Segedín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Szeged)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o maďarském městě. O druhu guláše pojednává článek Segedínský guláš.
Segedín
Szeged
Zleva doprava: Katedrála • Městská radnice • Národní divadlo v Segedíně • Nábřeží Tisy
Zleva doprava: Katedrála • Městská radnice • Národní divadlo v Segedíně • Nábřeží Tisy
Segedín – znak
znak
Segedín – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 75 m n. m.
Časové pásmo +1
Stát MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Region Dél-Alföld
Župa Csongrád-Csanád
Okres Segedín
Administrativní dělení 20 městských částí
Segedín
Segedín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 280,8 km²
Počet obyvatel 160 766 (2019)[1]
Hustota zalidnění 572,4 obyv./km²
Etnické složení Maďaři, Němci
Náboženské složení křesťanství
Správa
Status župní sídlo, město s župním právem
Starosta László Botka (od 2002)
Oficiální web www.szegedvaros.hu
Telefonní předvolba (+36) 62
PSČ 6710, 6720-6729, 6753, 6757, 6771, 6791
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Segedín[2] (maďarsky Szeged [seged], německy Szegedin) je město v jihovýchodní části Maďarska a administrativní centrum župy Csongrád-Csanád, 160 km jihovýchodně od Budapešti, 9 km od srbské a 16 km od rumunské hranice na soutoku řek Tisa a Mureș. Žije zde přibližně 161 tisíc[1] obyvatel. Je čtvrtým největším maďarským městem. Pochází odtud uzenina uherský salám.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Segedín a jeho oblast byl obýván už od starověku. Nejstarší známý název města zaznamenal Ptolemaios jako Partiscum. Jméno Segedín se poprvé objevilo v roce 1183 v dokladu o králi Bélovi III.

Během mongolské invaze bylo město zničeno a jeho obyvatelé uprchli k blízkým bažinám. Po invazi se vrátili a město opět postavili. Ve 14. století, během panování Ludvíka Velikého, se Segedín stal nejdůležitějším městem jižních Uher. Jeho strategický význam rostl s tím, jak se k hranicím Uherska přibližovalo turecké vojsko. Král Zikmund Lucemburský totiž nechal tomuto strategickému městu postavit opevnění. Segedín byl povýšen na královské město v roce 1498.

Segedín byl poprvé drancován tureckou armádou 28. září 1526. Zpět bylo dobyto 23. října 1686 a roku 1715 získalo volný královský městský stav. V roce 1719 dostalo město znak od Karla III. (tento znak je používán dodnes) a během dalších let Segedín rostl a prosperoval.

Občané Segedína sehráli důležitou roli během revoluce a války za nezávislost v letech 1848–1849. Lajos Kossuth zde 12. července 1849 přednesl poslední projev před emigrací. Segedín byl posledním sídlem revoluční vlády v červenci 1849. Habsburkové pak sice potrestali představitele města, ale Segedín přesto začal opět prosperovat. Do města byla zavedena železnice v roce 1854 a městu se vrátil jeho volný královský městský stav v roce 1860.

Dnes má město krásné budovy a široké třídy, hlavně díky velké povodni v roce 1879, která zničila celé město (165 lidí zemřelo). Císař František Josef navštívil město a slíbil, že Segedín bude krásnější, než byl. Svůj slib splnil. Během dalších let město opět ožilo. Byly postaveny nové paláce, široké bulváry, nové administrativní budovy a v roce 1930 i nová katedrála.

Po první světové válce ztratilo Maďarsko svá jižní území, Sedmihradsko ve prospěch Rumunska a Vojvodinu ve prospěch Království SHS. Segedín se stal tedy skoro příhraničním městem, proto jeho význam slábl.

Segedín velmi trpěl během druhé světové války, kdy bylo 6 000 obyvatel města zabito a židovští občané uvězněni v ghettech. Rudá armáda osvobodila město v roce 1944. Během komunistické éry se Segedín stal centrem lehkého a potravinářského průmyslu.

V roce 1962 se Segedín stal krajským městem župy Csongrád-Csanád a okolní venkov byl připojen k městu.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Západně od města prochází dálnice M5, která je součástí evropské silnice E75 a spojuje Segedín s Kecskemétem (90 km) a Budapeští (170 km) nebo opačným směrem se srbskou Suboticí (47 km), Novim Sadem (140 km) a Bělehradem (225 km). Na dálnici M5 se u Segedínu napojuje od východu dálnice M43, která vede do rumunského Aradu (100 km).

Železniční doprava zajišťuje přímé spojení s Kecskemétem (1 hodina 10 minut) a Budapeští (2 hodiny 15 minut). Přes blízkost rumunských hranic nemá Segedín s Rumunskem železniční spojení. Železniční most přes Tisu, který v délce 440 metrů vybudovala v roce 1858 francouzská společnost Ernest Goüin, byl v roce 1944 při osvobozování města vyhozen do povětří. Zbytky mostu, které překážely v plavbě po řece, byly po válce odstraněny. Po přistoupení Maďarska a Rumunska do Evropské unie se znovu zvažovalo vybudování nového mostu.

V roce 1908 zde zahájila provoz tramvajová doprava a v roce 1979 trolejbusová. Městskou hromadnou dopravu zajišťuje 42 autobusových, 4 tramvajové a 6 trolejbusových linek.

Gastronomické speciality[editovat | editovat zdroj]

  • Uherský salám značky Pick, továrna byla založena Márkem Pickem roku 1901, dodnes nejvýznamnější světový producent, chráněná značka registrovaná u Evropské unie
  • paprika

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Tisa v Segedíně

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2019. január 1.. 27. září 2019. Dostupné online. [cit. 2019-09-27]
  2. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 13, 109. Standardizované jméno: Segedín. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]