Árjabhata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Aryabhata)
Skočit na: Navigace, Hledání
Árjabhata

Socha ve městě Puné
Rodné jméno आर्यभट
Narození 476
Patna
Úmrtí 550 (ve věku 73–74 let)
Asaka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Árjabhata[1][2], někdy též Árjabhata I. nebo Árjabhata starší (v sanskrtu आर्यभट, 476-550) byl indický matematik a astronom, jeden ze zakladatelů velké indické matematické tradice, vůbec první indický matematik, jehož dílo se jmenovitě dochovalo.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kolem roku 499, tedy zřejmě již ve svých 23 letech, vydal své nejslavnější dílo Árjabhatíja, v němž se zabývá jak matematikou, tak astronomií. Je rozděleno do tří částí: Ganitapáda ("matematika"), Kálakrijá ("kalkuly") a Góla ("obloha"). V matematické části je shromážděna suma překvapujících znalostí: historicky první definice nuly[zdroj?], prvních 10 desetinných míst[kde?][zdroj?], číslo π, geometrie pravoúhlých trojúhelníků včetně zákonitostí tzv. Pythagorovy věty, funkce sinus, kvadratické rovnice, lineární rovnice, obecné řešení pro lineární neurčité rovnice, základy euklidovské geometrie, metoda řetězových zlomků apod. Ve druhé části knihy popsal pohyb planet po ekliptických drahách, ovšem i astrologické zákonitosti ("páni hodin a dnů"). V první části (Ganitapáda) popsal také nový číselný systém, tzv. číslování Árjabhata.

Další významné dílo Árja-siddhánta, věnované astronomii, se bohužel nedochovalo, ale prokazatelně silně ovlivnilo o několik století později rozvoj arabské matematiky a astronomie. Útržky se dochovaly v díle Varahamihira, Bhaskara I., Brahmagupty a dalších. Víme tak, že Árjabhata definoval Zemi jako kulovité těleso rotující kolem své osy a jas Měsíce správně připsal odrazu slunečního světla.

Byl po něm pojmenován měsíční kráter, stejně jako první indická vesmírná sonda, vypuštěná roku 1975.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MILTNER, Vladimír. Indie má jméno Bhárat. 1.. vyd. [s.l.] : Panorama, 1978. 336 s. Kapitola sedmá, s. 250-251.  
  2. http://fyzika.jreichl.com/main.article/print/1544-indicke-tabulky-sinu-a-arjabhata

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]