1983

2. tisíciletí

◄   19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄   ◄   1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987   ►   ►►

1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Události

Československo

• 4. ledna – se v Praze konalo jednání Poradního výboru Varšavského paktu, kde se setkali všichni čelní představitelé členských států (Andropov, Husák, Jaruzelski, Kádár, Honecker, Ceausescu).
• březen – V časopise Tribuna vyšel článek Nová vlna se starým obsahem, na jehož základě docházelo k likvidaci alternativní rokové hudby.
• 4. března – Těžce nemocný Václav Havel byl na žádost Charty 77 propuštěn z vězení.
• 12. března – Teroristé z angolského protivládního hnutí UNITA pod vedením Jonase Savimbiho přepadli komplex celulózky ve městě Alto Catumbela na jihu Angoly a zajali skupinu 66 československých občanů, kteří zde byli zaměstnáni v rámci mezinárodní pomoci rozvojovým zemím. Motivem celé akce byl nátlak na československé úřady ohledně přerušení podpory zdejší vlády. Zajatci včetně žen a dětí československých odborníků museli absolvovat 1 300 kilometrů dlouhý vyčerpávající pochod do tábora v Jumbě, kde byli uvězněni. Během pochodu jeden z rukojmích zemřel na vyčerpání. Celá komplikovaná situace byla řešena zdlouhavými diplomatickými jednáními. Zajatí českoslovenští občané byli propouštěni postupně, poslední dvacítka mužů dorazila do Prahy až 23. června 1984.
• 27. března – Orgány StB podnikly pod názvem akce „Vír“ plošný zátah proti řeholníkům františkánského řádu na celém území Československa, který zahrnoval domovní prohlídky a výslechy. Příslušníci bezpečnostních sborů zabavili řeholníkům studijní materiály, liturgické potřeby a různé další rukopisy. Sedm členů řádu bylo uvězněno, dva z nich byli odsouzeni za maření státního dozoru nad církvemi. Zbývajících pět členů bylo zejména díky mezinárodnímu tlaku později propuštěno. Zásah měl velký ohlas v zahraničních sdělovacích prostředcích, zejm. v Itálii. Reakcí byla také rozsáhlá podpisová akce proti zásahu StB – 2. června t. r. obdržel kardinál František Tomášek dopis s téměř 3 400 podpisy věřících katolíků i protestantů.
• 21.–26. června – Palác kultury v Praze se stal dějištěm významného mezinárodního jednání Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, kterého se zúčastnilo na 3 625 delegátů ze 132 zemí celého světa. Shromáždění se konalo v období zostřeného mezinárodně politického napětí, kdy západní i východní blok soupeřily o vojenskou převahu, a to i prostřednictvím rozmisťování jaderných zbraní ve střední Evropě. Levicově zaměřeného shromáždění se mimo jiných zúčastnil i indický předseda Světové rady míru Rómeš Čandra. Na Staroměstském náměstí v Praze se 21. června konala obrovská organizovaná mírová manifestace asi 200 tisíc občanů. Závěrečné zasedání přijalo Výzvu za mír a život, jejíž hlavní myšlenkou byl požadavek na odstranění jaderných zbraní. Na uspořádání shromáždění přispěli občané Československa (zejm. v rámci „dobrovolně-povinných“ příspěvků na fond solidarity) částkou 65 mil. Kčs. Z pohledu Československa se jednalo o prestižní událost, proto byla před konáním shromáždění věnována zvýšená pozornost úpravě centra Prahy, posíleny byly bezpečnostní hlídky, dočasně bylo výrazně zlepšeno zásobování. Shromáždění se měli zájem zúčastnit také představitelé zakázané čs. opozice – hnutí Charta 77. Jejich žádost o účast však nebyla vůbec vyřízena. Členové Charty zaslali shromáždění alespoň vysvětlující dopis.
• 24. října – Vlády ČSSR a SSSR přednesly záměr zahájení příprav k rozmístění sovětských raket operačně taktického účelu na území Československa. Oficiálním důvodem byla reakce na rozmístění amerických střel s plochou drahou letu Pershing 2, a tedy snaha o udržení rovnováhy sil v Evropě.
• 26. října – Ústavním zákonem č. 114/1983 Sb. byla vyhlášena Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Účelem orgánu mělo být vyšší využívání výsledků vědy a techniky v praxi a zvýšení intenzifikace a efektivity výroby. Předsedou byl jmenován Jaromír Obzina.
• 31. října – Mezi Mostem a Chomutovem byla po osmi měsících dokončena výstavba tzv. Ervěnického koridoru – mohutného místy až 190 m vysokého náspu o délce cca 5 km, na který byla přeložena silnice č. 13 a železniční trať Chomutov – Ústí nad Labem z míst, kam se postupně rozšiřovala těžební pole hnědouhelných lomů. Do ocelových rour musel být také přeložen tok řeky Bíliny. V průběhu šest měsíců trvající akce bylo nutné vytěžit, přemístit do vzdálenosti 6 km a nakupit na 1 mil. m³ zeminy. Součástí prací bylo i urovnání jílového podloží, protože se počítalo s postupným sesedáním nově navršeného útvaru. Dílo vytvořili za vzájemné spolupráce pracovníci Staveb silnic a železnic, Státního ústavu dopravního projektování a tehdejších Dolů V. I. Lenina. Železniční doprava byla na koridor převedena až od června 1984.
• 18. listopadu – Za účasti prezidenta republiky Gustáva Husáka bylo v Praze při příležitosti stého výročí otevření po 7 let trvající rekonstrukci znovu zprovozněno Národní divadlo. Provoz divadla byl symbolicky zahájen představením Smetanovy opery Libuše. Součástí rekonstrukce byla také výstavba budovy Nové scény sousedící s objektem starého Národního divadla. Provoz v moderně pojatém objektu podle návrhu architekta Karla Pragera byl zahájen o den později představením Strakonický dudák.
• 25. listopadu – Na české území byly umístěny ruské rakety středního doletu jako reakce na aktivitu USA (pozn. od toho píseň Jaromíra Nohavici Rakety).

Svět

• březen – v sovětském časopise Šachmaty publikováno první uznávané řešení tzv. Babsonovy úlohy od Leonida Jaroše
• 10. dubna – Keke Rosberg na voze Williams se stal vítězem Grand Prix Šampionů.
• 26. července – Jarmila Kratochvílová zaběhla v Mnichově dodnes platný světový rekord na 800 metrů, činí 1:53,28 minut.
• 1. září – sovětské stíhačky sestřelily civilní dopravní letadlo, zahynulo všech 269 osob na palubě.
• 19. září – Svatý Kryštof a Nevis získal nezávislost na Velké Británii.
• 25. října – Americká invaze na Grenadu (za spoluúčasti několika karibských států).
• Baleárské ostrovy se staly autonomní oblastí.
• Vydán Kodex kanonického práva (zkráceně CIC), viz Římskokatolická církev.
• Vojenský puč v Nigérii.

Věda a umění

• 10. a 11. října – Veněra 15 a Veněra 16 vstoupily na polární orbitu kolem Venuše.
• 18. listopadu – Znovuotevření Národního divadla po rekonstrukci.
• Rozdělení ARPANET na ARPANET (výzkum) a MILNET (Military Network, provoz). TCP/IP přeneseny do komerční sféry (SUN) – viz Internet.
• Firma Lotus vyvinula tabulkový procesor Lotus 1-2-3 (čti raz-dva-tři).
• Založena firma Borland.

Nobelova cena

• Ekonomie – Gérard Debreu (USA)
• Fyzika – Subrahmanyan Chandrasekhar a William Fowler (oba USA)
• Chemie – Bruce Merrifield (USA)
• Medicína – Barbara McClintocková (USA)
• Literatura – William Golding (Velká Británie)
• Mír – Lech Wałęsa (Polsko)

Narození

Demografický vývoj v Česku

1983
Střední stav obyvatel	10 322 823
Narození	138 132
Zemřelí	134 474
Přirozený přírůstek	2 957
Přírůstek stěhováním	2 383
Celkový přírůstek	5 340

Česko

• 8. ledna – Kateřina Krejčová, česká divadelní herečka
• 10. ledna – Libor Topolánek, český hokejbalový útočník († 29. října 2016)
• 18. ledna – Jaroslav Kracík, český hokejista
• 1. února – Iveta Benešová, česká tenistka
• 2. února – Ondřej Brzobohatý, český herec, divadelní herec a muzikant
• 21. února – Hana Vagnerová, česká herečka
• 11. března – Lukáš Krajíček, český hokejový hráč
• 14. května – Iveta Vítová, česká modelka, Česká Miss 2009 a moderátorka
• 7. června – Tomáš Micka, český hokejista
• 19. června – Tomáš Loutocký, fotograf
• 30. června – Lukáš Krenželok, český hokejista
• 31. července – Vítězslav Bílek, český hokejista
• 12. srpna – Jiří Novotný, český hokejový hráč
• 13. srpna – Aleš Hemský, český hokejový hráč
• 9. září – Jana Miartušová, česká pornomodelka a pornoherečka
• 14. září – Felix Slováček (mladší), český hudební – klarinetista a saxofonista
• 1. listopadu – Václav Svěrkoš, český fotbalista
• 17. listopadu – Kateřina Kůrková, sportovní střelkyně
• 20. prosince – Jakub Chromeček, český herec
• 25. prosince – Alexandr Hylák, český hokejový brankář

Svět

• 1. ledna – Daniel Jarque, španělský fotbalista († 8. srpna 2009)
• 23. ledna – Nedá Ághá-Soltán, Íránka zastřelená v Teheránu během protestů proti výsledkům íránských prezidentských voleb († 20. června 2009)
• 7. února – Christian Klien, rakouský pilot formule 1
• 19. února – Mika Nakašima, japonská zpěvačka a herečka
• 7. března – Rémi Panossian, francouzský klavírista
• 3. dubna – Stephen Weiss, kanadský hokejista
• 12. dubna
  • Jelena Dokićová, austrálska tenistka
  • Olga Šalagina, ukrajinská sportovní lezkyně
• 15. dubna – Ilja Kovalčuk, ruský hokejista
• 1. června – Moustapha Salifou, tožský fotbalista
• 10. června – MakSim, ruská zpěvačka
• 19. června – Aidan Turner, irský herec
• 8. září – Peter Kauzer, slovinský vodní slalomář
• 14. září – Amy Winehouse, britská zpěvačka († 23. července 2011)
• 24. září – Layla Rivera, americká pornoherečka
• 18. listopadu
  • Jon Lech Johansen, norský spoluautor softwaru DeCSS
  • Robert Kazinsky, anglický herec

Úmrtí

Česko

• 3. ledna – Jaroslav Horejc, sochař (* 15. června 1886)
• 8. ledna – Emil Dvořák, jazykovědec (* 20. dubna 1925)
• 9. ledna – Jarmila Kröschlová, česká tanečnice a choreografka (* 19. března 1893)
• 14. ledna
  • Oldřich Starý, neurolog a rektor Univerzity Karlovy (* 15. června 1914)
  • Oldřich Straka, fotograf (* 29. prosince 1906)
• 21. ledna – Dana Medřická, herečka (* 11. července 1920)
• 27. ledna – Vilém Vrabec, český kuchař (* 8. dubna 1901)
• 1. února – Milada Součková, česká spisovatelka, lingvistka a literární teoretička (* 24. ledna 1899)
• 11. února – Otokar Balcar, teolog (* 19. října 1907)
• 14. února – Bobek Bryen, kapelník, houslista a bubeník (* 30. května 1909)
• 17. února – Anton Bruder, grafik a malíř (* 11. června 1898)
• 18. února – František Horák, český knihovník, bibliograf (* 25. května 1911)
• 21. února
  • Jaroslav Svojše, skaut a spisovatel (* 30. října 1920)
  • Emil Kotrba, malíř (* 22. února 1912)
• 25. února
  • Stanislav Kyselák, varhaník a hudební skladatel (* 30. května 1915)
  • Jozef Mjartan, československý politik (* 22. února 1900)
• 3. března – Jiří Švengsbír, rytec, grafik a ilustrátor (* 9. dubna 1921)
• 15. března – Oldřich Nový, český herec (* 7. srpna 1899)
• 17. března – Jiří Robert Pick, český spisovatel, textař a dramatik (* 4. května 1925)
• 1. dubna – Václav Hůla, ministr vlád ČSSR (* 21. července 1925)
• 2. dubna – Jan Buchvaldek, komunistický politik (* 23. září 1903)
• 6. dubna
  • Ruda Kubíček, český malíř (* 18. března 1891)
  • Miroslav Jiroušek, český matematik a hudební skladatel (* 25. října 1903)
• 11. dubna – Lubomír Šlapeta, architekt (* 9. prosince 1908)
• 17. dubna – Jaroslav Císař, astronom, matematik, básník a překladatel (* 19. února 1894)
• 22. dubna – Antonín Modr, český hudební vědec a skladatel (* 17. května 1898)
• 5. května – Josef Čapek, československý fotbalový reprezentant (* 1. srpna 1902)
• 8. května – Bohumír Halouzka, český varhaník, hudební skladatel a pedagog (* 8. listopadu 1892)
• 13. května – Oldřich Palkovský, český hudební skladatel a pedagog (* 24. února 1907)
• 31. května – Mikuláš Antonín Číla, malíř, legionář a československý brigádní generál (* 6. ledna 1883)
• 3. června – Alois Chocholáč, český výtvarník (* 7. ledna 1906)
• 8. června – Oldřich Švestka, komunistický novinář a politik (* 24. března 1922)
• 11. června – Karolina Slunéčková, herečka (* 8. dubna 1934)
• 14. června – Dalibor Chalupa, český učitel, spisovatel a rozhlasový redaktor (* 27. ledna 1900)
• 22. června – Ladislav Dvořák, básník a spisovatel, autor literatury pro děti (* 1. prosince 1920)
• 24. června – Zdeněk Trtík, teolog, děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty (* 14. srpna 1914)
• 2. července – Vladimír Neff, český spisovatel (* 13. června 1909)
• 4. července – Petr Kopta, básník a překladatel (* 5. dubna 1927)
• 5. července – Václav Trojan, hudební skladatel (* 24. dubna 1907)
• 13. července – Zdeněk Liška, český skladatel filmové hudby (* 16. března 1922)
• 16. července – Jaroslav Krombholc, dirigent a hudební skladatel (* 30. ledna 1918)
• 18. července – Salo Flohr, československý a sovětský mezinárodní šachový velmistr (* 21. listopadu 1908)
• 19. července – Antonín Kolek, český pedagog, historický beletrista (* 8. července 1895)
• 21. července – Radovan Richta, český sociolog a filosof (* 6. června 1924)
• 1. srpna – Ivan Luťanský, český herec (* 19. dubna 1953)
• 13. srpna – Leo Haas, karikaturista, kreslíř, malíř (* 15. dubna 1901)
• 15. srpna – Jiří Zástěra, fotbalista (* 9. listopadu 1913)
• 19. srpna – Břetislav Benda, český sochař (* 28. března 1897)
• 21. srpna – Ladislav Stejskal, malíř a pedagog (* 11. května 1910)
• 31. srpna – Vojtěch Vanický, český architekt (* 15. listopadu 1898)
• 11. září – František Kutnar, český historik (* 7. října 1903)
• 26. září – Jiří Malásek, český klavírista a hudební skladatel (* 7. srpna 1927)
• 28. září – Arnošt Vaněček, překladatel a spisovatel (* 10. srpna 1900)
• 1. října – Bedřich Steiner, komunistický poslanec (* 1. dubna 1913)
• 7. října – Marie Wagnerová-Kulhánková, česká sochařka (* 25. září 1906)
• 5. října – Václav Jan Staněk, zoolog, mykolog, botanik, fotograf a filmař (* 16. července 1907)
• 13. října
  • Jaroslav Grus, český malíř (* 13. srpna 1891)
  • Vladimír Šmilauer, český jazykovědec (* 5. prosince 1895)
• 16. října – Zdeněk Brdlík, malíř, ilustrátor a grafik (* 30. dubna 1929)
• 24. října – Miroslav Homola, herec a operetní zpěvák (* 25. listopadu 1909)
• 31. října – Miloslav Baláš, český spisovatel, historik a překladatel (* 22. října 1907)
• 1. listopadu – Alfréd Ressel, odbojář, generálmajor, příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR (* 9. června 1900)
• 6. listopadu – Josef Šíma, československý fotbalový reprezentant (* 17. srpna 1905)
• 11. listopadu
  • Karel Fabián, spisovatel (* 21. června 1912)
  • Josef Effenberger, československý gymnasta, stříbro na OH 1928 (* 18. října 1901)
• 28. listopadu – Štefan Košina, československý voják a příslušník výsadku Manganese (* 12. ledna 1915)
• 1. prosince – Miroslav Liďák, kreslíř a karikaturista (* 28. června 1934)
• 14. prosince – Jan Ryska, spisovatel, pedagog a publicista (* 19. ledna 1916)
• 18. prosince – Victor Turner, britský antropolog (* 28. května 1920)
• 19. prosince – Kamil Běhounek, swingový akordeonista a skladatel (* 29. března 1916)
• 26. prosince – Přemysl Doberský, hlavní dietolog Ministerstva zdravotnictví (* 20. srpna 1918)
• 27. prosince – Taras Kuščynskyj, fotograf (* 25. května 1932)
• 29. prosince – Antonín Brož, český herec, režisér a divadelní ředitel (* 9. září 1895)
• ? – Jan Novák, kameraman (* 7. května 1918)

Svět

• 13. ledna – Barry Galbraith, americký jazzový kytarista (* 18. prosince 1919)
• 15. ledna – Meyer Lansky, americký gangster (* 4. července 1902)
• 16. ledna – Vladimir Bakarić, Národní hrdina Jugoslávie (* 8. března 1912)
• 20. ledna – Garrincha, brazilský fotbalista (* 23. října 1933)
• 24. ledna
  • Juan Carlos Zabala, argentinský olympijský vítěz v maratonu v roce 1932 (* 11. října 1911)
  • George Cukor, americký filmový režisér (* 7. července 1889)
• 27. ledna
  • Georges Bidault, premiér Francie (* 5. října 1899)
  • Louis de Funès, francouzský herec a komik (* 31. července 1914)
• 28. ledna – Frank Forde, premiér Austrálie (* 18. června 1890)
• 30. ledna
  • Fritz Machlup, rakouský ekonom (* 15. prosince 1902)
  • Štefan Králik, slovenský dramatik (* 8. dubna 1909)
• 5. února – Jicchak Olšan, izraelský právník a předseda izraelského Nejvyššího soudu (* 19. února 1895)
• 12. února – Iko Uwais, indonéský herec
• 13. února – Pavol Poljak, slovenský fotograf a publicista (* 16. prosince 1911)
• 14. února – Lina Radkeová, německá olympijská vítězka v běhu na 800 metrů z roku 1928 (* 18. října 1903)
• 19. února – Marcello Mascherini, italský sochař a scénograf (* 14. září 1906)
• 25. února – Tennessee Williams, americký dramatik (* 26. března 1911)
• 1. března – Arthur Koestler, britský spisovatel, filozof a novinář (* 5. září 1905)
• 3. března – Hergé, belgický kreslíř (* 22. května 1907)
• 8. března
  • Odd Lundberg, norský rychlobruslař (* 3. října 1917)
  • William Walton, anglický hudební skladatel (* 29. března 1902)
• 9. března – Ulf von Euler, švédský fyziolog a farmakolog (* 7. února 1905)
• 16. března – Ernie Royal, americký jazzový trumpetista (* 6. února 1921)
• 18. března – Umberto II., italský král (* 15. září 1904)
• 20. března – Ivan Matvejevič Vinogradov, ruský matematik (* 14. září 1891)
• 30. března – Lisette Modelová, americká fotografka (* 10. listopadu 1901)
• 2. dubna – Čang Ta-čchien, čínský malíř a padělatel obrazů (* 10. května 1899)
• 4. dubna – Juraj Bartoš, slovenský tenista (* 11. prosince 1916)
• 11. dubna – Avraham Jofe, izraelský generál a politik (* 25. října 1913)
• 13. dubna – Mercè Rodoreda, katalánská spisovatelka (* 10. října 1908)
• 14. dubna – Ernst Schwarz, německý germanista (* 19. června 1895)
• 15. dubna – Corrie ten Boom, holandská spisovatelka, titul Spravedlivý mezi národy (* 15. dubna 1892)
• 17. dubna – Felix Pappalardi, americký producent, skladatel, zpěvák a baskytarista (* 30. prosince 1939)
• 19. dubna – Jerzy Andrzejewski, polský spisovatel (* 19. srpna 1909)
• 22. dubna – Michail Alexandrovič Karcev, sovětský konstruktér počítačové techniky (* 23. května 1923)
• 23. dubna
  • Paľo Bielik, slovenský herec a filmový režisér (* 11. prosince 1910)
  • Marguerite Broquedisová, francouzská tenistka, olympijská vítězka (* 17. dubna 1893)
• 30. dubna
  • George Balanchine, gruzínský choreograf (* 22. ledna 1904)
  • Muddy Waters, americký bluesový muzikant (* 4. dubna 1915)
• 6. května – Kai Winding, americký jazzový pozounista a skladatel (* 18. května 1922)
• 8. května – John Fante, americký prozaik a scenárista (* 8. dubna 1909)
• 14. května
  • Fjodor Alexandrovič Abramov, ruský spisovatel a literární vědec (* 29. února 1920)
  • Leonard Read, americký ekonom (* 26. září 1898)
• 17. května – Alexander Smakula, ukrajinský fyzik (* 9. září 1900)
• 22. května
  • Albert Claude, belgický biolog, Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1974 (* 24. srpna 1899)
  • Marie Augusta Anhaltská, dcera vévody Eduarda Anhaltského (* 10. června 1898)
• 25. května – Idris I., král Libye (* 12. března 1889)
• 1. června – Anna Seghersová, německá spisovatelka (* 19. listopadu 1900)
• 8. června
  • John Lintner, americký ekonom (* 9. února 1916)
  • Miško Kranjec, slovinský spisovatel, novinář a politik (* 15. září 1908)
• 12. června – Norma Shearerová, americká herečka (* 10. srpna 1902)
• 17. června – Miron Białoszewski, polský básník (* 30. června 1922)
• 19. června – Simcha Erlich, ministr financí Izraele (* ? 1915)
• 23. června – Osvaldo Dorticós Torrado, prezident Kuby (* 17. dubna 1919)
• 25. června – Alberto Ginastera, argentinský hudební skladatel (* 11. dubna 1916)
• 1. července – Buckminster Fuller, americký architekt, matematik, chemik a spisovatel (* 12. července 1895)
• 5. července – Franc Leskošek, slovinský partyzán, národní hrdina (* 9. prosince 1897)
• 7. července – Herman Kahn, americký futurolog (* 15. února 1922)
• 10. července – Werner Egk, německý skladatel, dirigent a pedagog (* 17. května 1900)
• 11. července – Ross Macdonald, americký spisovatel (* 13. prosince 1915)
• 12. července – Chris Wood, britský hudebník (* 24. června 1944)
• 14. července – Bruno Restel, provinciál České provincie Tovaryšstva Ježíšova (* 4. října 1900)
• 23. července – Nadžíb Albina, vedoucí fotograf Palestinského archeologického muzea (* 2. ledna 1901)
• 29. července
  • Burrill Bernard Crohn, americký lékař (* 13. června 1884)
  • Luis Buñuel, španělský filmový režisér (* 22. února 1900)
  • David Niven, britský herec a voják (* 1. března 1910)
• 2. srpna – James Jamerson, americký baskytarista (* 29. ledna 1936)
• 5. srpna – Joan Robinsonová, anglická ekonomka (* 31. října 1903)
• 6. srpna – Klaus Nomi, německý herec, zpěvák, kabaretiér (* 24. ledna 1944)
• 14. srpna – Alfred Rust, německý archeolog (* 4. července 1900)
• 17. srpna – Ira Gershwin, americký textař (* 6. prosince 1896)
• 19. srpna – Miha Marinko, slovinský partyzán, národní hrdina, předseda vlády (* 8. září 1900)
• 20. srpna – Aleksandar Ranković, jugoslávský politik (* 28. listopadu 1909)
• 21. srpna – Benigno Aquino, filipínský politik, vůdce opozice proti diktátorovi Ferdinandovi Marcosovi (* 27. listopadu 1932)
• 24. srpna – Jerzy Edigey, polský právník a spisovatel (* 12. srpna 1912)
• 26. srpna – Bjørn Rongen, norský spisovatel (* 24. července 1906)
• 1. září – Henry M. Jackson, americký kongresman a senátor (* 31. května 1912)
• 2. září – Charlotte Rudolph, německá fotografka (* 11. června 1896)
• 3. září – Piero Sraffa, italský ekonom (* 5. srpna 1898)
• 7. září – Boris Hagelin, švédský vynálezce šifrovacích strojů (* 2. července 1892)
• 8. září – Ibrahim Abboud, prezident Súdánu (* 26. října 1900)
• 10. září – Felix Bloch, švýcarský fyzik, Nobelova cena za fyziku 1952 (* 23. října 1905)
• 12. září – Sabin Carr, americký olympijský vítěz ve skoku o tyči 1928 (* 4. září 1904)
• 18. září – Friedrich Heer, rakouský kulturní historik (* 10. dubna 1916)
• 23. září – Szolem Mandelbrojt, francouzský matematik (* 10. ledna 1899)
• 25. září – Leopold III. Belgický, král belgický (* 3. listopadu 1901)
• 26. září – Tino Rossi, francouzský zpěvák a herec (* 29. dubna 1907)
• 1. října – Johan Richthoff, švédský zápasník, zlato na OH 1924 (* 30. dubna 1898)
• 8. října – George Ogden Abell, americký astronom (* 1. března 1927)
• 16. října – Ernst Kyburz, švýcarský zápasník, zlato na OH 1928 (* 14. srpna 1898)
• 17. října – Raymond Aron, francouzský filosof, sociolog a politolog (* 14. března 1905)
• 19. října – Maurice Bishop, grenadský politik a revolucionář (* 29. května 1944)
• 21. října – George Caddy, australský tanečník a fotograf (* 18. února 1914)
• 26. října – Alfred Tarski, polský matematik (* 14. ledna 1901)
• 7. listopadu – Germaine Tailleferre, francouzská skladatelka (* 19. dubna 1892)
• 10. listopadu
  • Dominique Gaumont, francouzský jazzový kytarista (* 8. ledna 1953)
  • Masaru Kacumi, japonský kritik a teoretik designu (* 18. července 1909)
• 13. listopadu – Šizó Kanaguri, japonský maratonský běžec (* 20. srpna 1891)
• 25. listopadu – Vladimir Natanovič Gelfand, ukrajinský spisovatel (* 1. března 1923)
• 27. listopadu – Semjon Děnisovič Ignaťjev, sovětský ministr státní bezpečnosti (* 14. září 1904)
• 28. listopadu – Ojārs Vācietis, lotyšský básník a novinář (* 13. listopadu 1933)
• 29. listopadu – Aage Remfeldt, dánský fotograf a olympionik (* 4. září 1889)
• 13. prosince
  • Wincenty Urban, polský biskup, profesor dějin církve, patrologie a dějin umění (* 13. února 1911)
  • Mary Renault, britská spisovatelka (* 4. září 1905)
• 20. prosince – Bill Brandt, britský novinářský fotograf (* 3. dubna 1904)
• 21. prosince – Paul de Man, americký literární teoretik (* 6. prosince 1919)
• 25. prosince – Joan Miró, španělský malíř (* 20. dubna 1893)
• 28. prosince – Dennis Wilson, americký rockový hudebník (* 4. prosince 1944)
• ? – Hans Neuburg, švýcarský grafik českého původu (* 20. března 1904)

Hlava státu

Evropa:

• Československo – prezident Gustáv Husák
• Vatikán – papež Jan Pavel II.
• Sovětský svaz – předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Jurij Vladimirovič Andropov
• Francie – prezident François Mitterrand
• Velká Británie
  • královna Alžběta II.
  • (fakticky) předsedkyně vlády Margaret Thatcher
• Spolková republika Německo
  • prezident Karl Carstens
  • (fakticky) kancléř Helmut Kohl
• Dánsko – královna Markéta II.
• Španělsko – král Juan Carlos I.
• Nizozemsko – Beatrix

Ostatní:

• Čína
  • předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Jie Ťin-jing
  • předseda ČLR Li Sien-nien
• USA – prezident Ronald Reagan
• Kuba – předseda státní rady Fidel Castro

Sport

• Mistrovství světa v hokeji v NSR (Düsseldorf, Dortmund, Mnichov)
• 1. SSSR
• 2. ČSSR
• 3. Kanada

Externí odkazy

• Galerie 1983 na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu 1983 na Wikimedia Commons