Marianna Pečírková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marianna Pečírková
Narození 23. listopadu 1838
Jičín
Úmrtí 24. července 1904 (ve věku 65 let)
Praha
Místo odpočinku Olšanské hřbitovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Inzerát v Národních listech, propagující Pečírkův Národní kalendář na rok 1885

Marianna Pečírková (23. listopadu 1838 Jičín24. července 1904 Praha), rozená Mikšová, byla česká nakladatelka.[p 1] Po smrti svého manžela Josefa Pečírky v roce 1870 pokračovala do konce života ve vydávání jím založeného Pečírkova Národního kalendáře. Příležitostně rovněž publikovala nová vydání manželových prací.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se s příjmením Mikšová[1] 23. listopadu 1838[2] v Jičíně v rodině soudního úředníka Čeňka Mikeše.[3] S rodiči se stěhovala nejprve do Chebu, poté do Jindřichova Hradce. Tam se v šestnácti letech provdala za gymnaziálního profesora MUDr. Josefa Pečírku a po jeho propuštění ze školství s ním odjela do Prahy.[3]

Josef Pečírka byl ve své době populární autor a překladatel řady spisů pro široké vrstvy. V roce 1857 založil Národní kalendář, který zprvu vydával u Jaroslava Pospíšila, od roku 1865 pak vlastním nákladem pod názvem Pečírkův Národní kalendář. Dílo si získalo velkou oblibu čtenářů. Po manželově smrti v roce 1870 pokračovala Marianna Pečírková ve vydávání. Redaktorem byl zprvu Karel Jaromír Erben, po něm Václav Štulc a po jeho smrti převzala řízení redakce sama.[1] Do kalendáře pod jejím vedením přispívali známí spisovatelé (např. Václav Vlček,[4] Josef Ehrenberger, Hynek Suchomel)[5] i spisovatelky (např. Sofie Podlipská nebo Albína Dvořáková-Mráčková).[4][1] Podobně jako její manžel, i Pečírková se vydáváním tohoto kalendáře snažila o kulturní povznesení českého lidu.[1] Oblibu si dílo získalo nejen doma, ale i mezi americkými Čechy.[6]

Publikovala rovněž starší populární práce svého manžela[6] (např. 3. vydání Úplného dobytčího lékaře z r. 1874).[7]

Zemřela 24. července 1904 v Praze,[3] pohřbena byla o dva dny později na Olšanských hřbitovech.[8] Ve vydávání kalendáře pak pokračovali dědicové[9] pod vedením Jaroslava Červenky,[10] pražského gymnaziálního profesora a synovce zemřelé.[11]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V tehdejším tisku byla uváděna jako „vydavatelka“, protože její hlavní publikace, kalendář, byl považovaný za periodickou tiskovinu. Viz srovnání pojmů nakladatelství a vydavatelství.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Josefa Pečírku. Národní listy. 1870-06-29, roč. 10, čís. 173, s. 5. Dostupné online [cit. 2014-02-01].  
  2. Podle autoritního záznamu v NK ČR
  3. a b c Úmrtí. Národní listy. 1904-07-25, roč. 44, čís. 204, s. 2. Dostupné online [cit. 2014-02-01].  
  4. a b Pečírkův Národní kalendář. Časopis katolického duchovenstva. , roč. 1874, čís. 5, s. 395. Dostupné online [cit. 2014-02-01].  
  5. Pečírkův Národní kalendář. Časopis katolického duchovenstva. , roč. 1879, čís. 7, s. 559. Dostupné online [cit. 2014-02-01].  
  6. a b VYKOUKAL, František Vladimír. Nové rovy. Osvěta. 1904, roč. 34, čís. 2, s. 851. Dostupné online [cit. 2014-02-01].  
  7. Důležité pro hospodáře. Národní listy. 1874-04-26, roč. 14, čís. 113, s. 6. Dostupné online [cit. 2014-02-01].  
  8. Pohřeb paní Marianny Pečírkové. Národní politika. 1904-07-27, roč. 22, čís. 206, s. 4. Dostupné online [cit. 2014-02-01].  
  9. Pečírkova Národního kalendáře. Národní listy. 1904-09-08, roč. 44, čís. 248, s. 8. Dostupné online [cit. 2014-02-01].  
  10. Přátelům a čtenářům Pečírkova Národního kalendáře. Národní listy. 1904-08-13, roč. 44, čís. 223, s. 8. Dostupné online [cit. 2014-02-01].  
  11. Úmrtí. Národní listy. 1904-07-25, roč. 44, čís. 204, s. 2. Dostupné online [cit. 2012-12-02].  
  12. Dr. Josef Pečírka. Květy. 1870-09-07, roč. 5, čís. 36, s. 286. Dostupné online [cit. 2012-12-02].  
  13. PEČÍRKA, Jaromír. Univ. prof. dr. Ferdinand Pečírka †. Národní listy. 1922-01-18, roč. 62, čís. 18, s. 1. Dostupné online [cit. 2012-12-02].  
  14. PRIMUSOVÁ, Adriana. Jaromír Pečírka (1891-1966), historik umění. Ústav dějin umění AV ČR, Praha 2003 (udu.cas.cz)
  15. a b Marianna Pečírková. Národní listy. 1904-07-25, roč. 44, čís. 204, s. 4. Dostupné online [cit. 2012-12-02].  
  16. Generál MUDr. Jaromír Pečírka. Národní listy. 1933-03-16, roč. 73, čís. 53, s. 6. Dostupné online [cit. 2012-12-02].  
  17. Dr. Ivan Pečírka mrtev. Národní politika. 1931-05-29, roč. 49, čís. 147, s. 10. Dostupné online [cit. 2012-12-02].  
  18. REJSEK, Josef. Ivanovo srdce. Národní listy. 1931-06-10, roč. 79, čís. 151, s. 1. Dostupné online [cit. 2012-12-02].  
  19. Úmrtím prof. Otakara Hejnice…. Národní listy. 1933-03-16, roč. 65, čís. 255, s. 5. Dostupné online [cit. 2012-12-02].