Islámský stát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Islámský stát
الدولة الإسلامية
ad-dawlatu al-ʾislāmīyatu
Vlajka Islámský stát
vlajka
Znak Islámský stát
znak
Motto: „Bāqiyah wa-Tatamaddad“
(باقية وتتمدد)
„Zůstávající a rozšiřující“
Geografie

Poloha Islámský stát

Hlavní město: Rakka (الرقة)
Časové pásmo: +3
Poloha: 33°21′ s. š., 43°46′ v. d.
Obyvatelstvo
Jazyk: arabština
Náboženství: sunnitský islám
Státní útvar
Státní zřízení: tzv. „chalífát“ a „islámský stát“ (v podstatě vojenská diktatura a islámská teokracie)
Vznik: 3. ledna 2014 (vyhlášení nezávislosti na Irácké republice), 29. června 2014 (vyhlášení chalífátu)
Hlava státu: chalífa Ibrahím (Abú Bakr al-Bagdádí)
viceemír Abú Abdulláh al-Bagdádí
Hlava vlády: premiér Abú Abdul Rahmán al-Falahí
Mezinárodní identifikace
Tento článek pojednává o islámském hnutí a o mezinárodně neuznaném státu. Možná hledáte: Islámský stát (státní zřízení).

Islámský stát (zkráceně IS) je radikální islámská organizace sunnitů a militantní separatistické hnutí původem z Iráku. Na jím dobytém území vyhlásilo samostatný stát, tzv. (oficiálně) Islámský stát, ten se rozprostírá na částech území států Iráku a Sýrie a není mezinárodně uznán žádnou zemí. Jeho stoupenci usilují o vznik islámského chalífátu (původně se mělo jednat o emirát), kde by platilo pouze islámské právo (šaría).

Do 29. června 2014 se hnutí nazývalo Islámský stát v Iráku a Levantě - zkráceně ISIL, arabsky الدولة الإسلامية في العراق والشام, případně též Islámský stát v Iráku a Sýrii - ISIS, kde Šām označuje Sýrii v zemském slova smyslu, na rozdíl od moderního státu; Šām je tedy nejpřesnější překládat jako Levanta.

Hnutí bylo původně napojené na teroristickou organizaci Al-Káida, ale v čele s Bagdádím odepřelo hnutí Al-Káidě poslušnost, když její vůdce Ajmán Zavahrí nařídil, aby ISIL přenechal v Sýrii operace tamní odnoži Al-Káidy, frontě An-Nusrá, a zaměřil se na působení v Iráku. Cílem separatistů z ISILu je vytvoření muslimského sunnitského státu na území Iráku a Sýrie. Samostatnost byla vyhlášena 3. ledna 2014 s centrem v irácké Fallúdži. Organizace ISIL působí také na území Sýrie v občanské válce na straně povstalců[1]. Irácké síly dlouhodobě usilují o zlomení islámských separatistů na svém území.

Dne 31. prosince 2013 obsadila islámská organizace ISIL některé části iráckých měst Fallúdža a Ramádí. Islamisté ovládli velkou část západoirácké provincie Anbár a dne 3. ledna 2014 vyhlásili samostatný stát. Ten nebyl dosud mezinárodně nikým uznán, nemá vyřešené vztahy se svými sousedy ani pevné hranice. Světová média o oblasti referují pouze jako o území ovládaném islámskými teroristy napojenými na Al-Káidu, za stát ho tedy zřejmě považují jen islámští separatisté a ISIL. Vůdcem byl doposud Abú Bakr al-Bagdádí, jenž si přisvojil čestný islámský titul emíra.

Dne 29. června 2014 byl vyhlášen v obsazených částech Sýrie a Iráku chalífát „Islámský stát“. Do jeho čela se postavil vůdce ISIL Abú Bakr Bagdádí, který od nynějška pod jménem Ibrahím užívá titulu chalífy (nebo byl jím prohlášen svými stoupenci).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Islámský stát
الدولة الإسلامية
(ad-Dawla al-Islamíja)
Flag of the Islamic State in Iraq and the Levant.svg
Vlajka ISIL
Aktivita od roku 2003-dosud
součást Irácká Al-Káida Al-Káidy (2004-14)
Velitelství Irák Baqubah, Irák
Sýrie Rakka, Sýrie
Síla v počtu 5,000-6,000 mužů
(převážně Sýrie)
Oblast působení Irák Irák
Sýrie Sýrie
Libanon Libanon
Turecko Turecko
Vůdcové Abú Musab az-Zarkáví † (20046)
Abú Ajjúb al-Masrí † (200610)
Abú Omar al-Bagdádí † (200610)
Abú Bakr al-Bagdádí (od 2010)
Ideologie islámský fundamentalismus
wahhábismus/saláfismus
Náboženství sunnitský islám
Nepřátelé Irácké ozbrojené síly Irácké ozbrojené síly
Mezinárodní síly v Iráku Mezinárodní síly (2004-2009)
Armáda USA - Irák Armáda USA (2010-2011)
Syrské ozbrojené síly Syrské ozbrojené síly
Národní obranné jednotky Národní obranné jednotky
Hizballáh Hizballáh
Turecké ozbrojené síly Turecké ozbrojené síly
Syrská opozice Syrská svobodná armáda
Islámská fronta Islámská fronta
An-Nusrá Fronta an-Nusrá
Ansar al-Islám Ansar al-Islám
Účast

Skupina ISIL vznikala postupně z irácké odnože Al-Káidy a operovala během války v Iráku v letech 2003-2011, která skončila úspěšným svržením autoritářského režimu Saddáma Husajna, zemi však zachvátilo sektářské násilí. Již od začátku se islámští ozbrojenci z hnutí ISIL netajili odvážným plánem vytvořit na území Iráku ryze islámský stát, ve kterém by platily pouze islámské zákony. ISIL byl jednou z mnoha vojenských organizací, které vedly záškodnické a teroristické operace proti americkým okupačním silám a jejich spojencům. V letech 20042006 byl jejich vůdcem známý terorista Abú Musab az-Zarkáví. V roce 2011 byla ukončena okupace Iráku zahraničními vojsky a ozbrojenci z hnutí ISIL začali mimo jiné působit i v sousední Sýrii během občanské války. Zde získali část východní země a na konci roku 2013 se ozbrojencům podařilo ovládnout i velkou část západoirácké provincie Anbár, kterou obývají především sunnité, a dne 3. ledna 2014 vyhlásili samostatný stát s centrem v irácké Fallúdži.[2] Následovaly další boje s iráckou armádou, která usilovala o dobytí ztracených území Iráku a většina syrských milicí, které bojovaly na straně syrské opozice, se od ISILu distancovaly. Přesto islámští separatisté pokračovali na dobytých území ve svém plánu zavést islámský stát s islámským právem ve prospěch muslimské větve sunnitů, přičemž následovaly tvrdé represe, zejména proti náboženským menšinám.

Vznik islámského státu[editovat | editovat zdroj]

Původní válečný prapor Aš-Šabábu je v pozměněné podobě užíván i hnutím Islámský stát v Iráku

Vyhlásit samostatný stát na území Iráku se islamisté snažili již dříve (naposledy v roce 2006 během války v Iráku), tj. „Islámský stát v Iráku“ („Dawlat al-'Irák al-Islamíja“). Tehdy měl zahrnovat provincie Bagdád, Anbár, Dijála, Kirkúk, Saladdín i Ninive, tedy oblasti, kde mají převahu vyznavači sunnitské větve islámu, k tomu patřili i části provincií Babylón a Wásit, kde mají převahu spíše šiíté.[2] Historie tohoto islámity vyhlášeného státu prakticky nikdy neskončila; Islámský stát v Iráku a Sýrii na něj kontinuálně navazuje, pouze s tím rozdílem, že nově vyhlášený stát by měl zahrnovat i Sýrii či jen její část.

Před vyhlášením nezávislosti[editovat | editovat zdroj]

Vyhlášení nezávislosti předcházely nepokoje v západní irácké provincii Anbár (201314). Vojenské střety na území provincie začaly 30. prosince 2013 poté, co irácké bezpečnostní síly zničily protestní tábor sunnitů v Ramádí. Kmenové milice vytlačily iráckou armádu z provincie Anbár, ta se musela stáhnout.

Ofenziva v severním Iráku v roce 2014[editovat | editovat zdroj]

Organizace ISIL v sobotu 4. ledna 2014 oznámila, že zcela ovládla město Fallúdža a pod kontrolou měla částečně také Ramádí, hlavní město provincie Anbár, jež leží u hranice se Sýrií a zabírá přibližně třetinu iráckého území. Cílem islamistů na dobytém území je vytvoření oblasti řízenou islámskými zákony. O totéž usilují islámští radikálové i z druhé strany hranice – v Sýrii, kde bojují proti vládě tamního autoritářského prezidenta Bašára Asada.[1] Ve městě Ramádí se ozývala střelba. Irácké ozbrojené síly plánovaly ztracené území dobýt zpět. Irácké vojsko ostřelovalo Fallúdžu za pomocí minometů, údajně 8 lidí zahynulo a 30 lidí bylo zraněno. Mezi mrtvými se měli nacházet i někteří kmenoví vůdci. Spojené státy americké a Írán jsou ochotny poskytnout Iráku zbraně a výzbroj, nikoli však vojáky. Ministr zahraničí John Kerry je přesvědčen, že Irák by se měl s islamisty na svém území vypořádat sám, bez cizího vojenského zásahu. USA mimo jiné zvažuje i nabídku pomoci s výcvikem iráckých speciálních jednotek. Jejich výcvik by s největší pravděpodobností mohl probíhat na území Jordánska.

V červnu 2014 dobyl ISIL velkou část severního Iráku, včetně několika hraničních přechodů. Dobyt byl dvoumilionový Mosul, který padl islamistům, když vládní jednotky dezertovaly. Islamisté také vykradli banky ve městě, čímž se stali nejbohatší teroristickou organizací na světě.[3] Na konci června již radikálové stanuli před branami Bagdádu.[4] Probíhaly také boje o strategickou rafinerii v Bajdží.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/257013-radikalove-chteji-v-iraku-islamsky-stat-usa-zasahovat-nebudou/
  2. a b http://zpravy.idnes.cz/iracti-extremiste-vyhlasili-islamsky-stat-fkm-/zahranicni.aspx?c=A061016_080527_zahranicni_pei
  3. Iráčtí radikálové vykradli banky a usilují o ropné rafinerie. Armáda bombarduje Mosúl. rozhlas.cz [online].  [cit. 2014-06-25]. Dostupné online.  
  4. Kerry udělal "přepadovku" v Iráku. Svrhnou USA premiéra Málikího?. eurozpravy.cz [online].  [cit. 2014-06-25]. Dostupné online.  
  5. Irák: Povstalci prý ovládli strategickou rafinérii, Kurdové uvažují o odtržení. ceskatelevize.cz [online].  [cit. 2014-06-25]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]