Gordon Moore

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gordon Moore
Narození 3. ledna 1929 (88 let)
San Francisco
Alma mater Kalifornský technologický institut
Kalifornská univerzita v Berkeley
San José State University
Ocenění Národní medaile za technologii a inovace (1990)
Computer History Museum fellow (1998)
Perkin Medal (2004)
Nierenberg Prize (2006)
IEEE Medal of Honor (2008)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gordon Moore (* 3. ledna 1929, San Francisco) je americký podnikatel. Spolu s Robertem Noycem založil firmu Intel. Je autorem tzv. Moorova zákona.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v San Franciscu, ale vyrůstal v malém, dvoutisícovém městě Pescadero. Vystudoval chemii na univerzitě v Berkeley, titul Ph.D. v oboru chemie a fyzika získal na California Institute of Technology (Caltech), a to roku 1954.

Na Caltechu potkal Williama Shockleyho, nobelistu a spoluvynálezce tranzistoru. Když Shockley založil v Palo Altu firmu Shockley Semiconductors, která se chtěla zaměřovat na vývoj polovodičů, nabídl Moorovi, aby se stal jedním z prvních zaměstnanců, a to přesto, že obor polovodičů mu byl dosud vzdálený. Shockley Semiconductors se stala první firmou v později proslulém epicentru počítačového průmyslu zvaném Silicon Valley. K prvním zaměstnancům firmy patřil i fyzik Robert Noyce, spoluvynálezce mikročipu, tedy integrovaného obvodu na křemíkové destičce.

Noyce a Moore se brzy začali dostávat s autoritativním Shockleym do konfliktů, a tak spolu se šesti dalšími zaměstnanci odešli a založili vlastní firmu Fairchild Semiconductor. Kapitál jim poskytl podnikatel a vynálezce Sherman Fairchild, odtud i název nové firmy. Firma začala rychle expandovat. Jejím prvním výrobkem byl plošný tranzistor 2N697. Společnost IBM koupila sto kusů, za 150 dolarů za kus. Průlom přišel roku 1960, když firma vyvinula obvod se čtyřmi tranzistory na jedné křemíkové destičce.

Roku 1965 Moore formuloval proslulý Moorův zákon, a to v článku o integrovaných obvodech pro časopis Electronics Magazine. Zákon říká, že "počet tranzistorů v jednom integrovaném obvodu se zdvojnásobí každý rok při zachování stejné ceny." Moore v článku odhadl, že tento zákon bude řídit vývoj technologie deset let. Avšak platí dodnes.

Moore a Noyce se roku 1968 rozhodli z Fairchild Semiconductor odejít a založit novou firmu. Nejprve ji nazvali NM Electronics, později Intel (což je de facto zkratka slov "integrated electronics"). Nabídli přitom spolupráci chemikovi Andy Groveovi, který se na rozvoji firmy později také velmi podílel. (Další nespokojenci z Fairchild Semiconductors odešli velmi brzy a založili v Silicon Valley další firmu AMD (Advanced Micro Devices), dodnes velkého konkurenta Intelu).

Intel okamžitě zaznamenal úspěch s výrobou paměťových čipů SRAM (static random access memory), od roku 1971 pak s mikroprocesorem Intel 4004, prvním mikroprocesorem volně prodávaným na trhu. Roku 1972 Intel začal vyrábět vlastní počítač s tímto mikroprocesorem. IBM se však trh s osobními počítači v USA podařilo postupně ovládnout (první počítač vrhli na trh roku 1981), a tak se od 80. let Intel soustředil na vývoj a prodej mikroprocesorů, především pro počítače IBM a Compaq.

Průlomovým byl patrně především procesor Intel 80386, který pracoval na frekvenci 16–33 MHz a měl 275 tisíc tranzistorů. Jednak jeho výkon umožnil vytvořit osobní počítač zajímavý pro spotřebitelský trh a jednak Moore zvolil zajímavou strategii, když se rozhodl tento procesor nepatentovat a umožnil jeho volné šíření. Zdánlivě nelogický krok vedl k zisku takřka absolutní hegemonie - technologie Intelu se tak rozšířila, že ostatní firmy se jí museli přizpůsobit a Intel tak získal na své vývojové linii technologický náskok. Intel pak začal vrhat na trh další průlomové mikroprocesory. Intel 80486 z roku 1989 se stal prvním čipem s více než milionem tranzistorů. Roku 1993 firma představila revoluční procesor Intel Pentium, který zaznamenal obrovský úspěch.

Moore byl v letech 1968-1975 na pozici výkonného viceprezidenta Intelu, v roce 1975 se stal prezidentem i "CEO" (výkonný ředitel či hlavní manažer). Roku 1987 se stal předsedou představenstva, když funkci prezidenta a výkonného ředitele převzal Andy Grove. Roku 1997 byl jmenován doživotním čestným prezidentem. V roce 2001 odešel do důchodu.

Roku 1990 byl Moore vyznamenán oceněním National Medal of Technology, později Presidential Medal of Freedom.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.britannica.com/biography/Gordon-E-Moore
  2. http://www.cnews.cz/gordon-moore-zakladatel-intelu-autor-legendarniho-zakona