Přeskočit na obsah

František Pavíček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Pavíček
Rodné jménoFrantišek Xaver Pavíček
Narození28. listopadu 1776
Kováry
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí20. května 1861 (ve věku 84 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materKrálovské české stavovské technické učiliště v Praze
Povoláníarchitekt, stavitel a stavební inženýr
ChoťAnna
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Xaver Pavíček, také uváděn jako Pawitschek, (28. listopadu 1776 Kováry[1]20. května 1861 Praha) byl český stavitel a architekt.

Narodil se v Kovárech u Kladna, nynější součásti obce Zákolany. Nastoupil na Královské české stavovské technické učiliště v Praze, následné studium Akademie výtvarných umění nedokončil a zaměřil se pouze na architekturu a stavební činnost.

Stavitel a architekt

[editovat | editovat zdroj]
Vilém Florentin Salm-Salm, jeden z Pavíčkových zaměstnavatelů

Pavíček byl najímán pro realizaci staveb několika šlechtickými rody a významnými osobami, například Kolowraty, hrabětem Františkem z Hartigu, Lobkovici či generálem Františkem Kollerem. Pracoval také v církevních službách na projektech řady kostelů a dalších staveb, mimo jiné pro pražského arcibiskupa Viléma Florentina, knížete Salm-Salm. V roce 1818 získal Pavíček ocenění za zabezpečení sálu knihovny Klementina.

Rodina a úmrtí

[editovat | editovat zdroj]

František Xaver Pavíček získal v Praze roku 1830 městské právo, s manželkou Annou obýval na Novém Městě vlastní dům čp. 114/II ve Spálené ulici 59 a m̟ěli tři dcery. Nejstarší brzy zemřela, nejmladší Terezie se provdala za právníka a politika rytíře Jana Neubauera.[2] Zemřel 20. května 1861 Praze v 84 letech a byl pochován na Olšanských hřbitovech.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, s. 486.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]