Islámský stát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Islámský stát
الدولة الإسلامية
ad-Dawla al-ʾIslámíja
Vlajka Islámského státu
vlajka
Znak Islámského státu
znak
Hymna: أمتي قد لاح فجر
„Ummatí, qad láha fajrun“
Motto: باقية وتتمدد
„Báqija wa-Tatamaddad“
„Zůstávající a rozšiřující“
Geografie

Poloha Islámského státu

Hlavní město: Rakka
Časové pásmo: +3
Poloha: 33°21′ s. š., 43°46′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: přibližně 6 milionů (srpen 2014)[zdroj?]
Jazyk: arabština
Náboženství: sunnitský islám
Státní útvar
Státní zřízení: Islámský chalífát
Vznik: 3. ledna 2014 (vyhlášení nezávislosti na Irácké republice), 29. června 2014 (vyhlášení chalífátu)
Chalífa: Ibrahím (Abú Bakr al-Bagdádí)
Vůdci: polní velitel Abú Omar al-Šišáni
mluvčí Abú Mohamed al-Adnani
Měna: irácký dinár (IQD), syrská libra (SYP)
zlatý dinár/stříbrný dirham (v přípravě)
Mezinárodní identifikace
Tento článek pojednává o islámském teroristickém hnutí. Možná hledáte: Islámský stát (státní zřízení).

Islámský stát (zkráceně IS) je radikální islámská teroristická organizace původem z Iráku. Na dobytém území na částech území států Iráku a Sýrie vyhlásila samostatný Islámský stát. Ten není mezinárodně uznán žádným jiným státem. Jeho stoupenci vyhlásili toto území za chalífát, který si nárokuje náboženskou autoritu nad všemi muslimy na světě[1] a usiluje o vládu nad všemi muslimy obývanými územími.[2] Cílem je obnovit chalífát na územích Iráku a Levanty (dřívější geografické označení zahrnující Sýrii, Palestinu, Jordánsko a Libanon), či dalších zemí, které byly někdy v historii pod muslimskou vládou.

Do 29. června 2014 se hnutí nazývalo Islámský stát v Iráku a Levantě - zkráceně ISIL, arabsky الدولة الإسلامية في العراق والشام, případně též Islámský stát v Iráku a Sýrii - ISIS, kde Šām označuje Sýrii v zemském slova smyslu, na rozdíl od moderního státu; Šām je tedy nejpřesnější překládat jako Levanta.

Hnutí je známé svou přísnou interpretací islámu a islámského práva šaría a je nechvalně proslulé násilím páchaným na obyvatelstvu, které je zaměřené hlavně na ty, kteří vyznávají jiná náboženství než sunnitský islám.[3][4] Původně bylo napojené na teroristickou organizaci Al-Káida, ale v čele s Abú Bakrem al-Bagdádím odepřelo Al-Káidě poslušnost, když její vůdce Ajmán Zavahrí nařídil, aby ISIL přenechal v Sýrii operace tamní odnoži Al-Káidy, frontě An-Nusrá, a zaměřil se na působení v Iráku.[5]

Díky působení v syrské občanské válce se hnutí rozrostlo, zesílilo a dne 31. prosince 2013 obsadil ISIL některé části iráckých měst Fallúdža a Ramádí. Islamisté ovládli velkou část západoirácké provincie Anbár a dne 3. ledna 2014 vyhlásili samostatný stát. Ten nebyl dosud mezinárodně nikým uznán, nemá vyřešené vztahy se svými sousedy, ani pevné hranice. Jeho vůdcem se stal Abú Bakr al-Bagdádí, jenž si přisvojil čestný islámský titul emíra. Dne 29. června 2014 byl vyhlášen v obsazených částech Sýrie a Iráku chalífát „Islámský stát“. Současně s tím začal Abú Bakr Bagdádí pod jménem Ibrahím užívat titulu chalífy.

Územní nároky Islámského státu[editovat | editovat zdroj]

Mapa územních nároků Islámského státu podle původní propagandistické mapy, další verze zahrnovala v rámci země Chorásán také celou Indii.

Islámský stát zveřejnil propagandistickou mapu, která k islámskému chalífátu zahrnuje ještě severní Afriku, Blízký východ, Španělsko, Balkán, Krym, Kavkaz a část Indie.[6] Další verze mapy již zahrnovala i celou Indii.

     

V současnosti si Islámský stát nárokuje Sýrii, Irák, Egypt, Saúdskou Arábii, Jemen, Libyii a Alžírsko.

Současné geografické dělení IS[editovat | editovat zdroj]

  • Flag of the Islamic State of Iraq and the Levant2.svg Islámský stát v Iráku a Levantě (Irák a Sýrie)

Velení Islámského státu užívá specifická geografická označení pro ta území, ve kterých organizace operuje, a označuje je termínem vilájet (arabsky ولاية- wilāyat, tj. ve smyslu provincie):

Historie[editovat | editovat zdroj]

Islámští vzbouřenci v severním Iráku,
rok 2006
Vojenské cvičení americké armády poblíž Ramádí, listopad 2009

Flag of JTJ.svg Džamáa at-Tavhíd (1999–2004)[editovat | editovat zdroj]

Původní název organizace byl „Džamáa at-Tavhíd wa-al-Džihád“ (Organizace pro monoteismus a džihád).

Flag of al-Qaeda in Iraq (2004-2005).svg Bilád ar-Ráfidín / Al-Káida v Iráku (2004–2006)[editovat | editovat zdroj]

V letech 20042006 se organizace nazývala zkráceně „Bilád ar-Ráfidín“, ale známa byla spíše pod názvem „Al-Káida v Iráku“, jejím vůdcem byl známý terorista Abú Musab az-Zarkáví.

Flag of Jihad.svg Mudžáhidská rada šúry (2006)[editovat | editovat zdroj]

Menší povstalecká skupina, později nahrazená Islámským státem v Iráku.

Flag of Islamic State of Iraq.svg Islámský stát v Iráku (2006–2013)[editovat | editovat zdroj]

Islámský stát
الدولة الإسلامية
(ad-Dawla al-ʾIslámíja)
Flag of the Islamic State of Iraq and the Levant2.svg
Současná vlajka IS
Aktivita pod různými názvy od roku 1999-dosud,
Flag of JTJ.svg Džamáa at-Tavhíd (199904)
Flag of al-Qaeda in Iraq (2004-2005).svg Bilád ar-Ráfidín / Al-Káida v Iráku
(200406)
Flag of Islamic State of Iraq.svg Islámský stát v Iráku (200613)
Flag of the Islamic State of Iraq and the Levant2.svg Islámský stát v Iráku
a Levantě (201314)
Flag of the Islamic State of Iraq and the Levant2.svg Islámský stát (od června 2014)
Syria and Iraq 2014-onward War map.png
Mapa vojenského působení IS na území Iráku a Sýrie,
prosinec 2014
     Islámský stát     Fronta an-Nusrá     Syrská opozice     Syrská vláda     Irácká vláda     Syrští Kurdové (Rojava)     Iráčtí Kurdové, Pešmerga     Sporná území
Velitelství Sýrie Rakka, Sýrie
Oblast působení Irák Irák, Sýrie Sýrie, Libanon Libanon,
Turecko Turecko, Libye Libye, Egypt Egypt
Síla v počtu 80 000 – 100 000 mužů
Sýrie Sýrie cirka 50 000
Irák Irák cirka 30 000
podle CIA 20 000 – 31 500 (září 2014)[7]
Libye Darná, Libye cirka 800
Vůdcové Abú Musab az-Zarkáví † (200406)
Abú Ajjúb al-Masrí † (200610)
Abú Omar al-Bagdádí † (200610)
Abú Bakr al-Bagdádí (od 2010)
Ideologie sunnitský islamismus,
wahhábismus/saláfismus,
panislamismus, džihádismus
Náboženství sunnitský islám
Účast

Vyhlásit samostatný stát na území Iráku se islamisté snažili již dříve (naposledy v roce 2006 během války v Iráku), tj. „Islámský stát v Iráku“ („Dawlat al-'Irák al-Islamíja“). Tehdy měl zahrnovat provincie Bagdád, Anbár, Dijála, Kirkúk, Saladdín i Ninive, tedy oblasti, kde mají převahu vyznavači sunnitské větve islámu, k tomu patřily i části provincií Babylón a Wásit, kde mají převahu spíše šiíté.[8] Historie tohoto islamisty vyhlášeného "státu" prakticky nikdy neskončila; Islámský stát v Iráku a Sýrii na něj kontinuálně navazuje, pouze s tím rozdílem, že nově vyhlášený stát by měl zahrnovat i Sýrii či jen její část. V roce 2011 byla ukončena okupace Iráku zahraničními vojsky a ozbrojenci z hnutí Islámský stát začali mimo jiné působit i v sousední Sýrii během občanské války. Zde získali východní část země.

Flag of the Islamic State of Iraq and the Levant2.svg Islámský stát v Iráku a Levantě (2013–2014)[editovat | editovat zdroj]

Organizace ISIL vznikala postupně jako irácká odnož Al-Káidy, která operovala během války v Iráku (v letech 20032011), která skončila úspěšným svržením autoritářského režimu Saddáma Husajna, zemi však zachvátilo sektářské násilí. Již od začátku se islámští ozbrojenci z hnutí ISIL netajili odvážným plánem vytvořit na území Iráku ryze islámský stát, ve kterém by platily pouze islámské zákony. ISIL byl jednou z mnoha vojenských organizací, které vedly záškodnické a teroristické operace proti americkým okupačním silám a jejich spojencům. Na konci roku 2013 se ozbrojencům podařilo ovládnout i velkou část západoirácké provincie Anbár, kterou obývají především sunnité, a dne 3. ledna 2014 vyhlásili samostatný stát s centrem v irácké Fallúdži.[8] Následovaly další boje s iráckou armádou, která usilovala o dobytí ztracených území Iráku, a většina syrských milicí, které bojovaly na straně syrské opozice, se od ISILu distancovaly. Přesto islámští separatisté pokračovali na dobytých území ve svém plánu zavést islámský stát s islámským právem ve prospěch muslimské větve sunnitů, přičemž následovaly tvrdé represe a teror, zejména proti náboženským menšinám, spojený s jejich vyhlazováním.[9]

Vyhlášení nezávislosti[editovat | editovat zdroj]

Vyhlášení nezávislosti předcházely nepokoje v západní irácké provincii Anbár (201314). Vojenské střety na území provincie začaly 30. prosince 2013 poté, co irácké bezpečnostní síly zničily protestní tábor sunnitů v Ramádí. Kmenové milice vytlačily iráckou armádu z provincie Anbár, ta se musela stáhnout. Dne 3. ledna 2014 vyhlásili samostatný stát.

Ofenziva v severním Iráku v roce 2014[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Povstání v Iráku (2011–současnost).

Organizace ISIL v sobotu 4. ledna 2014 oznámila, že zcela ovládla město Fallúdža, a pod kontrolou měla částečně také Ramádí, hlavní město provincie Anbár, jež leží u hranice se Sýrií a zabírá přibližně třetinu iráckého území. Cílem islamistů na dobytém území je vytvoření oblasti řízené islámskými zákony. O totéž usilují islámští radikálové i z druhé strany hranice – v Sýrii, kde bojují proti vládě tamního autoritářského prezidenta Bašára Asada.[10] Ve městě Ramádí se ozývala střelba. Irácké ozbrojené síly plánovaly ztracené území dobýt zpět. Irácké vojsko ostřelovalo Fallúdžu za pomocí minometů, údajně 8 lidí zahynulo a 30 lidí bylo zraněno. Mezi mrtvými se měli nacházet i někteří kmenoví vůdci. Spojené státy americké a Írán jsou ochotny poskytnout Iráku zbraně a výzbroj, nikoli však vojáky. Ministr zahraničí John Kerry je přesvědčen, že Irák by se měl s islamisty na svém území vypořádat sám, bez cizího vojenského zásahu. USA mimo jiné zvažuje i nabídku pomoci s výcvikem iráckých speciálních jednotek. Jejich výcvik by s největší pravděpodobností mohl probíhat na území Jordánska.

V červnu 2014 dobyl ISIL velkou část severního Iráku, včetně několika hraničních přechodů. Dobyt byl dvoumilionový Mosul, který padl do rukou islamistům poté, co vládní jednotky dezertovaly. Islamisté také vykradli banky ve městě, čímž se stali nejbohatší teroristickou organizací na světě.[11] Na konci června již radikálové stanuli před branami Bagdádu.[12] Probíhaly také boje o strategickou rafinerii v Bajdží.[13]

Flag of the Islamic State of Iraq and the Levant2.svg Islámský stát (od června 2014)[editovat | editovat zdroj]

Dne 29. června 2014 byla organizace znovu přejmenována na Islámský stát, tentokrát však vyhlásila i obnovení islámského chalífátu. Její vůdce Abú Bakr al-Bagdádí prohlásil sám sebe za chalífu Ibráhíma.[14]

Postup islamisté zastavili v Tikrítu, kde odrazili útok irácké armády, a namísto toho se soustředili na boj s Kurdy. V srpnu 2014 dobyli město Sindžár obývané náboženskou menšinou jezídů poté, co se z něj kurdské milice pešmergů stáhly. Výsledkem byl exodus obyvatel z města, z nichž mnoho uvízlo na hoře Džabal Sindžár. Islamisté během útoku zabili nejméně 500 jezídů a některé i pohřbili zaživa, zajali také stovky žen, které drží jako otrokyně.[9] Výsledkem rychlého postupu IS proti Kurdům byla americká intervence, americké letouny a drony podnikly několik náletů na pozice IS a shodily zásoby jezídským uprchlíkům uvízlým na Džabal Sindžáru.[15]

Islámský stát v Libyi: „Vilájet Barka“[editovat | editovat zdroj]

Oblast Darná v Libyi
Původní propagandistická mapa Islámského státu, další verze zahrnovala v rámci země Chorásán také celou Indii.

Od začátku roku 2014 působí v libyjském městě Darná ozbrojenci z řad Islámského státu, vyhlašující oddanost k Abú Bakru al-Bagdádímu. Dne 5. října 2014 je město Darná pod úplnou kontrolou Islámského státu v počtu 800 bojovníků. Islamisté označují tuto oblast jako provincii (tj. vilájet) Barka (což je arabský název pro Kyrenaiku).

Intervence USA a spojenců[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vojenská intervence proti Islámskému státu.

8. srpna 2014 americký prezident Barack Obama autorizoval letecké údery na pozice Islámského státu a humanitární pomoc jazídským uprchlíkům v pohoří Sindžár. Cílem úderů byla kromě prevence genocidy také ochrana amerických zájmů v Iráku.[16][17] Vojenská operace byla později rozšířena kvůli ochraně irácké infrastruktury a letecké podpoře irácké armády. Po rozšíření úderů proti Islámskému státu, byly kurdské a irácké jednotky schopné zvrátit islámistický postup a znovu obsadit Mosulskou přehradu, která je největším vodním dílem v Iráku.[18]

10. září americký prezident Barack Obama oznámil, že autorizoval letecké údery na pozice Islámského státu v Sýrii, pokud je schválí americký kongres. Zároveň oznámil, že navýší počet úderů v Iráku.[19][20] 19. září provedlo francouzské letectvo nálet na muniční sklad Islámského státu.[21] 22. září provedly ozbrojené síly USA, Bahrajnu, Jordánska, Kataru, Saudské Arábie a Spojených arabských emirátů nálety na pozice Islámského státu v Sýrii.[22]

Dohoda s An-Nusrou[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2014 uzavřeli představitelé Islámského státu a Fronty an-Nusrá, organizací Al-Káidy, dohodu o spolupráci.[23] Obě organizace bojovaly doposud proti sobě.

Právo[editovat | editovat zdroj]

Na území islámského chalífátu je údajně přísně dodržováno islámské právo šaría. Podle Mezinárodního svazu muslimských učenců jsou ale některé kroky IS nekompatibilní s právem šaría.[24][25] Podle svazu není zabíjení a mučení nevinných lidí, jehož se IS dopouští u svých odpůrců, nic než zločin.[26][4]

Spojenci[editovat | editovat zdroj]

Organizace spřízněné s Islámským státem[editovat | editovat zdroj]

  

Ostatní spojenci[editovat | editovat zdroj]

  

Oponenti[editovat | editovat zdroj]

Válka v Iráku (20032011)[editovat | editovat zdroj]

  

Občanská válka v Sýrii (od 2011)[editovat | editovat zdroj]

  

Povstání v Iráku (od 2011)[editovat | editovat zdroj]

Občanská válka v Libyi (od 2014)[editovat | editovat zdroj]

  

Sinajský poloostrov (od 2011)[editovat | editovat zdroj]

Saúdskoarabské hranice[editovat | editovat zdroj]

Globální koalice proti Islámskému státu[editovat | editovat zdroj]

Vojenské operace proti IS[editovat | editovat zdroj]

  

Vojenská podpora[editovat | editovat zdroj]

  

Zásobovací a humanitární podpora[editovat | editovat zdroj]

Ostatní oponenti[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V listopadu 2014 uzavřeli představitelé Islámského státu a An-Nusry dohodu o spolupráci na setkání ve městě Atareb.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. داعش تعلن تأسيس دولة الخلافة وتسميتها "الدولة الإسلامية" فقط دون العراق والشام والبغدادي أميرها وتحذر "لا عذر لمن يتخلف عن البيعة [online]. Arabic CNN, 29 June 2014, [cit. 2014-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Isis rebels declare 'Islamic state' in Iraq and Syria [online]. BBC News, 30 June 2014, [cit. 2014-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/284345-v-digistopach-teroru-islamiste-prozrazuji-na-sitich-vic-nez-chteji/
  4. a b Los fanáticos musulmanes del Estado Islámico anuncian que van a conquistar España y Portugal en menos de cinco años. PERIODISTA DIGITAL [online]. 2014-08-22 [cit. 2014-08-29]. Dostupné online.  (španělsky) 
  5. Islámský stát [online]. 2014[cit. 2014-09-28]. <a href="http://tema.novinky.cz/islamsky-stat-is-">Dostupné z:</a>
  6. Islámský stát vyhrožuje Putinovi. Novinky.cz [online]. 5.9.2014, 6:13 - Rakka. Součástí článku je mapa území, která mají islamisté v plánu dobýt. Tato mapa byla zveřejněna na Twitteru.. Dostupné online.  
  7. Islámský stát má mnohem víc bojovníků, než CIA původně odhadovala [online]. zpravy.idnes.cz, 2014-09-12, [cit. 2014-09-12]. Dostupné online.  
  8. a b http://zpravy.idnes.cz/iracti-extremiste-vyhlasili-islamsky-stat-fkm-/zahranicni.aspx?c=A061016_080527_zahranicni_pei
  9. a b http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/americke-bomby-v-iraku-maji-ochranit-uprchliky/r~b2fdc85e204f11e48e74002590604f2e/
  10. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/257013-radikalove-chteji-v-iraku-islamsky-stat-usa-zasahovat-nebudou/
  11. Iráčtí radikálové vykradli banky a usilují o ropné rafinerie. Armáda bombarduje Mosúl. rozhlas.cz [online].  [cit. 2014-06-25]. Dostupné online.  
  12. Kerry udělal "přepadovku" v Iráku. Svrhnou USA premiéra Málikího?. eurozpravy.cz [online].  [cit. 2014-06-25]. Dostupné online.  
  13. Irák: Povstalci prý ovládli strategickou rafinérii, Kurdové uvažují o odtržení. ceskatelevize.cz [online].  [cit. 2014-06-25]. Dostupné online.  
  14. Iraq crisis: Fighting in Tikrit after 'caliphate' declared [online]. BBC News, 2014-06-30, [cit. 2014-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Islamisté vyvraždili už 500 jezídů a část pohřbili zaživa, tvrdí Bagdád
  16. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/282492-sef-izraelske-opozice-herzog-izrael-nema-jinou-sanci-nez-se-branit/
  17. http://zpravy.idnes.cz/obama-povolil-letecke-udery-proti-islamistum-v-iraku-p0t-/zahranicni.aspx?c=A140808_040331_zahranicni_jav
  18. http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/345210-kurdove-dobyli-klicovou-prehradu-u-mosulu-pomohli-americane.html
  19. http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zasah-bez-souhlasu-je-aktem-agrese-reaguje-syrie-na-obamu/r~812d8ef039c111e483e10025900fea04/
  20. http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/347456-utoky-usa-proti-islamskemu-statu-v-syrii-budou-agresi-varuje-moskva-i-damasek.html
  21. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/286627-francouzske-letouny-poprve-uderily-na-islamsky-stat/
  22. http://zpravy.idnes.cz/nalety-na-islamsky-stat-v-syrii-d3h-/zahranicni.aspx?c=A140923_035855_zahranicni_jw
  23. http://www.lidovky.cz/islamsky-stat-se-spojil-s-al-kaidou-spolecne-chteji-ovladnout-syrii-115-/zpravy-svet.aspx?c=A141114_150444_ln_zahranici_mmu#utm_source=clanek.lidovky&utm_medium=text&utm_campaign=a-hlavnizpravyBsloupec.clanky.clicks
  24. IUMS confirms that Islamic Khilafah announced by Iraqi state organization lacks any standards of legitimacy and realistic, and warns of chaos in jurisprudence.
  25. IUMS considers the displacement of Christians from some provinces of Iraq incompatible with the Islamic law
  26. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/284359-islamsky-stat-podle-ucencu-hrube-porusuje-sariu/

Související články[editovat | editovat zdroj]