Kalcióza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kalcióza u broskvoně.

Kalcióza je fyziologická porucha rostlin je způsobena nedostatkem příjmu železa rostlinou, což je často sekundární problém.[L 1] Obvykle je vyvolaná nadbytkem vápníku v půdě. Bývá spojována i s nevhodným pH půdy (nad 6.5, až silně alkalické půdy[L 2]), chladným počasím, utužením půdy (změna půdních poměrů), přehnojením nebo nadbytkem vody.[L 3] Kalcióza se projevuje zpravidla za horkého léta po deštivém jaru.[L 4] Projevuje se obvykle jako chloróza listů. Vzhledem k tomu, že je železo významnou složkou chlorofylu, projevuje se nedostatek železa nedostatečnou tvorbou chlorofylu.[1]

Žloutenka na meruňce.

Touto poruchou trpí často například vlčí bob a vápnobojné rostliny. [L 5]

Může být zaměněna s nedostatkem manganu, nebo nadbytkem některých jiných složek výživy. Prvky jako vápník, zinek, mangan, fosfor, měď (antagonistické prvky) mohou učinit železo pro rostlinu nedostupné v případě, že jsou přítomny ve větším množství[2] z běžných živin takto působí například nadbytek fosforu.[3]

Symptomy[editovat | editovat zdroj]

Symptomy zahrnují žloutnutí listů, nebo hnědnutí ploch mezi nervaturou listů, jenž může sama zůstat zelená, zatímco mladé listy se mohou zdát zcela světlé. Ovoce může být špatné kvality a úroda je značně snížená. Kalciózou může trpět každá rostlina, ale obzvláště citlivá je většina vápnostřežných nebo rašeliništních rostlin, jako jsou například azalky a kamélie[L 5]. Z běžných ovocných druhů jsou citlivé především maliny, broskvoně a hrušky.[4]

Vliv nedostatku železa na tvorbu chlorofylu[editovat | editovat zdroj]

Chloróza je u kalciózy projevem nedostatku železa k vytváření chlorofylu. Železo je například využíváno k tvorbě glutamyl-tRNA reduktázy, enzymu potřebné pro vytvoření 5-aminolevulové, který je prekurzorem chlorofylu.[5]

Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]

Prevence[editovat | editovat zdroj]

Základním způsobem jak zabránit vzniku kalciózy je zvolit vhodné rostliny pro vhodné půdní podmínky a vyváženou výživou. Takto se lze vyhnout kalcióze třeba pěstováním vřesovištních rostlin v půdě s dostatkem rašeliny a nepřehnojováním dusíkatými a fosforečnými hnojivy nebo čerstvou chlévskou mrvou. Dlouhodobě je v půdách s vysokým pH vhodné použití síranu amonného jako dusíkatého hnojiva (způsobuje okyselení půdy). V alkalických půdách je totiž špatný příjem železa způsoben malou pohyblivostí iontů železa.[L 6]

Ošetření při výskytu[editovat | editovat zdroj]

V případě kalciózy je třeba postižené porosty co nejdříve a opakovaně ošetřit (2–4× v intervalu 10–14 dní) speciálními prostředky nebo listovými hnojivy s obsahem železa, nejlépe v chelátové vazbě. Opakovaně je možno použít i roztok zelené skalice (heptahydrát síranu železnatého). Některé zdroje sice doporučují použít roztok zelené skalice v koncentraci 0,2–0,4 % + 0,04–0,08 % kyseliny citronové, ale jiné zdroje varují před použitím kyselin přímo (např. kyseliny sírové, chlorovodíkové nebo kyseliny citronové). Uvádějí, že může dojít k nežádoucím reakcím s kovovými ionty v půdě, které jsou toxické a jinak vázané.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Některé přípravky s účinnou látkou kyselina ethylendiamintetraoctová (EDTA), používané pro ochranu rostlin proti kalcióze mohou v půdě uvolňovat ionty olova.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. encyklopedie vševěd
  2. Choroby rostlin
  3. fyziologické poruchy
  4. symptomy nedostatku železa na mendelu.cz
  5. Inhibits Heme and Chlorophyll Biosynthesis in Arabidopsis

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. HURŇÁK, Andrej. Ochrana rostlin. [s.l.] : Príroda, 1979.  
  2. ZAKOPAL, Jaroslav. Chemie na zahrádce. [s.l.] : SZN, 1990.  
  3. HLUCHÝ, Milan. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. [s.l.] : Biocont Laboratory, 1997.  
  4. Naučný slovník zemědělský (3. díl, k-l). [s.l.] : Ústav vědeckotechnických informací pro zemědělství, SZN, 1968-1992 (1971).  
  5. a b VALÁŠKOVÁ, Eva. Choroby a škůdci okrasných rostlin. [s.l.] : SZN, 1976.  
  6. Naučný slovník zemědělský (13. díl, w-ž). [s.l.] : Ústav vědeckotechnických informací pro zemědělství, SZN, 1992.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]