Jaromír Pečírka (lékař)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaromír Pečírka
MUDr. Jaromír Pečírka
MUDr. Jaromír Pečírka
Narození 19. dubna 1864
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 13. března 1933 (ve věku 68 let)
Teplice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vojenská kariéra
Hodnost Generál zdravotnictva IV. hodnostní třídy
Doba služby 1888-1923
Sloužil Rakousko-UherskoRakousko-uherská armáda Znak Československa Československá armáda
Války První světová válka

Jaromír Pečírka (19. dubna 1864 Praha13. března 1933 Teplice[p 1]), byl český vojenský lékař, generál rakousko-uherské i československé armády. Od roku 1888 působil ve vojenské zdravotní službě. S rakouským námořnictvem uskutečnil cestu kolem světa. V roce 1912 byl povýšen na šéflékaře, od roku 1916 na generálního štábního lékaře. Po vzniku ČSR se podílel na budování československého vojenského zdravotnictví jako generál zdravotnictví a šéf odboru na Ministerstvu národní obrany. Měl široké zájmy: zabýval se také entomologií (zejména výzkumem kovaříkovitých) a botanikou, sbíral obrazy, věnoval se lyžování a horolezectví.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 19. dubna 1864 v Praze. Po absolvování pražské lékařské fakulty[1] vstoupil do služeb rakouského vojenského námořnictva. Uskutečnil s ním cestu kolem světa. Poté byl přeložen k zeměbraně.[2] Roku 1912 byl jmenován šéflékařem vojenské zdravotní služby[3] a v roce 1916 generálním štábním lékařem.[2] Během války byl určitou dobu velitelem posádkové nemocnice v Praze.[2]

Po vzniku Československa se zapojil do budování vojenského zdravotnictví jako generál a šéf odboru na Ministerstvu národní obrany. Roku 1923 odešel do důchodu.[2]

Vědecké, kulturní a sportovní aktivity[editovat | editovat zdroj]

Pečírka měl široké vědecké a kulturní zájmy. Během cesty kolem světa s vojenským námořnictvem se z něj stal nadšený botanik a reportáže z navštívených míst posílal do časopisu Zlatá Praha. Později, jako plukovní lékař v Českých Budějovicích, se věnoval entomologii. Zkoumal hmyz na Šumavě a specializoval se na čeleď kovaříkovitých; deset druhů po něm dostalo příponu Pečirkai. Spolu s profesorem Františkem Klapálkem zakládal Českou společnost entomologickou a dlouhodobě v ní působil jako místopředseda. Rozsáhlou sbírku tisíců druhů brouků v desetitisících exemplářích věnoval ještě před válkou Národnímu muzeu.[2]

Byl také znalcem umění. V domácí sbírce měl několik cenných obrazů.[2]

V oblasti sportu se angažoval v lyžování a alpinismu. Vystoupil na několik exotických hor, například na Jávě a v Kordillerách, přičemž některé vrcholy byly i přes 5000 m nad mořem. Uskutečnil také výstupy v Dolomitech a Alpách. Patřil mezi zakladatele Klubu alpistů československých (KAČS) a od roku 1924 tomuto spolku předsedal.[4] Určitou dobu byl rovněž prvním místopředsedou Svazu lyžařů RČS.[3]

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

Poslední léta života pro něj byla těžká. 18. září 1927 mu zemřela manželka[5] a roku 1931 i syn Ivan Pečírka.[6] Jaromír Pečírka onemocněl v lednu 1933 chřipkou, k níž se přidalo onemocnění ledvin. 25. února odjel na léčení do Teplic, jeho stav se ale zhoršil a (podle nekrologu v Lidových novinách) tam 13. března téhož roku zemřel.[2] (Národní listy uvádějí jako místo úmrtí Dubí u Teplic,[3] autoritní databáze NK ČR a portál valka.cz Prahu).[7][8] Pohřben byl 17. března ve Všenorech do rodinné hrobky.[9]

Rodina a příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Válečná medaile 1873 Válečná medaile 1873
Jubilejní pamětní medaile 1898 Jubilejní pamětní medaile 1898
Vojenský jubilejní kříž Vojenský jubilejní kříž
Řád Františka Josefa, rytíř Řád Františka Josefa, rytíř
Zlatý záslužný kříž s korunou Zlatý záslužný kříž s korunou
Vojenská záslužná medaile, bronzová Vojenská záslužná medaile, bronzová
Řád Františka Josefa, důstojník Řád Františka Josefa, důstojník
Řád železné koruny, III. třídy - rytíř Řád železné koruny, III. třídy – rytíř
Vojenská záslužná medaile, stříbrná Vojenská záslužná medaile, stříbrná
Karlův vojenský kříž Karlův vojenský kříž
Řád Františka Josefa, komtur Řád Františka Josefa, komtur

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jako místo úmrtí se někdy uvádí Praha nebo Dubí. Viz podrobnosti v sekci „Závěr života“.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 1, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900), strana 91
  2. a b c d e f g Generál dr. Jaromír Pečírka zemřel. Lidové noviny. 1933-03-14, roč. 41, čís. 133, s. 5. Dostupné online [cit. 2014-02-01]. 
  3. a b c Generál MUDr. Jaromír Pečírka. Národní listy. 1933-03-16, roč. 73, čís. 53, s. 6. Dostupné online [cit. 2014-02-01]. 
  4. Jaromír Pečírka na www.horosvaz.cz. www.horosvaz.cz [online]. [cit. 2014-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-21. 
  5. a b Úmrtí. Národní politika. 1927-09-20, roč. 45, čís. 259, s. 5. Dostupné online [cit. 2014-02-01]. 
  6. a b Dr. Ivan Pečírka mrtev. Národní politika. 1931-05-29, roč. 49, čís. 147, s. 10. Dostupné online [cit. 2012-12-02]. 
  7. Autoritní záznam Jaromíra Pečírky na aut.nkp.cz
  8. Jaromír Pečírka (www.valka.cz)
  9. Žalov. Národní listy. 1933-03-18, roč. 73, čís. 77, s. 6. Dostupné online [cit. 2014-02-01]. 
  10. Dr. Josef Pečírka. Květy. 1870-09-07, roč. 5, čís. 36, s. 286. Dostupné online [cit. 2012-12-02]. 
  11. Marianna Pečírková. Národní listy. 1904-07-25, roč. 44, čís. 204, s. 4. Dostupné online [cit. 2012-12-02]. 
  12. PEČÍRKA, Jaromír. Univ. prof. dr. Ferdinand Pečírka †. Národní listy. 1922-01-18, roč. 62, čís. 18, s. 1. Dostupné online [cit. 2012-12-02]. 
  13. PRIMUSOVÁ, Adriana. Jaromír Pečírka (1891-1966), historik umění. Ústav dějin umění AV ČR, Praha 2003 (udu.cas.cz Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine)
  14. REJSEK, Josef. Ivanovo srdce. Národní listy. 1931-06-10, roč. 79, čís. 151, s. 1. Dostupné online [cit. 2012-12-02]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]