišných produktů a&nbsp;krmiv v&nbsp;zemích [[OECD]] k roku 2012, v&nbsp;miliardách USD<ref>{{cite web |title=Meat Atlas |publisher=Heinrich Boell Foundation, Friends of the Earth Europe |year=2014 |url=https://www.foeeurope.org/meat-atlas <!--no ISBN exists-->}}</ref>
! Produkt !! Dotace
|-
| hovězí a telecí || 18,0
|-
| mléko || 15,3
|-
| prasata || 7,3
|-
| drůbež || 6,5
|-
| sojové boby|| 2,3
|-
| vejce || 1,5
|-
| ovce || 1,1
|}


[[Zemědělská politika]] je souborem vládních rozhodnutí a opatření týkajících se domácího zemědělství a dovozu zahraničních zemědělských produktů. Vlády obvykle provádějí zemědělskou politiku aby dosáhly konkrétního cíle na domácích trzích se zemědělskými produkty. Mezi některá zastřešující témata patří řízení rizik a zemědělské přizpůsobení (včetně politik zabývajících se změnou klimatu, bezpečností potravin a přírodními katastrofami), dosažení ekonomické stability (zahrnuje daňové politiky), přírodní zdroje a udržitelnost (zejména vodní politika), výzkum a vývoj a tržní uplatnění domácích komodit (vztahy s celosvětovými organizacemi a mezistátní dohody).<ref>{{cite journal |page=13 |title=Agricultural and food policy choices in Australia |journal=Sustainable Agriculture and Food Policy in the 21st Century: Challenges and Solutions |date=October 2010 |accessdate=22 April 2013 |author1=Hogan, Lindsay |author2=Morris, Paul |url=http://coserve.com.au/PDF/VirtualMeeting/ABARE-Agric_food_policy_CONFERENCE_PAPER-2010.pdf}}</ref> Zemědělská politika se může dotýkat také kvality potravin, ve smyslu zajištění stabilní a definované kvality potravin, potravinové bezpečnosti a zachování zdrojů. Programy politik se mohou pohybovat od finančních (například subvence) až po pobídky zemědělcům, aby se zapojili do dobrovolných programů zabezpečení jakosti.<ref>{{cite web |url=https://europa.eu/european-union/topics/agriculture_en |title=Agriculture: Not Just Farming |publisher=European Union |accessdate=8 May 2018 |date=2016-06-16 }}</ref>
[[Zavlažování]], [[Osevní postup|střídání plodin]] a užívání hnojiv bylo zavedeno brzy po [[Neolitická revoluce|neolitické revoluci]] a značně se rozvinulo během posledních 200 let, počínaje britskou zemědělskou revolucí.


Vytváření zemědělské politiky ovlivňuje řada činitelů, včetně spotřebitelů, agropodnikatelů, obchodních lobby a dalších zájmových skupin. Agropodnikatelské zájmy značně ovlivňují tvorbu politik, a to formou [[lobbování]] a příspěvků na volební kampaně. Svůj vliv uplatňují i aktivistické politické skupiny, včetně environmentalistů nebo odborů. Dále lobbistické organizace zastupující jednotlivé zemědělské komodity.<ref>{{cite journal |url=http://faculty.missouri.edu/ikerdj/papers/SFT-Corporatization%20of%20Fm%20Pol%20(9-10).htm |title=Corporatization of Agricultural Policy |author=Ikerd, John |journal=Small Farm Today Magazine |year=2010 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20160807024012/http://faculty.missouri.edu/ikerdj/papers/SFT-Corporatization%20of%20Fm%20Pol%20(9-10).htm |archivedate=7 August 2016 |df=dmy-all}}</ref> [[Organizace pro výživu a zemědělství]] (FAO) stojí v čele mezinárodního boje proti hladu a poskytuje platformu pro vyjednávání globálních zemědělských regulací a dohod. Samuel Jutzi, ředitel divize FAO pro pro živočišné produkty a zdraví zvířat, uvádí, že lobbování velkých společností zastavilo reformy, které mohly zlepšit lidské zdraví a životní prostředí. Například v roce 2010 byly předloženy návrhy na dobrovolný kodex chování pro živočišný průmysl, poskytující pobídky ke zlepšování zdravotních norem, a předpisy v oblasti životního prostředí, jako je udržitelný počet zvířat, které může daná plocha půdy dlouhodobě uživit bez jejího poškození. Tyto návrhy však kvůli tlaku velké potravinářské společnosti neprošly.<ref>{{cite news |url=https://www.theguardian.com/environment/2010/sep/22/food-firms-lobbying-samuel-jutzi |title=Corporate Lobbying Is Blocking Food Reforms, Senior UN Official Warns: Farming Summit Told of Delaying Tactics by Large Agribusiness and Food Producers on Decisions that Would Improve Human Health and the Environment |author=Jowit, Juliette |date=22 September 2010 |newspaper=The Guardian |publisher=[[Guardian Media Group]] |accessdate=8 May 2018}}</ref>
Od počátku 20. století zemědělství ve vyspělých zemích, a do menší míry v rozvojovém světě, zaznamenalo velké zvýšení produktivity nahrazením lidské práce mechanizací a zavedením syntetických hnojiv, [[pesticidy|pesticidů]] a [[selektivní chov|selektivního chovu]]. [[Haberův–Boschův proces]] umožnil syntézu hnojiv na bázi [[Dusičnan amonný|dusičnanu amonného]] v průmyslovém měřítku, což výrazně zvýšilo výnosy plodin. Moderní zemědělství přineslo řadu sociálních, politických a environmentálních otázek jako [[Znečištění vody|znečišťování vod]], [[biopalivo|biopaliva]], [[Geneticky modifikovaný organismus|geneticky modifikované organismy]], cla a [[zemědělské dotace]]. V reakci na to se ve 20. století vyvinulo [[ekologické zemědělství]] jako alternativa k používání syntetických pesticidů.


== Vědní obory spojené se zemědělstvím ==
== Vědní obory spojené se zemědělstvím ==
Řádek 39: Řádek 371:


== Typy zemědělství ==
== Typy zemědělství ==
[[Soubor:Cows in green field - nullamunjie olive grove03.jpg|upright=2|náhled|Pasoucí se krávy]]
* '''nomádské pastevectví''' – geograficky charakteristické pro [[střední Afrika|Střední Afriku]] a [[Střední východ]]. Jedná se o migrační chov [[Koza|koz]] a [[Ovce|ovcí]] na velkém prostoru, avšak s malými zisky.
* '''nomádské pastevectví''' – geograficky charakteristické pro [[střední Afrika|Střední Afriku]] a [[Střední východ]]. Jedná se o migrační chov [[Koza|koz]] a [[Ovce|ovcí]] na velkém prostoru, avšak s malými zisky.
* '''tradiční, rotační, samozásobitelské''' – typické pro [[střední Afrika|Střední]] a [[Západní Afrika|Západní Afriku]], severozápadní Asii, [[Amazonie|Amazonii]] a stepi [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. Charakteristická je nízká produktivita i efekt. Rostlinná produkce je doplněna [[lov]]em a [[sběr]]em. Část úrody je postoupena na osivo, zbytek je spotřebován.
* '''tradiční, rotační, samozásobitelské''' – typické pro [[střední Afrika|Střední]] a [[Západní Afrika|Západní Afriku]], severozápadní Asii, [[Amazonie|Amazonii]] a stepi [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. Charakteristická je nízká produktivita i efekt. Rostlinná produkce je doplněna [[lov]]em a [[sběr]]em. Část úrody je postoupena na osivo, zbytek je spotřebován.
Řádek 57: Řádek 388:
* '''[[integrované zemědělství]]'''
* '''[[integrované zemědělství]]'''
* '''[[konvenční zemědělství]]'''
* '''[[konvenční zemědělství]]'''

== Zemědělství v ČR ==
{{Podrobně|Zemědělství v Česku}}
Hlavními [[užitkové rostliny|užitkovými rostlinami]] pěstovanými v [[Česko|Česku]] jsou:
* '''[[obilniny]]''' – [[pšenice]], [[ječmen]], [[kukuřice setá|kukuřice]], [[tritikále]], [[žito]], [[oves]]
* '''[[olejniny]]''' – [[brukev řepka|řepka olejka]], [[mák setý]], [[slunečnice]]
* '''[[okopaniny]]''' – [[Lilek brambor|brambory]], [[cukrová řepa]]
* '''[[luskoviny]]''' – [[hrách setý]], [[fazol obecný]], [[čočka jedlá]]
* '''[[přadné rostliny]]''' – [[len]], [[konopí]]
* '''[[zelenina]]''' – [[kořenová zelenina|kořenová]], [[plodová zelenina|plodová]], [[listová zelenina|listová]]
* '''[[píce]]''' ('''[[pícnina]]''') – [[Tolice vojtěška|vojtěška]], [[jetel]], [[jetelotravní směsky]]
* '''[[ovoce]]'''
* '''[[energetické plodiny]]''' – [[topol]], [[šťovík]]
* '''[[léčivé a kořenné rostliny]]''' – [[kmín kořenný]]
* '''[[meziplodiny]]''' – [[světlice barvířská]], [[svazenka vratičolistá]]

Hlavními užitkovými zvířaty chovanými v Česku jsou:
* '''[[Tur domácí|skot]]''' – [[mléko]], [[maso]], genetické zdroje
* '''[[Domácí drůbež|drůbež]]''' – maso, [[vejce]], [[peří]]
* '''[[prase domácí|prasata]]''' – maso, [[sádlo]]
* '''[[ovce]]''' – maso, [[Ovčí vlna|vlna]], mléko
* '''[[koza|kozy]]''' – maso, mléko, vlna
* '''[[kůň|koně]]''' – jezdecké, [[tah]]
* '''[[včela medonosná|včely]]''' – [[med]], [[vosk]], opylovači
* '''[[holub]]i''' – maso, [[sport]]
* '''[[ryby]]''' – maso
* ostatní – pštrosi, [[Helix (rod)|hlemýžď]], [[lama]], antilopy, jelenovití,

== Zemědělství ve světě ==
=== Světová produkce hlavních plodin ===
V miliónech tun za rok 2004 ([[FAO]])

{| class="wikitable"

| [[kukuřice setá|kukuřice]] || align="right" | 721
|-
| [[pšenice]] || align="right" | 627
|-
| [[rýže]] || align="right" | 605
|-
| [[Lilek brambor|brambory]] || align="right" | 328
|-
| [[sója luštinatá|sója]] || align="right" | 204
|-
| [[maniok]] || align="right" | 202
|-
| [[Povijnice batátová|batáty]] || align="right" | 127
|-
| [[ječmen]] || align="right" | 154
|-
| [[banán]]y || align="right" | 71
|-
| [[čirok]] || align="right" | 59
|}

Ačkoli zemědělská produkce za 50 let vzrostla v tunách několikanásobně, produkce proteinů v plodinách celkově poklesla, tudíž poměřování na hmotnost je zavádějící.<ref>http://phys.org/news/2015-07-green-revolution-succeeded.html - Has the green revolution really succeeded?</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[zahradnictví]]
* [[Zemědělství v Česku]]

=== Reference ===
=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=en|článek=History of agriculture|revize=808202938}}
{{Překlad|jazyk=en|článek=Agriculture|revize=951052733}}<references />

<references />
=== Literatura ===
=== Literatura ===
* BIČÍK, Ivan. ''Ekonomická geografie. Díl 1: Geografie zemědělství''. Praha : SPN, 1984.
* BIČÍK, Ivan. ''Ekonomická geografie. Díl 1: Geografie zemědělství''. Praha : SPN, 1984.
* BIČÍK, Ivan et al. ''Geografie zemědělství 2''. Praha : Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, 1991.
* BIČÍK, Ivan et al. ''Geografie zemědělství 2''. Praha : Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, 1991.
* ''Naučný slovník zemědělský''. Praha : SZN, 1968-1992.
* ''Naučný slovník zemědělský''. Praha : SZN, 1968-1992.

=== Související články ===
* [[Zahradnictví]]
* [[Česká zemědělská univerzita v Praze]]
* [[Ministerstvo zemědělství České republiky]]
* [[Státní zemědělská a potravinářská inspekce]]
* [[Ústav zemědělských a potravinářských informací]]


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=zemědělství}}
* {{Wikislovník|heslo=zemědělství}}
* [http://www.mze.cz/ Ministerstvo zemědělství]
* [http://www.fao.org/home/en/ Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů - FAO] {{en}}
* [http://www.uzei.cz/ Ústav zemědělské ekonomiky a informací]
* [http://www.asz.cz/ ASZ ČR - Asociace soukromého zemědělství ČR] - Stavovská organizace soukromých zemědělců České republiky. Vychází z tradic a přesvědčení o perspektivnosti rodinných farem jako základu moderního zemědělství a živého venkova.
* [http://www.agrocr.cz/ Agrární komora]
* [http://www.szpi.gov.cz/ Státní zemědělská a potravinářská inspekce]
* [http://www.cestr.cz/ Svaz chovatelů českého strakatého skotu]
* [http://faostat.fao.org/site/626/DesktopDefault.aspx?PageID=626#ancor - statistiky zemědělské produkce] [[FAO]]
* [https://web.archive.org/web/20160419130849/http://katalog.nsp.cz/poziceOdbornySmer.aspx?kod_smeru=26 Specializace a povolání v zemědělství]
{{Pahýl}}


{{Věda}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}

{{Portály|Zemědělství}}
{{Portály|Zemědělství}}


Verze z 22. 5. 2020, 01:07

Sklizeň pšenice kombajnem, doprovázeného traktorem s vlekem.

Zemědělství je věda a umění pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat.[1] Zemědělství hrálo klíčovou roli při vzniku usedlé lidské civilizace, přičemž kultivace domestikovaných druhů rostlin a zvířat vytvořila potravinové přebytky, které lidem umožnily žít v městských sídlech. Dějiny zemědělství počínají před tisíci lety. Nejméně před 105 000 lety počali lidé sbírat zrna divokých rostlin. Raní zemědělci je začali cíleně vysazovat přibližně před 11 500 lety. Před více než 10 000 lety byly domestikovány prasata, ovce a skot. Plodiny se nezávisle pěstovaly v nejméně 11 oblastech světa. Ve dvacátém století ovládlo zemědělskou produkci průmyslové zemědělství, založené na velkoplošných monokulturách. Přesto ještě na počátku 21. století dva miliardy lidí stále závisejí na samozásobitelském zemědělství.

Moderní agronomie, šlechtění rostlin, agrochemikálie, jako jsou pesticidy a hnojiva, a technické inovace umožnily výrazné zvýšení výnosů, na druhé straně však vedly k rozsáhlému poškozování životního prostředí. Selektivní šlechtění a moderní postupy v chovu hospodářských zvířat podobně zvýšily produkci masa, nastolily ale otázky ohledně welfare zvířat a ničení životního prostředí. Enviromentální otázky zahrnují příspěvek zemědělství ke globálnímu oteplování, vyčerpávání podzemních vod, odlesňování, antibiotická rezistenci a používání růstových hormonů v průmyslové produkci masa. Rozsáhle se uplatňují geneticky modifikované organismy, i když některé z nich jsou v určitých zemích zakázány.

Hlavní zemědělské produkty lze zhruba rozdělit na potraviny, vlákna, paliva a suroviny (například kaučuk). Skupiny potravin zahrnují obiloviny, zeleninu, ovoce, oleje, maso, mléko, houby a vejce. Zemědělství zaměstnává více než třetinu světové pracovní síly, což je nejvíce hned po sektoru služeb, i když počet pracovníků v zemědělství se v rozvinutých zemích v průběhu staletí výrazně snížil.

Hodnota zemědělské produkce států světa v roce 2016

Definice

Zemědělství je obvykle míněno jako lidská činnost, avšak plodiny také pěstují jisté druhy mravenců, termitů a nosatců.[2] Zemědělství má řadu definic, lišících se zahrnovaným rozsahem. Ve svém nejširším smyslu využívá přírodní zdroje k „produkci komodit zajišťujících život, včetně potravin, textilních vláken, lesnických produktů, zahradnických plodin a souvisejících služeb“.[3] Takto definovaný záběr pokrývá zemědělství, zahradnictví, chov hospodářských zvířat a lesnictví, v praxi se však zahradnictví a lesnictví do zemědělství nezahrnují.[3]

Dějiny

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny zemědělství.

Vznik

Související informace naleznete také v článcích Neolitická revoluce a Počátky zemědělství na Blízkém východě.
Genová centra vzniku kulturních rostlin, identifikovaná Nikolajem Vavilovem ve 30. letech 20. století. Oblast 3 (šedá) již v současnosti není považovaná za centrum vzniku, nověji byla jako jedno z center zařazena Papua Nová Guinea (oblast P, oranžová).[4][5]

Vynález a rozvoj zemědělství umožnil růst lidské populace na mnohonásobně větší úroveň, než by byla udržitelná lovem a sběrem.[6] Zemědělství vzniklo nezávisle v různých částech světa[7] a zahrnovalo různorodou škálu taxonů v nejméně 11 samostatných centrech původu.[4] Již nejméně před 105 000 lety raní lidé sbírali a pojídali zrna divoce rostoucích obilnin.[8] Asi před 11 500 lety bylo v oblasti Levanty pěstováno osm základních plodin neolitu, pšenice jednozrnka (Triticum monococcum) a dvouzrnka (Triticum dicoccum), plevnatý ječmen (Hordeum vulgare), hrách setý (Pisum sativum), čočka jedlá (Lens culinaris), vikev čočková (Vicia ervilia), cizrna beraní (Cicer arietinum) a len setý (Linum usitatissimum). Rýže byla domestikována v Číně mezi 11 500 a 6200 př. n. l., nejstarší známá kultivace se datuje 5700 př. n. l.[9], následovaná fazolemi mungo, azuki a sójou. Domestikace ovce proběhla v Mezopotámii před 13 000 až 11 000 lety.[10] Skot vznikl zhruba před 10 500 lety domestikací divokého pratura v oblastech moderního Turecka a Pákistánu.[11] Chov prasat začal v oblasti Eurasie, zahrnující Evropu, východní Asii a jihozápadní Asii[12], divoká prasata zde byla poprvé domestikována před 10 500 lety.[13] V jihoamerických Andách před 10 000 až 7 000 lety člověk domestikoval brambory, spolu s fazolemi, kakaem a zvířata jako lamy, alpaky a morčata. Cukrová třtina a některé druhy kořenové zeleniny byly domestikovány na Nové Guinei přibližně před 9 000 lety. Čirok byl domestikován v oblasti afrického Sahelu před 7 000 lety. Bavlna byla vyšlechtěna v Peru před 5 600 lety[14] a nezávisle také v Eurasii. Kukuřice vznikla před 6 000 lety v Mezoamerice šlechtěním divoké trávy teosinte.[15] Badatelé uvádějí několik hypotéz vysvětlujících historický původ zemědělství. Studie přechodu od lovců-sběračů ke společnosti zemědělců naznačují počáteční období intenzifikace a rostoucí sedentismus; příklady jsou kultura Natúfien v Levantě a raný neolit ​​v Číně. Divoké plodiny, dříve pouze sklízené, začali lidé cíleně vysazovat, a postupně je tak domestikovali.[16][17][18]

Civilizace

Zemědělské scény ze starověkého Egypta, zobrazující výmlat obilí, sýpku, sklízení se srpy, kopání, řezání stromů a orbu. Hrobka kněze Nachta, 15. století před naším letopočtem

Asi 8 000 let př. n. l. začali Sumerové žít ve vesnicích, jejich zemědělství spoléhalo na řeky Eufrat a Tigris a jimi napájené závlahové systémy. Na piktogramech z doby asi 3 000 let př. n. l. se objevují první pluhy a 2 300 let př. n. l. secí pluhy. Sumerští zemědělci pěstovali pšenici, ječmen, čočku, cibuli a jinou zeleninu a ovoce, včetně datlí, vína a fíků.[19] Zemědělství starověkého Egypta záviselo na řece Nil a jejích sezónních záplavách. Začalo v předdynastické době na konci paleolitu, po roce 10 000 př. n. l. Základními potravinovými plodinami bylo obilí, především pšenice a ječmen, spolu s průmyslovými plodinami, jako len a papyrus.[20][21] V Indii byly pšenice, ječmen a jujuba domestikovány 9 000 let př. n. l., brzy je následovaly ovce a kozy.[22] Domestikace skotu, ovcí a koz proběhla v kultuře Méhrgarh 8 000–6 000 let př. n. l.[23][24][24][25] Bavlna byla vyšlechtěna v 5. – 4. tisíciletí před naším letopočtem.[26] Archeologické nálezy dokládají užívání pluhu se zvířecím potahem v civilizaci poříčí Indu před 2500 lety př. n. l.[27] V Číně existoval od 5. století před naším letopočtem celostátní systém sýpek a rozšířené hedvábnictví.[28] K 1. století před naším letopočtem se datuje používání vodních mlýnů na obilí[29], následované rozvojem zavlažování.[30] Na konci 2. století byl vyvinut těžký pluh se železným nožem a odhrnovací deskou.[31][32] Tento typ pluhu se postupně rozšířil na západ přes Eurasijský kontinent.[33] Asijská rýže byla domestikována v oblasti kolem Perlové řeky v jižní Číně, před 8 200–13 500 lety (v závislosti na konkrétním použitém odhadu molekulárních hodin[34]), z jediného genetického předka, divoké rýže Oryza rufipogon.[35] Ve starověkém Řecku a Římě byly hlavními pěstovanými obilninami pšenice setá a dvouzrnka a ječmen, mezi pěstovanou zeleninu patřil hrách, fazole a olivy. Ovce a kozy se chovaly hlavně pro mléčné produkty.[36][37]

Zemědělství se vyvíjelo také na amerických kontinentech. V Mezoamerice se kromě kukuřice domestikovala také tykev, fazole a kakao.[38] Kakao bylo domestikováno kolem roku 3000 př. n. l. na území dnešního Ekvádoru kulturou Mayo-Chinchipe.[39] Krocan byl pravděpodobně domestikován v Mexiku nebo na jihozápadě dnešních Spojených států.[40] Aztékové vyvinuli zavlažovací systémy, terasovitá pole, hnojení půd a vynalezli chinampas neboli umělé ostrovy pro pěstování plodin v zavodněné krajině. Mayové od 4. století př. n. l. využívali k obhospodařování bažin rozsáhlé systémy kanálů a vyvýšených polí.[41][42][43][44][45] V Andách byla domestikována koka, stejně jako arašídy, rajče, tabák a ananas.[38] V Peru byla 3 600 let př. n. l. domestikována bavlna[46] a zvířata jako lama, alpaka a morče.[47] Domorodí obyvatelé východní části Severní Ameriky domestikovali plodiny, jako je slunečnice, tabák,[48] dýně a merlík.[49][50] Sklízeli také divoké plodiny včetně divoké rýže a javorového sirupu.[51] Domestikovaná jahoda je kříženec chilského a severoamerického druhu, který vznikl šlechtěním v Evropě a Severní Americe.[52] Domorodí obyvatelé dnešní Kalifornie a severozápadního pobřeží Severní Ameriky uplatňovali v lesích, stepích, lesostepích a mokřadech různé formy lesního zahradnictví a žárového hospodaření. Domorodci praktikovali zakládání požárů omezeného rozsahu, které udržovaly nízkointenzivní zemědělství s volnou rotací, jakýsi druh divoké permakultury.[53][54][55][56] Na Velkých planinách se vyvinul systém společné výsadby zvaný „tři sestry“, sestávající ze zimní dýně, kukuřice a pnoucí fazole.[57][58]

Domorodí Australané, dlouho považovaní pouze za kočovné lovce-sběrače, podle novějších výzkumů praktikovali žárové hospodaření. Systematickým vypalováním porostů zvyšovali produktivitu přirozeného prostředí.[59] Před asi 5000 lety vyvinul kmen Gunditjmara a další skupiny systém chovu úhořů a pastí na ryby.[60] Existují důkazy o probíhající „intenzifikaci“ na celém kontinentu.[61] Ve dvou oblastech Austrálie, centrálním západním pobřeží a východní části střední Austrálie, raní zemědělci žijící ve stálých sídlištích pěstovali jamy (Dioscorea hastifolia), domorodé proso (Panicum decompositum) a divokou cibuli (Cyperus bulbosus).[18][62]

Revoluce

Arabská zemědělská revoluce, započatá v Al-Andalus (islámské Španělsko), transformovala zemědělství pomocí zlepšených technik a šířením nových plodin.[63]

Během středověku, a to jak v islámském světě, tak v Evropě, došlo v zemědělství k významným přeměnám. Ty byly způsobeny zdokonalením technik a šířením plodin, včetně zavádění cukru, rýže, bavlny a ovocných stromů (například pomerančovníku) do Evropy přes Araby ovládaný Pyrenejský poloostrov (Al-Andalus).[63][64] Kolumbovská výměna po roce 1492 přinesla do Evropy plodiny z Nového světa, jako je kukuřice, brambory, rajčata, sladké brambory a maniok. Ze Starého světa se do Ameriky dostala pšenice, ječmen, rýže a řepa a hospodářská zvířata včetně koní, skotu, ovcí a koz.[65] Během středověku začal starší dvoupolní systém nahrazovat systém trojpolní, ve kterém se jedno ze tří polí každoročně ponechalo ladem. Došlo tím ke zvýšení produktivity a obohacení půdy, neboť změna osevního postupu umožnila pěstování dusík vázajících luštěnin, jako hrách, čočka a fazole.[66]

Britská zemědělská revoluce probíhající od 17. století vedla k rozmachu zavlažování, střídání plodin a užívání hnojiv, což dovolilo výrazný růst celosvětové populace. Od počátku 20. století zemědělství ve vyspělých zemích, a do menší míry v rozvojovém světě, zaznamenalo velké zvýšení produktivity nahrazením lidské práce mechanizací a zavedením syntetických hnojiv, pesticidů a šlechtění. Haberův–Boschův proces umožnil syntézu hnojiv na bázi dusičnanu amonného v průmyslovém měřítku, což výrazně zvýšilo výnosy plodin a tím umožnilo další prudký nárůst lidské populace.[67][68] Významné zvýšení produktivity také přinesla ve 2. polovině 20. století tzv. zelená revoluce.

Moderní zemědělství nastolilo řadu politických, ekonomických a environmentálních otázek jako znečišťování vod, biopaliva, geneticky modifikované organismy nebo celní a dotační politika, což vedlo k rozvoji alternativních přístupů jako je ekologické zemědělství.[69][70]

Typy

Stáda sobů tvoří základ pasteveckého zemědělství několika národů polárních a subpolárních oblastí.

Pastevectví (pastoralismus) je způsob chovu domestikovaných zvířat. V kočovném pastevectví se stáda hospodářských zvířat přemísťují z místa na místo při hledání pastvin, potravy a vody. Tento typ hospodaření se praktikuje v aridních a semiaridních oblastech Sahary, Střední Asie a některých částech Indie.[71]

Při střídavém hospodaření je malá plocha lesa vyčištěna mýcením a vypalováním stromů. Vyklizená půda se využívá pro pěstování plodin po dobu několika let, než se půda příliš vyčerpá a plocha se opustí. Vybere se nová část lesa a proces se opakuje. Tento způsob zemědělství se praktikuje hlavně v oblastech s hojnými srážkami, kde dochází k rychlé regeneraci lesa. Střídavé hospodaření se praktikuje v severovýchodní Indii, jihovýchodní Asii a Amazonii.[72]

Ruční rozprašování hnoje v Zambii

Samozásobitelské zemědělství zajišťuje potřeby rodiny nebo lokální komunity, vytváří jen málo přebytků využitelných vzdálenějšími spotřebiteli. Je rozšířené v monzunových oblastech Asie a v jihovýchodní Asii.[73] Podle odhadů existovalo v roce 2018 asi 2,5 miliardy samozásobitelských zemědělců, kteří obdělávali asi 60 % světové orné půdy.[74]

Intenzivní zemědělství je způsob pěstování a chovu, zaměřený na maximalizaci produktivity, s vysokým stupněm využití půdy a velkou spotřebou vstupů (voda, hnojiva, pesticidy). Značná je také míra automatizace. Intenzivní zemědělství se praktikuje především ve vyspělých zemích.[75][76]

Současné zemědělství

Stav

Zeleninové pole v čínské provincii Chaj-nan. Čína je světově největším zemědělským producentem.[77]

Intenzivní zemědělství dvacátého století přineslo zvýšení produktivity. Manuální práci nahradila technika a syntetická hnojiva a pesticidy, za cenu zvýšeného znečišťování vod a dalších negativních vlivů. často zahrnovala zemědělské subvence. V reakci na ekologické dopady konvenčního zemědělství se v poslední době prosazují alternativní způsoby hospodaření, ve formě ekologického, regenerativního a udržitelného zemědělství.[69][78] Jednou z hlavních hybných sil tohoto hnutí je Evropská unie, která poprvé certifikovala biopotraviny v roce 1991 a roku 2005 zahájila reformu své společné zemědělské politiky (SZP), s cílem postupně ukončit komoditně zaměřené zemědělské dotace[79], a to odstraněním vázanosti dotací na velikost produkce (tzv. decoupling). Růst ekologického zemědělství obnovil výzkum alternativních technik, jako je integrovaná ochrana proti škůdcům, selektivní šlechtění[80] a zemědělství v kontrolovaném prostředí.[81][82] Mezi nedávno vyvinuté obecně využívané postupy patří geneticky modifikované potraviny.[83] Poptávka po nepotravinářských plodinách pro biopaliva[84], výstavba na původně zemědělských půdách, rostoucí náklady na dopravu, změna klimatu, rostoucí poptávka spotřebitelů v Číně a Indii a růst populace[85] ohrožují potravinovou bezpečnost v mnoha částech světa.[86][87][88][89][90] Mezinárodní fond pro rozvoj zemědělství (IFAD) předpokládá, že částí řešení problému vzrůstajících cen potravin a celkové potravinové bezpečnosti může být rozvoj maloplošného zemědělství, vzhledem k příznivým zkušenostem z Vietnamu[91]. Celosvětovým problémem je také degradace půd a nemoci plodin, jako je rez travní[92]. Přibližně 40 % zemědělské půdy na světě je vážně znehodnoceno.[93][94] K roku 2015 byla světově největším zemědělským producentem Čína, následovaná Evropskou unií, Indií a Spojenými státy.[77] Podle ekonomických ukazatelů celkové produktivity je současné zemědělství ve Spojených státech zhruba 1,7krát produktivnější než v roce 1948.[95]


Pracovní síla

Podle třísektorové teorie počet lidí pracujících v zemědělství (zelený sloupec) klesá s tím, jak se hospodářství stává rozvinutějším.

Podle třísektorové teorie se počet lidí zaměstnaných v zemědělství a jiných primárních odvětvích (jako je rybolov) pohybuje od méně než 2 % ve většině vyspělých zemí až po více než 80 % v nejméně rozvinutých státech.[96] Od časů průmyslové revoluce prodělalo mnoho zemí přechod na rozvinutou ekonomiku a podíl lidí pracujících v zemědělství neustále klesá. Například v 16. století v Evropě zemědělství zaměstnávalo 55 až 75 % obyvatel; do 19. století tento podíl klesl na 35 až 65 %.[97] Ve stejných zemích je to dnes méně než 10 %.[96] Na začátku 21. století pracovala v zemědělství přibližně jedna miliarda lidí, neboli více než 1/3 práceschopné síly. Zahrnuje to i přibližně 70 % celosvětové zaměstnanosti dětí. V řadě zemí je odvětvím zaměstnávajícím největší procento žen.[98] Zemědělství v pozici největšího světového zaměstnavatele předstihl v roce 2007 sektor služeb.[99]

Bezpečnost práce

Traktor Fordson z poloviny 20. století, s dodatečně doplněným rámem na ochranu při převrácení.

Zemědělství, zejména polní práce, dosud zůstává rizikovým povoláním. Zemědělci na celém světě jsou vystavováni vysokému riziku pracovních úrazů, onemocnění dýchacích cest, poškození sluchu způsobené hlukem, kožních chorob, jakož i některých druhů rakoviny související s používáním chemikálií a dlouhodobému pobytu na slunci. Na průmyslových farmách jsou úrazy často spojeny s obsluhou zemědělských strojů. Běžnou příčinou smrtelných zranění v rozvinutých zemích je převrácení traktoru.[100] Zdraví nebezpečné mohou být také pesticidy a jiné chemikálie používané v zemědělství. Vystavení pesticidům může vyvolat zdravotní potíže nebo vést k vrozeným vadám u dětí.[101] Na rodinných farmách spolu často žijí a pracují všichni její členové. Celé rodiny tak bývají vystaveny riziku zranění, nemocí a smrti.[102] Obzvláště zranitelné jsou nejmenší děti do 6 let.[[103] Mezi běžné příčiny smrtelných zranění mladých zemědělských pracovníků patří utopení, nehody a úrazy při obsluze zemědělských strojů a traktorů.[102][103][104]

Mezinárodní organizace práce (ILO) považuje zemědělství za „nejnebezpečnější ze všech hospodářských odvětví“.[98] Odhaduje, že na světě dochází ročně nejméně ke 170 000 úmrtím spojených s prací v zemědělství, což je dvojnásobek průměru jiných povolání. Kromě toho výskyt úmrtí, zranění a nemocí souvisejících se zemědělskými činnostmi často není hlášen.[105] ILO v roce 2001 vydala Úmluvu o bezpečnosti a ochraně zdraví v zemědělství, která pokrývá rozsah rizik v zemědělství, prevenci těchto rizik a roli, kterou by měli hrát jednotlivci a organizace zabývající se zemědělstvím.[98]

V Evropské unii vydává Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci pokyny k provádění směrnic v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví v zemědělství, chovu hospodářských zvířat, zahradnictví a lesnictví.[106] Ve Spojených státech označil Národní institut pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (National Institute for Occupational Safety and Health) zemědělství za prioritní odvětví v Národní agendě pro výzkum povolání (National Occupational Research Agenda), která má identifikovat a vytvořit intervenční strategie v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.[107][108]

Produkce

Celková zemědělská produkce vybraných zemí světa je uvedena v grafu níže.

Státy s největší zemědělskou produkcí (v nominální hodnotě) podle MMF a CIA World Factbook, nejvyšší úroveň k roku 2018
Ekonomika Státy podle zemědělské produkce (v nominální hodnotě) dle nejvyšší úrovně k roku 2018 (miliardy USD)
(01) Čína Čína
1 117
(02) Indie Indie
414
(—) Evropská unie Evropská unie
308
(03) USA Spojené státy
185
(04) Brazílie Brazílie
162
(05) Indonésie Indonésie
141
(06) Nigérie Nigérie
123
(07) Rusko Rusko
108
(08) Pákistán Pákistán
76
(09) Argentina Argentina
70
(10) Turecko Turecko
64
(11) Japonsko Japonsko
62
(12) Francie Francie
59
(13) Írán Írán
57
(14) Austrálie Austrálie
56
(15) Mexiko Mexiko
51
(16) Itálie Itálie
50
(17) Španělsko Španělsko
43
(18) Bangladéš Bangladéš
41
(19) Thajsko Thajsko
40
(20) Egypt Egypt
40

Dvacet států s největší zemědělskou produkcí (v nominální hodnotě) dle nejvyšší úrovně k roku 2018 podle MMF a CIA World Factbook.

Státy s největší zemědělskou produkcí v roce 2015 podle UNCTAD, ve stálých cenách a směnných kurzech roku 2005[77]
Ekonomika Státy podle zemědělské produkce v roce 2015 (miliony USD ve stálých cenách a kurzech roku 2005)
(01) Čína Čína
418,455
(02) Indie Indie
196,592
(03) USA Spojené státy
149,023
(04) Nigérie Nigérie
77,113
(05) Brazílie Brazílie
59,977

Systémy pěstování plodin

Žďárové zemědělství v Thajsku

Pěstební systémy se v různých oblastech liší v závislosti na dostupných zdrojích a omezeních, jako jsou: poloha a podnebí; vládní politika; hospodářské, sociální a politické tlaky; a filozofie a kulturní zvyklosti zemědělce.[109][110]

Žďárové nebo také střídavé zemědělství (Shifting cultivation) je systém, kdy se vypaluje lesní porost a na popelem zúrodněné půdě se následně několik let pěstují jednoleté a trvalé plodiny.[111] Po vyčerpání půdy se pozemek nechá ladem, aby opět zarostl lesem, a zemědělec se přesune na novou plochu, aby se po delší době (10–20 let) postupně vrátil zpět. Růst hustoty obyvatelstva vede ke zkracování období úhoru. Půda pak potřebuje dodatečný přísun živin (umělého hnojiva nebo mrvy) a manuální likvidaci plevele a škůdců. Dalším stupněm intenzifikace je každoroční kultivace, která nezahrnuje dobu úhoru. Je ještě náročnější na dodávky živin a omezování škůdců.[111]

Smíšené pěstování kokosových palem a aksamitníku ve státě Kérala, Indie.

Průmyslový vývoj vedl k zavedení monokultur, kdy se jeden kultivar vysazuje na velké ploše. Vzhledem k nízké biologické rozmanitosti je využití živin jednostranné a dochází k přemnožování škůdců, což vyžaduje větší používání pesticidů a hnojiv.[110] Dalšími druhy systémů každoroční kultivace, známými jako polykultury, jsou postupné pěstování (Multiple cropping), kdy se několik plodin pěstuje postupně během jednoho roku, a smíšené pěstování (Intercropping) několika plodin současně.[111]

Omezujícím faktorem zemědělství v subtropických a aridních oblastech je roční úhrn a rozdělení dešťových srážek. Zužuje vegetační období a počet ročních sklizní, případně vyžaduje zavlažování. Ve všech těchto oblastech se pěstují víceleté plodiny (káva, čokoláda) a praktikují se méně intenzivní způsoby hospodaření, jako je agrolesnictví. V mírném podnebním pásmu, kde původní ekosystémy tvořily převážně stepi, je dominantním systémem vysoce produktivní celoroční hospodaření.[111]

Významné kategorie potravinářských plodin zahrnují obilniny, luštěniny, píci, ovoce a zeleninu.[112] Mezi přírodní vlákna patří bavlna, vlna, konopí, hedvábí a len.[113] V různých pěstitelských oblastech celého světa se pěstují specifické plodiny.

Tabulky níže uvádějí světovou produkci dle odhadu Organizace pro výživu a zemědělství, v milionech metrických tun.[112]

Hlavní zemědělské produkty podle typů
(miliony tun), údaje z roku 2004		 Hlavní zemědělské produkty podle plodin
(miliony tun), údaje z roku 2011
obilniny 2263 cukrová třtina 1794
zelenina a melouny 866 kukuřice 883
kořeny a hlízy 715 rýže 722
mléko 619 pšenice 704
ovoce 503 brambory 374
maso 259 cukrová řepa 271
olejniny 133 sója 260
ryby (odhad 2001) 130 maniok 252
vejce 63 rajčata 159
luštěniny 60 ječmen 134
rostlinná vlákna 30
Zdroj: FAO[112] Zdroj: FAO[112]

Systémy živočišné výroby

Prasata v intenzivním chovu

Živočišná výroba zahrnuje chov hospodářských zvířat a pěstování jejich krmiv. Hospodářská zvířata se chovají kvůli produktům, což je maso, mléko, vejce nebo vlna, kromě toho také pro práci a přepravu.[114] Pracovní zvířata, jako koně, mezci, skot, vodní buvoli, velbloudi, lamy, alpaky, osli a psi, se po staletí využívala při obdělávání půdy, sklizni plodin, pastvě a ochraně stád a přepravě zemědělských produktů na trhy.[115]

Systémy živočišné výroby lze definovat na základě zdroje krmiva, jako pastevní (extenzivní), ustájený (intenzivní) nebo smíšený.[116] K roku 2010 živočišná výroba využívala 30 % nezaledněné zemské plochy a zaměstnávala přibližně 1,3 miliardy lidí. Mezi rokem 1960 a 2010 došlo k významnému nárůstu živočišné výroby, a to jak počty kusů, tak i váhou jatečního zvířete, zejména u skotu, prasat a kuřat. Produkce posledně jmenovaných se přitom zvýšila téměř desetinásobně. Významný nárůst zaznamenala také zvířata chovaná pro další produkty, jako mléčná plemena skotu a nosnice. Předpokládá se, že do roku 2050 budou celosvětové počty skotu, ovcí a koz dále prudce narůstat.[117] Jedním z nejrychleji rostoucích odvětví produkce potravin je také akvakultura, tedy chov ryb a jiných vodních živočichů v moři a přírodních i umělých nádržích. Mezi lety 1975 a 2007 rostla v průměru o 9 % ročně.[118]

V druhé polovině 20. století se chovatelé využívající selektivní šlechtění zaměřili na vytváření produktivnějších plemen a kříženců hospodářských zvířat, přičemž většinou zanedbávali potřebu zachování genetické rozmanitosti. Tento trend vedl ke značnému snížení genetické rozmanitosti a genetického rezervoáru plemen hospodářských zvířat. Následkem je nižší odolnost vůči chorobám a horší lokální adaptace oproti tradičním plemenům.[119]

Drůbežnictví: chov masné drůbeže (brojlerů) ve velkokapacitní drůbežárně

Při pastevním chovu závisí obživa přežvýkavců na rostlinném materiálu dostupném na pastvinách, jako jsou louky nebo křoviny. Hlavním zdrojem živin pro pastvinou vegetaci jsou výkaly pasoucích se zvířat, někdy se používá také doplňkové přihnojování. Tento systém je obzvláště důležitý v oblastech, kde není možné pěstování plodin kvůli nepříznivému klimatu nebo půdě. Pastevním chovem se celosvětově zabývá asi 30–40 milionů pastevců.[111] Smíšené produkční systémy využívají travní porosty, pícniny a obilniny jako krmivo pro přežvýkavce a monogastrická zvířata (tzn. s jedním žaludkem, hlavně kuřata a prasata). Ve smíšených systémech se mrva obvykle recykluje jako hnojivo.[116]

Bezpůdní systémy spoléhají na dodávku krmiv z vnějších zdrojů, mizí zde místní propojení rostlinné a živočišné produkce. Tento systém se častěji vyskytuje v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Rostlinná výroba spoléhá především na syntetická hnojiva. Využití kejdy a mrvy je problematické, často se stává zdrojem znečištění.[116] Průmyslové země tímto způsobem vytvářejí většinu celosvětové produkce drůbeže a vepřového masa. Vědci odhadují, že 75 % růstu živočišné výroby v letech 2003 až 2030 bude ve formě intenzivního velkochovu, někdy nazývaného průmyslové zemědělství. Velký podíl na tomto růstu mají rozvojové země Asie, v mnohem menší míře Afrika.[117] Kontroverze vzbuzují některé z postupů používaných v průmyslové živočišné výrobě, jako používání růstových hormonů.[120]

Zpracování půdy

Orba pole po sklizni

Zpracování půdy je způsob její úpravy pomocí nástrojů, jako pluh nebo brány. Obdělávání slouží k připravě půdy na výsadbu nebo setí, doplnění živin a omezení výskytu škůdců a plevele. Používané způsoby sahají od konvenční orby až po bezorebné. Orba zvyšuje produktivitu půdy jejím prohřátím, zapravením hnojiva a zamezením růstu plevelů. Zvyšuje však náchylnost půdy k erozi, podporuje rozklad organických látek uvolňujících CO2 a snižuje množství a rozmanitost půdních organismů.[121][122]

Ochrana před škůdci zahrnuje likvidaci plevelů, hmyzu, roztočů a chorob. Používají se postupy chemické (pesticidy), biologické (biologický boj), mechanické (orba) a kulturní. Kulturní postupy zahrnují střídání plodin, utrácení nakažených chovů, využívání krycích plodin a smíšených porostů, kompostování, pěstování rezistentních druhů a vyvarování se faktorů, příznivých šíření škůdců. Integrovaná ochrana proti škůdcům se pokouší využít všechny tyto metody, aby populace škůdců nedosáhla úrovně, působící významné ekonomické ztráty. Používání pesticidů doporučuje až jako poslední možnost.[123]

Živinové hospodářství (živinový management) se zabývá jak zdroji přívodu živin pro rostlinnou a živočišnou výrobu, tak i způsoby využití biologického odpadu produkovaného hospodářskými zvířaty (chlévská mrva, kejda, exkrementy). Zdroji živin mohou být průmyslová anorganická hnojiva, hnůj, zelené hnojivo, kompost a minerály.[124] Využití živin plodinami lze také řídit pomocí kulturních technik, jako je střídání plodin nebo provádění úhorů. Živočišný odpad se do půdy dostává buď chovem hospodářských zvířat na plochách krmné plodiny, například při řízené intenzivní rotační pastvě, nebo rozmetáním jeho suché nebo kapalné formy na ornou půdu nebo na pastviny.[125][121]

Pivotový zavlažovač. Rameno dlouhé až stovky metrů se otáčí kolem čepu upevněného na jednom konci. Jinou variantou je čelní zavlažovač, pohybující se přímo.

Vodní hospodářství je nutností v oblastech s nedostatečnými nebo proměnlivými vodními srážkami. To se do určité míry týká většiny oblastí světa.[111] Někteří zemědělci používají k doplnění srážek zavlažování. V jiných oblastech, jako jsou Velké planiny v USA a v Kanadě zemědělci nechávají pole rok ladem, aby se nastřádala v půdě vlhkost. V následujícím roce ji využijí pro pěstování plodin.[126] Zemědělství představuje 70 % celosvětové spotřeby sladké vody.[127]

Podle zprávy Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky (IFPRI) bude dopad zemědělských technik na produkci potravin největší v případě jejich zavedení ve vzájemné kombinaci. IFPRI vytvořil model, který měl vyhodnotit, jak by jedenáct technik mohlo do roku 2050 ovlivnit zemědělskou produktivitu, potravinovou bezpečnost a obchod. Podle získaných výsledků by počet lidí ohrožených hladem mohl klesnout až o 40 % a ceny potravin by se mohly snížit téměř o polovinu.[128]

Platby za ekosystémové služby je metoda poskytování doplňkových finančních pobídek, které mají motivovat zemědělce k zachování některých aspektů životního prostředí. Opatření mohou například zahrnovat platby za zalesňování kolem toků řek před městy, s cílem zlepšit dostupnosti pitné vody.[129]

Úpravy plodin a biotechnologie

Šlechtění rostlin

Podrobnější informace naleznete v článku Šlechtění rostlin.
Odrůda pšenice Yecoro (vpravo) je citlivá k zasolení půdy, vlevo kříženec s odrůdou W4910 vykazuje vysokou odolnost vůči zasolení půdy

Lidé praktikují úpravy plodin po tisíce let, od počátků civilizace. Změny plodin pomocí šlechtitelských postupů mění genetické složení rostliny za účelem vývoje plodin s příznivějšími vlastnostmi pro člověka, například větších plodů nebo semen, tolerance vůči suchu nebo odolnosti vůči škůdcům. Významný pokrok v šlechtění rostlin přinesla práce genetika Gregora Mendela. Jeho výzkum dominantních a recesivních alel, ačkoli nejprve do značné míry přehlížen téměř 50 let, nakonec umožnil pěstitelům lépe porozumět genetice a technikám šlechtění. Šlechtění plodin zahrnuje techniky, jako je výběr rostlin s požadovanými vlastnostmi, samoopylení a křížové opylení a molekulární techniky, které geneticky modifikují organismus.[130]

Domestikace rostlin v průběhu staletí zvýšila výnos, zlepšila odolnost vůči chorobám a suchu, usnadnila sklizeň a zlepšila chuť a výživovou hodnotu plodin. Pečlivý výběr a šlechtění měly značný vliv na vlastnosti plodin. Výběr a šlechtění trav a jetele ve 20. a 30. letech 20. století zlepšilo pastviny na Novém Zélandu. Rozsáhlé úsilí o mutagenezi vyvolanou rentgenovým a ultrafialovým zářením (tedy primitivní genetické inženýrství) během padesátých let 20. století vytvořily moderní komerční odrůdy obilnin, jako je pšenice, kukuřice a ječmen.[131][132]

Zelená revoluce popularizovala použití konvenční hybridizace k prudkému zvýšení výnosu vytvořením vysoce výnosných odrůd. Například průměrné výnosy kukuřice v USA vzrostly z přibližně 2,5 tuny na hektar (t/ha) v roce 1900 na přibližně 9,4 t/ha v roce 2001. Průměrné celosvětové výnosy pšenice podobně vzrostly z méně než 1 t/ha v roce 1900 na více než 2,5 t/ha v roce 1990. Průměrné výnosy pšenice v Jižní Americe se pohybují kolem 2 t/ha, v Africe méně než 1 t/ha a v Egyptě a Arábii až 3,5 až 4 t/ha s využitím zavlažování. Naproti tomu průměrný výnos pšenice v zemích, jako je Francie, přesahuje 8 t/ha. Rozdíly ve výnosech jsou způsobeny zejména odlišným klimatem, genetikou a úrovní intenzivních zemědělských technik (používání hnojiv, chemická ochrana proti škůdcům, kontrolovaný vzrůst pro omezení poléhání).[133][134][135]

Genetické inženýrství

Podrobnější informace naleznete v článku Genetické inženýrství.
Geneticky modifikované rostliny bramboru (vlevo) odolávají virovým onemocněním, která poškozují neupravené rostliny (vpravo).

Geneticky modifikované organismy (GMO) jsou organismy, jejichž genetický materiál byl změněn technikami genetického inženýrství obecně známými jako technologie rekombinantní DNA. Genetické inženýrství rozšířilo nabídku genů, které mají šlechtitelé k dispozici při vytváření požadovaných zárodečných linií pro nové plodiny. Pomocí genetického inženýrství bylo možné u plodin například zvýšit jejich houževnatost, nutriční obsah, odolnost vůči hmyzu a virům a toleranci vůči herbicidům.[136] GMO plodiny u některých lidí vyvolávají obavy ohledně bezpečnosti potravin. Řada zemí zavedla omezení týkající se pěstování, dovozu nebo konzumace GMO potravin a plodin.[137] V současné době upravuje obchod s GMO mezinárodní úmluva, Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti. Probíhá také diskuse ohledně označování potravin vyrobených z geneticky modifikovaných organismů. Zatímco EU v současné době vyžaduje, aby byly označeny všechny potraviny pocházející z geneticky modifikovaných organismů, v USA toto není třeba.[138]

Semeno rezistentní vůči herbicidům má do svého genomu implantovaný gen, který rostlině umožňuje tolerovat expozici herbicidu, včetně glyfosátu. Tato osiva umožňují zemědělci pěstovat plodinu, kterou lze postřikovat herbicidy k likvidaci plevelů, aniž by došlo k poškození rezistentní plodiny. Kultury tolerantní k herbicidům používají zemědělci po celém světě.[139] S rostoucím používáním těchto plodin dochází k nárůstu používání herbicidních postřiků na bázi glyfosátu. V některých oblastech se vyvinuly plevele rezistentní vůči glyfosátu, což donutilo zemědělce přejít na jiné herbicidy.[140][141] Některé studie také spojují rozšířené používání glyfosátu s nedostatkem železa u některých plodin. To snižuje jak produktivitu, tak i výživovou hodnotu plodiny, což může vést k negativním ekonomickým a zdravotním důsledkům.[142]

Pěstitelé také využívají GMO plodiny odolné vůči hmyzu. Mají gen z půdní bakterie Bacillus thuringiensis (Bt), který produkuje toxin specifický pro hmyz. Tyto plodiny odolávají poškození hmyzem.[143] Existují názory, že podobné nebo lepší odolnosti vůči škůdcům lze dosáhnout tradičními šlechtitelskými postupy, například hybridizací nebo křížovým opylováním divokými druhy. V určitých případech jsou primárním zdrojem rezistentních vlastností divoké druhy; některé kultivary rajčete získaly pomocí křížení s divokými populacemi rajčat rezistenci vůči nejméně 19 chorobám.[144]

Dopady na životní prostředí

Náklady a vlivy

Znečištění vodního toku způsobené zemědělskou činností, Nový Zéland

Zemědělství zatěžuje společnost řadou externích nákladů kvůli dopadům, jako je poškozování přírody pesticidy (zejména herbicidy a insekticidy), odčerpávání živin, nadměrná spotřeba vody a ztráta přirozených prostředí. Posouzení účinků zemědělství ve Spojeném království z roku 2000 stanovilo celkové externí náklady za rok 1996 ve výši 2 343 milionů liber, tj. 208 liber na hektar.[145] Analýza těchto nákladů v USA z roku 2005 dospěla k závěru, že externality rostlinné výroby dosahují přibližně 5 až 16 miliard USD (30 až 96 USD na hektar), zatímco živočišné výroby 714 milionů USD.[146] Obě studie, které se zaměřovaly výhradně na fiskální dopady, dospěly k závěru, že externí náklady by se měly více internalizovat, tj. přenést na jejich původce. Tyto analýzy nezohledňovaly subvence, uváděly však, že subvence též ovlivňují náklady zemědělství pro společnost.[145][146]

Zemědělství se snaží zvyšovat výnosy a snižovat náklady. Výnos roste díky vstupům, jako jsou hnojiva a odstraňování patogenů, predátorů a konkurentů (jako jsou plevele). Náklady se snižují s rostoucí plochou farem, například zvětšováním polí; to znamená odstraňování mezí, příkopů a dalších biotopů. Pesticidy likvidují hmyz, rostliny a houby. Tato a další opatření na intenzivně obhospodařované půdě drasticky snižují biologickou diverzitu.[147]

Mezinárodní skupina pro zdroje v rámci Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) vyhodnotila v roce 2010 environmentální dopady spotřeby a výroby. Zjistil, že zemědělství a spotřeba potravin jsou dva z nejdůležitějších faktorů tlaku na životní prostředí, zejména změny biotopů, změny klimatu, spotřeby vody a toxických emisí. Zemědělství je hlavním zdrojem toxických látek uvolňovaných do životního prostředí, včetně insekticidů, zejména těch používaných při pěstování bavlny.[148] UNEP ve zprávě z roku 2011 o zelené ekonomice uvádí, že „zemědělské činnosti, s výjimkou změn ve využívání půdy, produkují přibližně 13 procent světových antropogenních emisí skleníkových plynů. Patří sem skleníkové plyny emitované používáním anorganických hnojiv, agrochemických pesticidů a herbicidů; (emise vznikající při výrobě těchto látek jsou zahrnuty do průmyslových emisí) a spotřebou fosilních paliv.[149]

Dopady chovu dobytka

Zemědělská bioplynová stanice, přeměňující odpadní rostlinný materiál a kejdu na bioplyn.

Vysoký představitel OSN, Henning Steinfeld, uvedl, že „Dobytek je jedním z nejvýznamnějších přispěvatelů k nejzávažnějším environmentálním problémům dneška“[150]. Živočišná výroba zabírá 70 % veškeré půdy využívané k zemědělství, nebo také 30 % zemského povrchu. Je to jeden z největších zdrojů skleníkových plynů, odpovídající za 18 % světových emisí skleníkových plynů vyjádřených v ekvivalentech CO2. Pro srovnání, veškerá doprava se podílí 13,5 %. Zemědělství produkuje 65 % oxidu dusného antropogenního původu (který má 296 násobný potenciál globálního oteplování vůči CO2) a 37 % veškerého antropogenního metanu (23 násobný potenciál CO2). Vytváří také 64 % emisí amoniaku. Rozšiřování chovu dobytka se uvádí jako klíčový faktor odlesňování; v Amazonii je nyní 70 % dříve zalesněné oblasti přeměněno na pastviny a zbývající část se využívá na pěstování krmiv.[151] Chovem dobytka způsobené odlesňování a degradace půdy vede též ke snižování biologické diverzity. UNEP dále uvádí, že „při současném způsobu chovu a spotřebních vzorců se do roku 2030 předpokládá celosvětový nárůst emisí metanu z hospodářských zvířat o 60 %“.[149]

Dopady na půdu a vodu

Kruhová zavlažovaná pole v Kansasu. Zdravá, rostoucí kukuřice a čirok jsou zelené (čirok může být mírně bledší). Pšenice je jasně žlutá. Hnědá pole byla nedávno sklizena a zorána nebo tento rok nechána ladem.

Transformace půdy, využití půdy k získání zboží a služeb, je nejzásadnější způsob, jakým lidé mění ekosystémy Země. Považuje se za hlavní příčinu ztráty biologické rozmanitosti. Odhady množství půdy transformované lidmi se pohybují mezi 39 až 50 %.[152] Odhaduje se, že k degradaci půdy, dlouhodobému poklesu funkce a produktivity ekosystémů dochází na 24 % světových půd, u orné půdy je tento podíl ještě vyšší.[153] Společná zpráva OSN a FAO označuje nevhodné hospodaření s půdou za hnací faktor degradace a uvádí, že 1,5 miliardy lidí závisí na degradujících půdách. Degradací může být odlesňování, dezertifikace, eroze, vyčerpání minerálů nebo chemická degradace (acidifikace a zasolování).[111]

Eutrofizace, neboli nadměrné množství živin ve vodních ekosystémech, vede k přemnožení sinic a řas a odkysličení vody. Následkem je úhyn ryb, ztráta biodiverzity a nevhodnost vody k pití nebo průmyslovému použití. Nadměrné hnojení zemědělské půdy a vysoká koncentrace chovu způsobují splach živin (zejména dusíku a fosforu) a jejich vyluhování ze zemědělské půdy. Tyto živiny jsou hlavními polutanty přispívajícími k eutrofizaci vodních ekosystémů a znečištění podzemních vod, což má škodlivé účinky na lidské populace.[154] Hnojiva také snižují biologickou rozmanitost tím, že zvyšují konkurenci rostlin o světlo a zvýhodňují ty druhy, které jsou schopny využívat dodané živiny.[155] Zemědělství má 70 % podíl na spotřebě sladkovodních zdrojů.[156] Je hlavním spotřebitelem vody z vodonosných vrstev a v současnosti čerpá z těchto zdrojů podzemní vody neudržitelným tempem. Již dlouho je známo, že jsou vyčerpány zvodně v tak rozmanitých oblastech, jako je severní Čína, Horní Ganga a západ USA, a nové výzkumy tento problém rozšiřuji i na zvodně v Íránu, Mexiku a Saúdské Arábii.[157] Průmysl a městské oblasti vyvíjí rostoucí tlak na vodní zdroje, což znamená, že se prohlubuje nedostatek vody a zemědělství čelí výzvě produkovat více potravin pro rostoucí světovou populaci se zmenšenými vodními zdroji.[158] Také způsob využívání vody v zemědělství může působit velké environmentální problémy, včetně ničení mokřadů, šíření nemocí přenášených vodou a degradace půdy zasolením a podmáčením, při nevhodném způsobu zavlažování.[159]

Pesticidy

Postřik plodiny pesticidem

Světová spotřeba pesticidů od roku 1950 vzrostla na téměř 2,3 milionu tun ročně, ztráty na úrodě způsobené škůdci však zůstávají relativně konstantní.[160] Podle odhadu Světové zdravotnické organizace z roku 1992 dochází každoročně ke třem milionům případům otravy pesticidy, které způsobují 220 000 úmrtí.[161] Užívání pesticidů vede v populaci škůdců k vyvinutí rezistence, což si vyžaduje vývoj nového pesticidu, a cyklus se dále opakuje.[162]

Existují názory, že intenzivní zemědělství a s ním spojené používání pesticidů je nezbytné pro zabránění hladomorům a že též v jistém smyslu přispívá k ochraně přírody – dosažené vysoké výnosy zmenšují plochu potřebnou pro zemědělské činnosti.[163][164] Kritici však tvrdí, že kompromis mezi ochranou životního prostředí a potřebou produkce potravin není nevyhnutelný[165] a že pesticidy pouze nahrazují dobré agronomické postupy, jako je střídání plodin.[162] Technika ochrany před škůdci „přilákej – odpuzuj“ (push-pull) zahrnuje smíšené pěstování, využívající rostlinné pachy k odpuzení škůdce z plodiny (push) a jeho nalákání na místo, kde může být poté odstraněn (pull).[166]

Globální oteplování

Související informace naleznete také v článku Globální oteplování.
Etiopský zemědělec třídící zrna pšenice od plev proséváním ve větru. Globální oteplování pravděpodobně negativně ovlivní výnosy v zemích horkého pásu, jako je Etiopie.

Globální oteplování a zemědělství jsou v globálním měřítku vzájemně propojeny. Globální oteplování zasahuje zemědělství prostřednictvím změn průměrných teplot, srážek a extrémů počasí (jako jsou bouře a vlny veder); proměn škůdců a chorob; změn koncentrací oxidu uhličitého v ovzduší a koncentrací přízemního ozonu; změn nutriční hodnoty některých potravin[167] a vzestup hladiny oceánů.[168] Globální oteplování již nyní ovlivňuje zemědělství, s různými dopady v různých částech světa.[169] Budoucí změna klimatu pravděpodobně negativně ovlivní produkci plodin v zemích bližších rovníku, v severních zeměpisných šířkách mohou být efekty pozitivní nebo negativní.[169] Globální oteplování pravděpodobně zvýší riziko nedostatku potravin u některých zranitelných skupin, jako jsou chudé vrstvy obyvatel.[170]

Také chov hospodářských zvířat nese zodpovědnost za produkci CO2 ve skleníkových plynech a podíl na světové produkci metanu, jakož i za degradaci půd a vytlačování fauny. Zemědělství přispívá ke změně klimatu antropogenními emisemi skleníkových plynů a přeměnou nezemědělské půdy, jako je les, pro zemědělské účely.[171] Zemědělství, lesnictví a změny ve využívání půdy se v roce 2010 podílely na světových ročních emisích přibližně 20 až 25 %.[172] Řada politik může snížit riziko negativních dopadů změny klimatu na zemědělství[173][174] a emise skleníkových plynů ze sektoru zemědělství.[175][176][177]

Udržitelnost

Související informace naleznete také v článcích Udržitelnost a Udržitelný rozvoj.
Terasovitá pole, ochranné zpracování půdy a vegetační nárazníkové zóny snižují půdní erozi a znečištění vody.

Současné způsoby hospodaření vedly k nadměrnému exploatování vodních zdrojů, vysokému stupni eroze a snížené úrodnosti půdy. Pro zemědělství v současné podobě není do budoucna dostatek vody. Proto je třeba znovu zvážit, jakým způsobem se využívá voda, půda a ekosystémy ke zvýšení výnosů plodin. Řešením by mohlo být přiřazení hodnoty ekosystémům. Tím nastavit kompromis mezi cenou přírody a cenou živobytí a vyvážit práva různých uživatelů a zájmů.[178] Přijetím takových opatření vzniknou nerovnosti, které bude zapotřebí řešit. Příkladem je přerozdělení vody z chudých na bohaté, mýcení ploch za účelem jejich přeměny na produktivnější půdu, nebo ochrana mokřadů, omezujících možnost rybolovu.[179]

Technický pokrok poskytuje zemědělcům zařízení a zdroje, umožňující udržitelnější hospodaření.[180] Nové technologie přinášejí inovace, jako je ochranné zpracování půdy, které pomáhá předcházet ztrátám půdy erozí, snižuje znečištění vody a zvyšuje sekvestraci (ukládání) uhlíku.[181] Mezi další potenciální praktiky patří ochranné zpracování půdy, agrolesnictví, zlepšené spásání, zamezení rozorávání stepí a aplikace biouhlu.[182][183]

Podle zprávy Mezinárodního institutu pro výzkum potravinářské politiky (IFPRI)[128] bude dopad nových zemědělských technologií na produkci potravin největší, budou-li přijaty ve vzájemné kombinaci. S použitím modelu, který hodnotil, jak by do roku 2050 mohlo jedenáct technologií ovlivnit zemědělskou produktivitu, bezpečnost potravin a obchod, IFPRI vyvodil, že počet lidí ohrožených hladem lze snížit až o 40 % a ceny potravin mohou klesnout téměř o polovinu.[128] Kalorická poptávka předpokládané budoucí populace Země, s ohledem na současné předpovědi změn klimatu, může být uspokojena dalším zlepšením zemědělských postupů, rozšiřováním zemědělských oblastí a spotřebitelským přístupem zaměřeným na udržitelnost.[184]

Energetická závislost

Mechanizované zemědělství: sklízeč bavlny, vyvíjený od 40. let 20. století, nahradí 50 pracovníků, za cenu zvýšené spotřeby fosilních paliv.

Od čtyřicátých let 20. století zemědělská produktivita dramaticky vzrostla, a to zejména díky zvýšenému využívání energeticky náročné mechanizace, hnojiv a pesticidů. Převážná většina tohoto energetického přísunu pochází z fosilních paliv.[185] Zelená revoluce mezi 60. a 80. lety 20. století změnila zemědělství na celém světě. S tím jak se zdvojnásobila světová populace, významně narostla také světová produkce obilí (mezi 70 % a 390 % u pšenice a 60 % až 150 % u rýže, podle zeměpisné oblasti).[186] Silná závislost zemědělství na ropných produktech vyvolává obavy, že nedostatek ropy by mohl vést ke zvýšení nákladů a snížení zemědělské produkce.[187]

Závislost průmyslového zemědělství na fosilních palivech spočívá ve dvou základních oblastech: přímá spotřeba a výroba vstupů. K přímé spotřebě patří použití paliv a maziv k provozu zemědělských vozidel a strojů.[187]

Podíl zemědělství a potravinářského sektoru (%) na celkové
spotřebě energie pro vybrané průmyslové státy
Země Rok Zemědělství
(přímá a nepřímá) 		Potravinářský
sektor
Velká Británie[188] 2005 1,9 11
Spojené státy[189] 2002 2,0 14
Švédsko[190] 2000 2,5 13

K nepřímé spotřebě patří výroba hnojiv, pesticidů a zemědělských strojů.[187] Zejména výroba dusíkatých hnojiv může představovat více než polovinu spotřeby energie v zemědělství.[191] Ve Spojených státech představuje přímá a nepřímá spotřeba zemědělských podniků dohromady 2 % energetické spotřeby země. Vrcholu tam dosáhla v roce 1979 a od té doby postupně klesá.[187] Potravinové systémy zahrnují nejen zemědělství, ale i zpracování mimo zemědělský podnik, balení, přepravu, marketing, spotřebu a likvidaci potravin a souvisejících produktů. V USA se samotné zemědělství podílí na celkové spotřebě energie potravinářského sektoru méně než jednou pětinou.[192][189]

Obory

Zemědělská ekonomika

Zemědělská ekonomika je oborem ekonomie, týkajícím se „výroby, distribuce a spotřeby [zemědělského] zboží a služeb“.[193] Kombinování zemědělské produkce s obecnými teoriemi marketingu a obchodu jako studijního oboru začalo koncem 19. století a během 20. století prodělalo významný rozvoj.[194] Ačkoli je samotný obor zemědělské ekonomiky relativně nový, hlavní trendy v zemědělství v průběhu dějin značně ovlivňovaly národní a mezinárodní ekonomiky. Náklady související se zpracováním, distribucí a obchodem, někdy označované jako hodnotový řetězec, se zvýšily, zatímco náklady v zemědělství se snížily. To souvisí s vyšší efektivitou zemědělství v kombinaci s rostoucí úrovní přidané hodnoty (např. složitěji zpracované produkty) vytvářené dodavatelským řetězcem. Tržní koncentrace v tomto odvětví také vzrostla, a přestože celkovým výsledkem zvýšené tržní koncentrace je pravděpodobně vyšší efektivita, změny vedou k přerozdělování marží na úkor producentů (zemědělců) a spotřebitelů a mohou mít negativní dopady na venkovské komunity.[195]

Protekcionistické obilné zákony, přijaté ve Velké Británii počátkem 19. století, vedly k vysokým cenám a rozsáhlým protestům, jako je například toto setkání Ligy proti obilným zákonům v roce 1846.[196]

Národní vládní politiky mohou výrazně ovlivnit hospodářský trh se zemědělskými produkty, a to ve formě zdanění, subvencí, cel a dalších opatření.[197] Přinejmenším od 60. let 20. století ovlivňuje zemědělce v rozvojových i rozvinutých zemích kombinace obchodních omezení, kurzových politik a dotací. V 80. letech 20. století postihly nesubvencované zemědělství rozvojových zemí negativní dopady národních zemědělských politik, které na světovém trhu vytvářely uměle nízké ceny zemědělských produktů. Mezi polovinou 80. let a začátkem 21. století omezilo několik mezinárodních dohod zemědělská cla, subvence a jiné obchodní překážky.[198]

Přesto však ještě na konci 1. desetiletí 21. století stále docházelo ke značnému pokřivení světových cen zemědělských produktů způsobeném politickými tlaky. Největším regulacím podléhají cukr, mléko a rýže, především z důvodu zdanění. Z olejnin byl nejvíce zdaněn sezam, celkově však bylo zdanění krmných obilnin a olejnin mnohem nižší než produktů živočišného původu. Od 80. let 20. století dochází vlivem globálních reforem zemědělské politiky narovnávání trhu, které se projevuje především u živočišných produktů, méně u plodin.[197] Navzdory tomuto pokroku vyspělé země stále dotují produkci některých plodin, například bavlny, což se projevuje uměle nízkými světovými cenami komodity. To má neblahý vliv na zemědělce z chudších zemí, kteří subvence nedostávají.[199] Surové komodity, jako je kukuřice, sója a skot, jsou obvykle odstupňovány do tříd podle kvality, s odpovídajícím rozdílem mezi výkupní cenou. Statistiky komodit se obecně sestavují podle množstevních parametrů, jako je objem, počet nebo hmotnost.[200]

Zemědělská věda

Související informace naleznete také v článku Zemědělská věda.
Agronomka mapující rostlinný genom

Zemědělská věda je široká multidisciplinární oblast biologie, zahrnující části přírodních, ekonomických a společenských věd, které se používají v praxi a chápání zemědělství. Pokrývá témata jako agronomie, šlechtění rostlin a genetika, patologie rostlin, modelování růstu plodin, pedologie, entomologie, produkční techniky a zlepšování, studium škůdců a jejich kontroly a studium nepříznivých dopadů na životní prostředí, jako je degradace půdy, nakládání s odpady a bioremediace.[201][202]

Vědecké zkoumání zemědělství začalo v 18. století, kdy Johann Friedrich Mayer provedl experimenty s použitím sádrovce (hydratovaného síranu vápenatého) jako hnojiva.[203] Systematičtější výzkum začal v roce 1843 v Anglii, kde John Lawes a Henry Gilbert zahájili řadu dlouhodobých polních experimentů na Rothamsted Research Station. Některé z nich, jako Park Grass Experiment, stále běží.[204][205] Ve Spojených státech umožnil Hatch Act z roku 1887 financování výzkumů, poprvé označovaných jako „zemědělská věda“, motivovaných zájmem zemědělců o hnojiva.[206] V roce 1881 zahájilo Ministerstvo zemědělství Spojených států amerických (USDA) výzkum v oblasti zemědělské entomologie, za účelem biologického boje proti škůdcům. Roku 1905 spustilo svůj první rozsáhlý program hledání přirozených nepřátel bekyně velkohlavé a bekyně zlatořitné v Evropě a Japonsku. Jeho výsledkem bylo zavedení parazitoidů (například samotářské vosy) a predátorů obou škůdců v USA.[207][208][209]

Politika

Související informace naleznete také v článku Společná zemědělská politika.
Přímé dotace živočišných produktů a krmiv v zemích OECD k roku 2012, v miliardách USD[210]
Produkt Dotace
hovězí a telecí 18,0
mléko 15,3
prasata 7,3
drůbež 6,5
sojové boby 2,3
vejce 1,5
ovce 1,1

Zemědělská politika je souborem vládních rozhodnutí a opatření týkajících se domácího zemědělství a dovozu zahraničních zemědělských produktů. Vlády obvykle provádějí zemědělskou politiku aby dosáhly konkrétního cíle na domácích trzích se zemědělskými produkty. Mezi některá zastřešující témata patří řízení rizik a zemědělské přizpůsobení (včetně politik zabývajících se změnou klimatu, bezpečností potravin a přírodními katastrofami), dosažení ekonomické stability (zahrnuje daňové politiky), přírodní zdroje a udržitelnost (zejména vodní politika), výzkum a vývoj a tržní uplatnění domácích komodit (vztahy s celosvětovými organizacemi a mezistátní dohody).[211] Zemědělská politika se může dotýkat také kvality potravin, ve smyslu zajištění stabilní a definované kvality potravin, potravinové bezpečnosti a zachování zdrojů. Programy politik se mohou pohybovat od finančních (například subvence) až po pobídky zemědělcům, aby se zapojili do dobrovolných programů zabezpečení jakosti.[212]

Vytváření zemědělské politiky ovlivňuje řada činitelů, včetně spotřebitelů, agropodnikatelů, obchodních lobby a dalších zájmových skupin. Agropodnikatelské zájmy značně ovlivňují tvorbu politik, a to formou lobbování a příspěvků na volební kampaně. Svůj vliv uplatňují i aktivistické politické skupiny, včetně environmentalistů nebo odborů. Dále lobbistické organizace zastupující jednotlivé zemědělské komodity.[213] Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) stojí v čele mezinárodního boje proti hladu a poskytuje platformu pro vyjednávání globálních zemědělských regulací a dohod. Samuel Jutzi, ředitel divize FAO pro pro živočišné produkty a zdraví zvířat, uvádí, že lobbování velkých společností zastavilo reformy, které mohly zlepšit lidské zdraví a životní prostředí. Například v roce 2010 byly předloženy návrhy na dobrovolný kodex chování pro živočišný průmysl, poskytující pobídky ke zlepšování zdravotních norem, a předpisy v oblasti životního prostředí, jako je udržitelný počet zvířat, které může daná plocha půdy dlouhodobě uživit bez jejího poškození. Tyto návrhy však kvůli tlaku velké potravinářské společnosti neprošly.[214]

Vědní obory spojené se zemědělstvím

Typy zemědělství

  • nomádské pastevectví – geograficky charakteristické pro Střední Afriku a Střední východ. Jedná se o migrační chov koz a ovcí na velkém prostoru, avšak s malými zisky.
  • tradiční, rotační, samozásobitelské – typické pro Střední a Západní Afriku, severozápadní Asii, Amazonii a stepi Jižní Ameriky. Charakteristická je nízká produktivita i efekt. Rostlinná produkce je doplněna lovem a sběrem. Část úrody je postoupena na osivo, zbytek je spotřebován.
  • tradiční samozásobitelské zemědělství malých zemědělských závodů – typické pro jižní a Jihovýchodní Asii s předpokladem využití závlah. Rostlinná výroba je doplněna chovem prasat a drůbeže. Nízká mechanizace a využití ruční práce. Během roku jsou 2 až 3 sklizně.
  • tradiční smíšené zemědělství malých podniků – samozásobitelský typ, který část výnosu postupuje na trh. Charakteristické střídání pěstované kultury. Převládá rostlinná výroba, využívání závlah a ruční práce.
  • tradiční polotržní zemědělství specializované – rostlinná výroba hlavně v Jihovýchodní Asii a Oceánii, extenzivní způsob je využíván v Latinské Americe. Jedná se o specializovanou výrobu na vyšší úrovni.
  • tradiční zemědělství latifundií – charakteristické pro Latinskou Ameriku a Evropu. Jedná se o oblasti vzdálené od center. Typická kombinace rostlinné a živočišné výroby za využití mechanizace a chemizace při extenzivním zemědělství.
  • plantážní zemědělství – tradiční typ pro Latinskou Ameriku. Většinou se jedná o střední a velké závody s dostatkem pracovních sil. Charakteristická je vysoká specializace, která přináší vysoké výnosy.
  • tržní zemědělská malovýroba – nachází se v USA, západní Evropě a Japonsku. Výroba za účelem zisku. Typickým druhem jsou rodinné statky se značně rozdílnou specializací. Jedná se většinou o soběstačné závody s vysokým vkladem do práce.
  • zemědělství velkostatků – může se jednat o soukromý i akciový podnik. Typické jsou velké výnosy podmíněné vysokou mechanizací a chemizací. Řadíme zde pěstování průmyslových plodin, ale i skleníkářství (velkozahradnictví). Jedná se o smíšený typ, kde je přítomno jak pěstování krmiva, tak chov zvířat.
  • tržní specializované zemědělství – charakteristické jsou velké rodinné statky, vysoká efektivita práce, specializace a náročnost na pracovní sílu.
  • rančerství – tento typ je typický v USA a Austrálii. Majitel stáda najímá zaměstnance na ochranu a pastvu dobytka. Typická je zde vysoká efektivita.
  • vysoce zprůmyslněné zemědělství – pro tento typ zemědělství je charakteristická vysoká mechanizace a chemizace. Řadí se sem vepříny, drůbežárny, skot na mléko. Silná je zde i rostlinná výroba.
  • ekologické zemědělství – způsob hospodaření, který vylučuje použití umělých hnojiv a pesticidů, regulátorů růstu, přídatných látek v krmivech a geneticky modifikovaných organismů. Je opakem všeobecně rozšířeného konvenčního zemědělství.
  • biodynamické zemědělství
  • precizní zemědělství
  • integrované zemědělství
  • konvenční zemědělství

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agriculture na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Safety and health in agriculture. [s.l.]: International Labour Organization, 1999. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 July 2011. ISBN 978-92-2-111517-5. S. 77. 
  2. ↑ Mueller, Ulrich G.; GERARDO, NICOLE M.; AANEN, DUUR K.; SIX, DIANA L.; SCHULTZ, TED R. The Evolution of Agriculture in Insects. Annual Review of Ecology, Evolution, and Systematics. December 2005, s. 563–595. DOI 10.1146/annurev.ecolsys.36.102003.152626. 
  3. ↑ a b Definition of Agriculture [online]. State of Maine [cit. 2013-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 March 2012. 
  4. ↑ a b LARSON, G.; PIPERNO, D. R.; ALLABY, R. G.; PURUGGANAN, M. D.; ANDERSSON, L.; ARROYO-KALIN, M.; BARTON, L. Current perspectives and the future of domestication studies. PNAS. 2014, s. 6139–6146. DOI 10.1073/pnas.1323964111. PMID 24757054. Bibcode 2014PNAS..111.6139L. 
  5. ↑ DENHAM, T. P. Origins of Agriculture at Kuk Swamp in the Highlands of New Guinea. Science. 2003, s. 189–193. DOI 10.1126/science.1085255. PMID 12817084. 
  6. ↑ Bocquet-Appel, Jean-Pierre. When the World's Population Took Off: The Springboard of the Neolithic Demographic Transition. Science. 29 July 2011, s. 560–561. DOI 10.1126/science.1208880. PMID 21798934. Bibcode 2011Sci...333..560B. 
  7. ↑ STEPHENS, Lucas; FULLER, Dorian; BOIVIN, Nicole; RICK, Torben; GAUTHIER, Nicolas; KAY, Andrea; MARWICK, Ben. Archaeological assessment reveals Earth's early transformation through land use. Science. 2019-08-30, s. 897–902. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aax1192. PMID 31467217. (anglicky) 
  8. ↑ HARMON, Katherine. Humans feasting on grains for at least 100,000 years. Scientific American. 17 December 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 September 2016. 
  9. ↑ ZONG, Y.; WHEN, Z.; INNES, J. B.; CHEN, C.; WANG, Z.; WANG, H. Fire and flood management of coastal swamp enabled first rice paddy cultivation in east China. Nature. 2007, s. 459–462. DOI 10.1038/nature06135. PMID 17898767. Bibcode 2007Natur.449..459Z. 
  10. ↑ ENSMINGER, M. E.; PARKER, R. O. Sheep and Goat Science. Fifth. vyd. [s.l.]: Interstate Printers and Publishers, 1986. ISBN 978-0-8134-2464-4. 
  11. ↑ McTavish, E. J.; DECKER, J. E.; SCHNABEL, R.D.; TAYLOR, J. F.; HILLIS, D. M. New World cattle show ancestry from multiple independent domestication events. PNAS. 2013, s. E1398–1406. DOI 10.1073/pnas.1303367110. PMID 23530234. Bibcode 2013PNAS..110E1398M. 
  12. ↑ LARSON, Greger; DOBNEY, Keith; ALBARELLA, Umberto; FANG, Meiying; MATISOO-SMITH, Elizabeth; ROBINS, Judith; LOWDEN, Stewart. Worldwide Phylogeography of Wild Boar Reveals Multiple Centers of Pig Domestication. Science. 2005-03-11, s. 1618–1621. DOI 10.1126/science.1106927. PMID 15761152. Bibcode 2005Sci...307.1618L. 
  13. ↑ LARSON, Greger; DOBNEY, Keith; ALBARELLA, Umberto; FANG, Meiying; MATISOO-SMITH, Elizabeth; ROBINS, Judith; LOWDEN, Stewart. Worldwide Phylogeography of Wild Boar Reveals Multiple Centers of Pig Domestication. Science. 2005-03-11, s. 1618–1621. DOI 10.1126/science.1106927. PMID 15761152. Bibcode 2005Sci...307.1618L. 
  14. ↑ BROUDY, Eric. The Book of Looms: A History of the Handloom from Ancient Times to the Present. [s.l.]: UPNE, 1979. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 February 2018. ISBN 978-0-87451-649-4. S. 81. 
  15. ↑ Johannessen, S.; Hastorf, C. A. (eds.) Corn and Culture in the Prehistoric New World, Westview Press, Boulder, Colorado.
  16. ↑ Hillman, G. C. (1996) "Late Pleistocene changes in wild plant-foods available to hunter-gatherers of the northern Fertile Crescent: Possible preludes to cereal cultivation". In D. R. Harris (ed.) The Origins and Spread of Agriculture and Pastoralism in Eurasia, UCL Books, London, pp. 159–203. ISBN 9781857285383
  17. ↑ Sato, Y. (2003) "Origin of rice cultivation in the Yangtze River basin". In Y. Yasuda (ed.) The Origins of Pottery and Agriculture, Roli Books, New Delhi, p. 196
  18. ↑ a b Gerritsen, R. Encyclopedia of Global Archaeology. [s.l.]: Archaeopress, 2008. ISBN 978-1-4073-0354-3. DOI 10.1007/978-1-4419-0465-2_1896. Kapitola Australia and the Origins of Agriculture, s. 29–30. 
  19. ↑ Farming [online]. British Museum [cit. 2016-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 June 2016. 
  20. ↑ Janick, Jules. Ancient Egyptian Agriculture and the Origins of Horticulture. Acta Hort.. S. 23–39. Dostupné online. 
  21. ↑ Kees, Herman. Ancient Egypt: A Cultural Topography. [s.l.]: University of Chicago Press, 1961. Dostupné online. 
  22. ↑ Gupta, Anil K. Origin of agriculture and domestication of plants and animals linked to early Holocene climate amelioration. Current Science. 2004, s. 59. Dostupné online. JSTOR 24107979. 
  23. ↑ Baber, Zaheer (1996). The Science of Empire: Scientific Knowledge, Civilization, and Colonial Rule in India. State University of New York Press. 19. ISBN 0-7914-2919-9.
  24. ↑ a b Harris, David R. and Gosden, C. (1996). The Origins and Spread of Agriculture and Pastoralism in Eurasia: Crops, Fields, Flocks And Herds. Routledge. p. 385. ISBN 1-85728-538-7.
  25. ↑ Possehl, Gregory L. (1996). Mehrgarh in Oxford Companion to Archaeology, Ed. Brian Fagan. Oxford University Press.
  26. ↑ Stein, Burton (1998). A History of India. Blackwell Publishing. p. 47. ISBN 0-631-20546-2.
  27. ↑ LAL, R. Thematic evolution of ISTRO: transition in scientific issues and research focus from 1955 to 2000. Soil and Tillage Research. 2001, s. 3–12. DOI 10.1016/S0167-1987(01)00184-2. 
  28. ↑ Needham, Vol. 6, Part 2, pp. 55–57.
  29. ↑ Needham, Vol. 4, Part 2, pp. 89, 110, 184.
  30. ↑ Needham, Vol. 4, Part 2, p. 110.
  31. ↑ Greenberger, Robert (2006) The Technology of Ancient China, Rosen Publishing Group. pp. 11–12. ISBN 1404205586
  32. ↑ Wang Zhongshu, trans. by K. C. Chang and Collaborators, Han Civilization (New Haven and London: Yale University Press, 1982).
  33. ↑ Glick, Thomas F. Medieval Science, Technology And Medicine: An Encyclopedia. [s.l.]: Psychology Press, 2005. (Volume 11 of The Routledge Encyclopedias of the Middle Ages Series). Dostupné online. ISBN 978-0-415-96930-7. S. 270. 
  34. ↑ MOLINA, J.; SIKORA, M.; GARUD, N.; FLOWERS, J. M.; RUBINSTEIN, S.; REYNOLDS, A.; HUANG, P. Molecular evidence for a single evolutionary origin of domesticated rice. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2011, s. 8351–8356. DOI 10.1073/pnas.1104686108. PMID 21536870. Bibcode 2011PNAS..108.8351M. 
  35. ↑ HUANG, Xuehui; KURATA, Nori; WEI, Xinghua; WANG, Zi-Xuan; WANG, Ahong; ZHAO, Qiang; ZHAO, Yan. A map of rice genome variation reveals the origin of cultivated rice. Nature. 2012, s. 497–501. DOI 10.1038/nature11532. PMID 23034647. Bibcode 2012Natur.490..497H. 
  36. ↑ Koester, Helmut (1995), History, Culture, and Religion of the Hellenistic Age, 2nd edition, Walter de Gruyter, pp. 76–77. ISBN 3-11-014693-2
  37. ↑ White, K. D. (1970), Roman Farming. Cornell University Press.
  38. ↑ a b Murphy, Denis. Plants, Biotechnology and Agriculture. [s.l.]: CABI, 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-84593-913-7. S. 153. 
  39. ↑ DAVIS, Nicola. Origin of chocolate shifts 1,400 miles and 1,500 years. The Guardian. 29 October 2018. Dostupné online [cit. 31 October 2018]. 
  40. ↑ SPELLER, Camilla F. Ancient mitochondrial DNA analysis reveals complexity of indigenous North American turkey domestication. PNAS. 2010, s. 2807–2812. DOI 10.1073/pnas.0909724107. PMID 20133614. Bibcode 2010PNAS..107.2807S. 
  41. ↑ Mascarelli, Amanda. Mayans converted wetlands to farmland. Nature. 5 November 2010. Dostupné online. DOI 10.1038/news.2010.587. 
  42. ↑ Morgan, John. Invisible Artifacts: Uncovering Secrets of Ancient Maya Agriculture with Modern Soil Science. Soil Horizons. 6 November 2013, s. 3. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 March 2015. DOI 10.2136/sh2012-53-6-lf. 
  43. ↑ SPOONER, David M.; MCLEAN, Karen; RAMSAY, Gavin; WAUGH, Robbie; BRYAN, Glenn J. A single domestication for potato based on multilocus amplified fragment length polymorphism genotyping. PNAS. 2005, s. 14694–14699. DOI 10.1073/pnas.0507400102. PMID 16203994. Bibcode 2005PNAS..10214694S. 
  44. ↑ Office of International Affairs. Lost Crops of the Incas: Little-Known Plants of the Andes with Promise for Worldwide Cultivation. [s.l.]: [s.n.], 1989. Dostupné online. ISBN 978-0-309-04264-2. DOI 10.17226/1398. S. 92. 
  45. ↑ Francis, John Michael. Iberia and the Americas. [s.l.]: ABC-CLIO, 2005. Dostupné online. ISBN 978-1-85109-426-4. 
  46. ↑ BROUDY, Eric. The Book of Looms: A History of the Handloom from Ancient Times to the Present. [s.l.]: UPNE, 1979. Dostupné online. ISBN 978-0-87451-649-4. S. 81. 
  47. ↑ RISCHKOWSKY, Barbara; PILLING, Dafydd. The State of the World's Animal Genetic Resources for Food and Agriculture. [s.l.]: Food & Agriculture Organization, 2007. Dostupné online. ISBN 978-92-5-105762-9. S. 10. 
  48. ↑ HEISER JR, Carl B. On possible sources of the tobacco of prehistoric Eastern North America. Current Anthropology. 1992, s. 54–56. DOI 10.1086/204032. 
  49. ↑ Ford, Richard I. Prehistoric Food Production in North América. [s.l.]: University of Michigan, Museum of Anthropology, Publications Department, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-915703-01-2. S. 75. 
  50. ↑ Adair, Mary J. (1988) Prehistoric Agriculture in the Central Plains. Publications in Anthropology 16. University of Kansas, Lawrence.
  51. ↑ SMITH, Andrew. The Oxford Encyclopedia of Food and Drink in America. [s.l.]: OUP USA, 2013. Dostupné online. ISBN 978-0-19-973496-2. S. 1. 
  52. ↑ HARDIGAN, Michael A. P0653: Domestication History of Strawberry: Population Bottlenecks and Restructuring of Genetic Diversity through Time [online]. Pland & Animal Genome Conference XXVI January 13–17, 2018 San Diego, California [cit. 2018-02-28]. Dostupné online. 
  53. ↑ Fire in California's Ecosystems. Redakce Sugihara, Neil G.. [s.l.]: University of California Press, 2006. ISBN 978-0-520-24605-8. Kapitola 17, s. 417. 
  54. ↑ Before the Wilderness: Environmental Management by Native Californians. Redakce Blackburn, Thomas C.. [s.l.]: Ballena Press, 1993. ISBN 978-0-87919-126-9. 
  55. ↑ CUNNINGHAM, Laura. State of Change: Forgotten Landscapes of California. [s.l.]: Heyday, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-59714-136-9. S. 135, 173–202. 
  56. ↑ ANDERSON, M. Kat. Tending the Wild: Native American Knowledge And the Management of California's Natural Resources. [s.l.]: University of California Press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-520-24851-9. 
  57. ↑ WILSON, Gilbert, 1917. Agriculture of the Hidatsa Indians: An Indian Interpretation. [s.l.]: Dodo Press. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-14. ISBN 978-1-4099-4233-7. S. 25 and passim. 
  58. ↑ LANDON, Amanda J. The "How" of the Three Sisters: The Origins of Agriculture in Mesoamerica and the Human Niche. Nebraska Anthropologist. 2008, s. 110–124. Dostupné online. 
  59. ↑ JONES, R. Fire-stick Farming. Fire Ecology. 2012, s. 3–8. DOI 10.1007/BF03400623. 
  60. ↑ Williams, E. (1988) Complex Hunter-Gatherers: A Late Holocene Example from Temperate Australia. British Archaeological Reports, Oxford
  61. ↑ Lourandos, H. (1997) Continent of Hunter-Gatherers: New Perspectives in Australian Prehistory Cambridge, Cambridge University Press
  62. ↑ GAMMAGE, Bill. The Biggest Estate on Earth: How Aborigines made Australia. [s.l.]: Allen & Unwin, October 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-74237-748-3. S. 281–304. 
  63. ↑ a b WATSON, Andrew M. The Arab Agricultural Revolution and Its Diffusion, 700–1100. The Journal of Economic History. 1974, s. 8–35. DOI 10.1017/s0022050700079602. 
  64. ↑ National Geographic. Food Journeys of a Lifetime. [s.l.]: National Geographic Society, 2015. Dostupné online. ISBN 978-1-4262-1609-1. S. 126. 
  65. ↑ Crosby, Alfred. The Columbian Exchange [online]. The Gilder Lehrman Institute of American History [cit. 2013-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 July 2013. 
  66. ↑ FOX, H. S. A. The Alleged Transformation from Two-Field to Three-Field Systems in Medieval England. The Economic History Review. November 1986, roč. 39, čís. 4, s. 526–548. DOI 10.1111/j.1468-0289.1986.tb01255.x. JSTOR 2596482. (anglicky) 
  67. ↑ Janick, Jules. Agricultural Scientific Revolution: Mechanical [online]. Purdue University [cit. 2013-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 May 2013. 
  68. ↑ Reid, John F. The Impact of Mechanization on Agriculture. The Bridge on Agriculture and Information Technology. 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 November 2013. 
  69. ↑ a b Philpott, Tom. A Brief History of Our Deadly Addiction to Nitrogen Fertilizer. Mother Jones. 19 April 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 May 2013. 
  70. ↑ Ten worst famines of the 20th century. Sydney Morning Herald. 15 August 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 July 2014. 
  71. ↑ BLENCH, Roger. Pastoralists in the new millennium. [s.l.]: FAO, 2001. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 February 2012. S. 11–12. 
  72. ↑ Shifting cultivation [online]. Survival International [cit. 2016-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 August 2016. 
  73. ↑ Waters, Tony. The Persistence of Subsistence Agriculture: life beneath the level of the marketplace. [s.l.]: Lexington Books, 2007. 
  74. ↑ Chinese project offers a brighter farming future. Nature. 7 March 2018, s. 141. DOI 10.1038/d41586-018-02742-3. PMID 29517037. Bibcode 2018Natur.555R.141.. 
  75. ↑ Encyclopædia Britannica's definition of Intensive Agriculture [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 July 2006. 
  76. ↑ BBC School fact sheet on intensive farming [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 May 2007. 
  77. ↑ a b c UNCTADstat – Table view [online]. [cit. 2017-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 October 2017. 
  78. ↑ Scheierling, Susanne M. Overcoming agricultural pollution of water: the challenge of integrating agricultural and environmental policies in the European Union, Volume 1 [online]. The World Bank, 1995 [cit. 2013-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 June 2013. 
  79. ↑ CAP Reform [online]. European Commission, 2003 [cit. 2013-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 October 2010. 
  80. ↑ POINCELOT, Raymond P. Organic Farming. [s.l.]: [s.n.], 1986. ISBN 978-1-4684-1508-7. DOI 10.1007/978-1-4684-1506-3_2. S. 14–32. 
  81. ↑ The cutting-edge technology that will change farming. Agweek. 9 November 2018. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 November 2018. 
  82. ↑ Charles, Dan. Hydroponic Veggies Are Taking Over Organic, And A Move To Ban Them Fails. NPR. 3 November 2017. Dostupné online [cit. 24 November 2018]. 
  83. ↑ GM Science Review First Report October 2013/https://web.archive.org/web/20131016100707/http://www.bis.gov.uk/files/file15655.pdf Archivováno 16. 10. 2013 na Wayback Machine., Prepared by the UK GM Science Review panel (July 2003). Chairman David King, p. 9
  84. ↑ Smith, Kate; EDWARDS, ROB. 2008: The year of global food crisis. The Herald. 8 March 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 April 2013. 
  85. ↑ The global grain bubble. The Christian Science Monitor. 18 January 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 November 2009. 
  86. ↑ The cost of food: Facts and figures. news.bbc.co.uk. BBC, 16 October 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 January 2009. 
  87. ↑ Walt, Vivienne. The World's Growing Food-Price Crisis. Time. 27 February 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 November 2011. 
  88. ↑ Watts, Jonathan (4 December 2007). "Riots and hunger feared as demand for grain sends food costs soaring" September 2013/https://web.archive.org/web/20130901074034/http://www.theguardian.com/world/2007/dec/04/china.business Archivováno 1. 9. 2013 na Wayback Machine., The Guardian (London).
  89. ↑ Mortished, Carl (7 March 2008)."Already we have riots, hoarding, panic: the sign of things to come?" August 2011/https://web.archive.org/web/20110814134028/http://www.timesonline.co.uk/tol/news/environment/article3500975.ece Archivováno 14. 8. 2011 na Wayback Machine., The Times (London).
  90. ↑ Borger, Julian (26 February 2008). "Feed the world? We are fighting a losing battle, UN admits" December 2016/https://web.archive.org/web/20161225150554/https://www.theguardian.com/environment/2008/feb/26/food.unitednations Archivováno 25. 12. 2016 na Wayback Machine., The Guardian (London).
  91. ↑ Food prices: smallholder farmers can be part of the solution [online]. International Fund for Agricultural Development [cit. 2013-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 May 2013. 
  92. ↑ Wheat Stem Rust – UG99 (Race TTKSK) [online]. FAO [cit. 2014-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 January 2014. 
  93. ↑ Sample, Ian (31 August 2007). "Global food crisis looms as climate change and population growth strip fertile land" April 2016/https://web.archive.org/web/20160429094959/https://www.theguardian.com/environment/2007/aug/31/climatechange.food Archivováno 29. 4. 2016 na Wayback Machine., The Guardian (London).
  94. ↑ Africa may be able to feed only 25% of its population by 2025. Mongabay. 14 December 2006. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 November 2011. 
  95. ↑ Agricultural Productivity in the United States [online]. USDA Economic Research Service, 5 July 2012 [cit. 2013-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 February 2013. 
  96. ↑ a b Labor Force – By Occupation [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2013-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 May 2014. 
  97. ↑ Allen, Robert C. Economic structure and agricultural productivity in Europe, 1300–1800. European Review of Economic History. S. 1–25. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 October 2014. 
  98. ↑ a b c Safety and health in agriculture [online]. International Labour Organization, 21 March 2011 [cit. 2018-04-01]. Dostupné online. 
  99. ↑ Services sector overtakes farming as world's biggest employer: ILO. The Financial Express. 26 January 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 October 2013. 
  100. ↑ NIOSH Workplace Safety & Health Topic: Agricultural Injuries [online]. Centers for Disease Control and Prevention [cit. 2013-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 October 2007. 
  101. ↑ NIOSH Pesticide Poisoning Monitoring Program Protects Farmworkers. www.cdc.gov. Centers for Disease Control and Prevention, 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 April 2013. DOI 10.26616/NIOSHPUB2012108. 
  102. ↑ a b NIOSH Workplace Safety & Health Topic: Agriculture [online]. Centers for Disease Control and Prevention [cit. 2013-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 October 2007. 
  103. ↑ a b WEICHELT, Bryan; GORUCU, Serap. Supplemental surveillance: a review of 2015 and 2016 agricultural injury data from news reports on AgInjuryNews.org. Injury Prevention. 17 February 2018, s. injuryprev–2017–042671. Dostupné online. DOI 10.1136/injuryprev-2017-042671. PMID 29386372. 
  104. ↑ STAFF, The PLOS ONE. Correction: Towards a deeper understanding of parenting on farms: A qualitative study. PLOS One. 2018-09-06, s. e0203842. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0203842. PMID 30188948. (anglicky) 
  105. ↑ Agriculture: A hazardous work [online]. International Labour Organization, 15 June 2009 [cit. 2018-04-01]. Dostupné online. 
  106. ↑ Protecting health and safety of workers in agriculture, livestock farming, horticulture and forestry [online]. European Agency for Safety and Health at Work, 17 August 2017 [cit. 2018-04-10]. Dostupné online. 
  107. ↑ CDC – NIOSH – NORA Agriculture, Forestry and Fishing Sector Council [online]. NIOSH, 21 March 2018 [cit. 2018-04-07]. Dostupné online. 
  108. ↑ CDC – NIOSH Program Portfolio : Agriculture, Forestry and Fishing : Program Description [online]. NIOSH, 28 February 2018 [cit. 2018-04-07]. Dostupné online. 
  109. ↑ Analysis of farming systems [online]. Food and Agriculture Organization [cit. 2013-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 August 2013. 
  110. ↑ a b "Agricultural Production Systems". pp. 283–317 in Acquaah.
  111. ↑ a b c d e f g "Farming Systems: Development, Productivity, and Sustainability", pp. 25–57 in Chrispeels
  112. ↑ a b c d Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAOSTAT) [online]. [cit. 2013-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 January 2013. 
  113. ↑ Profiles of 15 of the world's major plant and animal fibres [online]. FAO, 2009 [cit. 2018-03-26]. Dostupné online. 
  114. ↑ Clutton-Brock, Juliet. A Natural History of Domesticated Mammals. [s.l.]: Cambridge University Press, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0-521-63495-3. S. 1–2. 
  115. ↑ FALVEY, John Lindsay. Introduction to Working Animals. Melbourne, Australia: MPW Australia, 1985. ISBN 978-1-86252-992-2. 
  116. ↑ a b c Sere, C.; STEINFELD, H.; GROENEWELD, J. Description of Systems in World Livestock Systems – Current status issues and trends [online]. U.N. Food and Agriculture Organization, 1995 [cit. 2013-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 October 2012. 
  117. ↑ a b Thornton, Philip K. Livestock production: recent trends, future prospects. Philosophical Transactions of the Royal Society B. 27 September 2010, s. 2853–2867. DOI 10.1098/rstb.2010.0134. PMID 20713389. 
  118. ↑ Stier, Ken. Fish Farming's Growing Dangers. Time. 19 September 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 September 2013. 
  119. ↑ Ajmone-Marsan, P. A global view of livestock biodiversity and conservation – Globaldiv. Animal Genetics. May 2010, s. 1–5. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 August 2017. DOI 10.1111/j.1365-2052.2010.02036.x. PMID 20500752. 
  120. ↑ Growth Promoting Hormones Pose Health Risk to Consumers, Confirms EU Scientific Committee [online]. European Union, 23 April 2002 [cit. 2013-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 May 2013. 
  121. ↑ a b Brady, N. C.; Weil, R. R. (2002). "Practical Nutrient Management" pp. 472–515 in Elements of the Nature and Properties of Soils. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, NJ. ISBN 978-0135051955
  122. ↑ "Land Preparation and Farm Energy", pp. 318–338 in Acquaah
  123. ↑ "Pesticide Use in U.S. Crop Production", pp. 240–282 in Acquaah
  124. ↑ "Soil and Land", pp. 165–210 in Acquaah
  125. ↑ "Nutrition from the Soil", pp. 187–218 in Chrispeels
  126. ↑ "Plants and Soil Water", pp. 211–239 in Acquaah
  127. ↑ Pimentel, D.; BERGER, D.; FILBERTO, D.; NEWTON, M. Water Resources: Agricultural and Environmental Issues. BioScience. 2004, s. 909–918. DOI 10.1641/0006-3568(2004)054[0909:WRAAEI]2.0.CO;2. 
  128. ↑ a b c International Food Policy Research Institute. Food Security in a World of Growing Natural Resource Scarcity [online]. CropLife International, 2014 [cit. 2013-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 March 2014. 
  129. ↑ TACCONI, L. Redefining payments for environmental services. Ecological Economics. 2012, s. 29–36. DOI 10.1016/j.ecolecon.2011.09.028. 
  130. ↑ History of Plant Breeding [online]. Colorado State University, 29 January 2004 [cit. 2013-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 January 2013. 
  131. ↑ STADLER, L. J.; SPRAGUE, G.F. Genetic Effects of Ultra-Violet Radiation in Maize: I. Unfiltered Radiation. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 15 October 1936, s. 572–578. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 October 2007. DOI 10.1073/pnas.22.10.572. PMID 16588111. Bibcode 1936PNAS...22..572S. 
  132. ↑ BERG, Paul; SINGER, MAXINE. George Beadle: An Uncommon Farmer. The Emergence of Genetics in the 20th century. [s.l.]: Cold Springs Harbor Laboratory Press, 15 August 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-87969-688-7. 
  133. ↑ RUTTAN, Vernon W. Biotechnology and Agriculture: A Skeptical Perspective. AgBioForum. December 1999, s. 54–60. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 May 2013. 
  134. ↑ CASSMAN, K. Ecological intensification of cereal production systems: The Challenge of increasing crop yield potential and precision agriculture. Proceedings of a National Academy of Sciences Colloquium, Irvine, California. 5 December 1998. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 October 2007. 
  135. ↑ Conversion note: 1 bushel of wheat=60 pounds (lb) ≈ 27.215 kg. 1 bushel of maize=56 pounds ≈ 25.401 kg
  136. ↑ 20 Questions on Genetically Modified Foods [online]. World Health Organization [cit. 2013-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 March 2013. 
  137. ↑ Whiteside, Stephanie. Peru bans genetically modified foods as US lags [online]. Current TV, 28 November 2012 [cit. 2013-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 March 2013. 
  138. ↑ Shiva, Vandana. Earth Democracy: Justice, Sustainability, and Peace. Cambridge, MA: South End Press, 2005. 
  139. ↑ Kathrine Hauge Madsen; JENS CARL STREIBIG. Benefits and risks of the use of herbicide-resistant crops [online]. FAO [cit. 2013-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 June 2013. 
  140. ↑ Farmers Guide to GMOs [online]. Rural Advancement Foundation International, 2013-01-11 [cit. 2013-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 May 2012. 
  141. ↑ Hindo, Brian. Report Raises Alarm over 'Super-weeds'. Bloomberg BusinessWeek. 13 February 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 December 2016. 
  142. ↑ OZTURK. Glyphosate inhibition of ferric reductase activity in iron deficient sunflower roots. New Phytologist. 2008, s. 899–906. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 January 2017. DOI 10.1111/j.1469-8137.2007.02340.x. PMID 18179601. 
  143. ↑ Insect-resistant Crops Through Genetic Engineering [online]. University of Illinois [cit. 2013-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 January 2013. 
  144. ↑ Kimbrell, A. Fatal Harvest: The Tragedy of Industrial Agriculture. Washington: Island Press, 2002. 
  145. ↑ a b PRETTY, J.; BRETT, C.; GEE, D.; HINE, R. E.; MASON, C. F.; MORISON, J. I. L.; RAVEN, H. An assessment of the total external costs of UK agriculture. Agricultural Systems. 2000, s. 113–136. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 January 2017. DOI 10.1016/S0308-521X(00)00031-7. 
  146. ↑ a b TEGTMEIER, E. M.; DUFFY, M. External Costs of Agricultural Production in the United States. The Earthscan Reader in Sustainable Agriculture. 2005. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 February 2009. 
  147. ↑ RICHARDS, A. J. Does Low Biodiversity Resulting from Modern Agricultural Practice Affect Crop Pollination and Yield?. Annals of Botany. 2001, s. 165–172. DOI 10.1006/anbo.2001.1463. 
  148. ↑ International Resource Panel. Priority products and materials: assessing the environmental impacts of consumption and production [online]. United Nations Environment Programme, 2010 [cit. 2013-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 December 2012. 
  149. ↑ a b UNEP, 2011, Towards a Green Economy: Pathways to Sustainable Development and Poverty Eradication, https://www.unenvironment.org/search/node?keys=Towards+a+Green+Economy%3A+Pathways+to+Sustainable+Development+and+Poverty+Eradication
  150. ↑ Livestock a major threat to environment [online]. UN Food and Agriculture Organization, 29 November 2006 [cit. 2013-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 March 2008. 
  151. ↑ STEINFELD, H.; GERBER, P.; WASSENAAR, T.; CASTEL, V.; ROSALES, M.; DE HAAN, C. Livestock's Long Shadow – Environmental issues and options [online]. Rome: U.N. Food and Agriculture Organization, 2006 [cit. 2008-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 June 2008. 
  152. ↑ Vitousek, P. M.; MOONEY, H. A.; LUBCHENCO, J.; MELILLO, J. M. Human Domination of Earth's Ecosystems. Science. 1997, s. 494–499. DOI 10.1126/science.277.5325.494. 
  153. ↑ Bai, Z.G.; D.L. DENT; L. OLSSON; M.E. SCHAEPMAN. Global assessment of land degradation and improvement: 1. identification by remote sensing [online]. FAO/ISRIC, November 2008 [cit. 2013-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 December 2013. 
  154. ↑ Carpenter, S. R.; CARACO, N. F.; CORRELL, D. L.; HOWARTH, R. W.; SHARPLEY, A. N.; SMITH, V. H. Nonpoint Pollution of Surface Waters with Phosphorus and Nitrogen. Ecological Applications. 1998, s. 559–568. DOI 10.1890/1051-0761(1998)008[0559:NPOSWW]2.0.CO;2. 
  155. ↑ HAUTIER, Y.; NIKLAUS, P. A.; HECTOR, A. Competition for Light Causes Plant Biodiversity Loss After Eutrophication. Science. 2009, s. 636–638. Dostupné online. DOI 10.1126/science.1169640. PMID 19407202. Bibcode 2009Sci...324..636H. 
  156. ↑ Findings of the Comprehensive Assessment of Water Management in Agriculture [online]. Redakce Molden, D.. International Water Management Institute [cit. 2014-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 January 2014. 
  157. ↑ Li, Sophia. Stressed Aquifers Around the Globe [online]. 13 August 2012 [cit. 2013-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 April 2013. 
  158. ↑ Water Use in Agriculture [online]. FAO, November 2005 [cit. 2013-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 June 2013. 
  159. ↑ Water Management: Towards 2030 [online]. Food and Agriculture Organization, March 2003 [cit. 2013-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 May 2013. 
  160. ↑ Pimentel, D.; CULLINEY, T. W.; BASHORE, T. Public health risks associated with pesticides and natural toxins in foods [online]. 1996 [cit. 2013-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 February 1999. 
  161. ↑ Our planet, our health: Report of the WHO commission on health and environment. Geneva: World Health Organization (1992).
  162. ↑ a b "Strategies for Pest Control", pp. 355–383 in Chrispeels
  163. ↑ Avery, D.T. Saving the Planet with Pesticides and Plastic: The Environmental Triumph of High-Yield Farming. Indianapolis: Hudson Institute, 2000. 
  164. ↑ Center for Global Food Issues [online]. Center for Global Food Issues [cit. 2016-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 February 2016. 
  165. ↑ Lappe, F. M.; Collins, J.; Rosset, P. (1998). "Myth 4: Food vs. Our Environment", pp. 42–57 in World Hunger, Twelve Myths, Grove Press, New York. ISBN 9780802135919
  166. ↑ Cook, Samantha M.; KHAN, ZEYAUR R.; PICKETT, JOHN A. The use of push-pull strategies in integrated pest management. Annual Review of Entomology. 2007, s. 375–400. DOI 10.1146/annurev.ento.52.110405.091407. PMID 16968206. 
  167. ↑ MILIUS, Susan. Worries grow that climate change will quietly steal nutrients from major food crops. Science News. 13 December 2017. Dostupné online [cit. 21 January 2018]. 
  168. ↑ Hoffmann, U., Section B: Agriculture – a key driver and a major victim of global warming, in: Lead Article, in: Chapter 1, in Trade and Environment Review 2013: Wake up before it is too late: Make agriculture truly sustainable now for food security in a changing climate. Redakce Hoffmann, U.. Geneva, Switzerland: United Nations Conference on Trade and Development (UNCTAD), 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 November 2014. S. 3, 5. 
  169. ↑ a b Porter, J. R., et al., Executive summary, in: Chapter 7: Food security and food production systems (archived 5 November 2014), in IPCC AR5 WG2 A. Climate Change 2014: Impacts, Adaptation, and Vulnerability. Part A: Global and Sectoral Aspects. Contribution of Working Group II (WG2) to the Fifth Assessment Report (AR5) of the Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC). Redakce Field, C. B.. [s.l.]: Cambridge University Press, 2014. Dostupné online. S. 488–489. 
  170. ↑ Paragraph 4, in: Summary and Recommendations, in: HLPE. Food security and climate change. A report by the High Level Panel of Experts (HLPE) on Food Security and Nutrition of the Committee on World Food Security. Rome, Italy: Food and Agriculture Organization of the United Nations, June 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 December 2014. S. 12. 
  171. ↑ Section 4.2: Agriculture's current contribution to greenhouse gas emissions, in: HLPE. Food security and climate change. A report by the High Level Panel of Experts (HLPE) on Food Security and Nutrition of the Committee on World Food Security. Rome, Italy: Food and Agriculture Organization of the United Nations, June 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 December 2014. S. 67–69. 
  172. ↑ Blanco, G., et al., Section 5.3.5.4: Agriculture, Forestry, Other Land Use, in: Chapter 5: Drivers, Trends and Mitigation (archived 30 December 2014), in: IPCC AR5 WG3. Climate Change 2014: Mitigation of Climate Change. Contribution of Working Group III (WG3) to the Fifth Assessment Report (AR5) of the Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC). Redakce Edenhofer, O.. [s.l.]: Cambridge University Press, 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 November 2014. S. 383. . Emissions aggregated using 100-year global warming potentials from the IPCC Second Assessment Report.
  173. ↑ Porter, J. R., et al., Section 7.5: Adaptation and Managing Risks in Agriculture and Other Food System Activities, in Chapter 7: Food security and food production systems (archived 5 November 2014), in IPCC AR5 WG2 A. Climate Change 2014: Impacts, Adaptation, and Vulnerability. Part A: Global and Sectoral Aspects. Contribution of Working Group II (WG2) to the Fifth Assessment Report (AR5) of the Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC). Redakce Field, C.B.. [s.l.]: Cambridge University Press, 2014. Dostupné online. S. 513–520. 
  174. ↑ Oppenheimer, M., et al., Section 19.7. Assessment of Response Strategies to Manage Risks, in: Chapter 19: Emergent risks and key vulnerabilities (archived 5 November 2014), in IPCC AR5WG2 A. Climate Change 2014: Impacts, Adaptation, and Vulnerability. Part A: Global and Sectoral Aspects. Contribution of Working Group II (WG2) to the Fifth Assessment Report (AR5) of the Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC). Redakce Field, C.B.. [s.l.]: Cambridge University Press, 2014. Dostupné online. S. 1080. 
  175. ↑ Summary and Recommendations, in: HLPE. Food security and climate change. A report by the High Level Panel of Experts (HLPE) on Food Security and Nutrition of the Committee on World Food Security. Rome, Italy: Food and Agriculture Organization of the United Nations, June 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 December 2014. S. 12–23. 
  176. ↑ Current climate change policies are described in Annex I NC. 6th national communications (NC6) from Parties included in Annex I to the Convention including those that are also Parties to the Kyoto Protocol. [s.l.]: United Nations Framework Convention on Climate Change, 24 October 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 August 2014.  and Non-Annex I NC. Non-Annex I national communications. [s.l.]: United Nations Framework Convention on Climate Change, 11 December 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 September 2014. 
  177. ↑ Smith, P., et al., Executive summary, in: Chapter 5: Drivers, Trends and Mitigation (archived 30 December 2014), in: IPCC AR5 WG3. Climate Change 2014: Mitigation of Climate Change. Contribution of Working Group III (WG3) to the Fifth Assessment Report (AR5) of the Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC). Redakce Edenhofer, O.. [s.l.]: Cambridge University Press, 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 November 2014. S. 816–817. 
  178. ↑ Ecosystems for water and food security [online]. Redakce Boelee, E.. IWMI/UNEP, 2011 [cit. 2013-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 May 2013. 
  179. ↑ Molden, D. Opinion: The Water Deficit [online]. The Scientist [cit. 2011-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 January 2012. 
  180. ↑ Safefood Consulting, Inc. Benefits of Crop Protection Technologies on Canadian Food Production, Nutrition, Economy and the Environment [online]. CropLife International, 2005 [cit. 2013-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 July 2013. 
  181. ↑ Trewavas, Anthony. A critical assessment of organic farming-and-food assertions with particular respect to the UK and the potential environmental benefits of no-till agriculture. Crop Protection. 2004, s. 757–781. DOI 10.1016/j.cropro.2004.01.009. 
  182. ↑ GRISCOM, Bronson W.; ADAMS, Justin; ELLIS, Peter W.; HOUGHTON, Richard A.; LOMAX, Guy; MITEVA, Daniela A.; SCHLESINGER, William H. Natural climate solutions. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2017, s. 11645–11650. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1710465114. PMID 29078344. 
  183. ↑ NATIONAL ACADEMIES OF SCIENCES, Engineering. Negative Emissions Technologies and Reliable Sequestration: A Research Agenda. [s.l.]: National Academies of Sciences, Engineering, and Medicine, 2019. ISBN 978-0-309-48452-7. DOI 10.17226/25259. PMID 31120708. S. 117, 125, 135. 
  184. ↑ Ecological Modelling. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 January 2018. 
  185. ↑ World oil supplies are set to run out faster than expected, warn scientists. The Independent. 14 June 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 October 2010. 
  186. ↑ Herdt, Robert W. The Future of the Green Revolution: Implications for International Grain Markets [online]. The Rockefeller Foundation, 30 May 1997 [cit. 2013-04-16]. S. 2. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 October 2012. 
  187. ↑ a b c d Schnepf, Randy. Energy use in Agriculture: Background and Issues [online]. Congressional Research Service, 19 November 2004 [cit. 2013-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 September 2013. 
  188. ↑ White, Rebecca. Carbon governance from a systems perspective: an investigation of food production and consumption in the UK [online]. Oxford University Center for the Environment, 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 July 2011. 
  189. ↑ a b Canning, Patrick; CHARLES, AINSLEY; HUANG, SONYA; POLENSKE, KAREN R.; WATERS, ARNOLD. Energy Use in the U.S. Food System [online]. United States Department of Agriculture, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 September 2010. 
  190. ↑ WALLGREN, Christine; HÖJER, Mattias. Eating energy – Identifying possibilities for reduced energy use in the future food supply system. Energy Policy. 2009, s. 5803–5813. DOI 10.1016/j.enpol.2009.08.046. 
  191. ↑ Woods, Jeremy; WILLIAMS, ADRIAN; HUGHES, JOHN K.; BLACK, MAIRI; MURPHY, RICHARD. Energy and the food system. Philosophical Transactions of the Royal Society. August 2010, s. 2991–3006. DOI 10.1098/rstb.2010.0172. PMID 20713398. 
  192. ↑ Heller, Martin; KEOLEIAN, GREGORY. Life Cycle-Based Sustainability Indicators for Assessment of the U.S. Food System [online]. University of Michigan Center for Sustainable Food Systems, 2000 [cit. 2016-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 March 2016. 
  193. ↑ Agricultural Economics [online]. University of Idaho [cit. 2013-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 April 2013. 
  194. ↑ Runge, C. Ford. Agricultural Economics: A Brief Intellectual History [online]. Center for International Food and Agriculture Policy, June 2006 [cit. 2013-09-16]. S. 4. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 October 2013. 
  195. ↑ Sexton, R. J. Industrialization and Consolidation in the US Food Sector: Implications for Competition and Welfare. American Journal of Agricultural Economics. 2000, s. 1087–1104. DOI 10.1111/0002-9092.00106. 
  196. ↑ The Anti-Corn Law League [online]. [cit. 2018-03-26]. Dostupné online. 
  197. ↑ a b Lloyd, Peter J.; CROSER, JOHANNA L.; ANDERSON, KYM. How Do Agricultural Policy Restrictions to Global Trade and Welfare Differ across Commodities? [online]. The World Bank, March 2009 [cit. 2013-04-16]. S. 2–3. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 June 2013. 
  198. ↑ Anderson, Kym; VALENZUELA, ERNESTO. Do Global Trade Distortions Still Harm Developing Country Farmers? [online]. World Bank, April 2006 [cit. 2013-04-16]. S. 1–2. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 June 2013. 
  199. ↑ Kinnock, Glenys. America's $24bn subsidy damages developing world cotton farmers. The Guardian. 24 May 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 September 2013. 
  200. ↑ Agriculture's Bounty [online]. May 2013 [cit. 2013-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 August 2013. 
  201. ↑ BOSSO, Thelma. Agricultural Science. [s.l.]: Callisto Reference, 2015. ISBN 978-1-63239-058-5. 
  202. ↑ BOUCHER, Jude. Agricultural Science and Management. [s.l.]: Callisto Reference, 2018. ISBN 978-1-63239-965-6. 
  203. ↑ John Armstrong, Jesse Buel. A Treatise on Agriculture, The Present Condition of the Art Abroad and at Home, and the Theory and Practice of Husbandry. To which is Added, a Dissertation on the Kitchen and Garden. 1840. p. 45.
  204. ↑ The Long Term Experiments [online]. Rothamsted Research [cit. 2018-03-26]. Dostupné online. 
  205. ↑ SILVERTOWN, Jonathan; POULTON, Paul; JOHNSTON, Edward; EDWARDS, Grant; HEARD, Matthew; BISS, Pamela M. The Park Grass Experiment 1856–2006: its contribution to ecology. Journal of Ecology. 2006, s. 801–814. Dostupné online. DOI 10.1111/j.1365-2745.2006.01145.x. 
  206. ↑ Hillison, J. (1996). The Origins of Agriscience: Or Where Did All That Scientific Agriculture Come From? October 2008/https://web.archive.org/web/20081002140821/http://pubs.aged.tamu.edu/jae/pdf/vol37/37-04-08.pdf Archivováno 2. 10. 2008 na Wayback Machine.. Journal of Agricultural Education.
  207. ↑ Coulson, J. R.; Vail, P. V.; Dix M. E.; Nordlund, D. A.; Kauffman, W. C.; Eds. 2000. 110 years of biological control research and development in the United States Department of Agriculture: 1883–1993. U.S. Department of Agriculture, Agricultural Research Service. pages=3–11
  208. ↑ History and Development of Biological Control (notes) [online]. University of California Berkeley [cit. 2017-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 November 2015. 
  209. ↑ REARDON, Richard C. Biological Control of The Gypsy Moth: An Overview [online]. [cit. 2017-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 September 2016. 
  210. ↑ Meat Atlas [online]. Heinrich Boell Foundation, Friends of the Earth Europe, 2014. Dostupné online. 
  211. ↑ Hogan, Lindsay; MORRIS, PAUL. Agricultural and food policy choices in Australia. Sustainable Agriculture and Food Policy in the 21st Century: Challenges and Solutions. October 2010, s. 13. Dostupné online [cit. 22 April 2013]. 
  212. ↑ Agriculture: Not Just Farming [online]. European Union, 2016-06-16 [cit. 2018-05-08]. Dostupné online. 
  213. ↑ Ikerd, John. Corporatization of Agricultural Policy. Small Farm Today Magazine. 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 August 2016. 
  214. ↑ Jowit, Juliette. Corporate Lobbying Is Blocking Food Reforms, Senior UN Official Warns: Farming Summit Told of Delaying Tactics by Large Agribusiness and Food Producers on Decisions that Would Improve Human Health and the Environment. The Guardian. Guardian Media Group, 22 September 2010. Dostupné online [cit. 8 May 2018]. 

Literatura

  • BIČÍK, Ivan. Ekonomická geografie. Díl 1: Geografie zemědělství. Praha : SPN, 1984.
  • BIČÍK, Ivan et al. Geografie zemědělství 2. Praha : Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, 1991.
  • Naučný slovník zemědělský. Praha : SZN, 1968-1992.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zemědělství&oldid=18535583“