Szeged

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Segedín
Szeged
Szeged
Szeged
Segedín – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 75 m n. m.
Časové pásmo CET, UTC+1
Stát Maďarsko Maďarsko
region Jižní Velká nížina
župa Csongrád
okres Szeged
Administrativní dělení 20 městských částí
Szeged
Red pog.svg
Szeged
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 280,84 km²
Počet obyvatel 161 921 (2014)
Hustota zalidnění 605 obyv./km²
Etnické složení Maďaři, Němci
Náboženské složení křesťanství
Správa
Status župní sídlo, město s župním právem
Starosta László Botka
Oficiální web www.szeged.hu
Adresa obecního úřadu Széchenyi tér 10-11.
6720 Szeged
Telefonní předvolba (+36) 62
PSČ 6710, 6720-6729, 6753, 6757, 6771, 6791
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Szeged, ([seged], česky Segedín, německy Szegedin) je město v jihovýchodní části Maďarska a administrativní centrum župy Csongrád, 160 km jihovýchodně od Budapešti, 9 km od srbské a 16 km od rumunské hranice na soutoku řek Tisa a Mureș. V roce 2014 zde žilo téměř 162 000 obyvatel a je čtvrtým největším maďarským městem. Město dalo název pokrmu zvanému segedínský guláš[zdroj?]. Pochází odtud i uzenina Uherský salám.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Katedrála

Segedín a jeho oblast byl obýván už od starověku. Nejstarší známý název města zaznamenal Ptolemaios jako Partiscum. Jméno Szeged se poprvé objevilo v roce 1183 v dokladu o králi Bélovi III.

Během mongolské invaze bylo město zničeno a jeho obyvatelé uprchli k blízkým bažinám. Po invazi se vrátili a město opět postavili. Ve 14. století, během panování Ludvíka Velikého, se Szeged stal nejdůležitějším městem jižního Maďarska. Jeho strategický význam rostl s tím, jak se k hranicím Uherska přibližovalo turecké vojsko. Král Zikmund Lucemburský totiž nechal tomuto strategickému městu postavit opevnění. Szeged byl povýšen na královské město v roce 1498.

Szeged byl poprvé drancován tureckou armádou 28. září 1526. Zpět bylo dobyto 23. října 1686 a roku 1715 získalo volný královský městský stav. V roce 1719 dostalo město znak od Karla III. (tento znak je používán dodnes) a během dalších let Szeged rostl a prosperoval.

Občané Szegedu sehráli důležitou roli během revoluce a války za nezávislost v letech 18481849. Lajos Kossuth zde přednesl svůj slavný projev. Szeged byl posledním sídlem revoluční vlády v červenci 1849. Habsburkové pak sice potrestali představitele města, ale Szeged přesto začal opět prosperovat. Do města byla zavedena železnice v roce 1854 a městu se vrátil jeho volný královský městský stav v roce 1860.

Dnes má město krásné budovy a široké třídy, hlavně díky velké povodni v roce 1879, která zničila celé město (165 lidí zemřelo). Císař František Josef navštívil město a slíbil, že Szeged bude krásnější, než byl. Svůj slib splnil. Během dalších let město opět ožilo. Byly postaveny nové paláce, široké bulváry a nové administrativní budovy.

Po první světové válce ztratilo Maďarsko svá jižní území Sedmihradsko a Vojvodinu ve prospěch Rumunska. Szeged se stal tedy skoro příhraničním městem, proto jeho význam slábl.

Szeged velmi trpěl během druhé světové války, kdy bylo 6 000 obyvatel města zabito a židovští občané uvězněni v ghettech. Rudá armáda osvobodila město v roce 1944. Během komunistické éry se Szeged stal centrem lehkého a potravinářského průmyslu.

V roce 1962 se Szeged stal krajským městem župy Csongrád a spousta okolních vesnic byla připojena k městu.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]