Ruština
| Ruština (русский язык) | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření |  Rusko
 Abcházie |
| Počet mluvčích | 278 milionů |
| Klasifikace | |
| Písmo | Cyrilice (tzv. Azbuka) |
| Postavení | |
| Regulátor | Ruská akademie věd (Росси́йская Акаде́мия Нау́к) |
| Úřední jazyk |
|
| Kódy | |
| ISO 639-1 | ru |
| ISO 639-2 | rus (B) rus (T) |
| ISO 639-3 | rus |
| Ethnologue | RUS |
| Wikipedie | |
| ru.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ruština (rusky: 
русский язык [ˈruskʲɪj jɪˈzɨk]) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor, zvaný rusistika. Ruština je největším mateřským jazykem v Evropě, jedním ze šesti úředních jazyků OSN, jedním z dvou úředních jazyků na palubě Mezinárodní vesmírné stanice a druhým nejrozšířenějším jazykem na internetu po angličtině.[1]
Rozšíření
Jako úřední i dorozumívací jazyk carského Ruska se ruština rozšířila po obrovské rozloze východní Evropy a severní Asie. Významné rusky mluvící menšiny žijí doposud i v mnoha jinak většinově jinojazyčných zemích, které po rozpadu Sovětského svazu získaly nezávislost.
V době velmocenského postavení Sovětského svazu (SSSR) po druhé světové válce se ruština stala hlavním dorozumívacím jazykem zemí Varšavské smlouvy a RVHP.[2] V řadě z nich se ruština povinně vyučovala na školách,[3] např. v Československu do roku 1990.[4] Avšak s rozpadem bývalého Sovětského svazu se postavení ruštiny v těchto bývalých republikách změnilo, a to – i jako symbol odporu, či nezávislosti – ve prospěch místních národních jazyků.[5]
V mnoha zemích světa včetně USA a Západní Evropy si zájemci o slovanské jazyky volí nejčastěji ruštinu jako první z těchto řečí pro své sebevzdělávání.
Ruština je oficiálním jazykem v Rusku, Bělorusku, Kazachstánu a Kyrgyzstánu dále též v moldavském Podněstří a Gagauzsku v Abcházii a Jižní Osetii. Významné ruské menšiny žijí na Ukrajině, v Kazachstánu, Bělorusku, Lotyšsku, Litvě, Estonsku, Uzbekistánu a Izraeli.
Kvůli svému politickému významu se ruština stala i jedním ze šesti úředních jazyků Organizace spojených národů.[6] Sovětský svaz byl a jeho nástupnický stát Ruská federace je totiž tzv. jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN s právem veta.[7]
Historie
Od 10. století se na ruském území spolu s křesťanstvím šířila církevní slovanština a stávala se úředním a spisovným jazykem. Ruština jako lidový jazyk se objevovala paralelně s ní v kronikách, právních a správních dokumentech.
Vliv církevní slovanštiny slábl od 17. století, kdy stoupal význam Moskvy a prosazoval se jazyk z jejího okolí. Na začátku 18. století došlo k reformě spisovné ruštiny, včetně úpravy cyrilice na tzv. graždanku. V 19. století došlo k největšímu rozkvětu klasické ruské literatury.
V roce 1917 došlo k pravopisné reformě, která mj. opět zjednodušila písmo.
Abeceda a výslovnost
Ruština se píše cyrilicí. Ruská abeceda se též nazývá azbuka a obsahuje písmena v následujícím pořadí:
| velké: | А | Б | В | Г | Д | Е | Ё | Ж | З | И | Й | К | Л | М | Н | О | П | Р | С | Т | У | Ф | Х | Ц | Ч | Ш | Щ | Ъ | Ы | Ь | Э | Ю | Я |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| malé | а | б | в | г | д | е | ё | ж | з | и | й | к | л | м | н | о | п | р | с | т | у | ф | х | ц | ч | ш | щ | ъ | ы | ь | э | ю | я |
| přepis | a | b | v | g | d | e | ë | ž | z | i | j | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | f | h | c | č | š | šč | " | y | ' | è | ju | ja |
| výslovnost | a | b | v | g | d | je | jo | ž | z | i | j | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | f | ch | c | č | š | šč | tvrdý znak | y | měkký znak | e | ju | ja |
- Rusové rozlišují výslovnost měkkého a tvrdého I/Y – zatímco И se čte podobně jako české I (o něco měkčeji), Ы je výrazně tvrdší (artikuluje se více vzadu)
- Měkký znak a Е, Ё, И, Ю, Я změkčují předcházející souhlásku, např. дети se čte [ďeťi], мать se čte [mať]. V takových případech se počáteční [j] z výslovnosti trochu ztrácí, „vyčerpá“ se na změkčení.
- Tvrdý znak se používá výjimečně pro vyznačení švu mezi předponou a kmenem, kde naopak ke změkčování docházet nemá: въезд čti [vjezd].
- Silový přízvuk je na různých slabikách, v písmu se však nerozlišuje s výjimkou jazykových učebnic, slovníků apod., kde se vyznačuje čárkou nad samohláskou. Ruština má pohyblivý přízvuk, to znamená, že může být na jakékoliv slabice, např.: мама [máma], хочу [chačú], барабан [barabán]. Ruský přízvuk je silnější a dynamičtější než český, kromě toho má významotvornou funkci, např.
- замок [zámъk] – hrad, замок [zamók] – zámek,
- стоит [stóit] – stojí (o penězích), стоит [staít] – něco stojí někde, nachází se,
- плачу [pláču] – pláču, плачу [plačú] – platím.
- Silný dynamický přízvuk má pak i důsledky kvalitativní, v přízvučných slabikách je plný vokál, v nepřízvučných dochází k redukci, např. молоко se čte jako [mъlakó]. Nepřízvučné О se čte skoro jako [a], např. свобода čti [svabóda].
- Ё (čteno [JO]) je původem přízvučné Е a Rusové ho v písmu zřídka odlišují - pokud nevznikne nejednoznačnost ve významu slova napíší místo něj Е.
- Na rozdíl od sousední běloruštiny a ukrajinštiny (a ovšem češtiny a slovenštiny) se v ruštině praslovanské [g] nezměnilo na [h] (stejně, jako v polštině a jihoslovanských jazycích).
- Й - poměrně zvláštní písmeno. V českém jazyce je ekvivalentem J, ovšem v ruštině se čte (samotné písmeno, ne ve slově) jako "í kratkoje", doslova přeloženo krátké i. Zřejmě je zde spojitost s češtinskými nabodeníčky.
Gramatika
Nejvýraznější rozdíly oproti české gramatice:
- Skloňování
- Ruština má 6 pádů (oproti češtině chybí vokativ (5. pád), jehož funkci přebírá tvar nominativu).
- Časování
- Slovesa se časují podobně jako v češtině. Existují dva druhy časování (= základní rozdělení sloves podle časování). V prvním časování převládají koncovky s hláskou (písmenem) „е“ (делает [dělajet], играем [igrajem] ...) a v druhém časování převládají koncovky s hláskou (písmenem) „i“ (варит [varit], увидим [uvidim]). Dále kromě tohoto rozdělení existují další typy časování, které se od sebe liší způsobem časování.
- Stavba věty
- Ve spisovném projevu se nevypouští podmět, musí být vyjádřen alespoň osobním zájmenem.
- V minulém čase se nepoužívá pomocné sloveso být: я написал = ja napisal = napsal jsem.
- V přítomném čase chybí spona (významové sloveso být ), např.: он учитель = on učitel = (on) je učitel.
Slovní zásoba
Ve starší slovní zásobě jsou výpůjčky z turkických jazyků: лошадь = lošaď = kůň (také конь); кабан = kaban = kanec). V novější zásobě se objevují slova přejatá z němčiny, francouzštiny a angličtiny. Ruština má cca 500 000 slov.
Vzorový text
Všeobecná deklarace lidských práv
rusky |
Все люди рождаются свободными и равными в своём достоинстве и правах. Они наделены разумом и совестью и должны поступать в отношении друг друга в духе братства. |
přepis |
Vse ljudi roždajutsja svobodnymi i ravnymi v svojom dostoinstve i pravach. Oni naděleny razumom i sovesťju i dolžny postupať v otnošenii drug druga v duche bratstva. |
přepis na IPA |
fsʲe ˈlʲʉdʲɪ r̠ɐʐˈd̪ajut͡sə svɐˈbod̪nɨmʲɪ ɪ‿ˈr̠avnɨmʲɪ f‿svɐˈjom d̪ɐˈst̪oi̯nst̪vʲə ɪ‿pr̠ɐˈvax ‖ ɐˈnʲɪ nədʲəlʲɪˈnɨ ˈr̠azuməm ɪ‿ˈsovʲɪsʲtʲju ɪ‿d̪ɐɫʐˈnɨ pəst̪uˈpatʲ v‿ət̪nɐˈʂɛnʲɪɪ d̪r̠ug ˈd̪r̠ugə v‿ˈd̪uxʲə ˈbr̠at͡st̪vɐ |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazy
Reference
- ↑ Russian is now the second most used language on the web [online]. Internet World Stats. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKOVÁ, Petra. Ruština je jako světový jazyk na ústupu. Předbíhá ji i bengálština | Svět. Lidovky.cz [online]. 2010-06-07 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online.
- ↑ MAŠÍNOVÁ, Lucie. Žáci si do ruských vět přidávali česká slova, vzpomíná Jana Jirásková. Kolínský deník. 2014-11-13. Dostupné online [cit. 2017-12-15].
- ↑ CHALUPA, Kristián. Od fanatické ruštinářky po solidní výuku na univerzitní půdě. Jak se daří ruštině v Česku? — HlídacíPes.org. HlídacíPes.org. 2017-07-07. Dostupné online [cit. 2017-12-15].
- ↑ Na troskách sovětské říše se rusky moc nemluví. iDNES.cz [online]. 2002-06-26 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online.
- ↑ RADIMSKÝ, Jan. Italské a vybrané francouzské neologismy z oblasti informatiky a nových médií (1990-1996). [s.l.]: Jan Radimský 119 s. Dostupné online. ISBN 9788070406243. Google-Books-ID: dkTsdVx1qEUC.
- ↑ Rusko vetovalo návrh příměří a zřízení bezletové zóny v Aleppu. iDNES.cz [online]. 2016-10-08 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online.
Literatura
- KUPRINA, Tamara Vladimirovna; ŽURAVLJOVA, Julia. Rusky nebo anglicky: Neologizace v polyfunkční stylistické kultuře. Auspicia. 2007, čís. 1, s. 10-13. Dostupné online [cit. 2014-07-01].
- UMANCEV, Aleksandr Aleksejevič. Ruská čítanka pro pokročilé. II. nezměněné. vyd. Praha: Samcovo knihkupectví, 1945. 221 s.
- KOPECKIJ, Leontij Vasil'jevič. Ruština pro Čechy. 3., uprav.. vyd. Praha: Česká grafická Unie, 1945. 252 s.
Související články
- Akání
- Mezinárodní asociace učitelů ruského jazyka a literatury
- Rok ruského jazyka
- Seznam jazyků
- Seznam jazyků podle počtu mluvčích
- Seznam písem
- Seznam zemí, ve kterých je ruština úřední jazyk
- Státní institut ruského jazyka A. S. Puškina
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je ruština
Obrázky, zvuky či videa k tématu ruština na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo ruština ve Wikislovníku
Téma Ruština ve Wikicitátech
- Transliterace ruské cyrilice
- Nářečí ruského jazyka - příklady
- Všechno o ruštině
- [1]Russky.info – vícejazyčná stránka pro výuku ruštiny
- Na světě ubývá lidí mluvících rusky. Moskva to chce změnit výukovými centry. In: ČT24, 2017-11-04
