Jarmila Kröschlová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jarmila Kröschlová
Narození 19. březen 1893
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 9. ledna 1983 (ve věku 89 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání tanečnice, choreografka, taneční pedagog
Ovlivněná Émile Jaques-Dalcroze, Bess Mensendieck, Helena Vojáčková
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
sestra Naďa Kröschlová
dcera Eva Kröschlová

Jarmila Kröschlová (19. března 1893, Praha9. ledna 1983, Praha) byla česká tanečnice a choreografka. Po druhé světové válce se věnovala výuce pohybové výchovy.

Život[editovat | editovat zdroj]

V mládí onemocněla tuberkulózou. V letech 19121914 se léčila na italské Riviéře. Po návratu studovala v letech 19161918 rytmickou gymnastiku podle metody Émile Jaques-Dalcroze v pražském česko-německém Spolku Jaques-Dalcroze a pohybovou gymnastiku podle Bess Mensendieck u PhDr. Heleny Vojáčkové. V letech 19191921 pak pokračovala ve studiu přímo ve školách Émile Jaques-Dalcroze v Ženevě a v Drážďanech-Hellerau. V roce 1921 měla první veřejné vystoupení Mluva pohybu, s nímž vystoupila v Římě, Florencii, Ženevě, Praze a v Hellerau.

V letech 1921–1923 působila v Ústavu Jaques-Dalcroze v Hellerau jako pedagog. V roce 1923 založila vlastní Skupinu Jarmily Kröschlové, kterou vedla až do roku 1947.

V roce 1924 se vdala za historika umění Dr. Oskara Schürera [1], v roce 1926 se jim narodila dcera Eva, v dospělosti rovněž choreografka. Manželé se rozvedli v roce 1938.

Od roku 1927 spolupracovala s celou řadou divadel, například: Moderní studio, Osvobozené divadlo, Národní divadlo, Národní divadlo Brno, divadlo Dada, divadla v Kolíně, Mostě nebo v Trutnově. Spolupracovala s režiséry E. F. Burianem, Jiřím Frejkou, K. H. Hilarem a Jindřichem Honzlem.

Od roku 1931 vedla Studio pohybové a taneční výchovy. To fungovalo na různých místech až do roku 1959, kdy jej přebrala Osvětová beseda a posléze Kulturní dům hl. m. Prahy.

Během druhé světové války se podílela na činnosti Petičního výboru Věrni zůstaneme. V této době se ve své práci inspirovala lidovými motivy. V tomto duchu pokračovala i po válce ve spolupráci s Miroslavem Venhodou.

Od roku 1947 do roku 1958 působila na Divadelní fakultě AMU, v roce 1951 se stala docentkou.

Naposledy vystoupila na veřejnosti v roce 1970.

Zemřela v roce 1983.

Její sestra Naďa Kröschlová byla rovněž tanečnicí.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Scéna z baletu Podvečer parného dne, 1932

hrála i v činohře:

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Výrazový tanec : taneční tvorba, Praha : IPOS-ARTAMA, 2002, ISBN 80-7068-106-3 – druhé vydání, včetně biografických a bibliografických údajů
  • Nauka o pohybu : Odb. učeb. text pro pedagogy tance, Praha : SPN, 1975
  • Výrazový tanec, Praha : Orbis, 1964
  • Pantomima v tanci, Praha : Ústř. dům lid. umělec. tvořivosti, 1962
  • Základy pohybové průpravy tanečníka a herce, Praha : Orbis, 1956

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. ( http://archiv.ucl.cas.cz/ ).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Oskar Schürer
  2. Kuchyňská revue v archivu Bohuslava Martinů

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]