František Pavíček
František Pavíček | |
---|---|
Rodné jméno | František Xaver Pavíček |
Narození | 28. listopadu 1776 Kováry Habsburská monarchie |
Úmrtí | 20. května 1861 (ve věku 84 let) Praha Rakouské císařství |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Alma mater | Královské české stavovské technické učiliště v Praze |
Povolání | architekt, stavitel a stavební inženýr |
Choť | Anna |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Xaver Pavíček, také uváděn jako Pawitschek, (28. listopadu 1776 Kováry[1] – 20. května 1861 Praha) byl český stavitel a architekt.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Kovárech u Kladna, nynější součásti obce Zákolany. Nastoupil na Královské české stavovské technické učiliště v Praze, následné studium Akademie výtvarných umění nedokončil a zaměřil se pouze na architekturu a stavební činnost.
Stavitel a architekt
[editovat | editovat zdroj]Pavíček byl najímán pro realizaci staveb několika šlechtickými rody a významnými osobami, například Kolowraty, hrabětem Františkem z Hartigu, Lobkovici či generálem Františkem Kollerem. Pracoval také v církevních službách na projektech řady kostelů a dalších staveb, mimo jiné pro pražského arcibiskupa Viléma Florentina, knížete Salm-Salm. V roce 1818 získal Pavíček ocenění za zabezpečení sálu knihovny Klementina.
Rodina a úmrtí
[editovat | editovat zdroj]František Xaver Pavíček získal v Praze roku 1830 městské právo, s manželkou Annou obýval na Novém Městě vlastní dům čp. 114/II ve Spálené ulici 59 a m̟ěli tři dcery. Nejstarší brzy zemřela, nejmladší Terezie se provdala za právníka a politika rytíře Jana Neubauera.[2] Zemřel 20. května 1861 Praze v 84 letech a byl pochován na Olšanských hřbitovech.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Lobkovická hrobka v Hoříně
- Návrh slavnostní brány pro 100. výročí svatořečení sv. Jana Nepomuckého u chrámu sv. Víta (1829)
- Salmovský palác na Hradčanském náměstí u Pražského hradu (1800–1811, autor projektu)
- Kostel Božího Těla na Orebu (1835)
- Pivovar v Louňovicích pod Blaníkem (1836, 1839–1841)
- Novogotická úprava kostela Nejsvětější Trojice v Rychnově nad Kněžnou (1838–1844, původní stavba od Jana Blažeje Santiniho-Aichela)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel Nejsvětější Trojice, Rychnov nad Kněžnou
-
Kostel Božího Těla (Oreb)
-
Salmovský palác, Hradčany
-
Lobkovická hrobka, Hořín
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, s. 486.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Pavíček na Wikimedia Commons
- Životopis a hrob na webu www.hrbitovy-adopce.cz/ Archivováno 13. 10. 2019 na Wayback Machine.
- František Pavíček v databázi Středočeské vědecké knihovny
- Salmovský palác
- Genealogická linie rodiny
- František Pavíček v informačním systému abART