Lobkovický palác (Pražský hrad)
| Lobkovický palác na Pražském hradě | |
|---|---|
 Lobkovický palác na Pražském hradě | |
| Základní informace | |
| Sloh | Renesance, baroko |
| Architekt | Carlo Lurago (autor barokní přestavby) |
| Výstavba | 1. polovina 16. století |
| Přestavba | 1651-68 (barokní přestavba), 1973 |
| Materiál | Zdivo |
| Další majitelé | Pernštejnové Lobkovicové, Wolf Krajíř z Krajku |
| Současný majitel | Lobkovicové |
| Poloha | |
| Adresa | Jiřská 3/1 Praha 1, Hradčany 119 00 Praha 012,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′29,79″ s. š., 14°24′17,47″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 11719/1-922 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Pražský hrad) |
| Web | https://www.lobkowicz.cz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lobkovický palác (též Lobkowiczký či Lobkowitzský, dříve Pernštejnský) je barokní stavba ve spodní části Jiřské ulice na Pražském hradě, sousedící s bývalým Ústavem šlechtičen (dříve Rožmberským palácem). Je vlastněný rodinou Lobkoviců a jako takový je jedinou soukromě vlastněnou částí Pražského hradu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ve 13. století na místě paláce stávalo několik obytných domů, později dva mohutné gotické domy českých šlechticů. Palácový objekt začal stavět před polovinou 16. století Wolf Krajíř z Krajku a po něm pokračovali v letech 1555–1562 a 1570–1576 Jaroslav z Pernštejna a Vratislav II. z Pernštejna. Původní renesanční Pernštejnský palác měl čtyři křídla kolem nádvoří.
Události doby reformace[editovat | editovat zdroj]
V roce 1618 se zde po tzv. druhé pražské defenestraci před protestanty ukryli místodržící Slavata a Martinic. V roce 1627 palác získala Polyxena z Pernštejna, provdaná za Zdeňka Vojtěcha z Lobkovic, a provedla poslední renesanční úpravy. V letech 1651–1668 palác barokně přestavěl architekt Carlo Lurago pro jejího syna Václava Eusebia z Lobkovic, tehdejšího českého královského místodržícího.
19. století[editovat | editovat zdroj]
Kolem roku 1810 byl palác upraven klasicistně (jako autor je uváděn František Pavíček) a dále adaptován v letech 1861–1862, kdy byl příčkami rozdělen velký sál s iluzivními malbami.[1]
20. století[editovat | editovat zdroj]
V době nacistické okupace a následných komunistických vlád byl majetek Lobkoviců včetně paláců dvakrát zkonfiskován.
V roce 1973 prošel palác rozsáhlou rekonstrukcí, která trvala 13 let, a v roce 1987 sem byla umístěna historická expozice Národního muzea.
21. století[editovat | editovat zdroj]
V roce 2002 byl palác v restituci navrácen rodu Lobkowiczů. V lednu 2006 zde byla zrušena expozice Národního muzea a v roce 2007 byl palác znovu otevřen veřejnosti. V prvním patře paláce se v původní podobě dochovala rodová kaple sv. Václava a dva sály z třetí čtvrtiny 17. století. Ve druhém patře se nacházejí umělecké sbírky rodu Lobkowiczů.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 104–105.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 397 s. S. 24, 139.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lobkovický palác na Pražském hradě na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Hrad.cz (Lobkovický palác)
- Praguewelcome.cz (Lobkovický palác)
- Lobkowiczové, Modrá krev, Česká televize
