Mikuláš Antonín Číla
| Mikuláš Antonín Číla | |
|---|---|
 Mikuláš Antonín Číla | |
| Narození | 6. ledna 1883 Nová Paka  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 31. května 1983 (ve věku 100 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | malíř, voják, československý legionář a spisovatel |
| Děti | Jiří Číla |
| Příbuzní |
|
| Ocenění | Řád bílého lva II. třídy Pamětní odznak Čs. dobrovolce z let 1918–1919 Pamětní medaile 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.hrob.Olsanske.Hrbitovy.Praha.jpg)
Mikuláš Antonín Číla, křtěný Antonín Otakar, (6. ledna 1883 Nová Paka[1] – 31. května 1983 Praha) byl český učitel a akademický malíř, legionář na ruské frontě[2] a československý brigádní generál.
Život[editovat | editovat zdroj]
V rodném městě se vyučil hrnčířem a malířem porcelánu, poté studoval v letech 1900–1903 na odborné keramické škole v Bechyni a následně do roku 1909 dekorativní a figurální malbu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze.[3][4]
Byl aktivním členem Sokola,[5] pro spolek také navrhoval plakáty a diplomy.[4]
V bitvě u Zborova byl důstojníkem České družiny.[2] Jako legionářský velitel hájil bezpečnost transsibiřské magistrály a prošel Ruskem až do Vladivostoku. Velel oddílům předávajícím v Irkutsku tzv. carský ruský zlatý poklad při evakuaci legií z magistrály do Vladivostoku.[6]
Křestní jméno Mikuláš, resp. Nikolaj, přijal během pobytu v Rusku, když přešel k pravoslavné víře.[4]
Za první republiky působil v hodnosti generála jako zemský velitel v Brně.[4]
Během druhé světové války byl účastníkem protinacistického odboje, v Pražském povstání byl velitelem dejvické oblasti.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
- Bratr Otakar Číla (* 10. března 1894 Nová Paka), též legionář[7] a akademický malíř;
- bratr Bohumír Číla – malíř a restaurátor;[8]
- manželka: Nina Ivanovna Čílová (rozená Krjukovská)[9](* 31. prosince 1894, Jekatěrinburg[10] – † 17. ledna 1961) je uvedena na náhrobku rodinného hrobu v Praze na Olšanských hřbitovech (2ob, 20, 3);
- syn: Ing. Arch. Jiří Číla (* 26. května 1929 – † 23. října 2008)[9] je uveden na náhrobku rodinného hrobu v Praze na Olšanských hřbitovech (2ob, 20, 3).
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
- 1915
Kříž sv. Jiří, 3. stupeň - 1915
Řád sv. Jiří, 4. stupeň - 1915 Svatojiřská medaile [11], 3. stupeň
- 1916
Řád sv. Stanislava, 3. třída s meči a mašlí - 1916 Svatojiřská medaile, IV. stupeň
- 1917
Řád sv. Anny, IV. třídy - 1917 Řád sv. Jiří, 4. stupeň udělen podruhé
- 1919
Řád sokola, s meči - 1919
Řád za vynikající službu - 1919
Československý válečný kříž 1914–1918 - 1920
Válečný záslužný kříž [12] - 1920
Československá revoluční medaile - 1921
Řád čestné legie, V. třída - rytíř - 1921
Československá medaile Vítězství - 1924
Řád medvědobijce [13] - 1938
Pamětní odznak Čs. dobrovolce z let 1918–1919 [14] - 1947 Pamětní medaile 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova [15]
- 1947
Pamětní medaile 10. střeleckého pluku Jana Sladkého Koziny [16] - 1947
Zborovská pamětní medaile [17] - 1968
Medaile Za zásluhy o obranu vlasti - 1998
Řád Bílého lva, II. třída - vojenská skupina
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Je po něm pojmenována ulice na pražských Petřinách.
28. října 1998 byl z rukou prezidenta Václava Havla in memoriam vyznamenán Řádem Bílého lva II. třídy (vojenská skupina).[18]
V roce 2008 mu byl věnován díl dokumentárního seriálu Neznámí hrdinové.[19]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Nové Pace Dostupné online.
- ↑ a b Vaněk, Otakar, ed., Holeček, Vojtěch, ed. a Medek, Rudolf, ed. Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920. [Kniha 1]. Praha: nákladem vlastním, 1928. 2 svazky (867 stran, 6 nečíslovaných listů obrazových příloh) - ilustrace, portréty, faksimile ; 29 cm. (Z technických důvodů vydáno ve dvou svazcích: díl I. Česká družina 1914-1916. 224 stran; část II. Československá brigáda 1916-1917. strana 227-867). Foto ze strany 60.
- ↑ Generál Antonín Mikuláš Číla, starodružiník. www.historickykaleidoskop.cz [online]. [cit. 2012-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-06.
- ↑ a b c d http://www.munovapaka.cz/mikulas-antonin-cila-akademicky-malir-general/d-38847
- ↑ http://obeclegionarska.cz/index.php?mid=4&aid=727
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3
- ↑ Otakar Číla v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
- ↑ http://www.zmenaproprahu12.cz/ivan_cila.html[nedostupný zdroj]
- ↑ a b MENŠ. Ing. Arch. Jiří Číla (* 26.5.1929 – † 23.10.2008) [online]. Encyklopedie Brna CZ [cit. 2019-10-15]. Rodiče: otec: Antonín Mikuláš Nikolaj Číla; matka: Nina Ivanovna Čílová (Krjukovská). Dostupné online.
- ↑ Antonín Číla v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
- ↑ Válka.cz, Svatojiřská medaile
- ↑ Válka.cz, Válečný záslužný kříž
- ↑ Válka.cz, Řád medvědobijce
- ↑ Válka.cz, Pamětní odznak pro československé dobrovolníky z let 1918-1919
- ↑ Válka.cz, Pamětní medaile 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova
- ↑ Válka.cz, Pamětní medaile 10. střeleckého pluku Jana Sladkého Koziny
- ↑ Válka.cz, Zborovská pamětní medaile
- ↑ http://www.hrad.cz/cs/ceska-republika/statni-vyznamenani/rad-bileho-lva/seznam-vyznamenanych.shtml
- ↑ Neznámí hrdinové: Bývali Čechové stateční rekové
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 215.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 79–80.
- KINDL Martin: Osobnosti naší minulosti - Antonín Mikuláš Číla, Historický obzor č. 3/1994, str. 68-69
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikuláš Antonín Číla na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Mikuláš Číla
- Antonín Číla v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
- Generál Antonín Mikuláš Číla, starodružiník Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Antonín Mikuláš Číla & carský ruský zlatý poklad
- Mikuláš Antonín Číla v informačním systému abART
- Válka.cz, Antonín Číla
Kategorie:
- Českoslovenští generálové
- Čeští generálové
- Brigádní generálové
- Starodružiníci
- České malířství 19. století
- Čeští malíři 20. století
- Členové Sokola
- Čeští století lidé
- Osobnosti Pražského povstání
- Nositelé Řádu Bílého lva II. třídy
- Držitelé Československé revoluční medaile
- Nositelé Válečného záslužného kříže (Itálie)
- Držitelé Československé medaile Vítězství
- Nositelé Československého válečného kříže 1914–1918
- Rytíři Řádu čestné legie
- Nositelé Řádu za vynikající službu
- Nositelé Řádu sokola
- Nositelé Řádu svaté Anny
- Nositelé Řádu svatého Jiří (Rusko)
- Nositelé Řádu svatého Stanislava
- Nositelé Kříže svatého Jiří
- Nositelé Zborovské pamětní medaile
- Nositelé medaile Za zásluhy o obranu vlasti
- Narození 6. ledna
- Narození v roce 1883
- Narození v Nové Pace
- Úmrtí 31. května
- Úmrtí v roce 1983
- Úmrtí v Praze
- Pohřbení na Olšanech