Baku
| Baku Bakı | |
|---|---|
 Panorama Baku | |
 znak Baku – vlajka
vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 40°23′43″ s. š., 49°52′56″ v. d. |
| Nadmořská výška | -28 m n. m. |
| Stát |  Ázerbájdžán |
| Administrativní dělení | 11 administrativních částí a 48 městských částí |
  Baku | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 260 km² |
| Počet obyvatel | 2 374 000 |
| Hustota zalidnění | 9 130,8 obyv./km² |
| Etnické složení | 90 % Ázerbájdžánci, 6 % Rusové, 4 % ostatní |
| Náboženské složení | 94% islám, 4% ostatní náboženství (zejm. ruské pravoslaví, dále katolictví, judaismus) |
| Správa | |
| Starosta | Hajibala Abutalybov |
| Vznik | 1. století |
| Oficiální web | www |
| PSČ | AZ1000 |
| Označení vozidel | 10, 90 a 99 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Baku (někdy také jako Baky nebo Baki; ázerbájdžánsky Bakı, rusky Баку) je hlavní a největší město, obchodní a kulturní středisko a zároveň největší přístav Ázerbájdžánu. Leží na západním břehu Kaspického moře, uprostřed naftových polí, odkud vedou početné ropovody.
Původ názvu
Název Baku pochází ze starých perských jmen města Bad-kube, což znamená „město, kde vítr fouká“, nebo Baghkuh, což znamená „Boží hora“.
Poloha a rozloha
Nachází se na Apšeronském poloostrově u Kaspického moře, má 2 374 000 obyvatel (2015), nachází se nedaleko významných ropných polí a soustřeďují se zde rafinerie a většina ázerbájdžánského průmyslu. Dělí se na dvě základní části – "Staré město" (ázerbájdžánsky İçəri Şəhər), uvnitř historických hradeb, a novější okolní čtvrti. Rozkládá se na 260 km2.
Za dob SSSR bylo Baku páté největší v zemi po Moskvě, Leningradu, Kyjevě a Taškentu.
Členění
Baku je rozděleno do dvanácti administrativních částí - rajónů (Binakadi, Karadagh, Chatai, Chazar, Narimanov, Nasimi, Nizami, Sabail, Sabunču, Surachanı, Jasamal a Pirallahı) a 48 městských částí.
Historie
Místo bylo osídleno už v době kamenné a bronzové, v 1. stol. n. l. je obsadili Římané. V blízkém Qobustanu byl nalezen kámen s římským nápisem z doby kolem roku 90. V 8. století oblast ovládali panovníci z blízkého Sirvanu (Širvan), kteří museli čelit útokům Chazarů a od 10. stol. také Rusů. Po těžkém zemětřesení přenesli roku 1191 své sídlo do Baku. Město opevnili, stejně jako řadu menších měst v okolí, vybudovali přístav a řadu pevností včetně pevnosti Sabaiyl na ostrově.
Počátkem 16. století nastoupila v sousedním Íránu nová dynastie Safiovců a šáh Ismá'il I. Baku oblehl a dobyl. Sirvanští Safíovci vládli dál pod perskou nadvládou, ale když vymřeli, ovládli město Rusové. Roku 1735 je museli Íráncům vrátit, ale koncem 18. století je na příkaz carevny Kateřiny II. opět obsadili a v přístavu se usadila ruská flotila. Roku 1797 se Rusové opět stáhli, ale po vítězství v Rusko-perské válce v roce 1813 perská kavkazská území obsadili a natrvalo je začlenili do své říše. Baku tehdy mělo asi 8 tisíc obyvatel.
Těžba ropy začala v 19. století a rychle se rozvíjela, jak poptávka po ní v průmyslových zemích rostla a jak ruské úřady uvedly akcie naftových společností na burzy. Roku 1846 byl v Baku uskutečněn první ropný vrt a polský geolog Witold Glenicki našel způsob, jak ropu těžit i z moře, Kolem roku 1900 pocházela z Baku polovina světové těžby a počet obyvatel rostl rychleji než v západních metropolích.
Ve zmatcích po konci první světové války se v Baku chopil moci bývalý bolševik Stěpan Šahumjan a vytvořil v Baku komunu. V tzv."Březnových dnech" 1918 povraždili povstalci asi 3 až 12 tisíc obyvatel Baku a vyhlásili Ázerbajdžánskou demokratickou republiku (ADR), první demokratický a sekulární stát s muslimskou většinou. Stát se ovšem cítil slabý a požádal o pomoc ottomanské Turecko. Turecká armáda s vojskem ázerbajdžánských dobrovolníků a dalších frakcí Baku dobyla a v tzv. "Zářijových dnech" vyplenili Ázerbajdžánci - s tichým souhlasem tureckého velitele - arménské domácnosti ve městě. Zahynulo 10 až 30 tisíc Arménů. Město pak obsadila britská armáda, která roku 1919 předala moc místní vládě. V dubnu 1920 však obsadila Baku sovětská armáda a připojila k Rusku.
Za druhé světové války byla naftová pole v okolí Baku jedním ze strategických cílů Hitlerova tažení proti SSSR, jeho vojska se však v listopadu 1942 dostala jen do vzdálenosti asi 530 km od Baku a po nezdaru ve Stalingradu oblast opustila. Po rozpadu Sovětského svazu po roce 1990 prošlo Baku hlubokou proměnou, tisíce domů byly zbořeny a nahrazeny parky a město se rychle přiblížilo evropským standardům.
Památky
Staré město s Palácem Širvanšáhů a Panenskou věží
Centrem Baku je "Staré město", které je zároveň pevností. V roce 2000 byla tato část města s Palácem Širvanšáhů a Panenskou věží zapsána do seznamu Světového dědictví UNESCO. İçəri Şəhər (čti Ičeri šeher) doslova znamená „centrum města“, je to oblast Baku ohraničená pevnými zdmi. Návštěvníci tuto část Baku označují jako „Staré město“, protože se jedná o nejstarší část Baku. Staré město, právě tak jako Panenská věž, bylo pravděpodobně postaveno ve 12. století. Podle některých badatelů však stálo již dříve, možná již v 7. století.
Moderní architektura
V Baku se nachází také několik staveb moderní architektury, dominantou města jsou Plamenné věže či Centrum Hejdara Alijeva.
Doprava
V Baku funguje výborná síť metra, je nazýváno Baki Metropoliteni. Autobusovou dopravu zajišťují soukromé minibusy (známé také jako maršutky), které nemají pevné zastávky, zastaví na znamení u hlavních silnic nebo dle domluvy. Jsou zde dvě oficiální taxi služby a spousta soukromých taxikářů. V Baku je Mezinárodní letiště Hejdara Alijeva. Je položeno 25 km od Baku v Bině. Baku je také důležitý přístav. Trajektové spojení funguje pravidelně z Baku napříč Kaspickým mořem do Turkmenbaši (dříve Krasnovodsk) v Turkmenistánu a Bandar Anzali a Bandar Nowšar v Íránu. Přímé vlaky spojují město s Machačkalou, Moskvou, Rostovem na Donu, Charkovem a Kyjevem.
Komunikace
Ve městě je dostatek telefonních budek, z domácích telefonů je místní volání (v rámci města) zdarma. Hlavními dodavateli internetu jsou firmy ADANET a AzInternet.[zdroj?]
Podnebí
Níže uvedená tabulka ukazuje průměrné teploty a srážky během roku.
Členství v mezinárodních společenstvích
Baku je členem OWHC a Sister Cities International, bylo také kandidátem na Olympijské hry v roce 2016, ale 4. června 2008 nepostoupilo dále.
Univerzity
Baku je centrem vzdělávání v Ázerbájdžánu. Je sídlem mnoha státních i soukromých univerzit:
- Ázerbájdžánská lékařská univerzita
- Ázerbájdžánská státní ekonomická univerzita
- Ázerbájdžánská státní naftová akademie
- Ázerbájdžánská technická univerzita
- Ázerbájdžánská univerzita jazyků
- Akademie múzických umění v Baku
- Bakuská slovanská univerzita
- Státní univerzita v Baku
- Ázerbájdžánská mezinárodní univerzita
- Univerzita Khazar
- Univerzita Odlar Yurdu
- Univerzita Qafqaz
- Univerzita Western
Osobnosti
- Garri Kasparov (* 1963 Baku) – bývalý světový velmistr v šachu a politik; po otci původním jménem Vajnštejn (Weinstein)
- Lejla Junusová (* 1955) – obhájkyně lidských práv, vězeňkyně svědomí Amnesty International
- Chadídža Ismailová (* 1976) – novinářka, vězeňkyně svědomí Amnesty International
Partnerská města
Fotogalerie
-
-
Panenská věž v noci -
Brána do Starého města Baku -
Staré město -
Svatební palác Musy Nagijeva -
Ázerbájdžánská akademie věd -
Baku - Staré město -
Baku v noci
Externí odkazy
Slovníkové heslo Baku ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Baku na Wikimedia Commons - (ázerbájdžánsky) (anglicky) (rusky) Oficiální stránky města
- (česky)Turistické zajímavosti
- (anglicky) Informace o městě
- (anglicky) Hotely v Baku
