Růstový hormon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Růstový hormon (somatotropní hormon, STH, GH) je protein s nízkou molekulovou hmotností (21 500), skládající se ze 191 aminokyselin. Je tvořen v buňkách adenohypofýzy.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Růstový hormon je produkován chromofilními acidofilními somatotropními buňkami (somatotropy) adenohypofýzy. Je tvořen z prekursoru o molekulové hmotnosti 28 000 pre-somatotropinu (pre-STH), který může být také secernován do krve, avšak nemá žádné účinky.

Hlavní vlivy[editovat | editovat zdroj]

Sekrece je řízena z hypothalamu: somatoliberinem (GHRH) pozitivně a somatostatinem (GHIH) negativně. Kromě této regulace se na produkci podílejí i další vlivy.

Ostatní regulační faktory[editovat | editovat zdroj]

Jeho tvorbu stimulují aminokyseliny (arginin), hypoglykemie, glukagon, dopamin, stres a přiměřená svalová aktivita nebo samotný příjem potravy. Inhibiční (tlumivý) účinek mají hyperglykémie, adiposita, chlad a hyperlipidacidemie. Za normálních okolností je uvolňování pulsně podle denní doby. Přibližně 70 % somatotropinu je uvolňováno ve spánku, a to zejména po začátku spánku, v nárazech přicházejících vždy po několika hodinách.

Účinek[editovat | editovat zdroj]

Podporuje transport aminokyselin do buněk a zde jejich zabudovávání do proteinů. Kromě toho stimuluje transkripci a translaci, tedy celkově působí pozitivně na proteosyntézu. Má vliv na játra a ledviny. Pod jeho vlivem dochází k produkci tzv. somatomedinů v játrech, které stimulují epifýzodiafýzární (růstové) ploténky dlouhých i krátkých kostí a tak působí na růst kostí do délky. Podporuje i rozklad lipidů (lipolýzu) za uvolnění mastných kyselin do krve. V nadměrném množství vyvolává z dlouhodobého hlediska kromě poruch růstu hyperglykemii. Vyvolává pokles močoviny a aminokyselin v krvi a pozitivní dusíkovou bilanci. Nezávisle na aldosteronu zadržuje sodíkové a draselné kationty v krevní plazmě.

Poruchy tvorby[editovat | editovat zdroj]

Nadbytek STH u mláďat vede ke gigantismu, nedostatek naopak k nanismu, který zvláště v dospělosti nemusí být patrný a může se projevit snížením imunitních funkcí. Nadprodukce růstového hormonu v dospělosti se projevuje zvětšováním koncových částí těla (zmohutnění lícních kostí, nadočnicových oblouků, mandibuly, nosu, prstů končetin) a orgánů a vede ke vzniku tzv. akromegalie.

Léčba nedostatku růstového hormonu v pubertě se řeší tak, že je každý den jedinci vpichován do čtyřhlavého stehenního svalu Norditropin Simplexx. Takto se to provádí jen do doby, než se zjistí, zda se mu už plně neuzavřely kostní štěrbiny (např. rentgenem ruky). Pak tato léčba končí. V průběhu léčby se každé tři měsíce uskuteční kontrola, kdy se pacient přeměřuje a váží, řeší se s ním zdravotní problémy a průběh léčby.

Související články[editovat | editovat zdroj]