Pracovní úraz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se též posuzuje úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Naopak pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.[1]

S problematikou pracovních úrazů je spojena celá řada povinností. Ty lze rozdělit do dvou základních skupin - evidence pracovních úrazů (šetření, evidence a hlášení; týká se úrazů zaměstnanců, fyzických osob, které jsou zaměstnavateli a též sami pracují a OSVČ) a poskytování náhrad škod vzniklých v důsledku pracovního úrazu (týká se pouze úrazů zaměstnanců).

Druhy pracovních úrazů[editovat | editovat zdroj]

  • smrtelný
    • pro účely evidence: takové poškození zdraví, na jehož následky postižený nejpozději do jednoho roku zemřel
    • pro účely náhrad škod: takové poškození zdraví, na jehož následky postižený zemřel
  • ostatní
    • s dočasnou pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny
      • s hospitalizací delší než pět dnů ("závažný")
    • bez dočasné pracovní neschopnosti nebo s dočasnou pracovní neschopností do tří kalendářních dnů

Chronologie plnění povinností při vzniku pracovního úrazu[editovat | editovat zdroj]

  1. Nahlášení vzniku úrazu postiženým, pokud mu to zdravotní stav dovolí, nebo svědkem úrazu.
  2. Zaměstnavatel (příslušný vedoucí zaměstnanec) zajistí poskytnutí první pomoci nebo přivolání lékaře, zajistí prošetření vzniku úrazu a rozhodne, zda se jedná o úraz pracovní.
  3. Jedná-li se o pracovní úraz, zaměstnavatel jej bez zbytečného odkladu ohlásí institucím, jež jsou stanoveny v nařízení vlády č. 201/2010 Sb.
  4. Zaměstnavatel provede prošetření vzniku pracovního úrazu za účelem objasnění příčin a okolností jeho vzniku. Do doby prošetření musí, vyjma vážných důvodů, ponechat místo úrazu v původním stavu.
  5. Zaměstnavatel zaznamená pracovní úraz do knihy úrazů.
  6. Pokud si pracovní úraz vyžádal smrt postiženého nebo dočasnou pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny, zaměstnavatel neprodleně, nejpozději však do pěti pracovních dnů od dne, kdy se o pracovním úrazu dověděl, sepíše v potřebném počtu výtisků záznam o úrazu.[2]
  7. Jedná-li se o ostatní pracovní úraz podléhající sepsání záznamu o úrazu, zaměstnavatel jednotlivé výtisky záznamu o úrazu zašle do pátého dne následujícího měsíce institucím, které jsou uvedeny v nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Jeden výtisk předá postiženému.
  8. Jedná-li se o smrtelný pracovní úraz, zaměstnavatel jednotlivé výtisky záznamu o úrazu zašle nejpozději do pěti dnů institucím, které jsou uvedeny v nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Jeden výtisk předá pozůstalým.
  9. Dojde-li ke změnám údajů uvedeným v záznamu o úrazu, zašle zaměstnavatel na stanovené instituce záznam o úrazu - hlášení změn.
  10. Vznikne-li postiženému v důsledku pracovního úrazu škoda požádá zaměstnavatele o její náhradu. Požádat může o náhradu ztráty na výdělku (po dobu pracovní neschopnosti, po skončení pracovní neschopnosti), bolesti a ztíženého společenského uplatnění, účelně vynaložených nákladů na léčení a věcné škody.
  11. Zaměstnavatel posoudí oprávněnost nároků poškozeného, včetně možnosti zprostit se své odpovědnosti ve smyslu § 367 zákoníku práce (zcela nebo jen z části).
  12. Zaměstnavatel vypočte celkovou výši náhrad vzniklých škod.
  13. Zaměstnavatel vyplatí náhradu škody poškozenému nebo podklady předá pojišťovně, u které je pro tento případ pojištěn k vyplacení poškozenému.
  14. Vyplatil-li zaměstnavatel náhradu škod poškozenému, vyžádá si refundaci u pojišťovny, u které je pro tento případ pojištěn na základě ustanovení stále platného § 205d zákona č. 65/1965 Sb.

Odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úraz[editovat | editovat zdroj]

Vznikne-li v důsledku utrpěného pracovního úrazu zaměstnanci škoda, je za ni odpovědný zaměstnavatel, a to i v případě, že dodržel předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jen v případech stanovených zákoníkem práce se může z části nebo zcela zprostit své odpovědnosti. Zaměstnavatel se nemůže zprostit své odpovědnosti v případě, došlo-li k pracovnímu úrazu při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal.[3]

Náhrady škod, které vznikly v důsledku pracovního úrazu[editovat | editovat zdroj]

Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz, jež neskončil jeho smrtí, musí zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, podle § 369 zákoníku práce poskytnout náhradu za:

1. ztrátu na výdělku

  • po dobu pracovní neschopnosti - rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem pracovního úrazu a náhradou mzdy, při dlouhodobé pracovní neschopnosti má být vyplácena pravidelně měsíčně
  • po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity, je-li z důvodu pracovního úrazu výdělek po skončení dočasné pracovní neschopnosti nižší než průměrný výdělek před vznikem pracovního úrazu
  • pokud byl zaměstnanec zaměstnán na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen po dobu, po kterou měl být zaměstnán
  • je-li zaměstnanec zaměstnán u více zaměstnavatelů, náleží mu náhrada ušlé mzdy u všech zaměstnavatelů

2. bolest a ztížení společenského uplatnění - ztížené společenské uplatnění se posuzuje v případě, kdy následky na zdraví jsou trvalého rázu a prokazatelně mají nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného. Její výši až do roku 2014 upravovala vyhláška č. 440/2001 Sb., která by se měla podle nenovelizovaných ustanovení § 372 odst. 2 a § 394 odst. 2 zákoníku práce používat i nadále. Ustanovení § 3080 bod 237 nového občanského zákoníku ovšem tuto vyhlášku od roku 2014 výslovně zrušilo a podle jeho dalšího ustanovení § 3029 odst. 1 na její místo nastupuje obecná úprava odčinění újem na zdraví podle § 2958 nového občanského zákoníku, podle níž výši náhrady stanoví na základě zásad slušnosti soud, nedojde-li ovšem k mimosoudní dohodě (při ní mohou poškozený a škůdce využít nezávazné metodiky Nejvyššího soudu[4]). Závěr o nutnosti takového nahrazení zrušeného právního předpisu zastává i část právní teorie,[5][6] jiní se ale domnívají, že zmíněná vyhláška pro oblast pracovněprávní zrušena nebyla a je zde proto použitelná i nadále.[7][8] Při postupu podle ní zdravotní újmu bodově ohodnotí lékař, přičemž za jeden přiznaný bod náleží 120 Kč náhrady (nedojde-li k mimořádnému zvýšení podle § 7 odst. 3 vyhlášky).

Rozřešení, která právní úprava má být aplikována, přinesla již praxe, neboť od 1. ledna 2014 jsou některé pracovní úrazy hrazeny ve výši 120 Kč za bod,[9] jak stanoví vyhláška č. 440/2001 Sb., a jak se na počátku roku 2014 dohodly ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí.[10] Definitivní právní řešení ovšem přinese až soudní praxe.

3. účelně vynaložené náklady spojené s léčením - například doplatky cen léků, platba za posudek o bolestném

4. věcnou škodu - například rozbité hodinky, poškozený soukromý oděv, náklady na zajištění pomoci v domácnosti v době dočasné pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu

Způsob a výši náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a se zaměstnancem.[11]

V případě smrtelného pracovního úrazu vznikají nároky na jiné náhrady škod - viz § 375 zákoníku práce.

Práva odborové organizace týkající se pracovního úrazu[editovat | editovat zdroj]

Zaměstnavatel musí odborové organizaci

  • umožnit prověření, zda zaměstnavatel řádně vyšetřuje pracovní úrazy a
  • zajistit účast při zjišťování příčin pracovního úrazu.[12]

Příklady pracovních úrazů[editovat | editovat zdroj]

1. Pracovní úraz[editovat | editovat zdroj]

(Příklad ukazuje typický pracovní úraz)

Řidič tahače dostal od svého vedoucího příkaz, aby provedl doplnění jednoduché montáže kol na nápravách tahače na dvojitou montáž. Kola, která měl řidič použít, byla přes zimu umístěna v plechovém skladu. Do kol bylo potřeba doplnit vzduch na předepsaný tlak 0,2 MPa, po zimě byla totiž podhuštěna. Řidič si tedy přepravil kola k přístřešku s kompresorem. Řidič bez problémů nahustil tři kola. U posledního zjistil, že i přes to, že jej hustí, v něm není žádný tlak. Opřel tedy kolo o přístřešek kompresoru, poté si stoupl mírně bokem od kola a konec hadice kompresoru přidržoval na ventilku kola. Po krátkém čase, kdy kolo hustil tímto způsobem, došlo k výbuchu kola a řidič byl odmrštěn do volného prostoru, 15 m od místa huštění pneumatiky.[13]

2. Porušení povinností[editovat | editovat zdroj]

(Jde o porušení povinností ze strany zaměstnavatele i zaměstnance)

Zaměstnanec navalil výřez na upínací vozíky. Poté se z přísunového dopravníku samovolně uvolnil další výřez a svým skulením těžce zranil zaměstnance. Zaměstnanec znal pracovní a technologické postupy, byl s nimi prokazatelně seznámen. Další výřez měl zajistit klínem, což neudělal. V průběhu vyšetřování tohoto úrazu vyšlo najevo, že zaměstnavatel  dlouhodobě věděl o nedodržování stanovených pracovních postupů, toleroval je a neučinil žádná opatření k nápravě.[14]

3. Porušení povinností[editovat | editovat zdroj]

(Jde o porušení povinností ze strany zaměstnavatele i zaměstnance)

Zaměstnanec v prostoru senážní jámy zajišťoval přísun krmení pro dojnice. Pracoval s nakladačem UNHZ 500 napojeným k traktoru Zetor 7211. Kloubové náhonové hřídeli mezi traktorem a nakladačem chyběl předepsaný kryt. Zaměstnanec chtěl zkontrolovat spojení nakladače s traktorem. Vstoupil proto do nebezpečného pracovního prostoru kloubového hřídele. V důsledku toho byl jeho oděv zachycen a natočen na nekrytý kloubový hřídel. Zaměstnanec utrpěl smrtelný pracovní úraz. Zaměstnavatel porušil svou povinnost tím, že umožnil používání nakladače bez ochranného krytu. Avšak k porušení povinností došlo i ze strany zaměstnance, protože měl jakožto odborně způsobilý pracovník závadný stav bezprostředně oznámit nadřízenému pracovníkovi, nikoli nakladač použít k práci.[15]

4. Zproštění odpovědnosti[editovat | editovat zdroj]

(Zaměstnavatel se může zprostit odpovědnosti, protože zaměstnanec se choval lehkovážně a v rozporu s předpisy)

Trhač pracoval na stromě (jedli) za účelem sběru šišek, chtěl přeskočit do koruny druhé jedle, která stála poblíž. Skok se mu nepovedl a druhý den byl nalezen mrtev pod stromem. Zaměstnanci nesmí skákat ze stromu na strom (a musí dodržovat i další pravidla týkající se podmínek při sběru), neboť by se mohl vystavit smrtelnému nebezpečí. Zaměstnanec se zde tedy zachoval lehkovážně.[16]

Skončení pracovního poměru v souvislosti s pracovním úrazem[editovat | editovat zdroj]

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pokud zaměstnanec podle lékařského posudku nesmí dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz. V tomto případě dostane zaměstnanec od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Pokud se zaměstnavatel zcela zprostí odpovědnosti za pracovní úraz, nemá povinnost vyplácet zaměstnanci odstupné.[17]

Zaměstnavatel také může se zaměstnancem ukončit pracovní poměr, vznikl-li pracovní úraz díky porušení povinností zaměstnance.

Příklad[editovat | editovat zdroj]

(Rozvázání pracovního poměru kvůli následkům pracovního úrazu)

V průběhu noci spadla těžká pacientka i s lůžkem na zem. Sanitář ji chtěl zvednout. Pacientka mu chtěla pomoci, a proto se ho chytila kolem krku, čímž ho však strhla na sebe. Strhnutí bylo náhlé a sanitář kvůli němu pocítil velkou bolest v kříži a prasknutí v zádech. Kvůli silné bolesti nemohl dále pokračovat v práci. Druhý den vyhledal závodní lékařku preventivní péče, ta mu vystavila pracovní neschopnost, protože měl poškozené vazivové ústrojí páteře. Sanitář se postupně podrobil různým léčebným procedurám, ale jeho stav se nezlepšoval. Nakonec mu byl přiznán plný invalidní důchod. Zaměstnavatel s ním rozvázal pracovní poměr, protože už nemohl dále vykonávat svou práci.[18]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 380 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“)
  2. Formulář záznamu o pracovním úrazu zde - platný pouze do 31. 12. 2014.
  3. § 367 a § 368 zákoníku práce
  4. Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku) [online]. Brno: Nejvyšší soud České republiky, 2014-06-30, [cit. 2014-08-29]. Dostupné online.  
  5. LAVICKÝ, Petr, a kol Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. Praha : C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-529-9. S. 2329–2330.  
  6. DOLEŽAL, Adam; DOLEŽAL, Tomáš. Praktické dopady nového občanského zákoníku na provozování lékařské praxe. Praha : BOFIA Medical, 2014. Dostupné online. ISBN 978-80-87996-00-3. S. 44–45.  
  7. DANDOVÁ, Eva. Bude platit v r. 2014 vyhláška č. 440/2001 Sb.? [online]. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2013-11-21, [cit. 2014-08-29]. Dostupné online.  
  8. PŘESLIČKA, Zdeněk. Odškodňování pracovních úrazů a vyhl. č. 440/2001 Sb. [online]. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2014-08-25, [cit. 2014-08-29]. Dostupné online.  
  9. Likvidace pojistných událostí ze zákonného pojištění zaměstnavatelů [online]. Praha: Kooperativa pojišťovna, [cit. 2014-08-29]. Dostupné online.  
  10. Společné stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví k postupu při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2014-leden-28. Dostupné online.  
  11. § 361 odst. 2 zákoníku práce
  12. § 322 odst. 1 zákoníku práce
  13. http://www.bozpprofi.cz/33/typicke-pracovni-urazy-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EpelggWxrRmh1WpiHZUfg5c/?query=pracovn%ED+%FAraz&serp=1
  14. http://www.bozpprofi.cz/33/typicke-pracovni-urazy-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EpelggWxrRmhnftB9NbE66M/?query=pracovn%ED+%FAraz&serp=1
  15. http://www.bozpprofi.cz/33/typicke-pracovni-urazy-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EjBX0XTPYNLzCQDUoj8biEQCD-vMUnwPlw/?query=pracovn%ED+%FAraz&serp=1
  16. http://www.bozpprofi.cz/33/typicke-pracovni-urazy-pri-praci-v-lese-a-na-pracovistich-obdobneho-charakteru-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EpelggWxrRmhBNeJKTPumsg/?query=typick%E9+pracovn%ED+%FArazy&serp=1
  17. § 67 odst. 2 zákoníku práce
  18. http://www.bozpprofi.cz/33/typicke-pracovni-urazy-pri-praci-ve-zdravotnictvi-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EjBX0XTPYNLzS7K40ar_meuMB8q2Z8oGSQ/?query=typick%E9+pracovn%ED+%FArazy&serp=1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • zákoník práce [1]
  • nařízení vlády č. 201/2010 Sb. [2]
  • vyhláška č. 440/2001 Sb. [3]
  • § 205d zákona č. 65/1965 Sb. [4]
  • vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání [5]
  • Státní úřad inspekce práce[6]
  • Portál BOZPinfo[7]
  • tabulka přehledu povinností zaměstnavatele([8])

Související články[editovat | editovat zdroj]