19. duben

19. duben je 109. den roku podle gregoriánského kalendáře (110. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 256 dní. Svátek má Rostislav.

Události

Česko

• 1880 – Stremayrova jazyková nařízení zaručovala rovnoprávnost češtiny s němčinou u státních úřadů ve vnějším úřadování
• 1930 – V dnešní premiéře Hurvínkova jarní revue se objevují dvě nové loutky: holčička Mánička a pes Žeryk. Mániččina původní podoba je připisována Jiřímu Trnkovi. Obě loutky vyřezal loutkář Gustav Nosek
• 1932 – Skončila mostecká stávka severočeských horníků, největší stávka na evropském kontinentě v době světové hospodářské krize. Začala jako protestní stávka proti propouštění horníků na dole Humboldt 23. 3 1932
• 1935 – Premiéra filmu Martina Friče s Vlastou Burianem Hrdina jedné noci
• 1940 – Premiéra české filmová hudební komedie režiséra Zdeňka Gina Hašlera Okénko do nebe s Ladislavem Peškem v hlavní roli.
• 1945 – Necelý měsíc před koncem války Nacisté vypálili partyzánskou osadu Ploština na území obce Drnovice (okres Zlín) ; zastřelili nebo zaživa upálili 28 lidí. Tato tragédie se stala námětem knihy Ladislava Mňačka Smrt si říká Engelchen.
• 1946 – Ve dnech 19.-22. 4. se v Praze se konal I. Všeodborový sjezd, který potvrdil snahu tehdejších politických sil o jednotné odborové hnutí v Československu.
• 1950 – Československá vláda zakázala činnost střediska Americké informační služby v Praze. (Činnost britského informačního střediska byla zastavena 12. května.)
• 1956 – Ve dnech 19.-20. 4. zasedal ÚV KSČ a jednal o výsledcích XX. sjezdu KSSS hodnotící výsledky Stalinova kultu osobnosti. Přestože zde byla pronesena celá řada sebekritických příspěvků, poznamenala zasedání snaha vedoucích činitelů KSČ nedostatky co nejvíce zlehčovat. Ze stranických i státních funkcí byl odvolán Alexej Čepička, který se měl stát obětním beránkem.
• 1995 – Televize Nova vysílá první díl prvního českého rodinného sitcomu Nováci.
• 1997 – Sjezd ODS v Karlových Varech. Vedení Občanské demokratické strany přiznalo na svém zasedání odpovědnost za neúspěchy ve vývoji České republiky.
• 1999
  • Vladimír Železný byl odvolán z postu generálního ředitele České nezávislé televizní společnosti (ČNTS) (TV Novy). Železný měl - podle většinového amerického akcionáře ČNTS - převést práva na nákup televizních programů a zisky z těchto obchodů na jinou firmu, založenou v říjnu 1998 zaměstnanci Novy.
  • Evropský parlament vyzval Českou republiku k zrušení Benešových dekretů
• 2005
  • Předsednictvo ČSSD schválilo jako kandidáta na nového premiéra Jiřího Paroubka.
  • Místopředsedové KDU-ČSL Libor Ambrozek a Milan Šimonovský rezignovali na své stranické funkce

Svět

• 0065 – Propuštěnec Milichus prozradil Pisonovo spiknutí zabít císaře Nera. Všichni spiklenci byli zajati a uvězněni.
• 0531 – Byzantská armáda vedená Belisariem je poražena Peršany u Rakka (severní Sýrie).
• 0797 – Císařovna Irena Athénská organizuje spiknutí proti vlastnímu synovi, byzantskému vladaři Konstantinu VI. Je svržen a oslepen a brzo na svá zranění zemře. Irene se stala první ženou na trůně východořímského císařství
• 1012 – Umučení Ælfheaha v anglickém Greenwichi.
• 1422 – Alžběta Lucemburská si bere ve Vídni arcivévodu Albrechta II.
• 1713 – Císař Karel VI. vydal tzv. Pragmatickou sankci.
• 1770 – Anglický kapitán James Cook s lodí Endeavour přistál u východního pobřeží Austrálie v Botany Bay.
• 1775 – Bitva o Lexington a Concord.
• 1809 – Bývalý prezident Thomas Jefferson prodal svého sluhu novému, právě zvolenému prezidentovi, Jamesi Madisonovi
• 1839 – V Londýně byla podepsána Londýnská smlouva, která uznala Belgii za samostatné království.
• 1861 – Obyvatelé marylandského Baltimoru zaútočili na vojsko Unie, které táhlo na Washington D.C.
• 1876 – Wyatt Earp odchází od policie v kansaském městě Wichita
• 1897 – První ročník Bostonského maratonu, který se běží každé třetí pondělí v dubnu na státní svátek Patriots’ Day („Den patriotů (vlastenců)“)
• 1919 – Polsko dobylo Vilnius.

1928: Více než 70 let po zahájení projektu a 40 let poté, co se objevil první díl, vychází závěrečný díl Nového anglického slovníku, nyní známého jako Oxfordský anglický slovník.

• 1942 – V Polsku zřízeno ghetto Majdan-Tatarski.
• 1943 - Zahájeno povstání ve varšavském ghettu – nejvýznamnější akce židovského odboje za 2. světové války.
• 1961 – Končí Invaze v Zátoce sviní.
• 1989 – Na USS Iowa exploduje palebná věž a zabíjí 47 námořníků.
• 1993 – 51denní „Obležení Waco“ (ve Waco v Texasu) americkou armádou končí smrtí 89 Branch Davidiánů včetně Davida Koreshe.
• 1995 – Bombový útok na federální budovu Alfred P. Murrah Federal Building v Oklahoma City, státě Oklahoma, USA.
• 1999 – Bundestag se vrací do Berlína.
• 2005 – Konkláve kardinálů římskokatolické církve zvolila ve Vatikánu nového papeže. Stal se jím německý kardinál Joseph Ratzinger a přijal jméno Benedikt XVI.
• 2010 – Pohřeb polského prezidenta Lecha Kaczyńskeho, který zahynul při leteckém neštěstí u Smolenska.

Hospodářství a ekologie

• 1892 – Charles Duryea jel prvním benzínem poháněným autem na světě.
• 1904 – Toronto a Ontario zachvátil obrovský požár.
• 1943 – Švýcarský chemik Albert Hofmann otestoval LSD, které poprvé objevil v sebeexperimentu. Výročí se v popkultuře slaví jako „Den jízdních kol“, protože Hofmann jel po této velké zkušenosti domů na kole.
• 1961 – Jaderná energie na Tchaj-wanu: Tsing Hua Swimming Pool Reactor (THOR), výzkumný reaktor, se stává prvním tchajwanským reaktorem, který je kritický.
• 1965 – Gordon Moore publikoval své pozorování, později známé jako Moorův zákon, v časopise Electronics, že složitost nejmodernějších integrovaných obvodů roste exponenciálně.
• 1970 – VAZ 2101, první vyrobený kus legendárního vozu v sovětském Togliatti.
• 1971 – Saljut 1 s kosmickou lodí Sojuz. Sovětský svaz vypustil první vesmírnou stanici Saljut 1. Po 123 dnech používání vyhořela 11. října.
• 1975 – Indické organizaci pro vesmírný výzkum se podařilo vypustit první indickou družici Aryabhata, která je však stále posílána do vesmíru pomocí sovětské nosné technologie.
• 2006 – Na letišti Hamburg-Finkenwerder v Německu byl po zrušení zamrznutí budovy otočen první drn pro prodloužení ranveje o 589 m na jih. Rozšíření umožňuje Airbusu A380 pravidelně přistávat.
• 2013 – V Praze v ČR byla na lince 122 uskutečněna poslední jízda autobusů Karos B732, které po 26 letech dojezdily.
• 2021 - Na Marsu proběhl první let autonomního vrtulníku Ingenuity americké agentury NASA.

Narození

Česko

Lubomír Lipský (* 1923)

Martin Havlát (* 1981)

• 1693 – František Jakub Fortin, český stavitel († 14. července 1763)
• 1798 – František Glaeser, český hudební skladatel († 29. srpna 1861)
• 1831 – Alfons Ferdinand Šťastný, český agrární filosof a politik († 8. listopadu 1913)
• 1850 – Josef Strachovský, český sochař († 9. července 1913)
• 1852 – Emanuel Krescenc Liška, český malíř a ilustrátor († 18. ledna 1903)
• 1854 – Rudolf Treybal, český zemědělský pedagog, agronom a politik († 24. srpna 1911)
• 1864 – Jaromír Pečírka, československý vojenský lékař († 13. března 1933)
• 1865 – Vojtěch Zavadil, československý politik († 4. května 1924)
• 1868 – Josef Čižmář, český lékárník, historik a folklorista († 22. prosince 1965)
• 1873 – Josef Svozil, československý politik († 28. března 1949)
• 1880 – Andrej Kubál, československý politik slovenské národnosti († 6. října 1957)
• 1900 – Aleš Podhorský, divadelní režisér a herec († 19. srpna 1964)
• 1906 – Evžen Markalous, lékař a umělec († 9. července 1971)
• 1907 – Zdeňka Bezděková, česká spisovatelka († 12. srpna 1999)
• 1909 – František Gross, malíř a grafik († 27. července 1985)
• 1914 – Josef Malejovský, sochař a politik († 20. prosince 2003)
• 1918 – Bohumil Konečný, malíř a ilustrátor († 14. ledna 1990)
• 1922 – František Jezdinský, ekonom
• 1923 – Lubomír Lipský, herec († 2. října 2015)
• 1925 – Karel Teissig, český malíř, ilustrátor a grafik, († 1. října 2000)
• 1927 – Zdeněk Šimek, český sochař a malíř († 27. října 1970)
• 1929 – Jiří Hledík, československý fotbalový reprezentant († 25. dubna 2015)
• 1931 – Jiří Štrunc, sbormistr a hudební pedagog († 15. června 2015)
• 1932 – Jaroslav Med, český literární kritik, historik, spisovatel († 14. února 2018)
• 1935 – Josef Vojta, československý fotbalový reprezentant
• 1939
  • Adolfína Tačová, sportovní gymnastka, stříbrná olympionička
  • Miloš Melčák, český politik
  • Bedřich Šetena, český herec († 3. dubna 2015)
• 1940 – Milan Knížák, český umělec, malíř, sochař, designér a hudebník
• 1944 – Eva Tálská, scenáristka, dramatička a režisérka
• 1945 – Jaroslav Řehna, český sochař
• 1946
  • Jaroslav Veis, český spisovatel
  • Leoš Šimánek, cestovatel
• 1947 – Karel Souček, česko-kanadský profesionální kaskadér († 20. ledna 1985)
• 1948 – Martin Dvořák, český politik a lékař
• 1953 – Ivan Luťanský, český herec († 1. srpna 1983)
• 1962 – Anna Čurdová, česká politička
• 1975
  • Marian Přibyl, český basketbalista
  • Hana Benešová, bývalá česká atletka
• 1981 – Martin Havlát, český hokejista
• 1982 – Filip Jícha, český házenkář
• 1990 – Dominik Furch, český hokejista
• 1992 – Oldřich Hajlich, český herec a dabér

Svět

James Heckman (* 1944)

Tim Curry (* 1946)

James Franco (* 1978)

Kate Hudson (* 1979)

Maria Šarapovová (* 1987)

• 1603 – Michel Le Tellier, kancléř Francie († 30. října 1685)
• 1633 – Willem Drost, nizozemský malíř († 25. února 1659)
• 1658 – Jan Vilém Falcký, vévoda jülišský a bergský, kurfiřt († 8. června 1716)
• 1722 – Klement František de Paula, princ bavorský, císařský generál († 6. srpna 1770)
• 1789 – Martin Hamuljak, slovenský jazykovědec, redaktor a vydavatel († 31. března 1859)
• 1793 – Ferdinand I. Dobrotivý, rakouský císař, poslední korunovaný český král a král uherský († 29. června 1875)
• 1795 – Christian Gottfried Ehrenberg, německý přírodovědec († 27. června 1876)
• 1814 – Louis Amédée Achard, francouzský novinář a spisovatel († 25. března 1875)
• 1815 – Johann von Wagner, ministr zeměbrany Předlitavska († 1894)
• 1829 – Richard Boyle, 9. hrabě z Corku a Orrery, britský politik a šlechtic († 22. června 1904)
• 1832
  • José Echegaray y Eizaguirre, španělský dramatik a politik († 4. září 1916)
  • Lucretia Garfieldová, manželka 20. prezidenta USA Jamese A. Garfielda († 14. března 1918)
• 1836 – Gustav Tschermak, rakouský mineralog († 4. května 1927)
• 1847
  • Ferdinand Fellner, rakouský architekt († 22. března 1916)
  • Eva Gonzalèsová, francouzská malířka († 5. května 1883)
• 1850 – Otto Haab, švýcarský oftalmolog († 17. října 1931)
• 1876 – Jindřich Meklenbursko-Zvěřínský, nizozemský princ manžel († 3. července 1934)
• 1882 – Getúlio Vargas, prezident Brazílie († 24. srpna 1954)
• 1883 – Richard von Mises, rakouský matematik a fyzik, aplikovaná matematika, aerodynamika († 14. července 1953)
• 1889 – Otto Georg Thierack, německý nacistický politik a právník († 22. listopadu 1946)
• 1892 – Germaine Tailleferre, francouzská skladatelka († 7. listopadu 1983)
• 1903 – Rae Jenkins, velšský houslista a hudební skladatel († 29. března 1985)
• 1905
  • Charles Ehresmann, francouzský matematik, diferenciální topologie († 22. září 1979)
  • Jim Mollison, skotský pilot a dobrodruh († 30. října 1959)
• 1906 – Einar Haugen, americký lingvista († 20. června 1994)
• 1908 – Joseph Keilberth, německý dirigent († 20. července 1968)
• 1911 – Georgij Mokejevič Markov, ruský sovětský spisovatel († 26. září 1991)
• 1912 – Glenn Seaborg, americký jaderný chemik, objev transuranů -nositel Nobelovy ceny za chemii (1951) († 25. února 1999)
• 1913 – Ken Carpenter, americký olympijský vítěz v hodu diskem († 15. března 1984)
• 1917 – Sven Hassel, dánský spisovatel († 21. září 2012)
• 1919
  • Franco Rossi, italský filmový scenárista a režisér († 5. června 2000)
  • Walter Isard, americký ekonom († 6. listopadu 2010)
• 1920 – Julien Ries, belgický kardinál, církevní historik († 23. února 2013)
• 1921 – Roberto Tucci, italský kardinál († 14. dubna 2015)
• 1922 – Erich Hartmann, německé letecké eso († 20. září 1993)
• 1928
  • William Klein, americký fotograf, režisér a scenárista
  • Alexis Korner, britský bluesový hudebník († 1. ledna 1984)
• 1931 – Frederick Brooks, americký informatik, systém OS/360
• 1932
  • Justin Francis Rigali, americký kardinál
  • Fernando Botero, kolumbijský malíř a sochař
• 1935 – Justin Francis Rigali, americký kardinál
• 1936 – Wilfried Martens, premiér Belgie († 9. října 2013)
• 1940 – Genya Ravan, americká zpěvačka polského původu
• 1941 – Jürgen Kocka, německý historik
• 1942 – Alan Price, britský hudebník
• 1944 – James Heckman, americký ekonom, Nobelova cena 2000
• 1945 – George Alencherry, indický kardinál
• 1946 – Tim Curry, britský herec a zpěvák
• 1947
  • Mark Volman, americký zpěvák
  • Norbert Conrad Kaser, jihotyrolský rebelující spisovatel a básník († 21. srpna 1978)
  • Murray Perahia, americký klavírista a dirigent
• 1949
  • Paloma Picasso, francouzská módní návrhářka
  • Joachim Sauer, německý kvantový chemik, manžel spolkové kancléřky Angely Merkelové.
  • Rikki Ducornet, americká spisovatelka
• 1951 – Jóannes Eidesgaard, faerský premiér
• 1952
  • László F. Földényi, maďarský estetik, umělecký kritik
  • Robert Zubrin, americký vizionář, aerokosmický inženýr, spisovatel
• 1953
  • Sara Simeoniová, italská atletka, olympijská vítězka ve skoku do výšky
  • Rod Morgenstein, americký bubeník, člen skupin Dixie Dregs a Winger
• 1954 – Trevor Francis, anglický fotbalista
• 1956
  • Denardo Coleman, americký jazzový bubeník
  • Sue Barkerová, britská profesionální tenistka
  • Paul Day, anglický heavy metalový zpěvák
  • Volen Siderov, bulharský fotograf a nacionalistický politik
• 1957 – Tony Martin, anglický hudebník, člen skupiny Black Sabbath
• 1962 – Dorian Yates, anglický kulturista
• 1967 – Dar Williams, americká zpěvačka a skladatelka
• 1970 – Luis Miguel, mexický zpěvák populární v Latinské Americe
• 1972 – Jennifer Bini Taylor, americká herečka
• 1978
  • James Franco, americký herec
  • Gabriel Heinze, argentinský fotbalista
• 1979 – Kate Hudson, americká herečka
• 1987 – Maria Šarapovová, ruská tenistka

Úmrtí

Česko

Ladislav Klíma († 1928)

• 1182 – Richsa Česká, česká Přemyslovna (* asi 1165)
• 1851 – Jiří František August Buquoy, český šlechtic, ekonom a spisovatel (* 7. září 1781)
• 1888 – Josef Vilém z Löschneru, český lékař, rektor Univerzity Karlovy (* 7. května 1809)
• 1899 – Josef Machek, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Chrudimi (* 17. března 1821)
• 1908 – Arnošt Freissler, český lékař (* 20. prosince 1836)
• 1928 – Ladislav Klíma, filosof a spisovatel (* 22. srpna 1878)
• 1934 – Václav Čutta, český malíř (* 28. prosince 1878)
• 1940 – Jan Bukáček, senátní president u Nejvyššího soudu (* 22. ledna 1861)
• 1948 – Luděk Pik, československý politik, poslanec a starosta Plzně (* 18. května 1876)
• 1949 – Rudolf Kögler, amatérský přírodovědec, tvůrce první naučné stezky (* 12. března 1899)
• 1986 – Zdeněk Sklenář, malíř, grafik a ilustrátor (* 15. dubna 1910)
• 1997 – Andrej Bělocvětov, český malíř a grafik (* 8. října 1923)
• 2003
  • Vladislav Mirvald, výtvarník, pedagog a fotograf (* 3. srpna 1921)
  • Václav Erben, český spisovatel (* 2. listopadu 1930)
• 2004 – Soběslav Sejk, herec (* 9. října 1922)
• 2007 – Petr Rada, český textař a básník (* 7. dubna 1932)
• 2009 – Josef Hrbata, kněz, spisovatel, exercitátor (* 6. dubna 1924)
• 2011 – Oldřich Švarný, český sinolog a fonetik (* 1. května 1920)
• 2012 – Jindřich Bilan, děkan Hornicko-geologické fakulty Technické univerzity v Ostravě (* 10. července 1923)
• 2013 – Miloslav Hejný, sochař (* 23. října 1925)

Svět

Charles Darwin († 1882)

Konrad Adenauer († 1967)

François Jacob († 2013)

• 1390 – Robert II. Skotský, král skotský (* 2. března 1316)
• 1560 – Philipp Melanchthon, reformační teolog (* 16. února 1497)
• 1588 – Paolo Veronese, italský renesanční malíř (* 1528)
• 1689 – Kristýna I. Švédská, švédská královna (* 18. prosince 1626)
• 1722 – Charles Spencer, 3. hrabě ze Sunderlandu, britský státník a šlechtic (* 23. dubna 1675)
• 1727 – Emetullah Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Mustafy II. (* 1701)
• 1768 – Canaletto, italský malíř, hlavní představitel benátské rokokové malby (* 18. října 1697)
• 1822 – Platon Zubov, ruský politik, carovrah (* 26. listopadu 1767)
• 1824 – George Gordon Byron, anglický spisovatel (* 22. ledna 1788)
• 1834 – Jan Křtitel Pola, italský šlechtic (* 1786)
• 1878 – Władysław Tarnowski, polský šlechtic, klavírista, skladatel a básník (* 4. června 1836)
• 1881 – Benjamin Disraeli, britský státník, premiér a spisovatel (* 21. prosince 1804)
• 1882 – Charles Darwin, anglický biolog (* 12. února 1809)
• 1888 – Thomas Russell Crampton, anglický konstruktér (* 6. srpna 1816)
• 1899 – Édouard Pailleron, francouzský básník a dramatik (* 7. září 1834)
• 1906
  • Spencer Gore, anglický tenista a hráč kriketu (* 10. března 1850)
  • Pierre Curie, francouzský fyzik a chemik (* 15. května 1859)
• 1914 – Charles Peirce, americký matematik (* 10. září 1839)
• 1916 – Colmar von der Goltz, německý a osmanský polní maršál (* 12. srpna 1843)
• 1919 – Alexandr Kovanko, pilot, konstruktér letadel (* 16. března 1856)
• 1931 – Louis Dollo, belgický paleontolog (* 7. prosince 1857)
• 1938 – Suzanne Valadonová, francouzská malířka a sochařka (* 23. září 1865)
• 1939 – Sima Marković, srbský politik (* 8. listopadu 1888)
• 1949 – Ulrich Salchow, švédský krasobruslař a první olympijský vítěz (* 7. srpna 1877)
• 1955 – Jim Corbett, britský důstojník a lovec lidožravých šelem (* 25. července 1875)
• 1958 – Ernst Robert Curtius, německý literární historik a romanista (* 14. dubna 1886)
• 1960 – Beardsley Ruml, americký statistik a ekonom (* 5. listopadu 1894)
• 1964 – Štefan Barnáš, slovenský biskup a filozof (* 19. ledna 1900)
• 1967
  • Konrad Adenauer, německý politik (* 5. ledna 1876)
  • William Boyle, 12. hrabě z Corku a Orrery, britský admirál a šlechtic (* 30. listopadu 1873)
• 1971 – Earl Thomson, kanadský olympijský vítěz v běhu na 110 metrů překážek, OH 1920 (* 15. února 1895)
• 1973 – Hans Kelsen, rakouský právní teoretik (* 11. října 1881)
• 1979 – Wilhelm Bittrich, německý důstojník SS (* 26. února 1894)
• 1983 – Jerzy Andrzejewski, polský spisovatel (* 19. srpna 1909)
• 1985 – Pavel Ivanovič Batov, sovětský generál (* 1. června 1897)
• 1989 – Daphne du Maurier, anglická spisovatelka (* 13. května 1907)
• 1992 – Dušan Slávik, slovenský odbojář, politik pronásledovaný komunistickým režimem (* 10. ledna 1922)
• 1993 – David Koresh, vůdce náboženského hnutí Davidánů (* 17. srpna 1958)
• 2002 – Reginald Rose, americký scenárista a spisovatel (* 10. prosince 1920)
• 2004 – John Maynard Smith, britský evoluční biolog a genetik (* 6. ledna 1920)
• 2006
  • Albert Scott Crossfield, americký pilot a první člověk na světě, který letěl rychlostí Mach 2,0 (* 2. října 1921)
  • Karl Hugo Strunz, německý mineralog (* 24. února 1910)
• 2007 – Jean-Pierre Cassel, francouzský divadelní a filmový herec (* 27. října 1932)
• 2009 – James Graham Ballard, britský spisovatel (* 15. listopadu 1930)
• 2010 – Guru, americký rapper (* 17. července 1961)
• 2012
  • Levon Helm, americký hudebník (* 26. května 1940)
  • Valerij Vasiljev, ruský lední hokejista (* 3. srpna 1949)
  • Greg Ham, australský hudebník a mutliinstrumentalista (* 27. září 1953)
• 2013
  • François Jacob, francouzský lékař, fyziolog a genetik, Nobelova cena za fyziologii a lékařství 1965 (* 17. června 1920)
  • Kenneth Appel, americký matematik, (* 8. října 1932)

Svátky

Česko

• Rostislav, Rostislava, Rastislav, Rastislava
• Sokrat
• Timon

Svět

• Slovensko – Jela
• Mezinárodní
• OSN - cyklistický den
• OSN - den domácích mazlíčků
• OSN - den poezie a kreativního myšlení
• OSN - den sušení prádla na šňůře (od roku 1995)
• OSN - den česneku
• Národní
• Brazílie: Indiánský den. Den armády.
• Spojené království: Den primulí.
• Polsko: Den památky obětí holocaustu.
• USA: Den rýžového plesu.
• Sierra Leone: Den republiky (od 1971)

19. duben v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 3. 5. 2024.
minimum	denní průměr	maximum
−1,3 °C (1938)	10,5 °C (od 1961)	25,2 °C (1952)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 19. duben na Wikimedia Commons
• Galerie 19. duben na Wikimedia Commons